Dokument ze zasedání
28.6.2017
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0319/2017
v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu
o vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU jako strategické prioritě pro růst, zaměstnanost a inovace v Evropě
( 2017/2732(RSP) )
Evžen Tošenovský, Zdzisław Krasnodębski, Hans-Olaf Henkel
za skupinu ECR
Usnesení Evropského parlamentu o vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU jako strategické prioritě pro růst, zaměstnanost a inovace v Evropě
( 2017/2732(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 9, 151, 152, čl. 153 odst. 1 a 2 a článek 173 této smlouvy,
– s ohledem na hlavu II s názvem „Svobody“ a hlavu IV s názvem „Solidarita“ Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména čl. 5 odst. 3 SEU a protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality, který je připojen ke Smlouvám,
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost[1],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Za obnovu evropského průmyslu“ ( COM(2014)0014 ),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ ( COM(2012)0582 ),
– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 15. prosince 2016,
– s ohledem na závěry Rady o agendě v oblasti konkurenceschopnosti průmyslu, o digitální transformaci evropského průmyslu a o balíčku týkajícím se technologií pro jednotný digitální trh a modernizace veřejných služeb;
– s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu[2],
– s ohledem na závěry Rady ve složení pro konkurenceschopnost ze dne 29. května 2017 o strategii pro budoucnost průmyslové politiky EU,
– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 23. června 2017,
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2016 o konkurenceschopnosti evropského dodavatelského železničního průmyslu[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o ocelářském průmyslu v EU: ochrana zaměstnanců a odvětví[4],
– s ohledem na Pařížskou dohodu, ratifikovanou Evropským parlamentem dne 4. října 2016,
– s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení Komisi o vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU jako strategické prioritě pro růst, zaměstnanost a inovace v Evropě ( O‑000047/2017 – B8‑0319/2017 ),
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že evropský průmysl má v mnoha průmyslových odvětvích celosvětově vedoucí postavení; vzhledem k tomu, že stojí za více než polovinou evropského vývozu, 65 % investic do výzkumu a vývoje a více než 50 miliony pracovních míst (a to přímých i nepřímých, tedy celkově 20 % pracovních míst v Evropě); vzhledem k tomu, že příspěvek evropského průmyslu k HDP EU nicméně během posledních 20 let klesl z 19 % na méně než 15,5 %;
B. vzhledem k tomu, že 65 % výdajů podniků na výzkum a vývoj pochází z prostředí výrobního průmyslu; vzhledem k tomu, že toto číslo však klesá, a vzhledem k tomu, že upevňování průmyslové základny EU je tudíž zásadní pro zachovávání a zlepšování odborných znalostí a know-how v EU;
C. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky tvoří 99 % všech evropských společností a společně s velkými podniky jsou páteří průmyslu EU, a vzhledem k tomu, že všechny tyto podniky se potýkají s významnými problémy v souvislosti s celosvětovými změnami v hospodářství a finančními a administrativními překážkami;
D. vzhledem k tomu, že úloha evropského průmyslu se v celosvětovém kontextu zmenšuje, a vzhledem k tomu, že politika EU musí evropský průmysl podporovat, aby se zvýšila jeho konkurenceschopnost a kapacita investovat do Evropy;
E. vzhledem k tomu, že inovativní průmysl silně závisí zejména na kapacitě EU v oblasti výzkumu, pokroku ve výzkumu a spolupráce v něm;
F. vzhledem k tomu, že finanční nástroje EU hrají strategickou úlohu v podporování konkurenceschopnosti a předcházení úniku investic;
1. zdůrazňuje zásadní úlohu průmyslu jakožto hybné síly růstu, zaměstnanosti a inovací v Evropě; žádá Komisi, aby se jasně zavázala k dosažení cíle nejméně 20% podílu průmyslu na HDP Unie do roku 2020 a aby posoudila, zda cíle EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 podporují průmyslovou politiku EU v následujícím desetiletí;
2. domnívá se, že průmyslová strategie EU by měla řešit specifickou situaci a potřeby menších i větších průmyslových podniků;
3. zdůrazňuje úlohu malých a středních podniků a opakuje, že je třeba pokračovat v průmyslové politice EU způsobem, který je s malými a středními podniky slučitelný a řeší výzvy, se kterými se tyto podniky vzhledem ke své velikosti potýkají; připomíná úlohu začínajících podniků a mladých podnikatelů zejména v oblastech nejbohatších na inovace; žádá Komisi, aby snížila regulační břemeno pro malé a střední podniky, začínající podniky a mladé podnikatele s cílem zjednodušit inovace a zvýšit konkurenceschopnost průmyslu EU a podporovat klastry, projekty zaměřené na digitální inovace a podnikatelské sítě;
4. je přesvědčen, že by měl být zohledňován strategický význam evropského průmyslu pro konkurenceschopnost a udržitelnost EU; zdůrazňuje, že jedině silný a odolný průmysl a průmyslová politika zaměřená na budoucnost umožní, aby EU mohla čelit různým vyvstávajícím výzvám, včetně úniku investic, světové konkurence a rychlého technologického pokroku;
5. zdůrazňuje, že aby bylo možné podporovat unijní průmysl tak, aby v dnešním globalizovaném světě mohl čelit výzvám spojeným s rychlými změnami v hospodářství a regulaci, je nezbytné posílit přitažlivost evropského průmyslu pro evropské i zahraniční přímé investice;
6. upozorňuje na význam prostředí podporujícího investice, předvídatelného a stabilního právního rámce pro přilákání investic a podpory nových obchodních modelů, pokud jde o usnadnění přístupu k finančním prostředkům;
7. připomíná strategickou úlohu, jakou má další zpřístupnění finančních nástrojů EU, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, program Horizont 2020 a Evropský fond pro strategické investice, společnostem všech velikostí; žádá Komisi, aby tuto úlohu vzala v úvahu při posuzování/stanovování rozpočtu pro tyto nástroje;
8. vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využily potenciálu všech zemí a regionů EU v oblasti vědy a výzkumu a aby vytvořily další pobídky pro lepší spolupráci mezi výzkumem a průmyslem v zájmu větší spolupráce ve výzkumu a zrychlení dodávání inovativních produktů, technologií a služeb do průmyslu;
9. zdůrazňuje význam energetické unie, jednotného digitálního trhu, Digitální agendy a propojení Evropy prostřednictvím vhodné, účinné infrastruktury, která obstojí i v budoucnu;
10. upozorňuje, že je třeba snížit administrativní zátěž pro podniky a jejich náklady na dodržování předpisů, protože prosazování lepší regulace na dobře fungujícím otevřeném trhu poskytne podporu pro politiku reindustrializace EU a dále posílí ekonomiku založenou na datech;
11. žádá, aby bylo za hybnou sílu hospodářského růstu považováno zdraví; žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly lékařský výzkum EU, podílely se na digitalizaci v oblasti zdravotnictví a udržovaly v Evropě konkurenceschopný zdravotnický průmysl;
12. žádá, aby byly do průmyslové strategie EU integrovány účinné a udržitelné finanční nástroje a opatření napomáhající v boji proti riziku úniku uhlíku;
13. vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost situaci energeticky náročných průmyslových odvětví v Evropě, která soupeří s tvrdou globální konkurencí, v souvislosti s vysokými náklady na energii;
14. zdůrazňuje význam otevřených trhů a svobodného a spravedlivého mezinárodního obchodu založeného na společných pravidlech a rovných podmínkách;
15. vyzývá Komisi, aby kontrolovala investice ze třetích zemí do strategické infrastruktury EU, zásadních budoucích technologií nebo jiných důležitých oblastí;
16. zdůrazňuje význam, jaký má strategie EU pro digitalizaci průmyslu EU pro to, aby bylo možné plně využívat přínosů nových technologií a zvyšovat konkurenceschopnost evropských společností;
17. poukazuje na úlohu automobilového průmyslu v EU vzhledem k jeho multiplikačnímu účinku na jiná odvětví a průmysl; podporuje automobilový průmysl v pokračujícím úsilí vyvíjet moderní nízkoemisní vozidla, jako jsou vozidla na elektrický a vodíkový pohon a propojená a samořízená vozidla;
18. zdůrazňuje, že je třeba vyvíjet na úrovni EU koordinované úsilí na podporu nových dovedností i rekvalifikace, rozšiřování dovedností a celoživotního učení, jak se o to zasazuje Komise ve své agendě pro nové dovednosti a pracovní místa;
19. připomíná důležitou úlohu normalizace na úrovni EU a zasazuje se o obzvláštní důraz na zastávání vedoucí úlohy v mezinárodních normalizačních organizacích;
20. je přesvědčen, že by evropský regulační rámec měl průmyslu umožnit přizpůsobovat se změnám a podnikat předjímající kroky s cílem přispět k tvorbě pracovních míst, růstu a regionálnímu sbližování;
21. doporučuje, aby průmyslová strategie EU věnovala zvláštní pozornost odvětvím s vysokou přidanou hodnotou a aby těžila z velkého potenciálu digitálních a vesmírných technologií a nanotechnologií;
22. vyzývá Komisi, aby do začátku roku 2018 společně s členskými státy přijala ucelenou evropskou strategii pro průmyslovou politiku a akční plán založený na cíli 20 %, který se bude mimo jiné věnovat digitalizaci, udržitelnosti, energetické účinnosti, odpovídajícím zdrojům a deregulaci, zejména co se týče malých a středních podniků;
23. vyzývá Komisi, aby v rámci této strategie stanovila přesné a měřitelné cíle průmyslové politiky a doplnila ji o soubor dalších ukazatelů jako úroveň průmyslové produkce, úroveň zaměstnanosti v průmyslu a průměrná roční investice výrobního odvětví v podobě procentního podílu na HDP;
24. žádá Komisi, aby do této strategie zahrnula posouzení dopadu začleňování průmyslové politiky do strategických iniciativ EU, což pomůže tyto iniciativy revidovat v případech, kdy průmysl EU poškozují, a dosahovat lepších výsledků;
25. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.