Dokument ze zasedání

B8-0293/2017

9.5.2017

NÁVRH USNESENÍ

předložený v souladu s čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu

o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003

(D050182 – 2017/2675(RSP) )

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Zpravodaj: Bart Staes

Guillaume Balas, Lynn Boylan, Eleonora Evi, Valentinas Mazuronis, Sirpa Pietikäinen

B8-0293/2017

Usnesení Evropského parlamentu o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003

(D050182 – 2017/2675(RSP) )

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D050182),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech[1], a zejména na čl. 7 odst. 3, čl. 9 odst. 2, čl. 19 odst. 3 a čl. 21 odst. 2 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 27. března 2017 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[2],

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 21. září 2016, které bylo zveřejněno dne 21. října 2016[3];

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí ( COM(2017)0085 , COD(2017)0035),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů[4],

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 25. března 2011 podala společnost Bayer v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují bavlnu GHB119, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení na trh geneticky modifikované bavlny GHB119 v produktech, které z ní sestávají nebo ji obsahují, pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech jako jakákoli jiná bavlna, s výjimkou pěstování;

B.  vzhledem k tomu, že dne 21. září 2016 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2009 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 21. října 2016[5];

C.   vzhledem k tomu, že podle popisu v žádosti specifický identifikátor BCS-GHØØ5-8 přidělený bavlně GHB119 exprimuje protein PAT, který rostlině propůjčuje schopnost tolerance k herbicidům na bázi glufosinátu amonného, a protein Cry2Ae, který zajišťuje odolnost proti některým škůdcům z řádu Lepidoptera; vzhledem k tomu, že udělení povolení k dovozu této bavlny do Unie by bezpochyby vedlo ke zvýšení jejího pěstování v jiných částech světa, což bude mít za následek zvýšení používání herbicidů na bázi glufosinátu amonného;

D.  vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení (ES) č. 1107/2009[6]; vzhledem k tomu, že schválení glufosinátu skončí platnost dne 31. července 2018;

E.  vzhledem k tomu, že nezávislé vědecké studie vyvolávají znepokojení nad velkými nedostatky, které byly zjištěny ve srovnávacích posouzeních, což dosvědčuje skutečnost, že u celé řady sloučenin byly sice nalezeny statisticky významné rozdíly v jejich složení, ale další vyšetřování již nebylo považováno za nutné; dále vyvolávají obavy nad vážnými mezerami v toxikologických hodnoceních, které spočívají například v tom, že byl zohledněn pouze jeden mechanismus působení Bt-toxinů, že nebylo provedeno žádné přezkoumání kombinovaných účinků, ani vyhotoveno žádné hodnocení reziduí pesticidů, a rovněž obavy nad neprůkazným posouzením možného dopadu na imunitní systém[7];

F.  vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek; vzhledem k tomu, že tyto připomínky se mimo jiné týkají: chybějících údajů, pokud jde o identifikaci a kvantifikaci reziduí herbicidů a metabolitů v geneticky modifikovaných rostlinách a semenech používaných do potravin nebo krmiv, nedostatků při posuzování rizik pro životní prostředí a provádění plánu monitorování životního prostředí týkajících se mimo jiné odlišných názorů na to, zda byly v Evropě ohlášeny příbuzné plané odrůdy, nebo chybějících údajů o klíčivosti dováženého osiva a také skutečnosti, že v úvahu nebyly vztahy žádné nezamýšlené účinky; vzhledem k tomu, že některé komentáře kromě obecné výtky o datově neobjemné databázi kritizovaly především skutečnost, že byl zohledněn jen omezený počet studií a že například nebyla provedena žádná odpovídající zkouška toxicity s rostlinným materiálem z bavlny GHB119 ani vhodné studie o dopadu geneticky modifikované bavlny na zdraví lidí a zvířat a že předložená studie o výživě byla považována za nepřípustnou[8];

G.  vzhledem k tomu, že navzdory veškerým výše uvedeným obavám, EFSA nepovažovala monitorování potravin a krmiv vyrobených z bavlny GHB119 po uvedení na trh za nezbytné;

H.  vzhledem k tomu, že na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, které proběhlo podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 dne 27. března 2017, nebylo vydáno žádné stanovisko; vzhledem k tomu, že 15 členských států hlasovalo proti, zatímco pouze 11 členských států, zastupujících 38,69 % obyvatel EU, hlasovalo ve prospěch a 2 členské státy se hlasování zdržely;

I.  vzhledem k tomu, že jak v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu předloženému dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území, tak v důvodové zprávě k legislativnímu návrhu předloženému dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, vyjádřila Komise politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Komise Juncker tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou[9];

J.  vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015, v prvním čtení zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

K.  vzhledem k tomu, že v bodu odůvodnění 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, je jasně uvedeno, že: „Zvažuje-li Komise přijetí dalších návrhů prováděcích aktů týkajících se zvláště citlivých oblastí, zejména daní, zdraví spotřebitelů, bezpečnosti potravin a ochrany životního prostředí, bude ve snaze o nalezení vyváženého řešení pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu.“[10];

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  domnívá se, že prováděcí rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelné s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad stanovených v nařízení (ES) č. 178/2002[11] spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.  vyzývá Komisi, aby návrh prováděcího rozhodnutí vzala zpět;

4.  vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby odstranil nedostatky stávajícího postupu;

5.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.