Dokument ze zasedání
30.6.2017
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 37 odst. 3 jednacího řádu a rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí
o budoucnosti Evropy a strategických prioritách pracovního programu Komise na rok 2018
( 2017/2699(RSP) )
Maria João Rodrigues
za skupinu S&D
Usnesení Evropského parlamentu o budoucnosti Evropy a strategických prioritách pracovního programu Komise na rok 2018
( 2017/2699(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí, zejména na přílohu IV této dohody,
– s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016,
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o strategických prioritách pracovního programu Komise na rok 2017[1],
– s ohledem na sdělení Evropské komise ze dne 25. října 2016 s názvem „Pracovní program Komise na rok 2017 – Pro Evropu, která chrání, posiluje a brání“ a jeho přílohy ( COM(2016)0710 ),
– s ohledem na společné prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2017[2],
– s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 1. března 2017 o budoucnosti Evropy a na diskusní dokumenty o sociálním rozměru Evropy, využití potenciálu globalizace, prohloubení hospodářské a měnové unie, budoucnosti evropské obrany a budoucnosti financí EU;
– s ohledem na Římské prohlášení vedoucích představitelů 27 členských států, Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise ze dne 25. března 2017,
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o rozpočtové kapacitě pro eurozónu[4],
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy[5],
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 k možnému vývoji a změnám současného institucionálního uspořádání Evropské unie[6],
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2017 o jednáních se Spojeným královstvím poté, co oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie[7],
– s ohledem na pokyny Evropské rady (k článku 50) v návaznosti na oznámení Spojeného království podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii (SEU),
– s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ve dnech 22.–23. června 2017,
– s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 29. května 2017 o strategii pro budoucnost průmyslové politiky EU,
– s ohledem na usnesení Výboru regionů z 22.–23. března 2017 o prioritách Evropského výboru regionů v souvislosti s pracovním programem Evropské komise na rok 2018 (RESOL-VI/021),
– s ohledem na průzkum Eurobarometru „Dva roky do voleb v roce 2019“ provedený mezi 18. a 27. březnem 2017,
– s ohledem na souhrnnou zprávu Konference předsedů výborů, která přináší doplňující informace k tomuto usnesení z hlediska parlamentních výborů a již by Komise měla řádně zohlednit při přípravě a přijímání svého pracovního programu na rok 2018,
– s ohledem na čl. 37 odst. 3 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Evropská unie zažívá delší období hospodářského oživení, převážnou měrou díky nízkým úrokovým sazbám centrálních bank a díky flexibilnějšímu a růstu více svědčícímu výkladu rozpočtových pravidel; vzhledem k tomu, že tyto progresivní hospodářské politiky již dlouho prosazují a hájí politické síly levého středu proti zarytému odporu středopravicových stran;
B. vzhledem k tomu, že je oživení v Evropě i nadále v jednotlivých zemích nerovnoměrně rozloženo a někde stále zásadním způsobem scházejí investice; vzhledem k tomu, že je stále příliš mnoho nezaměstnaných, dlouhodobě nezaměstnaných, nedostatečně zaměstnaných a těch, kteří nepociťují znatelné zlepšení svých životních podmínek; vzhledem k tomu, že mnoho regionů potřebuje podporu, aby dostihlo ty s větší prosperitou; vzhledem k tomu, že chudoba, sociální vyloučení a nerovné příležitosti v Evropě i nadále přetrvávají v příliš vysoké míře; vzhledem k tomu, že mnoho lidí se cítí socioekonomickými změnami opomenuto a mají pocit, že je v politickém systému nikdo dostatečně nereprezentuje;
C. vzhledem k tomu, že globální řád se mění a nikdo jednostranně nemůže mít současné dění plně pod kontrolou; vzhledem k tomu, že pro mír, bezpečnost, demokracii, lidská práva a dosažení cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 je klíčová spolupráce v rámci mezinárodního práva, mnohostranného systému a mezinárodních organizací;
D. vzhledem k tomu, že Evropa v poslední době zažívá vzestup nacionalistických a xenofobních postojů, ale také nárůst projevů podpory veřejnosti evropské integraci a společnému postupu se vzájemným respektem ve snaze úspěšně čelit sdíleným výzvám;
E. vzhledem k tomu, že již probíhají jednání, která mají zajistit spořádaný průběh vystoupení Spojeného království z Evropské unie, a že celá EU-27 v Římském prohlášení znovu potvrdila odhodlání Unie jako politické a ekonomické entity společně budovat společnou budoucnost, která bude jejím občanům skýtat bezpečnost i nové příležitosti;
F. vzhledem k tomu, že odstoupení nové americké administrativy od Pařížské dohody o klimatu a kroky prezidenta Trumpa směřující k „závodu ke dnu“ v oblasti daní a regulace finančních trhů vyžadují, aby EU-27 ještě více svým příkladem převzala vůdčí úlohu;
G. vzhledem k tomu, že motto Evropské unie zní „jednotná v rozmanitosti“; vzhledem k tomu, že evropská identita a národní identity jsou slučitelné a vzájemně se nepopírají; vzhledem k tomu, že každý může být horlivým vlastencem a zároveň zastáncem evropské integrace;
H. vzhledem k tomu, že Evropská unie je pro své členské státy jakousi kotvou, která pomáhá zachovávat pluralitu, úctu k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, rovnosti, právnímu státu, respektování lidských práv a solidaritu;
I. vzhledem k tomu, že Komise předložila bílou knihu a pět tematických diskusních dokumentů jako základ pro širokou rozpravu o budoucnosti evropské integrace; vzhledem k tomu, že první závěry k budoucí podobě EU se očekávají do konce roku 2017 a příští víceletý finanční rámec (VFR) by měl být koncipován již na jejich základě;
J. vzhledem k tomu, že velké množství občanů a sdružení přišlo s různými náměty a iniciativami ve snaze přispět k budoucí podobě Evropy, zvláště u příležitosti nedávných oslav 60. výročí Římských smluv; vzhledem k tomu, že navrhují, aby se mohli aktivně účastnit jednání Konventu evropských občanů, a to prostřednictvím inovativních modelů účasti;
Naše volba pro budoucnost Evropy: dosahovat mnohem lepších společných výsledků v oblastech, které jsou prioritní pro občany
1. domnívá se, že žádný z pěti scénářů formulovaných v bílé knize Komise nepředstavuje přesvědčivou vizi pro budoucnost Evropy; poukazuje na to, že scénáře „pokračovat jako dosud“, „pouze jednotný trh“ a „dělat společně méně, ale efektivněji“ jsou neuspokojivé, pokud jde o cíle vzestupné hospodářské konvergence, sociálního pokroku, soudržnosti a udržitelného rozvoje; v této souvislosti varuje, že mnozí z těch, kteří říkají, že by Evropa měla „dělat méně“, v podstatě chtějí především zvýšit zisky firem tím, že budou zrušeny normy, jimiž Evropa chrání pracovníky, spotřebitele, veřejné zdraví a naše životní prostředí; shledává, že scénář „ať ti, kteří chtějí více, dělají více“ postrádá dostatečné záruky toho, že by posílená spolupráce nevedla k faktickému vyloučení členských států, které se jí neúčastní, z další integrace; konečně konstatuje, že scénář „dělat více společně“ je zřejmě dobře myšlen, neříká však jasně, jaké jsou priority, u nichž je zapotřebí hlubší integrace, aby se lépe dařilo řešit problémy, které občany trápí;
2. upozorňuje, že podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru by si občané EU v průměru přáli, aby EU zasahovala více než dnes v mnoha otázkách, mezi nimiž je bezpečnost a boj proti terorismu, nezaměstnanost, zdraví a sociální zabezpečení, ochrana životního prostředí, boj proti daňovým podvodům, migrace a postup vůči zbytku světa; je si však vědom toho, že se postoje vůči EU a podpora pro to, aby EU dělala více, v jednotlivých členských státech značně liší;
3. poukazuje na to, že je lepší způsob, jak může Evropa směřovat vpřed, než ty, které nastínila Komise, totiž jakýsi šestý scénář, na kterém by se měly demokraticky shodnout všechny členské státy a evropské politické strany: „dosahovat mnohem lepších společných výsledků v oblastech, které jsou prioritní pro občany“; upozorňuje, že to je praktický scénář, který se snaží přijít s účinnými řešeními problémů, které trápí lidi v celé Evropě, a to v demokratickém duchu a s cílem posílit koncept evropského občanství; zdůrazňuje, že tím, co je třeba, je rázný evropský postup – s náležitými prostředky – v oblastech, v nichž lze skutečných výsledků dosáhnout pouze společně, jako je řešení problému změny klimatu, uzavírání lepších obchodních dohod, zvýšení bezpečnosti, snížení míry vyhýbání se daňové povinnosti, zajištění dobrých sociálních a environmentálních standardů, prosazování rovnosti žen a mužů a posilování rostoucí konvergence na jednotném trhu a v hospodářské a měnové unii (HMU);
4. znovu potvrzuje poselství Římského prohlášení, že naše Unie je jednotná a nerozdělitelná a že postupovat společně jako Evropané je pro nás nejlepší možností, jak mít vliv na globální vývoj; zdůrazňuje, že společné budování budoucnosti je tím nejlepším způsobem, jak mohou Evropané dosáhnout široce sdílené prosperity, kterou provázejí vysoký životní standard, bezpečnost a čisté životní prostředí; domnívá se, že evropská jednota je také nejlepším způsobem, jak přispět k míru, prosperitě a lepším životním podmínkám jinde ve světě;
5. zdůrazňuje, že všichni evropští občané jsou si v rámci právního řádu Unie rovni a že jakákoli posílená spolupráce v některých oblastech evropské integrace musí probíhat inkluzivním způsobem, a to tak, že jejím výchozím formátem bude vždy EU-27; poukazuje na to, že v Římském prohlášení se praví, že „budeme postupovat společně, v případě potřeby různým tempem a s různou intenzitou, avšak stejně jako dříve budeme kráčet stejným směrem, v souladu se Smlouvami, přičemž další země budou mít i nadále možnost připojit se později“; zdůrazňuje, že pro země, které se budou chtít připojit k iniciativám později, nesmějí být stanovovány žádné pohyblivé cíle ani dodatečná kritéria;
6. zdůrazňuje, že jsou zapotřebí silnější přímá spojení mezi EU a občany; má za to, že vize „dosahovat mnohem lepších společných výsledků v oblastech, které jsou prioritní pro občany“ je demokratickým přístupem, který může zvýšit legitimitu Unie a ujistit občany, že přání, která vysloví, a jejich hlasy odevzdané ve volbách mají svou váhu;
7. nastiňuje v tomto usnesení hlavní strategické priority, kterými by se měla EU zabývat při budování společné budoucnosti v dlouhodobém horizontu, a také hlavní konkrétní iniciativy, s nimiž by měla Komise přijít v roce 2018; poukazuje na souhrnnou zprávu, kterou přijala Konference předsedů výborů a která přináší podrobný přehled vyjádření výborů k plnění pracovního programu Komise na rok 2017 a jejich očekávání pro rok 2018;
Evropa, jakou chceme: hlavní priority
Evropská unie, která chrání a zlepšuje životní a pracovní podmínky lidí
8. rozhodně zdůrazňuje, že sociální rozměr evropské integrace nelze zužovat na záležitosti týkající se volného pohybu; upozorňuje naopak na to, že přístup „dosahovat mnohem lepších společných výsledků v oblastech, které jsou prioritní pro občany“ znamená ráznější společný postup ve snaze zlepšit pracovní podmínky, snížit chudobu a sociální a genderovou nerovnost, poskytovat vysoce kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu všem, urychlit proces vzestupné konvergence mezi zeměmi v ekonomické výkonnosti a výši příjmů a posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost v rámci EU; poukazuje na své usnesení o evropském pilíři sociálních práv, které obsahuje podrobné návrhy, jak společně v EU-27 dosáhnout sociálnější Evropy a jaké konkrétní další nástroje jsou v tomto ohledu zapotřebí pro eurozónu; vítá Komisí předložený návrh společného vyhlášení zásad evropského pilíře sociálních práv a potvrzuje svou připravenost pracovat spolu s Komisí a Radou ve snaze dokončit toto společné vyhlášení do konce roku 2017; zdůrazňuje, že zásady pilíře by se měly vztahovat na všechny osoby v EU; vyzývá proto všechny členské státy EU-27, aby toto společné vyhlášení podpořily na úrovni hlav států a předsedů vlád;
9. vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrhy konkrétních evropských iniciativ ke zlepšení životních a pracovních podmínek, zejména:
• v případě, že sociální partneři nebudou ochotni pokročit v jednáních o revizi směrnice o písemném prohlášení (91/533/EHS)[8], by měla Komise předložit legislativní návrh rámcové směrnice o důstojných pracovních podmínkách, která bude každému pracovníkovi zaručovat přístup k základnímu souboru pracovních a sociálních práv, a to i v prostředí digitální ekonomiky;
• iniciativy týkající se přístupu k sociální ochraně, navazující na konzultace se sociálními partnery, s konkrétními návrhy s cílem zajistit, aby si všichni lidé ve všech formách práce vytvářeli nároky na sociální zabezpečení, včetně odpovídajících důchodů;
• evropského průkazu sociálního zabezpečení s cílem usnadnit výměnu informací a poskytnout lidem záznam jejich současných i minulých nároků a předejít nezákonnému jednání;
• evropského inspektorátu práce s cílem zajistit vymáhání právních předpisů v pracovněprávní a sociální oblasti na jednotném trhu;
• směrnice, kterou se vytváří dětská záruka s cílem zmírnit škodlivé dopady chudoby dětí tím, že bude zajištěno, že každé dítě ohrožené chudobou bude mít přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a adekvátní stravě a výživě;
• rámcové směrnice o evropských systémech minimálního příjmu v zájmu pokrytí základních životních nákladů při respektování zvyklostí v jednotlivých členských státech;
• měl by být neprodleně sestaven třetí seznam látek podle směrnice o karcinogenech a mutagenech (2004/37/EC)[9] a směrnice by měla být rozšířena tak, aby zahrnovala i látky toxické pro reprodukci;
• při příští revizi Smluv by měla Komise navrhnout sociální protokol s cílem posílit základní sociální práva ve vztahu k hospodářským svobodám;
10. zdůrazňuje, že by Komise měla poskytovat veškerou nezbytnou podporu členským státům, aby plně uplatňovaly záruku pro mladé lidi, záruku k získávání dovedností a prováděly další životně důležité investice do lidí, včetně kvalitní, cenově dostupné a přístupné předškolní výchovy a péče o děti a také služeb péče o seniory a vyživované osoby; vyzývá Komisi, aby zabezpečila odpovídající financování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých až do roku 2020 a maximálně se vynasnažila pomoci členským plně využít zdroje, které budou k dispozici z evropských strukturálních a investičních fondů; vyzývá Komisi, aby zabezpečila fungování programu Erasmus+ a výrazně zvýšila jeho financování; vítá návrh Komise týkající se evropského sboru solidarity, jehož cílem je zajistit a podporovat uznání dobrovolnické činnosti a solidarity mladých přes hranice po celé Unii; upozorňuje však na potřebu revidovat navrhované právní předpisy s cílem zajistit, aby iniciativa evropského sboru solidarity neměla negativní dopad na jiné stávající programy, jako je Erasmus+, a aby dobrovolnická činnost nebyla soustavně využívána jako náhrada placené práce;
11. vítá kroky Komise ve snaze o posílení role a viditelnosti sociálních ukazatelů v evropském semestru, a zejména žádá, aby byl při formulování doporučení pro jednotlivé země a doporučení pro eurozónu zohledněn stávající přehled klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů; vyzývá Komisi, aby navázala na integrovanou strategii proti chudobě, aby se konečně podařilo dosáhnout cíle strategie Evropa 2020 snížit chudobu a sociální vyloučení a zvýšit míru zaměstnanosti žen; opakuje svůj požadavek, aby byly prosazovány systémy dostatečného minimálního příjmu, který by měl pokrývat základní životní náklady, ve všech členských státech v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi, přičemž musí být zajištěny příležitosti, aby nedocházelo k dlouhodobé závislosti na minimálním příjmu; opakuje svůj požadavek, aby byla předložena zelená kniha o nerovnostech a jejich škodlivých účincích na hospodářské oživení a růstový potenciál v dlouhodobější perspektivě;
Evropská strategie pro udržitelný rozvoj
12. zdůrazňuje, že přístup „dosahovat mnohem lepších společných výsledků v oblastech, které jsou prioritní pro občany“ by měl zahrnovat položení základů pro široce sdílenou budoucí prosperitu; domnívá se, že EU musí mít konkrétní strategii pro udržitelný rozvoj, udržitelné finance, konkurenceschopnost, kvalitní pracovní místa, dosažení cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 v celé EU a splnění našich závazků v rámci Pařížské dohody o klimatu; poukazuje na to, že uskutečnit evropskou strategii pro udržitelný rozvoj znamená, že je třeba aktualizovat regulační standardy a musí být zavedeny příslušné finanční nástroje;
13. zdůrazňuje, že je třeba zachovat a modernizovat politiku EU v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti jako klíčovou politiku s přímým dopadem na životy lidí a hlavní nástroj dlouhodobých investic ve snaze překonat nerovnosti a přispět k udržitelné konvergenci a dobrým životním podmínkám, zahrnující všechny členské státy jako praktický výraz principu solidarity;
14. podporuje v této souvislosti požadavek Rady, aby Komise připravila ucelenou strategii průmyslové politiky EU pro budoucnost; má za to, že by na tuto strategii měl navazovat akční plán a že by se měla věnovat klíčovým prioritám, jako je přechod na energeticky účinnou nízkouhlíkovou ekonomiku, digitální propojitelnost pro všechny, plné využití potenciálu evropských kulturních a kreativních odvětví, dosažení toho, aby města fungovala udržitelnějším způsobem, a uskutečnění agendy oběhového hospodářství;
15. očekává, že Komise rychle předloží všechny zbývající iniciativy, kterými má být realizována energetická unie, jak je nastíněna v plánu jejího vytváření; naléhavě vyzývá Komisi, aby řešila problém energetické chudoby na základě konkrétního akčního plánu s cílem energetickou chudobu zcela vymýtit a zajistit přístup k cenově dostupné energii pro všechny občany EU;
16. domnívá se, že je zásadně důležité snížit emise v dopravě; naléhavě vyzývá Komisi, aby dokončila svůj zpožděný přezkum právních předpisů týkajících se emisí CO2 z automobilů a dodávek a aby předložila dostatečně ambiciózní legislativní návrhy, v nichž stanoví průměrný cíl pro vozový park pro rok 2025 a mandát pro vozidla s nulovými emisemi, který bude ukládat povinnost postupnými kroky zvyšovat podíl vozidel s nulovými emisemi ve vozovém parku s cílem postupně do roku 2035 zcela vyřadit automobily produkující emise CO2; vyzývá Komisi, aby předložila návrh technologicky neutrálních limitů EURO7 uplatnitelných do roku 2025 na všechny automobily a dodávky uváděné na trh Unie, a to s cílem zlepšit kvalitu ovzduší v Unii a dosáhnout mezních hodnot pro kvalitu ovzduší stanovených v EU a doporučených hodnot WHO;
17. očekává, že návrhy Komise týkající se společné zemědělské politiky po roce 2020 budou založeny na korektivních veřejných zásazích při výkyvech na zemědělských trzích s cílem zajistit bezpečnou dodávku zdravých potravin, zachovat kapacitu produkce potravin v Evropě zabezpečením zemědělských příjmů a upevnit zaměstnanost a silné ve venkovských oblastech a současně být plně ve shodě s cíli udržitelného rozvoje; žádá, aby se výrazně zvýšilo zaměření na přispívání k cílům ochrany životního prostředí a řešení problému změny klimatu, mj. tím, že budou upřednostněny zemědělské praktiky, které umožňují vázat více uhlíku v půdě, omezit emise oxidu dusného a nahradit pesticidy alternativními řešeními;
18. opakovaně vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrhy s cílem řešit problém antimikrobiální rezistence, který je globálním problémem zdravotnictví;
19. vyzývá Komisi, aby předložila v roce 2018 návrh rámcového legislativního aktu o boji proti nekalým obchodním postupům v potravinářském dodavatelském řetězci; žádá důkladné posouzení závazků EU bojovat proti nekalé globální hospodářské soutěži, zejména pokud jde o bezpečnost potravin, sanitární a fytosanitární normy, zeměpisná označení, dobré životní podmínky zvířat a citlivá produktová odvětví; požaduje, aby Komise vypracovala možnosti, jak zavádět podpůrná opatření pro zemědělce v EU v případech nekalé soutěže tak, že bude politika v oblasti hospodářské soutěže uzpůsobena specifikům zemědělství, aby byla ochráněna ekonomická životaschopnost primárních producentů v potravinářském dodavatelském řetězci;
20. zdůrazňuje, že EU musí vést globální spolupráci ve snaze zlepšit mezinárodní správu oceánů, a to i v oblastech mimo jurisdikci jednotlivých států, s cílem řešit problém změny klimatu, chránit biologickou rozmanitost a zajistit udržitelnou budoucnost rybolovu; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a vycházela z prohlášení pod názvem MedFish4Ever s cílem zvýšit rybolovné zdroje ve Středozemním moři; důrazně žádá Komisi, aby snížila zpoždění při provádění opatření přijímaných mezinárodními organizacemi pro řízení rybolovu a při předávání navržených aktů v přenesené pravomoci týkajících se rybolovu;
21. žádá, aby Komise provedla a v roce 2018 dokončila studii o duševním vlastnictví a přístupu k léčivům s cílem podpořit výzkum zanedbávaných chorob a zlepšit cenovou dostupnost léčiv v EU i v rozvojovém světě; očekává, že Komise předloží legislativní návrh o evropském systému pro hodnocení zdravotnických technologií;
22. žádá, aby Komise přijala konkrétní opatření na snížení rozdílů v kvalitě mezi produkty téže značky na jednotném trhu; očekává první pozitivní výsledky těchto opatření do poloviny roku 2018;
23. opakuje Komisi svůj dlouhodobý požadavek, aby předložila legislativní návrh nástroje pro podávání hromadných žalob, který by mohl lidem významně pomoci při vymáhání jejich práv poté, co jim vznikla škoda od společností porušujících platná pravidla;
24. zdůrazňuje, že je třeba dále zlepšovat tržní dohled nad produkty v EU, a naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala opatření k překonání patové situace týkající se balíčku opatření pro bezpečnost výrobků a dozor nad trhem, zejména k dosažení spravedlivého kompromisu ohledně povinného uvádění původu výrobku („made in“);
25. vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila legislativní návrh na rozšíření ochrany zeměpisného označení tak, aby se vztahovalo i na nezemědělské produkty, což bude mít řadu pozitivních důsledků pro občany, spotřebitele, výrobce i celé evropské hospodářství a společnost;
26. zdůrazňuje, že je důležité plně realizovat veškerá opatření navržená ve strategii pro jednotný digitální trh; očekává, že Komise v návaznosti na přezkum strategie pro jednotný digitální trh v polovině období předloží konkrétní legislativní návrhy na vytvoření jasného právního rámce pro činnosti zprostředkovávané digitálními platformami, včetně pokud jde o profesionální vs. neprofesionální poskytování služeb, režimy v oblasti odpovědnosti, práva spotřebitelů a ochranu nezletilých, práva pracovníků, práva tvůrců, hospodářskou soutěž a zdanění;
27. vyzývá Komisi, aby se neomezovala jen na jednotný digitální trh, ale aby usilovala o vytvoření plnohodnotné digitální unie s ambiciózními legislativními cíli a nezbytnými finančními prostředky; přeje si, aby se příležitosti v oblasti digitalizace přetavily v konkrétní prospěch pro všechny Evropany, včetně těch, kteří žijí v těch nejvzdálenějších venkovských oblastech, a to i prostřednictvím vhodného využívání veřejných zakázek a častějšího využívání elektronické správy ve veřejných službách, jako je vzdělávání, zdravotnictví a administrativní postupy pro občany a malé a střední podniky; zdůrazňuje, že probíhající digitální přeměna by měla vést ke spravedlivější, inkluzivnější a dynamičtější společnosti, v níž jsou chráněna práva jednotlivců;
28. vyzývá k ambicióznějším investicím do digitálních dovedností a bezpečnosti na internetu pro všechny generace i ke zlepšení vzdělávacích osnov; vyzývá k urychlenému provádění iniciativy Wifi4EU; žádá, aby Komise předložila plán, díky němuž Evropa získá vedoucí postavení v oblasti datových center, správy údajů a bezpečnosti dat prostřednictvím volného toku dat, na základě silné regulace EU, která zajistí neutralitu internetu a důvěrnost osobních údajů; vyzývá Komisi, aby více usilovala o podporu evropského výzkumu, vývoje a uplatňování technologie 5G;
29. očekává, že Komise předloží plánované iniciativy v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to i pokud jde o Agenturu Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA); zdůrazňuje, že cílem těchto iniciativ by mělo být zvýšení kybernetické bezpečnosti pro průmyslové i jiné civilní účely a měly by obsahovat účinné možnosti nápravy;
Lepší nástroje pro investice
30. zdůrazňuje, že důvěryhodná evropská strategie pro udržitelný rozvoj vyžaduje takovou hospodářskou politiku, která zajistí dostatek veřejných i soukromých investic na vnitrostátní i evropské úrovni, které zaplní stávající investiční mezery; zdůrazňuje, že pro lidi jsou velmi důležité hospodářské příležitosti a zvyšování životní úrovně, a že by tudíž měli prospěch z toho, pokud by členské státy a orgány EU mnohem lépe spolupracovaly prostřednictvím hospodářských politik, jež by podporovaly rychlejší tvorbu kvalitních pracovních míst, zlepšovaly vzdělávání i dovednosti obyvatel a zachovávaly vysoce kvalitní sociální služby, které lidem umožňují plně se zapojovat do hospodářského i společenského života; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila evropskou strategii pro silnější veřejné a soukromé investice, která zdaleka přesáhne stávající investiční plán pro Evropu a bude přímo propojena s cíli udržitelného rozvoje do roku 2030 a pařížskou klimatickou dohodou; vyzývá k předložení legislativních návrhů na začlenění environmentálních, sociálních a správních kritérií do oznamovacích povinností a rozhodování, s cílem pobídnout investory, aby svou podporu začali zaměřovat na udržitelné a dlouhodobé projekty;
31. opět zdůrazňuje, že boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem je hlavní evropskou prioritou, která umožní zlepšit spravedlnost ve společnosti a obnovit dostatečnou kapacitu pro veřejné investice; považuje za klíčové, aby se Parlament a Rada rychle dohodly na požadavcích pro povinné zveřejňování zpráv podle jednotlivých zemí ze strany nadnárodních společností, a to na základě návrhu Komise z roku 2016[10]; zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout pokroku při zavádění společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob na základě dvou návrhů Komise[11]; zdůrazňuje, že veřejné registry skutečných vlastníků představují klíčové prvky, jichž je třeba dosáhnout při probíhajících jednáních o směrnici o boji proti praní peněz (2015/849)[12]; vyzývá Komisi, aby vytvořila vlastní nezávislý seznam vysoce rizikových jurisdikcí se slabými opatřeními v boji proti praní peněz a financování terorismu; žádá, aby Komise naléhavě předložila černou listinu Unie daňových rájů, včetně citelných a automatických sankcí vůči zemím a jurisdikcím, které jsou na ní uvedeny; žádá, aby Komise přijala veškerá příslušná opatření k zajištění toho, aby všechny globální a technologicky zaměřené podniky platily v Evropě spravedlivý podíl daní;
32. připomíná, že stávající režim EU v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH) byl zamýšlen jako dočasný a nyní je zastaralý; žádá, aby byl předložen návrh, který jej přemění na stálý režim založený na zásadě místa určení; zdůrazňuje, že je třeba nalézt řádné řešení podvodů v oblasti DPH a výpadku příjmů z DPH; domnívá se v této souvislosti, že součástí řešení by měl být evropský veřejný žalobce, a vyzývá Komisi, aby se přiklonila k rychlé dohodě v rámci posílené spolupráce;
33. očekává, že Komise urychleně přijme opatření navazující na nadcházející doporučení parlamentního vyšetřovacího výboru pro praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (PANA);
34. vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní návrhy týkající se evropských orgánů dohledu, aby se pokročilo směrem k jednotnému dohledu EU nad unií kapitálových trhů; zdůrazňuje, že to vyžaduje zejména rozšíření pravomocí Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy a posílení úlohy Evropské rady pro systémová rizika; zdůrazňuje, že unie kapitálových trhů by měla přispívat k rozvoji udržitelného financování tím, že usnadní financování dlouhodobých investic prostřednictvím vhodného daňového režimu;
35. očekává, že Komise, s ohledem na proces odchodu Spojeného království z EU, přezkoumá nařízení o infrastruktuře evropských trhů (nařízení (EU) č. 648/2012)[13], směrnici týkající se správců alternativních investičních fondů (2011/61/EU)[14] a směrnici o trzích finančních nástrojů (2014/65/EU)[15], s cílem zachovat a posílit stabilitu finančních trhů; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala další opatření na podporu většího příspěvku finančního odvětví k udržitelnému rozvoji;
36. vyzývá k rychlým opatřením zaměřeným na dokončení bankovní unie prostřednictvím společné fiskální pojistky pro Jednotný fond pro řešení krizí bank, jež bude mít přiměřenou výši a bude mít k dispozici přímou úvěrovou linku z Evropského mechanismu stability, a prostřednictvím evropského systému pojištění vkladů; vyzývá k vyhodnocení stávajícího rámce pro ozdravné postupy a řešení krizí bank; zdůrazňuje, že je třeba dále omezovat rizika a nerovnosti, které vyplývají zejména z přetrvávající absence růstu; vyzývá Komisi, aby urychleně navrhla evropskou strategii v oblasti rozvoje dobře fungujícího sekundárního trhu pro úvěry v selhání, včetně stanovení evropského plánu pro společnosti spravující aktiva a nezbytného lepšího provádění ustanovení o státní podpoře;
37. vyzývá Komisi, aby přistoupila k vytvoření skutečně evropských a bezpečných aktiv pro eurozónu, aby bylo možné vydávat nové a společně zajištěné dluhové nástroje, a aby se zároveň vyhnula umělým a příliš komplexním řešením, která by mohla mít negativní dopad na finanční stabilitu a kapacitu financování členských států;
38. rozhodně vyzývá k uplatňování společného prorůstového fiskálního kursu na úrovni eurozóny a ke zavedení fiskální kapacity eurozóny spolu s konvergenčním kodexem a zároveň k plnému využívání Evropského fondu pro strategické investice a evropských strukturálních a investičních fondů; opakuje, že fiskální kapacita eurozóny by měla usilovat o posilování socioekonomické konvergence a tlumení hospodářských otřesů, a to i prostřednictvím evropského režimu podpory v nezaměstnanosti; konstatuje, že rozpočtová kapacita eurozóny by měla zahrnovat nové nástroje v rámci rozpočtu EU (nad rámec stropů VFR EU), jakož i reformovaný Evropský mechanismus stability začleněný do právního rámce EU a podléhající demokratickému dohledu; souhlasí s Komisí, že fiskální kapacita eurozóny by měla být otevřena zemím, které nejsou členy eurozóny, ale chtějí se připojit; je však znepokojen samolibým postojem Komise, která plánuje, že fiskální kapacita eurozóny bude zavedena teprve kolem roku 2025;
39. vyzývá k zavedení „zlatého pravidla pro investování“ a k začlenění ukazatelů udržitelného rozvoje do Paktu stability a růstu, aby se zajistila zdravá úroveň kvalitních investic do budoucí evropské prosperity;
40. očekává legislativní návrhy týkající se politiky soudržnosti po roce 2020, které zajistí alespoň pokračování stávající úrovně investic zaměřených na posílení konvergence, udržitelný rozvoj, kvalitní pracovní místa a menší nerovnost na jednotném trhu; očekává také návrhy týkající se společné zemědělské politiky po roce 2020 a nového rámcového programu pro výzkum na základě hodnocení programu Horizont 2020 v polovině období a zprávy Parlamentu o plnění; naléhavě vyzývá k tomu, aby všechny stávající víceleté programy v oblasti vzdělávání, mládeže, sportu, kultury, sdělovacích prostředků a občanství (Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropa pro občany) pokračovaly po roce 2020, s výrazně vyšším rozpočtem vzhledem k chronickému podfinancování stávajících programů; vyzývá k tomu, aby do konce roku 2018 byla předložena zpráva o provádění Evropského fondu pro strategické investice, zejména pokud jde o zlepšení týkající se adicionality, zeměpisné vyváženosti a řízení; naléhavě vyzývá Komisi, aby předkládala všechny legislativní návrhy týkající se VFR po roce 2020 dostatečně brzy v roce 2018 tak, aby všechny programy mohly být zahájeny včas;
Vnitřní bezpečnost
41. zdůrazňuje, že každodenní bezpečnost je něčím, co je pro občany velmi důležité, a že musí být možné dosáhnout výrazně lepší spolupráce mezi Evropany;
42. vyzývá Komisi, aby zajistila účinné a koordinované provádění Evropského programu pro bezpečnost na období 2015–2020, který se zaměřuje na boj proti terorismu, organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě; opět vyzývá k hloubkovému posouzení zaměřenému na provozní účinnost příslušných platných nástrojů EU a zbývajících nedořešených otázek v této oblasti předtím, než budou předloženy nové legislativní návrhy; žádá, aby všechna nová opatření v oblasti bezpečnosti byla doprovázena hodnoceními dopadu;
43. připomíná, že řádná správa vnějších hranic EU je pro evropské občany důležitou otázkou, zejména s cílem zajistit, aby členské státy ustoupily od provádění kontrol na vnitřních hranicích Schengenského prostoru; vyzývá k plnému provádění nařízení o evropské pohraniční a pobřežní stráži (nařízení (EU) 2016/1624)[16];
44. vyzývá Komisi, aby předložila proveditelné nelegislativní návrhy umožňující zlepšit sdílení informací mezi jednotlivými donucovacími orgány, mezi jednotlivými zpravodajskými organizacemi i mezi donucovacími a zpravodajskými subjekty navzájem, aby bylo možné účinně bojovat proti nadnárodní organizované trestné činnosti a proti terorismu; v této souvislosti připomíná význam posílené operativní spolupráce mezi členskými státy, agenturami EU a třetími zeměmi;
45. zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet účinné a vhodné kapacity pro boj proti kybernetickým útokům; zdůrazňuje, že je důležité, aby docházelo k účinné koordinaci mezi všemi příslušnými aktéry a zabránilo se zdvojování činnosti; zdůrazňuje v této souvislosti význam spolupráce s NATO a soukromým sektorem;
46. vyzývá Komisi, aby poskytovala technické a finanční poradenství a uvolnila zdroje k zajištění koordinace a výměny osvědčených postupů na úrovni EU v boji proti násilnému extremismu, teroristické propagandě a využívání internetu za účelem náboru a získávání financí; domnívá se, že je třeba klást zvláštní důraz na strategie v oblasti prevence, začleňování a opětovného začleňování a mít přitom na zřeteli jasné genderové hledisko;
47. zdůrazňuje, že také násilí namířené proti ženám je otázkou vnitřní bezpečnosti; vyzývá Komisi, aby usilovala o rychlé dokončení přistoupení Unie k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, a co nejdříve předložila legislativní akt zaměřený na prevenci genderového násilí a boj proti němu;
Budování skutečné evropské azylové a imigrační politiky
48. znovu opakuje, že je třeba, aby spolu Evropané mnohem lépe spolupracovali na zajišťování toho, aby existovaly bezpečné a legální cesty do Evropy pro ty, kteří usilují o mezinárodní ochranu, a aby žadatelé o azyl přicházející do Evropy mohli uplatnit svá základní práva, včetně práva usilovat o mezinárodní ochranu, a aby se zlepšila spolupráce s třetími zeměmi umožňující řešit skutečné příčiny nucené migrace; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby spolupráce s partnerskými zeměmi v oblasti migrace respektovala lidská práva;
49. vyzývá k větší snaze o dosažení dohody na reformě „dublinského systému“, aby bylo možné vytvořit a uplatňovat skutečnou a společnou evropskou azylovou politiku v souladu s články 78 a 80 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU); zdůrazňuje, že v mezidobí by měly všechny členské státy plnit své povinnosti podle rozhodnutí Rady o přemisťování žadatelů o azyl z Řecka a Itálie a upřednostňovat přemisťování žen a nezletilých osob bez doprovodu i dalších zranitelných skupin, jako jsou osoby se zdravotním postižením a LGBTI; vyzývá, aby se více usilovalo o to, aby migranti, uprchlíci a žadatelé o azyl měli lepší přístup k systémům vzdělávání a odborné přípravy i na trh práce a aby byly uznávány jejich dovednosti;
50. vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh na humanitární víza, jež by vedle přesídlení představovala další bezpečnou a legální cestu pro žadatele o azyl, a aby chránila oběti obchodování s lidmi nacházející se v EU;
51. vyzývá ke koordinovaným opatřením v oblasti legální migrace na úrovni EU, která překonají stávající nesystematický přístup; trvá na posilování partnerství s třetími zeměmi, pokud jde o aspekty legální migrace a rozvoje balíčků mobility na úrovni EU s dostatečnými zárukami, mj. v oblasti pracovních podmínek;
52. vyzývá Komisi, aby přezkoumala dodržování mezinárodního práva, včetně Ženevské úmluvy o uprchlících, a právní předpisy v oblasti humanitárních a lidských práv u všech subjektů zapojených do střežení vnějších hranic EU, správy uprchlických táborů a přijímání žadatelů o azyl; vyzývá k vyjasnění rozdílu mezi pašováním a běžnými občany, kteří pomáhají lidem v nouzi;
Demokracie, právní stát a základní práva
53. zdůrazňuje, že přístup usilující o „dosahování mnohem lepších společných výsledků v oblastech, které jsou pro občany prioritní,“ znamená, že EU musí aktivně usilovat o ochranu základních práv i hodnot a zásad stanovených v jejích zakládajících smlouvách; zdůrazňuje, že tento přístup také zahrnuje přijímání praktických kroků ke zjednodušení administrativy související s přeshraničními aspekty života občanů a ochranu občanů před bezprávím tím, že budou odstraňovány nedostatky v evropských nebo vnitrostátních právních předpisech;
54. vyzývá Komisi, aby v souladu s doporučením, které vydal Parlament ve svém legislativním usnesení ze dne 25. října 2016[17], předložila návrh paktu o demokracii, právním státě a základních právech ve formě interinstitucionální dohody;
55. vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na solidnější opatření v oblasti integrace a deradikalizace založená na příslušných stávajících politikách a zjišťování potřebných dodatečných kapacit;
56. opakuje svou výzvu Komisi a Radě, aby vynaložily maximální úsilí o to, aby došlo k odblokování návrhu horizontální směrnice proti diskriminaci[18];
57. naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala rozhodnější opatření směřující k odstranění přetrvávajících rozdílů v odměňování žen a mužů tak, že navrhne směrnici navazující na doporučení Komise z roku 2014 o transparentnosti mezd; vyzývá Komisi a Radu, aby zvýšily úsilí o dosažení politické dohody o návrhu směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách[19];
58. vyzývá Komisi, aby urychleně předložila souhrnný legislativní návrh reagující na legislativní usnesení Parlamentu ze dne 16. února 2017 o občanskoprávní úpravě v oblasti robotiky[20], který by řešil alespoň aspekty lidských práv a etiky, zásadu předběžné opatrnosti a hlavní dopady robotiky na trhy práce a systémy sociálního zabezpečení;
59. vyzývá Komisi, aby přijala naléhavá opatření a předložila legislativní návrh na celounijní právní úpravu na ochranu oznamovatelů, která bude mít širokou oblast působnosti a vhodný právní základ s cílem zajistit horizontální ochranu, jež bude zahrnovat všechny kategorie oznamovatelů;
60. vyzývá Komisi, aby stáhla svůj návrh směrnice o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem; vyjadřuje v souvislosti s odhaleními vyplývajícími z aféry Panama Papers hluboké znepokojení, že by tato směrnice vytvořila v Evropě mezery kvůli nedostatečné právní jistotě;
61. zdůrazňuje, že každý návrh registrace společností online musí zahrnovat ochranná opatření, jež zajistí, aby systém nemohl být zneužit k vytváření společností typu poštovní schránka a k obcházení právních předpisů v oblasti práce, účasti zaměstnanců a zdanění, a zdůrazňuje, že evropský systém registrace společností, ať už online nebo osobní, by měl být spojen s evropským obchodním rejstříkem nebo alespoň s propojenými obchodními rejstříky členských států dodržujících společný soubor minimálních norem, pokud jde o poskytované informace;
62. vyzývá Komisi, aby konečně předložila návrh 14. směrnice v oblasti práva obchodních společností, který bude zahrnovat předpisy o přemístění sídla společnosti a zajistí placení daní tam, kde je generován zisk, i ochranu práv pracovníků, zejména pokud jde o jejich zastoupení v řídících a dozorčích orgánech a jejich účast a informování;
63. vyzývá Komisi, aby v návaznosti na přijetí nařízení o podpoře volného pohybu občanů a podniků zjednodušením přijímání některých veřejných listin předložila návrh nařízení o uznávání obsahu veřejných listin; trvá na tom, že je do působností budoucího nařízení třeba začlenit registrovaná partnerství;
64. vyzývá Komisi, aby předložila iniciativu na ochranu svobody a plurality sdělovacích prostředků, podporu digitálních dovedností, řešení dezinformací, nenávistných projevů, sexismu a kybernetické šikany a kultivaci demokratického diskursu založeného na faktech i v době sociálních médií;
65. znovu vyzývá Komisi, aby předložila návrh evropského správního práva;
Evropa coby globální aktér
66. zdůrazňuje, že EU má ve vztazích se svými partnery po celém světě nejsilnější a nejvlivnější postavení, když vystupuje a jedná jednotně; přeje si, aby EU byla aktivním globálním hráčem prosazujícím lidská práva, demokracii a právní stát v zájmu dosažení mírového světového řádu, který bude založen na systému mnohostranné spolupráce, splnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 a plného provádění Pařížské dohody o klimatu; domnívá se, že EU by měla taktéž posílit svůj profil subjektu, který se standardně podílí na určování norem na světových finančních trzích, mimo jiné i společným zastoupením v mezinárodních finančních organizacích; zastává názor, že společná zahraniční a obranná politika (SZBP) by měla kombinovat „měkkou sílu“ a schopnost použít „tvrdou sílu“, bude-li toho zapotřebí, a mít na paměti, že bez bezpečnosti nelze docílit rozvoje a bez rozvoje nelze udržet bezpečnost; vyzývá k uplatňování účinné strategie EU pro mezinárodní kulturní vztahy;
67. domnívá se, že by měla být posílena společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP), což by mělo zahrnovat i navázání trvalé strukturované spolupráce (PESCO), a současně že je nutné rozvíjet strategické partnerství s NATO; je toho názoru, že evropská obrana se dá – a měla by se – posílit efektivnějšími výdaji na obranu v jednotlivých členských státech, budováním společných kapacit a pozitivními pobídkami z Evropského obranného fondu, který by podporoval konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu, a konečně součinností civilních a vojenských složek při plnění misí a operací SBOP; připomíná, že EU se nadále významně podílí na předcházení a řešení konfliktů a upevňování míru po celém světě a že podporuje zapojení žen do mírového procesu; žádá, aby byl nad SBOP vykonáván plný demokratický dohled;
68. vyzývá Komisi, aby podpořila proces rozšíření a přistoupení a prověřila, zda strategie rozšíření, která je financována z nástroje předvstupní pomoci, přináší očekávané výsledky; zdůrazňuje, že stále nestabilnější situace v zemích západního Balkánu vyžaduje silnější angažovanost EU; domnívá se, že je třeba věnovat větší pozornost posilování dobrých sousedských vztahů a regionální bezpečnosti za podpory strategické komunikace, jejímž cílem bude zvýšit věrohodnost EU jako největšího dárce v západobalkánském regionu; s politováním konstatuje, že s ohledem na události v Turecku, které byly spuštěny pokusem o puč v červenci 2016 a referendem konaným dne 16. dubna 2017, musí být proces rozšíření s touto zemí zastaven;
69. vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby maximálně podporovaly reformní programy, které plní partnerské země v rámci evropské politiky sousedství, zejména boj proti korupci, modernizaci veřejných institucí, dodržování lidských práv, posílení žen, ochranu menšin a posilování právního státu; vítá, že EU v rámci obnovené evropské politiky sousedství již s řadou zemí stanovila priority partnerství, a současně konstatuje, že politiky EU je nutné přizpůsobit situaci v každé dotčené zemi; domnívá se, že EU by měla zintenzivnit spolupráci se zeměmi Východního partnerství, aby posílila jejich demokratické instituce, odolnost a nezávislost; žádá, aby EU utužila spolupráci se zeměmi v jižním sousedství a aby v tomto regionu hrála aktivnější úlohu s cílem posílit politický dialog, bezpečnost a boj proti terorismu, předcházet radikalizaci a řídit migraci tak, aby byla současně chráněna lidská práva;
70. je i nadále znepokojen situací v Libyi, zejména činy, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu této země a ztěžují úspěšné dokončení politické transformace Libye; žádá, aby EU Libyi více podporovala během přechodu na inkluzivní demokracii a přijala všechna možná opatření, aby zajistila dodržování lidských práv a poskytování naléhavé humanitární pomoci;
71. žádá, aby byla plně prováděna strategie EU pro Sýrii a související opatření uvedená v usnesení EP ze dne 18. května 2017[21]; podporuje místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zvláštního vyslance generálního tajemníka OSN pro Sýrii v jejich diplomatickém úsilí o navázání kontaktů s důležitými regionálními aktéry a podporu procesu politické transformace; zdůrazňuje, že EU by měla být připravena poskytnout konkrétní pomoc na politické usmíření a rekonstrukci v Sýrii;
72. žádá, aby EU komplexně reagovala na pokračující válku v Jemenu a větší humanitární pomoc spojila s aktivními mírotvornými iniciativami a cílenou podporou obnovy a rekonstrukce;
73. zdůrazňuje, že EU a její členské státy jsou v úhrnu největším poskytovatelem pomoci na světě a že rozvojová pomoc EU usiluje v první řadě o vymýcení chudoby; zdůrazňuje, že EU musí vypracovat solidní plán, aby si v nadcházejících letech udržela svou celosvětovou vedoucí pozici, včetně plánu na splnění společného závazku EU poskytovat 0,7 % HDP na oficiální rozvojovou pomoc; v této souvislosti vyzývá Komisi a Radu, aby pravidelně Parlament informovaly o průběžných výsledcích Unie; připomíná, že rozvojová pomoc musí usilovat především o vymýcení chudoby a podporu udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby rozvojová pomoc nebyla přesměrována, zmenšena nebo používána jako nástroj k dosažení jiných cílů, a aby geografické přidělování rozvojové pomoci i nadále odpovídalo potřebám přijímajících zemí; nesouhlasí s tím, aby rozvojová pomoc EU byla podmiňována řízením migračních toků nebo dohodami o zpětném přebírání osob;
74. vyzývá ESVČ, aby podporovala nové iniciativy, jež mají prosazovat dodržování mezinárodního humanitárního práva ze strany EU, jak je stanoveno v příslušných obecných zásadách EU; znovu připomíná, že je zejména nutné důsledně uplatňovat pravidla EU stanovená ve společném postoji Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008 o vývozu zbraní[22];
75. je velmi znepokojen sílícím napětím a rizikem další destabilizace na Blízkém východě a v Perském zálivu, které jsou vyostřovány jednostrannými akcemi regionálních a mezinárodních aktérů; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise a ESVČ, aby použily celou škálu diplomatických nástrojů, kterou mají k dispozici, k intenzivnějším jednáním se všemi regionálními aktéry v úsilí o zmírnění napětí, demilitarizaci probíhajících konfliktů a přípravu inkluzivní bezpečnostní architektury v tomto regionu;
76. oceňuje vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise a ESVČ za jejich pevné odhodlání pokračovat ve společném komplexním akčním plánu s Íránem, který představuje významný úspěch evropské diplomacie a účinných mnohostranných vztahů i příležitost k postupnému navázání spolupráce s Íránem v oblastech společného zájmu; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise a ESVČ, aby pokračovaly v dialogu s USA o plném uplatňování uvedeného akčního plánu, zejména o zákonné hospodářské činnosti v Íránu, ale aby byly zároveň připraveny účinně bránit zájmy evropských hospodářských subjektů tím, že se postaví proti extrateritoriálnímu uplatňování sankcí USA;
77. žádá akční plán pro provádění Evropského konsenzu o rozvoji; znovu vyzývá k uplatňování koncepce soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, aby všechny evropské vnitřní a vnější politiky podporovaly zmírňování chudoby a důsledné plnění agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje, včetně transparentního a pevného rámce pro monitorování a revizi;
78. žádá nový akční plán pro provádění Evropského konsenzu o humanitární pomoci; domnívá se, že tento plán by měl zohlednit závazky přijaté EU na světovém humanitárním summitu v roce 2016;
79. vyzývá Komisi, aby předložila iniciativu na lepší zabezpečení dodávek potravin v rozvojových zemích, mimo jiné podporou zemědělských postupů, které jsou šetrné k životnímu prostředí, v rámci snahy o lepší provázání humanitární pomoci s rozvojovou spoluprací a čerpáním ponaučení ze současných vážných potravinových krizí souvisejících se změnou klimatu a z hrozících hladomorů v některých afrických zemích;
80. vyjadřuje politování nad tím, že prezident USA oznámil, že USA nebudou plnit závazky, které přijaly podpisem Pařížské dohody o klimatu; znovu opakuje, že bezvýhradně podporuje plnění této historické dohody, která má ústřední význam pro zmírnění environmentálních katastrof a prevenci nezvratného poškození klimatu Země; velmi oceňuje, že i partneři na celém světě znovu stvrdili své závazky přijaté v Pařížské dohodě o klimatu;
81. zdůrazňuje, že je třeba podniknout další kroky k sladění obchodních politik EU s cíli udržitelného rozvoje a s Pařížskou dohodou o klimatu a k podpoře spravedlivého a regulovaného světového obchodu ve prospěch všech národů naší planety; žádá zejména:
• legislativní návrh o závazném systému náležité péče ve světovém hodnotovém řetězci, který by bojoval proti nekalým obchodním praktikám, zajistil transparentnost, vysledovatelnost a dodržování lidských, pracovních a environmentálních práv;
• úspěšné a urychlené uzavření jednání o modernizaci nástrojů EU na ochranu obchodu před obchodními praktikami a subvencemi třetích zemích, které narušují soutěž;
• opatření Komise na snížení nadměrné kapacity ocelářství v kontextu mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech, která budou zahrnovat mj. příslušné právní předpisy namířené proti dumpingovým cenám a dotacím;
• další kroky ke zřízení mnohostranného systému soudu pro investice, který by v řešení sporů mezi investorem a státem nahradil soukromý rozhodčí systém;
• návrhy Komise na reformu způsobu, jakým je vymáháno plnění kapitol „Obchod a udržitelný rozvoj“ v obchodních dohodách; po vyčerpání všech mechanismů spolupráce a zprostředkování by mělo být možné jako nejzazší řešení uložit sankce za neplnění ustanovení o udržitelném rozvoji;
• konkrétní návrhy Komise na vytvoření životaschopných nových příležitostí pro Evropany čelící důsledkům celosvětové hospodářské soutěže, které budou vycházet z diskusního dokumentu o využití potenciálu globalizace; tyto návrhy by měly být součástí investiční strategie EU pro udržitelný rozvoj a zahrnovat aktualizaci a posílení nástrojů, jako je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci;
• pokračující nátlak Komise na Radu, aby zveřejnila mandáty pro vyjednávání obchodních dohod, přičemž se domnívá, že jejich zveřejňování by mělo být obecným pravidlem, včetně dříve schválených mandátů; naléhá na Komisi, aby intenzívněji usilovala o zajištění transparentnosti nejen vůči poslancům, ale i vůči širší veřejnosti, která musí být informována o všech fázích vyjednávání dohod, a aby zdůrazňovala potřebu pravidelného dialogu s občanskou společností, aby se obnovila její důvěra v obchodní politiku EU;
82. vybízí Komisi, aby pokračovala ve vyjednávání vyvážených a spravedlivých obchodních dohod, v nichž náležitě zohlední citlivé zemědělské otázky, včetně pevných závazků k dodržování pracovních norem a daňové transparentnosti, mnohostranných environmentálních dohod, zásad udržitelného rozvoje, sanitárních a fytosanitárních norem a dalších norem pro zemědělské a potravinové produkty; varuje, že Parlament bude moci vydat souhlas s uzavřením nových obchodních dohod pouze tehdy, budou-li náležitě zohledněny výše uvedené připomínky;
83. vítá nedávno zveřejněné společné sdělení o nových podnětech pro partnerství mezi Afrikou a EU; vyzývá Komisi a ESVČ, aby toto partnerství posunula na vyšší úroveň pomocí otevřeného a transparentního dialogu, na němž se budou podílet zástupci občanské společnosti a sociální partneři v Africe a Evropě, v zájmu posílení našeho strategického partnerství a aby zvláštní důraz kladla na budování bezpečnějších a odolnějších států a společností, na investice do vzdělávání a vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst, zejména pro mladé lidi, a na dodržování lidských práv a základních svobod, aby se tak řešily základní příčiny nezákonné migrace;
84. vyzývá Komisi, aby předložila návrh mandátu pro jednání o nové dohodě, která nahradí dohodu z Cotonou a posílí strategické vztahy mezi Evropskou unií a africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi, včetně návrhů věnovaných podpoře žen a mladých lidí;
Finanční řešení pro společnou evropskou budoucnost
85. zdůrazňuje, že rozhodnutí, která je nutné přijmout o budoucnosti evropské integrace a prioritách pro společnou činnost, budou mít přímé důsledky pro stanovení VFR EU na období po roce 2020; zdůrazňuje, že Evropa nemůže dosáhnout o mnoho lepších společných výsledků v prioritních oblastech pro občany, pokud na provádění společných politik nebudou vyčleněny náležité rozpočtové, finanční a administrativní zdroje;
86. připomíná, že VFR 2014–2020 se ukázal jako příliš malý a nedostatečně flexibilní na to, aby Evropská unie mohla reagovat na společné výzvy, jimž čelí;
87. poukazuje na to, že přidaná hodnota výdajů prováděných na evropské úrovni nevzniká jen díky efektivitě přeshraničních investic nebo větším možnostem pro specializaci, ale i díky vytvoření většího vnitřního trhu a hospodářské a měnové unie, která se vyznačuje postupným hospodářským sbližováním, a společnému provádění společných politik např. v oblasti bezpečnosti, změny klimatu, ekologického zemědělství a rybolovu a hospodářské, sociální a územní soudržnosti; zdůrazňuje, že ve všech těchto ohledech představuje rozpočet EU výhodné řešení pro všechny strany, bez něhož by evropská integrace nebyla možná;
88. upozorňuje na význam silných kontrolních systémů k ochraně finanční spravedlnosti a aktivnímu boji proti podvodům a nesrovnalostem, má-li být zajištěna ochrana finančních zájmů občanů a řádných vlastních zdrojů EU; zdůrazňuje, že je zapotřebí zodpovědně sestavovaný rozpočet EU k zaručení efektivity kontrolních systémů a efektivity;
89. upozorňuje na skutečnost, že v mnoha oblastech, které lidem velmi leží na srdci, dosahuje EU jen částečných výsledků, protože nedostatečný objem přidělených prostředků velmi ztěžuje plánování a provádění ambicióznějších akcí, jako je tomu např. v případě programu záruk pro mladé lidi, který se jako politika jasně osvědčil, avšak v důsledku skromných finančních přídělů dosáhl pouze ke 40 % své cílové populace;
90. naléhá na Komisi a členské státy, aby pro VFR na období po roce 2020 nediktovaly stropy a místo toho při jeho sestavování vycházely ze společných potřeb a voleb EU a z přidané hodnoty, kterou přinášejí opatření se širším dosahem; zdůrazňuje, že současný nízký strop pro prostředky na platby neustále oslabuje věrohodnost Unie a její kapacitu jednat; zdůrazňuje, že VFR na období po roce 2020 musí být flexibilnější;
91. zdůrazňuje, že politika soudržnosti je základní a velmi důležitá investiční politika EU, která by měla být doplněna, nikoli však nahrazena nástroji Evropské investiční banky; připomíná, že inovativní finanční nástroje jsou vhodné pouze pro některé typy projektů a že financování prostřednictvím grantů si ponechává zásadní význam pro zachování a rozmnožování mnoha veřejných statků; naléhá na Komisi, aby při sestavování VFR na období po roce 2020 poskytla vhodné nástroje na vhodných místech;
92. poukazuje na to, že nejistota ohledně příspěvku Spojeného království k politikám EU v kontextu jeho budoucích vztahů s EU představuje pro VFR na období po roce 2020 jak výzvu, tak i příležitost k racionalizaci rozpočtu EU na straně příjmů a k vytvoření jeho pevnějšího základu významným posílením vlastních zdrojů;
93. vyzývá Komisi, aby reagovala na diskusní dokument o budoucnosti financí EU s ambiciózními návrhy, který vychází ze zprávy skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje;
94. domnívá se, že část prostředků, které jsou v EU získávány ze zdanění právnických osob, by měla tvořit část vlastních zdrojů v rozpočtu EU a odrážet tak výhody, které plynou z možnosti podnikat na velkém vnitřním trhu Unie;
95. domnívá se, že rozpočet EU na období po roce 2020 by měl významně přispět k plnění cílů Pařížské dohody o klimatu, jak skrze příjmy, tak i výdaje; je zejména přesvědčen o tom, že příjem do rozpočtu EU by měl zajistit reformovaný systém zdanění zdrojů emisí skleníkových plynů a že by EU měla současně více investovat do přechodu k zelenější ekonomice;
96. domnívá se, že vnitrostátní příspěvky do rozpočtu EU by měly být v míře, v níž budou stále zapotřebí i po posílení vlastních zdrojů EU, vyňaty z výpočtu schodku podle pravidel Paktu o stabilitě a růstu, protože rozpočet EU financuje převážně investice do budoucí prosperity;
Jak by měla Evropa lépe spolupracovat?
97. je přesvědčen o tom, že EU by mohla praktickým přístupem, v němž se zaměří na účinná řešení prioritních zájmů občanů, získat mnohem silnější podporu veřejnosti pro evropskou integraci; věří, že konkrétní výsledky ve zlepšování životních a pracovních podmínek, posílení investic, vytváření příležitostí pro všechny osoby, které se cítí opomenuty, snížení případů vyhýbání se daňovým povinnostem a získání kontroly nad globalizací posílí EU vůči pokušení nacionalismu;
98. domnívá se, že bílá kniha Komise prokázala užitečnou službu pro zahájení otevřené diskuse o různých scénářích pro budoucnost Evropy; očekává však, že v projevu o stavu Unie zazní jasná vize ohledně toho, jak EU může společnými silami mnohem lépe řešit priority svých občanů;
99. obdobně se domnívá, že zatímco dokumenty Komise o sociálním rozměru Evropy, využití globalizace ve svůj prospěch, prohloubení hospodářské a měnové unie, budoucnosti obrany Evropy a budoucnosti financování EU posloužily k prvotním úvahám, musí pracovní program Komise na rok 2018 nastínit konkrétní kroky k dosažení výsledků v uvedených oblastech a v dalších otázkách, kterým se věnuje toto usnesení;
100. naléhá na 27 členských států EU, aby v dobré víře spolupracovaly mezi sebou i s orgány a institucemi EU, aby dosáhly společného pokroku; trvá na tom, že pro úspěšnou realizaci různých kroků je nejvhodnější opírat se o demokratická, většinová rozhodnutí přijímaná v rámci Smluv; a naopak, nejjistější cestu k ochromení a nezdaru nastoupíme, pokud budeme rukojmími vetujících aktérů;
101. zdůrazňuje, že mnohem lepší spolupráce v evropské demokracii vyžaduje lepší vzájemné pochopení; žádá proto posílení programů, které podporují mezikulturní dialog a kulturní výměnné programy mladých Evropanů; podporuje iniciativy, které se zasluhují o šíření povědomí o evropském kulturním dědictví, např. využitím všech možností nabízených v rámci Evropského roku kulturního dědictví 2018; shledává, že je nutné ještě více posílit dialog mezi evropskými orgány a občany; domnívá se, že za tímto účelem by mohla být zviditelněna a urychlena spolupráce Komise a členských států v návaznosti na petice občanů adresované Parlamentu; dále se domnívá, že je zcela zásadní, aby byl nástroj evropské občanské iniciativy dostupnější a uživatelsky vstřícnější, aby byli občané motivováni zapojit se do tvorby politik EU; zastává názor, že informace o politikách a politickém zastoupení EU musí být snáze dostupné a srozumitelnější pro občany v celé Unii; požaduje příslušné vzdělávací a mediální iniciativy, jež občanům pomohou přijímat informovaná rozhodnutí v evropských volbách v roce 2019;
102. opakuje, že fungování EU lze významně zlepšit na základě Lisabonské smlouvy, zejména plným využíváním řádného legislativního postupu a hlasování kvalifikovanou většinou v Radě; připomíná, že lze taktéž využít mechanismus posílené spolupráce, zejména k prohloubení HMU, k aktivnější činnosti v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a k dosažení těsnější spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí;
103. zdůrazňuje, že mechanismus posílené spolupráce s účastí Parlamentu, Komise a Soudního dvora je mnohem vhodnější než mezivládní řešení přijímaná mimo právní rámec Unie; opakuje, že jakékoli prohlubování integrace musí být prováděno inkluzivně, tj. mělo by ostatním členským státům skutečně umožňovat zapojit se do projektu v pozdější fázi;
104. znovu zdůrazňuje, že fiskální kapacita eurozóny, která kromě nástrojů sloužících všem 27 členským státům EU využívá reformovaný Evropský mechanismus stability nebo nástroje, jež jsou součástí rozpočtu EU, musí podléhat plné demokratické kontrole Evropského parlamentu; žádá, aby než bude přistoupeno k jakékoli revizi Smlouvy, byla zahájena jednání o interinstitucionální dohodě o správě ekonomických záležitostí eurozóny;
105. opakuje, že důvěra veřejnosti v rozhodování na úrovni EU by se zlepšila větší transparentností jednání Rady a jejích přípravných útvarů; opětovně žádá, aby měla veřejnost mnohem větší přístup k dokumentům Rady; žádá, aby byl vytvořen dvoukomorový legislativní systém, který je pro občany srozumitelnější;
106. domnívá se, že VFR na období po roce 2020 by měl být vypracován na 5+5 let, aby se odvíjel od plnění udržitelných cílů tisíciletí, odráželo potřebu dlouhodobého plánování investic a současně zohledňoval pětiletý cyklus konání evropských voleb; zastává názor, že evropské volby v roce 2019 by měly poskytnout mandát ke konečným rozhodnutím o prioritách na straně příjmů a výdajů ve VFR na období po roce 2020 a že evropské volby v roce 2024 pak mandát k jeho přezkumu v polovině období;
107. žádá opatření, která by v rámci příprav evropských voleb, které se mají konat v roce 2019, jasně zviditelnila evropské politické strany a jejich čelní kandidáty ve všech členských státech;
108. vyzývá Komisi, aby společně s Parlamentem podporovala a sváděla dohromady evropská hnutí a občanské iniciativy, které se zamýšlejí nad budoucností Evropy;
109. vyzývá Komisi a Radu, aby se v rámci příprav společného prohlášení o prioritách pro rok 2018 a prosincového zasedání Rady zapojily do důkladného interinstitucionálního dialogu;
°
° °
110. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.