Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména na usnesení ze dne 27. října 2016 o situaci novinářů v Turecku

Přijaté texty, P8_TA(2016)0423.

–  s ohledem na rámec EU pro jednání s Tureckem ze dne 3. října 2005,

–  s ohledem na výroční zprávu o pokroku Turecka za rok 2016, kterou Komise zveřejnila dne 9. listopadu 2016 (SWD(2016)0366),

–  s ohledem na závěry Rady o Turecku ze dne 18. července 2016,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II)

Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 11.

–  s ohledem na právo na svobodu projevu, které je zakotveno v Evropské úmluvě o lidských právech (EÚLP) a v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech, jichž je Turecko smluvní stranou,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a Evropský parlament důrazně odsoudily neúspěšný pokus o vojenský převrat v Turecku a uznaly legitimní odpovědnost tureckých orgánů stíhat ty, kteří byli za tento pokus zodpovědní a byli do něj zapojeni;

B.  vzhledem k tomu, že Turecko je kandidátskou zemí na členství v Evropské unii; vzhledem k tomu, že represivní opatření turecké vlády za výjimečného stavu jsou nepřiměřená a odporují základním právům a svobodám chráněným tureckou ústavou, jsou v rozporu s demokratickými hodnotami, na kterých se zakládá Evropská unie, i s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech; vzhledem k tomu, že orgány od pokusu o převrat pozatýkaly 10 členů tureckého Velkého národního shromáždění a asi 150 novinářů – zatím nejvíc ve světě; vzhledem k tomu, že bylo zadrženo 2 386 soudců a státních zástupců a dalších 40 000 osob, z nichž více než 31 000 zůstává ve vězení; vzhledem k tomu, že 129 000 zaměstnanců veřejné správy je buď stále zbaveno funkce (66 000), nebo bylo propuštěno (63 000), přičemž proti většině z nich dosud nebyla vznesena obvinění;

C.  vzhledem k tomu, že prezident Erdoğan a turecká vláda se opakovaně vyslovili pro znovuzavedení trestu smrti; vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech o Turecku ze dne 18. července 2016 připomněla, že jednoznačné odmítnutí trestu smrti je jedním ze základních prvků acquis Unie;

D.  vzhledem k tomu, že panuje vážné znepokojení nad podmínkami osob zadržených a zatčených po pokusu o převrat, které údajně podstupují mučení a špatné zacházení, nad rozsáhlým propouštěním státních úředníků, kteří stále čekají na spravedlivý soudní proces, a nad přísným omezováním svobody projevu a svobody tisku a sdělovacích prostředků, což má za následek, že v Turecku nezbyly téměř žádné nezávislé sdělovací prostředky;

E.  vzhledem k tomu, že odstavec 5 rámce pro přístupová jednání s Tureckem stanoví, že Komise „v případě vážného a přetrvávajícího porušování zásad svobody, demokracie, respektování lidských práv a základních svobod a ustanovení zákona doporučuje pozastavit jednání“ a navrhnout podmínky pro obnovení těchto jednání; vzhledem k tomu, že Turecko již dostatečně nesplňuje kodaňská kritéria, jelikož nerespektuje hodnoty uvedené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii; vzhledem k tomu, že dočasné pozastavení jednání by vedlo ke zmrazení aktuálních dialogů, přičemž ve spojení s přistoupením Turecka k EU by se neotevřela žádná nová kapitola, ani by se nezahájila žádná nová iniciativa;

1.  důrazně odsuzuje nepřiměřená represivní opatření, která se v Turecku od červencového neúspěšného pokusu o vojenský převrat uplatňují; vyzývá Komisi a členské státy, aby dočasně pozastavily probíhající přístupová jednání, dokud turecká vláda nebude opět respektovat zásady právního státu a lidská práva; i nadále však hodlá udržet vazby mezi Tureckem a EU a je přesvědčen, že pro demokratické Turecko existuje uvnitř EU místo; připomíná závazek EU k pozitivní a strategické spolupráci s Tureckem;

2.  zavazuje se, že svůj postoj k dočasnému pozastavení přístupových jednání přehodnotí po zrušení výjimečného stavu v Turecku;

3.  opakuje, že pokud by turecká vláda znovuzavedla trest smrti, následovalo by formální pozastavení procesu přistoupení;

4.  zdůrazňuje, že na uvolnění vízového styku s Tureckem se bude pracovat až poté, co Turecko řádně splní všechny podmínky stanovené v agendě uvolnění vízového režimu;

5.  žádá Komisi, aby zvážila důsledky pozastavení financování poskytovaného Turecku v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP II) a aby přitom zohlednila vliv takového rozhodnutí na občanskou společnost v zemi; vyzývá Komisi také k tomu, aby se posledními událostmi v Turecku zabývala ve zprávě o přezkumu NPP v polovině období chystané na rok 2017;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládě a parlamentu Turecka, vládám a parlamentům členských států a Evropské službě pro vnější činnost.