Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 5, 9, 10, 19, 168 a čl. 216 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a na články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 1988 o znakových jazycích pro neslyšící

Úř. věst. C 187, 18.7.1988, s. 236.

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost v EU dne 21. ledna 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím

Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35.

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2016 o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením

Přijaté texty, P8_TA(2016)0318.

–  s ohledem na obecnou poznámku č. 4 Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením o právu na inkluzivní vzdělávání

http://www.ohchr.org/Documents/HRBodies/CRPD/GC/RighttoEducation/CRPD-C-GC-4.doc

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (dále jen „směrnice o rovnosti v zaměstnání“)

Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací

Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 nazvané „Erasmus+ a další nástroje na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy – celoživotním pojetí učení“

Přijaté texty, P8_TA(2016)0107.

–  s ohledem na politický dokument Evropského fóra mládeže o rovném zacházení a zákazu diskriminace

http://www.youthforum.org/assets/2016/04/0099-16_Policy_Paper_Equality_Non-discrimination_FINAL2.pdf

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 2. prosince 2015 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se požadavků na přístupnost u výrobků a služeb (COM(2015)0615),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. prosince 2012 o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru (COM(2012)0721),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení

Úř. věst. L 280, 20.10.2010, s. 1

–  s ohledem na výsledky učení a pokyny Evropského fóra tlumočníků znakového jazyka pro posuzování příležitostí rovného vzdělávání pro tlumočníky znakového jazyka a kvalitních služeb pro neslyšící občany v celé Unii

http://efsli.org/publications

–  s ohledem na pokyny Evropského fóra tlumočníků znakového jazyka / Evropské unie neslyšících pro tlumočníky znakového jazyka tlumočících na setkáních na mezinárodní a evropské úrovni

http://efsli.org/efsliblu/wp-content/uploads/2012/09/SL-Interpreter-Guidelines.pdf

–  s ohledem na pokyny Mezinárodní asociace konferenčních tlumočníků pro tlumočníky mluvených jazyků pracující ve smíšených skupinách

http://aiic.net/page/6701/guidelines-for-spoken-language-interpreters-working-in-mixed-teams/lang/1

–  s ohledem na zprávu Evropského fóra tlumočníků znakového jazyka o právech na služby tlumočení znakového jazyka během výkonu pracovní činnosti nebo studia v zahraničí

http://efsli.org/efsliblu/wp-content/uploads/2012/09/R1101-The-right-to-sign-language-interpreting-services-when-working-or-studying-abroad.pdf

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že jako plnoprávní občané mají všechny osoby se zdravotním postižením, zejména ženy a děti, včetně neslyšících a nedoslýchavých osob, ať už patří k těm, kteří používají znakový jazyk, či nikoli, stejná práva a nárok na nezcizitelnou důstojnost, rovné zacházení, nezávislý život, autonomii a plné zapojení do společnosti;

B.  vzhledem k tomu, že SFEU stanoví požadavek, aby Unie při stanovení a provádění svých politik a činností bojovala s diskriminací na základě zdravotního postižení (článek 10) a svěřuje jí pravomoc přijímat právní předpisy pro boj s takovou diskriminací (článek 19);

C.  vzhledem k tomu, že články 21 a 26 Listiny základních práv Evropské unie výslovně zakazují diskriminaci na základě zdravotního postižení a stanoví rovnou účast osob se zdravotním postižením na životě společnosti;

D.  vzhledem k tomu, že v EU je přibližně 1 milion neslyšících uživatelů znakového jazyka

http://europa.eu/rapid/press-release_IP-13-511_cs.htm

E.  vzhledem k tomu, že národní a regionální znakové jazyky jsou plnohodnotné přirozené jazyky s vlastní gramatikou a syntaxí, stejně jako je tomu u mluvených jazyků

Brentari, D., ed. (2010) Sign Languages [Znakové jazyky]. Cambridge University Press.

Pfau, R., Steinbach M. & Bencie W., eds. (2012) Sign Language: An International Handbook [Znakový jazyk: mezinárodní příručka]. De Gruyter.

F.  vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti mnohojazyčnosti podporuje výuku cizích jazyků, a vzhledem k tomu, že jedním z jejích cílů je, aby každý Evropan hovořil kromě svého mateřského jazyka ještě dvěma dalšími jazyky; vzhledem k tomu, že by učení a podpora národních a regionálních znakových jazyků mohla tento cíl podpořit;

G.  vzhledem k tomu, že přístupnost je jedním z předpokladů umožňujících osobám se zdravotním postižením vést nezávislý život a plným a rovným způsobem se zapojit do života společnosti

Obecná poznámka č. 2, Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením, CRPD/C/GC/2, dostupné na adrese: https://documents-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/G14/033/13/PDF/G1403313.pdf?OpenElement

H.  vzhledem k tomu, že přístupnost se neomezuje pouze na fyzickou přístupnost prostředí, ale zahrnuje rovněž přístup k informacím a komunikaci, včetně poskytování obsahu ve znakovém jazyce

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, článek 9.

I.  vzhledem k tomu, že profesionální tlumočníci znakového jazyka jsou s ohledem na své úkoly a poslání rovni tlumočníkům mluvených jazyků;

J.  vzhledem k tomu, že situace tlumočníků znakového jazyka se v jednotlivých členských státech liší a zahrnuje jak neformální podporu ze strany rodinných příslušníků, tak profesionální vysokoškolsky vzdělané a plně kvalifikované tlumočníky;

K.  vzhledem k tomu, že existuje nedostatek kvalifikovaných a profesionálních tlumočníků znakového jazyka ve všech členských státech EU, a vzhledem k tomu, že poměr uživatelů znakového jazyka k tlumočníkům znakového jazyka se pohybuje v rozmezí od 8:1 do 2 500:1, přičemž průměrný poměr je 160:1

Wit, M. de (2016, v tisku). Sign Language Interpreting in Europe [Tlumočení znakového jazyka v Evropě], vydání z roku 2016.

L.  vzhledem k tomu, že byla předložena Evropskému parlamentu petice

Petice č. 1056-16

M.  vzhledem k tomu, že Bruselská deklarace

Bruselská deklarace Evropské unie neslyšících (z roku 2010) http://www.eud.eu/files/8514/5803/7674/brussels_declaration_FINAL.pdf

N.  vzhledem k tomu, že úroveň a kvalita titulkování programů veřejnoprávních a soukromých televizních stanic se v jednotlivých členských státech značně liší a pohybuje se od necelých 10 % po téměř 100 %, přičemž jejich standardy kvality jsou velmi rozdílné

EFHOH (2015). State of subtitling access in EU [Situace v přístupu k titulkování v EU]. Dostupné na adrese: http://media.wix.com/ugd/c2e099_0921564404524507bed2ff3648781a3c.pdf

O.  vzhledem k tomu, že vývoj nových jazykových technologií by mohl být ku prospěchu uživatelům znakového jazyka;

P.  vzhledem k tomu, že podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením odmítnutí přiměřené úpravy představuje diskriminaci, a vzhledem k tomu, že směrnice o rovnosti v zaměstnání stanoví přiměřenou úpravu jako předpoklad dodržení zásady rovného zacházení;

Q.  vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje přímý komunikační přístup pro neslyšící, hluchoslepé nebo nedoslýchavé občany k poslancům Evropského parlamentu a správcům orgánů Evropské unie a naopak vůči neslyšícím nebo nedoslýchavým osobám uvnitř orgánů EU;

Kvalifikovaní a profesionální tlumočníci znakového jazyka

1.  upozorňuje na potřebu kvalifikovaných a profesionálních tlumočníků znakového jazyka, kterou lze uspokojit pouze pomocí tohoto postupu:

a)  oficiální uznání vnitrostátních a regionálních znakových jazyků v členských státech a v rámci orgánů EU,

b)  formální odborná příprava (univerzitní nebo podobná, na úrovni tříletého denního studijního programu, který odpovídá požadavkům na odbornou přípravu pro tlumočníky mluveného jazyka)

Evropské fórum tlumočníků znakového jazyka (2013), Learning Outcomes for Graduates of a Three Year Interpreting Training Programme [Výsledky učení pro absolventy tříletého vzdělávacího programu „tlumočnictví“]

c)  registrace (oficiální akreditace a systém kontroly kvality, jako je například další profesní rozvoj),

d)  formální uznání profese;

2.  uznává, že zajištění vysoce kvalitních služeb tlumočení znakového jazyka:

a)  závisí na objektivním hodnocení kvality zahrnujícím všechny zúčastněné strany,

b)  je založeno na odborné kvalifikaci,

c)  předpokládá účast zástupců odborné veřejnosti z řad neslyšících;

3.  uznává, že tlumočení znakového jazyka představuje profesionální službu vyžadující přiměřenou odměnu;

Rozlišení mezi přístupností a přiměřenou úpravou

CRPD/C/GC/4, odst. 28

4.  uvědomuje si, že přístupnost pomáhá určitým skupinám a je založena na souboru norem, které jsou postupně zaváděny do praxe;

5.  je si vědom, že nezajištění přístupnosti nelze obhajovat důvody nepřiměřenosti nebo nepřiměřeného břemene;

6.  uznává, že přiměřená úprava je vázána na jednotlivce a je doplňkem povinnosti zajištění přístupnosti;

7.  rovněž konstatuje, že jednotlivec může požadovat opatření k zajištění přiměřené úpravy i v případě, že byla splněna povinnost zajištění přístupnosti;

8.  má za to, že v závislosti na situaci může zajištění tlumočení znakového jazyka představovat opatření v oblasti přístupnosti nebo přiměřené úpravy;

Přístupnost

9.  zdůrazňuje, že neslyšící, hluchoslepí a nedoslýchaví občané musí mít přístup ke stejným informacím a komunikaci jako ostatní občané v podobě tlumočení znakového jazyka, titulkování, převodu řeči na text nebo alternativních forem komunikace, a to i včetně ústních tlumočníků;

10.  zdůrazňuje, že je nutné, aby veřejné služby a služby státní správy, včetně jejich on-line obsahu, byly přístupné prostřednictvím živých zprostředkovatelů, jako jsou přítomní tlumočníci znakového jazyka, ale je rovněž třeba zvážit i případnou možnost alternativních vzdálených internetových služeb;

11.  opakuje svůj závazek k co největšímu zpřístupnění politického procesu, mimo jiné i prostřednictvím zajištění profesionálních tlumočníků znakového jazyka; konstatuje, že uvedený závazek zahrnuje volby, veřejné konzultace a případně další události;

12.  zdůrazňuje stále významnější úlohu jazykových technologií při zajišťování rovného přístupu k digitálnímu prostoru pro všechny;

13.  uznává význam minimálních standardů pro zajištění dostupnosti, zejména s ohledem na nové a vznikající technologie, jako je například poskytování služeb tlumočení do znakového jazyka a titulkování přes internet;

14.  konstatuje, že i když poskytování zdravotní péče spadá do působnosti členských států, mělo by uspokojovat potřeby neslyšících, hluchoslepých a nedoslýchavých pacientů, například zajišťováním profesionálních tlumočníků znakového jazyka a zvyšováním povědomí zaměstnanců, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat ženám a dětem;

15.  uznává, že rovný přístup ke spravedlnosti pro neslyšící, hluchoslepé a nedoslýchavé občany lze zajistit pouze prostřednictvím poskytování dostatečně kvalifikovaných a profesionálních tlumočníků znakového jazyka;

16.  je si vědom, jak důležité je správné a přesné tlumočení a překlady, zejména v prostředí soudů a v jiném právním prostředí; znovu proto opakuje, jak důležití jsou specializovaní a vysoce kvalifikovaní profesionální tlumočníci znakového jazyka, zejména v těchto prostředích;

17.  zdůrazňuje, že je potřeba posílit podporu a zajistit konkrétní opatření pro osoby se zdravotním postižením v rámci ozbrojených konfliktů, humanitárních krizí a přírodních katastrof, jako například prostřednictvím tlumočení znakového jazyka a dostupných textových informací o rizikové situaci v reálném čase

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, článek 11.

Zaměstnanost, vzdělávání a odborná příprava

18.  konstatuje, že musí být přijata opatření přiměřené úpravy, která zahrnují poskytování profesionálních tlumočníků znakového jazyka, aby byl zajištěn rovný přístup k zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravě;

19.  zdůrazňuje, že je třeba poskytovat vyvážené a komplexní informace o znakovém jazyce a neslyšících, aby mohli rodiče přijímat informovaná rozhodnutí v nejlepším zájmu svých dětí;

20.  zdůrazňuje, že programy včasné intervence jsou důležité pro rozvoj životních dovedností dětí, včetně jazykových dovedností; kromě toho konstatuje, že tyto programy by měly v ideálním případě představovat i vzory neslyšících;

21.  zdůrazňuje, že neslyšící, hluchoslepí a nedoslýchaví studenti a jejich rodiče musí mít možnost naučit se národní nebo regionální znakový jazyk svého prostředí prostřednictvím služeb předškolních zařízení a škol

http://www.univie.ac.at/designbilingual/downloads/De-Sign_Bilingual_Findings.pdf

22.  zdůrazňuje, že je třeba přijmout opatření směřující k uznání a podpoře jazykové identity neslyšících

Obecná poznámka č. 4, Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením, CRPD/C/GC/4, dostupné na adrese: http://www.ohchr.org/Documents/HRBodies/CRPD/GC/RighttoEducation/CRPD-C-GC-4.doc

23.  vyzývá členské státy, aby podporovaly studium znakového jazyka stejným způsobem jako studium cizích jazyků;

24.  zdůrazňuje, že kvalifikovaní tlumočníci znakového jazyka a pedagogičtí pracovníci, kteří jsou schopní používat znakový jazyk a mají dovednosti vyžadované pro účinnou práci v dvojjazyčném vzdělávacím prostředí podporujícím začleňování, jsou jedním z nezbytných předpokladů toho, aby neslyšící děti a mladí lidé mohli dosahovat takových studijních výsledků, které jim následně umožní vyšší vzdělávání, a z dlouhodobého hlediska povede ke snížení míry nezaměstnanosti.

25.  upozorňuje na obecný nedostatek dvojjazyčných učebnic znakového jazyka a výukových materiálů v přístupných formátech a jazycích;

26.  naléhavě žádá, aby byla zaručena zásada volného pohybu neslyšících, hluchoslepých a nedoslýchavých v rámci EU, a to zejména v rámci programu Erasmus+ a souvisejících programů mobility tím, že bude zajištěno, že účastníci neponesou neúměrnou zátěž spojenou se zajišťováním tlumočení na vlastní náklady;

27.  vítá pilotní projekt evropského průkazu pro osoby se zdravotním postižením; lituje vyloučení tlumočení znakového jazyka v rámci projektu, jelikož to značně omezuje svobodu pohybu neslyšících, hluchoslepých a nedoslýchavých pracovníků a studentů v rámci EU;

Orgány Evropské unie

28.  uznává, že orgány EU musí představovat pro své zaměstnance, volené úřední osoby, stážisty a občany příklady osvědčených postupů, pokud jde o zajišťování přiměřené úpravy a přístupnosti, což zahrnuje i poskytování tlumočení znakového jazyka;

29.  vítá skutečnost, že orgány EU už nyní v jednotlivých případech zajišťují přístupnost u veřejných akcí a během schůzí výborů; zastává názor, že pro nedoslýchavé osoby, které nepoužívají znakový jazyk, je třeba za alternativní, avšak rovnocenná a potřebná opatření považovat i titulkování a převod řeči na text, což se rovněž týká zaměstnanců orgánů EU, pokud jde o poskytování přiměřené úpravy podle článku 5 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání;

30.  uznává, že v orgánech EU je zaveden systém, který zajišťuje tlumočení do znakové řeči prostřednictvím vlastních tlumočnických oddělení pro účely přístupnosti; vyzývá tyto orgány, aby využívaly tyto stávající systémy k zajišťování přiměřené úpravy pro zaměstnance nebo volené úřední osoby způsobem, který bude účinně minimalizovat administrativní zátěž pro jednotlivce a orgány;

31.  naléhavě vyzývá orgány, aby formálně přiznaly tlumočníkům znakového jazyka stejný status, jaký mají tlumočníci mluveného jazyka při poskytování tlumočnických služeb institucím nebo jejich zaměstnancům a jmenovaným úředním osobám, včetně přístupu k technologické podpoře, přípravným materiálům a dokumentům;

32.  vyzývá Eurostat, aby zajistil, že orgány EU obdrží statistiky týkající se neslyšících, hluchoslepých a nedoslýchavých uživatelů znakového jazyka, aby tak mohly lépe určovat, provádět a analyzovat své politiky v oblasti zdravotního postižení a jazykové politiky;

33.  vyzývá službu pro návštěvníky Evropského parlamentu, aby vyhověla potřebám neslyšících, hluchoslepých a nedoslýchavých návštěvníků tím, že jím poskytne přímý přístup ke službám národního nebo regionálního znakového jazyka nebo převodu řeči na text;

34.  žádá orgány, aby plně provedly pilotní projekt EU INSIGN, což je reakce na rozhodnutí Parlamentu ze dnů 10.–13. prosince 2012 o provádění aplikace a služby znakového jazyka v reálném čase, a aby usilovaly o zlepšení komunikace mezi neslyšícími a nedoslýchavými osobami a orgány EU

http://www.eud.eu/projects/past-projects/insign-project/

35.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.