Evropský parlament,

–  s ohledem na několik usnesení o Myanmaru/Barmě a Rohingyích, zejména usnesení ze dne 16. září 2017, 15. prosince 2016, 7. července 2016 a 21. května 2015 o masových hrobech v Thajsku,

–  s ohledem na svou zprávu o osobách bez státní příslušnosti v jižní a jihovýchodní Asii ze dne 13. června 2017 a na zprávu ze dne 27. června 2016 o uplatňování doporučení Parlamentu z roku 2010 o sociálních a environmentálních normách, lidských právech a odpovědnosti podniků,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na mezinárodní smlouvy z roku 1966 o občanských a politických právech a o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

–  s ohledem na úmluvu OSN z roku 1951 o právním postavení uprchlíků a na protokol k této úmluvě z roku 1967,

–  s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

–  s ohledem na newyorskou úmluvu, která se týká statusu osob bez státní příslušnosti;

–  s ohledem na Úmluvu o právech dítěte,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o boji proti nadnárodnímu organizovanému zločinu,

–  s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti,

–  s ohledem na práce OSN k dané problematice, zejména na zprávu nazvanou „Stav lidských práv muslimských Rohingyů a dalších menšin v Myanmaru“, která byla schválena na 32. zasedání Rady OSN pro lidská práva,

–  s ohledem na globální akční plán Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHRC) pro období 2014–2024 týkající se vyřešení problému osob bez státní příslušnosti;

–  s ohledem na zprávu z mise vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) v Bangladéši ze dne 3. února 2017 o rozhovorech s Rohingyi prchajícími z Myanmaru/Barmy od 9. října 2016,

–  s ohledem na pokyny Evropské unie o ochráncích lidských práv, včetně svobody vyjádření,

–  s ohledem na prohlášení Federiky Mogheriniové, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, na její tiskové konferenci dne 2. května 2017 po boku Aun Schan Su Ťij, státní poradkyně a ministryně zahraničních věcí Myanmaru/Barmy,

–  s ohledem na aktuálně projednávanou dohodu o ochraně investic mezi EU a Myanmarem/Barmou,

–  vzhledem ke stále se opakujícím zprávám nevládních organizací o situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru/Barmě a zejména o situaci Rohingyů,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. června 2016 o strategii EU vůči Myanmaru/Barmě;

–  s ohledem na závěry Rady ze dne pondělí 16. října 2017,

–  s ohledem na pracovní návštěvu v Bangladéši a na prohlášení Federiky Mogheriniové, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, ze dne 19. listopadu 2017,

–  vzhledem ke komuniké vysokého komisaře pro lidská práva ze dne 5. prosince 2017 na mimořádném zasedání Rady OSN pro lidská práva,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.vzhledem k tomu, že Rohingyové z Myanmaru/Barmy představují největší světovou populaci bez státní příslušnosti; vzhledem k tomu, že pronásledování, násilí a diskriminace vůči nim se neustále stupňuje; vzhledem k tomu, že přístup do Rakhinského státu je pro nevládní organizace, pozorovatele a novináře stále velmi omezený;

B.vzhledem k tomu, že více než 600 000 Rohingyů našlo od 25. srpna 2017 útočiště v Bangladéši, a to kromě 200 000 až 300 000 rohingských uprchlíků, kteří přišli do této země v průběhu posledních desetiletí; vzhledem k tomu, že Bangladéš je jednou z nejchudších zemí na světě; vzhledem k tomu, že k humanitární krizi se pomalu přidává sanitární krize a nebezpečí epidemií; vzhledem k tomu, že byly zjištěny případy závažné podvýživy; vzhledem k tomu, že UNICEF, Světová zdravotnická organizace (WHO) a bangladéšské orgány zahájily minulý měsíc rozsáhlou očkovací kampaň, na niž se počítá s 900 000 dávkami očkovacích látek;

C.vzhledem k tomu, že dne 23. listopadu 2017 byla podepsána dohoda mezi Bangladéšem a Myanmarem/Barmou; vzhledem k tomu, že tato dohoda se vztahuje na dobrovolnou repatriaci Rohingyů vysídlených od října 2016; vzhledem k tomu, že do dvou měsíců bude ustaven mechanismus a společná pracovní skupina; vzhledem k tomu, že v Myanmaru/Barmě by měly být otevřeny tábory, které je přijmou; vzhledem k tomu, že ozbrojené síly Myanmaru/Barmy jsou zodpovědné za mučení, násilná mizení, popravy bez soudu a slepá bombardování vesnic Rohingyů;

D.vzhledem k oznámení vysokého komisaře OSN pro lidská práva, v němž je požadováno trestní vyšetřování pachatelů násilí proti Rohingyům, pachatelů, kteří jsou potenciálně vinni genocidou; vzhledem k tomu, že jeho analýzy „obecně rozšířených, systematických, brutálních a šokujících“ útoků proti Rohingyům podporují poznatky mnoha mezinárodních pozorovatelů;

E.vzhledem k tomu, že i zvláštní představitelka generálního tajemníka OSN pověřená problematikou sexuálního násilí uprostřed konfliktů, Pramila Pattenová, navštívila dne 12. listopadu 2017 uprchlické tábory Cox’s Bazar v Bangladéši a oznámila svůj úmysl doporučit Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS), aby obvinil úřady Myanmaru/Barmy z mnoha případů porušování lidských práv, což se rovná „aktům genocidy proti populaci Rohingyů“; vzhledem k tomu, že jen v táboře Kutupalong, největším z táborů Cox’s Bazar, se nachází více než 400 000 uprchlíků;

F.vzhledem ke konferenci na získávání finančních prostředků pro Rohingye, která se konala dne 23. října 2017 v Ženevě; vzhledem k tomu, že Evropská unie uvolnila pomoc ve výši 30 milionů eur na zmírnění humanitární krize; vzhledem k tomu, že od února 2018 bude muset být obnovena mezinárodní humanitární pomoc;

G.vzhledem k tomu, že na základě zprávy bývalého generálního tajemníka Kofi Annana ze dne 24. srpna 2017 a snahy Aun Schan Su Ťij se doporučuje, aby Myanmar/Barma odstranila omezení pohybu a občanství Rohingyů, zamezila tak podpoře extremismu a zajistila mír a stabilitu barmského lidu;

H.vzhledem k opakovanému odmítnutí přiznat milionu Rohingyů státní příslušnost a s tím související práva, například hlasovací právo; vzhledem k tomu, že mnoho dětí Rohingyů nedostává od 90. let rodné listy, což komplikuje jejich zápis do veřejných škol a získání dokladů totožnosti;

I.vzhledem k tomu, že články 7 a 8 úmluvy o právech dítěte, jíž je Myanmar/Barma smluvní stranou, stanoví právo dítěte být registrováno ihned po narození a jiné povinnosti, které stanoví mezinárodní nástroje v této oblasti, zejména v případě, kdy je dítě v důsledku nedostatků v této oblasti bez státní příslušnosti;

J.vzhledem k tomu, že armáda má stále nepřiměřený vliv na záležitosti této země; vzhledem k tomu, že některé články ústavy stanoví beztrestnost vojenských i civilních vedoucích představitelů;

K.vzhledem k tomu, že náboženské otázky jsou využívány pro účely násilí; vzhledem k tomu, že není zaručena svoboda myšlení, vyznání a víry; vzhledem k tomu, že podněcování nenávisti vůči náboženským menšinám se systematicky netrestá; vzhledem k tomu, že xenofobie a islamofobie byla v barmské společnosti podporována zejména v důsledku nárůstu buddhistického extrémismu, který rozdmychává nacionalistickou politiku, jež považuje buddhismus za základ barmského národa, ba dokonce za výlučný základ tohoto národa;

L.vzhledem k tomu, že napětí a nenávist mezi jednotlivými komunitami však nelze odstranit pouze právními prostředky; vzhledem k tomu, že je třeba bojovat též proti jejich hlubokým příčinám, a to zejména cestou boření diskriminačních stereotypů, a podporovat větší toleranci a opatření umožňující přístup k sociálním službám pro všechny, zejména v oblasti vzdělávání;

1.  vyjadřuje hluboké znepokojení humanitární situací v Myanmaru/Barmě a v Bangladéši a neprodleně žádá vládu Myanmaru/Barmy, aby zastavila nepřiměřené používání síly, diskriminaci a násilí, které zničilo Rohingye v Rakhinském státě; opakuje svou výzvu k okamžitému, naprosto humanitárnímu a nepodmíněnému přístupu;

2.  připomíná, že Rohingyové jsou nedílnou součástí barmského obyvatelstva, a z tohoto titulu je zákon musí jako takové uznávat;

3.  bere na vědomí nedávnou dohodu mezi Bangladéšem a Myanmarem/Barmou; žádá, aby do činnosti společné pracovní skupiny byl systematicky začleňován vysoký komisař pro uprchlíky; zdůrazňuje, že přesouvání Rohingyů z jednoho tábora do druhého na druhé straně hranice nemůže být důstojným nebo trvalým řešením; podporuje stanovisko vysokého komisaře pro uprchlíky, který se domnívá, že v tuto chvíli nejsou splněny podmínky, aby mohl být „povolen bezpečný a proveditelný návrat“; mimo jiné zdůrazňuje, že tento návrat musí proběhnout skutečně na základě dobrovolnosti; zdůrazňuje, že je nutné za všech okolností respektovat zásadu nenavracení;

4.  oceňuje konstruktivní úlohu Bangladéše za těchto složitých okolností; vyzývá úřady, aby poskytly dostatek půdy a zmírnily tak přelidnění a nezdravé prostředí táborů; vyzývá je, aby zmírnily byrokratická omezení, která uplatňují vůči humanitárním organizacím, zejména pokud jde o pracovní povolení, víza a schvalování projektů; vyzývá Bangladéš, aby úředně uznala všechny Rohingye za uprchlíky, aby tak všichni měli nárok na základní ochranu a mohli získat pomoc, kterou potřebují; nakonec připomíná, že volný pohyb je klíčový pro přístup k základním službám a k možnostem vzdělávání;

5.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit podmínky důstojného návratu s tím, že budou zavedena udržitelná řešení v souladu s mezinárodními zásadami, počínaje rekonstrukcí vesnic zničených barmskými ozbrojenými silami; v tomto ohledu vítá rozhodnutí Myanmaru/Barmy vytvořit „Union Enterprise Mechanism“ za účelem humanitární pomoci, usazení a rozvoje v Rakhinském státě; zdůrazňuje, že tento mechanismus musí jít ruku v ruce s úplným obnovením práv Rohingyů a s ukončením a veřejným odsouzením nadměrného používání síly ze strany barmských úřadů;

6.  vítá skutečnost, že Rada OSN pro lidská práva nedávno prodloužila mandát vyšetřovací mise; poukazuje na diskriminaci, vyhánění, vydírání, masové vyvražďování a podněcování k nenávisti vůči Rohingyům ze strany barmského státu, pro něž lze použít právní kvalifikaci „zločin proti lidskosti“; podporuje žádost vysokého komisaře pro lidská práva, aby bylo zváženo doporučení Generálnímu shromáždění OSN na vytvoření nového nestranného a nezávislého mechanismu doplňujícího vyšetřovací misi týkající se poslední vlny násilí a nezákonného jednání, který by usnadnil jednotlivá vyšetřování v trestních věcech týkajících se odpovědných osob; podporuje rovněž vytvoření kanceláře vysokého komisaře OSN pro lidská práva v Myanmaru/Barmě, která by byla vybavena plným mandátem;

7.  poukazuje na diskriminaci, jejíž obětí jsou ostatní menšiny v Myanmaru/Barmě (hinduističtí Tamilové, Kamanové, čínská menšina); považuje zákon o občanství z roku 1982 za úrodnou půdu pro rozdělování, neboť ve skutečnosti zavádí nespravedlivou koncepci různého „statutu“ občanství, umocněnou ještě jeho selektivním uplatňováním, s různou mírou chronicky se vyskytující byrokracie a korupce;

8.  opětovně zdůrazňuje, že barmská vláda nutně musí od základu přezkoumat celý diskriminační právní arzenál země; v této souvislosti naléhá na vládu Myanmaru/Barmy, aby přiznala plné občanství všem barmským menšinám, zejména Rohingyům, a změnila zákon o státní příslušnosti z roku 1982 v souladu s mezinárodními normami; doporučuje vládě, aby jednala tak, aby všichni obyvatelé Myanmaru/Barmy bez ohledu na národnost mohli získat průkaz totožnosti a aby dbala na to, aby všechny děti byly ihned po narození registrovány, a to bez diskriminace a bezplatně, a aby v souladu s doporučeními OSN urychleně zavedla systém umožňující zaregistrovat do matriky neregistrované děti, včetně dětí Rohingyů;

9.  naléhá na barmské úřady, aby co nejrychleji zavedly do praxe veškerá doporučení vyšetřovací mise vedené Kofi Annanem, zejména pokud jde o otázku státní příslušnosti a rovnosti před zákonem a ve věcech týkajících se barmských občanů;

10.  vyzývá Aun Schan Su Ťij, aby chránila svůj lid, jehož nedílnou součástí jsou Rohingyové, a aby odsoudila vojenské násilí; konstatuje, že Aun Schan Su Ťij se jako státní poradkyně zavázala postavit všechny porušovatele lidských práv a pachatele dalších trestných činů před soud v souladu se zásadami právního státu s cílem zamezit jakékoli beztrestnosti, a dne 19. září prohlásila, že Myanmar/Barma nemá obavy z důkladného šetření ze strany mezinárodního společenství; nadále je však velmi znepokojen některými jejími prohlášeními a její nedostatečnou aktivitou, která není hodna laureátky Nobelovy ceny míru a Sacharovovy ceny;

11.  konstatuje narůstající vliv ultranacionalistických buddhistických hnutí, která podporují diskriminační smýšlení a domáhají se přijímání diskriminačních politik nebo zákonů; připomíná, že ústava z roku 2008 staví mimo zákon používání náboženství k politickým účelům; vyzývá úřady, aby přijaly opatření nezbytná pro boj proti šíření diskriminace a předsudků proti muslimům a příslušníkům národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin v zemi a pro ukončení podněcování k nenávisti, zejména vůči muslimům, a aby veřejně odsoudily tato akty, a to i v Rakhinském státě;

12.  zdůrazňuje, že je nezbytné bojovat proti kořenům diskriminace, kterou je populace Rohingyů postižena již odedávna; požaduje, aby vysídlení mladí lidé a děti žijící v táborech měli potvrzený, chráněný a zaručený přístup k základním ekonomickým a sociálním právům, zejména v oblasti zlepšení možností vzdělávání a přístupu ke vzdělávání pro všechny, a to zejména v Rakhinském státě;

13.  vyzývá barmskou vládu, aby upřednostnila preventivní opatření proti diskriminaci, zejména prostřednictvím vzdělávacích a informačních kampaní, vzdělávání soudců a úředníků pověřených udržováním pořádku a kulturního a společenského dialogu;

14.  zdůrazňuje, že úspěch demokratického přechodu a právního státu Myanmaru/Barmy závisí rovněž na tom, zda bude zaručena svrchovanost občanské moci na mocí vojenskou;

15.  žádá barmské úřady, aby zaručily plné respektování práv na svobodu projevu, shromažďování, sdružování a sdělovacích prostředků, ukončily svévolné zatýkání a věznění a ukládání nepřiměřených trestů těm, kdo vykonávají tato práva, zejména subjektům občanské společnosti, politickým osobnostem a novinářům, kteří se pokoušejí chránit práva menšin a kteří se pravidelně stávají obětmi zastrašování a obtěžování;

16.  vyzývá Myanmar/Barmu, aby ratifikovala pět z osmi již podepsaných klíčových úmluv, zejména Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a opční protokol k Úmluvě o právech dítěte;

17.  vyzývá všechny země v tomto regionu, zejména Austrálii, Indonésii, Malajsii a Thajsko, aby respektovaly své mezinárodní závazky v oblasti práv uprchlíků a aby především podepsaly Úmluvu o právním postavení uprchlíků, známou jako Ženevská úmluva, a její protokol z roku 1967 a Newyorskou úmluvu o právním postavení osob bez státní příslušnosti, aby otevřely své hranice žadatelům o azyl, zejména Rohingyům, a aby jim poskytly alespoň dočasnou ochranu;

18.  vítá vzrůstající pozornost a podporu, kterou této krizi věnuje Evropská unie; doporučuje podmínit pomoc Unie programy, které jsou přísně nediskriminační a nesegregační; konstatuje, že Christos Stylianides, komisař EU pověřený problematikou humanitární pomoci, citoval při své návštěvě Bangladéše v minulém měsíci generálního tajemníka OSN, který hovořil o „etnických čistkách“;

19.  vítá, že Francie a Spojené království ukončily vojenské působení v Myanmaru/Barmě a že Evropská unie přestala zvát vojenského velitele a další představitele ozbrojených sil této země; zdůrazňuje význam embarga EU na zbraně, které se musí týkat i dodávek vybavení, údržby, pomoci, vzdělávání a spolupráce s armádou Myanmaru/Barmy, a vyzývá mezinárodní společenství, aby postupovalo stejným způsobem;

20.  požaduje, aby jednání o dohodě o ochraně investic mezi Evropskou unií a Myanmarem/Barmou byla pozastavena do doby, než dojde k trvalému zlepšení situace; v této souvislosti vítá, že návštěva delegace Výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu v Myanmaru/Barmě, která se měla uskutečnit v září tohoto roku, byla odložena na neurčito; připomíná, že využívání výhod všeobecného systému preferencí EU je podmíněno respektováním základních svobod a lidských práv a že v případě masivního a systematického porušování základních norem lidských nebo pracovních práv může být ukončeno; důrazně vyzývá Radu, aby zvážila toto řešení;

21.  celkově zdůrazňuje, že téma pozemků a nezákonného vyvlastňování půdy, zejména prostřednictvím soukromých podniků, představuje i nadále velký problém pro budoucnost Myanmaru/Barmy, pro sociální spravedlnost a pro návrat Rohingyů;

22.  připomíná, že se ve své zprávě o uplatňování doporučení Parlamentu z roku 2010 o sociálních a environmentálních normách, lidských právech a odpovědnosti podniků domníval, že stávající články, které jsou součástí obchodních smluv, měly „omezený dopad na dodržování povinností a závazků v oblasti lidských práv“, a vyzval Komisi a Radu, aby především „uvažovaly o zahrnutí výboru pro lidská práva do všech obchodních smluv EU, aby tak v rámci smlouvy zajistily přísné a systematické sledování otázek týkajících se lidských práv“;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě Myanmaru/Barmy, členským státům ASEAN, generálnímu tajemníkovi OSN a Valnému shromáždění OSN.