Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 9, 151, 152, čl. 153 odst. 1 a odst. 2 a na článek 173 této smlouvy,

–  s ohledem na články 14, 27 a 30 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie a Smlouvu o Evropské unii, zejména čl. 5 odst. 3 Smlouvy o EU a protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2010 nazvané Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti (COM(2010)0682),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost

Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 89.

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané Za obnovu evropského průmyslu (COM(2014)0014),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice (COM(2015)0497),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu (COM(2012)0582),

–  s ohledem na politické směry předsedy Junckera nazvané Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. října 2016 o potřebě evropské politiky reindustrializace s ohledem na nedávné případy Caterpillar a Alstom

Přijaté texty, P8_TA(2016)0377.

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 15. prosince 2016,

–  s ohledem na závěry Rady o agendě v oblasti konkurenceschopnosti průmyslu, o digitální transformaci evropského průmyslu a o balíčku týkajícím se technologií pro jednotný digitální trh a modernizace veřejných služeb,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o průmyslové politice pro éru globalizace

Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 131.

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 Digitalizace evropského průmyslu – dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu (COM/2016/0180),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu

Přijaté texty, P8_TA(2017)0240.

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 29. května 2017 o strategii pro budoucnost průmyslové politiky EU,

–  s ohledem na otázku Komisi na téma vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU jako strategická priority pro růst, zaměstnanost a inovace v Evropě (O-000047/2017 – B8-0319/2017),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl má v řadě odvětví v celosvětovém měřítku vedoucí postavení, tvoří více než polovinu evropského vývozu, přibližně 65 % investic do výzkumu a vývoje a více než 50 milionů pracovních míst (prostřednictvím přímých a nepřímých pracovních míst, tj. 20 % pracovních míst v Evropě);

B.  vzhledem k tomu, že 65 % výdajů podniků na výzkum a vývoj pochází ze zpracovatelského průmyslu, a vzhledem k tomu, že posílení naší průmyslové základny se tak stává zásadním předpokladem zachování odborných znalostí a know-how v EU; vzhledem k tomu, že digitální rozvoj, který je jednou z priorit Junckerova plánu, potřebuje ke své realizaci silnou průmyslovou základnu;

C.  vzhledem k tomu, že ženy podnikatelky tvoří pouze 31 % samostatně výdělečně činných osob a 30 % z celkového počtu začínajících podnikatelů v EU;

D.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl potřebuje zachovat svou konkurenceschopnost i schopnost investovat v Evropě, a vhledem k tomu, že se rovněž potýká s výzvami v oblasti sociální a v oblasti životního prostředí, které musí řešit v úzké spolupráci s mezinárodními partnery a zachovat přitom své vedoucí postavení v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí;

E.  vzhledem k tomu, že samostatnost ve světě, kde vládne stále silnější konkurence, zajistí Evropské unii pouze ambiciózní inovační politika vytvářející příznivé podmínky pro výrobu vysoce kvalitních, inovativních a energeticky účinných produktů a prosazující udržitelné postupy;

F.  vzhledem k tomu, že spravedlivý obchod s průmyslovými výrobky musí dodržovat práva zaměstnanců a předpisy na ochranu životního prostředí; vzhledem k tomu, že významnou pobídkou k investicím do průmyslových výrobků, které mohou vytvářet pozitivní spirálu, jsou investice do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti; vzhledem k tomu, že inovace a investice do výzkumu a vývoje a obnovy dovedností jsou zásadní pro udržitelný růst;

1.  zdůrazňuje zásadní úlohu průmyslu jakožto jednoho z faktorů růstu, zaměstnanosti a inovací v Evropě;

2.  zdůrazňuje, že je důležité posilovat a modernizovat průmyslovou základnu v Evropě, přičemž připomíná cíl EU zajistit, aby do roku 2020 pocházelo 20 % HDP Unie z průmyslové výroby;

3.  vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy předložila nejpozději počátkem roku 2018 legislativní návrh strategie Unie pro soudržnou a komplexní průmyslovou politiku zaměřenou na reindustrializaci Evropy, v níž bude stanoven konkrétní akční plán a ambiciózní cíle s časovým harmonogramem pro legislativní a nelegislativní opatření k dosažení těchto cílů; vyzývá Komisi, aby tuto strategii založila na posouzení dopadů začleňování průmyslové politiky do strategických politických iniciativ EU a na obsáhlém dialogu se zúčastněnými stranami, včetně sociálních partnerů a členů akademické sféry; upozorňuje na skutečnost, že strategie Unie musí být kromě jiného založena na digitalizaci (zejména začleňování inteligentních technologií, analýzy dat velkého objemu a robotiky do průmyslových hodnotových řetězců), udržitelnosti, oběhovém hospodářství, energetické účinnosti a dostatečných zdrojích; je přesvědčen, že by evropský regulační rámec měl průmyslu umožnit se těmto změnám přizpůsobit a podniknout prozíravé kroky s cílem přispět k tvorbě pracovních míst, růstu a regionálnímu sbližování;

4.  upozorňuje na úlohu malých a středních podniků, které tvoří páteř průmyslu EU, a zdůrazňuje, že je třeba usilovat o průmyslovou politiku EU, která bude slučitelná s potřebami malých a středních podniků; zdůrazňuje, že je třeba podporovat vznik příznivého podnikatelského prostředí vytvářením rovných podmínek pro všechny malé a střední podniky a podniky sociální ekonomiky (např. družstva) v EU a podporou příslušných klastrů, podnikatelských sítí a center pro digitální inovace;

5.  je přesvědčen, že evropský průmysl by měl být považován za strategickou výhodu pro konkurenceschopnost a udržitelnost EU; zdůrazňuje skutečnost, že pouze silný a odolný průmysl EU a průmyslová politika zaměřená na budoucnost umožní EU čelit různým budoucím výzvám včetně její reindustrializace, přechodu k udržitelnosti a vytváření kvalitních pracovních míst; zdůrazňuje, že Komise a členské státy musí lépe předjímat tyto sociálně-ekonomické situace a zajišťovat konkurenceschopnost naší průmyslové sítě;

6.  zdůrazňuje, že pomoc průmyslu, který v současném globalizovaném světě čelí výzvám rychlých hospodářských změn a změn právních předpisů, předpokládá, že Unie posílí přitažlivost evropského průmyslu pro evropské i přímé zahraniční investice (PZI);

7.  žádá Komisi, aby v rámci všech svých hlavních politických iniciativ zohledňovala konkurenceschopnost a udržitelnost průmyslu;

8.  zdůrazňuje, že podle dostupných statistik a průzkumů je zastoupení žen ve většině vědeckých, inženýrských a řídicích pozic na vyšších stupních vedení nízké; konstatuje, že ženy mají velmi nízké zastoupení ve studijních oborech a profesích souvisejících s přírodními vědami, technologiemi, inženýrstvím a matematikou (STEM), které ve vědeckých a inženýrských oborech dosahuje pouhých 24 %; upozorňuje na skutečnost, že zaměstnávání žen ve výrobním odvětví je pro EU přínosem, který vyžaduje veškeré dostupné prostředky, aby se EU s konečnou platností vymanila z hospodářské a finanční krize a dokázala čelit společenským změnám; vyzývá Komisi, aby stanovila výčet problémů a překážek, který ženám brání v podnikání, a aby prosazovala a podporovala ženy na vedoucích pozicích, mimo jiné prostřednictvím rovných platů a spravedlivého přístupu ke všem pracovním pozicím;

9.  zdůrazňuje, že je třeba plně využít potenciál průmyslu v oblasti environmentálních technologií a zajistit, že průmysl bude soustavně vyvíjet a zavádět nejlepší dostupné techniky a nové inovace, a tím vytvářet konkurenční výhodu pro evropský průmysl, který by měl usilovat o co nejvíce udržitelné výrobky s nejnižšími náklady životního cyklu;

10.  zdůrazňuje, že je třeba začlenit environmentální aspekt do ostatních politik, jako je ekonomika, průmysl, výzkum a inovace, aby došlo k vytvoření jednotného a společného přístupu; domnívá se, že opatření v rámci Unie by měla doplnit posílená mezinárodní opatření a spolupráce se třetími zeměmi, jež bude řešit společné výzvy;

11.  je přesvědčen, že základními složkami politiky reindustrializace EU musí být snížená administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů pro podniky a potřeba zajistit vysoké standardy ochrany spotřebitele, zaměstnanců, zdraví a životního prostředí;

12.  vyzývá k tomu, aby tato průmyslová politika EU byla založená na jednoznačných cílech a ukazatelích, včetně ambiciózních cílů pro energetickou účinnost, zdroje a klima, a na přístupu založeném na životním cyklu a oběhovém hospodářství;

13.  požaduje, aby do průmyslové strategie EU byly začleněny účinné zelené nástroje financování a opatření, jež pomáhají zvýšit transparentnost trhu, pokud jde o rizika z hlediska uhlíku, a zdůrazňuje, že je třeba umožnit průmyslu, aby se rozvíjel udržitelným způsobem v rámci plnění cílů stanovených v Pařížské dohodě;

14.  žádá Komisi, aby zajistila větší soulad obchodní politiky s průmyslovou politikou tak, aby obchodní politika brala v potaz potřeby evropského průmyslu a nová generace obchodních dohod nevedla k novým případům přemisťování a dalšímu omezování průmyslové výroby v EU; v této souvislosti konstatuje, že je třeba pokročit v rozpravě o způsobech posílení vzájemnosti v oblastech zadávání veřejných zakázek a investic; vítá iniciativu za účelem analýzy investic ze třetích zemí ve strategických odvětvích;

15.  zdůrazňuje úlohu sociálních partnerů při přípravě soudržné průmyslové strategie, která musí obsahovat sociální rozměr, aby bylo zajištěno, že stávající průmyslovou transformací nebudou omezena práva zaměstnanců; zdůrazňuje, že úspěšná inovace pracovišť je závislá na účasti pracovníků a zejména na dobrých pracovněprávních vztazích mezi zaměstnanci a vedením, protože inovace bývá často výsledkem iniciativy pracovníků za účelem zlepšení pracovního prostředí, konečných výrobků nebo způsobů výroby;

16.  zdůrazňuje, že evropský průmysl se potýká s celosvětovou konkurencí, a vyzývá proto Komisi, aby přehodnotila definici trhu a současný soubor pravidel hospodářské soutěže EU tak, aby přihlížel k vývoji příslušných globálních trhů a tím umožňoval vytváření strategických partnerství a aliancí a vznik subjektů dostatečně velkých, aby byly schopné obstát v mezinárodní hospodářské soutěži; vyzývá Komisi, aby provedla revizi soutěžního práva EU tak, aby dostatečným způsobem zohledňovalo vznik větších vnitrostátních subjektů ve třetích zemích, přičemž je třeba brát v úvahu sociální a environmentální normy a normy v oblasti zdanění, aby se zabránilo nové formě dumpingu;

17.  zdůrazňuje, že je třeba přijmout soudržnou a účinnou antidumpingovou a antisubvenční strategii pro EU, která bude v souladu s pravidly WTO a která bude pokrývat veškerý dumping, včetně nedodržování mezinárodních sociálních a environmentálních norem a norem v oblasti zdanění;

18.  vyzývá Komisi, aby věnovala větší pozornost úloze zahraničních státních podniků, které získávají podporu a dotace svých vlád způsobem, který je v rozporu s pravidly jednotného trhu EU platnými pro subjekty v EU;

19.  vyzývá Komisi, aby důkladně sledovala přímé zahraniční investice třetích zemí v EU v zájmu bezpečnosti a ochrany přístupu ke klíčovým budoucím technologiím, přičemž je třeba mít na paměti, že Evropa je do značné míry na přímých zahraničních investicích závislá a obecně by měla být zahraničním investicím značně otevřená;

20.  vyzývá Komisi, aby vytvořila právní prostředí pro platformy, které zajistí soudržnost předpisů v rámci EU, jež bude mimo jiné klást důraz na potřebu právní jistoty, dostatečná a jednoznačná pravidla a rovné podmínky;

21.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrhy v oblasti volného toku dat, kybernetické bezpečnosti a vlastnictví dat, které budou podporovat konkurenceschopnost evropského průmyslu a jeho digitální transformaci a současně zajistí nejvyšší úroveň ochrany údajů;

22.  zdůrazňuje, že je třeba, aby koordinované úsilí EU prosazovalo nové dovednosti, stejně jako rekvalifikace, zvyšování kvalifikace a celoživotní učení, jak to požaduje Komise ve své Agendě pro nové dovednosti a pracovní místa; požaduje, aby byla uvedená opatření předkládána k náležité konzultaci sociálním partnerům;

23.  požaduje, aby byly propagovány průřezové inovační aliance, které by překonaly uzavřený přístup průmyslových politik, potlačující inovační potenciál; považuje úlohu veřejných investic při přípravě těchto cílů za strategickou a vyzývá EU, aby podporovala veřejné investice do inovací;

24.  připomíná důležitou úlohu, kterou sehrává normalizace EU, a zastává názor, že je třeba klást značný důraz na vedoucí postavení EU v mezinárodních organizacích pro normalizaci;

25.  bere na vědomí potřebu koordinace úsilí EU o snížení závislosti na zdrojích ze třetích zemí zaměřením na tyto čtyři oblasti:

a)  spravedlivý přístup ke zdrojům na mezinárodním trhu,

b)  udržitelná domácí těžba,

c)  inovace v oblasti účinných technologií,

d)  oběhové hospodářství,

jež budou přispívat k politice mnohostranného globálního řízení zdrojů ze strany EU;

26.  je přesvědčen, že vzhledem k vysoké dynamice vývoje a jeho průřezové povaze představují zásadní trendy globalizace a digitalizace největší výzvu pro evropské společnosti i jejich zaměstnance a současně výzvu pro tvůrce politik; je proto přesvědčen, že evropská politika musí být upravena tak, aby byla v tomto rychle se vyvíjejícím kontextu schopna podporovat evropský průmyslový růst a zajišťovat kvalitní pracovní místa ve zpracovatelském průmyslu; zdůrazňuje, že nová strategie průmyslové politiky musí zajišťovat soulad mezi různými oblastmi politiky a průmyslovou politikou – především oblastmi obchodu, životního prostředí, výzkumu, investic, hospodářské soutěže, energetiky a ochrany klimatu – aby společně tvořily jeden soudržný přístup; je přesvědčen, že strategie průmyslové politiky musí inteligentním způsobem spojovat horizontální prvky s konkrétními přístupy k důležitým strategickým odvětvím;

27.  je zastáncem komplexního přístupu k průmyslové politice EU, která přiznává vysokou prioritu posílení hodnotových řetězců EU a začlenění všech regionů do revitalizované sítě průmyslu EU, při zachování celkové územní soudržnosti;

28.  vyzývá k přijetí regionálně vyvážené průmyslové strategie schopné překlenout rozdíly mezi nejvíce a nejméně průmyslově rozvinutými regiony EU, která napomůže k dosažení cílů EU regionálního sbližování;

29.  zdůrazňuje význam včasného přijetí strategie Unie, která by mohla následně ovlivnit rozpravu o oblastech, na něž bude kladen důraz v novém víceletém finančním rámci (VFR), a zejména v Nástroji pro propojení Evropy, 9. rámcovém programu a v nástrojích ESI fondů;

30.  Pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.