Dokument ze zasedání
15.5.2017
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o dosažení řešení na Blízkém východě v podobě dvou států
( 2016/2998(RSP) )
Victor Boştinaru, Elena Valenciano, Maria Arena, Brando Benifei, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Neena Gill, Ana Gomes, Javi López, Pier Antonio Panzeri, Gilles Pargneaux, Soraya Post, Edouard Martin
za skupinu S&D
Usnesení Evropského parlamentu o dosažení řešení na Blízkém východě v podobě dvou států
( 2016/2998(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o mírovém procesu na Blízkém východě,
– s ohledem na závěry Rady ohledně mírového procesu na Blízkém východě ze dne
10. prosince 2012, 16. prosince 2013, 12. května 2014, 18. ledna 2016 a dne 20. června 2016,
– s ohledem na příslušné rezoluce Valného shromáždění OSN a Rady bezpečnosti OSN, zejména na rezoluci Valného shromáždění OSN 67/19 ze dne 29. listopadu 2012 a na rezoluce Rady bezpečnosti OSN 478 (1980) ze dne 20. srpna 1980 a 2334 (2016) ze dne 23. prosince 2016,
– s ohledem na prohlášení kvartetu pro Blízký východ ze dne 1. července 2016,
– s ohledem na čtvrtou Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války z roku 1949,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dosažení míru na Blízkém východě zůstává hlavní prioritou mezinárodního společenství a nezbytným prvkem regionální a globální stability a bezpečnosti;
B. vzhledem k tomu, že Evropský parlament opakovaně vyjádřil svou rozhodnou podporu řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě dvou států;
C. vzhledem k tomu, že zpráva kvartetu pro Blízký východ identifikovala následující trendy, které hatí naděje na mír: pokračující násilí, teroristické útoky proti civilnímu obyvatelstvu a podněcování k násilí; pokračující politika výstavby a rozšiřování osad, vyčleňování půdy k užívání výhradně Izraelcům a upírání možnosti obytné výstavby Palestincům; nedovolené vyzbrojování a činnost militantů; přetrvávající nejednotnost Palestinců; a katastrofální humanitární situace v pásmu Gazy;
D. vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti ve své rezoluci 2334 (2016) znovu potvrdila, že budování izraelských osad na palestinském území okupovaném od roku 1967, včetně východního Jeruzaléma, nemá žádnou právní platnost a představuje zjevné porušení mezinárodního práva a zásadní překážku pro dosažení řešení v podobě dvou států; zopakovala svůj požadavek, aby Izrael okamžitě a zcela zastavil veškeré činnosti budování osad, a vyzvala všechny státy, aby při svých příslušných jednáních rozlišovaly mezi územím Státu Izrael a územími okupovanými od roku 1967; vzhledem k tomu, že rezoluce Valného shromáždění OSN 67/19 přiznala Palestině statut nečlenského pozorovatelského státu při OSN;
E. vzhledem k tomu, že Rada pro zahraniční věci opakovaně vyjádřila své odhodlání zajistit, aby veškeré dohody mezi Evropskou unií a Izraelem jednoznačně a výslovně stanovily, že se nevztahují na území okupovaná Izraelem od roku 1967, a také že Evropská unie poskytne v rámci dohody o konečném statusu oběma stranám bezprecedentní soubor politické, ekonomické a bezpečnostní podpory;
F. vzhledem k tomu, že Komise vydala v roce 2013 pokyny týkající se způsobilosti izraelských subjektů a jejich činností na územích okupovaných Izraelem od června roku 1967, pokud jde o granty, ceny a finanční nástroje financované EU počínaje rokem 2014[1], a v roce 2015 výkladové oznámení k označování původu zboží pocházejícího z území okupovaných Izraelem od června roku 1967[2]; vzhledem k tomu, že mezi izraelskými osadníky žijícími na Západním břehu, včetně východního Jeruzaléma, jsou osoby s dvojím občanstvím, které jsou občany členských států Evropské unie;
G. vzhledem k tomu, že tzv. regulační zákon přijatý Knesetem dne 6. února 2017 se zpětným účinkem legalizoval na 4 000 obytných jednotek osadníků postavených na soukromých pozemcích Palestinců na Západním břehu;
1. potvrzuje svou rozhodnou podporu řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě dvou států, kdy by vedle sebe v míru a bezpečí a se vzájemným uznáním v liniích hranic z roku 1967 existoval bezpečný Stát Izrael, v bezpečných a uznaných hranicích, a nezávislý, celistvý a životaschopný Palestinský stát, a to po vzájemně dohodnutých výměnách území a s Jeruzalémem jako hlavním městem obou států, jako jedinému způsobu nastolení trvalého míru mezi Izraelci a Palestinci; odsuzuje veškerá prohlášení zpochybňující legitimitu řešení v podobě dvou států;
2. zdůrazňuje, že ochrana a zachování životaschopnosti řešení v podobě existence dvou států musí být bezprostřední prioritou politiky a činnosti Evropské unie, pokud jde o izraelsko-palestinský konflikt a mírový proces na Blízkém východě; vítá rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2334 (2016) jako klíčový referenční dokument v tomto ohledu; vítá skutečnost, že palestinský prezident Mahmúd Abbás při nedávné návštěvě ve Spojených státech vyjádřil odhodlání společně usilovat o mír;
3. opakuje svůj požadavek na okamžité a úplné ukončení výstavby a rozšiřování izraelských osad na Západním břehu, včetně východního Jeruzaléma, které jsou podle mezinárodního práva nezákonné, znemožňují řešení v podobě dvou států a jsou zásadní překážkou pro snahy o dosažení míru; žádá ukončení demolic palestinských domů, nuceného vysídlování palestinských rodin a konfiskací majetku Palestinců v této oblasti, které mají tentýž efekt; naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby tyto otázky neustále udržovala v popředí agendy bilaterálních vztahů EU–Izrael; bere na vědomí nedávné prohlášení izraelské vlády, v němž oznámila úmysl revidovat svou politiku zakládání osad;
4. žádá okamžité ukončení izraelských politik, které mají za cíl změnit realitu v terénu cílených pronásledováním nebo diskriminací palestinského obyvatelstva ve východním Jeruzalémě, což činí představu Jeruzaléma jako hlavního města dvou států zcela nereálnou; připomíná, že mezinárodní společenství anexi východního Jeruzaléma Izraelem nikdy neuznalo; připomíná také, že Evropská unie opakovaně prohlásila, že neuzná žádné jiné změny hranic existujících před rokem 1967, včetně hranic Jeruzaléma, než ty, na kterých se dohodnou obě strany;
5. zdůrazňuje, že palestinská arabská komunita v Izraeli má obrovský potenciál sehrát zásadní úlohu při dosažení trvalého míru mezi Izraelci a Palestinci a že je důležité, aby byla zapojena do mírového procesu a podílela se na něm; žádá pro palestinské Araby, kteří jsou občany Izraele, stejná práva, což je základním předpokladem k tomu, aby mohli tuto roli plnit; vyjadřuje v tomto ohledu hluboké znepokojení nad novým návrhem zákona o státním občanství, který je právě nyní projednáván v Knesetu; žádá větší zapojení palestinské arabské komunity do programů bilaterální spolupráce EU–Izrael;
6. opětovně zdůrazňuje, že míru mezi Izraelci a Palestinci lze dosáhnout pouze nenásilnými prostředky, a to vyjednáním dohody o konečném statusu, která vyřeší veškeré vzájemné požadavky; odsuzuje veškeré akty násilí a teroristické útoky nebo ohrožování civilního obyvatelstva a také veškeré provokace a podněcování k násilí a ničení; vyzývá obě strany, aby zabránily jakémukoli takovému počínání, předcházely mu a odsuzovaly je a stíhaly pachatele takovýchto činů a také aby činily aktivní kroky k uklidnění situace, vyzývaly ke zdrženlivosti a vyvarovaly se jakéhokoli jednání, které by mohlo dmýchat napětí v terénu;
7. znovu žádá, aby mezi Palestinci došlo k usmíření jako k zásadnímu předpokladu řešení v podobě dvou států a byla vytvořena vláda národní jednoty, kterou uzná mezinárodní společenství, a aby se palestinská samospráva znovu ujala výkonu vládní funkcí v Pásmu Gazy; opakuje svůj požadavek, aby byla ukončena blokáda Pásma Gazy a v této oblasti proběhla naléhavě nutná rekonstrukce a obnova;
8. je i nadále přesvědčen, že trvalého míru mezi Izraelci a Palestinci lze dosáhnout pouze v komplexním kontextu daného regionu s podporou mezinárodního společenství; i nadále podporuje arabskou mírovou iniciativu a úsilí, které vyvíjí místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v rámci blízkovýchodního kvartetu; vítá zprávu kvartetu pro Blízký Východ z července 2016 a vyzývá k uskutečnění jejích doporučení; oceňuje a podporuje práci ad hoc styčného výboru, kterému předsedá Norsko, jako důležitý příspěvek k budování palestinského státu a jeho ekonomiky;
9. požaduje mírovou iniciativu Evropské unie k vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu, která bude mít za cíl dosáhnout hmatatelných výsledků ve stanoveném harmonogramu, v rámci řešení v podobě dvou států a s mezinárodním mechanismem monitorování a plnění dohod; zdůrazňuje, že je důležité zajistit v tomto ohledu jednat s dalšími mezinárodními aktéry, zejména v rámci kvartetu pro Blízký Východ; vyzývá k tomu, aby se při jednáních s oběma stranami účinně využívalo existujícího vlivu Evropské unie a jejích stávajících nástrojů s cílem ulehčit mírové snahy, neboť koordinovaná činnost na úrovni EU může přinést výsledky;
10. žádá – v duchu řešení v podobě dvou států a rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2334 (2016) – plné uplatňování principu rozlišování území státu Izrael a okupovaných palestinských území (Západního břehu, včetně východního Jeruzaléma, a Pásma Gazy) při bilaterálních vztazích Evropské unie s Izraelem a Palestinou, a to i tím, že všechny členské státy budou uplatňovat příslušné pokyny a výkladové oznámení Evropské komise;
11. vítá opakovaná prohlášení Rady pro zahraniční věci, že poskytne v rámci dohody o konečném statusu oběma stranám bezprecedentní soubor politické, ekonomické a bezpečnostní podpory;
12. žádá, aby Evropská unie poskytovala podporu a ochranu aktérům z řad občanské společnosti, včetně organizací pro lidská práva, kteří na obou stranách přispívají k úsilí o mír a k budování důvěry mezi Izraelci a Palestinci, a vítá příspěvek občanské společnosti k mírovému procesu novými inovativními náměty a iniciativami;
13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro mírový proces na Blízkém východě, parlamentům a vládám členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Knesetu, prezidentovi a vládě Izraele, Palestinské legislativní radě a palestinské samosprávě a generálnímu tajemníkovi Ligy arabských států.