Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 1 odst. 2 kapitoly 1 Charty OSN z roku 1945, podle nějž je jedním z cílů OSN „rozvíjet mezi národy přátelské vztahy, založené na úctě k zásadě rovnoprávnosti a sebeurčení národů, a činit jiná vhodná opatření k posílení světového míru“,

–  s ohledem na článek 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a článek 1 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, v nichž se uvádí, že „všechny národy mají právo na sebeurčení“ a že „na základě tohoto práva svobodně určují svůj politický statut a svobodně uskutečňují svůj hospodářský, sociální a kulturní vývoj“,

–  s ohledem na prohlášení ze summitu hlav států a vlád Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) a EU konaného dne 27. ledna 2013, v němž signatáři opětovně potvrdili své odhodlání řídit se všemi cíli a zásadami zakotvenými v Chartě OSN a své rozhodnutí podporovat veškeré úsilí o dodržování zásady svrchované rovnosti všech států a respektování jejich územní celistvosti a politické nezávislosti,

–  s ohledem na vyhlášení Latinské Ameriky a Karibiku jako oblasti míru, jež bylo schváleno na předchozích summitech CELAC,

–  s ohledem na zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí zakotvenou v Chartě OSN,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích z roku 1961,

–  s ohledem na předchozí prohlášení o situaci ve Venezuele, která učinily organizace Mercosur, Unasur a CELAC, zejména na prohlášení, v nichž odmítají jednostranná sankční opatření USA vůči Bolívarovské republice Venezuela,

–  s ohledem na dřívější prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Venezuele,

–  s ohledem na svých 11 předchozích usnesení o Venezuele,

–  s ohledem na prohlášení admirála Kurta Tidda, náčelníka velitelství USA pro oblast Střední a Jižní Ameriky a Karibiku, ze dne 6. dubna 2017;

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že vláda Bolívarovské republiky Venezuela již několikrát odsoudila vnější vměšování, destabilizaci a dezinformační kampaně v zemi, manipulaci s veřejným míněním a násilí, jehož se některé složky opozice dopouštějí vůči svrchovanosti této země, nezávislosti, míru a demokratické stabilitě a vůči venezuelskému lidu;

B.  vzhledem k tomu, že Bolívarovská republika Venezuela čelí vnějším a vnitřním ohrožením své svrchovanosti a míru v době, kdy tato země čelí také mimořádné ekonomické válce, která eskalovala v nedávných měsících jako výsledek prudkého nárůstu cen, pašování zboží a hromadění zásob; vzhledem k tomu, že tato mimořádná situace zapříčinila sociální, ekonomické, politické, přírodní a environmentální problémy;

C.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2014 oznámil bývalý prezident USA Barack Obama, že Senát USA schválil zákon o uvalení jednostranných a exteritoriálních sankcí vůči lidu a vládě Venezuely, které mají platit až do roku 2019; vzhledem k tomu, že všech 33 národů Latinské Ameriky a Karibiku tyto jednostranné sankce uvalené ze strany USA na Venezuelu odsoudilo a odmítlo a že hlavy států a vlád EU v bruselském prohlášení učiněném na druhém summitu EU-CELAC vzaly na vědomí, že CELAC sankce USA vůči Bolívarovské republice Venezuela odmítá; vzhledem k tomu, že venezuelská vláda reagovala na sankce ohlášením souboru opatření stanovených v rámci Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích;

D.  vzhledem k tomu, že dne 9. března 2015 bývalý prezident USA Barack Obama podepsal dekret prohlašující Bolívarovskou republiku Venezuela za „neobvyklou a mimořádnou hrozbu pro národní bezpečnost a zahraniční politiku Spojených států“; vzhledem k tomu, že podle tohoto dekretu mohou USA využít k řešení této hrozby vnitrostátní krizové zdroje, jako je vymáhání sankcí proti této zemi;

E.  vzhledem k tomu, že prohlášení náčelníka velitelství USA pro oblast Střední a Jižní Ameriky a Karibiku admirála Kurta Tidda ze dne 6. dubna 2017 bylo interpretováno jako akt agrese proti Venezuele, který je v rozporu s doktrínou regionální kolektivní bezpečnosti; vzhledem k tomu, že účelem tohoto prohlášení bylo vyvolat nejistotu a nestabilitu v této zemi a že je součástí intervencionistické strategie v tomto regionu, která je zaměřena proti pokrokovým vládám;

F.  vzhledem k tomu, že jedním z prvků probíhající destabilizace ve Venezuele bylo a nadále je financování protivládních organizací a politických stran ze strany agentur USA, jako je USAID a Národní nadace pro demokracii, jež se pohybuje v řádu milionů dolarů a trvá již po více než 12 let; vzhledem k tomu, že prezident Obama povolil zvláštní fond ve výši 5,5 milionů dolarů na financování protivládních skupin ve Venezuele prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí USA;

G.  vzhledem k tomu, že Organizace amerických států (OAS) a zvláště její generální tajemník, se opakovaně pokoušeli zasahovat do vnitřní situace ve Venezuele a legitimizovat všemi prostředky aktivaci Meziamerické demokratické charty, která otvírá možnost vnějšího zásahu v této zemi;

H.  vzhledem k tomu, že tento akt OAS je v rozporu s právem všech národů na sebeurčení a s právem svobodně určovat svůj politický status a svobodně uskutečňovat svůj hospodářský, sociální a kulturní vývoj, vzhledem k tomu, že nejnověji přijala OAS vůči Venezuele nelegitimní rozhodnutí, a to na nelegálním zasedání, které se konalo bez vůle Bolívie a Haiti, jejichž příslušní zástupci jsou v současné době předsedou a místopředsedou OAS;

I.  vzhledem k tomu, že Venezuele bylo zabráněno ve výkonu dočasného předsednictví Mercosuru s cílem tuto zemi izolovat a vyloučit ji z této organizace; bere na vědomí, že probíhají jednání mezi EU a Mercosurem o uzavření dohody o volném obchodu;

J.  vzhledem k tomu, že EU učinila několik prohlášení zaměřených na vměšování do vnitřní situace ve Venezuele a na její ovlivňování;

K.  vzhledem k tomu, že informace o situaci ve Venezuele jednostranně poskytuje velký mezinárodní mediální koncern; vzhledem k tomu, že informace jsou manipulovány a že se o Venezuele šíří falešné zprávy a zvěsti, jejichž jediným důvodem je ospravedlnit vměšování do této země;

L.  vzhledem k tomu, že venezuelský Comité de Víctimas de la Guarimba y el Golpe Continuado (Výbor obětí násilností na pouličních barikádách a pokračující převrat) vytvořený oběťmi násilí a jejich příbuznými, vyzval mezinárodní společenství k tomu, aby se zdrželo využívání lidských práv k politickým záměrům a aby nespolupracovalo s venezuelskými politickými činiteli, kteří se snaží utajit či zmanipulovat násilnosti a nenávist, jimiž Venezuela trpí od února 2014; vzhledem k tomu, že příbuzní obětí vyzvali ke stíhání osob odpovědných za tyto násilnosti a k tomu, aby byla ukončena beztrestnost případů porušování lidských práv, k nimž došlo v této zemi;

M.  vzhledem k tomu, že za posledních 15 let se ve Venezuele konalo 20 různých voleb; vzhledem k tomu, že poslední parlamentní volby vyhrála opozice, čímž se argument o neexistenci demokracie ve Venezuele ukázal jako zcela nepodložený; vzhledem k tomu, že i navzdory konání demokratických voleb část opozice stále odmítá uznat legitimnost vlády; vzhledem k tomu, že při minulých volbách opozice oportunisticky uznala výsledek voleb a vyzvala k dodržování venezuelské ústavy navzdory tomu, že se vždy stavěla proti;

N.  vzhledem k tomu, že od posledních voleb do Národního shromáždění některé části opozice hrají úlohu v destabilizaci země, přičemž svou legislativní pravomoc využívají ke svým vlastním záměrům; vzhledem k tomu, že v únoru 2016 většina v Národním shromáždění schválila zákon o amnestii, protiústavní zákon, jehož cílem je propuštění jednotlivců odpovědných za zločiny proti venezuelskému lidu a legitimní vládě země, například osob odpovědných za vraždu 43 obyčejných lidí během protestů v rezidenčních oblastech (tzv. „guarimbas“);

O.  vzhledem k tomu, že dne 9. ledna 2017 přijalo Národní shromáždění protiústavní rozhodnutí, které předložila parlamentní opozice s cílem zbavit prezidenta Nicoláse Madura a jeho vládu legitimity;

P.  vzhledem k tomu, že v květnu 2016 na žádost a z iniciativy prezidenta Nicoláse Madura výbor v rámci Unasur ve větší míře usiloval o podporu dialogu mezi venezuelskou vládou a opozicí s cílem řešit základní problémy této země; vzhledem k tomu, že ve skupině pracující na programu dialogu působí i bývalý předseda vlády Španělska José Luis Rodríguez Zapatero, bývalý prezident Panamy Martin Torrijos, bývalý prezident Dominikánské republiky Leonel Fernández a zvláštní zástupce Jeho Svatosti papeže Františka; vzhledem k tomu, že OSN v této souvislosti podpořila probíhající iniciativy bývalých hlav států a vlád s cílem podpořit dialog mezi venezuelskou vládou a opozicí pod záštitou organizace Unasur;

Q.  vzhledem k tomu, že Bolívarovská republika Venezuela byla za široké podpory zvolena členem Rady OSN pro lidská práva; vzhledem k tomu, že Venezuela přijala 97 % doporučení vyplývajících ze všeobecného pravidelného přezkumu Rady OSN pro lidská práva, který se uskutečnil v roce 2011; vzhledem k tomu, že 80 % doporučení bylo přímo aplikovatelných a venezuelský stát se zavázal k provedení dalších přijatých doporučení; vzhledem k tomu, že byla Venezuela v říjnu 2014 rovněž zvolena na jedno z pěti rotujících křesel v Radě bezpečnosti OSN na období 2015–2016, a to 181 hlasy z celkového počtu 193 členů OSN; vzhledem k tomu, že ve dnech 6. a 7. listopadu 2014 předstoupil venezuelský stát před výbor OSN proti mučení, který přezkoumal, jak stát dodržuje Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání;

R.  vzhledem k tomu, že Venezuela hostila v září 2016 17. vrcholnou schůzku Hnutí nezúčastněných zemí, a vzhledem k tomu, že se země ujala rotujícího předsednictví této organizace;

S.  vzhledem k tomu, že Venezuela je pátým největším světovým vývozcem ropy a má největší prokázané zásoby ropy na světě; vzhledem k tomu, že podle návrhu rozpočtu na rok 2015 věnuje 38 % veřejných výdajů na sociální investice, včetně vzdělání, ubytování a městského rozvoje, zdravotní péče, sociálního zabezpečení, kultury, komunikací, vědy a techniky, což představuje 8,2 % venezuelského HDP;

T.  vzhledem k tomu, že v letech 2006 až 2013 Venezuela postoupila o třináct příček na indexu lidského rozvoje OSN, a zaujala tak ze 187 zemí 71. místo; vzhledem k tomu, že za posledních deset let zvýšila venezuelská vláda výdaje na sociální oblast o více než 60,6 %; vzhledem k tomu, že Venezuela je dnes v tomto regionu zemí s nejnižší mírou nerovnosti;

U.  vzhledem k tomu, že se podle Ekonomické komise pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast (ECLAC) ve Venezuele snížila podstatným způsobem míra chudoby a prodloužila střední délka života; vzhledem k tomu, že míra extrémní chudoby klesla v roce 2015 na rekordní hodnotu 5,4 % v porovnání s rokem 1998, kdy dosahovala 21 %; vzhledem k tomu, že Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) blahopřála venezuelské vládě k podstatnému snížení počtu lidí trpících podvýživou, čímž splnila jeden z rozvojových cílů tisíciletí OSN;

1.  důrazně odsuzuje neustálé vnější zásahy a kroky vedoucí k politické, hospodářské a sociální destabilizaci, které jsou namířené proti Bolívarovské republice Venezuela;

2.  zdůrazňuje, že zarputilé uplatňování intervenční strategie namířené proti svrchovanosti Bolívarovské republiky Venezuela v žádném případě nepřispívá k vytváření prostoru pro dialog a mírová řešení;

3.  potvrzuje právo venezuelského lidu na suverénní a mírumilovné rozhodování o své cestě vývoje, prosté jakýchkoli vnějších zásahů či nátlaku;

4.  připomíná, že v souladu s mezinárodním právem plně respektuje zásadu nevměšování do vnitřních záležitostí států;

5.  odsuzuje výroky o údajné humanitární krizi ve Venezuele, jejichž cílem je zintenzivnit vnější zásahy a jež mají podpořit mezinárodní kampaň ve prospěch intervence v zemi;

6.  důrazně odmítá jakékoli vnější zásahy ze strany USA, Organizace amerických států, EU či kterékoli jiné země do vnitřních záležitostí třetích zemí; vyzývá k projevu úcty k právu všech národů na sebeurčení, svobodné určení svého politického statusu a svobodné uskutečňování svého hospodářského, sociálního a kulturního vývoje;

7.  odmítá nedemokratické a vzbouřenecké cíle této destabilizační kampaně; upozorňuje na imperialistický zájem USA na zajištění přístupu k venezuelským zásobám ropy a na jejich politický cíl, jímž je oslabení zemí Bolívarovského svazu pro lid naší Ameriky (ALBA);

8.  odsuzuje rozhodnutí USA pokračovat v uvalování sankcí na Venezuelu; odmítá dekret, podle něhož je Bolívarovská republika Venezuela „neobvyklou a mimořádnou hrozbou“ pro „národní bezpečnost a zahraniční politiku USA“; požaduje okamžité zrušení tohoto dekretu;

9.  odsuzuje prohlášení, která dne 6. dubna 2017 učinil náčelník velitelství USA pro oblast Střední a Jižní Ameriky a Karibiku admirál Kurt Tidd a která jsou předzvěstí agrese proti svrchované zemi;

10.  kritizuje nejnovější vývoj v rámci Organizace amerických států, který prokazuje nedostatek demokracie na její půdě a intervenční úlohu, již trvale zastává a jež je namířena proti svrchované vůli národů Latinské Ameriky;

11.  kritizuje nejnovější vývoj v rámci organizace Mercosur, které vyvíjí úsilí s cílem zabránit Venezuele v převzetí předsednictví této organizace;

12.  odsuzuje využívání lidských práv jako záminky ke sledování politických cílů ze strany EU, zvláště v případě Venezuely;

13.  důrazně odmítá jakýkoli pokus o to, aby EU uvalila na Venezuelu a její obyvatele sankce či přijala jiná opatření namířená proti nim;

14.  zdůrazňuje, že dialog s třetími zeměmi by za žádných okolností neměl vyústit v omezování práva národů na sebeurčení;

15.  vyjadřuje politování nad úlohou, kterou většina mezinárodních sdělovacích prostředků zastává a která spočívá v šíření fám a dezinformací s cílem oslabit legitimnost venezuelské vlády a vytvořit atmosféru násilí; připomíná, že svoboda informací je jedním ze základních lidských práv, a žádá mezinárodní sdělovací prostředky, aby jednaly zodpovědně a o událostech informovaly nezaujatě, přesně a vyváženě, což v současné době nedělají;

16.  uznává vážnou hospodářskou krizi, které nyní Venezuela čelí; konstatuje však, že je tato hospodářská krize z větší části zapříčiněna vnějšími zásahy, a to jak sankcemi uvalenými na zemi, tak poklesem cen ropy, stejně jako organizovanou strategií hospodářské destabilizace, kterou uplatňují určité skupiny opozice a vedoucí ekonomičtí činitelé v zemi a podle které je ovládána výroba a distribuce zboží, zejména v potravinářském odvětví a odvětví léčiv; připomíná, že tato vnitřní strategie vedla k nedostatku zboží, který byl zhoršen koordinovanými kroky skupin, jež spolupracovaly s tzv. „bachaqueros“ (překupníků) a jejichž záměrem bylo vyčerpat zásoby v obchodech v okamžiku jejich doplňování s cílem zvýšit ceny zboží pomocí jeho prodeje na černém trhu nebo distribucí pro podvodné účely, což přispělo k vysoké úrovni inflace v zemi; připomíná, že tato strategie byla podpořena systematickým stahováním bankovek v hodnotě 100 bolívarů, které jsou v rámci hospodářství nejdůležitějšími bankovkami, což bylo potvrzeno objevením celých tun těchto bankovek v zemích, jako je Kolumbie a Paraguay; připomíná, že i přes tento závažný útok proti hospodářství Venezuela doposud dodržela své mezinárodní závazky, pokud jde o její zahraniční dluh, a také pokračovala v přidělování významné části svého rozpočtu na sociální rozvoj, která představuje přes 70 % ročního rozpočtu;

17.  konstatuje, že venezuelské orgány prokázaly vůči ústavě úctu, a to na rozdíl od většiny národního shromáždění, která prokazuje v tomto ohledu trvalou neúctu a zaujímá konfrontační přístup;

18.  podporuje zásady obsažené ve vyhlášení Latinské Ameriky a Karibiku jako oblasti míru a naléhavě vyzývá celé mezinárodní společenství, aby ve vtazích s členskými státy CELAC plně respektovalo toto vyhlášení, včetně závazku nevměšovat se přímo nebo nepřímo do vnitřních záležitostí jakýchkoli jiných států a dodržovat zásady státní svrchovanosti, rovných práv a sebeurčení národů;

19.  vítá provádění politik sociálního začleňování ve Venezuele založených na sociální odpovědnosti a spravedlnosti, rovnosti, solidaritě a lidských právech, které pomohly snížit nerovnost v této zemi, zejména pokud jde o opatření sociálního rozvoje a podstatný pokrok dosažený při snižování chudoby a také v oblasti vzdělávání, což se rovněž týká vymýcení negramotnosti v roce 2005 a výrazného navýšení počtu vysokoškolských studentů;

20.  připomíná význam úlohy, kterou Venezuela zastává při nastolování a upevňování procesu spolupráce a integrace ve prospěch všech národů Latinské Ameriky; zdůrazňuje významné pokroky dosažené za tímto účelem v oblasti regionální integrace a spolupráce; vítá významné úspěchy, jichž dosáhlo seskupení ALBA v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, kultury a vzájemně výhodné spolupráce;

21.  uznává, že členské státy organizace ALBA-TCP si jsou vědomy velkého úsilí, které venezuelská vláda vyvíjí při prosazování a ochraně lidských práv, spravedlnosti a míru v zájmu toho, aby zabránila realizaci plánů na mezinárodní intervenci proti Venezuele, které ohrožují stabilitu nejen jejich sesterské země, ale také regionu jako celku;

22.  vítá iniciativu prosazovanou prezidentem Nicolásem Madurem za podpory organizace UNASUR v zájmu navázání dialogu mezi zástupci vlády Bolívarovské republiky Venezuela a opozice za účasti bývalého španělského předsedy vlády Josého Luise Rodrígueze Zapatera, bývalého prezidenta Dominikánské republiky Leonela Fernándeze, bývalého prezidenta Panamy Martína Torrijose a zvláštního zástupce Jeho Svatosti papeže Františka; vyjadřuje podporu úloze, kterou sehrává Unasur a další organizace, jako je CELAC a ALBA, a která spočívá v prosazování blahobytu všech občanů, míru, spravedlnosti, pravdy, institucionálních vztahů, opatření k podpoře hospodářství a také právního státu, demokracie a respektování státní svrchovanosti jako přednostních otázek, jimiž se má tento dialog zabývat;

23.  opětovně potvrzuje svou solidaritu s venezuelským lidem v jeho boji za obranu bolívarovskému procesu a s jeho úspěchy, jichž bylo v nedávných letech dosaženo v sociální oblasti;

24.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládě Bolívarovské republiky Venezuela, parlamentu zemí Mercosur, Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění a latinskoamerickým regionálním orgánům, včetně Unasur, ALBA a CELAC.