Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Afghánistánu,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. října 2017 o strategii EU pro Afghánistán,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2344 (2017) a na mandát mise OSN na pomoc Afghánistánu (UNAMA),

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o situaci v Afghánistánu,

–  s ohledem na dohodu o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a Afghánistánem, která byla podepsána v únoru 2017 a prozatímně vstoupila v platnost dne 1. prosince 2017,

–  s ohledem na výsledek bruselské konference o Afghánistánu ze dne 5. října 2016,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte z roku 1989,

–  s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o zákazu použití, skladování, výroby a přepravě protipěchotních nášlapných min a o jejich zničení ze září 1997,

–  o ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984,

–  s ohledem na zprávu OSN o zacházení s osobami zadržovanými v souvislosti s konfliktem vAfghánistánu z dubna 2017,

–  s ohledem na ústavu Islámské republiky Afghánistán, která byla ratifikována v lednu 2004,

–  s ohledem na Pekingskou akční platformu a na výsledek 4. světové konference o ženské otázce „Akce pro rovnost, rozvoj a mír“, která se konala v Pekingu v září 1995;

–  s ohledem na poslední všeobecný pravidelný přezkum Rady OSN pro lidská práva týkající se Afghánistánu,

–  s ohledem na procesy Transition (Inteqal) a Transformation Decade (2015–2024),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a její členské státy ve spolupráci s mezinárodními partnery a afghánskými orgány podporují úsilí o zastavení násilí a extremismu v Afghánistánu a podporují obnovu, rozvoj a demokratické aspirace této země;

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a její členské státy se soustavně hlásí k mírovému a inkluzivnímu politickému procesu v Afghánistánu s cílem zajistit udržitelný rozvoj, stabilitu, bezpečnost a rovnost pro všechny občany této země a řešit otázky, jako je reforma bezpečnostního sektoru, problémy v oblasti lidských práv a boj proti korupci a obchodu s ilegálními omamnými látkami;

C.  vzhledem k tomu, že Evropská unie přijala dne 16. října 2017 novou strategii pro Afghánistán, která je rozdělena do čtyř prioritních oblastí – těmi je podpora míru, stability a regionální bezpečnosti; upevňování demokracie, právního státu a lidských práv a podpora řádné správy věcí veřejných a posilování postavení žen; podpora hospodářského a lidského rozvoje; řešení problémů spojených s migrací;

D.  vzhledem k tomu, že dne 1. prosince 2017 vstoupila prozatímně v platnost dohoda o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a Afghánistánem;

E.  vzhledem k tomu, že navzdory úsilí mezinárodních i afghánských vojenských a bezpečnostních sil zůstává násilí a extremismus v Afghánistánu součástí každodenní reality;

F.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 tisíce civilistů zahynuly nebo byly zraněny v sebevražedných atentátech a útocích provedených improvizovanými náložemi a při plošných náletech a bombardování, které provádějí vládní jednotky údajně proti povstalcům;

G.  vzhledem k tomu, že od roku 2001, kdy byl moci zbaven Tálibán, se v Afghánistánu zlepšil přístup ke zdravotní péči a vzdělání a prodloužila se délka života;

H.  vzhledem k tomu, že v Afghánistánu dnes působí přes dvacet povstaleckých a teroristických skupin, které jsou považovány za závažnou hrozbu; k těmto skupinám patří mimo jiné Tálibán, al-Káida, IS/Dá'iš a síť Haqqani;

I.  vzhledem k tomu, že počet civilistů, kteří zahynuli v důsledku bojů v Afghánistánu, dosáhl v první polovině roku 2017 rekordní výše od roku 2001;

J.  vzhledem k tomu, že v posledních letech se Tálibán zjevně těší rostoucí podpoře a že zejména v posledních měsících provedl sérii vražedných útoků na civilisty a na strategické cíle ve snaze destabilizovat pokrok při budování míru a demokracie v Afghánistánu; vzhledem k tomu, že Tálibán ovládá větší území a více obyvatel než kdykoli předtím od své porážky v roce 2001;

K.  vzhledem k tomu, že mise OSN na pomoc Afghánistánu (UNAMA) je politická mise zřízená Radou bezpečnosti OSN v roce 2002 na žádost afghánské vlády; jejím posláním je pomáhat vládě a občanům položit základ udržitelného míru a rozvoje země;

L.  vzhledem k tomu, že policejní mise EU v Afghánistánu (EUPOL) byla zřízena v roce 2007 s cílem pomáhat afghánské vládě při vytváření civilní policejní služby; vzhledem k tomu, že mise završila svůj mandát v prosinci 2016;

M.  vzhledem k tomu, že v Afghánistánu se podle odhadů nachází 1,3 milionu vnitřně vysídlených osob; vzhledem k tomu, že počet afghánských uprchlíků vracejících se z Pákistánu vzrostl z 55 000 v roce 2015 na 370 000 ve druhé polovině roku 2016, což je nejvyšší hodnota za posledních deset let;

N.  vzhledem k tomu, že v důsledku vnitřních politických sporů se snížilo tempo reforem, které provádí afghánská vláda, mimo jiné v oblastech, jako je rovnost pohlaví, práva žen, stíhání osob odpovědných za mučení a svoboda sdělovacích prostředků a projevu;

O.  vzhledem k tomu, že rok 2016 byl jedním z nejhorších roků, pokud jde o úmrtí novinářů – v tomto roce zahynulo dvanáct novinářů, kteří přinášeli zprávy o této stále brutálnější válce; vzhledem k tomu, že navzdory ustanovením afghánské ústavy na ochranu práv a činnosti novinářů nejsou státní činitelé na místní úrovni často schopni akceptovat princip nezávislosti sdělovacích prostředků a na násilí na novinářích se v několika případech podíleli příslušníci policejních složek a armády;

P.  vzhledem k tomu, že v rámci procesu Transition (Inteqal) byla hlavní odpovědnost za bezpečnost v Afghánistánu přenesena z Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil (ISAF) pod vedením NATO na Afghánské národní bezpečnostní síly (ANSF); tento proces byl dokončen na konci roku 2014;

1.  opakovaně prohlašuje, že se dlouhodobě snaží pomoci afghánskému lidu ukončit konflikt a odvrátit hrozbu terorismu a extremismu s cílem vybudovat inkluzivní, stabilní, demokratickou a více prosperující zemi;

2.  nadále se hlásí k inkluzivnímu procesu usmíření, který by byl veden samotnými Afghánci a s nímž by se obyvatelé Afghánistánu mohli ztotožnit;

3.  vítá, že EU přijala novou strategii pro Afghánistán, která podle jeho názoru stanoví dlouhodobý závazek členských států k podpoře míru, stability, prosperity a rovnosti v zemi;

4.  vítá, že dne 1. prosince 2017 prozatímně vstoupila v platnost Dohoda o spolupráci a v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a Afghánistánem, která představuje první právně závazný rámec vztahů mezi oběma stranami; dále vybízí k rychlé ratifikaci dohody členskými státy EU, aby dohoda mohla vstoupit v platnost s plným účinkem;

5.  je znepokojen novou sérií útoků extremistických skupin a s nimi spojenými ztrátami na životech; opětovně prohlašuje, že se hlásí k veškerým mezinárodním snahám o zastavení terorismu a extremismu v Afghánistánu a je přesvědčen, že tyto snahy mají zásadní význam pro regionální i globální bezpečnost;

6.  připomíná všech stranám v Afghánistánu, že útoky na civilisty, zabíjení civilistů a braní civilistů jako rukojmích představují závažné porušení mezinárodního humanitárního práva;

7.  odsuzuje útoky na nemocnice a další životně důležitou infrastrukturu a používání škol k vojenským účelům a připomíná všem stranám, že mezinárodní úmluvy tyto činnosti zakazují;

8.  vítá, že Rada bezpečnosti OSN prodloužila mandát UNAMA jako zásadního nástroje míru, prosperity a inkluzivity pro všechny obyvatele Afghánistánu;

9.  důrazně vybízí k plnému uplatňování společného programu EU a Afghánistánu „Join Way Forward“, který usiluje o řešení problematiky migrace;

10.  plně podporuje uplatňování všech aspektů rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 (200) o ženách, míru a bezpečnosti a plné uplatňování dalších vnitrostátních opatření na podporu rovnosti pohlaví a posílení postavení žen a dívek v Afghánistánu a proti násilí na ženách;

11.  žádá vládu Afghánistánu, aby plně provedla svůj národní plán pro odstranění mučení, a lituje, že se objevují zprávy o mučení a špatném zacházení s osobami zadržovanými všemi stranami konfliktu v Afghánistánu;

12.  vybízí k dalšímu provádění reformního programu afghánské vlády nazvaného „Cesta k soběstačnosti: závazky k reformám a obnovenému partnerství“ a nabízí kábulským orgánům svou podporu při plnění cílů tohoto programu;

13.  podporuje probíhající snahy o řešení hlubších příčin migrace z Afghánistánu, kterými je násilí, chudoba, porušování lidských práv, korupce a ekonomická a politická nestabilita;

14.  se znepokojením konstatuje, že dochází k nucené repatriaci afghánských státních příslušníků, kteří uprchli do sousedních zemí, a vyjadřuje znepokojení nad tím, že pokud se tito lidé vrátí do Afghánistánu, budou vystaveni eskalujícímu ozbrojenému konfliktu a závažným hospodářským a sociálním problémům;

15.  vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby nadále investovaly do afghánského školství, a rovněž vyzývá afghánskou vládu, aby zajistila, že vzdělání zůstane jednou z jejích nejvyšších priorit jako otázka klíčového významu pro budoucnost země;

16.  vyzývá afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního, aby dbal na to, aby po ambiciózních veřejných prohlášeních o tom, že bude ochráněna práva a svobody, rychle následovalo důsledné uplatňování zákonů, které tuto ochranu zajistí;

17.  vyzývá afghánské orgány, aby dodržovaly články 24, 27, 34 a 37 ústavy s cílem chránit práva novinářů a zajistit jejich bezpečnost a zaručit svobodu sdělovacích prostředků a svobodu sdružování;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ESVČ, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, parlamentům a vládám členských států a prezidentovi a vládě Afghánistánu.