Dokument ze zasedání

B80674/2017

6.12.2017

NÁVRH USNESENÍ

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

o Myanmaru/Barmě: situace Rohingyů

( 2017/2973(RSP) )

Younous Omarjee, Marie-Christine Vergiat, Patrick le Hyaric, Sofia Sakorafa, Merja Kyllönen, Lola Sanchez Caldentey, Josu Juaristi Abaunz, Marisa Matias, Dimitris Papadimoulis, Kostadinka Kuneva, Stelios Kouloglou, Javier Couso Permuy, Marina Albiol, Tania Gonzalez Peñas, Estefania Torres Martinez, Xabier Benito Ziluaga, Miguel Urbán Crespo

za skupinu GUE/NGL

B80674/2017

Usnesení Evropského parlamentu o zprávě o Myanmaru/Barmě: situace Rohingyů

( 2017/2973(RSP) )

Evropský parlament,

–  s ohledem na několik usnesení o Myanmaru/Barmě a Rohingyích, zejména usnesení ze dne 16. září 2017, 15. prosince 2016, 7. července 2016 a 21. května 2015 o masových hrobech v Thajsku,

–  s ohledem na svou zprávu o osobách bez státní příslušnosti v jižní a jihovýchodní Asii ze dne 13. června 2017 a na zprávu ze dne 27. června 2016 o uplatňování doporučení Parlamentu z roku 2010 o sociálních a environmentálních normách, lidských právech a odpovědnosti podniků,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na mezinárodní smlouvy z roku 1966 o občanských a politických právech a o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

–  s ohledem na úmluvu OSN z roku 1951 o právním postavení uprchlíků a na protokol k této úmluvě z roku 1967,

–  s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

–  s ohledem na newyorskou úmluvu, která se týká statusu osob bez státní příslušnosti;

–  s ohledem na Úmluvu o právech dítěte,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o boji proti nadnárodnímu organizovanému zločinu,

–  s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti,

–  s ohledem na práce OSN k dané problematice, zejména na zprávu nazvanou „Stav lidských práv muslimských Rohingyů a dalších menšin v Myanmaru“, která byla schválena na 32. zasedání Rady OSN pro lidská práva,

–  s ohledem na globální akční plán Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHRC) pro období 2014–2024 týkající se vyřešení problému osob bez státní příslušnosti;

–  s ohledem na zprávu z mise vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) v Bangladéši ze dne 3. února 2017 o rozhovorech s Rohingyi prchajícími z Myanmaru/Barmy od 9. října 2016,

–  s ohledem na pokyny Evropské unie o ochráncích lidských práv, včetně svobody vyjádření,

–  s ohledem na prohlášení Federiky Mogheriniové, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, na její tiskové konferenci dne 2. května 2017 po boku Aun Schan Su Ťij, státní poradkyně a ministryně zahraničních věcí Myanmaru/Barmy,

–  s ohledem na aktuálně projednávanou dohodu o ochraně investic mezi EU a Myanmarem/Barmou,

–  vzhledem ke stále se opakujícím zprávám nevládních organizací o situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru/Barmě a zejména o situaci Rohingyů,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. června 2016 o strategii EU vůči Myanmaru/Barmě;

–  s ohledem na závěry Rady ze dne pondělí 16. října 2017,

–  s ohledem na pracovní návštěvu v Bangladéši a na prohlášení Federiky Mogheriniové, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, ze dne 19. listopadu 2017,

–  vzhledem ke komuniké vysokého komisaře pro lidská práva ze dne 5. prosince 2017 na mimořádném zasedání Rady OSN pro lidská práva,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.vzhledem k tomu, že Rohingyové z Myanmaru/Barmy představují největší světovou populaci bez státní příslušnosti; vzhledem k tomu, že pronásledování, násilí a diskriminace vůči nim se neustále stupňuje; vzhledem k tomu, že přístup do Rakhinského státu je pro nevládní organizace, pozorovatele a novináře stále velmi omezený;

B.vzhledem k tomu, že více než 600 000 Rohingyů našlo od 25. srpna 2017 útočiště v Bangladéši, a to kromě 200 000 až 300 000 rohingských uprchlíků, kteří přišli do této země v průběhu posledních desetiletí; vzhledem k tomu, že Bangladéš je jednou z nejchudších zemí na světě; vzhledem k tomu, že k humanitární krizi se pomalu přidává sanitární krize a nebezpečí epidemií; vzhledem k tomu, že byly zjištěny případy závažné podvýživy; vzhledem k tomu, že UNICEF, Světová zdravotnická organizace (WHO) a bangladéšské orgány zahájily minulý měsíc rozsáhlou očkovací kampaň, na niž se počítá s 900 000 dávkami očkovacích látek;

C.vzhledem k tomu, že dne 23. listopadu 2017 byla podepsána dohoda mezi Bangladéšem a Myanmarem/Barmou; vzhledem k tomu, že tato dohoda se vztahuje na dobrovolnou repatriaci Rohingyů vysídlených od října 2016; vzhledem k tomu, že do dvou měsíců bude ustaven mechanismus a společná pracovní skupina; vzhledem k tomu, že v Myanmaru/Barmě by měly být otevřeny tábory, které je přijmou; vzhledem k tomu, že ozbrojené síly Myanmaru/Barmy jsou zodpovědné za mučení, násilná mizení, popravy bez soudu a slepá bombardování vesnic Rohingyů;

D.vzhledem k oznámení vysokého komisaře OSN pro lidská práva, v němž je požadováno trestní vyšetřování pachatelů násilí proti Rohingyům, pachatelů, kteří jsou potenciálně vinni genocidou; vzhledem k tomu, že jeho analýzy „obecně rozšířených, systematických, brutálních a šokujících“ útoků proti Rohingyům podporují poznatky mnoha mezinárodních pozorovatelů;

E.vzhledem k tomu, že i zvláštní představitelka generálního tajemníka OSN pověřená problematikou sexuálního násilí uprostřed konfliktů, Pramila Pattenová, navštívila dne 12. listopadu 2017 uprchlické tábory Cox’s Bazar v Bangladéši a oznámila svůj úmysl doporučit Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS), aby obvinil úřady Myanmaru/Barmy z mnoha případů porušování lidských práv, což se rovná „aktům genocidy proti populaci Rohingyů“; vzhledem k tomu, že jen v táboře Kutupalong, největším z táborů Cox’s Bazar, se nachází více než 400 000 uprchlíků;

F.vzhledem ke konferenci na získávání finančních prostředků pro Rohingye, která se konala dne 23. října 2017 v Ženevě; vzhledem k tomu, že Evropská unie uvolnila pomoc ve výši 30 milionů eur na zmírnění humanitární krize; vzhledem k tomu, že od února 2018 bude muset být obnovena mezinárodní humanitární pomoc;

G.vzhledem k tomu, že na základě zprávy bývalého generálního tajemníka Kofi Annana ze dne 24. srpna 2017 a snahy Aun Schan Su Ťij se doporučuje, aby Myanmar/Barma odstranila omezení pohybu a občanství Rohingyů, zamezila tak podpoře extremismu a zajistila mír a stabilitu barmského lidu;

H.vzhledem k opakovanému odmítnutí přiznat milionu Rohingyů státní příslušnost a s tím související práva, například hlasovací právo; vzhledem k tomu, že mnoho dětí Rohingyů nedostává od 90. let rodné listy, což komplikuje jejich zápis do veřejných škol a získání dokladů totožnosti;

I.vzhledem k tomu, že články 7 a 8 úmluvy o právech dítěte, jíž je Myanmar/Barma smluvní stranou, stanoví právo dítěte být registrováno ihned po narození a jiné povinnosti, které stanoví mezinárodní nástroje v této oblasti, zejména v případě, kdy je dítě v důsledku nedostatků v této oblasti bez státní příslušnosti;

J.vzhledem k tomu, že armáda má stále nepřiměřený vliv na záležitosti této země; vzhledem k tomu, že některé články ústavy stanoví beztrestnost vojenských i civilních vedoucích představitelů;

K.vzhledem k tomu, že náboženské otázky jsou využívány pro účely násilí; vzhledem k tomu, že není zaručena svoboda myšlení, vyznání a víry; vzhledem k tomu, že podněcování nenávisti vůči náboženským menšinám se systematicky netrestá; vzhledem k tomu, že xenofobie a islamofobie byla v barmské společnosti podporována zejména v důsledku nárůstu buddhistického extrémismu, který rozdmychává nacionalistickou politiku, jež považuje buddhismus za základ barmského národa, ba dokonce za výlučný základ tohoto národa;

L.vzhledem k tomu, že napětí a nenávist mezi jednotlivými komunitami však nelze odstranit pouze právními prostředky; vzhledem k tomu, že je třeba bojovat též proti jejich hlubokým příčinám, a to zejména cestou boření diskriminačních stereotypů, a podporovat větší toleranci a opatření umožňující přístup k sociálním službám pro všechny, zejména v oblasti vzdělávání;

1.  vyjadřuje hluboké znepokojení humanitární situací v Myanmaru/Barmě a v Bangladéši a neprodleně žádá vládu Myanmaru/Barmy, aby zastavila nepřiměřené používání síly, diskriminaci a násilí, které zničilo Rohingye v Rakhinském státě; opakuje svou výzvu k okamžitému, naprosto humanitárnímu a nepodmíněnému přístupu;

2.  připomíná, že Rohingyové jsou nedílnou součástí barmského obyvatelstva, a z tohoto titulu je zákon musí jako takové uznávat;

3.  bere na vědomí nedávnou dohodu mezi Bangladéšem a Myanmarem/Barmou; žádá, aby do činnosti společné pracovní skupiny byl systematicky začleňován vysoký komisař pro uprchlíky; zdůrazňuje, že přesouvání Rohingyů z jednoho tábora do druhého na druhé straně hranice nemůže být důstojným nebo trvalým řešením; podporuje stanovisko vysokého komisaře pro uprchlíky, který se domnívá, že v tuto chvíli nejsou splněny podmínky, aby mohl být „povolen bezpečný a proveditelný návrat“; mimo jiné zdůrazňuje, že tento návrat musí proběhnout skutečně na základě dobrovolnosti; zdůrazňuje, že je nutné za všech okolností respektovat zásadu nenavracení;

4.  oceňuje konstruktivní úlohu Bangladéše za těchto složitých okolností; vyzývá úřady, aby poskytly dostatek půdy a zmírnily tak přelidnění a nezdravé prostředí táborů; vyzývá je, aby zmírnily byrokratická omezení, která uplatňují vůči humanitárním organizacím, zejména pokud jde o pracovní povolení, víza a schvalování projektů; vyzývá Bangladéš, aby úředně uznala všechny Rohingye za uprchlíky, aby tak všichni měli nárok na základní ochranu a mohli získat pomoc, kterou potřebují; nakonec připomíná, že volný pohyb je klíčový pro přístup k základním službám a k možnostem vzdělávání;

5.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit podmínky důstojného návratu s tím, že budou zavedena udržitelná řešení v souladu s mezinárodními zásadami, počínaje rekonstrukcí vesnic zničených barmskými ozbrojenými silami; v tomto ohledu vítá rozhodnutí Myanmaru/Barmy vytvořit „Union Enterprise Mechanism“ za účelem humanitární pomoci, usazení a rozvoje v Rakhinském státě; zdůrazňuje, že tento mechanismus musí jít ruku v ruce s úplným obnovením práv Rohingyů a s ukončením a veřejným odsouzením nadměrného používání síly ze strany barmských úřadů;

6.  vítá skutečnost, že Rada OSN pro lidská práva nedávno prodloužila mandát vyšetřovací mise; poukazuje na diskriminaci, vyhánění, vydírání, masové vyvražďování a podněcování k nenávisti vůči Rohingyům ze strany barmského státu, pro něž lze použít právní kvalifikaci „zločin proti lidskosti“; podporuje žádost vysokého komisaře pro lidská práva, aby bylo zváženo doporučení Generálnímu shromáždění OSN na vytvoření nového nestranného a nezávislého mechanismu doplňujícího vyšetřovací misi týkající se poslední vlny násilí a nezákonného jednání, který by usnadnil jednotlivá vyšetřování v trestních věcech týkajících se odpovědných osob; podporuje rovněž vytvoření kanceláře vysokého komisaře OSN pro lidská práva v Myanmaru/Barmě, která by byla vybavena plným mandátem;

7.  poukazuje na diskriminaci, jejíž obětí jsou ostatní menšiny v Myanmaru/Barmě (hinduističtí Tamilové, Kamanové, čínská menšina); považuje zákon o občanství z roku 1982 za úrodnou půdu pro rozdělování, neboť ve skutečnosti zavádí nespravedlivou koncepci různého „statutu“ občanství, umocněnou ještě jeho selektivním uplatňováním, s různou mírou chronicky se vyskytující byrokracie a korupce;

8.  opětovně zdůrazňuje, že barmská vláda nutně musí od základu přezkoumat celý diskriminační právní arzenál země; v této souvislosti naléhá na vládu Myanmaru/Barmy, aby přiznala plné občanství všem barmským menšinám, zejména Rohingyům, a změnila zákon o státní příslušnosti z roku 1982 v souladu s mezinárodními normami; doporučuje vládě, aby jednala tak, aby všichni obyvatelé Myanmaru/Barmy bez ohledu na národnost mohli získat průkaz totožnosti a aby dbala na to, aby všechny děti byly ihned po narození registrovány, a to bez diskriminace a bezplatně, a aby v souladu s doporučeními OSN urychleně zavedla systém umožňující zaregistrovat do matriky neregistrované děti, včetně dětí Rohingyů;

9.  naléhá na barmské úřady, aby co nejrychleji zavedly do praxe veškerá doporučení vyšetřovací mise vedené Kofi Annanem, zejména pokud jde o otázku státní příslušnosti a rovnosti před zákonem a ve věcech týkajících se barmských občanů;

10.  vyzývá Aun Schan Su Ťij, aby chránila svůj lid, jehož nedílnou součástí jsou Rohingyové, a aby odsoudila vojenské násilí; konstatuje, že Aun Schan Su Ťij se jako státní poradkyně zavázala postavit všechny porušovatele lidských práv a pachatele dalších trestných činů před soud v souladu se zásadami právního státu s cílem zamezit jakékoli beztrestnosti, a dne 19. září prohlásila, že Myanmar/Barma nemá obavy z důkladného šetření ze strany mezinárodního společenství; nadále je však velmi znepokojen některými jejími prohlášeními a její nedostatečnou aktivitou, která není hodna laureátky Nobelovy ceny míru a Sacharovovy ceny;

11.  konstatuje narůstající vliv ultranacionalistických buddhistických hnutí, která podporují diskriminační smýšlení a domáhají se přijímání diskriminačních politik nebo zákonů; připomíná, že ústava z roku 2008 staví mimo zákon používání náboženství k politickým účelům; vyzývá úřady, aby přijaly opatření nezbytná pro boj proti šíření diskriminace a předsudků proti muslimům a příslušníkům národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin v zemi a pro ukončení podněcování k nenávisti, zejména vůči muslimům, a aby veřejně odsoudily tato akty, a to i v Rakhinském státě;

12.  zdůrazňuje, že je nezbytné bojovat proti kořenům diskriminace, kterou je populace Rohingyů postižena již odedávna; požaduje, aby vysídlení mladí lidé a děti žijící v táborech měli potvrzený, chráněný a zaručený přístup k základním ekonomickým a sociálním právům, zejména v oblasti zlepšení možností vzdělávání a přístupu ke vzdělávání pro všechny, a to zejména v Rakhinském státě;

13.  vyzývá barmskou vládu, aby upřednostnila preventivní opatření proti diskriminaci, zejména prostřednictvím vzdělávacích a informačních kampaní, vzdělávání soudců a úředníků pověřených udržováním pořádku a kulturního a společenského dialogu;

14.  zdůrazňuje, že úspěch demokratického přechodu a právního státu Myanmaru/Barmy závisí rovněž na tom, zda bude zaručena svrchovanost občanské moci na mocí vojenskou;

15.  žádá barmské úřady, aby zaručily plné respektování práv na svobodu projevu, shromažďování, sdružování a sdělovacích prostředků, ukončily svévolné zatýkání a věznění a ukládání nepřiměřených trestů těm, kdo vykonávají tato práva, zejména subjektům občanské společnosti, politickým osobnostem a novinářům, kteří se pokoušejí chránit práva menšin a kteří se pravidelně stávají obětmi zastrašování a obtěžování;

16.  vyzývá Myanmar/Barmu, aby ratifikovala pět z osmi již podepsaných klíčových úmluv, zejména Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a opční protokol k Úmluvě o právech dítěte;

17.  vyzývá všechny země v tomto regionu, zejména Austrálii, Indonésii, Malajsii a Thajsko, aby respektovaly své mezinárodní závazky v oblasti práv uprchlíků a aby především podepsaly Úmluvu o právním postavení uprchlíků, známou jako Ženevská úmluva, a její protokol z roku 1967 a Newyorskou úmluvu o právním postavení osob bez státní příslušnosti, aby otevřely své hranice žadatelům o azyl, zejména Rohingyům, a aby jim poskytly alespoň dočasnou ochranu;

18.  vítá vzrůstající pozornost a podporu, kterou této krizi věnuje Evropská unie; doporučuje podmínit pomoc Unie programy, které jsou přísně nediskriminační a nesegregační; konstatuje, že Christos Stylianides, komisař EU pověřený problematikou humanitární pomoci, citoval při své návštěvě Bangladéše v minulém měsíci generálního tajemníka OSN, který hovořil o „etnických čistkách“;

19.  vítá, že Francie a Spojené království ukončily vojenské působení v Myanmaru/Barmě a že Evropská unie přestala zvát vojenského velitele a další představitele ozbrojených sil této země; zdůrazňuje význam embarga EU na zbraně, které se musí týkat i dodávek vybavení, údržby, pomoci, vzdělávání a spolupráce s armádou Myanmaru/Barmy, a vyzývá mezinárodní společenství, aby postupovalo stejným způsobem;

20.  požaduje, aby jednání o dohodě o ochraně investic mezi Evropskou unií a Myanmarem/Barmou byla pozastavena do doby, než dojde k trvalému zlepšení situace; v této souvislosti vítá, že návštěva delegace Výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu v Myanmaru/Barmě, která se měla uskutečnit v září tohoto roku, byla odložena na neurčito; připomíná, že využívání výhod všeobecného systému preferencí EU je podmíněno respektováním základních svobod a lidských práv a že v případě masivního a systematického porušování základních norem lidských nebo pracovních práv může být ukončeno; důrazně vyzývá Radu, aby zvážila toto řešení;

21.  celkově zdůrazňuje, že téma pozemků a nezákonného vyvlastňování půdy, zejména prostřednictvím soukromých podniků, představuje i nadále velký problém pro budoucnost Myanmaru/Barmy, pro sociální spravedlnost a pro návrat Rohingyů;

22.  připomíná, že se ve své zprávě o uplatňování doporučení Parlamentu z roku 2010 o sociálních a environmentálních normách, lidských právech a odpovědnosti podniků domníval, že stávající články, které jsou součástí obchodních smluv, měly „omezený dopad na dodržování povinností a závazků v oblasti lidských práv“, a vyzval Komisi a Radu, aby především „uvažovaly o zahrnutí výboru pro lidská práva do všech obchodních smluv EU, aby tak v rámci smlouvy zajistily přísné a systematické sledování otázek týkajících se lidských práv“;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě Myanmaru/Barmy, členským státům ASEAN, generálnímu tajemníkovi OSN a Valnému shromáždění OSN.