Dokument ze zasedání
15.5.2017
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o dosažení řešení na Blízkém východě v podobě dvou států
( 2016/2998(RSP) )
Tamás Meszerics, Margrete Auken, Ernest Urtasun, Klaus Buchner, Florent Marcellesi, Bart Staes, Jordi Solé, Pascal Durand
za skupinu Verts/ALE
Laura Agea, Rosa D’Amato, Ignazio Corrao, Fabio Massimo Castaldo
Usnesení Evropského parlamentu o dosažení řešení na Blízkém východě v podobě dvou států
( 2016/2998(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se izraelsko-palestinského konfliktu,
– s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci o mírovém procesu na Blízkém východě včetně závěrů ze dne 18. ledna 2016,
– s ohledem na obecné zásady EU týkající se mezinárodního humanitárního práva,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové o situaci v Izraeli a Palestině,
– s ohledem na rozhodnutí švédské vlády o uznání palestinského státu ze dne 30. října 2014, kterým se přidala ke 136 dalším zemím včetně 8 členských států EU, Islandu a Vatikánu, jež palestinský stát uznaly;
– s ohledem na oznámení EU o označování produktů z okupovaných palestinských území zveřejněné v listopadu 2015,
– s ohledem na půlroční zprávu o demolicích a konfiskacích staveb financovaných EU v oblasti C za období od září 2016 do února 2017, kterou ESVČ zveřejnila 5. dubna 2017,
– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o izraelsko-palestinském konfliktu, zejména na rezoluci č. 2334 přijatou dne 26. prosince 2016,
– s ohledem na úmluvy OSN o lidských právech a mezinárodní smlouvy v oblasti humanitárního práva, jejichž smluvními stranami jsou Izrael, Palestina i členské státy EU,
– s ohledem na arabskou mírovou iniciativu, kterou v březnu 2002 přijala Rada Ligy arabských států,
– s ohledem na studii Evropského parlamentu ze dne 25. června 2015 nazvanou „Okupace/anexe území: dodržování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv a jednotná politika EU“,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že vyhlídky na smysluplné obnovení jednání o komplexním řešení izraelsko-palestinského konfliktu v rámci takzvaného mírového procesu na Blízkém východě zůstávají i přes předběžné kroky, jež podnikla nová administrativa USA, nevalné;
B. vzhledem k tomu, že řešení v podobě dvou států je i nadále preferovanou variantu Palestinců i Izraelců a řešení v podobě jednoho dvounárodnostního státu podporuje jen menšina na obou stranách, jak ukázal průzkum, jejž v únoru 2017 provedlo Palestinské centrum pro politiku a průzkumy a Centrum Tami Steinmetzové pro výzkum míru;
C. vzhledem k tomu, že výroční zpráva Amnesty International za období 2016-2017 uvádí, že: „v onom roce se Palestinci na Izraelcích dopouštěli útoků bodnými zbraněmi, najížděním auty, střelbou a dalšími způsoby, a to na Západním břehu a v Izraeli; během těchto útoků, které většinou prováděli Palestinci, kteří nepatřili k ozbrojeným skupinám, bylo zabito 16 Izraelců a jeden cizí státní příslušník, povětšinou civilisté; izraelské síly ve válce zabily 110 Palestinců a dva cizí státní příslušníky; někteří byli zabiti nezákonně, když ničí život neohrožovali; palestinské ozbrojené skupiny pravidelně plošně Izrael ostřelovaly raketami a minomety, ale nezpůsobily tím ničí smrt ani vážná zranění; izraelské síly na to reagovaly leteckými údery a dělostřeleckou palbou, přičemž v Gaze byli zabiti tři palestinští civilisté včetně dvou dětí“;
D. vzhledem k tomu, že podle záznamů Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) bylo izraelskými silami na okupovaných palestinských územích v roce 2017 doposud zabito 16 Palestinců a 525 jich bylo zraněno, přičemž Palestinci na okupovaných palestinských územích a v Izraeli zabili 5 Izraelců a každé dva týdny zraní v průměru 7 Izraelců;
E. vzhledem k tomu, že od začátku roku izraelská vláda oznámila založení nové nezákonné osady a pokročila k vybudování přibližně 6 000 dalších obytných jednotek ve stávajících osadách, a to i v místech ve východním Jeruzalémě, která EU opakovaně označila za nepřekročitelné hranice; vzhledem k tomu, že Kneset 6. února 2017 přijal zákon o regularizaci, kterým v praxi povolil konfiskace palestinské půdy v soukromém vlastnictví za účelem zakládání a rozšiřování osad; vzhledem k tomu, že rozličné skupiny občanské společnosti varují, že jsou připravovány plány na zbudování dalších 15 000 obytných jednotek ve východním Jeruzalémě včetně osady Givat Hamatos;
F. vzhledem k tomu, že na Západním břehu Jordánu jsou neskrývaně porušována práva palestinských obyvatel, kteří mimo jiné čelí násilí osadníků a přísným omezením volného pohybu a přístupu k základním službám (včetně vody); vzhledem k tomu, že v izraelských věznicích je v současnosti zadržováno 6 300 Palestinců, včetně 300 dětí, 61 žen a 536 vazebně zadržovaných osob; vzhledem k tomu, že od 17. dubna 2017 probíhá masová hladovka palestinských vězňů za jejich základní práva;
G. vzhledem k tomu, že podle zastoupení EU v Palestině došlo v oblasti C a ve východním Jeruzalémě v uplynulých měsících k bezprecedentně vysokému počtu demolic palestinských staveb ze strany izraelských orgánů včetně 440 staveb v palestinském vlastnictví, což vedlo k vysídlení 1 628 osob včetně 772 dětí a mělo negativní dopad na dalších 7 216 Palestinců; vzhledem k tomu, že zastoupení EU zmínilo „mimořádný nárůst“ počtu demolic staveb financovaných EU nebo členskými státy EU, které v roce 2016 postihly 182 staveb v hodnotě 557 378 EUR; vzhledem k tomu, že za tyto zničené stavby nebyla požadována žádná náhrada;
H. vzhledem k tomu, že blokáda Gazy má devastující dopad na 1,8 milionu lidí, kteří tam žijí, což podle Mezinárodního výboru červeného kříže představuje „kolektivní trest, který jasně porušuje závazky Izraele podle mezinárodního humanitárního práva“;
I. vzhledem k tomu, že úsilí o palestinské usmíření nevedlo k žádnému hmatatelnému pokroku; vzhledem k tomu, že Palestinská správa není schopná uplatňovat v Pásmu Gazy své pravomoci; vzhledem k tomu, že palestinské vedení je i nadále zaneprázdněno interními mocenskými boji; vzhledem k tomu, že Palestinská správa čelí rostoucí řadě obvinění z klientelismu, autoritářství, zatýkání kritiků a korupce;
J. vzhledem k tomu, že od uzavření dohod z Osla v roce 1993 investovalo dárcovské společenství do podpory míru a rozvoje v Palestině přes 23 miliard EUR; vzhledem k tomu, že míra nerovností, nezaměstnanosti a chudoby Palestinců se v uvedeném období vytrvale zvyšovala;
K. vzhledem k tomu, že hodnocení spolupráce EU s okupovanými palestinskými územími provedené jménem Komise v květnu 2014 dospělo k závěru, že současný model spolupráce dosáhl při neexistenci paralelního politického přístupu, který by řešil překážky, jež představuje izraelská okupace a politika a politika osidlování, stejně jako politické rozdělení Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy, svých mezí;
L. vzhledem k tomu, že podle mezinárodního práva mají třetí strany včetně členských států EU povinnost nepobízet k zakládání osad, nepomáhat mu, nepodporovat jej a dělat vše, co je přiměřeně v jejich moci, aby zabránily založení nových osad a aby tyto nezákonné praktiky byly ukončeny;
1. je pevně přesvědčen, že jediným trvalým řešením konfliktu na Blízkém východě i nadále zůstává řešení spočívající v tom, že dva demokratické státy, Izrael a Palestina, budou žít bok po boku v míru v rámci bezpečných a uznávaných hranic na základě „zelené linie“ z roku 1967 a s Jeruzalémem jako hlavním městem obou států;
2. je přesvědčen, že pokračující upevňování reality jednoho státu bez rovných práv s nekončící okupací a plíživou anexí Západního břehu společně s mizící nadějí na palestinskou státnost vyžaduje přezkum politiky EU vůči tomuto konfliktu;
3. opětovně zdůrazňuje, že míru mezi Izraelci a Palestinci lze dosáhnout pouze nenásilnými prostředky; odsuzuje veškeré akty násilí proti civilistům včetně teroristických útoků a také veškeré provokace a podněcování k násilí a ničení na obou stranách;
4. odsuzuje pokračující rozšiřování izraelských osad, které flagrantně porušuje mezinárodní humanitární právo, živí v Palestincích zášť a beznaděj a představuje hlavní a nejdůležitější překážku životaschopnosti řešení spočívajícího v existenci dvou států a možnosti jeho uskutečnění;
5. zdůrazňuje odhodlání mezinárodního společenství, znovu vyjádřené Radou bezpečnosti OSN v prosinci 2016, neuznat žádnou změnu hranic z roku 1967 kromě těch, na nichž se obě strany dohodnou prostřednictvím vyjednávání; vyzývá izraelské orgány, aby neprodleně zastavily a zásadně změnily svou politiku osídlování; odmítá politiku izraelské vlády tzv. zdrženlivosti ve vztahu k budování osad a vyzývá EU, aby byla v této otázce i nadále neochvějná;
6. vyjadřuje své hluboké znepokojení nad využíváním palestinských přírodních zdrojů Izraelem a rozmachem jevu nucených přesunů, zejména v oblasti C, jež představují závažné porušení ženevských konvencí; vyzývá izraelské orgány, aby plně respektovaly práva palestinského obyvatelstva v oblasti C včetně beduínů a aby okamžitě zrušily veškeré plány na jejich nucené přesídlení a všechny příkazy k demolici a jejich vystěhování včetně těch, které se týkají komunit Susya a Abu Nuwar;
7. naléhavě vyzývá EU, aby plnila svou globální odpovědnost a vyvinula pro tento region smělou a komplexní mírovou iniciativu; zdůrazňuje, že tato nová politika EU by se měla zaměřit na zachování dlouhodobé životaschopnosti řešení v podobě dvou států;
8. vyzývá orgány EU a členské státy, aby vymáhaly svůj právní požadavek na neuznávání a v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2334 uplatňovaly účinnou a komplexní politiku diferenciace ze strany EU mezi Izraelem a jeho osadami založenou na přísném respektování mezinárodního práva a zásad Unie;
9. vybízí Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby v rámci důsledné politiky EU vůči izraelským osadám přijaly následující opatření:
a) zintenzivnily veřejnou diplomacii v reakci na osadnickou činnost a jasně prohlásily, že tato politika plyne z hloubi svazků mezi EU a Izraelem a vychází z právního imperativu;
b) provedly přezkum celé oblasti vztahů mezi EU a Izraelem s cílem zajistit, že EU bude svou politiku diferenciace účinně uplatňovat v celém spektru dvoustranných vztahů;
c) zavedly důkladný evropský mechanismus pro monitorování a dodržování pravidel, pokud jde o obchod pocházející z osad, a každoročně podávaly zprávu o provádění pokynů EU pro označování produktů pocházejících z osad; vyzývá Komisi, aby v případě nedodržování pravidel zahájila řízení o nesplnění povinnosti;
d) zopakovaly na úrovni EU podnikatelské poradní varování členských států pro soukromý sektor o právních a hospodářských rizicích činností, z nichž mohou plynout výhody pro osady;
e) vytvořily pokyny pro finanční spolupráci mezi evropskými a izraelskými subjekty, které zajistí, že investiční fondy EU ani banky nebudou podporovat společnosti nebo fondy činné na území osad;
f) neuznávaly právní dokumenty vydané v izraelských osadách, jako jsou vlastnické listiny nebo doklady o vzdělání;
g) přehodnotily vztahy mezi EU a Izraelem s ohledem na článek 2 dohody o přidružení;
h) zajistily, že prohlubování vztahů mezi EU a Izraelem bude i nadále podmíněno jeho angažovaností v úsilí o řešení v podobě dvou států a že nadcházející priority partnerství EU a Izraele budou zahrnovat územní doložku;
10. naléhavě vyzývá veškeré členské státy, aby bezpodmínečně uznaly palestinský stát; je pevně přesvědčen, že jeho celoevropské uznání posílí vyhlídky na mír a podpoří úsilí, a to i izraelské občanské společnosti, o zajištění řešení v podobě dvou států;
11. lituje, že jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro mírový proces na Blízkém východě ze strany místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky doposud nevedlo k hmatatelnému zlepšení diplomatického úsilí a viditelnosti EU, a je tedy přesvědčen, že je nutná radikální revize tohoto mandátu;
12. vyjadřuje vážné znepokojení nad nárůstem ničení a konfiskací humanitární pomoci v oblasti C; odsuzuje nedostatek odhodlání ESVČ a Komise, na nějž poukázal Evropský účetní dvůr, zajistit od izraelských orgánů její náhradu a záruky, že se taková situace nebude opakovat; očekává, že Komise odečte částku ekvivalentní těmto ztrátám od dvoustranné pomoci Izraeli; trvá na tom, že je zásadně důležité, aby Komise v souvislosti se svou dvoustrannou pomocí v Palestině hájila nejpřísnější standardy transparentnosti a odpovědnosti a zajistila, že veškerá obvinění z nelegálního financování budou řádně vyšetřena;
13. vítá podporu EU pro komunity, jimž hrozí nucené přesídlení, a vyzývá k dalším investicím v oblasti C; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tato pomoc bude předávána způsobem, který bude odstraňovat roztříštěnost, bude plně začleňovat politický rozměr okupace a účinně podporovat palestinské sebeurčení; v toto ohledu zdůrazňuje, že je kriticky důležité zajistit Palestincům přístup do oblasti C za účelem hospodářského oživení a udržitelného růstu;
14. naléhavě vyzývá izraelskou vládu, aby bezodkladně, bezpodmínečně a úplně zrušila nezákonnou blokádu Pásma Gazy; lituje pokračujících restrikcí uvalených ze strany Izraele, pokud jde o dovoz stavebního materiálu do Gazy;
15. vyjadřuje své znepokojení nad zprávami o zhoršování ovzduší pro lidskoprávní nevládní organizace a progresivní síly v Izraeli i v Palestině a nárůstu snahy orgánů o umlčení kritických a nezávislých názorů; vyzývá delegaci EU a diplomatické mise členských států, aby nadále pokračovaly v kontaktech s orgány a systematicky se setkávaly s lidskoprávními a mírovými aktéry, bez kterých nebude možné řešení v podobě dvou států realizovat;
16. zdůrazňuje, že palestinská arabská komunita v Izraeli má jedinečný potenciál k tomu, hrát zásadní úlohu při dosažení trvalého míru mezi Izraelci a Palestinci; vyzývá k ukončení diskriminace palestinských arabských občanů Izraele; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad návrhem zákona o národním státu, který se přidává k dalším nedávno přijatým diskriminačním právním předpisům, a vyzývá poslance Knesetu, aby se postavili proti jeho přijetí; vyzývá ESVČ a Komisi, aby výrazně posílily svou podporu menšinám v Izraeli a interakci s nimi a aby podpořily jejich úsilí o zajištění rovných práv a o lepší politické, hospodářské a sociální zapojení;
17. odsuzuje dlouhodobou nejednotu Palestinců a vyzývá všechny palestinské síly, aby opět začaly usilovat o smíření, zejména tím, že uspořádají prezidentské a legislativní volby, které měly již dávno proběhnout v celé Palestině; vyzývá izraelské orgány, aby propustily všechny členy Palestinské legislativní rady, kteří jsou nyní ve vazbě, jakož i všechny Palestince, kteří jsou ve vazbě a nejsou proti nim vznesena obvinění; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad probíhající hladovkou palestinských vězňů a vyzývá izraelské orgány, aby respektovaly jejich základní vězeňská práva; vyzývá EU, aby podnikla inovativní kroky k prosazování smíření;
18. rozhoduje se, jakožto signál svého neochvějného odhodlání k řešení v podobě dvou států, svolat mimořádnou schůzi své Konference předsedů v červnu 2017 do Jeruzaléma a zřídit monitorovací skupinu, jež bude hodnotit provádění evropské politiky diferenciace;
19. připomíná své rozhodnutí o zahájení iniciativy „Poslanci za mír“, jejímž cílem bude sjednotit evropské, izraelské a palestinské poslance v úsilí o dosažení pokroku v mírovém programu, které bude doplňovat diplomatické úsilí EU;
20. vyjadřuje rozhořčení nad tím, že izraelské orgány dlouhodobě a neodůvodněně brání jakékoli návštěvě oficiálních orgánů Evropského parlamentu v Gaze;
21. přijímá rozhodnutí o vyslání delegace ad hoc do Gazy/Palestiny a do Izraele s cílem vyhodnotit situaci na místě, pokud jde o zničení projektů financovaných EU v oblasti C a v Gaze a o možnosti revidované politiky EU k tomuto konfliktu;
22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Kvartetu, izraelské vládě, Knesetu, prezidentovi palestinské samosprávy, Palestinské legislativní radě a orgánům Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění.