<Motion xmlns="http://redmap.europa.eu/xml/iPlRe-v2-0#" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://redmap.europa.eu/xml/iPlRe-v2-0# iPlRe_v2-0.xsd" lg="CS" type="RE"><Cover><Ref><a href="#reds:iPlRe/B-8-2019-0201" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iPlRe/B-8-2019-0201">B8-0201/2019</a></Ref><Date>11.3.2019</Date><Blk-Title-Cover><Title-Type>NÁVRH USNESENÍ</Title-Type><Title-NextTo><p margin-bottom="12pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">předložený na základě prohlášení Rady a Komise</p></Title-NextTo><Title-Recueil><p margin-bottom="12pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,</p></Title-Recueil><Title><p margin-bottom="0pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">o změně klimatu: Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky</p></Title><Doc-Ref><p margin-bottom="24pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">(<a href="#reds:DirContProc/RSP-2019-2582" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:DirContProc/RSP-2019-2582">2019/2582(RSP)</a>)</p></Doc-Ref><Blk-Author><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span font-weight="bold"><Author id="124877">Jadwiga Wiśniewska</Author>, <Author id="124891">Zdzisław Krasnodębski</Author></span></p></Blk-Author><Body type="POL-GROUP" id="4271"><p margin-bottom="0pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">za skupinu ECR</p></Body></Blk-Title-Cover><Num-PE>PE635.461v01-00</Num-PE></Cover><Section><Ref><a href="#reds:iPlRe/B-8-2019-0201" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iPlRe/B-8-2019-0201">B8‑0201/2019</a></Ref><Title-Section><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span font-weight="bold">Usnesení Evropského parlamentu o změně klimatu: Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky</span></p><p margin-bottom="24pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span font-weight="bold">(<anchor-proc id="1" family="PROC" type="RSP" year="2019" number="2582"><a href="#reds:DirContProc/RSP-2019-2582" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:DirContProc/RSP-2019-2582">2019/2582(RSP)</a></anchor-proc>)</span></p></Title-Section><p margin-bottom="12pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span font-style="italic">Evropský parlament,</span></p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 nazvané „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (<anchor-com id="2" family="COM" type="COM" year="2018" number="0773"><a href="#reds:iEcCom/COM-2018-0773" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iEcCom/COM-2018-0773">COM(2018)0773</a></anchor-com>),</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o&#xa0;změně klimatu (UNFCCC) a&#xa0;na Kjótský protokol k&#xa0;této úmluvě,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na Pařížskou dohodu, rozhodnutí 1/CP.21, 21.&#xa0;konferenci smluvních stran (COP21) úmluvy UNFCCC a&#xa0;na 11.&#xa0;konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11) a&#xa0;konala se ve dnech 30.&#xa0;listopadu až 11. prosince 2015 v&#xa0;Paříži ve Francii,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na 24. zasedání konference smluvních stran (COP24) UNFCCC, na 14. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu (CMP14) a na třetí část prvního zasedání konference smluvních stran, která byla rovněž zasedáním smluvních stran Pařížské dohody (CMA1.3) a konala se v polských Katovicích ve dnech 2. až 14. prosince 2018,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v&#xa0;oblasti udržitelného rozvoje,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na usnesení ze dne 25. října 2018 o konferenci OSN o&#xa0;změně klimatu konané v&#xa0;roce 2018 v&#xa0;polských Katovicích (COP24)<footnote><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span vertical-align="super"></span>Přijaté texty, <anchor id="3" family="TA" type="P8-TA" year="2018" number="0430"><a href="#reds:iPlTa_Itm/TA-8-2018-0430" data-rel="reds" redmap-uri="/reds:iPlTa_Itm/TA-8-2018-0430/red:cycle_FNL" data-family="reds:iPlTa" data-version="FNL">P8_TA(2018)0430</a></anchor>.</p></footnote>,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s&#xa0;ohledem na závěry Evropské rady ze dne 22. března 2018,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem „Globální oteplování o 1,5 °C“, jeho 5. hodnotící zprávu a jeho souhrnnou zprávu,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na 9. vydání zprávy OSN o nedostatečném úsilí při snižování emisí nazvané „Environment Emissions Gap Report“, která byla přijata dne 27. listopadu 2018,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">–&#xa0;&#xa0;s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">A.&#xa0;&#xa0;vzhledem k tomu, že konference COP24 v Katovicích vyústila v přijetí souboru pravidel z Katovic, jenž zajišťuje právní srozumitelnost v provádění Pařížské dohody,</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">B.&#xa0;&#xa0;vzhledem k tomu, že tři roky od historického uzavření Pařížské dohody zažilo hlavní město Francie vážné sociální nepokoje související s politikou v oblasti změny klimatu; vzhledem k tomu, že to dokazuje, že sociální ustanovení jsou nezbytná za účelem omezení negativních hospodářských dopadů legislativy v oblasti změny klimatu; vzhledem k tomu, že soubor pravidel z Katovic je pokusem vytvořit politiku v oblasti změny klimatu, která nikoho neopomene;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">C.&#xa0;&#xa0;vzhledem k tomu, že EU je odpovědná za méně než 10&#xa0;% globálních emisí skleníkových plynů a nemůže dosáhnout cílů Pařížské dohody sama; vzhledem k tomu, že globální opatření zahrnující největší hospodářství na světě může vést ke splnění těchto cílů;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">D.&#xa0;&#xa0;vzhledem k tomu, že Pařížská dohoda byla možná jen tehdy, když smluvní strany upustily od myšlenky úplné dekarbonizace a namísto toho prosazovaly rovnováhu mezi emisemi a propady (nulové čisté emise);</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">E.&#xa0;&#xa0;vzhledem k tomu, že dlouhodobá strategie EU pro snižování emisí skleníkových plynů by vždy měla být doprovázena strategií na pomoc nejpostiženějším regionům, zejména regionům, v nichž se těží uhlí, aby realizovaly spravedlivý přechod, a zůstala tak v nich zachována zaměstnanost a vznikla podpora veřejnosti pro politiku v oblasti změny klimatu;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">F.&#xa0;&#xa0;vzhledem k tomu, že dlouhodobá politika EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů by měla zohlednit odlišné infrastrukturní kapacity členských států;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">1.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že&#xa0;evropští občané již čelí přímým dopadům změny klimatu; poukazuje na to, že podle Evropské agentury pro životní prostředí dosáhly průměrné roční ztráty v Unii způsobené počasím a extrémy souvisejícími s klimatem mezi lety 2010 a 2016 okolo 12,8 miliardy EUR;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">2.&#xa0;&#xa0;konstatuje, že z této zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem „Globální oteplování o 1,5 °C“ vyplývá, že omezit globální oteplování na 1,5&#xa0;°C, a to bez jakéhokoli nebo jen s omezeným překročením, by vyžadovalo rychlou a rozsáhlou transformaci v energetice, půdě, městech a infrastruktuře (včetně dopravy a budov) a průmyslových systémech v nebývalém rozsahu a vyžadovalo by to výrazné snížení emisí ve všech odvětvích, širokou škálu zmírňujících opatření a významné navýšení investic do těchto opatření;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">3.&#xa0;&#xa0;bere na vědomí zprávu OSN z roku 2018 o nedostatečném úsilí při snižování emisí nazvanou „Environment Emissions Gap Report“, v níž se uvádí, že stávající bezpodmínečné vnitrostátně stanovené příspěvky zdaleka překračují limit oteplování výrazně nižší než 2&#xa0;°C určený v Pařížské dohodě a povedou naopak ke zvyšování teploty o předpokládaných 3,2 °C<footnote><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span vertical-align="super"></span>Program OSN pro životní prostředí, „The Emissions Gap Report 2018“, s.10.</p></footnote> do roku 2100; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby všechny smluvní strany UNFCCC včas zvýšily své závazky v oblasti klimatu;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">4.&#xa0;&#xa0;bere na vědomí sdělení Komise o dlouhodobé strategii nazvané „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“, které zdůrazňuje příležitosti a výzvy, jež transformace na ekonomiku s nulovými emisemi skleníkových plynů přináší evropským občanům a evropskému hospodářství, a stanovuje základ pro širokou debatu zahrnující orgány EU, vnitrostátní parlamenty, podnikatelský sektor, nevládní organizace, města a společenství, jakož i občany; žádá Radu, aby se s přihlédnutím k různým kapacitám členských států dohodla na nákladově efektivních způsobech, jak dosáhnout rovnováhy mezi emisemi a propady v souladu s Pařížskou dohodou;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Cesty ke změně v evropské strategii nulových emisí do poloviny století</span></p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">5.&#xa0;&#xa0;konstatuje, že dlouhodobá strategie představuje osm cest k tomu, jak dosáhnout ekonomické, technologické a sociální transformace, kterou Unie potřebuje, aby splnila dlouhodobý teplotní cíl vytyčený Pařížskou dohodou; zdůrazňuje, že dvě z nich by Unii umožnily dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050; zdůrazňuje, že to vyžaduje pohotové jednání a značné úsilí na všech úrovních, od místní a regionální úrovně až po vnitrostátní a evropskou úroveň, a zapojení všech neveřejných subjektů; uznává, že by regionálně a místně stanovené příspěvky mohly být důležitým nástrojem k odstranění emisní propasti; připomíná povinnost členských států přijmout dlouhodobé vnitrostátní strategie, jak je stanoveno v nařízení o správě energetické unie<footnote><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"> Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11.&#xa0;prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).</p></footnote>, kterým by se měla řídit opatření EU; zdůrazňuje význam technologicky neutrálního přístupu ke snížení emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">6.&#xa0;&#xa0;připomíná, že podle odhadů Komise by se mělo HDP EU při scénářích s nulovými emisemi zvýšit více než při scénářích s nižšími sníženími emisí, přičemž v obou případech by byly dopady v rámci EU nerovnoměrně rozloženy v důsledku rozdílů mezi členskými státy, mj. z hlediska HDP na obyvatele a uhlíkové náročnosti jednotlivých vnitrostátních skladeb energetických zdrojů;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">7.&#xa0;&#xa0;se znepokojením konstatuje, že závislost EU na dovozu energií činí v současnosti okolo 55&#xa0;%; zdůrazňuje, že v situaci dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů by tento podíl klesl na 20&#xa0;% do roku 2050, což by mělo pozitivní dopad na obchodní bilanci a geopolitické postavení EU;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">8.&#xa0;&#xa0;konstatuje, že cesty k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů zahrnují využití několika technologií odstraňování uhlíku, mimo jiné pomocí využití zachycování a ukládání CO<span vertical-align="sub">2</span> a jeho zachycování přímo ze vzduchu, které musí být ještě zavedeny ve větším měřítku; domnívá se však, že strategie EU v oblasti nulových čistých emisí by měla upřednostnit přímé snižování emisí a opatření na zachování a zlepšení přirozených propadů a rezervoárů EU a technologie odstraňování uhlíku by měla využívat pouze tehdy, pokud nejsou k dispozici přímá opatření pro snižování emisí;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">9.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že dokud se neprokáže proveditelnost těchto technologií, měly by všechny cesty k cíli čistých nulových emisí do roku 2050 nebo dále v druhé polovině století vycházet z komerční dostupnosti klíčových transformačních technologií, přičemž je třeba vzít v úvahu odlišné výchozí body členských států tím, že bude podporována spravedlivá transformace v regionech s nejvyššími emisemi uhlíku a budou snižovány emise ve všech odvětvích vypouštějících emise;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Sociální aspekty změny klimatu a spravedlivý přechod</span></p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">10.&#xa0;&#xa0;oceňuje skutečnost, že Komise uvádí, že je možné dosáhnout čistých nulových emisí bez čistého úbytku pracovních míst, a s uspokojením bere na vědomí podrobné hodnocení transformace v&#xa0;energeticky náročných odvětvích; zdůrazňuje, že spravedlivý přechod k čistým nulovým emisím skleníkových plynů má potenciál vytvořit čistý zisk z hlediska pracovních míst v Unii, pokud proběhne správně s náležitou podporou nejzranitelnějších regionů, odvětví a občanů;  domnívá se tedy, že by Komise měla v rámci Přehledu dovedností EU vytvořit audit obnovených dovedností s regionálními údaji o dovednostech potřebných pro klimaticky neutrální Evropu s cílem podpořit nejzranitelnější regiony, odvětví a osoby při rekvalifikaci ve prospěch kvalitních pracovních míst, jež obstojí v budoucnosti, v těchto regionech;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">11.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že přechod musí být spravedlivý pro všechny segmenty společnosti; konstatuje, že to vyžaduje pochopení spravedlivého přechodu, jehož součástí jsou negativní a pozitivní dopady spojené s urychleným opatřením v oblasti klimatu, jako jsou ztráty pracovních míst a nové pracovní příležitosti;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">12.&#xa0;&#xa0;domnívá se, že transformace Evropy spjatá s klimatem musí být ekologicky, ekonomicky a&#xa0;sociálně udržitelná; zdůrazňuje, že za účelem zajištění politického přijetí ze strany všech občanů je důležité zohlednit distribuční dopady politik týkajících se klimatu a dekarbonizace, zejména na osoby s nízkým příjmem; domnívá se tedy, že sociální dopady by měly být plně zohledněny ve všech politikách EU a vnitrostátních politikách v oblasti změny klimatu s cílem zajistit sociální a ekologickou transformaci v Evropě;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">13.&#xa0;&#xa0;připomíná, že určitá míra flexibility při dosahování klimaticky neutrální ekonomiky by zmírnila sociální náklady, zejména v regionech závislých na uhlí, a přispěla by k jejich transformaci;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">14.&#xa0;&#xa0;připomíná, že přibližně 50 až 125 milionů evropských občanů je v současnosti ohroženo energetickou chudobou<footnote><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2015/563472/IPOL_STU(2015)563472_EN.pdf</p></footnote>; zdůrazňuje, že přechod na jiné zdroje energie může mít neúměrný dopad na osoby s nízkými příjmy a dále zvýšit energetickou chudobu; uznává, že energetická politika musí mít sociální rozměr a zajistit, aby nikdo nebyl opomenut; vyzývá členské státy, aby přijaly progresivní opatření s cílem zajistit spravedlivý přechod na jiné zdroje energie a přístup k energii pro všechny občany EU;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">15.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že aby Evropa dosáhla nulových čistých emisí skleníkových plynů, je nezbytné zapojit evropské občany a zajistit jejich účast; vybízí vnitrostátní, regionální a místní vládní instituce na všech úrovních, aby zavedly konkrétní opatření, která podpoří a usnadní zapojení občanů do přechodu na dekarbonizovanou společnost;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Přispění jednotlivých odvětví</span></p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">16.&#xa0;&#xa0;podtrhuje, že čisté emise budou muset být nakonec sníženy téměř na nulu ve všech odvětvích hospodářství, neboť všechna odvětví by měla společně přispět ke snižování emisí; vyzývá proto Komisi, aby našla cesty k zajištění neutrality z hlediska klimatu pro všechna odvětví;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">17.&#xa0;&#xa0;poukazuje nicméně na to, že dosažení ekonomiky s nulovými emisemi skleníkových plynů si vyžádá značné další investice do energetického systému EU a s ním spojené infrastruktury ve srovnání se současnou částkou, a to ve výši přibližně 175 až 290 miliard EUR ročně;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">18.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že existují různé způsoby, jak dosáhnout klimaticky neutrální ekonomiky, a domnívá se, že členské státy by měly mít možnost zvolit si vlastní cestu přechodu ke snížení emisí skleníkových plynů na základě svých strategických plánů v oblasti energetiky a klimatu; </p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">19.&#xa0;&#xa0;poukazuje na úlohu energeticky náročných odvětví při dosahování dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů EU; domnívá se, že zachování vedoucího postavení EU v oblasti nízkouhlíkového průmyslu a průmyslové výroby v EU, ochrana konkurenceschopnosti evropského průmyslu a předcházení riziku úniku uhlíku vyžadují inteligentní a cílené politické rámce; vyzývá Komisi, aby představila novou a integrovanou průmyslovou strategii EU v oblasti klimatu pro energeticky náročná odvětví na podporu přechodu ke konkurenceschopnému těžkému průmyslu s nulovými čistými emisemi;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">20.&#xa0;&#xa0;vyzývá Komisi, aby vypracovala průmyslovou strategii s opatřeními, jež umožní evropskému průmyslu soupeřit na globální úrovni za rovných podmínek;  domnívá se, že v rámci této politiky by Komise měla prozkoumat účinnost dodatečných opatření, která mají chránit odvětví ohrožená únikem uhlíku, pokud jde o dovoz produktů, a jež by nahradila, upravila nebo doplnila stávající opatření ohledně úniku uhlíku, a jejich slučitelnost s pravidly Světové obchodní organizace; </p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">21.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že s ohledem na různou startovní pozici v při přechodu na jiné zdroje energie může být úsilí o snížení emisí skleníkových plynů za účelem dosažení klimatické neutrality na úrovni EU vyvíjeno nestejně v různých částech Unie;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">22.&#xa0;&#xa0;vyzývá členské státy, aby bezodkladně provedly balíček opatření pro čistou energii; připomíná, že členské státy mají pravomoc rozhodnout s svém energetickém mixu v klimatickém a energetickém rámci EU;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">23.&#xa0;&#xa0;konstatuje, že Evropská komise ve své zprávě z roku 2018 „Ceny energií a energetické náklady v Evropě“<footnote><p margin-bottom="0pt" margin-left="0pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt"><span vertical-align="super"></span>https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1548155579433&amp;uri=CELEX%3A52019DC0001</p></footnote> zdůrazňuje, že EU je stále velmi vystavena nestabilním a rostoucím cenám fosilních paliv a že budoucí náklady na výrobu elektřiny mají podle očekávání v případě produkce elektřiny z fosilních paliv růst a v případě obnovitelných zdrojů klesat; zdůrazňuje, že náklady EU na dovoz energií vzrostly v roce 2017 o 26 % na 266 miliard EUR, zejména z důvodu rostoucích cen ropy; konstatuje, že ve zprávě se odhaduje, že nárůst cen ropy má negativní dopad na růst EU (-0,4&#xa0;% HDP v roce 2017) a inflaci (+0,6);</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">24.&#xa0;&#xa0;připomíná, že 71&#xa0;% veškeré energie je využíváno pouze pro vytápění prostor; souhlasí s Komisí v tom, že energeticky účinné domy se v Evropě neutrální z hlediska klimatu stanou normou, zajistí lepší zdraví a pohodlí pro všechny Evropany;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">25.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje ústřední úlohu obnovitelných zdrojů energie a dalších zdrojů energie s nízkými emisemi při přechodu na ekonomiku s nulovými emisemi skleníkových plynů, neboť energie je v současnosti zodpovědná za 75 % emisí skleníkových plynů Evropy;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">26.&#xa0;&#xa0;požaduje vysoce energeticky účinný energetický systém, který bude založen na zdrojích s nízkými emisemi, jež neohrožují energetickou bezpečnost; žádá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření v tomto směru, neboť budou mít vedlejší účinky napříč všemi hospodářskými odvětvími;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">27.&#xa0;&#xa0;uznává úlohu přisuzovanou zachycování a ukládání CO<span vertical-align="sub">2</span> ve většině scénářů týkajících se omezení oteplování na 1,5 °C ve zvláštní zprávě IPCC o oteplování o 1,5 °C; zdůrazňuje, že v této oblasti musí mít EU větší ambice; dále bere na vědomí cíle stanovené členskými státy v rámci strategického plánu pro energetické technologie (plán SET) provést v evropském energetickém a průmyslovém odvětví ve 20. letech 21. století zachycování a ukládání CO<span vertical-align="sub">2</span> v komerčním rozsahu; považuje za nezbytné zvýšit v průmyslových postupech používání zachycování a využívání CO<span vertical-align="sub">2</span> a zachycování a ukládání CO<span vertical-align="sub">2</span>, jež bude bezpečné z hlediska životního prostředí a povede k čistému snížení emisí pomocí zabránění emisím nebo trvalého ukládání CO<span vertical-align="sub">2</span>;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">28.&#xa0;&#xa0;poukazuje na to, že elektrifikace odvětví stavebnictví, průmyslu a dopravy bude hrát klíčovou úlohu při snižování emisí těchto odvětví a bude v budoucnosti vyžadovat spolehlivé dodávky elektřiny a lepší kapacitu ukládání;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">29.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že je důležité zajistit přechod z letecké dopravy na železniční, jakož i na veřejnou dopravu a sdílenou mobilitu; konstatuje, že silniční doprava se na celkových emisích oxidu uhličitého v EU podílí z jedné pětiny; vyzývá členské státy a Komisi, aby tedy přijaly rozhodná opatření s cílem umožnit spotřebitelům ve všech členských státech přístup k vozidlům s nulovými nebo nízkými emisemi a současně zabránit zvýšenému využívání starých a vysoce znečišťujících vozidel v členských státech s nízkými příjmy;   dále zdůrazňuje význam inteligentních technologií, např. inteligentní dobíjecí infrastruktury, pro vytvoření součinnosti mezi elektrifikací dopravy a využíváním obnovitelných zdrojů energie;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">30.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že EU by měla podporovat úlohu a úsilí regionů, měst a obcí; vyzývá Komisi, aby navázala na činnost Paktu starostů a primátorů, kteří zastupují 200 milionů evropských občanů, a umožnila jim podporovat další transformaci;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Maximální využití potenciálu lesů v souvislosti s klimatem v rámci udržitelného biohospodářství</span></p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">31.&#xa0;&#xa0;podporuje aktivní a&#xa0;udržitelné obhospodařování lesů na vnitrostátní úrovni společně s&#xa0;konkrétními prostředky ke stimulaci účinného a udržitelného biohospodářství v EU vzhledem ke značnému potenciálu lesů přispět ke snahám Evropy, pokud jde o problematiku klimatu (prostřednictvím pohlcování a ukládání uhlíku a substitučních účinků), a vzhledem k dosažení cíle nulových emisí nejpozději do roku 2050; uznává, že je nutné přizpůsobovat se změně klimatu a zastavit do roku 2020 úbytek biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémových služeb v EU; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat politiky založené na důkazech, které pomohou provést a financovat opatření EU v oblasti ochrany biologické rozmanitosti;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">32.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit větší komerční konkurenceschopnost udržitelného obhospodařování lesů a podporovat praktická opatření s výrazným pohlcováním a ukládáním uhlíku, např. používat dřevo jako stavební materiál ve městech i venkovských oblastech, jako náhradu fosilních paliv a jako nástroj pro lepší zadržování vody;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">33.&#xa0;&#xa0;doporučuje, aby se významné úsilí zaměřilo na agrolesnictví, přičemž skutečné přínosy z hlediska ekologie a biologické rozmanitosti je třeba zajistit tím, že budou stromy a další vegetace integrovány do obhospodařované zemědělské půdy;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">34.&#xa0;&#xa0;uznává pozitivní potenciál pro zalesňování v&#xa0;Evropě; je přesvědčen, že zalesňovací iniciativy musí být doplněny konkrétními iniciativami a&#xa0;pobídkami zaměřenými na&#xa0;posílení potenciálu k pohlcování, přičemž je třeba zajistit a&#xa0;posílit zdraví stávajících lesních pozemků, aby tak bylo možné využít výhod, které z toho plynou pro klima, udržitelné biohospodářství a&#xa0;biologickou rozmanitost; podporuje tedy zalesňování opuštěných pozemků nebo pozemků s okrajovou produktivitou, agrolesnictví a minimalizaci přeměny lesních ploch na jiné využití;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Financování a výzkum</span></p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">35.&#xa0;&#xa0;požaduje urychlené provedení inovačního fondu pro systém EU pro obchodování s emisemi a zahájení první výzvy k podávání návrhů v roce 2019 s cílem oživit investice do demonstrací průlomových nízkouhlíkových průmyslových technologií v širokém spektru odvětví, nejen ve výrobě elektřiny, ale také v oblasti dálkového vytápění a průmyslových postupů; požaduje, aby byl víceletý finanční rámec na období 2021–2027 a jeho programy plně v souladu s Pařížskou dohodou;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">36.&#xa0;&#xa0;domnívá se, že má-li Unie dosáhnout nulových čistých emisí, je třeba mobilizovat soukromé investice značné výše; domnívá se, že to bude vyžadovat dlouhodobé plánování,&#xa0;regulační stabilitu a&#xa0;předvídatelnost pro investory a v souladu s tím náležité zohlednění v budoucích předpisech EU;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">37.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že je důležité založit fond pro spravedlivý přechod zejména pro regiony nejvíce postižené dekarbonizací, především regiony s těžbou uhlí, společně se všeobecným horizontálním zohledněním sociálních dopadů ve stávajícím financování spojeném s otázkami klimatu; poukazuje v tomto ohledu na to, že vzhledem k transformaci, jež je zapotřebí v některých odvětvích, je třeba, aby tuto dlouhodobou strategii přijala široká veřejnost;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">38.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že geografická rovnováha při rozdělování podpory z výzkumných a inovačních programů mezi členské státy je klíčem pro jejich účinný příspěvek ke klimaticky neutrální ekonomice;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">Úloha spotřebitelů a oběhového hospodářství</span></p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">39.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že&#xa0;je důležité, aby v EU došlo nejen k nahrazení v oblasti energie, ale stejně tak i k nahrazení z hlediska výrobků/materiálů, tj.&#xa0;k nahrazování výrobků a&#xa0;materiálů, které jsou z&#xa0;fosilních zdrojů nebo při jejichž výrobě vznikají vysoké úrovně emisí, výrobky založenými na&#xa0;obnovitelných zdrojích;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">40.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že&#xa0;velká část spotřeby energie, a&#xa0;tedy i&#xa0;emisí skleníkových plynů, je vázána přímo na&#xa0;získání zdrojů, jejich zpracování, přepravu, přeměnu, použití a&#xa0;likvidaci; zdůrazňuje, že v každé fázi řetězce řízení zdrojů jsou možné velmi výrazné úspory; poukazuje tedy na to, že zvýšení produktivity zdrojů pomocí vyšší účinnosti a snížení odpadů ze zdrojů prostřednictvím opatření, jako je opětovné využití, recyklace a repase, může účinně snížit jak spotřebu zdrojů, tak emise skleníkových plynů a současně zlepšit konkurenceschopnost a vytvořit obchodní příležitosti a pracovní místa; vyzdvihuje nákladovou efektivitu opatření přijímaných na podporu oběhového hospodářství; zdůrazňuje, že lepší přístupy v oblasti účinného využívání zdrojů a oběhového hospodářství, jakož i v oblasti designu výrobků oběhového hospodářství pomohou zavést změnu ve výrobních a spotřebních vzorcích a snížit množství odpadu;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">41.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje význam politiky výrobků, jako jsou ekologické veřejné zakázky a ekodesign, která může významně přispět k&#xa0;úsporám energie a&#xa0;ke&#xa0;snížení uhlíkové stopy výrobků a&#xa0;zároveň zlepšit jejich materiálové složení a&#xa0;celkový dopad na&#xa0;životní prostředí; zdůrazňuje, že jako součást norem EU v&#xa0;oblasti ekodesignu je třeba zavést požadavky na oběhové hospodářství a&#xa0;rozšířit stávající metodiku ekodesignu na&#xa0;další kategorie výrobků vedle výrobků spojených se spotřebou energie;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">42.&#xa0;&#xa0;konstatuje, že&#xa0;úspěch přechodu k&#xa0;Evropě, která je neutrální z&#xa0;hlediska klimatu, bude záviset na&#xa0;účasti a&#xa0;angažovanosti občanů, což lze usnadnit prostřednictvím energetické účinnosti a&#xa0;dostupností energie z obnovitelných zdrojů na místě nebo prostřednictvím technologií založených na obnovitelných zdrojích energie v&#xa0;blízkém okolí;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">43.&#xa0;&#xa0;je toho názoru, že by se mělo pokračovat v práci na spolehlivém měření vlivu klimatu na základě spotřeby; bere na&#xa0;vědomí skutečnost, že&#xa0;na&#xa0;základě stávajících modelů dospěla hloubková analýza k&#xa0;závěru, že&#xa0;úsilí EU o&#xa0;snížení emisí z&#xa0;jeho výroby je nějakým způsobem vyrovnáno dovozem zboží s&#xa0;vyšší uhlíkovou stopou;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt"><span font-style="italic" font-weight="bold">EU a globální opatření v oblasti klimatu</span></p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">44.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje význam rostoucího počtu iniciativ a soustavného dialogu na patřičných mezinárodních fórech a účinné diplomacie v oblasti klimatu s cílem podnítit obdobná politická rozhodnutí k ambiciózním cílům v oblasti klimatu i v dalších regionech a třetích zemích, vzhledem k tomu, že pouze činnost na globální úrovni může mít vliv na celosvětové snížení emisí skleníkových plynů;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">45.&#xa0;&#xa0;vyjadřuje politování nad skutečností, že mnoho ostatních významných ekonomik ještě stále nepracuje na dlouhodobých strategiích a že v ostatních významných ekonomikách neprobíhají téměř žádné diskuse o zvýšení vnitrostátně stanovených příspěvků, aby byly v&#xa0;souladu s&#xa0;celosvětovým cílem podle Pařížské dohody; žádá proto Radu a&#xa0;Komisi, aby zintenzívnily diplomacii v&#xa0;oblasti klimatu a&#xa0;přijaly další vhodná opatření na podporu ostatních významných ekonomik, aby bylo možné společně dosáhnout dlouhodobých cílů Pařížské dohody;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">46.&#xa0;&#xa0;zdůrazňuje, že důležité je posílit interoperabilitu mezi politickými nástroji EU a jejich ekvivalenty ve třetích zemích, zejména mechanismů stanovování cen uhlíku; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci a podpoře při rozvoji mechanismů stanovování cen uhlíku mimo Evropu a zintenzivnila je s cílem usilovat o vyšší snížení emisí a lepší rovné podmínky na celém světě; zdůrazňuje, že je důležité stanovit environmentální záruky s cílem zajistit skutečné a dodatečné snížení skleníkových plynů; vyzývá tedy Komisi, aby podporovala přísná a spolehlivá mezinárodní pravidla týkající se článku 6 Pařížské dohody s cílem zabránit mezerám při započítávání nebo dvojímu započítávání snižování emisí;</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-align="center" text-indent="-28.35pt">°</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-align="center" text-indent="-28.35pt">°&#xa0;&#xa0;°</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">47.&#xa0;&#xa0;pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a&#xa0;vládám a&#xa0;parlamentům členských států.</p><p margin-bottom="12pt" margin-left="28.35pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt" text-indent="-28.35pt">&#xa0;</p></Section></Motion>