Dokument ze zasedání

 

B8-0120/2018

21.2.2018

NÁVRH USNESENÍ

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

o rozhodnutí Komise aktivovat čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti se situací v Polsku

( 2018/2541(RSP) )

Ryszard Antoni Legutko

za skupinu ECR

 

B8-0120/2018

Usnesení Evropského parlamentu o rozhodnutí Komise aktivovat čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti se situací v Polsku

( 2018/2541(RSP) )

Evropský parlament,

–  s ohledem na své předchozí usnesení o stavu právního státu a demokracie v Polsku,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že současná polská vláda má silný demokratický mandát k provádění reformy soudnictví;

B.  vzhledem k tomu, že nedávné reformy v Polsku jsou reakcí na požadavky veřejnosti, zejména pokud jde o nedostatek důvěry v soudnictví a problémy se zdlouhavostí řízení a s nimi spojenými nadměrnými náklady, které nepřinášejí efektivní výsledky;

C.  vzhledem k tomu, že dodržování zásady právního státu je hlavním principem, kterým se polská vláda řídí při provádění slibovaných reforem;

D.  vzhledem k tomu, že podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (SEU) jsou orgány, jež jsou zmocněny k posuzování zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu, Rada a Evropská rada, a nikoli Komise;

1.   vyjadřuje politování nad tím, že Komise aktivovala článek 7; opětovně zdůrazňuje, že v souladu s článkem 5 SEU, jímž je stanovena zásada subsidiarity, „jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy“;

2.   v této souvislosti upozorňuje na to, že Komise ve svém dialogu s Polskem odkázala na probíhající legislativní proces, a stala se tak účastníkem vnitřní politické debaty, což neusnadňuje nestranné řešení sporu;

3.   znovu vyjadřuje politování nad tím, že Komise při předkládání námitek často uplatňuje dvojí měřítko, když obviňuje polskou vládu ze zavádění řešení, která jsou uplatňována v jiných členských státech, jako například odlišný věk odchodu do důchodu pro ženy a muže;

4.  zdůrazňuje, že v této fázi procesu Evropskému parlamentu nepřísluší žádná úloha vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 1 stanoví, že: „před přijetím tohoto rozhodnutí [že existuje zřejmé nebezpečí závažného porušení hodnot uvedených v článku 2] vyslechne Rada daný členský stát a může [...] podat tomuto státu doporučení.“; zdůrazňuje, že Parlament by měl před přijetím jakýchkoliv dalších opatření umožnit, aby se tento proces uskutečnil;

5.   připomíná, že určení zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu je v pravomoci Rady a Evropské rady, a nikoliv v pravomoci Komise;

6.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, členským státům EU, Radě Evropy a Evropské komisi pro demokracii prostřednictvím práva.