o pozměněném návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 77/388/EHS, pokud jde o místo poskytování služeb

(KOM(2005)0334 – C6‑0322/2005 – 2003/0329(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0334)

Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

–   s ohledem na článek 93 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6‑0322/2005),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6‑0153/2006),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem změnila svůj návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh 2

Bod odůvodnění 6

Odůvodnění

Účelem pozměňovacího návrhu je zdůraznit, že po zavedení systému jednoho správního místa nebudou tyto výjimky, zvláště v případě služeb poskytovaných na dálku, pro dodavatele znamenat nepřiměřené administrativní zatížení.

Pozměňovací návrh, který předložil Jules Maaten

Pozměňovací návrh 3

BOD ODŮVODNĚNÍ 8A (nový)

Or. en

Odůvodnění

Změna pravidel týkajících se místa poskytování služeb vyžaduje podle návrhu Komise začlenění služeb, na které se vztahuje přenesení daňové povinnosti, k oznamovacím povinnostem, které v současné době existují pro dodávky zboží uvnitř Společenství. Z toho vyplývá nezbytné rozšíření oblasti výměny informací mezi členskými státy prostřednictvím systému VIES o služby. Systém VIES je v současné době omezen na dodávky zboží uvnitř Společenství. Nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 ze dne 7. října 2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty, které tvoří právní základ pro výměnu informací, bude proto pozměněno tak, aby byly do oblasti výměny informací zahrnuty služby. Změny v nařízení Rady 1798/2003 úzce souvisí se vstupem nových pravidel stanovených v návrhu směrnice v platnost. Bez nezbytných změn v nařízení by členské státy nemohly kontrolovat poskytování služeb uvnitř Společenství. Nedostatek informací by zvýšil riziko podvodů. Jelikož systém VIES v současné době umožňuje pouze předávání údajů, které souvisejí s dodávkami zboží uvnitř Společenství, měl by být uplatňován tak, aby umožňoval výměnu údajů souvisejících se službami. Účinná úprava systému VIES je předpokladem pro dobré fungování nových pravidel týkajících se místa poskytování služeb.

Pozměňovací návrh, který předložil Zsolt László Becsey

Pozměňovací návrh 4

ČL. 1 BOD 1

Čl. 6 odst. 6 (směrnice 77/388/EHS)

Or. en

Odůvodnění

Stávající článek v návrhu Komise v této podobě narušuje hospodářskou soutěž, protože pokud je nějakému podniku velkou nadnárodní společností svěřeno poskytování doplňkových služeb, je nucen připojit se k větší skupině pro účely DPH, která zahrnuje dotyčnou nadnárodní společnost a jiné menší podniky. Pokud tak neučiní, má povinnost k DPH. To ohrožuje konkurenceschopnost podniků mimo skupinu pro účely DPH.

Pozměňovací návrh, který předložil Zsolt László Becsey

Pozměňovací návrh 5

ČL. 1 BOD 2

Čl. 9 odst. 3 (směrnice 77/388/EHS)

Or. en

Odůvodnění

Podniky v praxi více upřednostňují služby podnikům (B2B) než služby zákazníkům (B2C). Je nepodstatné požadovat po poskytovatelích služeb, aby zjišťovali, pro jaký účel chce příjemce obchodovaného zboží a služeb využít.

I. Legislativní kontext

V červenci 2000 Komise stanovila novou strategii ohledně politiky DPH

KOM(2000)0348 ze dne 7. července 2000 „Stretegie na zdokonalení vybírání DPH v kontextu jednotného trhu“.

V době, kdy byla přijata tato zásada, byly možné deformace vyplývající z tohoto opačného principu minimální, vzhledem k tomu, že v jejich důsledku získávala výnos daně země spotřeby. Nicméně s dokonalejším uskutečňováním vnitřního trhu, rostoucí globalizací a oblibou dálkového obchodu hrozilo, že se z výjimky stane pravidlo. S ohledem na tento vývoj a po veřejné konzultaci v roce 2002 přišla Komise s návrhem na změnu tohoto problematického pravidla

KOM(2003)0822 ze dne 23. prosince 2003.

Spíše než opravovat stávající pravidla a právní předpisy navrhuje Komise navrátit se k původnímu principu a definovat místo poskytování služeb mezi plátci daně (tzv. B2B) jako místo, v němž je usazen zákazník se zdaněním podáním daňového přiznání jako pravidlem.

II. Cíle původního návrhu

Klíčovou zásadou původního návrhu Komise bylo, že jakákoli změna platných pravidel pro stanovení místa zdanění služeb by měla co nejvíce vést ke zdanění v místě, kde dochází k aktuální spotřebě. Očekává se, že by to mělo vést k značnému zjednodušení praktických náležitostí spojenými s odvětvím přeshraničních služeb.

Původní návrh Komise se soustřeďoval výlučně na ustanovení týkající se služeb poskytovaných plátcům daně (B2B). Poté se přistoupilo ke vztahu „obchodník–spotřebitel“ - Business-to Consumer (B2C). Během konzultací se nicméně ukázalo, že vzhledem k značným podobnostem mezi oběma oblastmi, by bylo nelogické neřešit druhý případ zdaněním v místě usazení dodavatele (pokud chybí zvláštní ustanovení). Je třeba mít na paměti, že žijeme v éře globalizace, kdy je přitažlivý obchod na dálku, a může nastávat riziko narušení hospodářské soutěže. Komise se tedy rozhodla pozměnit svůj původní návrh a rozšířit jej i na oblast B2C.

III. Cíle pozměněného návrhu

Pozměňovací návrhy, které mají být uplatněny na oblast B2C, by měly být široce v souladu s navrhovanými pravidly pro B2B služby. Avšak aby se předešlo přehnaným nárokům na poskytovatele služeb vyplývajícím z nutnosti vyhovět řadě různých systémů DPH, je nezbytné zavést souběžně s tímto návrhem doprovodný mechanismus. Zpravodaj by proto v souladu s Komisí rád zdůraznil slučitelnost navrhovaných změn se systémem jednoho správního místa (one-stop scheme) předloženým Komisí v roce 2005, k němuž již Parlament zaujal kladné stanovisko. Základním cílem tohoto systému je zjednodušit povinnosti v oblasti DPH pro přeshraniční obchod a umožnit tak dodavatelům splnit jejich daňové požadavky pro všechny druhy přeshraniční činnosti v tom členském státě, v němž jsou usazeni, přičemž jejich daňová přiznání by byla automaticky zaslána do členských států, v nichž byly služby skutečně poskytnuty. To by pomohlo odstranit narušení hospodářské soutěže, neboť zdaňováním služeb dodávaným neplátcům daně v místě spotřeby se zajistí, že vliv sazeb DPH v místě spotřeby bude vždy neutrální.

IV. Názor zpravodaje

Zpravodaj znovu vyjadřuje svou již dříve vyslovenou podporu původnímu návrhu Komise, který podle jeho názoru představuje naléhavě potřebnou změnu pravidel o místě poskytování služeb a zajišťuje tolik potřebou pružnost a umožňuje tak právním předpisům reagovat na vývoj v odvětví služeb. Zajišťuje rovněž eliminaci vlivu různých sazeb DPH a eliminaci možného narušení hospodářské soutěže.

Vítá rovněž iniciativu týkající se služeb poskytovaných neplátcům daně v souladu s režimem předpokládaným pro transakce mezi plátci daně, což odstraňuje případná narušení hospodářské soutěže spojená s pobídkovým prvkem v podobě sazby DPH.

Zpravodaj rovněž zdůrazňuje, že DPH se ze své definice týká spotřeby a že toto pravidlo se musí uplatňovat co nejšířeji. Souhlasí s tím, že některé služby, jako je nákladní a osobní doprava uvnitř Společenství nebo restaurační služby poskytované na plavidlech, v letadlech či ve vlacích, nemohou této zásadě vyhovět, a jsou proto nutná zvláštní ustanovení. Zpravodaj schvaluje zavedené výjimky, i když zdůrazňuje, že je třeba zajistit lepší rovnováhu mezi zásadou místa spotřeby a příslušnými správními postupy. Ve výše uvedených případech dopravy uvnitř Společenství nebo služeb, které mohou být poskytovány na dálku, jsou platná ustanovení stále značně zatěžující a obtížně použitelná.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem žádá zpravodaj naléhavě Radu, aby zavedla nová ustanovení souběžně se systémem jednoho správního místa, což umožní malým a středním podnikům vyhnout se zbytečným formalitám zatěžujícím přeshraniční transakce a sníží administrativní zátěž u některých kategorií výše uvedených služeb.

Zpravodaj však přesto nemá v úmyslu předkládat pozměňovací návrhy k pozměněnému návrhu Komise a doporučuje, aby jej poslanci Evropského parlamentu přijali beze změn.