Evropský parlament,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, která byla otevřena k podpisu dne 11. května 2011 v Istanbulu (dále jen „Istanbulská úmluva“),

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 8, 19, 157, 216 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. a) této smlouvy,

–  s ohledem na články 21, 23, 24, 25 a 26 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995 a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005), Peking +15 (2010) a Peking +20 (2015),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. září 2001 o obtěžování na pracovišti (2001/2339(INI))

Úř. věst. C 77 E, 28.3.2002, s. 138.

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na prohlášení trojice předsednictví EU (Estonsko, Bulharsko a Rakousko) ze dne 19. července 2017 o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na směrnici 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádějí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV

Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

–  s ohledem na směrnici 2011/99/EU ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu

Úř. věst. L 338, 21.12.2011, s. 2.

–  s ohledem na směrnici 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání

Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015

Přijaté texty, P8_TA (2017)0073.

–  s ohledem na zprávu o ukazatelích rovnosti žen a mužů, kterou vydal Evropský institut pro rovnost žen a mužů v říjnu 2017,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Evropského parlamentu

Přijaté texty, P8_TA(2016)0072.

–  s ohledem na článek 12a služebního řádu,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 26. dubna 2006 o politice v oblasti ochrany lidské důstojnosti a boje proti psychickému a sexuálnímu obtěžování, kterou prosazuje Komise,

–  s ohledem na příručku pro poslance Evropského parlamentu nazvanou „Nulové obtěžování na pracovišti“, která byla vydána v září 2017, a na akční plán správních útvarů Parlamentu zabývající se tímto klíčovým tématem,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU; vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace je základním právem, které je zakotveno ve Smlouvách a v Listině základních práv a mělo by být plně dodržováno, prosazováno a uplatňováno v právních předpisech, v praxi, v soudních rozhodnutích i v každodenním životě;

B.  vzhledem k tomu, že podle indexu rovnosti žen a mužů za rok 2017 mají všechny členské státy k dosažení rovnosti žen a mužů daleko a zaznamenaly jen nepatrný pokrok; vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví je příčinou i následkem nerovností mezi ženami a muži;

C.  vzhledem k tomu, že „sexuálním obtěžováním“ se rozumí chování sexuální povahy, které osoba, jíž je určeno, považuje za nežádoucí a jehož účelem nebo následkem je uvedené osobě ublížit nebo vytvořit atmosféru zastrašování a prostředí, které je vůči této osobě nepřátelské, urážlivé nebo ponižující; vzhledem k tomu, že sexuální obtěžování má být považováno za diskriminaci založenou na pohlaví; vzhledem k tomu, že sexuální obtěžování může být ojedinělým činem nebo soustavným chováním;

D.  vzhledem k tomu, že sexuální násilí a obtěžování na pracovišti je otázkou bezpečnosti a zdraví, a proto by se měl tento problém okamžitě řešit a mělo by se mu předcházet;

E.  vzhledem k tomu, že zpráva Agentury Evropské unie pro základní práva z března 2014 nazvaná „Násilí na ženách: průzkum v celé EU“ dokládá, že každá desátá žena byla vystavena sexuálnímu obtěžování nebo pronásledování s využitím nových technologií a že sexuálnímu obtěžování čelilo 75 % žen ve vyšších rozhodovacích pozicích; vzhledem k tomu, že s ohledem na uvedené skutečnosti není před sexuálním násilím v bezpečí žádná žena nebo dívka, bez ohledu na její věk či životní postavení;

F.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách souvisí s nerovnoměrným rozdělením moci mezi ženami a muži, se sexismem a genderovými stereotypy, které vedou k dominanci mužů nad ženami a znemožňují ženám jejich plný rozvoj;

G.  vzhledem k tomu, že násilí na ženách, včetně sexuálního obtěžování a zneužívání, se příliš často toleruje; vzhledem k tomu, že se ve skutečnosti jedná o systémové porušování základních práv a závažný trestný čin, který musí být jako takový potrestán; vzhledem k tomu, že je nutné skoncovat s beztrestností, a to tím, že se zajistí, aby byli pachatelé trestně stíháni a aby se ženám a dívkám, které se staly obětí násilí, dostalo odpovídající podpory a uznání ze strany soudního systému, aby se přerušil začarovaný kruh mlčení a samoty, v němž se oběti násilí nacházejí;

H.  vzhledem k tomu, že pachatele genderově podmíněného násilí své oběti často již znají, a vzhledem k tomu, že oběť je mnohdy v závislém postavení, což zvyšuje její strach toto násilí ohlásit;

I.  vzhledem k tomu, že základní příčinou všech podob násilí páchaného na ženách jsou genderové stereotypy a sexismus, včetně nenávistných sexistických projevů, k nimž dochází na celém světě, na internetu i mimo něj, a také ve veřejném i soukromém životě;

J.  vzhledem k tomu, že působení fyzického, sexuálního nebo psychického násilí a zneužívání má na oběti závažný dopad a může vést k fyzické, sexuální, emocionální nebo psychické újmě či ekonomické škodě; vzhledem k tomu, že tento dopad pociťují i rodiny a příbuzní obětí a společnost jako celek;

K.  vzhledem k tomu, že Istanbulskou úmluvu podepsaly všechny členské státy, ale jen patnáct ji ratifikovalo; vzhledem k tomu, že přistoupení EU k této úmluvě nezbavuje členské státy povinnosti ratifikovat ji na vnitrostátní úrovni;

L.  vzhledem k tomu, že v článku 40 Istanbulské úmluvy je stanoveno, že „smluvní strany přijmou nezbytná legislativní nebo jiná opatření k zajištění, aby jakákoli forma nežádoucího verbálního, neverbálního nebo fyzického jednání sexuální povahy, které má za účel nebo za následek narušení důstojnosti osoby, zejména při vytváření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážejícího prostředí, podléhala trestním nebo jiným právním sankcím“;

M.  vzhledem k tomu, že násilí a sexuální obtěžování na veřejných místech je značně rozšířeno v celé Evropské unii;

N.  vzhledem k tomu, že ženy jsou kvůli svému pohlaví v politickém životě nepoměrně častěji terčem násilí a obtěžování;

O.  vzhledem k tomu, že takovéto násilí je porušením lidských práv a základních svobod, včetně povinnosti zajistit, aby se ženy mohly svobodně podílet na politickém zastoupení; vzhledem k tomu, že tyto svobody jsou zakotveny v mezinárodních dohodách, jako je Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), Pekingská akční platforma a cíle udržitelného rozvoje;

P.  vzhledem k tomu, že při dotazníkovém šetření Meziparlamentní unie se zjistilo, že 81,8 % žen ve všech zemích a regionech, které jsou činné v politickém životě, včetně žen v 15 evropských zemích, už zažily psychické násilí a 65,5 % žen si muselo v průběhu svého poslaneckého mandátu opakovaně či často vyslechnout ponižující sexistické poznámky;

Q.  vzhledem k tomu, že z hlediska prosazování genderového hlediska ve všech oblastech politiky a na všech úrovních má klíčový význam proškolování poslanců EP a zaměstnanců Parlamentu, zejména na vedoucích pozicích, v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Parlamentu; vzhledem k tomu, že k tomu, aby bylo možné dosáhnout skutečného pokroku při začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Parlamentu, není k dispozici dostatek finančních prostředků a lidských zdrojů;

R.  vzhledem k tomu, že sexuální obtěžování je definováno v článku 12a služebního řádu úředníků Evropské unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie;

S.  vzhledem k tomu, že Komise dne 26. dubna 2006 přijala rozhodnutí o politice Komise v oblasti ochrany lidské důstojnosti a boje proti psychickému a sexuálnímu obtěžování,

T.  vzhledem k tomu, že většina parlamentů členských států v EU postrádá aktivní opatření k potírání sexuálního obtěžování a zneužívání na pracovišti; vzhledem k tomu, že Parlament vytvořil speciální poradní výbor, který se zabývá stížnostmi na obtěžování mezi akreditovanými parlamentními asistenty a poslanci, zatímco poradní výbor pro otázky obtěžování na pracovišti a jeho předcházení se zabývá jinými formálními postupy týkajícími se zaměstnanců správy Parlamentu a poslaneckých skupin;

Nulová tolerance sexuálního obtěžování a sexuálního zneužívání v EU

1.  odsuzuje veškeré formy násilí páchaného na ženách a s politováním konstatuje, že ženy a dívky jsou často vystaveny sexuálnímu obtěžování a sexuálnímu zneužívání, které přestavuje závažné porušování jejich lidských práv a důstojnosti;

2.  připomíná, že sexuální obtěžování může mít nejrůznější podobu (fyzickou, verbální, písemnou či jinou) a mohou do něj být zapojeny osoby opačného nebo také stejného pohlaví; vzhledem k tomu, že za sexuální obtěžování lze považovat celou řadu různých forem chování, jako např. slibování nějaké odměny (příznivého kariérního postupu apod.) výměnou za sexuální služby nebo hrozbu odplaty, pokud daná osoba těmto žádostem nevyhoví, opakování hrubých či dvojsmyslných poznámek nebo sexuálních narážek, používání vulgárního a obscénního jazyka nebo gest, opakované a přehnané komplimenty týkající se vzhledu kolegů z práce, tělesný kontakt, otírání se o jinou osobu, štípání nebo úmyslné nežádoucí polibky, voyeurismus nebo exhibicionismus a používání pornografického materiálu;

3.  vyzývá členské státy, aby považovaly všechny formy sexuálního obtěžování a sexuálního zneužívání za trestný čin a důrazně se zasadily o to, aby bylo toto chování účinně eliminováno; to zahrnuje mimo jiné považování sexuálního obtěžování na veřejných místech, v rámci politického života a na pracovišti za trestný čin, vedení informačních kampaní o právech obětí sexuálního obtěžování a šikanování, proškolování příslušníků policie a systému trestního soudnictví v oblasti práv obětí a prosazování přísného postupu na podporu obětí a vyšetřování případů sexuálního obtěžování a šikanování a poskytování bezplatného právního poradenství a podpory obětem, které se se svým případem obrátily na soud;

4.  vyzývá Komisi, aby navrhla jasná opatření k účinnějšímu potírání sexuálního obtěžování na pracovišti; vyjadřuje politování nad tím, že i přesto, že právní předpisy EU chrání jednotlivce před diskriminací v zaměstnání, s diskriminací při hledání zaměstnání se setkalo 30 % uchazečů z řad transsexuálních osob a že podle průzkumu zabývajícího se situací lesbických, gay, bisexuálních či transsexuálních osob, který provedla Agentura EU pro základní práva, byla v roce předcházejícím průzkumu největší pravděpodobnost výskytu diskriminace u transsexuálních žen; poukazuje na to, že se jedná o porušení Listiny základních práv Evropské unie;

5.  vyzývá Komisi, aby aktivně prosazovala změnu postojů a chování a bojovala se sexismem a stereotypními genderovými rolemi, mj. prosazováním genderově neutrálního jazyka, společným úsilím zaměřeným na klíčovou úlohu, kterou v této oblasti hrají sdělovací prostředky a reklama, a vybízením všech, včetně mužů a chlapců, k tomu, aby hráli aktivní roli při prevenci všech forem násilí;

6.  vyzývá členské státy, aby do vzdělávacích systémů jako povinnou součást začlenily zvyšování povědomí o pohlavní dospělosti a sexuálním obtěžování;

7.  vyzývá Komisi, aby zahájila dialog se sdělovacími prostředky týkající se jejich odpovědnosti za poskytování objektivních informací o sexuálním násilí a obtěžování na veřejnosti, v práci či kdekoli jinde a zapojila se do něj a aby média vyzvala k tomu, aby upozorňovaly na informační kampaně a na práci občanské společnosti v boji proti násilí páchanému na ženách;

8.  vítá, že EU dne 13. června 2017 podepsala Istanbulskou úmluvu; naléhavě vyzývá členské státy, aby urychlily jednání o ratifikaci a uplatňování Istanbulské úmluvy; naléhavě vyzývá estonské předsednictví, aby urychlilo ratifikaci Istanbulské úmluvy ze strany EU;

9.  vyzývá členské státy, aby prosazovaly stávající směrnice EU v dané oblasti, zejména směrnici 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání a směrnici 2004/113/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, které definují obtěžování a sexuální obtěžování a odsuzují je, a aby na prevenci a boj s násilím, sexuálním obtěžováním a sexuálním zneužíváním, na posilování postavení žen a dívek a na ochranu obětí a jejich odškodnění vyčlenily příslušné finanční prostředky;

10.  vyzývá členské státy, aby bez výjimek uplatňovaly směrnici 2011/99/EU o evropském ochranném příkazu, nařízení (EU) č. 606/2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech a směrnici 2012/29/EU o ochraně obětí; vyzývá Komisi, aby vydala zprávu o jejich uplatňování, která měla být předložena do 1. ledna 2016;

11.  vyzývá Komisi, aby předložila právní akt, kterým by podpořila členské státy při prevenci a odstraňování všech forem násilí na ženách a dívkách a genderově podmíněného násilí;

12.  vyzývá Radu, aby aktivovala překlenovací ustanovení, tj. aby jednomyslně přijala rozhodnutí o tom, že násilí páchané na ženách a dívkách (a jiné druhy genderově podmíněného násilí) představují oblast trestné činnosti uvedenou v čl. 83 odst. 1 SFEU;

13.  žádá Komisi, aby přepracovala rámcové rozhodnutí EU o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva, které je v současné době v platnosti, tak aby zahrnovalo sexismus, trestné činy páchané na základě předsudků a podněcování k nenávisti z důvodu sexuální orientace, genderové identity a pohlavních znaků;

14.  vyzývá Komisi, aby zlepšila shromažďování rozčleněných srovnatelných údajů o genderově podmíněném násilí na úrovni EU;

Sexuální obtěžování v parlamentech EU, včetně Evropského parlamentu

15.  vyzývá členské státy, aby posoudily situaci v oblasti sexuálního obtěžování a zneužívání, přijaly aktivní opatření zaměřená na boj proti tomuto fenoménu ve svých parlamentech a zavedly na pracovišti poslanců a zaměstnanců zásadu respektu a dodržování lidské důstojnosti; vyzývá ke kontrole provádění těchto opatření;

16.  vyzývá členské státy, aby poslancům angažujícím se ve veřejném životě, zejména těm, kteří zažili sexuální zneužívání a hrozby genderově podmíněným násilím mj. na internetu, poskytly ochranu a podporu;

17.  vyzývá k tomu, aby v rámci všech orgánů, institucí a organizací, jako je orgán OSN pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen, Rada Evropy, orgány EU a zainteresované strany zapojené do prosazování rovnosti žen a mužů, došlo na všech úrovních k výměně osvědčených postupů;

18.  poukazuje na to, že s cílem prosadit společný přístup, dále rozvíjet osvědčené postupy při prosazování začleňování hlediska rovnosti pohlaví do všech oblastí a potírat sexuální obtěžování v parlamentech je nutné zahájit otevřený trvalý dialog s parlamenty členských států;

19.  vyzývá k vytvoření výboru nezávislých odborníků s mandátem k přezkoumání situace v oblasti sexuálního obtěžování a zneužívání v Evropském parlamentu;

20.  je rozhodnut přehodnotit a posílit fungování poradního výboru Parlamentu, který se zabývá stížnostmi na obtěžování mezi akreditovanými parlamentními asistenty a poslanci Parlamentu; vyzývá k posílení poradního výboru zabývajícího se obtěžováním a jeho prevencí, tak aby bylo zajištěno rozšíření jeho pozitivních kroků a aby nedocházelo ke konfliktům zájmů, pokud jde o členy těchto důležitých výborových struktur, a k vytvoření zvláštního výboru pro otázky sexuálního obtěžování, jehož členem by byl právní poradce a zástupce zdravotnických pracovníků, s cílem vyšetřit oficiálně předložené případy, vést důvěrný rejstřík případů v průběhu času a přijmout nejlepší opatření k zajištění nulové tolerance sexuálního obtěžování na všech úrovních Parlamentu;

21.  je odhodlán oběti, které předložily svůj případ Evropskému parlamentu, příp. místní policii, plně podporovat, zahájit v případě nutnosti nouzovou ochranu nebo přijmout ochranná opatření a plně uplatňovat článek 12a služebního řádu a zajistit přitom, aby byly tyto případy beze zbytku vyšetřeny a aby byla uplatněna disciplinární opatření;

22.  s cílem zajistit, aby se přístup nulové tolerance stal normou, je v zájmu prevence a podpory odhodlán zajistit uplatňování propracovaného účinného akčního plánu a pro všechny zaměstnance a poslance povinné školení ohledně respektu a důstojnosti při práci; má v úmyslu plně se zapojit do informačních kampaní zaměřených na všechny poslance a správní oddělení, se zvláštním zaměřením na nejvíce ohrožené skupiny, jako jsou stážisté, akreditovaní parlamentní asistenti a smluvní zaměstnanci;

23.  je odhodlán vytvořit institucionální síť důvěrných poradců, kteří by poskytovali obětem podporu a pomoc, jako je to běžné v Komisi;

24.  doporučuje, aby evropský veřejný ochránce práv každoročně skupině EP na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost poskytoval údaje týkající se stížností na nesprávný úřední postup související s rovností žen a mužů v Parlamentu, a to při náležitém zohlednění rozhodnutí Evropského Parlamentu o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv;

o

o    o

25.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení parlamentům a vládám členských států, Radě, Komisi a Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy.