Dokument ze zasedání
16.11.2016
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8‑001810/2016
v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu
o dokončovací práci na dohodě Basel III
( 2016/2959(RSP) )
Roberto Gualtieri
za Hospodářský a měnový výbor
Usnesení Evropského parlamentu o dokončovací práci na dohodě Basel III
( 2016/2959(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na závěry summitů G20 následně po krizi,
– s ohledem na komuniké ze schůze ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20 ze dne 27. února 2016,
– s ohledem na komuniké ze schůze ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20, která se konala ve dnech 14.–15. dubna 2016,
– s ohledem na komuniké ze schůze ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20, která se konala ve dnech 23.–24. července 2016,
– s ohledem na komuniké ze schůze vedoucích představitelů skupiny G20, která proběhla ve dnech 4.–5. září 2016,
– s ohledem na zprávy Basilejského výboru pro bankovní dohled určené vedoucím představitelům skupiny G20, v nichž informoval o stavu uplatňování dojednaného programu reforem, a především na zprávu Basilejského výboru pro bankovní dohled určenou vedoucím představitelům skupiny G20 o aktuální situaci dokončování reforem v období po krizi[1],
– s ohledem na konzultativní dokument Basilejského výboru týkající se rámce pro pákový poměr v revidovaném znění rámce Basel III ze dne 6. dubna 2016, na konzultativní dokument s názvem „Snížení kolísání úvěrových rizikově vážených aktiv – omezení ve využívání přístupů založených na interním modelu“ z 24. března 2016 a na konzultativní dokument s názvem „Revize standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko“ z 10. prosince 2015,
– s ohledem na diskusní dokument a konzultativní dokument Basilejského výboru o regulačních předpisech pro účetní rezervy z října 2016,
– s ohledem na standard Basilejského výboru pro nakládání s investicemi do celkové kapacity absorbovat ztráty - změny standardu Basel III ohledně definice kapitálu z října 2016[2],
– s ohledem na Monitor stínového bankovnictví EU Evropské rady pro systémová rizika z července 2016,
– s ohledem na výsledky zátěžových testů provedených Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA), které byly zveřejněny 29. července 2016,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 12. července 2016 o dokončování pokrizových basilejských reforem[3],
– s ohledem na zprávu MMF o celosvětové finanční stabilitě z roku 2016,
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2016 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2015[4],
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k efektivnějšímu a účinnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů[5],
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí[6],
– s ohledem na výzkumnou zprávu určenou Hospodářskému a měnovému výboru EP na téma „Role Evropské unie na mezinárodních hospodářských fórech - dokument č. 5: Basilejský výbor pro bankovní dohled“,
– s ohledem na výměnu názorů s generálním tajemníkem Basilejského výboru pro bankovní dohled Billem Coenem, předsedkyní dozorčí rady jednotného mechanismu dohledu Danièle Nouyovou, předsedou Evropského orgánu pro bankovnictví, kterým je Andrea Enria, a místopředsedou Evropské komise Valdisem Dombrovskisem o dokončovací práci na dohodě Basel III / „Basel IV“,
– s ohledem na prohlášení Komise ohledně revize standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko, kterou provedl Basilejský výbor, a na výměnu názorů s místopředsedou Katainenem, která proběhla dne 6. července 2016,
– s ohledem na otázku Komisi ohledně dokončovací práce na dohodě Basel III ( O-000136/2016 – B8-1810/2016 ),
– s ohledem na návrh usnesení Hospodářského a měnového výboru,
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že odolný a dobře kapitalizovaný bankovní systém je předpokladem pro zachování finanční stability, poskytování přiměřených úvěrů do reálné ekonomiky v průběhu daného cyklu a podporu hospodářského růstu;
B. vzhledem k tomu, že se vedoucí představitelé skupiny G20 shodli v návaznosti na finanční krizi na komplexním reformním programu posilování regulačních norem mezinárodních bank, včetně posílení obezřetnostních požadavků;
C. vzhledem k tomu, že Basilejský výbor vyvíjí mezinárodně dohodnuté minimální standardy pro obezřetnostní požadavky pro velké mezinárodně působící banky; vzhledem k tomu, že Basilejský výbor monitoruje a kontroluje plnění těchto globálních standardů a podává zprávy skupině G20; vzhledem k tomu, že vedení ze strany výboru je důležité, aby se zabránilo regulační roztříštěnosti po celém světě;
D. vzhledem k tomu, že Evropská unie uplatnila mezinárodně dohodnuté standardy v rámci nařízení o kapitálových požadavcích (CRR) a směrnice o kapitálových požadavcích (CRD IV), přičemž je přizpůsobila realitě potřeb financování EU, například pokud jde o podpůrný koeficient pro malé a střední podniky a možnost určité míry flexibility; vzhledem k tomu, že v EU bylo rozhodnuto, že tyto normy jsou použitelné pro všechny banky, nejen pro největší mezinárodně činné banky, zatímco některé mimoevropské jurisdikce některé z nich uplatňují pouze na největší banky; vzhledem k tomu, že pokrok při dosahování rovných podmínek v mezinárodním měřítku je důležitý; vzhledem k tomu, že se očekává, že Komise předloží legislativní návrh na přezkum CRR / CRD IV s cílem provést další dohodnuté revize basilejského rámce;
E. vzhledem k tomu, že obezřetnostní požadavky pro banky jsou vzájemně propojeny a vzájemně se doplňují s jinými regulačními požadavky, jako je např. celková kapacita absorbovat ztráty a povinné používání centrálního zúčtování pro derivátové nástroje; vzhledem k tomu, že regulační rámec upravující bankovní odvětví EU se v posledních letech výrazně zlepšil, a to zejména prostřednictvím vytvoření bankovní unie;
F. vzhledem k tomu, že řádný rámec pro finanční stabilitu a růst by měl být komplexní a vyvážený za účelem pokrytí dynamických postupů dohledu a neměl by se soustředit pouze na statickou regulaci týkající se především kvantitativních aspektů;
G. vzhledem k tomu, že z údajů vyplývá, že v minulosti existovala nadměrná variabilita rizikového vážení a „modelování strategického rizika“ za účelem snížení kapitálových požadavků bank, a následně obtíže, kterým čelily vnitrostátní orgány dohledu při posuzování interních modelů, které přispěly k finanční krizi;
H. vzhledem k tomu, že uplatňování obezřetnostních požadavků pro různé bankovní obchodní modely se může značně lišit co do rozsahu a složitosti, což činí univerzální přístup neefektivním a neúměrně zatěžujícím, zejména pokud jde o mnohé menší banky, které se zaměřují na tuzemské služby, nejsou příliš komplexní a méně vzájemně propojené, jakož i pro jejich regulátory a orgány dohledu; proto je nutná vhodná míra proporcionality a flexibility;
I. vzhledem k tomu, že v současné době jsou v Basilejském výboru projednávány další změny obezřetnostního rámce pro banky, které řeší úvěrová a operační rizika; vzhledem k tomu, že cílem reforem je zvýšit citlivost vůči rizikům a posílit standardizovaný přístup k úvěrovým rizikům, dále omezit interně vytvářené strategie a provést konečné úpravy definice a kalibrace pákového poměru a eventuálního minimálního kapitálového požadavku na základě standardních strategií;
J. vzhledem k tomu, že většina finančních institucí v USA používá standardizovaný přístup k hodnocení úvěrových rizik, zatímco v EU se mnohé velké a středně velké banky spoléhají na vnitřní modely;
K. vzhledem k tomu, že řádná revize standardizovaného přístupu a dodržování zásady proporcionality jsou klíčovými faktory pro to, aby standard Basilejského výboru pro bankovní dohled (BSBS) byl přínosem pro malé banky, které tento standard zejména využívají;
L. vzhledem k tomu, že země G 20 daly najevo, že by současná revize neměla vést k zásadnímu nárůstu u celkových kapitálových požadavků, a tento názor zopakovaly členské státy na schůzi Rady ECOFIN v červenci 2016;
M. vzhledem k tomu, že evropské banky jsou v současnosti podrobovány systémovým pravidelným zátěžovým testům ze strany regulátorů a výsledky těchto testů jsou zveřejňovány;
N. vzhledem k tomu, že představitelé jurisdikcí mimo EU, jako je např. Japonsko, vyjádřili obavy v souvislosti s rostoucím tlakem na navyšování kapitálu a s tím, že se musí vyrovnávat s vyššími náklady na dodržování, a splňovaly nový soubor norem;
O. vzhledem k tomu, že rozhodnutí BSBC nemají právní účinek a musí být prováděny prostřednictvím řádného legislativního procesu, aby nabyly v EU účinku; vzhledem k tomu, že ne všechny vnitrostátní příslušné orgány jsou členy BCBS, avšak ECB a jednotný mechanismus dohledu jsou zastoupeny jakožto plnoprávní členové a Komise a EBA mají status pozorovatele;
1. zdůrazňuje význam silných globálních standardů a zásad v oblasti obezřetnostní regulace bank a vítá práci, kterou v období po krizi BCBS vykonal v této oblasti;
2. znovu zdůrazňuje, že banky musí být dobře kapitalizovány, aby mohly podporovat reálnou ekonomiku, snižovat systémová rizika a předcházet opakování toho, aby byly banky zachraňovány pomocí veřejných prostředků (tzv. bailouts), jako tomu bylo během krize; zdůrazňuje potřebu řádné regulace odvětví tzv. stínového bankovnictví, má-li se zajistit spravedlivá hospodářská soutěž a finanční stabilita;
3. poukazuje na to, že na rozdíl od jiných jurisdikcí plní banky klíčovou roli při financování evropského hospodářství a pravděpodobně budou i nadále hlavním zdrojem finančních prostředků pro domácnosti a podniky, především pro MSP; zdůrazňuje, že právní předpisy EU vždy usilovaly o to, aby tuto skutečnost zohlednily (např. využitím podpůrného koeficientu pro MSP) a měly by tak činit i nadále (např. prodloužením a rozšířením podpůrného koeficientu); uznává nicméně význam diverzifikace zdrojů financování evropského hospodářství a vítá v této souvislosti současnou činnost v rámci unie kapitálových trhů;
4. všímá si probíhající činnosti BCBS zaměřené na dokončení rámce Basel III, jejímž cílem je zjednodušit rámec rizikově váženého kapitálu a zvýšit jeho srovnatelnost a konvergenci, aby se řešila neúměrná variabilita rizikově vážených aktiv a uplatňovala se stejná pravidla pro stejná rizika; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit transparentnost a zodpovědnost, aby se posílila legitimita a zodpovědnost v souvislosti s debatami BCBS; vítá vystoupení generálního tajemníka BCBS ve výboru ECON a vybízí k dalšímu dialogu;
5. zdůrazňuje, že by stávající revize měla respektovat zásadu, kterou schválila skupina guvernérů a vedoucích orgánů dohledu (GHOS), a sice že by se neměly výrazně zvyšovat celkové kapitálové požadavky a že by se současně měla posílit celková finanční pozice evropských bank;
6. zdůrazňuje, že druhou a stejně důležitou zásadou, kterou by se tato revize měla řídit, je podporovat rovné podmínky tím, že se budou rozdíly mezi jurisdikcemi a bankovními modely snižovat, a nikoli zvyšovat, a tím, že se nebude bankovní model EU nepřiměřeně penalizovat;
7. vyjadřuje znepokojení nad počáteční analýzou nedávných návrhů BCBS, která naznačuje, že by reformní balíček ve své současné fázi nemusel být v souladu s výše uvedenými zásadami; vyzývá BCBS, aby své návrhy odpovídajícím způsobem revidovala, a ECB a jednotný mechanismu dohledu, aby zajistily dodržování těchto zásad při dokončení a monitorování nového standardu;
8. zdůrazňuje, že tento přístup by měl zásadní význam pro zajištění konzistentního provádění nového standardu Evropským parlamentem jakožto spoluzákonodárcem;
9. připomíná důležitost zásady proporcionality, která by měla být posuzována nejen ve vztahu velikosti regulovaných institucí, ale kterou je nutno rovněž chápat jako spravedlivou rovnováhu mezi náklady a přínosy regulace pro všechny skupiny zúčastněných stran;
10. vyzývá k tomu, aby na úrovni EU i na mezinárodní úrovni mezi regulátory probíhal dialog a výměna osvědčených postupů ohledně uplatňování zásady proporcionality;
11. vyzývá BCBS, aby předtím, než nový standard schválí, pečlivě a komplexně posoudila kvalitativní a kvantitativní dopady nových reforem a zohlednila jejich dopad na různé jurisdikce a na různé bankovní modely; domnívá se, že by toto posouzení mělo zohlednit také předchozí reformy, které výbor navrhl; vyzývá BCBS, aby v případě, že budou během této analýzy zjištěny nevyvážené prvky, provedla potřebné změny;
12. připomíná význam, který má přístup k regulaci založený na rizicích, kdy se na stejná rizika vztahují stejné předpisy, přičemž zdůrazňuje, že je nutné omezit působnost regulatorní arbitráže a nadměrnou variabilitu rizikově vážených aktiv; vyzývá BCBS, aby zachovala citlivost obezřetnostní regulace vůči rizikům, a to i zajištěním toho, aby se díky revizi standardizovaného přístupu a působnosti pro uplatňování přístupu založeného na interním ratingu (IRBA) odstranila rizika regulatorní arbitráže a řádně se zohlednila specifika různých forem financování, jako jsou například půjčky na nemovitosti, financování infrastruktury a specializované úvěrování, a zabránilo se nepřiměřeným dopadům na reálnou ekonomiku; vyjadřuje v této souvislosti znepokojení nad dopady, které by na reálnou ekonomiku mohlo mít navrhované zavedení minimálního výstupního požadavku;
13. vyzývá Komisi, aby pečlivě a plně posoudila kvalitativní a kvantitativní dopad nedávných a nových reforem, a to včetně dopadu na reálnou ekonomiku v Evropě a na plánované evropské legislativní projekty, jako je unie kapitálových trhů; vyzývá Komisi, aby využila zjištění získaná v průběhu výzvy ke sdělení skutečností a práce na prvním kontrolním posouzení nařízení o finančních službách, které má být dokončeno do konce roku 2016; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby nové návrhy BCBS nebo jejich provádění nebyly v rozporu s těmito iniciativami; zdůrazňuje, že toto posouzení by nemělo oslabit výsledky v legislativní oblasti, kterých bylo doposud dosaženo, a nemělo by vyvolávat dojem, že požaduje k deregulaci;
14. požaduje, aby byly požadavky související s vydáním příkazu k centrálnímu zúčtování derivátů plně zohledněny při stanovování ukazatele pákového poměru s cílem podpořit používání centrálního zúčtování;
15. připomíná, že jak hodnocení dopadu, tak kalibrace standardů musí náležitě zohledňovat specifika evropských bankovních modelů, trhy, na kterých operují, různé velikosti institucí a rozmanité rizikové profily, aby se tak zachovala nezbytná různorodost evropského bankovního sektoru a zohlednila se proporcionalita; vyzývá Komisi, aby všechny tyto zásady zohlednila při stanovování rozsahu provádění a při začleňování návrhů BCBS do právních předpisů EU;
16. zdůrazňuje klíčovou úlohu evropských a vnitrostátních orgánů bankovního dozoru při zajištění konvergence dohledu v EU, a to při zohlednění zásady proporcionality a vhodnosti předpisů pro různé bankovní modely; zdůrazňuje význam spolehlivých a srovnatelných informací o situaci v institucích, nad nimiž je vykonáván dozor, neboť umožňují, aby byla tato činnost vykonávána efektivně a spolehlivě; zdůrazňuje, že je nutné zachovat právo využívat vnitřní modely; vyzývá jednotný mechanismus dohledu a Evropský orgán pro bankovnictví, aby nadále pokračovaly ve své činnosti a zajistily konzistentní provádění interních modelů a jejich kapacit s cílem patřičně zohlednit rizika obchodních modelů bank, zlepšit konvergenci, pokud jde o způsob, kterým jsou řešeny jejich nedostatky, a případně navrhnout změny;
17. připomíná interakci obezřetnostních požadavků pro banky s ostatními bankovními standardy, jako je zavedení standardu pro celkovou kapacitu absorbovat ztráty (TLAC) a jeho harmonizace s minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky (MREL) podle směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank, a s uplatňováním účetního standardu IFRS 9 v brzké budoucnosti a rámcem bankovní unie; zdůrazňuje proto, že by úvahy o reformách obezřetnostní regulace měly zohledňovat veškeré tyto prvky a jejich jednotlivé i kombinované účinky;
18. připomíná, že v posledních letech vyplatila řada velkých bank v EU svým akcionářům dividendy, přestože byly stále značně podkapitalizované a neprovedly důsledné ozdravení svých rozvah;
19. vyzývá Komisi, aby upřednostnila práci na „balíčku pro malé banky“ pro nejméně rizikové bankovní modely a aby do této činnosti zahrnula i hodnocení proveditelnosti budoucího regulačního rámce, který by se zakládal na jednodušších, vhodnějších a přiměřenějších obezřetnostních předpisech, které by byly uzpůsobeny různých typům bankovních modelů;
20. zdůrazňuje důležitou úlohu Komise, Evropské centrální banky a Evropského orgánu pro bankovnictví, které se zapojují do práce BCBS a poskytují transparentní a všeobecné aktuální informace vývoji debat BCBS; vyzývá k tomu, aby se zvýšila viditelnost této úlohy v rámci schůzi ECOFIN a posílila se zodpovědnost parlamentního výboru ECON na základě pravidelných hlášení zástupců EU, kteří se těchto debat účastní;
21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi.