Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2016/369 ze dne 15. března 2016 o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie

Úř. věst. L 70, 16.3.2016, s. 1.

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci

Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1.

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie

Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 143.

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí

Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28.

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 11. dubna 2011 o dalším rozvoji posuzování rizik pro zvládání katastrof v Evropské unii;

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 28. listopadu 2008 vyzývající ke zvýšení schopností civilní ochrany prostřednictvím systému evropské vzájemné pomoci založeného na modulovém přístupu k civilní ochraně,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2008 o posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy

Úř. věst. C 286 E, 27.11.2009, s. 15.

–  s ohledem na otázky položené Komisi, které se týkají situace v Itálii po zemětřeseních (O-000139/2016 – B8-1812/2016, O-000140/2016 – B8-1813/2016 a O-000141/2016 – B8-1814/2016),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že po ničivém zemětřesení, které otřáslo střední Itálií dne 24. srpna 2016, zasáhla regiony střední Itálie tři další velká zemětřesení spojená s vlnou otřesů, a to dne 26. října o síle 5,5 a 6,1 stupně a dne 30. října o síle 6,5 stupně;

B.  vzhledem k tomu, že střední Itálii v posledních měsících postihla další zemětřesení a následné otřesy; vzhledem k tomu, že otřes, který Itálii zasáhl dne 30. října, byl nejsilnějším zemětřesením v zemi od roku 1980;

C.  vzhledem k tomu, že během nedávných zemětřesení bylo údajně zraněno více než 400 lidí a 290 osob přišlo o život;

D.  vzhledem k tomu, že ničivá zemětřesení by mohla způsobit kumulativní „dominový efekt“ a vést k vysídlení 100 000 obyvatel;

E.  vzhledem k tomu, že nedávné otřesy zničily města, vážně poškodily místní a regionální infrastrukturu, poničily historické a kulturní dědictví, narušily ekonomickou činnost zejména v MSP a poškodily zemědělství a turistický a gastronomický potenciál;

F.  vzhledem k tomu, že zasažená území postihla deformace, která zabírá oblast o velikosti přibližně 130 km2, přičemž maximální posun dosahuje alespoň 70 cm, a nepředvídatelné hydrogeologické účinky by v drsných zimních povětrnostních podmínkách mohly vést k dalším přírodním katastrofám, jako jsou povodně, sesuvy půdy a kumulativní škody;

G.  vzhledem k tomu, že je nezbytné řádně koordinovat udržitelnou obnovu oblastí, aby bylo možné napravit způsobené hospodářské a sociální ztráty;

H.  vzhledem k tomu, že některá území v Evropské unii jsou zranitelnější a více ohrožená seismickými jevy; vzhledem k tomu, že mohou být dokonce vystavena opakovaným přírodním katastrofám různých druhů, někdy v rozmezí méně než jednoho roku, což se nedávno stalo např. v Itálii, Portugalsku, Řecku a na Kypru;

I.  vzhledem k tomu, že by prevence měla představovat stále důležitější fázi řízení katastrof a její společenský význam by měl vzrůstat;

J.  vzhledem k tomu, že platná opatření pro prevenci katastrof se ukázala jako nedostatečná a předešlé návrhy Evropského parlamentu dosud nebyly v plné míře realizovány, což brání provedení konsolidované strategie EU v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem;

K.  vzhledem k tomu, že by škodám zapříčiněným přírodními katastrofami a katastrofami způsobeným člověkem bylo často z velké části možné předejít; vzhledem k tomu, že politiky EU musí kromě toho zajistit jednotné pobídky, aby vnitrostátní, regionální a místní úřady vypracovávaly, financovaly a prováděly účinnější politiky prevence a zachování;

1.  vyjadřuje hlubokou účast a soucit s osobami postiženými zemětřeseními a jejich rodinnými příslušníky, stejně jako s italskými vnitrostátními a regionálními orgány, které jsou zapojeny do poskytování humanitární pomoci po této pohromě;

2.  vyjadřuje ocenění záchranářským týmům, pracovníkům civilní ochrany, dobrovolníkům, organizacím občanské společnosti a místním, regionálním a celostátním orgánům za jejich neúnavné úsilí o záchranu životů a omezování rozsahu škod v zasažených oblastech;

3.  zdůrazňuje, že série zemětřesení a zkáza, kterou za sebou zanechala, mají závažné hospodářské dopady;

4.  bere na vědomí solidaritu, kterou projevily ostatní členské státy, evropské regiony a mezinárodní aktéři v podobě vzájemné pomoci při mimořádných situacích;

5.  poukazuje na problémy s předvídáním v rámci systémů včasného varování před zemětřesením a na vysokou seismickou aktivitu v jihovýchodní Evropě; se znepokojením konstatuje, že v posledních 15 letech přišly v důsledku ničivých zemětřesení, která zasáhla Evropu, o život tisíce lidí a statisíce zůstaly bez domova;

6.  vyjadřuje znepokojení nad velkým počtem vysídlených osob, jež jsou vystaveny drsným povětrnostním podmínkám nadcházejícího zimního období; vyzývá Komisi, aby italským orgánům poskytla veškerou potřebnou pomoc, která jim umožní zajistit důstojné životní podmínky osobám, které přišly o domov;

7.  zdůrazňuje, že mechanismus civilní ochrany Evropské unie má významnou roli, pokud jde o podporu spolupráce mezi vnitrostátními orgány civilní ochrany v celé Evropě v nepříznivých situacích a minimalizaci dopadů mimořádných událostí; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále zjednodušily postupy pro aktivaci mechanismu, aby mohl být rychle a efektivně využit bezprostředně po katastrofě;

8.  vyzývá Komisi k přijetí veškerých potřebných opatření, která umožní a zajistí urychlené financování na co nejvyšší úrovni z Fondu solidarity Evropské unie; zdůrazňuje úlohu a zvýšenou odpovědnost regionálních a místních orgánů, které spravují a rozdělují peněžní prostředky a přitom na sém území podporují oživení udržitelného hospodářského růstu a sociální soudržnost;

9.  žádá Komisi, aby zvážila možnost rozšířit současný výpočet Fondu solidarity, který v současnosti vychází z následků škod způsobených jednotlivými přírodními katastrofami, zavedením výpočtu, který by vycházel z kumulativních efektů škod způsobených několika přírodními katastrofami, které stejný region postihly v tomtéž roce;

10.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny dostupné nástroje v rámci Fondu soudržnosti a regionálních fondů budou skutečně využity na rekonstrukci a veškerá další potřebná opatření, a to v plné spolupráci s italskými státními a regionálními orgány; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost využít Evropský fond pro rozvoj venkova na podporu venkovských oblastí a zemědělských činností, které byly postiženy zemětřesením;

11.  poukazuje na to, že nezbytným nástrojem pro prevenci přírodních katastrof je politika soudržnosti; domnívá se, že musí být možné, aby jednotlivé fondy a nástroje působily pružně a koordinovaně s cílem zlepšit fungování a efektivitu této politiky; zdůrazňuje, že prevence rizik musí být skloubena s ostatními politikami uplatňovanými v oblasti prevence, aby se předešlo tříštění opatření a zvýšila se jejich efektivita a přínos;

12.  zdůrazňuje, že je naléhavě potřebný plán veřejných investic do politik prevence a plán renovací ke zvýšení odolnosti vůči zemětřesením v oblastech, jež jsou nejvíce ohroženy seismickým a hydrogeologickým rizikem; je přesvědčen, že by tyto výdaje měly být vyloučeny z výpočtu referenční hodnoty schodku dotyčného členského státu;

13.  vyzývá Komisi, aby při prevenci katastrof podporovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, a vyzývá členské státy, aby dbaly na proškolení regionálních orgánů v oblasti zvládání katastrof;

14.  zdůrazňuje, že je důležité posuzovat prevenci z širšího hlediska a začlenit ji do odvětvových politik důležitých pro podporu vyváženého využívání půdy a soudržného hospodářského a sociálního rozvoje, který je v rovnováze s přírodou;

15.  podtrhuje význam veřejného výzkumu a vývoje v oblasti prevence a zvládání katastrof a vyzývá ke zvýšení koordinace a spolupráce mezi institucemi výzkumu a vývoje členských států, a to zejména mezi institucemi těch států, které čelí podobným rizikům; vyzývá ke zdokonalení systémů včasného varování v členských státech a k zavedení a posílení již existujících propojení mezi různými systémy včasného varování; doporučuje Komisi, aby tyto potřeby řádně zohlednila a zajistila pro ně přiměřené financování;

16.  zdůrazňuje, že je třeba připravit zdravotnictví členských států z hlediska struktury lidských zdrojů, osvědčených postupů a informovanosti o rizicích takovým způsobem, aby se byla schopna vypořádat se situacemi při katastrofách;

17.  zdůrazňuje, že je důležité mít k dispozici komplexní soubor údajů a informací o rizicích a důsledcích katastrof a sdílet je na úrovni EU s cílem provádět srovnávací studie a zjistit pravděpodobný přeshraniční dopad těchto katastrof, což členským státům umožní shromáždit informace o civilním potenciálu a zdravotnických prostředcích jednotlivých států, a rovněž zdůrazňuje, že je třeba využívat a rozvíjet existující struktury, jako je monitorovací a informační středisko (MIC), spíše než vytvářet struktury nové;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládě Itálie a orgánům regionální a místní samosprávy postižených oblastí.