Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů z roku 1981,

–  s ohledem na Úmluvu OSN z roku 1951 o právním postavení uprchlíků, jíž je Keňa smluvní stranou,

–  s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

–  s ohledem na nairobské prohlášení Mezivládního úřadu pro rozvoj pro oblast východní Afriky (IGAD) o udržitelných řešeních pro somálské uprchlíky a o reintegraci navrátilců v Somálsku ze dne 25. března 2017,

–  s ohledem na newyorské prohlášení OSN o uprchlících a migrantech přijaté dne 19. září 2016,

–  s ohledem na společné komuniké tripartitní ministerské komise pro dobrovolné návraty somálských uprchlíků v Keni ze dne 25. června 2016,

–  s ohledem na výsledky vrcholné schůzky ve Vallettě o migraci ze dne 15. listopadu 2015,

–  s ohledem na prohlášení ministerské konference chartúmského procesu ze dne 28. listopadu 2014,

–  s ohledem na trojstrannou dohodu mezi vládami Somálska, Keni a Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky o dobrovolných návratech podepsanou v listopadu 2013,

–  s ohledem na prostředky EU pro mimořádné situace se zvláštním určením pro Afriku,

–  s ohledem na globální pakt OSN o rozdělení odpovědnosti v oblasti uprchlíků,

–  s ohledem na financování humanitární pomoci Evropské unie pro uprchlíky v Keni,

–  s ohledem na svá nedávná usnesení o Keni, zejména na usnesení ze dne 30. dubna 2015,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že oblast Afrického rohu je navzdory svým rozsáhlým přírodním zdrojům jednou z nejchudších oblastí světa; vzhledem k tomu, že zajištění potravin je v této oblasti mimořádně nejisté a že miliony osob žijících v této oblasti trpí podvýživou a jsou ohroženy hladem;

B.  vzhledem k tomu, že země v této oblasti jsou nyní vystaveny nejhoršímu suchu za posledních 60 let, které zhoršilo potravinovou krizi v Etiopii, v Keni, v Somálsku a v Jemenu a které by mohlo způsobit obecně rozšířený hladomor; vzhledem k tomu, že Keňa trpí opakovaným suchem, zejména v aridních a semiaridních oblastech severní části země, kde žije 5,5 milionů osob, hlavně drobných chovatelů dobytka, kteří jsou ve zvláště tíživé situaci a žijí v chronické chudobě; vzhledem k tomu, že změna klimatu má ničivý dopad na pastevectví, kočovný způsob života velkého množství obyvatel v této oblasti;

C.  vzhledem k tomu, že Keňa je největší ekonomikou východní Afriky, ale navzdory svým rozsáhlým zdrojům zaujímá jedno z posledních míst na žebříčku indexu lidského rozvoje; vzhledem k tomu, že lidé v Keni žijí pod hranicí chudoby; vzhledem k tomu, že keňská ekonomika má chronické potíže v důsledku monopolizace zdrojů menšinou; vzhledem k tomu, že malé zemědělské podniky představují 94,8 % veškerých keňských podniků, ale mají přístup jen k 11,7 % zemědělské půdy v zemi; vzhledem k tomu, že Afrika zažila v nedávné době vlnu skupování půdy, která svěřila miliony hektarů zemědělské půdy do rukou velkých podniků a připravila desítky tisíc zemědělských komunit o prostředky nutné k přežití; vzhledem k tomu, že hlavním keňským vývozním artiklem do Evropské unie je čaj, káva, růže a karafiáty, fazole, hrášek, avokádo, okoun nilský a tuňák; vzhledem k tomu, že kanadské, japonské a belgické podniky využívají v Keni 500 000 hektarů půdy pro výrobu biopaliv, což má značné dopady na životní prostředí a na místní komunity;

D.  vzhledem k tomu, že od americké intervence v roce 1992, tedy od operace zvané „Restore Hope“, je Somálsko válečnou zónou; vzhledem k tomu, že konflikt mezi Somálskem, Etiopií a Keňou je z velké části způsoben vytýčením koloniálních hranic, neboť obyvatelé Somálska byli rozděleni zejména do těchto tří zemí, a tato situace vyvolala různé konflikty, především masakr několika tisíc Keňanů somálského původu keňskou armádou v osmdesátých letech 20. století;

E.  vzhledem k tomu, že globální akční plán z Nairobi přijatý na vrcholné schůzce IGAD (Mezivládního úřadu pro rozvoj) dne 26. března 2017 zdůraznil, že sucho a ozbrojené konflikty jsou dvěma důvody pro přemisťování osob v tomto regionu;

F.  vzhledem k tomu, že velký počet účastníků občanské války, neexistence vlády v Somálsku, ztráta prostředků na přežití somálských rybářů, pirátství při pobřeží Somálska, napětí mezi Súdánem a Jižním Súdánem, mezi Etiopií, Eritreou a Somálskem, jakož i mezi Eritreou a Džibuti, podíl Keni a dalších sousedních zemí na působení sil Africké unie rozmístěných v Somálsku, vměšování a intervence zahraničních subjektů a hospodářských a geostrategických zájmů Evropské unie a dalších západních subjektů jsou faktory, které přispívají ke skutečnosti, že oblast Afrického rohu je jedním z regionů nejvíce postižených konflikty na celém světě; vzhledem k tomu, že mnoho subjektů porušuje embargo OSN na dodávky zbraní;

G.  vzhledem k tomu, že oblast Afrického rohu s téměř 250 miliony obyvatel a s rychle rostoucí populací poskytuje azyl největšímu počtu vnitřně vysídlených osob a uprchlíků v Africe a jednomu z největších počtů osob na světě; vzhledem k tomu, že k 31. březnu 2017 je v Keni 486 037 uprchlíků a žadatelů o azyl zaregistrovaných Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky;

H.  vzhledem k tomu, že uprchlický komplex v Dadaabu byl vytvořen v roce 1991 přibližně pro 90 000 osob jako dočasné řešení pro ty, kdo hledají útočiště, prchají před pronásledováním, násilím a nestabilitou ve východní Africe a zejména před občanskou válkou v Somálsku; vzhledem k tomu, že v roce 2011 donutilo opětovné vzplanutí místních konfliktů a hladomoru miliony osob opustit Somálsko a způsobilo masový příliv uprchlíků do Dadaabu, kde žije více než 308 000 registrovaných Somálců v uprchlickém táboře; vzhledem k tomu, že v Dadaabu žije podle odhadů OSN v současné době přibližně 260 000 osob, z nichž 95 % pochází ze Somálska a 60 % je mladších 18 let; vzhledem k tomu, že tento komplex se v současné době skládá z pěti různých zón s různým obyvatelstvem a rozkládá se na ploše 50 kilometrů čtverečních, přičemž nejstaršími a nejzalidněnějšími tábory jsou Hagadera, Dagahaley a Ifo;

I.  vzhledem k tomu, že situace uprchlíků trvá již více než tři desetiletí a v exilu se narodila již třetí generace uprchlíků; vzhledem k tomu, že v této oblasti je vysídlen více než jeden milion Somálců a že 1,1 milionu ostatních je vysídlena uvnitř samotného Somálska; vzhledem k tomu, že Somálsko je jednou z pěti zemí, odkud v posledních patnácti letech pochází nejvíce uprchlíků, přičemž v současnosti je registrováno 1,1 milionu uprchlíků, z nichž více než 80 % je umístěno v oblasti Afrického rohu a v oblasti Jemenu;

J.  vzhledem k tomu, že po teroristickém útoku na univerzitu v Garisse v dubnu 2015 dal viceprezident William Ruto ultimátum OSN, jímž vyvíjel tlak na Radu pro lidská práva, aby do tří měsíců uzavřela uprchlický tábor Dadaab, jinak by jej Keňa uzavřela sama; vzhledem k tomu, že Rada pro lidská práva varovala, že uzavření tábora by mělo „humanitární následky a extrémní dopady“; vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o uprchlících zakazuje vytlačovat uprchlíky do oblastí, v nichž je ohrožen jejich život nebo svoboda; vzhledem k tomu, že byla navržena i výstavba zdi oddělující Somálsko a Keňu;

K.  vzhledem k tomu, že v květnu 2016 Keňa zrušila své ministerstvo pro záležitosti uprchlíků, které bylo odpovědné za jejich sčítání, což znamená, že desítky tisíc osob nebyly zaregistrovány; vzhledem k tomu, že dne 6. května 2016 keňská vláda oznámila své rozhodnutí uzavřít „co nejdříve“ tábor Dadaab a uváděla bezpečnostní důvody a nutnost ukončit dlouhotrvající situaci uprchlíků v této oblasti;

L.  vzhledem k tomu, že keňské úřady s podporou odpovědných osob z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky tak urychlily provádění programu „dobrovolných“ návratů z roku 2013; vzhledem k tomu, že řada nevládních organizací a mezinárodních subjektů uvedla, že program návratů, který zavedla Keňa pro somálské uprchlíky v ovzduší strachu a dezinformací, není v souladu s mezinárodními kritérii pro dobrovolné návraty uprchlíků; vzhledem k tomu, že v srpnu 2016 musely somálské úřady v oblasti Jubaland čelit přílivu navrátilců do hlavního města regionu Kismaavo; vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky tvořily 70 % těchto osob děti;

M.  vzhledem k tomu, že v listopadu 2016 keňská vláda oznámila, že uzavření bylo z „humanitárních důvodů“ na žádost mezinárodního společenství odloženo o šest měsíců, tedy do května 2017; vzhledem k tomu, že nejvyšší soud v Nairobi rozhodl dne 9. února 2017 v reakci na petici dvou keňských organizací na ochranu lidských práv (Keňského národního výboru pro lidská práva a Kituo Cha Sheria), že rozhodnutí keňské vlády o uzavření uprchlického tábora Dadaab je diskriminační a představuje kolektivní, svévolný a nepřiměřený trest;

N.  vzhledem k tomu, že uzavření tábora Dadaab by mělo důsledky pro řadu sousedních zemí, především pro Etiopii, která v současné době poskytuje útočiště přibližně 245 000 somálských uprchlíků;

O.  vzhledem k tomu, že stále větší nedostatek prostředků a úbytek mezinárodních dárců mají přímý dopad na situaci uprchlíků v Dadaabu, zejména na zmenšení denních dávek potravin, na nedostatečný přístup ke službám a ke zdravotní péči nebo ke vzdělávání a výchově;

P.  vzhledem k tomu, že Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky odhadoval v březnu 2017, že potřebuje 215 200 000 USD na vyhovující „zvládnutí“ 486 037 vysídlených osob v Keni; vzhledem k tomu, že k tomuto dni bylo shromážděno pouze 15 % potřebných prostředků; vzhledem k tomu, že v důsledku geopolitické situace v oblasti Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky očekává 27 598 nově příchozích;

Q.  vzhledem k tomu, že vzdělání, gramotnost, práva žen, sociální spravedlnost a spravedlivé rozdělení státních příjmů ve společnosti, snižování nerovností a boj proti korupci jsou klíčovými faktory pro boj proti fundamentalismu, násilí a netoleranci;

R.  vzhledem k tomu, že Evropská unie poskytne v letech 2014 až 2020 Keni 435 milionů eur; vzhledem k tomu, že EU je subjektem, který poskytuje největší finanční podporu misi Africké unie v Somálsku (Amison) prostřednictvím fondů na pomoc Africe; vzhledem k tomu, že EU provádí v regionu více civilních a vojenských operací, jako je mise Evropské unie zaměřená na budování regionální námořní kapacity v oblasti Afrického rohu (EUCAP Nestor) vedená v rámci SBOP (od roku 2012), vojenská operace Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží při pobřeží Somálska (EU NAVFOR) (od roku 2008) nebo vojenská mise Evropské unie s cílem přispět k výcviku somálských bezpečnostních sil (EUTM Somalia) (od roku 2010); vzhledem k tomu, že USA okupuje vojenskou námořní základnu Manda Bay v Keni; vzhledem k destabilizačním akcím NATO a USA v této oblasti;

1.  je velmi znepokojen situací uprchlíků v oblasti Afrického rohu, zejména v Keni a v táboře Dadaab; je potěšen rozhodnutím nejvyššího soudu v Nairobi, v němž se uvádí, že „rozhodnutí vlády Keňské republiky uzavřít uprchlický tábor Dadaab [...] je od počátku neplatné “; vyzývá keňské úřady, aby se řídily tímto rozhodnutím;

2.  zdůrazňuje, že jelikož nestabilita ve větší oblasti stále trvá, uprchlíci se nebudou schopni vrátit domů; zdůrazňuje též, že pro zajištění stálé ochrany uprchlíků v táboře Dadaab a v širším smyslu všech uprchlíků přítomných na území Keni je nezbytná reakce na regionální úrovni;

3.  je mimořádně znepokojen strategií „dobrovolných návratů“ uplatňovanou od roku 2013; požaduje, aby byly řádně objasněny případně „manévry zastrašování, strachu a dezinformací“, včetně úlohy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky při uplatňování těchto politik;

4.  bere na vědomí přijetí globálního akčního plánu z Nairobi, který stanoví postupné uzavírání táborů tak, aby „uprchlíkům byl umožněn přístup k zaměstnání a ke službám v přijímající zemi a aby se mohli volně pohybovat“; zdůrazňuje, že je důležité, aby při uzavírání táborů byla v celém rozsahu dodržována lidská práva a nedocházelo ke zhoršení životních podmínek dotčených osob;

5.  zdůrazňuje, že vzrůstající chudoba občanů, zhoršování ekonomických perspektiv, prohlubování nerovnosti a omezené možnosti vzdělávání rozšířily řady nezaměstnaných a vytvořily tak společensko-ekonomickou situaci příznivou pro rozvoj terorismu; se znepokojením si všímá, že somálský a keňský stát nezajišťují obyvatelstvu v mnoha regionech žádné základní veřejné služby, například distribuci vody, čištění použité vody, zdravotní péči nebo vzdělávání; vyvíjí nátlak na keňské a somálské úřady, aby za těchto podmínek bojovaly se společensko-ekonomickou situací a se zhoršováním životní úrovně tak, aby zajistily sociální spravedlnost;

6.  žádá EU, aby uvolnila naléhavou humanitární pomoc nezbytnou pro řešení situace uprchlíků na jedné straně a hladu v oblasti na straně druhé; vyzývá EU, aby zvýšila podíl oficiální rozvojové pomoci (ODA) určené na zemědělství a rozvojovou pomoc na investice do malých udržitelných farem a pastevectví s cílem zaručit v zájmu posílení místního trhu přístup k půdě pro drobné zemědělce, zajistit potravinovou soběstačnost v oblasti Afrického rohu a pomoci při obnově vod při pobřeží Somálska a Afrického rohu, která by zaručila prostředky na živobytí rybářům a jejich rodinám;

7.  naléhavě žádá, aby rozvojová pomoc nebyla využívána k uzavírání či kontrole hranic nebo k zajišťování zpětného přebírání migrantů; žádá, aby pomoc poskytovaná ze strany Unie a členských států v oblasti Afrického rohu sloužila především k řešení problémů spojených se zásadní nerovností, chudobou, chronickou podvýživou, přístupem ke zdravotní péči a veřejným službám, zejména k péči o sexuální a reprodukční zdraví, a dosažení cílů trvalého rozvoje; žádá rovněž, aby byla zvýšena potravinová pomoc a určena především na nákup potravin od místních zemědělců; rozhodně nesouhlasí s používáním ERF pro budování represivních nebo ozbrojených sil;

8.  staví se proti jakékoli externalizaci migrační politiky Unie do třetích zemí; vyslovuje politování nad tím, že chartúmský proces, jehož účastníky jsou Keňa i Somálsko, neumožňuje v žádném případě bojovat proti hlubokým příčinám migrace; domnívá se, že tyto politiky jsou v rozporu s právem na volný pohyb, právem na azyl a z širšího hlediska i s právy migrantů definovanými v mezinárodních úmluvách;

9.  žádá, aby pomoc Unie a členských států byla poskytována ve formě darů, nikoli půjček, aby se tak neprohlubovala dluhová zátěž; vyjadřuje politování nad tím, že mnohé členské státy Unie nedosáhly cíle věnovat na rozvojovou pomoc 0,7 % hrubého národního důchodu a že některé země svůj podíl na rozvojové pomoci dokonce snížily; vyjadřuje politování nad poklesem účasti členských států v programech potravinové pomoci;

10.  rozhodně kritizuje úlohu, kterou hrají v posledních letech zásahy Západu, které napomohly radikalizaci některých obyvatel oblasti Afrického rohu; zdůrazňuje, že politiky tohoto druhu podporují terorismus, místo aby proti němu bojovaly; je znepokojen tím, jaký význam se přikládá vojenským „řešením“ v evropských politikách pro boj proti terorismu, což vede k řadě programů vojenské pomoci zemím Afrického rohu; konstatuje, že konflikty v tomto regionu nelze řešit vojenskou silou;

11.  vyzývá Evropskou unii a mezinárodní společenství, aby spolupracovaly s africkými zeměmi a s regionálními a mezinárodními subjekty s cílem řešit konflikty přísně mírovými prostředky a bojovat především proti jejich hlubokým příčinám; vyzývá Evropskou unii, aby vytvořila nový rámec vztahů s Keňou a všemi africkými zeměmi, který by se zakládal na zásadě nezasahování do vnitřních záležitostí a respektování jejich suverenity a zaměřoval by se na podporu rozvoje sousedních regionů a podporu zaměstnanosti a vzdělávání namísto na „dohody o přidružení“, které slouží především k vytváření oblastí volného obchodu, z nichž mají prospěch západní obchodní společnosti;

12.  znovu připomíná, že činnosti evropských společností působících ve třetích zemích musí být plně v souladu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv; vyzývá proto členské státy, aby dbaly na to, aby se podniky, na něž se vztahuje jejich vnitrostátní právo, nevyhýbaly povinnosti dodržovat lidská práva a sociální, zdravotní a environmentální normy, jimž podléhají, pokud se usadí nebo pokud provádějí svou činnost ve třetí zemi; vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření vůči evropským podnikům, které tyto normy nedodržují nebo které náležitě neodškodňují oběti porušování lidských práv, za něž nesou přímou nebo nepřímou odpovědnost;

13.  vyzývá keňskou vládu a vlády zemí, z nichž pochází těžební společnosti, aby těmto společnostem uložily převzít osvědčené postupy v oblasti transparentnosti, odpovědnosti a účasti občanů a aby bojovaly proti korupci v odvětví těžebního průmyslu;

14.  domnívá se, že boj proti skupování půdy nadnárodními, zejména evropskými podniky, je rozhodující pro zajištění důstojných životních podmínek obyvatelstva a potravinové soběstačnosti zemí Afrického rohu; proto požaduje, aby se tyto otázky staly předmětem zvláštního a ústředního dialogu mezi Evropskou unií a zeměmi Afrického rohu;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské službě pro vnější činnost, Komisi a Radě, členským státům Evropské unie, zemím Afrického rohu, Panafrickému parlamentu a členům Valného shromáždění OSN.