Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 8, 19, 157 a 216 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 21, 23, 24 a 25 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995 a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking + 5 (2000), Peking + 10 (2005), Peking + 15 (2010) a Peking + 20 (2015),

–  s ohledem na ustanovení právních nástrojů Organizace spojených národů v oblasti lidských práv, zejména těch, které se týkají práv žen, jako je např. Charta OSN, Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluva o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen a její opční protokol, Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a zásada jejich nenavracení zakotvená v této úmluvě a Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na čl. 11 odst. 1 písm. d) Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, která byla přijata rezolucí Valného shromáždění OSN č. 34/180 dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015

Přijaté texty, P8_TA(2015)0218.

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o odstranění násilí páchaného na ženách

Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 53.

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 obsahující doporučení Komisi o boji proti násilí páchanému na ženách

Přijaté texty, P7_TA(2014)0126.

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada Evropské unie v březnu 2011,

–  s ohledem na hlavní směry EU týkající se násilí páchaného na ženách a boje proti všem formám diskriminace žen,

–  s ohledem na posouzení evropské přidané hodnoty

PE 504.467.

–  s ohledem na program Práva, rovnost a občanství na období 2014–2020,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na prohlášení týmu složeného ze tří předsednictví EU (Nizozemsko, Slovensko, Malta) ze dne 7. prosince 2015 o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva s názvem „Násilí na ženách: průzkum napříč EU“ zveřejněnou v březnu 2014,

–  s ohledem na směrnici 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu

Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

–  s ohledem na směrnici 2011/99/EU o evropském ochranném příkazu

Úř. věst. L 338, 21.12.2011, s. 2.

–  s ohledem na směrnici 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí

Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva),

–  s ohledem na plán Komise pro možné přistoupení EU k Istanbulské úmluvě z října 2015,

–  s ohledem na návrhy rozhodnutí Rady o podpisu a uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách, které předložila Komise

COM(2016) 109 final a COM(2016) 111 final

–  s ohledem na otázku Komisi a Radě o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám (O-000121/2016 – B8-1805/2016 a O-000122/2016 – B8-1806/2016),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU zakotvenou ve Smlouvách a v Listině základních práv, kterou se EU zavázala prosazovat ve všech svých činnostech, a vzhledem k tomu, že strategický cíl rovnosti žen a mužů je zásadní pro dosažení celkových cílů strategie Evropa 2020 pro růst, zaměstnanost a sociální začlenění;

B.  vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace je základním právem uznaným ve Smlouvách Evropské unie a je pevně zakotveno v evropské společnosti, a vzhledem k tomu, že toto právo má zásadní význam pro její další rozvoj a mělo by být uplatňováno v právních předpisech, praxi, judikatuře i běžném životě;

C.  vzhledem k tomu, že ve směrnici 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu, je násilí na základě pohlaví definováno jako násilí, které je vůči určité osobě směrováno z důvodu jejího pohlaví, pohlavní identity nebo vyjádření pohlavní identity nebo které má nepřiměřený dopad na osoby určitého pohlaví; vzhledem k tomu, že ve vztahu k obětem může vést k fyzické, sexuální, emoční nebo psychologické újmě nebo k ekonomickým ztrátám a zároveň mít dopad na jejich rodiny, příbuzné a společnost jako celek; vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví je extrémní formou diskriminace a představuje porušení základních práv a svobod oběti, což je jak příčinou, tak následkem genderových rozdílů; vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách a dívkách zahrnuje násilí ve vztazích s blízkými osobami, sexuální násilí (včetně znásilnění, sexuálních útoků a obtěžování), obchodování s lidmi, otroctví, včetně nových forem zneužívání žen a dívek na internetu, a různé podoby škodlivých praktik, jako jsou nucené sňatky, mrzačení ženských pohlavních orgánů a takzvané „zločiny ze cti“;

D.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách a násilí na základě pohlaví je v EU stále široce rozšířeným jevem; vzhledem k tomu, že průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 2014 o násilí páchaném na ženách naznačuje, ve shodě s ostatními existujícími studiemi, že jedna třetina všech žen v Evropě se setkala s fyzickými nebo sexuálními projevy násilí nejméně jednou za svůj dospělý život, 20 % mladých žen (ve věku 18–29 let) se setkalo s online obtěžováním, jedna pětina žen (18 %) se setkala s nebezpečným pronásledováním (stalking), jedna dvacetina byla znásilněna a více než desetina se setkala se sexuálním násilím vyznačujícím se neprojevením souhlasu z jejich strany či použitím síly; vzhledem k tomu, že tento průzkum vysvětluje také to, že většina násilných činů není oznámena orgánům, což ukazuje, že kromě správních statistik mají pro získání úplného obrazu o různých druzích násilí páchaného na ženách zásadní význam šetření viktimizace; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí další opatření na povzbuzení žen, které se stanou obětí násilí, aby svoji zkušenost oznámily a vyhledaly pomoc, i na zajištění toho, aby poskytovatelé služeb byli schopni vyhovět potřebám obětí a informovat je o jejich právech a existujících druzích podpory;

E.  vzhledem k tomu, že podle posouzení evropské přidané hodnoty se roční náklady EU na opatření v souvislosti s násilím páchaným na ženách a násilím na základě pohlaví odhadují na 228 miliard EUR v roce 2011 (tj. 1,8 % HDP EU), z čehož 45 miliard EUR ročně připadá na výdaje na veřejné a státní služby a 24 miliard EUR představuje ušlý ekonomický výkon;

F.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém Strategickém závazku ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019 zdůraznila, že násilí páchané na ženách a násilí na základě pohlaví je klíčovým problémem, který ničí zdraví a dobrou životní pohodu žen, jejich pracovní život, finanční nezávislost a ekonomické postavení, a je nutné jej řešit, aby se dosáhlo skutečné rovnosti žen a mužů;

G.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách je příliš často považováno za soukromou záležitost a je příliš snadno tolerováno; vzhledem k tomu, že se ve skutečnosti jedná o porušení základních práv a závažný trestný čin, který musí být jako takový potrestán; vzhledem k tomu, že beztrestnost pachatelů musí skončit, aby se přerušil škodlivý kruh mlčení a samoty obklopující ženy a dívky, které se stanou obětí násilí;

H.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách a násilí na základě pohlaví nelze odstranit jediným zásahem, lze je však dostat do povědomí veřejnosti, významně omezit a zmírnit jeho důsledky kombinací různých činností v oblasti infrastruktury, právní úpravy, soudnictví, represivních složek, kultury, vzdělávání, sociální péče, zdravotnictví nebo jiných speciálních služeb;

I.  vzhledem k tomu, že kvůli různým faktorům, jako je etnická příslušnost, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdraví, osobní stav, bydlení, migrační status, věk, zdravotní postižení, třída, sexuální orientace, pohlavní identita a vyjádření pohlavní příslušnosti, mohou mít ženy specifické potřeby a být více ohrožené mnohačetnými projevy diskriminace, což znamená, že by se jim mělo dostat zvláštní ochrany;

J.  vzhledem k tomu, že přijetí hlavních směrů EU týkajících se násilí páchaného na ženách a boje proti všem formám diskriminace žen, stejně jako zvláštní kapitola strategického rámce EU pro lidská práva a demokracii a akčního plánu EU věnovaná ochraně žen před násilím na základě pohlaví, jsou projevem jasné politické vůle na straně EU učinit práva žen prioritou a přijmout v této oblasti dlouhodobá opatření; vzhledem k tomu, že soudržnost mezi vnitřními a vnějšími aspekty politik v oblasti lidských práv může někdy odhalit rozpor mezi slovy a činy;

K.  vzhledem k tomu, že občané a rezidenti nejsou v EU proti násilí na základě pohlaví chráněni stejně, a to kvůli chybějícímu soudržnému rámci, odlišným politikám a právním úpravám napříč členskými státy, pokud jde mimo jiné o definici trestných činů a působnosti právních předpisů, a jsou tudíž proti násilí chráněni méně;

L.  vzhledem k tomu, že dne 4. března 2016 Komise navrhla, aby EU přistoupila k Istanbulské úmluvě, prvnímu právně závaznému nástroji pro prevenci a potírání násilí vůči ženám na mezinárodní úrovni;

M.  vzhledem k tomu, že všechny členské státy EU úmluvu podepsaly, ale jen čtrnáct ji ratifikovalo;

N.  vzhledem k tomu, že ratifikací Úmluvy se nedosáhne výsledků, aniž by se zaručilo řádné vymáhání a přiměřené finanční a lidské zdroje na předcházení násilí páchaného na ženách a násilí na základě pohlaví a boj proti němu a na ochranu obětí;

O.  vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva zaujímá holistický přístup a zabývá se otázkou násilí páchaného na ženách a dívkách a násilí na základě pohlaví ze široké škály různých hledisek, jako je prevence, boj proti diskriminaci, trestněprávní opatření pro boj proti beztrestnosti, ochrana a podpora obětí, ochrana dětí, ochrana žadatelek o azyl a uprchlic či lepší shromažďování údajů; vzhledem k tomu, že tento přístup obnáší přijetí integrovaných politik a propojení opatření v různých oblastech prováděných několika zúčastněnými stranami (justiční, policejní a sociální orgány, nevládní organizace, místní a regionální sdružení, vlády atd.), a to na všech úrovních správy;

P.  vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva je smíšenou dohodou, která umožňuje přistoupení EU paralelně k přistoupení členských států, neboť EU má pravomoci v oblastech, mezi něž patří práva obětí a ochranné příkazy, azyl a migrace, jakož i justiční spolupráce v trestních věcech;

1.  připomíná, že Komise je podle článku 2 SEU a podle Listiny základních práv povinna zaručovat, prosazovat a přijímat opatření ve prospěch rovnosti žen a mužů;

2.  vítá návrh Komise podepsat Istanbulskou úmluvu a dokončit přistoupení EU, ale vyjadřuje politování nad tím, že jednání v Radě nepostupují stejnou rychlostí;

3.  vyzdvihuje, že přistoupení EU zaručí soudržný evropský právní rámec pro předcházení a potírání násilí páchaného na ženách a násilí na základě pohlaví a pro ochranu obětí násilí; zdůrazňuje, že umožní větší soudržnost a efektivnost vnitřních a vnějších politik EU, zajistí lepší sledování, výklad a provádění právních předpisů EU, programů i fondů souvisejících s Úmluvou, jakož i přiměřenější a lepší shromažďování srovnatelných rozdělených údajů o násilí páchaném na ženách a násilí na základě pohlaví na úrovni EU a posílí odpovědnost EU na mezinárodní úrovni; dále zdůrazňuje, že přistoupení EU obnoví politický tlak na členské státy, aby tento nástroj ratifikovaly;

4.  vyzývá Radu a Komisi, aby urychlily jednání o podpisu a uzavření Istanbulské úmluvy;

5.  podporuje přistoupení EU k Istanbulské úmluvě na rozsáhlém základě a bez výhrad;

6.  vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že Parlament bude po přistoupení EU k Istanbulské úmluvě plně zapojen do procesu jejího monitorování, jak stanoví článek 218 SFEU;

7.  připomíná, že přistoupení EU k Istanbulské úmluvě nezbavuje členské státy nutnosti ratifikovat Úmluvu na vnitrostátní úrovni; vyzývá proto všechny členské státy, které tak ještě neučinily, aby Istanbulskou úmluvu co nejrychleji ratifikovaly;

8.  vyzývá členské státy, aby zajistily řádné vymáhání a přidělily přiměřené finanční a lidské zdroje na předcházení a potírání násilí páchaného na ženách a násilí na základě pohlaví a na ochranu obětí;

9.  domnívá se, že úsilí EU o vymýcení násilí páchaného na ženách a dívkách musí být součástí komplexního plánu pro boj proti všem druhům genderových rozdílů; žádá strategii EU pro boj proti násilí páchanému na ženách a násilí na základě pohlaví;

10.  vyzývá Komisi, jako již dříve ve svém usnesení ze dne 25. února 2014 obsahujícím doporučení k boji proti násilí páchanému na ženách, aby předložila návrh právního aktu, který zajistí vytvoření soudržného systému shromažďování statistických údajů a posílený postup členských států v oblasti předcházení všem formám násilí páchaného na ženách a dívkách a násilí páchaného na základě pohlaví a jeho stíhání a umožnit nízkoprahový přístup ke spravedlnosti;

11.  žádá Radu, aby aktivovala překlenovací ustanovení, tj. aby jednomyslně přijala rozhodnutí určující násilí páchané na ženách a dívkách (a jiné druhy násilí páchaného na základě pohlaví) jako oblast trestné činnosti uvedené v čl. 83 odst. 1 SFEU;

12.  uznává velmi důležitou práci odvedenou organizacemi občanské společnosti při předcházení a potírání násilí páchaného na ženách a dívkách a pomoci obětem násilí;

13.  vyzývá členské státy a zúčastněné strany, aby ve spolupráci s Komisí a nevládními organizacemi a organizacemi občanské společnosti zabývajícími se právy žen pomáhaly šířit informace o Úmluvě, programech a v jejich rámci dostupném financování pro boj proti násilí páchanému na ženách a pro ochranu obětí;

14.  vyzývá Komisi a Radu, aby spolupracovaly s Parlamentem a sledovaly pokrok učiněný v oblasti rovnosti žen a mužů a žádá tým složený ze tří předsednictví, aby vyvinul značné úsilí k dosažení svých závazků v této oblasti; žádá summit EU o rovnosti žen a mužů a právech žen a dívek, kde by se obnovily závazky;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států a Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy.