Dokument ze zasedání
5.2.2018
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o současné situaci v oblasti lidských práv v Turecku
( 2018/2527(RSP) )
Cristian Dan Preda, Renate Sommer, David McAllister, Julia Pitera, Laima Liucija Andrikienė, Esther de Lange, Lorenzo Cesa, Bogdan Andrzej Zdrojewski
za skupinu PPE
Usnesení Evropského parlamentu o současné situaci v oblasti lidských práv v Turecku
( 2018/2527(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Turecku,
– s ohledem na výroční zprávu o pokroku Turecka za rok 2016, kterou Komise zveřejnila dne 9. listopadu 2016 ( SWD(2016)0366 ),
– s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy 2156 (2017) o fungování demokratických institucí v Turecku,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně, vysoké představitelky Federiky Mogheriniové a komisaře Johannese Hahna učiněné dne 14. července 2017, rok po pokusu o převrat v Turecku,
– s ohledem na politický dialog na vysoké úrovni mezi EU a Tureckem, který proběhl dne 25. července 2017,
– s ohledem na prohlášení mluvčího Evropské služby pro vnější činnost ze dne 26. října 2017 o přetrvávajících případech porušování lidských práv v Turecku,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně, vysoké představitelky Federiky Mogheriniové a komisaře Johannese Hahna o nejnovějším vývoji v Turecku ze dne 2. února 2018,
– s ohledem na právo na svobodu projevu, které je zakotveno v Evropské úmluvě o lidských právech (EÚLP) a v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech, jichž je Turecko smluvní stranou,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Turecko je důležitým partnerem EU a jako od kandidátské země se od něj očekává, že bude dodržovat nejvyšší demokratické standardy, včetně respektování lidských práv, právního státu, základních svobod a univerzálního práva na spravedlivý proces;
B. vzhledem k tomu, že jsme svědky znepokojující tendence v Turecku, a sice věznění značného počtu členů demokratické opozice, novinářů, obránců lidských práv, právníků, zástupců občanské společnosti a akademických pracovníků;
C. vzhledem k tomu, že mezi soudně stíhanými obránci lidských práv jsou vedoucí turecké pobočky organizace Amnesty International Taner Kılıç a tzv. istanbulská desítka (Istanbul 10): Idil Eserová, Özlem Dalkıranová, Günal Kurşun, Veli Acu, Ali Gharavi, Peter Steudtner, İlknur Üstünová, Şeyhmus Özbekli, Nejat Taştan a Nalan Erkemová;
D. vzhledem k tomu, že posledním případem vzbuzujícím znepokojení je nedávné zadržení mírového aktivisty Osmana Kavaly, zastánce dobrých vztahů mezi EU a Tureckem;
E. vzhledem k tomu, že poslankyně tureckého parlamentu a laureátka Sacharovovy ceny za rok 1995 Leyla Zanaová byla hlasováním tureckého parlamentu politováníhodným způsobem zbavena poslaneckého mandátu, a to na základě skutečnosti, že nesložila poslanecký slib podle článku 81 turecké ústavy a neúčastnila se 212 zasedání od svého zvolení v listopadu 2015;
F. vzhledem k tomu, že spolupředsedovi Lidově demokratické strany (HDP) Selahattinu Demirtaşovi, který je zadržován společně se spolupředsedkyní této strany Figen Yüksekdağovou, nebylo z bezpečnostních důvodů umožněno, aby se dostavil se k soudu;
G. vzhledem k tomu, že novinář Deniz Yücel (Die Welt) je již od 27. února 2017 ve vězení, aniž by byl obviněn;
H. vzhledem k tomu, že dne 18. ledna 2018 turecký parlament prodloužil výjimečný stav v Turecku o další tři měsíce; vzhledem k tomu, že represivní opatření uplatňovaná tureckou vládou za výjimečného stavu jsou nepřiměřená a v rozporu se základními právy a svobodami chráněnými tureckou ústavou a s demokratickými hodnotami, na kterých se zakládá Evropská unie, i s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech;
I. vzhledem k tomu, že v důsledku situace, která panuje v Turecku v oblasti demokracie, právního státu, lidských práv a svobody tisku, byly prostředky předvstupní pomoci pro Turecko ve srovnání s částkou, s níž v rámci rozpočtu EU na rok 2018 počítal původní návrh Komise, sníženy o 105 milionů EUR, přičemž dalších 70 milionů EUR je ponecháno v rezervě, dokud tato země nedosáhne v uvedených oblastech „významného a měřitelného zlepšení“;
J. vzhledem k tomu, že Evropská unie a Evropský parlament důrazně odsoudily neúspěšný pokus o vojenský převrat v Turecku a uznaly legitimní odpovědnost tureckých orgánů stíhat ty, kteří byli za tento pokus zodpovědní a byli do něj zapojeni;
K. vzhledem k tomu, že Turecko dne 19. ledna v syrském Afrínu zahájilo novou leteckou a pozemní operaci nazvanou „operace Olivová ratolest“, aby vyhnala kurdské Lidové obranné jednotky (YPG); vzhledem k tomu, že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku řekla, že ji v této souvislosti znepokojují dvě věci: „na jedné straně jsou to humanitární důvody – musíme zajistit přístup k humanitární pomoci a zabránit tomu, aby vojenskými operacemi na daném místě trpělo civilní obyvatelstvo“ a dále, že tato operace „může závažným způsobem ohrozit obnovení rozhovorů v Ženevě, které by podle našeho přesvědčení mohly skutečně přinést udržitelný mír a bezpečnost v Sýrii“;
1. vyjadřuje hluboké znepokojení nad situací v oblasti lidských práv v Turecku; zdůrazňuje, že svoboda projevu a svoboda shromažďování a sdružování jsou základními pilíři demokratické společnosti a že základní svobody musí být plně dodržovány;
2. odsuzuje svévolné zadržování a justiční i administrativní perzekuci; vyzývá tureckou vládu, aby zvrátila trend neustálého propouštění, odvolávání z funkce a zatýkání, a to i pokud jde o obránce lidských práv, novinářů, volených zástupců, právníků, zástupců občanské společnosti a akademických pracovníků; zdůrazňuje, že tyto osoby by měly mít možnost pokračovat ve své legitimní činnosti;
3. je hluboce znepokojen informacemi o špatném zacházení s vězni a mučení vězňů;
4. naléhavě vyzývá tureckou vládu, aby výjimečný stav bezodkladně zrušila;
5. vyzývá turecké orgány, aby dodržovaly Evropskou úmluvu o lidských právech a aby se řídily judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, a to včetně zásady presumpce neviny;
6. je vážně znepokojen rozhodnutím nepřihlížet k usnesení tureckého ústavního soudu týkajícímu se propuštění novinářů Mehmeta Altana a Sahina Alpaye; konstatuje, že jsme svědky dalšího zhoršování právního státu;
7. důrazně odsuzuje pokus o státní převrat v Turecku, k němuž došlo dne 15. července 2016; uznává, že je právem a odpovědností turecké vlády reagovat na pokus o státní převrat;
8. zdůrazňuje však, že neúspěšný pokus o vojenský převrat nemůže turecká vláda využívat jako záminku k tomu, aby nepřiměřenými a nezákonnými kroky a opatřeními potlačovala legitimní a nenásilnou opozici a bránila novinářům a sdělovacím prostředkům v pokojném uplatňování svobody projevu;
9. vyzývá turecké orgány, aby okamžitě propustily obránce lidských práv včetně Tanera Kılıçe, novinářů včetně Denize Yücela, volených zástupců, právníků, zástupců občanské společnosti včetně Osmana Kavaly a akademických pracovníků, kteří jsou zadržováni bez přesvědčivých důkazů o trestné činnosti, a aby zastavily jejich stíhání; vyzývá turecké orgány, aby zprostily obvinění obránce lidských práv Idil Eserovou, Özlem Dalkıranovou, Günala Kurşuna, Veliho Acua, Aliho Gharaviho, Petera Steudtnera, İlknur Üstünovou, Şeyhmuse Özbekliho, Nejata Taştana a Nalan Erkemovou;
10. je vážně znepokojen nedostatkem úcty ke svobodě vyznání a sílící diskriminací křesťanů; vyjadřuje politování nad tím, že turecká vláda hodlá vybudovat přehradu (tzv. Ilısudam) v horní části toku Tigridu, v jejímž důsledku se původně křesťanské aramejské město Hasankeyf ocitne pod vodou; odsuzuje konfiskaci 50 aramejských kostelů, klášterů a hřbitovů v Mardinu; vyzývá Komisi, aby tyto problémy co nejdříve začala řešit s tureckými orgány;
11. se znepokojením konstatuje, že od července 2016 byla propuštěna čtvrtina soudců a státních zástupců, desetina členů policejních jednotek, 110 000 státních úředníků a téměř 5 000 akademických pracovníků, což překáží fungování státní správy, každodennímu vykonávání státní služby a chodu univerzit;
12. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Turecka.