Dokument ze zasedání
31.3.2017
NÁVRH USNESENÍ
předložený na závěr rozpravy o jednáních se Spojeným královstvím poté, co oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie
předložený v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o jednáních se Spojeným královstvím poté, co oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie
( 2017/2593(RSP) )
Syed Kamall
za skupinu ECR
Usnesení Evropského parlamentu o jednáních se Spojeným královstvím poté, co oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie
( 2017/2593(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 50 Smlouvy o Evropské unii (SEU),
– s ohledem na oznámení podle čl. 50 odst. 2 SEU, které předsedkyně vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska předložila dne 29. března 2017,
– s ohledem na bílou knihu vlády Spojeného království ze dne 2. února 2017 nazvanou „Vystoupení Spojeného království z Evropské unie a nové partnerství s Evropskou unií“,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
Zásady pro jednání
1. je přesvědčen, že hlavním cílem jednání musí být zavedení dlouhodobého těsného a zvláštního partnerství mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, které zohlední rozdílné potřeby a touhy všech stran;
2. zdůrazňuje, že toto jednání probíhá mezi dlouholetými přáteli a spojenci, kteří společně mnohého dosáhli; vítá velmi konstruktivní a pozitivní přístup, který britská vláda projevila ve svém dopise s oznámením o vystoupení z Evropské unie ze dne 29. března 2017; vítá odpověď předsedy Evropské rady; doufá, že tento tón mohou zachovat během vyjednávacího procesu všechny zúčastněné strany a že o dohodě o vystoupení je tudíž možné jednat klidně, konstruktivně a pozitivně v zájmu všech stran;
3. dává si za cíl, že bude celý proces podporovat a bude se vyhýbat nepřekonatelným překážkám a přílišným požadavkům tak, aby se nenarušila jednota EU-27 ani mandát Komise jakožto vyjednavače;
4. konstatuje, že článek 50 požaduje, aby byla s členským státem uzavřena dohoda o podmínkách vystoupení „s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií“, a že je tudíž nutné, aby byl tento rámec nového partnerství stanoven již na počátku vyjednávacího procesu; vyzývá k tomu, aby se zároveň uskutečnila jednání o podmínkách vystoupení a o rámci budoucího partnerství;
Témata pro jednání
5. vítá připomínky vlády Spojeného království a dalších členských států týkající se toho, že musí být udělena vysoká priorita nalezení dohody o postavení občanů EU ve Spojeném království a občanů Spojeného království v Evropské unii; důrazně podporuje spravedlivou a rovnou dohodu o vzájemnosti a vyzývá k jejímu uzavření v rané fázi jednání;
6. je přesvědčen, že by v rámci jednání mělo být bezprostředně zahájeno budování dlouhodobého těsného hospodářského vztahu, který pragmaticky podpoří prosperitu všech 28 zemí; vyzývá k odvážné a ambiciózní dohodě o volném obchodu a investicích včetně ujednání za účelem výrazného vzájemného přístupu na trh se zbožím a službami, která zohlední objem obchodu i dohody o volném obchodu a investicích, jež Evropská unie uzavřela s třetími zeměmi; vyzývá k uplatnění inovačního přístupu s cílem minimalizovat rozpory v celní oblasti budoucích obchodních vztahů; zdůrazňuje, že na rozdíl od jiných zemí, s nimiž Evropská unie jednala, Spojené království začíná na pozici právní a statutární rovnocennosti se sladěnými regulačními normami;
7. je přesvědčen, že budou existovat oblasti, v nichž se Evropská unie a Spojené království shodnou, že mají společný zájem na pokračování úzké spolupráce, která může například zahrnout konkrétní činnosti v oblasti vzdělávání a výzkumu;
8. zdůrazňuje význam budoucí spolupráce Spojeného království a Evropské unie v oblasti bezpečnosti, zvláště v době zvýšené a trvalé teroristické a hybridní hrozby;
9. konstatuje, že Evropská unie přispěla k mírovému procesu v Severním Irsku, zejména prostřednictvím programů PEACE a pracovní skupiny pro Severní Irsko; zdůrazňuje význam zachování co nejsouvislejší hranice mezi Irskem a Severním Irskem; zdůrazňuje, že mezi Irskem a Spojeným královstvím existuje od roku 1952 společný cestovní prostor, který umožnil udržovat vnitřní kontroly na minimální úrovni; konstatuje, že Velkopáteční dohoda neboli Belfastská dohoda zakotvila „zásadu souhlasu“, na jejímž základě je Severní Irsko nedílnou součástí Spojeného království tak dlouho, jak dlouho si to většina jeho lidu bude přát;
10. konstatuje, že dohoda o vystoupení by měla také zohlednit potřeby lidu Gibraltaru vzhledem k dlouhodobému statusu tohoto území;
11. je přesvědčen, že je třeba zajistit spravedlivé finanční vyrovnání na základě objektivních kritérií, které zohlední jak pasiva, tak aktiva;
12. vítá činnost výborů Evropského parlamentu, které vytvářejí seznamy hlavních otázek k řešení; vyjadřuje politování nad tím, že s touto činností není formálně seznámena Komise, avšak žádá, aby byly tyto příspěvky přesto zohledněny během jednání; vyzývá k tomu, aby byl Evropský parlament během vyjednávacího procesu řádně a pravidelně informován, aby byly zohledněny názory všech politických skupin a aby byl jakýkoli vklad Parlamentu do vyjednávacího procesu připraven v dobré víře a zcela transparentně;
13. vyzývá k vytvoření systému řešení sporů respektujícího právní a ústavní uspořádání obou stran;
Naléhavá reforma Evropské unie
14. zdůrazňuje, že nastávající odchod jednoho členského státu by měl stimulovat hlubokou úvahu o stavu samotné Evropské unie; je přesvědčen, že Evropská unie během prvních čtyřiceti let své historie dosáhla velmi cenné hodnoty a byla následně schopna přijmout nové členy ze střední a východní Evropy, což je jeden z jejích největších úspěchů; vyjadřuje politování nad tím, že Evropskou unii za posledních dvacet let přesto oslabily zásadní politické chyby, například:
– chyby při zavádění a správě eura,
– neúčinnost při řešení migrační krize,
– stagnující evropské hospodářství, které nedokázalo vytvořit dostatečný počet nových pracovních míst, dosáhnout vyššího hospodářského růstu a řešit krizi konkurenceschopnosti Evropy,
– přílišná centralizace pravomoci v rukou orgánů a institucí Unie, která u občanů členských států vyvolala pocit, že jsou od ní vzdáleni a že jsou bezmocní;
15. konstatuje, že národy Evropy chtějí, aby jejich členské státy volně spolupracovaly jako suverénní členské státy ve sdílených orgánech a institucích se zaměřením na omezený počet konkrétních úkolů, které jim byly svěřeny; je přesvědčen, že referenda a volby v celé Evropě v nedávných letech prokázaly, že národy Evropy odmítají přehnaně centralizovaný model evropského federálního státu založený na zásadě nikdy nekončícího „stále užšího svazku“;
16. vyzývá k reformované Evropské unii jako společenství národů spolupracujících ve sdílených konfederačních orgánech a institucích podle následujících zásad:
– Evropská unie musí respektovat své členské státy,
– Evropská unie by se měla zaměřit na oblasti, v nichž může vytvářet přidanou hodnotu,
– Evropská unie by měla být flexibilnější,
– Evropská unie by měla mít větší demokratickou odpovědnost,
– Evropská unie by měla optimálně zhodnocovat prostředky,
– Evropská unie by měla být orientovaná navenek;
17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, Evropské radě a vládám a parlamentům členských států.