Dokument ze zasedání
28.6.2017
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0319/2017
v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu
o vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU jako strategické priority pro růst, zaměstnanost a inovace v Evropě
( 2017/2732(RSP) )
Lieve Wierinck
za skupinu ALDE
Usnesení Evropského parlamentu o vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU jako strategické priority pro růst, zaměstnanost a inovace v Evropě
( 2017/2732(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 173 (hlava XVII) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který se týká průmyslové politiky EU a mimo jiné zmiňuje konkurenceschopnost průmyslu Unie,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ ( COM(2012)0582 ),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Za obnovu evropského průmyslu“ ( COM(2014)0014 ),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech“ ( COM(2014)0442 ),
– s ohledem na Komisí předložený návrh nařízení ze dne 7. června 2017, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU ( COM(2017)0294 ),
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 nazvané „Směrem k Aktu o jednotném digitálním trhu“[2],
– s ohledem na sdělení Komise „Obchod pro všechny – cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ ( COM(2015)0497 ),
– s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu[3],
– s ohledem na politické směry předsedy Junckera nazvané „Nový začátek pro Evropu: agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu“,
– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 15. prosince 2016,
– s ohledem na závěry Rady o agendě v oblasti konkurenceschopnosti průmyslu, o digitální transformaci evropského průmyslu a o „balíčku týkajícím se technologií pro jednotný digitální trh a modernizace veřejných služeb“,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 29. května 2017 o strategii pro budoucnost průmyslové politiky EU,
– s ohledem na otázku položenou Komisi ohledně vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU jako strategické priority pro růst, zaměstnanost a inovace v Evropě ( O-000047/2017 – B8-0319/2017 ),
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že pro Evropskou unii, která vykonává svou činnost ve vysoce dynamickém globálním prostředí, které ji staví před technologické, environmentální i společenské výzvy, je průmysl klíčovým odvětvím; vzhledem k tomu, že v 90. letech představovala evropská průmyslová produkce 36 % celosvětové produkce, dnes ale představuje jen 24 % a její podíl i nadále klesá[4];
B. vzhledem k tomu, že má-li EU splnit svůj cíl a dosáhnout do roku 2020 toho, aby 20 % HDP Unie tvořil průmysl, je zapotřebí realizovat konkrétní opatření a pobídky[5];
C. vzhledem k tomu, že 75 % hodnoty v digitální ekonomice sice pochází z tradičních průmyslových odvětví, ta však integrovala digitální technologie v omezeném rozsahu, kdy pouze 1,7 % podniků v EU plně využívá pokročilé digitální technologie a jen 14 % malých a středních podniků používá internet jako jednu z odbytových cest; vzhledem k tomu, že Evropa musí využít značného potenciálu odvětví IKT, aby digitalizovala průmysl a udržela si celosvětovou konkurenceschopnost[6];
D. vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost a investice v EU jsou pro její průmysl klíčové;
E. vzhledem k tomu, že digitalizace průmyslové výroby změní poptávku na trhu práce v Evropě; vzhledem k tomu, že aby bylo možné vyrovnat se s touto změnou poptávky, je třeba zvyšovat digitální dovednosti společnosti jako celku;
F. vzhledem k tomu, že strategie na podporu digitalizace průmyslu by měla do roku 2021 uvolnit 50 milionů EUR a má zásadní význam pro konkurenceschopnost evropského hospodářství;
1. podtrhuje potřebu uceleného přístupu, který bude zahrnovat konkrétní politiky a opatření pro reindustrializaci EU a usilovat současně o konkurenceschopnost i udržitelnost a o tvorbu pracovních míst i začleňování, který však zároveň zohlední strukturální transformaci průmyslu, která je výsledkem přelomového nástupu digitálních technologií a vznikání nových obchodních modelů;
2. vyzývá Komisi, aby spolu se členskými státy vytvořila strategii Unie pro soudržnou a komplexní průmyslovou politiku zaměřenou na reindustrializaci a založenou mj. na digitalizaci (zejména na integraci inteligentních technologií a robotiky do průmyslových hodnotových řetězců), udržitelnosti, energetické účinnosti a dostatečných finančních zdrojů i obnovitelných zdrojů energie; vyzývá za tímto účelem k většímu sbližování mezi členskými státy; je přesvědčen, že by evropský regulační rámec měl průmyslu umožnit přizpůsobit se těmto změnám a podniknout předjímající kroky s cílem přispět k tvorbě pracovních míst, růstu a regionálnímu sbližování;
3. vítá závěry Rady ze dne 29. května 2017, zejména pak výzvu Rady, aby Komise nejpozději do jara 2018 vypracovala ucelenou strategii EU pro budoucnost průmyslové politiky;
4. domnívá se, že pro některá odvětví evropského průmyslu by bylo prospěšné, kdyby dosáhla určitého kritického objemu, protože by pak byla schopná obstát v mezinárodní hospodářské soutěži;
5. připomíná specifičnost některých průmyslových odvětví, která se vyznačují zejména výrobou prvků, jejichž životní cyklus může dosáhnout až 50 let, kapitálovou náročností, značnou závislostí na veřejné poptávce a povinností řídit se velmi přísnými normami;
6. zdůrazňuje, že pro EU je důležité, aby prostřednictvím reindustrializačních procesů a zejména pak prostřednictvím výzkumu, iniciativy Průmysl 4.0 a digitalizace, podporovala zvyšování kvality evropských výrobků s cílem zlepšit evropskou konkurenceschopnost;
7. připomíná, že v příštím víceletém finančním rámci (VFR) je třeba ponechat dostatečné množství finančních prostředků pro potřeby průmyslu, čemuž by měly sloužit především specifické nástroje a fondy, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, program Horizont 2020, nástroj pro propojení Evropy (CEF), Evropský fond pro strategické investice a 9. rámcový program;
8. zdůrazňuje význam digitalizace průmyslu pro to, aby si EU zachovala v průmyslu světové vedoucí postavení; vyzývá Komisi, aby svému cíli dosáhnout 20 % podílu výroby na HDP dala konkrétní podobu; zdůrazňuje v této souvislosti potenciál digitalizace průmyslu pro relokaci prostřednictvím snížení výrobních nákladů;
9. připomíná, že pro podnícení digitalizace průmyslu má klíčový význam podpůrný regulační rámec a vytvoření nejmodernější evropské digitální infrastruktury; očekává, že všechny zainteresované subjekty budou přizvány k aktivní účasti;
10. připomíná, že zdrojů je třeba využívat účelnějším a zodpovědnějším způsobem; domnívá se, že s ohledem na tento cíl a jako hnací síla pro inovace by měla být v celém hodnotovém řetězci podporována koncepce oběhového hospodářství a že by měly být šířeny osvědčené postupy, které by si mezi sebou měli vyměňovat aktéři působící v soukromé i ve veřejné sféře;
11. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby její průmyslové politiky byly v souladu se zásadou inovací a aby možné dopady na výzkum a inovace byly součástí posouzení jejich dopadu;
12. zdůrazňuje, že úsilí o vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU by mělo být v souladu s energetickými a klimatickými cíli Pařížské dohody o klimatu, která byla uzavřena v prosinci 2015;
13. poukazuje na rostoucí význam námořního průmyslu a technologie modrého růstu a jejich potenciál stát se novou oblastí růstu v Evropě;
14. připomíná, že zvláštní pozornost je třeba věnovat MSP a posilování spolupráce mezi zavedenými podniky, začínajícími a rychle se rozvíjejícími podniky, protože je to možnost, jak přispět k udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu obchodnímu modelu;
15. zdůrazňuje, že průmyslové hodnotové řetězce jsou stále více rozprostřeny po celé Evropě, a koordinace ze strany EU je tudíž oprávněná a nezbytná; vyzývá Komisi, aby usnadňovala vzájemné obohacování mezi různými vnitrostátními iniciativami v oblasti digitalizace průmyslu, jako je Industrie 4.0 v Německu, Industrie du Futur ve Francii, Smart Industry (Inteligentní průmysl) v Nizozemsku a řada dalších; požaduje výměnu osvědčených postupů v této oblasti;
16. zdůrazňuje, že průmyslová politika v celé EU by měla být orientovaná na budoucnost, protože Komise pak bude schopné lépe předvídat socioekonomický vývoj a zajišťovat konkurenceschopnost průmyslových sítí, a to i v rámci přístupu zaměřeného na jednotlivá odvětví; podtrhuje význam zvyšování atraktivity průmyslu EU pro stimulaci investic;
17. zdůrazňuje, že klastry pro konkurenceschopnost a jejich specifická organizace představují velmi užitečné řešení k tomu, aby se všechny příslušné zúčastněné strany zapojily; žádá Komisi, aby na evropské úrovni podporovala tyto klastry a jejich spolupráci a zajistila zapojení MSP, výzkumných středisek a univerzit na regionální a místní úrovni; vyzývá Komisi, aby vytvořila platformy pro inteligentní specializaci a povzbuzovala mezioborová a interdisciplinární propojení; zdůrazňuje potřebu posilovat meziregionální spolupráci s cíle rozvíjet nadnárodní příležitosti;
18. připomíná, že ve všech politikách týkajících se výzkumu a inovací, mezinárodního obchodu, životního prostředí a zaměstnanosti je potřebná soudržnost; zdůrazňuje význam, který má pro vytváření evropské průmyslové politiky energetická unie;
19. zdůrazňuje, že aktivita třetích zemí provádějících slučování a akvizice (M&A) a přímé zahraniční investice ve strategicky důležitých průmyslových odvětvích EU může představovat strategické riziko; zastává názor, že zájmy jednotlivých investorů by neměly za všech okolností převážit nad veřejným zájmem EU; vyzývá Komisi, aby vypracovala rámec pro posuzování činnosti třetích zemí v oblasti přímých zahraničních investic (FDI) a slučování a akvizic (M&A) z hlediska strategických zájmů EU;
20. vítá Komisí předložený návrh nařízení, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU v souladu s oživením spolupráce v oblasti obrany, kterou navrhl předseda Juncker; vyzývá k provádění skutečné integrované evropské obranné politiky, jejíž úsilí v oblasti výzkumu a vývoje by mohlo případně vést i k rozmachu průmyslu;
21. připomíná, že v oblasti vzdělávání je třeba šířit technické dovednosti prostřednictvím vhodně navržených systémů učňovské přípravy založených jak na akademickém vzdělávání, tak i na pracovní přípravě na pracovišti;
22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.