Dokument ze zasedání
4. 5. 2010
***I
ZPRÁVA
o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (přepracované znění)
( KOM(2009)0126 – C7-0044/2009 – 2009/0054(COD) )
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
Zpravodajka: Barbara Weiler
(Přepracování – článek 87 jednacího řádu)
Navrhovatel stanoviska(*):
Raffaele Baldassarre, Výbor pro právní záležitosti
(*) Přidružené výbory – článek 50 jednacího řádu
PR_COD_Recastingam
Vysvětlivky |
* Postup konzultace *** Postup souhlasu ***I Řádný legislativní postup (první čtení) ***II Řádný legislativní postup (druhé čtení) ***III Řádný legislativní postup (třetí čtení) (Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu.)
|
Pozměňovací návrhy k návrhu aktu |
V pozměňovacích návrzích Parlamentu je pozměněný text zvýrazněn tučnou kurzivou Zvýraznění normální kurzivou je upozorněním pro technická oddělení a označuje části návrhu aktu, u nichž je navržena oprava, a má sloužit k usnadnění vypracování konečného znění (např. zjevné chyby nebo vynechání textu v některé jazykové verzi). Tyto navržené opravy podléhají dohodě příslušných oddělení.
V záhlaví každého pozměňovacího návrhu k existujícímu aktu, který má být návrhem aktu pozměněn, je na třetím řádku uveden návrh aktu a na čtvrtém řádku ustanovení aktu, kterého se pozměňovací návrh týká. Převzaté části ustanovení existujícího aktu, které Parlament hodlá změnit, zatímco návrh aktu tento úsek nezměnil, jsou označeny tučně. Případné vypuštění takovýchto úseků se označuje [...].
|
OBSAH
Strana
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU 5
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ 32
PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI 35
PŘÍLOHA: STANOVISKO PORADNÍ SKUPINY PRÁVNÍCH SLUŽEB 36
STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti 38
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku 53
POSTUP 67
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (přepracované znění)
( KOM(2009)0126 – C7-0044/2009 – 2009/0054(COD) )
(Řádný legislativní postup – přepracování)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě ( KOM(2009)0126 ),
– s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0044/2009),
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ ( KOM(2009)0665 ),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 a článek 114 Smlouvy o fungování EU,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů[1],
– s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti ze dne ... pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů podle čl. 87 odst. 3 jednacího řádu,
– s ohledem na články 87 a 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku ( A7-0136/2010 ),
A. vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějších aktů s výše uvedenými změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,
1. schvaluje návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise a v níže uvedeném pozměněném znění;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a parlamentům členských států.
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(7) Jedním z prioritních opatření Plánu evropské hospodářské obnovy je snížení administrativní zátěže a podpora podnikání mimo jiné tím, že se zajistí, aby orgány veřejné moci hradily faktury, i od malých a středních podniků, za dodávky a služby do jednoho měsíce, čímž by se snížily problémy s likviditou. | (7) Jedním z prioritních opatření Plánu evropské hospodářské obnovy je snížení administrativní zátěže a podpora podnikání mimo jiné tím, že se zajistí, aby byly faktury za dodávky a služby, i od malých a středních podniků, hrazeny v zásadě do jednoho měsíce, čímž by se snížily problémy s likviditou. |
Odůvodnění
Veřejní i soukromí zadavatelé zakázek mají mít v zásadě povinnost provádět úhradu ve lhůtě 30 dní. Je však nutné i nadále umožnit výjimky, jak to činí tato směrnice. Například v oblasti stavebnictví mohou být výkony, a v důsledku toho i vyúčtování, tak náročné, že jejich přezkum může trvat déle, než kolik činí stanovená lhůta. Úprava spočívající ve splátkách zde může mít kompenzační účinek.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(12) Opožděná platba představuje porušení smlouvy, které je v mnoha členských státech pro dlužníky finančně přitažlivé vzhledem k nízkým nebo žádným úrokům z prodlení účtovaným za opožděné platby nebo pomalému řízení k dosažení náhrady. Je nezbytné změnit tento trend a zajistit takové důsledky opožděné platby, které od takového chování odrazují, a proto je nezbytná rozhodná změna včetně ustanovení, že vyloučení z práva na účtování úroků bude považováno za nepřiměřenou smluvní podmínku, a včetně stanovení náhrady nákladů, které věřitelům vzniknou. | (12) Opožděná platba představuje porušení smlouvy, které je v mnoha členských státech pro dlužníky finančně přitažlivé vzhledem k nízkým nebo žádným úrokům z prodlení účtovaným za opožděné platby nebo pomalému řízení k dosažení náhrady. Je nezbytné změnit tento trend, vytvořit kulturu včasných plateb a zajistit takové důsledky opožděné platby, které od takového chování odrazují. Součástí této změny by mělo být stanovení maximální délky platebních lhůt, poskytování náhrad věřitelům za vzniklé náklady a ustanovení o tom, že vyloučení z práva účtovat úroky a z práva na náhradu nákladů spojených s vymáháním bude považováno za nespravedlivé smluvní podmínky a nekalé obchodní zvyklosti. Zvláštní důraz by měl být kladen na malé a střední podniky. Je tudíž zásadní nenavrhovat opatření, která zvyšují administrativní zátěž a byrokracii.
|
Odůvodnění
Je třeba dát hospodářským subjektům jasně najevo, že vyloučení z práva na náhradu nákladů spojených s vymáháním (tj. jednoho z práv, které má tento návrh posílit) představuje nespravedlivé smluvní podmínky, které vůči věřitelům nelze uplatnit a které mohou zakládat nárok na náhradu škody.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (12a) Proto by mělo být ustanoveno, že by platební lhůty u smluv mezi podniky měly být v zásadě omezeny na 60 dnů. Mohou však existovat objektivní důvody pro to, aby podniky požadovaly delší lhůty, například pokud je prodej soustředěn do určitých období roku, zatímco nákupy je nutné provádět průběžně po celý rok. Smluvní strany by tudíž měly mít možnost konkrétně se dohodnout na platebních lhůtách delších než 60 dnů, ovšem pouze za předpokladu, že toto prodloužení nezpůsobí žádné ze smluvních stran neopodstatněné škody. |
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(13) V zájmu soudržnosti právních předpisů Společenství by měla být pro účely této směrnice použita definice „veřejných zadavatelů“ podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.
| (13) V zájmu soudržnosti právních předpisů Společenství by měla být pro účely této směrnice použita definice „veřejných zadavatelů“ podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb1. Veřejné podniky definované ve směrnici 2004/17/ES by však neměly být zahrnuty pod definici „orgánu veřejné moci“. |
| _____ 1 Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1. |
Odůvodnění
Zahrnutí veřejných podniků, jak jsou definovány ve směrnici 2004/17/ES, do oblasti působnosti směrnice by vedlo k narušení hospodářské soutěže v dotčeném odvětví. Tento pozměňovací návrh souvisí s pozměňovacím návrhem k čl. 2 odst. 2.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(15) Je nezbytné, aby věřitelé získali spravedlivou náhradu nákladů spojených s vymáháním, které jim vznikly v důsledku opožděné platby, aby se zajistily takové důsledky opožděné platby, které od takového chování odrazují. Náklady spojené s vymáháním by měly zahrnovat rovněž náklady spojené s vymáháním administrativních nákladů a náhradu za interní náklady vzniklé v důsledku opožděné platby, pro něž by v této směrnici měla být stanovena možnost paušální minimální částky, kterou lze kumulovat s úrokem pro opožděnou platbu . O náhradě nákladů spojených s vymáháním by se mělo uvažovat bez dotčení vnitrostátních předpisů, na jejichž základě může soudce věřiteli přiznat jakoukoli další náhradu škody, která souvisí s opožděnou platbou dlužníka . | (15) Je nezbytné, aby věřitelé získali spravedlivou náhradu nákladů spojených s vymáháním, které jim vznikly v důsledku opožděné platby, aby se zajistily takové důsledky opožděné platby, které od takového chování odrazují. Náklady spojené s vymáháním by měly zahrnovat rovněž náklady spojené s vymáháním administrativních nákladů a náhradu za interní náklady vzniklé v důsledku opožděné platby, pro něž by v této směrnici měla být stanovena možnost paušální částky, kterou lze kumulovat s úrokem pro opožděnou platbu. O náhradě nákladů spojených s vymáháním by se mělo uvažovat bez dotčení vnitrostátních předpisů, na jejichž základě může soudce věřiteli přiznat jakoukoli další náhradu škody, která souvisí s opožděnou platbou dlužníka. |
Odůvodnění
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (15a) Kromě nároku na platbu paušální částky na náklady spojené s vymáháním by měl mít věřitel rovněž nárok na náhradu za zbývající náklady spojené s vymáháním, které mu vznikly v souvislosti s opožděnou platbou dlužníka, přičemž k těmto nákladům patří zejména náklady, které věřiteli vzniknou pověřením advokáta nebo společnosti vymáhající pohledávky. Věřitel by měl mít možnost uplatnit také náklady, jež mu vznikly využitím dispozičního úvěru. |
Odůvodnění
Je potřeba vyjasnit, jaké náklady věřitele patří ke zbývajícím nákladům spojeným s vymáháním, které mu vznikly v souvislosti s opožděnou platbou. Tento výčet není úplný.
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(16) Průzkumy ukazují, že orgány veřejné moci často vyžadují u obchodních transakcí smluvní platební lhůty, jež jsou výrazně delší než 30 dní. Proto by platební lhůty u zakázek zadávaných orgány veřejné moci měly být v zásadě omezeny na maximální dobu 30 dní. | vypouští se |
Odůvodnění
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(17) Opožděné platby jsou zvláště politováníhodné, dochází-li k nim i přes solventnost dlužníka. Průzkumy ukazují, že orgány veřejné moci často hradí faktury až dlouhou dobu po uplynutí platné platební lhůty. Orgány veřejné moci mohou čelit méně závažným finančním omezením, protože mohou mít výhodu jistějších, předvídatelnějších a trvalejších příjmů než soukromé podniky. Zároveň jsou při dosahování svých cílů méně závislé na budování stálých obchodních vztahů než soukromé podniky. Proto mohou mít orgány veřejné moci menší motivaci k včasné úhradě. Kromě toho mohou mnohé orgány veřejné moci získat financování za atraktivnějších podmínek než soukromé podniky. Opožděné platby ze strany orgánů veřejné moci tedy soukromým podnikům způsobují nejen neopodstatněné náklady, ale vedou obecně k neefektivnosti. Proto je vhodné v případě opožděných plateb ze strany orgánů veřejné moci zavést odrazující náhrady, které budou odpovídajícím způsobem vyšší. | (17) Opožděné platby jsou zvláště politováníhodné, dochází-li k nim i přes solventnost dlužníka. Průzkumy ukazují, že orgány veřejné moci často hradí faktury až dlouhou dobu po uplynutí platné platební lhůty. Orgány veřejné moci mohou čelit méně závažným finančním omezením, protože mohou mít výhodu jistějších, předvídatelnějších a trvalejších příjmů než soukromé podniky. Zároveň jsou při dosahování svých cílů méně závislé na budování stálých obchodních vztahů než soukromé podniky. Proto mohou mít orgány veřejné moci menší motivaci k včasné úhradě. Kromě toho mohou mnohé orgány veřejné moci získat financování za atraktivnějších podmínek než soukromé podniky. Opožděné platby ze strany orgánů veřejné moci tedy soukromým podnikům způsobují nejen neopodstatněné náklady, ale vedou obecně k neefektivnosti. Tento negativní dopad opožděných plateb ze strany veřejných orgánů je třeba hodnotit v kontextu významu veřejných zakázek pro celkovou ekonomiku Evropské unie. Proto je vhodné zavést pro obchodní transakce mezi podniky a orgány veřejné moci zvláštní pravidla, kterými by byly především stanoveny platební lhůty pro zakázky zadávané orgány veřejné moci, jež by nepřesahovaly 30 dnů. |
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (17a) Orgány Evropské unie jsou ve srovnatelném postavení jako orgány veřejné moci členských států, pokud jde o jejich financování a obchodní vztahy. Maximální platební lhůty pro orgány veřejné moci, jak jsou uvedeny v této směrnici, platí proto i pro orgány Evropské unie. |
Odůvodnění
Pozměňovací návrh je třeba číst v souvislosti s čl. 2 odst. 2. Zpravodajka se domnívá, že by směrnice měla platit i pro orgány Evropské unie.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17 b (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (17b) Zvláštním důvodem k obavám v souvislosti s opožděnými platbami je v mnoha členských státech situace v oblasti zdravotních služeb. Problémy ve zdravotnictví však nelze vyřešit přes noc, neboť potíže, s nimiž se potýkají zdravotnická zařízení, mají kořeny v zadlužení, které vzniklo v minulosti. Zdravotnickým zařízením by proto měla být umožněna větší míra flexibility při plnění jejich závazků. Členské státy by nicméně měly vynaložit veškeré úsilí, aby ve zdravotnictví zajistily úhrady plateb v rámci smluvních platebních lhůt. |
Odůvodnění
V mnohých členských státech je pro zdravotnická zařízení obtížné provádět platby včas. Ve velkém počtu případů jsou tyto problémy s platbami výsledkem „minulých omylů“ a strukturálních problémů. Členské státy by se měly snažit zajistit, aby se pravidla stanovená v této směrnici použila také na platby ze strany zdravotnických zařízení. Těmto zařízením by se však měla poskytnout větší míra flexibility při provádění plateb.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(18) Tato směrnice by měla zakázat zneužití smluvní svobody v neprospěch věřitele. Pokud dohoda slouží především účelu dosažení další dlužníkovy likvidity na úkor věřitele , například prostřednictvím vyloučení možnosti pro věřitele, aby účtoval úroky za opožděnou platbu, nebo stanovení takové úrokové sazby v případě opožděné platby, která je podstatně nižší než zákonný úrok stanovený touto směrnicí , nebo pokud hlavní smluvní strana stanoví pro své dodavatele a subdodavatele platební podmínky, které nejsou opodstatněné ve srovnání s podmínkami, které stanovila sama pro sebe, lze takové počínání považovat za okolnosti zakládající zneužití. Touto směrnicí by neměly být dotčeny vnitrostátní předpisy týkající se způsobu uzavírání smluv nebo upravující platnost smluvních podmínek, které jsou výrazně v neprospěch dlužníka. | (18) Tato směrnice by měla zakázat zneužití smluvní svobody v neprospěch věřitele. Pokud smluvní podmínka či zvyklost slouží především účelu dosažení další dlužníkovy likvidity na úkor věřitele , například prostřednictvím vyloučení možnosti pro věřitele, aby účtoval úroky za opožděnou platbu, nebo stanovení takové úrokové sazby v případě opožděné platby, která je podstatně nižší než zákonný úrok stanovený touto směrnicí , nebo pokud hlavní smluvní strana stanoví pro své dodavatele a subdodavatele platební podmínky, které nejsou opodstatněné ve srovnání s podmínkami, které stanovila sama pro sebe, lze takové počínání považovat za okolnosti zakládající zneužití. V souladu s akademickým návrhem společného referenčního rámce by měly být všechny smluvní podmínky či zvyklosti, jež se výrazně odchylují od poctivých obchodních zvyklostí, jsou v rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním, považovány za nespravedlivé. Touto směrnicí by neměly být dotčeny vnitrostátní předpisy týkající se způsobu uzavírání smluv nebo upravující platnost smluvních podmínek, které jsou výrazně v neprospěch dlužníka. |
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
. | (18a) V souvislosti se zvýšeným úsilím zabránit zneužívání smluvní svobody na úkor zájmů věřitelů by měly členské státy, oficiálně uznané subjekty a subjekty, jež na tom mají oprávněný zájem, vybídnout – s podporou Komise – k vypracování a zveřejnění kodexů chování a přijetí systémů řešení sporů založených na mediaci a arbitrážním řízení, které by měly být dobrovolné, měly by nabízet vhodné postupy pro podávání stížností a měly by být vyjednány na úrovni členských států či Unie a navrženy tak, aby zajistily plné dodržování práv stanovených v této směrnici. |
Odůvodnění
Je v každém případě žádoucí, aby kodexy chování obsahovaly účinný postup pro podávání stížností, který by bylo možné uplatnit vůči těm, kdo neplní své smluvní závazky. Taková ustanovení však mohou mít pouze omezenou účinnost, pokud budou vytvořena na dobrovolném základě, neboť neexistují závazné způsoby, jak zajistit řádné jednání dotčených partnerů (kromě hrozby vyloučení). Je proto zásadní zajistit co nejširší zapojení zastupujících subjektů a podpořit mediaci a rozhodčí řízení, aby bylo zaručeno, že nalezená řešení budou ta nejméně nákladná a nejrychlejší.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18 b (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (18b) Tato směrnice stanoví zvláštní kritéria pro posouzení případné nepřiměřenosti smluvních podmínek s ohledem na zvláštnosti transakcí mezi podniky nebo mezi podniky a orgány veřejné moci, které se výrazně liší od podmínek transakcí, jichž se účastní spotřebitelé. |
Odůvodnění
Pozměňovací návrh objasňuje, že zvláštní kritéria pro posouzení případné nepřiměřenosti smluvních podmínek stanovených v této směrnici jsou vypracována s ohledem na zvláštnosti transakcí mezi podniky nebo mezi podniky a orgány veřejné moci, které se výrazně liší od podmínek transakcí, jichž se účastní spotřebitelé.
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 20 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (20a) S cílem umožnit soulad s ustanoveními této směrnice by členské státy měly podporovat mediaci nebo jiné alternativní způsoby řešení sporů. |
Odůvodnění
Záměrem zpravodajky je podpořit využívání mediace a jiných alternativních způsobů řešení sporů.
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 22
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(22) Je třeba zajistit, aby vymáhání nesporných pohledávek souvisejících s opožděnými platbami v obchodních transakcích bylo ukončeno v krátké době. | (22) Je třeba zajistit, aby vymáhání nesporných pohledávek souvisejících s opožděnými platbami v obchodních transakcích bylo ukončeno v krátké době, s možností vymáhat tyto pohledávky od podniků a orgánů veřejné moci prostřednictvím široce dostupného postupu využívajícího internet, který budou moci za stejných podmínek uplatňovat všichni věřitelé usazení v Unii a jenž bude bezprostředně přístupný prostřednictvím evropského portálu e-Justice, jakmile bude tento portál k dispozici. |
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 22 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (22a) V souladu s bodem 34 interinstitucionální dohody o zlepšení tvorby právních předpisů by členské státy měly jak pro vlastní potřebu, tak i v zájmu Unie sestavit vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrná souvztažnost mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a tyto tabulky zveřejnit. |
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Čl. 2 – bod 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2) „orgánem veřejné moci“ se rozumí jakýkoli smluvní orgán , jak je definován směrnicí 2004/18/ES; | 2) „orgánem veřejné moci“ se rozumí jakýkoli smluvní orgán, jak je definován v čl. 1 odst. 9 směrnice 2004/18/ES a v čl. 2 odst. 1 a) směrnice 2004/17/ES bez ohledu na předmět nebo hodnotu zakázky, jakož i jakýkoli orgán a úřad a jakákoli instituce a agentura Evropské unie; |
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Čl. 2 – bod 4
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
4) „opožděnou platbou“ se rozumí neprovedení platby v platební lhůtě stanovené v čl. 3 odst. 2 nebo čl. 5 odst. 2; | 4) „opožděnou platbou“ se rozumí neprovedení platby v platební lhůtě stanovené ve smlouvě, a pokud taková lhůta ve smlouvě stanovena není, v platební lhůtě stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) nebo čl. 5 odst. 2 písm. b); |
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh je důležitý, protože by mělo být možné, aby smlouva stanovila kratší platební lhůtu, než jaká je stanovena v čl. 3 odst. 2 a v čl. 5 odst. 2, a pokud to umožněno bude, měl by být dlužník za její nedodržení přiměřeně penalizován.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Čl. 2 – bod 5
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
5) „úrokem z prodlení v případě opožděné platby“ se rozumí zákonný úrok nebo úrok sjednaný mezi podniky; | 5) „úrokem z prodlení v případě opožděné platby“ se rozumí zákonný úrok nebo úrok sjednaný mezi podniky, který není nižší než zákonný úrok; |
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Čl. 2 – bod 6
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
6. „zákonným úrokem“ se rozumí jednoduchý úrok z prodlení v případě opožděné platby, jehož sazba činí součet referenční sazby plus nejméně sedm procentních bodů; | 6. „zákonným úrokem“ se rozumí jednoduchý úrok z prodlení v případě opožděné platby, jehož sazba činí součet referenční sazby plus nejméně devět procentních bodů; |
Odůvodnění
Jednotnější soubor pravidel, jenž by platil pro všechna odvětví a stanovil by mírné zvýšení zákonné úrokové sazby, spíše než paušální náhradu za opožděnou platbu, by zajistil, že se všemi věřiteli bude zacházeno spravedlivě a že vůči nim budou uplatňovány přiměřené a odrazující sankce. Tento pozměňovací návrh je podmíněn vypuštěním čl. 5 odst. 5 návrhu Komise.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Čl. 2 – bod 9 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 9a) „přezkoumatelnou fakturou“ se rozumí přehledně vyhotovená závěrečná faktura, na níž je dodrženo dohodnuté pořadí položek a která používá pojmy obsažené ve smlouvě. K této faktuře se jako důkaz o povaze a rozsahu plnění přiloží propočty množství, nákresy a jiné doklady; |
Odůvodnění
Faktura musí splňovat požadavek přezkoumatelnosti, aby mohla platební lhůta začít běžet a aby vůbec došlo ke vzniku platebního závazku. Za tímto účelem na ní musí být například uveden výčet položek, za něž je platba požadována, musí na ní být označeny položky, za které se účtují náklady na plnění, a musí k ní být přiloženy příslušné doklady. Má-li být považována za úplnou a řádnou, musí faktura po obsahové stránce odrážet ujednání mezi smluvními stranami.
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Čl. 3 – nadpis
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Úrok z prodlení v případě opožděné platby | Transakce mezi podniky |
Odůvodnění
Pro účely větší srozumitelnosti by měl název uvádět, že se článek 3 týká pouze opožděných plateb mezi podniky.
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 2 – písm. b
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
b) jestliže den splatnosti ani platební lhůta nejsou ve smlouvě stanoveny, stává se úrok z prodlení v případě opožděné platby splatným automaticky v jakékoli z těchto lhůt : | b) jestliže den splatnosti ani platební lhůta nejsou ve smlouvě stanoveny, stává se úrok z prodlení v případě opožděné platby splatným automaticky v jakékoli z těchto lhůt : |
i) 30 dnů po dni, kdy dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby; | i) 30 kalendářních dnů po dni, kdy dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby, a po termínu splatnosti; |
ii) jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve než zboží nebo služby, 30 dnů po obdržení zboží nebo služeb; | ii) jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve než zboží nebo služby, 30 kalendářních dnů po obdržení zboží nebo služeb; |
iii) jestliže přejímka nebo prohlídka zboží nebo služeb, jejímž prostřednictvím se zjišťuje, zda zboží nebo služby byly dodány v souladu se smlouvou, jsou prováděny podle zákona nebo smlouvy a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve anebo v den, kdy probíhá přejímka nebo prohlídka, 30 dnů po uvedeném dni . | iii) jestliže přejímka nebo prohlídka zboží nebo služeb, jejímž prostřednictvím se zjišťuje, zda zboží nebo služby byly dodány v souladu se smlouvou, jsou prováděny podle zákona nebo smlouvy a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve anebo v den, kdy probíhá přejímka nebo prohlídka, 30 kalendářních dnů po uvedeném dni; |
| ba) datum obdržení faktury není předmětem smluvní dohody mezi dlužníkem a věřitelem. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 2 a a 2 b (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 2a. Členské státy zajistí, že maximální doba trvání přejímky nebo prohlídky uvedené v odst. 2 písm. b) bodě iii) nepřekročí dobu 30 dnů. |
| 2b.Členské státy zajistí, že lhůta splatnosti stanovená ve smlouvě nepřekročí 60 dnů, pokud se dlužník a věřitel výslovně nedohodnou jinak a pokud to žádné ze smluvních stran nezpůsobí neopodstatněné škody. |
Odůvodnění
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Členské státy zajistí, že v okamžiku, kdy se úrok z prodlení stane splatným v obchodních transakcích podle článků 3 a 5 a pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, věřitel je oprávněn obdržet od dlužníka některou z těchto částek: | 1. Členské státy zajistí, že v okamžiku, kdy se úrok z prodlení stane splatným v obchodních transakcích podle článků 3 a 5, věřitel je oprávněn obdržet od dlužníka minimální pevnou částku ve výši 40 EUR, a to automaticky, aniž by musel tuto částku nárokovat: |
Odůvodnění
Článek 6 návrhu směrnice uvádí, že „podmínka, která vylučuje úrok z prodlení v případě opožděné platby, se vždy považuje za hrubě nespravedlivou“. Smluvní ustanovení, které se odchyluje od ustanovení navržených v článku 3, by odrazovalo od smluvních záruk, jež chrání věřitele. Je důležité zaručit, aby byl postup automatický ve snaze zabránit protiopatřením ze strany zákazníka. Náhrady nákladů spojených s vymáháním by měly být vyjádřeny jako minimální částky.
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
a) v případě dluhu, který činí více než 1 000 EUR, ale méně než 10 000 EUR, pevnou částku ve výši 70 EUR; | vypouští se |
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
b) v případě dluhu, který činí 10 000 EUR nebo více, částku odpovídající 1 % částky, pro kterou se úrok z prodlení v případě opožděné platby stává splatným. | vypouští se |
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – písm. c
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
c) v případě dluhu, který činí 10 000 EUR nebo více, částku odpovídající 1 % částky, pro kterou se úrok z prodlení v případě opožděné platby stává splatným. | vypouští se |
Odůvodnění
Otevřená 1% sazba náhrady splatné z opožděných plateb ve výši 10 000 EUR nebo více by mohla znamenat výrazné a nepřiměřené náklady v případě transakcí vyšší hodnoty a nemusela by odrážet skutečné náklady. Zpravodajka zastává názor, že by měl být stanoven pevný horní strop pro výši náhrady nákladů spojených s vymáháním.
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Členské státy zajistí, aby se v případě více pohledávek za stejným dlužníkem náhrada nákladů spojených s vymáháním dle odstavce 1 hradila pouze za součet dluhů, a nikoliv za jednotlivé pohledávky. |
Odůvodnění
Nebylo by spravedlivé, ani by nebylo v souladu se stávající praxí, hradit u stejných dodavatelů a odběratelů náklady spojené s vymáháním pro jednotlivé pohledávky, ale mělo by docházet k hrazení nákladů podle odstavce 1 odpovídajícím součtu všech těchto kumulativních pohledávek v prodlení. Je to zejména relevantní v oblasti zdravotnictví, kdy nemocnice nemohou zaplatit jednomu dodavateli různých druhů léčiv za jednotlivé dodávky kvůli prodlení plateb ze strany zdravotních pojišťoven.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Kromě případů, kdy dlužník není za prodlení odpovědný, je věřitel oprávněn získat od dlužníka kromě částek uvedených v odstavci 1 přiměřenou náhradu za veškeré zbývající náklady spojené s vymáháním, které mu vznikly v souvislosti s opožděnou platbou. | 3. Kromě případů, kdy je vyloučena odpovědnost dlužníka za prodlení, je věřitel oprávněn získat od dlužníka kromě částek uvedených v odstavci 1 přiměřenou náhradu za veškeré zbývající náklady spojené s vymáháním, které mu vznikly v souvislosti s opožděnou platbou. Zbývající náklady zahrnují zejména náklady vzniklé věřiteli pověřením advokáta nebo společnosti vymáhající pohledávky z důvodu opožděné platby, jakož i náklady vzniklé využitím dispozičního úvěru. |
Odůvodnění
Je nutné vyjasnit, jaké nákladové položky patří ke zbývajícím nákladům, jež jsou způsobeny opožděnou platbou dlužníka.
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Čl. 5 – nadpis
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Platby orgánů veřejné moci | Transakce mezi podniky a orgány veřejné moci |
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 1 – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Členské státy zajistí, že v obchodních transakcích, které vedou k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu orgánům veřejné moci, je věřitel oprávněn bez nutnosti upomínky nárokovat úrok z prodlení v případě opožděné platby ve stejné výši jako zákonný úrok, pokud jsou splněny tyto podmínky: | 1. Členské státy zajistí, že v obchodních transakcích, které vedou k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu orgánům veřejné moci nebo za účelem splnit cíle orgánů veřejné moci, je věřitel oprávněn bez nutnosti upomínky nárokovat úrok z prodlení v případě opožděné platby ve stejné výši jako zákonný úrok, pokud jsou splněny tyto podmínky: |
Odůvodnění
Na tento pozměňovací návrh by mělo být pohlíženo ve světle čl. 2 odst. 1. Mnoho služeb pořizovaných orgány veřejné moci není poskytováno těmto orgánům samotným, ale třetím stranám náležejícím k různým sociálním skupinám, jejichž jménem orgány veřejné moci uzavírají smlouvy na poskytování zboží či služeb. Uzavírání smluv na toto zboží a služby s cílem uspokojit potřeby určité skupiny je součástí předmětu činnosti orgánů veřejné moci, ačkoli tyto orgány nejsou konečným příjemcem dotčeného zboží či služeb.
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 2 – písm. b
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
b) jestliže den splatnosti ani platební lhůta nejsou ve smlouvě stanoveny, stává se úrok z prodlení v případě opožděné platby splatným automaticky v jakékoli z těchto lhůt : | b) jestliže den splatnosti ani platební lhůta nejsou ve smlouvě stanoveny, stává se úrok z prodlení v případě opožděné platby automaticky splatným nejpozději po uplynutí jakékoli z těchto lhůt: |
i) 30 dnů po dni, kdy dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby; | i) 30 kalendářních dnů po dni, kdy dlužník obdrží přezkoumatelnou fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby; |
ii) jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve než zboží nebo služby, 30 dnů po obdržení zboží nebo služeb; | ii) jestliže dlužník obdrží přezkoumatelnou fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve než zboží nebo služby, 30 kalendářních dnů po obdržení zboží nebo služeb; |
iii) jestliže přejímka nebo prohlídka zboží nebo služeb, jejímž prostřednictvím se zjišťuje, zda zboží nebo služby byly dodány v souladu se smlouvou, jsou prováděny podle zákona nebo smlouvy a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve anebo v den, kdy probíhá přejímka nebo prohlídka, 30 dnů po uvedeném dni. | iii) jestliže přejímka nebo prohlídka zboží nebo služeb, jejímž prostřednictvím se zjišťuje, zda zboží nebo služby byly dodány v souladu se smlouvou, jsou prováděny podle zákona nebo smlouvy a jestliže dlužník obdrží přezkoumatelnou fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve anebo v den, kdy probíhá přejímka nebo prohlídka, 30 kalendářních dnů po uvedeném dni. |
| iiia) jestliže není datum obdržení faktury nebo jiného rovnocenného dokumentu vyzývajícího k provedení platby stanoveno, 30 dnů po dni obdržení zboží nebo služeb. |
| ba) datum obdržení faktury není předmětem smluvní dohody mezi dlužníkem a věřitelem. |
Odůvodnění
Přezkoumatelnost faktury je nezbytnou podmínkou pro vznik platebního závazku. Má-li závěrečná faktura zakládat platební závazek, musí vyhovět požadavku přezkoumatelnosti, aby by ji bylo možné posoudit s ohledem na její úplnost, řádné vyhotovení a konečnost. Závěrečná faktura, která nesplňuje tato kritéria, nemůže v zásadě zakládat platební závazek.
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 2 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 2a. Lhůty uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. b) bodech i), ii) a iii) činí u veřejných zdravotnických a zdravotně-sociálních zařízení 60 dnů. |
Odůvodnění
Les établissements publics de santé ainsi que les établissements médico-sociaux publics (ex. foyers pour handicapés) doivent bénéficier d’un délai de paiement de 60 jours en raison de la spécificité de leur mode de financement au niveau national (remboursement via le système de sécurité sociale). Il ne s’agit pas d’exclure ces établissements du champ de la Directive, ni de créer une dérogation pour une catégorie de payeurs par principe, mais bien de prendre en compte la spécificité de leur système de financement qui ne leur permet pas, indépendamment de leur volonté, de respecter le délai de paiement de 30 jours.
Pozměňovací návrh 35
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Členské státy zajistí, že maximální doba trvání přejímky nebo prohlídky uvedené v odst. 2 písm. b) bodě iii) nepřekročí dobu 30 dnů, pokud není v zadávací dokumentaci a smlouvě stanoveno jinak a řádně odůvodněno. | 3. Členské státy zajistí, že maximální doba trvání přejímky nebo prohlídky uvedené v odst. 2 písm. b) bodě iii) nepřekročí dobu 30 dnů ode dne přijetí zboží nebo služeb. |
Odůvodnění
Odchylka od třicetidenní lhůty pro prohlídku umožňuje neomezené množství výkladů, a měla by být proto zrušena. Kromě toho tato odchylka vytváří prostor pro to, aby orgány veřejné moci stanovily pro provedení prohlídky různé lhůty, neboť mezi veřejnými zadavateli a soukromými dodavateli často nepanují rovné podmínky. Navržený pozměňovací návrh dále stanoví počáteční datum pro započetí třicetidenní lhůty: den přijetí zboží či služeb.
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 4
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
4. Členské státy zajistí, že lhůta splatnosti stanovená ve smlouvě nepřekročí lhůty stanovené v odst. 2 písm. b), pokud se dlužník a věřitel výslovně nedohodnou jinak a pokud to není řádně odůvodněno s ohledem na zvláštní okolnosti, například v případě objektivní nutnosti rozvrhnout provádění plateb v průběhu delší doby. | 4. Členské státy zajistí, že lhůta splatnosti stanovená ve smlouvě nepřekročí lhůty stanovené v odst. 2 písm. b), pokud se dlužník a věřitel výslovně nedohodnou jinak a pokud to není objektivně odůvodněno s ohledem na zvláštní charakter nebo rysy smlouvy, v žádném případě by však nikdy neměla překročit 60 dní. |
Odůvodnění
Podniky, stejně jako orgány veřejné moci se smějí odchýlit od třicetidenních platebních lhůt pouze ve výjimečných a řádně odůvodněných případech. Je důležité stanovit maximální lhůtu s cílem omezit tuto odchylku a zabránit zneužívání.
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 5
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
5. Členské státy zajistí, že v okamžiku, kdy se úrok z prodlení v případě opožděné platby stane splatným, má věřitel nárok na paušální náhradu ve výši 5 % dlužné částky. Tato náhrada se platí navíc k úroku z prodlení v případě opožděné platby. | vypouští se |
Odůvodnění
Bylo by zcela neobvyklé, aby měly sankce podobu plateb věřitelům, protože příjemci by v takovém případě byli dotčení jednotlivci, a nikoli orgán veřejné moci. Náhrada věřitelům by měla mít podobu úroku.
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Čl. 6 – nadpis a odst. 1 – pododstavec 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Hrubě nespravedlivé smluvní podmínky | Nespravedlivé smluvní podmínky a zvyklosti |
1. Členské státy stanoví, že smluvní podmínka o dni splatnosti, sazbě úroku z prodlení v případě opožděné platby nebo o nákladech spojených s vymáháním je buď nevymahatelná nebo zakládá nárok na náhradu škody, jestliže je tato dohoda výrazně v neprospěch věřitele. Při určení, zda se jedná o podmínku výrazně v neprospěch věřitele, se zváží všechny okolnosti případu, včetně poctivých obchodních zvyklostí a povahy zboží nebo služby. Přihlíží se rovněž k tomu, zda má dlužník objektivní důvody odchýlit se od zákonné úrokové sazby nebo od čl. 3 odst. 2 písm. b), čl. 4 odst. 1 nebo čl. 5 odst. 2 písm. b) . | 1. Členské státy stanoví, že smluvní podmínky nebo zvyklosti týkající se dne nebo lhůty splatnosti, sazby úroku z prodlení v případě opožděné platby nebo náhrady nákladů spojených s vymáháním jsou nevymahatelné a zakládají nárok na náhradu škody, jestliže je tato dohoda v neprospěch věřitele. |
| Při určení, zda se jedná o podmínky nebo zvyklosti v neprospěch věřitele ve smyslu pododstavce 1, se zváží všechny okolnosti případu, včetně: |
| a) jakéhokoli hrubého porušení poctivých obchodních zvyklostí v rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním; |
| b) povahy zboží nebo služby a |
| c) toho, zda má dlužník objektivní důvody odchýlit se od zákonné úrokové sazby nebo od čl. 3 odst. 2 písm. b), čl. 4 odst. 1 nebo čl. 5 odst. 2 písm. b). |
| (Vypuštění slova „hrubě [nespravedlivé]“ a vložení slova „zvyklosti“ platí pro celý text. V případě přijetí tohoto pozměňovacího návrhu bude nutné provést odpovídající úpravy v celém textu.) |
Odůvodnění
Očekává se, že překlad slova „term“ („smluvní podmínky“) bude znít ve španělštině „cláusula“, v italštině „clausola“ a ve francouzštině „clause“. To je např. v souladu se směrnicí Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách.
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2 (nový odstavec)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Pro účely prvního pododstavce se podmínka, která vylučuje úrok z prodlení v případě opožděné platby, vždy považuje za hrubě nespravedlivou. | 1a. Pro účely odstavce 1 se smluvní podmínky nebo zvyklosti, které vylučují úrok z prodlení v případě opožděné platby nebo náhradu nákladů spojených s vymáháním nebo obojí, vždy považují za nespravedlivé. |
Odůvodnění
Je třeba dát hospodářským subjektům jasně najevo, že vyloučení práva na náhradu nákladů spojených s vymáháním (tj. jednoho z práv, které má tento návrh posílit) představuje nespravedlivé smluvní podmínky, které vůči věřitelům nelze uplatnit a které mohou zakládat nárok na náhradu škody.
Pozměňovací návrh 40
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Opatření uvedená v odstavci 2 zahrnují předpisy, podle nichž mohou zastupující organizace v souladu s odpovídajícím vnitrostátním právem podat žalobu k příslušnému soudu nebo správnímu orgánu ve věci smluvních podmínek, které jsou výrazně v neprospěch věřitele, a tak použít vhodné a účinné prostředky bránící jejich dalšímu používání. | 3. Opatření uvedená v odstavci 2 zahrnují předpisy, podle nichž mohou organizace, které jsou oficiálně uznávány jako zástupci podniků nebo které mají na zastupování podniků oprávněný zájem, v souladu s odpovídajícím vnitrostátním právem podat žalobu k příslušnému soudu nebo správnímu orgánu ve věci smluvních podmínek nebo obchodních zvyklostí, které jsou v neprospěch věřitele, a to i pokud jde o individuální smlouvy, a tak použít vhodné a účinné prostředky bránící jejich používání. |
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh, který se inspiruje zněním směrnice 2000/35, usiluje o vyjasnění pojmu „organizace“. Na rozdíl od směrnice 2000/35 však poskytuje tuto možnost nejen organizacím zastupujícím MSP, ale také například organizacím v určitém průmyslovém odvětví.
Pozměňovací návrh dále vyjasňuje, že pouhá skutečnost, že údajně nespravedlivé podmínky jsou uvedeny v individuální smlouvě, a ne ve standardních obchodních podmínkách, nebrání zastupujícím organizacím činit právní kroky v souladu s platnými vnitrostátními předpisy.
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Čl. 7 – nadpis
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Transparentnost | Transparentnost a lepší informovanost |
Odůvodnění
Pozměňovací návrh je třeba číst ve spojení se změnami v článku 7.
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Článek 7
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Členské státy zajistí úplnou transparentnost, pokud jde o práva a povinnosti vyplývající z této směrnice, zejména tím, že zveřejní platnou zákonnou úrokovou sazbu. | Členské státy zajistí úplnou transparentnost, pokud jde o práva a povinnosti vyplývající z této směrnice, zejména tím, že zveřejní platnou zákonnou úrokovou sazbu a postup týkající se plateb orgánů veřejné moci jako zvláštní záruku každému řetězci subdodavatelů. |
Pozměňovací návrh 43
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 1 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
|
|
|
|
| 1a. Komise zveřejní v Úředním věstníku a na internetu podrobnosti o platných zákonných úrokových sazbách, jež jsou uplatňovány ve všech členských státech v případě opožděných plateb v obchodních transakcích. |
Odůvodnění
Toto opatření zajistí větší srozumitelnost a snazší přístup soudů a věřitelů k podrobnostem o zákonných úrokových sazbách, jež jsou uplatňovány v jednotlivých členských státech. To je důležité zejména v souvislosti s přeshraničními transakcemi.
Pozměňovací návrh 44
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 1 b (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 1b. Členské státy případně využijí odborné publikace, propagační kampaně a jiné vhodné prostředky, aby mezi podniky zvýšily informovanost o prostředcích nápravy v případě opožděných plateb. |
Odůvodnění
Empirické důkazy předložené Komisí v jejím posouzení dopadů ukazují, že podniky někdy neví o prostředcích nápravy v případě opožděných plateb. Zpravodajka se domnívá, že provádění směrnice by mělo být doprovázeno zvyšováním informovanosti podniků, a zejména malých a středních podniků, o jejich právech.
Pozměňovací návrh 45
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 1 c a 1 d (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 1c. Členské státy mohou podpořit vytvoření kodexů chování pro včasné platby, které stanoví jasně definované platební lhůty a náležitý postup při jakýchkoli sporných platbách, nebo jiné iniciativy, které řeší zásadní otázku opožděných plateb a přispívají k rozvoji kultury včasných plateb, což odpovídá i cílům této směrnice. |
| 1d. Členské státy podpoří zveřejnění seznamu subjektů, které platí včas, s cílem napomoci šíření správných postupů. |
Odůvodnění
Zpravodajka ve svém pracovním dokumentu poukázala na to, že bojovat proti opožděným platbám lze pouze pomocí široké škály doplňujících opatření. Tato opatření by měla zahrnovat pozitivní zveřejňování jmen plátců a šíření osvědčených postupů na podporu včasných plateb, například prostřednictvím kodexů chování pro včasné platby.
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Článek 7 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 7a |
| Časové rozpisy plateb |
| Směrnice se nedotkne způsobilosti stran sjednat podle příslušných ustanovení platného vnitrostátního práva takové časové rozpisy plateb, které zajistí, že splatné částky se uhradí ve splátkách během určité doby. V případech, kdy není některá splátka uhrazena ve sjednané době, se úrok, náhrada a jiné sankce uvedené v této směrnici vypočítávají výhradně z opožděných částek. |
Odůvodnění
Úprava splátkového režimu může přispět k zajištění likvidity podniků, a to zejména malých a středních podniků. V této souvislosti zpravodajka považuje za vhodné objasnit: 1. že strany obchodní transakce mají při dodržení příslušných ustanovení vnitrostátního práva nadále naprostou volnost sjednat takovou úpravu; a 2. v případě opožděné platby jedné splátky by se úrok, náhrada a jiné sankce měly vypočítávat výhradně z opožděné částky.
Pozměňovací návrh 47
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 1 a 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Členské státy zajistí, aby exekuční titul, bez ohledu na výši dluhu, mohl být získán ve lhůtě 90 kalendářních dnů od podání žaloby věřitelem nebo podání návrhu soudu nebo jinému příslušnému orgánu, za předpokladu, že dluh nebo okolnosti řízení nejsou předmětem sporu. | 1. Členské státy zajistí, aby exekuční titul, bez ohledu na výši dluhu, mohl být získán ve zrychleném postupu ve lhůtě 90 kalendářních dnů od podání žaloby věřitelem nebo podání návrhu soudu nebo jinému příslušnému orgánu, za předpokladu, že dluh nebo okolnosti řízení nejsou předmětem sporu. Tuto povinnost musí členské státy splnit v souladu se svými vlastními právními a správními předpisy. Věřitelé musí mít v tomto ohledu možnost uplatnit široce dostupný postup využívající internet. |
2. Vnitrostátní právní a správní předpisy musí stanovit stejné podmínky pro všechny věřitele usazené ve Společenství. | 2. Vnitrostátní právní a správní předpisy musí stanovit stejné podmínky a také postup využívající internet podle odstavce 1 musí být k dispozici za stejných podmínek pro všechny věřitele usazené v Unii. |
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Úvodní poznámky
Zpravodajka se domnívá, že návrh Komise je důležitým příspěvkem k řešení problému opožděných plateb, protože zlepšuje fungování vnitřního trhu a bere v úvahu zejména situaci malých a středních podniků.
Zpravodajka podporuje klíčové prvky návrhu Komise, ale také předkládá řadu podstatných pozměňovacích návrhů, které se týkají zejména sankcí, definice orgánů veřejné moci a harmonizovaných platebních lhůt pro orgány veřejné moci.
Vzhledem k tomu, že opožděné platby mají četné a vzájemně propojené příčiny, lze proti nim bojovat pouze širokou škálou doplňujících opatření. Zpravodajka se proto domnívá, že pouhý legalistický přístup, jehož cílem je zlepšení prostředků nápravy za opožděné platby, je sice nezbytný, ale ne dostatečný. „Tvrdý“ přístup Komise, který se soustřeďuje na přísné sankce a odstrašovací opatření, musí být rozšířen o „měkká“ opatření, která se soustředí na vytvoření pozitivních pobídek k boji proti opožděným platbám. Paralelně k provádění směrnice by dále měla být podpořena praktická opatření, jako jsou např. elektronické faktury.
Zpravodajka upozorňuje na to, že pouze kombinace působení směrnice o opožděných platbách a dalších opatření může vést k nové obchodní kultuře, v níž jsou včasné platby pravidlem a v níž jsou opožděné platby považovány za nepřijatelné zneužití postavení zákazníka a porušení smlouvy, a ne za obvyklou praxi.
Zpravodajka zdůrazňuje, že i když směrnice nevyřeší všechny problémy finanční krize, je důležitým nástrojem při řešení současných i budoucích výzev.
Podrobněji, hlavní prvky stanoviska zpravodajky k návrhu Komise jsou:
Náhrada nákladů spojených s vymáháním
Zpravodajka se domnívá, že otevřená 1% sazba náhrady splatné z opožděných plateb ve výši 10 000 EUR nebo více by mohla znamenat výrazné a nepřiměřené náklady v případě transakcí vyšší hodnoty a nemusela by odrážet skutečné náklady. Měl by být stanoven pevný horní strop ve výši 10 000 EUR pro náhradu nákladů spojených s vymáháním.
Úprava splátkového režimu
Zpravodajka zastává názor, že by členské státy měly mít možnost zachovat takové úpravy, které zajistí, aby splatné částky byly zaplaceny ve splátkách během určité doby. Dílčí zálohy jsou obvyklou praxí v řadě členských států, včetně Německa a Itálie, zejména při velkém objemu prací a/nebo dodávek služeb, např. u stavebních projektů. Ve stavebnictví je obvyklé dohodnout platby ve splátkách, které závisí na dílčím plnění smluvních závazků.
Zpravodajka zdůrazňuje, že úprava splátkového režimu může přispět k zajištění likvidity podniků, a to zejména malých a středních podniků. V této souvislosti zpravodajka pokládá za vhodné vyjasnit, že na jedné straně – při dodržení příslušných ustanovení vnitrostátního práva – mají strany obchodní transakce úplnou volnost sjednat takovou úpravu, a na druhé straně, že v případě opožděné platby jedné splátky by se úrok, náhrada a jiné sankce měly vypočítávat výhradně z opožděné částky.
Harmonizované platební lhůty pro orgány veřejné moci
Zpravodajka se domnívá, že odchylky od 30denní platební lhůty mají být výjimkou. I když je určitá flexibilita potřebná, odchylky by měly být použity pouze za specifických okolností. Poslední věta čl. 5 odst. 4 („řádně odůvodněno s ohledem na zvláštní okolnosti, například v případě objektivní nutnosti rozvrhnout provádění plateb v průběhu delší doby“) je poněkud nejednoznačná a vede k nejasnostem, zejména pokud jde o její uplatnění na splátky.
Zpravodajka navrhuje přesnější formulaci možnosti odchylky od 30denní lhůty, jež přesto poskytne potřebnou flexibilitu, aby se zohlednily odůvodněné případy delší platební lhůty. Zpravodajka dále navrhuje ustanovit lhůtu 60 dnů jako maximální délku platební lhůty pro orgány veřejné moci.
Stejné sankce pro podniky i orgány veřejné moci
Zpravodajka podporuje vyváženější přístup k podnikům a orgánům veřejné moci. I když podporuje diferencované jednání s podniky a orgány veřejné moci, pokud jde o platební lhůty, domnívá se, že jak pro podniky, tak pro orgány veřejné moci by měla platit stejná pravidla pro sankce.
Zpravodajka se dále domnívá, že 5 % z dlužné částky od okamžiku, kdy je splatný úrok z prodlení, není úměrnou sankcí. Navíc jakmile je platba již opožděná, neposkytuje pobídku uhradit částku dříve. Dlužník by zaplatil stejnou sumu (5 % z pohledávky) nezávisle na tom, zda se platba uskuteční jeden den nebo jeden rok poté, co se úrok z prodlení stane splatným.
Zpravodajka navrhuje postupný a progresivní systém, v němž by dlužník uhradil 2 % z částky od data, kdy se úrok z prodlení stane splatným a 4 % z částky po 45 dnech od data, kdy se úrok z prodlení stane splatným, se zvýšením na 5 % po 60 dnech od data, kdy se úrok z prodlení stane splatným. Zpravodajka také navrhuje, aby sankce nikdy nepřekročily 50 000 EUR.
Začlenění podniků veřejného zájmu (směrnice 2004/17/ES) do režimu orgánů veřejné moci
Zpravodajka souhlasí s tím, aby obchodní transakce podniků veřejného zájmu byly ve smyslu směrnice 2004/17/ES začleněny do režimu pro orgány veřejné moci obsaženého v návrhu. Domnívá se, že podobně jako orgány veřejné moci i podniky veřejných služeb požívající zvláštní nebo výlučná práva se mohou spolehnout na stálé (nebo přinejmenším předpověditelné) příjmy. Podniky veřejných služeb by tudíž měly být posuzovány stejně jako orgány veřejné moci.
Pozitivní pobídky a doprovodná opatření
Zpravodajka předkládá pozměňovací návrhy, jejichž cílem je rozšíření přístupu Komise a přenesení jeho těžiště z ryze legalistického přístupu na přístup vycházející z pobídek. Za prvé by ráda vybídla členské státy, aby využívaly kodexy chování pro včasné platby, pozitivní zveřejňování jmen a další podobná opatření, která řeší zásadní otázku opožděných plateb a přispívají k rozvoji kultury včasné platby, což odpovídá i cílům této směrnice. Za druhé navrhuje, aby členské státy pomocí odborných publikací, propagačních kampaní a jiných vhodných prostředků zvýšily mezi podniky informovanost o prostředcích nápravy proti opožděným platbám. Za třetí by zpravodajka chtěla podpořit využívání mediace a jiných alternativních způsobů řešení sporů.
Návrh stanoviska Výboru pro právní záležitosti
Zpravodajka bere na vědomí pozměňovací návrh navrhovatele Výboru pro právní záležitosti, aby se do oblasti působnosti článku 6, který spadá do příslušnosti výboru JURI, začlenily na základě dohody mezi výbory IMCO a JURI podmínky týkající se platebních lhůt. Vyjadřuje tomuto pozměňovacímu návrhu svoji podporu.
PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI
Bude zveřejněn odděleně.
PŘÍLOHA: STANOVISKO PORADNÍ SKUPINY PRÁVNÍCH SLUŽEB
|
|
V Bruselu dne 7. května 2009
STANOVISKO
PRO EVROPSKÝ PARLAMENT
RADU
KOMISI
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (přepracované znění)
KOM(2009)126 ze dne 8. 4. 2009 – 2009/0054(COD)
S ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů, a zejména na bod 9 této dohody, se dne 22. dubna 2009 sešla poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, aby mimo jiné projednala výše uvedený návrh předložený Komisí.
Na této schůzi[2] poradní skupina projednala návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se přepracovává směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, a dospěla společnou dohodou k závěru, že následující části textu návrhu v přepracovaném znění by měly být označeny pomocí šedého podkladu písma, kterým se zpravidla zvýrazňují podstatné změny:
– v bodu odůvodnění 15, kde návrh nahrazuje výraz „byla způsobena“ výrazem „souvisí s“;
– v čl. 9 odst. 1 slovo „zpravidla“ (v současném návrhu dvojitě přeškrtnuto);
– v článku 9 znění současného čl. 5 odst. 4 směrnice 2000/35/ES, které je celé dvojitě přeškrtnuto.
Na základě projednání návrhu došla poradní skupina společnou dohodou k závěru, že daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové označeny v návrhu nebo v připojeném stanovisku. Poradní skupina rovněž konstatovala, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějšího aktu s výše uvedenými věcnými změnami, je návrh prostou kodifikací stávajícího znění bez jakékoli změny jeho věcného obsahu.
C. PENNERA J.-C. PIRIS C.-F.DURAND
vedoucí právní služby vedoucí právní služby generální ředitelka
25. 3. 2010
STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (přepracované znění)
( KOM(2009)0126 – C7‑0044/2009 – 2009/0054(COD) )
Navrhovatel: Raffaele Baldassarre (*)
(*) Postup s přidruženým výborem – článek 50 jednacího řádu
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Souvislosti
Nový návrh Komise ve formě přepracovaného znění byl zveřejněn dne 8. dubna 2009 spolu s hodnocením dopadu[3]. Parlamentu byl oficiálně doručen 14. září 2009 a projednává se řádným legislativním postupem.
Podle hodnocení dopadu, které vydala Komise, mají v mnoha členských státech orgány veřejné moci velmi špatnou platební morálku[4]. Vzhledem k tomu, že veřejné zakázky členských států v roce 2006 přesáhly 1 943 miliard eur[5], Komise navrhuje řešit tento trend tím, že se u dlužníků bude zásadně rozlišovat, zda se jedná o podnik (v případě dlužných podniků stanovuje směrnice dobrovolné prostředky nápravy), nebo o orgány veřejné moci, u nichž jsou stanoveny vyšší, automatické prostředky nápravy, které poskytují soukromým věřitelům určitou jistotu.
Na základě dohody mezi Výborem pro právní záležitosti a Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů bude prvně jmenovaný výbor podle článku 50 jednacího řádu výhradně příslušný pro články 6, 8 a 9 a body odůvodnění 4, 12, 18, 19, 20 a 22.
Navrhovatel souhlasí s podstatou návrhu a přeje si, aby stanovisko Výboru pro právní záležitosti konstruktivně přispělo k práci příslušného výboru. Domnívá se, že tato směrnice bude mít – po několika drobných úpravách a vylepšeních navržených v tomto stanovisku – zásadní význam pro řádné fungování vnitřního trhu. Má potenciál významně přispět k nezbytné změně ve prospěch kultury včasných plateb, kterou bychom rádi viděli v členských státech.
Stanovisko navrhovatele k článkům 6, 8 a 9
Pozměňovací návrhy 3 a 10 mají několik aspektů: nejprve usilují o vyjasnění, že určité obchodní postupy, které souvisí se smlouvou, avšak nejsou v přísném slova smyslu její součástí, by rovněž nemělo být možné uplatnit a měly by zakládat nárok na náhradu škody. Zadruhé se ve směrnici o opožděných platbách hovoří o „dohodách“ (agreements), v návrhu pak o „smluvních podmínkách“ (contractual clauses). Vhodnější než „contractual clauses“ je však pojem „term“ (v češtině zůstává termín „smluvní podmínky“), neboť tento pojem je v souladu s ostatními předpisy acquis a s návrhem společného referenčního rámce (II., -9:401-410, dále jen NSRR). Zatřetí má pozměňovací návrh zajistit soulad pozměněné směrnice o opožděných platbách s NSRR, který rovněž usiluje o sladění významu slova „nespravedlivý“, pokud jde o nespravedlivé podmínky ve vztahu k opožděným platbám (III. -3:711) a o nespravedlivé podmínky obecně ve smlouvách mezi podniky (II. -9:405). Začtvrté tento pozměňovací návrh zpřesňuje, že dané ustanovení se týká rovněž podmínek vztahujících se na lhůty splatnosti. Nakonec návrh uvádí v jednoznačnější a systematičtější podobě různá kritéria, která musí vnitrostátní soud vzít v potaz při rozhodování, zda jsou určité smluvní podmínky nebo obchodní zvyklosti nespravedlivé.
K návrhu vytvořit „černou listinu“ smluvních podmínek, který je obsažen v čl. 6 odst. 1 druhé odrážce, se navrhovatel staví pozitivně. Domnívá se však, že je důležité přidat na tento seznam smluvní podmínky, které by vytvářely dojem, že nejsou možné žádné náhrady nákladů spojených s vymáháním. Tím by bylo hospodářským subjektům dáno jasně najevo, že vyloučení práva na náhradu nákladů spojených s vymáháním (tj. jednoho z práv, které má tento návrh posílit) představuje nespravedlivou smluvní podmínku, kterou vůči věřitelům nelze uplatnit a která může zakládat nárok na náhradu škody (viz pozměňovací návrhy 1 a 11).
Navrhovatel soudí, že návrh Komise týkající se důležitého ustanovení o náhradě vymáhané zastupujícími organizacemi není dostatečně jasný a neposkytuje právní jistotu. Navrhuje tedy vrátit se zčásti ke znění směrnice o opožděných platbách, které by však mělo být rozšířeno i na jiné organizace, než pouze ty, které zastupují malé a střední podniky, například na organizace zastupující určité průmyslové odvětví. Navrhuje rovněž, aby bylo upřesněno, že akce těchto zastupujících organizací nejsou podmíněny existencí standardních smluvních podmínek, ale mohou se týkat například i případů, kdy určitá smluvní podmínka údajně porušuje ustanovení směrnice v individuální smlouvě (viz pozměňovací návrh 12).
Vzhledem k tomu, že se v případě tohoto návrhu jedná o přepracované znění, je článek 8 návrhu („Výhrada vlastnictví“), který Komise nezměnila, ponechán rovněž beze změny, přestože v jednáních vedoucích k přijetí směrnice o opožděných platbách přikládal Parlament této otázce velký význam.
Navrhovatel se domnívá, se změna směrnice o opožděných platbách by neměla mít vliv na předpisy, kterými se řídí postupy pro výkon rozhodnutí, neboť ty by měly zůstat v působnosti vnitrostátního práva. Tento princip byl jednoznačně stanoven již ve směrnici o opožděných platbách a v judikatuře Soudního dvora Evropské unie[6]. Současně zastává názor, že je třeba vyvinout další úsilí ke zkrácení lhůt, v nichž lze získat exekuční titul, a o zjednodušení postupů, jimiž tak lze učinit (viz pozměňovací návrhy 5 a 13). Navrhovatel zkoumal, zda by bylo možné vzájemně propojit směrnici o opožděných platbách s řízením o evropském platebním rozkazu[7], a rád by tuto myšlenku probral s kolegy ve výboru. V této fázi nicméně soudí, že toto propojení je komplikováno omezenou věcnou a geografickou působností uvedeného nástroje (viz pozměňovací návrh 14, který je proto čistě technický). Považuje za důležité, aby byly veškeré práce na přezkumu směrnice o opožděných platbách provázány s probíhajícími pracemi na evropském portálu e-Justice, čímž se zajistí co nejširší informovanost o směrnici a její maximální využívání (viz pozměňovací návrh 5).
Navrhovatel si uvědomuje, že konfrontační přístup k opožděným platbách sám o sobě nepřinese požadovanou kulturní změnu v platební morálce. Věřitelé totiž často nechtějí uplatňovat práva, která jim směrnice o opožděných platbách poskytuje, například možnosti požadovat úroky, protože se obávají narušení dlouhodobého obchodního vztahu. Navrhujeme proto doplňující preventivní přístup, v jehož rámci budou na jedné straně vypracovány a šířeny kodexy správného chování a na straně druhé bude využíváno zprostředkovací řízení (viz pozměňovací návrhy 4 a 15).
Stanovisko navrhovatele k článku 5.
Konečně, pozměňovací návrh 9 se snaží řešit článek 5 z právního pohledu. Čl. 5 odst. 5 se vypouští, neboť je vnímán jako nepřiměřené a represivní opatření, jež je v rozporu s právem Unie. Mimoto pozměňovací návrh zachovává zásadu, že lhůty splatnosti u transakcí mezi podniky by neměly být harmonizovány, neboť by to bylo v rozporu se zásadami proporcionality, subsidiarity a autonomie stran a značně by to omezilo možnost MSP získat obchodní úvěr.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako příslušný výbor, aby bez hlasování přijal ty jeho pozměňovací návrhy, které spadají do výlučné působnosti přidruženého výboru podle postupu s přidruženými výbory (článek 50):
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(12) Opožděná platba představuje porušení smlouvy, které je v mnoha členských státech pro dlužníky finančně přitažlivé vzhledem k nízkým nebo žádným úrokům z prodlení účtovaným za opožděné platby nebo pomalému řízení k dosažení náhrady. Je nezbytné změnit tento trend a zajistit takové důsledky opožděné platby, které od takového chování odrazují, a proto je nezbytná rozhodná změna včetně ustanovení, že vyloučení z práva na účtování úroků bude považováno za nepřiměřenou smluvní podmínku, a včetně stanovení náhrady nákladů, které věřitelům vzniknou. | (12) Opožděná platba představuje porušení smlouvy, které je v mnoha členských státech pro dlužníky finančně přitažlivé vzhledem k nízkým nebo žádným úrokům z prodlení účtovaným za opožděné platby nebo pomalému řízení k dosažení náhrady. Je nezbytné změnit tento trend a vytvořit kulturu včasných plateb a zajistit takové důsledky opožděné platby, které od takového chování odrazují. Součástí této změny by mělo být poskytování náhrad věřitelům za vzniklé náklady a ustanovení, že vyloučení z práva na účtování úroků a z práva na náhradu nákladů spojených s vymáháním bude považováno za nespravedlivé smluvní podmínky a nekalé obchodní zvyklosti. |
Odůvodnění
Je třeba dát hospodářským subjektům jasně najevo, že vyloučení z práva na náhradu nákladů spojených s vymáháním (tj. jednoho z práv, které má tento návrh posílit) představuje nespravedlivou smluvní podmínku, kterou vůči věřitelům nelze uplatnit a která může zakládat nárok na náhradu škody.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(17) Opožděné platby jsou zvláště politováníhodné, dochází-li k nim i přes solventnost dlužníka. Průzkumy ukazují, že orgány veřejné moci často hradí faktury až dlouhou dobu po uplynutí platné platební lhůty. Orgány veřejné moci mohou čelit méně závažným finančním omezením, protože mohou mít výhodu jistějších, předvídatelnějších a trvalejších příjmů než soukromé podniky. Zároveň jsou při dosahování svých cílů méně závislé na budování stálých obchodních vztahů než soukromé podniky. Proto mohou mít orgány veřejné moci menší motivaci k včasné úhradě. Kromě toho mohou mnohé orgány veřejné moci získat financování za atraktivnějších podmínek než soukromé podniky. Opožděné platby ze strany orgánů veřejné moci tedy soukromým podnikům způsobují nejen neopodstatněné náklady, ale vedou obecně k neefektivnosti. Proto je vhodné v případě opožděných plateb ze strany orgánů veřejné moci zavést odrazující náhrady, které budou odpovídajícím způsobem vyšší.
| (17) Opožděné platby jsou zvláště politováníhodné, dochází-li k nim i přes solventnost dlužníka. Průzkumy ukazují, že orgány veřejné moci často hradí faktury až dlouhou dobu po uplynutí platné platební lhůty. Orgány veřejné moci mohou čelit méně závažným finančním omezením, protože mohou mít výhodu jistějších, předvídatelnějších a trvalejších příjmů než soukromé podniky. Zároveň jsou při dosahování svých cílů méně závislé na budování stálých obchodních vztahů než soukromé podniky. Proto mohou mít orgány veřejné moci menší motivaci k včasné úhradě. Kromě toho mohou mnohé orgány veřejné moci získat financování za atraktivnějších podmínek než soukromé podniky. Opožděné platby ze strany orgánů veřejné moci tedy soukromým podnikům způsobují nejen neopodstatněné náklady, ale vedou obecně k neefektivnosti. |
Odůvodnění
Sankce vůči orgánům veřejné moci jsou nepřiměřené a diskriminační. Vytvářejí v rámci systému negativní motivaci a otevírají dveře možnému zneužívání a korupci. Orgány veřejné moci se zároveň budou snažit vyhnout dodatečným nákladům spojeným se sankcemi, a to vytvářením externích struktur, které by fungovaly jako veřejné podniky a jejichž prostřednictvím by nakupovaly zboží a služby. Tím vzniká nutnost vytváření dalších struktur, které však z hlediska ekonomické účinnosti nemají opodstatnění.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(18) Tato směrnice by měla zakázat zneužití smluvní svobody v neprospěch věřitele. Pokud dohoda slouží především účelu dosažení další dlužníkovy likvidity na úkor věřitele , například prostřednictvím vyloučení možnosti pro věřitele, aby účtoval úroky za opožděnou platbu, nebo stanovení takové úrokové sazby v případě opožděné platby, která je podstatně nižší než zákonný úrok stanovený touto směrnicí , nebo pokud hlavní smluvní strana stanoví pro své dodavatele a subdodavatele platební podmínky, které nejsou opodstatněné ve srovnání s podmínkami, které stanovila sama pro sebe, lze takové počínání považovat za okolnosti zakládající zneužití. Touto směrnicí by neměly být dotčeny vnitrostátní předpisy týkající se způsobu uzavírání smluv nebo upravující platnost smluvních podmínek, které jsou výrazně v neprospěch dlužníka. | (18) Tato směrnice by měla zakázat zneužití smluvní svobody v neprospěch věřitele. Pokud smluvní podmínky nebo zvyklosti slouží především účelu dosažení další dlužníkovy likvidity na úkor věřitele, například prostřednictvím vyloučení možnosti pro věřitele, aby účtoval úroky za opožděnou platbu, nebo stanovení takové úrokové sazby v případě opožděné platby, která je podstatně nižší než zákonný úrok stanovený touto směrnicí, nebo pokud hlavní smluvní strana stanoví pro své dodavatele a subdodavatele platební podmínky, které nejsou opodstatněné ve srovnání s podmínkami, které stanovila sama pro sebe, lze takové počínání považovat za okolnosti zakládající zneužití. V souladu s akademickým návrhem společného referenčního rámce by jakékoli smluvní podmínky či obchodní zvyklosti, jež se výrazně odchylují od poctivých obchodních zvyklostí, jsou v rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním, měly být považovány za nespravedlivé. Touto směrnicí by neměly být dotčeny vnitrostátní předpisy týkající se způsobu uzavírání smluv nebo upravující platnost smluvních podmínek, které jsou výrazně v neprospěch dlužníka. |
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (21a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech1 již stanoví rámec pro mediaci na úrovni Unie. |
| __________________ 1 Úř. věst. L 136, 24.5.2008, s. 3. |
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 22
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(22) Je třeba zajistit, aby vymáhání nesporných pohledávek souvisejících s opožděnými platbami v obchodních transakcích bylo ukončeno v krátké době . | (22) Je třeba zajistit, aby vymáhání nesporných pohledávek souvisejících s opožděnými platbami v obchodních transakcích bylo ukončeno v krátké době, s možností vymáhat tyto pohledávky od podniků a orgánů veřejné moci prostřednictvím široce dostupného online postupu, který budou moci za stejných podmínek využívat všichni věřitelé usazení v Unii, přičemž tento postup by měl být přístupný prostřednictvím evropského portálu e-Justice ihned, jakmile bude dostupný. |
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Čl. 2 – bod 8
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(8) „výhradou vlastnictví“ se rozumí smluvní dohoda, na jejímž základě si prodávající ponechává vlastnické právo ke zboží až do úplného zaplacení kupní ceny; | (8) „výhradou vlastnictví“ se rozumí smluvní podmínky, na jejichž základě si prodávající ponechává vlastnické právo ke zboží, přičemž se zboží nepřevádí z prodávajícího na kupujícího, až do úplného zaplacení kupní ceny; |
Odůvodnění
K upřesnění pojmu „výhrada vlastnictví“ (ostatní změny se netýkají českého znění).
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Členské státy zajistí, že v obchodních transakcích mezi podniky má věřitel právo na úrok z prodlení v případě opožděné platby bez nutnosti upomínky, pokud jsou splněny následující podmínky: | 1. Členské státy zajistí, že v obchodních transakcích mezi podniky má věřitel v případě opožděné platby právo na úrok z prodlení, který nabývá platnosti den po lhůtě splatnosti platby, bez nutnosti upomínky, pokud jsou splněny následující podmínky: |
Odůvodnění
K lepšímu pochopení pojmu „vývoj úrokových sazeb“.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Kromě případů, kdy dlužník není za prodlení odpovědný, je věřitel oprávněn získat od dlužníka kromě částek uvedených v odstavci 1 přiměřenou náhradu za veškeré zbývající náklady spojené s vymáháním, které mu vznikly v souvislosti s opožděnou platbou. | 3. Kromě případů, kdy je vyloučena odpovědnost dlužníka za prodlení, je věřitel oprávněn získat od dlužníka kromě částek uvedených v odstavci 1 přiměřenou náhradu za veškeré zbývající náklady spojené s vymáháním, které mu vznikly v souvislosti s opožděnou platbou. |
Odůvodnění
Jde o slovní upřesnění.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Článek 5
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Platby orgánů veřejné moci | Platby orgánů veřejné moci |
1. Členské státy zajistí, že v obchodních transakcích, které vedou k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu orgánům veřejné moci, je věřitel oprávněn bez nutnosti upomínky nárokovat úrok z prodlení v případě opožděné platby ve stejné výši jako zákonný úrok, pokud jsou splněny tyto podmínky: | 1. Členské státy zajistí, že v obchodních transakcích, které vedou k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu orgánům veřejné moci, je věřitel oprávněn bez nutnosti upomínky nárokovat úrok z prodlení v případě opožděné platby ve stejné výši jako zákonný úrok, pokud jsou splněny tyto podmínky: |
a) věřitel splnil své smluvní a zákonné povinnosti; | a) věřitel splnil své smluvní a zákonné povinnosti; |
b) věřitel neobdržel splatnou částku včas, s výjimkou případu, kdy za takové prodlení není dlužník odpovědný. | b) věřitel neobdržel splatnou částku včas, s výjimkou případu, kdy za takové prodlení není dlužník odpovědný. |
2. Pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1, členské státy zajistí toto : | 2. Pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1, členské státy zajistí toto : |
a) úrok z prodlení v případě opožděné platby se stává splatným dnem následujícím po dni splatnosti nebo po uplynutí platební lhůty, které jsou stanoveny ve smlouvě; | a) úrok z prodlení v případě opožděné platby se stává splatným dnem následujícím po dni splatnosti nebo po uplynutí platební lhůty, které jsou stanoveny ve smlouvě; |
b) jestliže den splatnosti ani platební lhůta nejsou ve smlouvě stanoveny, stává se úrok z prodlení v případě opožděné platby splatným automaticky v jakékoli z těchto lhůt: | b) jestliže den splatnosti ani platební lhůta nejdou ve smlouvě stanoveny, stává se automaticky úrok z prodlení v případě opožděné platby splatným nejpozději po uplynutí doby v jakékoli z těchto lhůt: |
i) 30 dnů po dni, kdy dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby; | i) 30 kalendářních dnů po dni, kdy dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby; |
ii) jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve než zboží nebo služby, 30 dnů po obdržení zboží nebo služeb; | ii) jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve než zboží nebo služby, 30 kalendářních dnů po obdržení zboží nebo služeb; |
iii) jestliže přejímka nebo prohlídka zboží nebo služeb, jejímž prostřednictvím se zjišťuje, zda zboží nebo služby byly dodány v souladu se smlouvou, jsou prováděny podle zákona nebo smlouvy a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve anebo v den, kdy probíhá přejímka nebo prohlídka, 30 dnů po uvedeném dni. | iii) jestliže přejímka nebo prohlídka zboží nebo služeb, jejímž prostřednictvím se zjišťuje, zda zboží nebo služby byly dodány v souladu se smlouvou, jsou prováděny podle zákona nebo smlouvy a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve anebo v den, kdy probíhá přejímka nebo prohlídka, 30 kalendářních dnů po uvedeném dni. |
3. Členské státy zajistí, že maximální doba trvání přejímky nebo prohlídky uvedené v odst. 2 písm. b) bodě iii) nepřekročí dobu 30 dnů, pokud není v zadávací dokumentaci a smlouvě stanoveno jinak a řádně odůvodněno. | 3. Členské státy zajistí, že přejímka nebo prohlídka uvedená v odst. 2 písm. b) bodě iii) je provedena okamžitě a nepřekročí dobu 30 kalendářních dnů. |
4. Členské státy zajistí, že lhůta splatnosti stanovená ve smlouvě nepřekročí lhůty stanovené v odst. 2 písm. b), pokud se dlužník a věřitel výslovně nedohodnou jinak a pokud to není řádně odůvodněno s ohledem na zvláštní okolnosti, například v případě objektivní nutnosti rozvrhnout provádění plateb v průběhu delší doby. | 4. Členské státy zajistí, že: |
| a) lhůta splatnosti stanovená ve smlouvě nepřekročí lhůty stanovené v odst. 2 písm. b), pokud to není řádně odůvodněno na základě zásady nezbytnosti a pokud se na tom dlužník a věřitel výslovně nedohodnou. Platební lhůta nesmí být za žádných okolností delší než 60 kalendářních dnů; |
| b) datum obdržení faktury, o němž se zmiňuje odst. 2 písm. b) bod (i), není předmětem smluvní dohody mezi dlužníkem a věřitelem. |
5. Členské státy zajistí, že v okamžiku, kdy se úrok z prodlení v případě opožděné platby stane splatným, má věřitel nárok na paušální náhradu ve výši 5 % dlužné částky. Tato náhrada se platí navíc k úroku z prodlení v případě opožděné platby. |
|
6. Členské státy zajistí, že použitelnou referenční sazbou v obchodních transakcích, které vedou k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu orgánům veřejné moci: | 6. Členské státy zajistí, že použitelnou referenční sazbou v obchodních transakcích, které vedou k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu orgánům veřejné moci: |
a) pro první pololetí dotčeného roku je sazba platná dne 1. ledna uvedeného roku; | a) pro první pololetí dotčeného roku je sazba platná dne 1. ledna uvedeného roku; |
b) pro druhé pololetí dotčeného roku je sazba platná dne 1. července uvedeného roku. | b) pro druhé pololetí dotčeného roku je sazba platná dne 1. července uvedeného roku. |
Odůvodnění
Kompromisní pozměňovací návrh řeší některé právní aspekty článku 5. Odstavec 5 se vypouští, neboť představuje neodůvodněné a represivní opatření, jež je v rozporu s právem Unie. Mimoto by platební lhůty u transakcí mezi podniky neměly být harmonizovány, neboť by to bylo v rozporu se zásadami proporcionality a subsidiarity, a značně by to omezilo možnost MSP získat obchodní úvěr. To, že dodavatel má možnost udělit zákazníkovi odklad v okamžiku, kdy má zaplatit, je pro MSP velmi důležitým konkurenčním nástrojem.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Čl. 6 – název a odst. 1 – pododstavec 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Hrubě nespravedlivé smluvní podmínky | Nespravedlivé smluvní podmínky a zvyklosti |
1. Členské státy stanoví, že smluvní podmínka o dni splatnosti , sazbě úroku z prodlení v případě opožděné platby nebo o nákladech spojených s vymáháním je buď nevymahatelná nebo zakládá nárok na náhradu škody, jestliže je tato dohoda výrazně v neprospěch věřitele. Při určení, zda se jedná o podmínku výrazně v neprospěch věřitele, se zváží všechny okolnosti případu, včetně poctivých obchodních zvyklostí a povahy zboží nebo služby. Přihlíží se rovněž k tomu, zda má dlužník objektivní důvody odchýlit se od zákonné úrokové sazby nebo od čl. 3 odst. 2 písm. b), čl. 4 odst. 1 nebo čl. 5 odst. 2 písm. b). | 1. Členské státy stanoví, že smluvní podmínky nebo zvyklosti stanovující den nebo lhůtu splatnosti, sazbu úroku z prodlení v případě opožděné platby nebo náhradu nákladů spojených s vymáháním jsou nevymahatelné a zakládají nárok na náhradu škody, jestliže je tato dohoda v neprospěch věřitele. |
| Při určení, zda se jedná o podmínky nebo zvyklosti v neprospěch věřitele ve smyslu pododstavce 1, se zváží všechny okolnosti případu, včetně: |
| a) jakékoli hrubého porušení poctivých obchodních zvyklostí v rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním; |
| b) povahy zboží nebo služby; a |
| c) toho, zda má dlužník objektivní důvody odchýlit se od zákonné úrokové sazby nebo od čl. 3 odst. 2 písm. b), čl. 4 odst. 1 nebo čl. 5 odst. 2 písm. b). |
| (Vypuštění slova „hrubě [nespravedlivé]“ a vložení slova „zvyklosti“ platí pro celý text. V případě jeho přijetí bude nutné provést odpovídající úpravy v celém textu.) |
Odůvodnění
To znamená, že překlad slovního spojení „smluvní podmínky“ bude znít ve španělštině „cláusula“, v italštině „clausola“ a ve francouzštině „clause“. To je v souladu např. se směrnicí Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2 (stává se novým odstavcem)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Pro účely prvního pododstavce se podmínka, která vylučuje úrok z prodlení v případě opožděné platby, vždy považuje za hrubě nespravedlivou. | 1a. Pro účely odstavce 1 se smluvní podmínky nebo obchodní zvyklosti, které vylučují úrok z prodlení v případě opožděné platby nebo náhradu nákladů na vymáhání nebo obojí, vždy považují za nespravedlivé. |
Odůvodnění
Je třeba dát hospodářským subjektům jasně najevo, že vyloučení z práva na náhradu nákladů spojených s vymáháním (tj. jednoho z práv, které má tento návrh posílit) představuje nespravedlivé smluvní podmínky, které vůči věřitelům nelze uplatnit a které mohou zakládat nárok na náhradu škody.
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Opatření uvedená v odstavci 2 zahrnují předpisy, podle nichž mohou zastupující organizace v souladu s odpovídajícím vnitrostátním právem podat žalobu k příslušnému soudu nebo správnímu orgánu ve věci smluvních podmínek, které jsou výrazně v neprospěch věřitele, a tak použít vhodné a účinné prostředky bránící jejich dalšímu používání. | 3. Opatření uvedená v odstavci 2 zahrnují předpisy, podle nichž mohou organizace, které jsou oficiálně uznávány jako zástupci podniků nebo mají na zastupování podniků oprávněný zájem, v souladu s odpovídajícím vnitrostátním právem podat žalobu k příslušnému soudu nebo správnímu orgánu ve věci smluvních podmínek nebo obchodních zvyklostí, a to i pokud jde o individuální smlouvy, a tak použít vhodné a účinné prostředky bránící jejich používání. |
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh, který se inspiruje zněním směrnice 2000/35, usiluje o vyjasnění pojmu „organizace“. Na rozdíl od směrnice 2000/35 však poskytuje tuto možnost nejen organizacím zastupujícím MSP, ale také například organizacím v určitém průmyslovém odvětví.
Dále návrh vyjasňuje, že pouhá skutečnost, že údajně nespravedlivé podmínky jsou uvedeny v individuální smlouvě, a ne ve standardních obchodních podmínkách, nebrání zastupujícím organizacím činit právní kroky v souladu s platnými vnitrostátními předpisy.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 1 a 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Členské státy zajistí, aby exekuční titul, bez ohledu na výši dluhu, mohl být získán ve lhůtě 90 kalendářních dnů od podání žaloby věřitelem nebo podání návrhu soudu nebo jinému příslušnému orgánu, za předpokladu, že dluh nebo okolnosti řízení nejsou předmětem sporu. | 1. Členské státy zajistí, aby exekuční titul, bez ohledu na výši dluhu, mohl být získán ve zrychleném postupu ve lhůtě 90 kalendářních dnů od podání žaloby věřitelem nebo podání návrhu soudu nebo jinému příslušnému orgánu, za předpokladu, že dluh nebo okolnosti řízení nejsou předmětem sporu. Tuto povinnost musí členské státy splnit v souladu se svými vlastními právními a správními předpisy. Věřitelé musí mít v tomto ohledu možnost využít široce dostupný online postup. |
2. Vnitrostátní právní a správní předpisy musí stanovit stejné podmínky pro všechny věřitele usazené ve Společenství. | 2. Vnitrostátní právní a správní předpisy musí stanovit stejné podmínky a také online postup podle odstavce 1 musí být k dispozici za stejných podmínek pro všechny věřitele usazené v Unii. |
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 4
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
4. Odstavci 1, 2 a 3 nejsou dotčena ustanovení nařízení (ES) č. 1986/2006.
| 4. Odstavci 1, 2 a 3 nejsou dotčena ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu1.
|
| __________________ Úř. věst. L 399, 30.12.2006, s. 1. |
Odůvodnění
Oprava technické chyby v návrhu Komise.
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Článek 9 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 9a Mediace a kodexy správného chování |
| 1. Členské státy prosazují přijetí systémů řešení sporů prostřednictvím mediace, včetně, mimo jiné, organizací uvedených v čl. 6 odst. 3. |
| 2. Členské státy a organizace uvedené v čl. 6 odst. 3 s podporou Komise vypracovávají a rozšiřují kodexy správného chování obsahující vhodný mechanismus podávání žalob vyjednaný na úrovni členských států nebo Unie a určený na podporu řádného provádění této směrnice. |
POSTUP
Název | Boj proti zpožděným platbám při obchodních transakcích (přepracování) | ||||||
Referenční údaje | KOM(2009)0126 – C7-0044/2009 – 2009/0054(COD) | ||||||
Příslušný výbor | IMCO | ||||||
Výbor, který zaujal stanovisko Datum oznámení na zasedání | JURI 14.9.2009 |
|
|
| |||
Přidružený(é) výbor(y) - datum oznámení na zasedání | 17.12.2009 |
|
|
| |||
Navrhovatel Datum jmenování | Raffaele Baldassarre 2.9.2009 |
|
| ||||
Projednání ve výboru | 3.9.2009 | 6.10.2009 | 9.11.2009 | 28.1.2010 | |||
Datum přijetí | 23.3.2010 |
|
|
| |||
Výsledek závěrečného hlasování | +: –: 0: | 24 0 0 | |||||
Členové přítomní při závěrečném hlasování | Raffaele Baldassarre, Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Marielle Gallo, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Daniel Hannan, Klaus-Heiner Lehne, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Francesco Enrico Speroni, Dimitar Stoyanov, Alexandra Thein, Diana Wallis, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Zbigniew Ziobro, Tadeusz Zwiefka | ||||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování | Piotr Borys, Sergio Gaetano Cofferati, Sajjad Karim, Vytautas Landsbergis, Kurt Lechner, Eva Lichtenberger, József Szájer | ||||||
19. 3. 2010
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (přepracované znění)
( KOM(2009)0126 – C7‑0044/2009 – 2009/0054(COD) )
Navrhovatel: Francesco De Angelis
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Směrnice 2000/35/ES, která byla přijata v květnu 2000, v platnost vstoupila dne 8. srpna 2002 a jejímž cílem je zamezovat opožděným platbám při obchodních transakcích, má v praxi omezený dopad. Rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o platební lhůty, jsou stále značné. Opožděné platby ohrožují budoucnost podniků, a to především malých a středních podniků, zejména v období hospodářské a finanční krize, jakou Evropa a celý svět právě prochází.
Rozšířené opožďování plateb, ať už k němu dochází z nutnosti nebo je – což je častější – záměrné, ochromuje vnitřní trh a vážně narušuje přeshraniční obchodní výměny. Navíc v členských státech, v nichž je tento problém nejpalčivější, čelí podniky ve větší míře riziku postupného poklesu příjmů, který může vést až k jejich úpadku.
Největších rozměrů tento problém nabývá v souvislosti s transakcemi mezi orgány veřejné moci a podniky. Možnost odlišného přístupu k transakcím mezi soukromými subjekty zůstává nicméně stále otázkou. I soukromé subjekty, často malé a střední podniky, však mohou být nuceny řídit se nevýhodnými smluvními podmínkami, na něž přistoupily z obav, že poškodí své vztahy s velkými soukromými klienty.
Navrhovatel stanoviska návrh Komise vítá. Pokládá nicméně za nezbytné navrhnout několik změn ve formě i obsahu, jejichž účelem je zavést do výkladu a provádění směrnice více přehlednosti a jistoty, ačkoliv obecně tyto změny stvrzují přístup nastíněný v návrhu Komise.
Podle názoru navrhovatele by oblast působnosti předpisů platných pro orgány veřejné moci měla být dále rozšířena i na podniky poskytující veřejné služby. Mimoto předkládá navrhovatel návrhy na změny týkající se pevně dané délky lhůt, odrazujících dodatečných nákladů hrazených dlužníkem, omezení smluvních odchylek upravených právními předpisy a pasivního či aktivního informování podniků o jejich nových právech.
Návrh stanoviska je v souladu s pracovním dokumentem příslušné zpravodajky Barbary Weilerové z Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. V rámci stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku však navrhovatel považuje za nezbytné zavést do návrhu zavést více prvků na ochranu podniků, a to zejména malých a středních podniků. Především navrhuje zavedení povinností týkajících se náhrady nákladů spojených s vymáháním a úroků z prodlení v případě opožděné platby. Tím by se v podstatě odstranila nutnost, aby vymáhání plateb prováděli samotní věřitelé, kteří by tak byli chráněni před hrozbou obchodně odvetných opatření, k nimž by dlužník mohl případně přikročit.
Navrhovatel ve svém návrhu přejímá některé postřehy, které v průběhu první výměny názorů na návrh směrnice zformulovali stínoví navrhovatelé. Obzvláště se ztotožňuje s tím, že je nutné – jak se vyjádřili jeho kolegové – snížit rozsah možných odchylek od ustanovení definovaných evropskými zákonodárci.
Nakonec je třeba konstatovat, že se dosud nepodařilo najít všeobecně přijatelné řešení pro paušální procentuální náhradu (5 %), kterou má věřitel právo obdržet od orgánů veřejné moci, dojde-li ke zpoždění plateb. Navrhovatel si vyhrazuje možnost zabývat se touto otázkou při příští výměně názorů a případně tuto otázku přehodnotit pomocí ad hoc předloženého pozměňovacího návrhu.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (10a) I když nejsou orgány Unie touto směrnicí přímo vázány, mělo by být zajištěno, aby tyto orgány, v rámci osvědčených postupů, prováděly platby, jak stanoví tato směrnice. |
Odůvodnění
Evropské orgány by měly jít příkladem a důsledně provádět včasné platby.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(16) Průzkumy ukazují, že orgány veřejné moci často vyžadují u obchodních transakcí smluvní platební lhůty, jež jsou výrazně delší než 30 dní. Proto by platební lhůty u zakázek zadávaných orgány veřejné moci měly být v zásadě omezeny na maximální dobu 30 dní. | (16) Zkušenost ukazuje, že smluvní platební lhůty u obchodních transakcí jsou často výrazně delší než 30 dní. Proto by platební lhůty u obchodních transakcí měly být v zásadě omezeny na maximální dobu 30 dní; v případech, kdy jsou delší platební lhůty řádně odůvodněny v souladu se zásadou nezbytnosti nebo v souladu se zvláštními ustanoveními vnitrostátních právních předpisů a kdy byla učiněna jasná dohoda mezi dlužníkem a věřitelem, může být platební lhůta prodloužena až na 60 dní. |
Odůvodnění
Stejný soubor ustanovení o platbách by měl platit pro všechny druhy obchodních transakcí, aby se zabránilo konkurenčním nevýhodám jak pro veřejné, tak pro soukromé společnosti. Obchodní vztahy mezi podniky a orgány veřejné moci jsou v mnoha směrech podobné obchodním vztahům mezi podniky. S cílem zamezit nevýhodným platebním lhůtám – nevýhodným zejména pro malé a střední podniky – je třeba, aby byly úroky vždy splatné nejpozději do 60 dnů od obdržení faktury.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Čl. 2 – bod 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2) „orgánem veřejné moci“ se rozumí jakýkoli smluvní orgán, jak je definován směrnicí 2004/18/ES; | 2) „orgánem veřejné moci“ se rozumí jakýkoli smluvní orgán, jak je definován směrnicí 2004/17/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb1 a směrnicí 2004/18/ES, bez ohledu na předmět nebo hodnotu zakázky, a jakýkoliv orgán Unie uvedený v článku 13 Smlouvy o Evropské unii; |
| 1Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1. |
Odůvodnění
Aby se zabránilo mylnému názoru, že veřejní zadavatelé definovaní ve směrnici 2004/17/ES nejsou nadále do těchto ustanovení zahrnuti, měl by existovat odkaz na směrnici 2004/17/ES. Protože se směrnice 2004/18/ES a 2004/17/ES vztahují pouze na specifické subjekty zakázek a to pouze od určité míry, mělo by být ujasněno, že tatáž opatření nejsou uplatnitelná v případě směrnice 2000/35/ES. Opožděné platby se netýkají jen vnitrostátních orgánů, ale také orgánů a institucí EU. Evropské orgány a instituce se nemohou samy vyloučit z povinnosti dodržovat ustanovení vztahující se na ostatní orgány veřejné moci.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Čl. 2 – bod 3 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 3a) „sektorovým podnikem“ se rozumí každý podnik působící v odvětví vodního hospodářství, energetiky a dopravy ve smyslu směrnice 2004/17/ES, bez ohledu na hodnotu dotyčné zakázky; |
Odůvodnění
„Sektorové podniky“ mají zvláště silnou pozici na trhu především díky svému specifickému postavení. Jsou jedinými poskytovateli infrastruktury v odvětví vodního hospodářství, energetiky a dopravy a nemají v podstatě žádnou konkurenci. Sektorové podniky mohou tudíž velmi často jednostranně určovat své „prodejní podmínky“ a platební lhůty. Tato silná pozice by neměla být zneužívána. Proto by měly být sektorové podniky posuzovány stejně jako sektorové smluvní orgány.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Čl. 2 – bod 6
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
6) „zákonným úrokem“ se rozumí jednoduchý úrok z prodlení v případě opožděné platby, jehož sazba činí součet referenční sazby plus nejméně sedm procentních bodů; | 6) „zákonným úrokem“ se rozumí jednoduchý úrok z prodlení v případě opožděné platby, jehož sazba činí součet referenční sazby plus nejméně devět procentních bodů; |
Odůvodnění
V kombinaci s pozměňovacími návrhy k článkům 3 a 5, které mají být odrazem jednotnějšího, spravedlivějšího a přiměřenějšího souboru pravidel vztahujících se jak na veřejný, tak na soukromý sektor, by mírné navýšení předpisy stanovené úrokové sazby mohlo přispět ke zlepšení platební morálky v obou sektorech.
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Článek 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Úrok z prodlení v případě opožděné platby | Úrok z prodlení v případě opožděné platby v obchodních transakcích mezi podniky |
1. Členské státy zajistí, že v obchodních transakcích mezi podniky má věřitel právo na úrok z prodlení v případě opožděné platby bez nutnosti upomínky, pokud jsou splněny následující podmínky: | 1. Členské státy zajistí, že v obchodních transakcích mezi podniky má věřitel právo na úrok z prodlení v případě opožděné platby bez nutnosti upomínky, pokud jsou splněny následující podmínky: |
a) věřitel splnil své smluvní a zákonné povinnosti; | a) věřitel splnil své smluvní a zákonné povinnosti; |
b) věřitel neobdržel splatnou částku včas, s výjimkou případu, kdy za takové prodlení není dlužník odpovědný. | b) věřitel neobdržel splatnou částku včas, s výjimkou případu, kdy za takové prodlení není dlužník odpovědný. |
2. Pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1, členské státy zajistí toto : | 2. Pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1, členské státy zajistí toto: |
a) úrok z prodlení v případě opožděné platby se stává splatným dnem následujícím po dni splatnosti nebo po uplynutí platební lhůty, které jsou stanoveny ve smlouvě; | a) úrok z prodlení v případě opožděné platby se stává splatným dnem následujícím po dni splatnosti nebo po uplynutí platební lhůty, které jsou stanoveny ve smlouvě, v níž jsou zohledněny lhůty uvedené v písmeně b), a tyto lhůty nejsou delší než 60 dnů od obdržení zboží nebo poskytnutí služeb, na něž se vztahuje smlouva; |
b) jestliže den splatnosti ani platební lhůta nejsou ve smlouvě stanoveny, stává se úrok z prodlení v případě opožděné platby splatným automaticky v jakékoli z těchto lhůt : | b) jestliže den splatnosti ani platební lhůta nejsou ve smlouvě stanoveny, stává se úrok z prodlení v případě opožděné platby splatným automaticky v jakékoli z těchto lhůt: |
i) 30 dnů po dni, kdy dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby; | i) 30 kalendářních dnů po dni, kdy dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby; |
ii) jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve než zboží nebo služby, 30 dnů po obdržení zboží nebo služeb; | ii) jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve než zboží nebo služby, 30 kalendářních dnů po obdržení zboží nebo služeb; |
iii) jestliže přejímka nebo prohlídka zboží nebo služeb, jejímž prostřednictvím se zjišťuje, zda zboží nebo služby byly dodány v souladu se smlouvou, jsou prováděny podle zákona nebo smlouvy a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve anebo v den, kdy probíhá přejímka nebo prohlídka, 30 dnů po uvedeném dni . | iii) jestliže přejímka nebo prohlídka zboží nebo služeb, jejímž prostřednictvím se zjišťuje, zda zboží nebo služby byly dodány v souladu se smlouvou, jsou prováděny podle zákona nebo smlouvy a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve anebo v den, kdy probíhá přejímka nebo prohlídka, 30 kalendářních dnů po tomto dni; |
| ba) datum obdržení faktury není předmětem smluvní dohody mezi dlužníkem a věřitelem. |
| 2a. Členské státy zajistí, aby maximální doba trvání přejímky nebo prohlídky uvedené v odst. 2 písm. b) bodě iii) nepřekročila 15 dnů, pokud není v zadávací dokumentaci nebo ve smlouvě stanoveno jinak a řádně odůvodněno. |
3. Členské státy zajistí, že použitelnou referenční sazbou: | 3. Členské státy zajistí, že použitelnou referenční sazbou: |
a) pro první pololetí dotčeného roku je sazba platná dne 1. ledna uvedeného roku; | a) pro první pololetí dotčeného roku je sazba platná dne 1. ledna uvedeného roku; |
b) pro druhé pololetí dotčeného roku je sazba platná dne 1. července uvedeného roku. | b) pro druhé pololetí dotčeného roku je sazba platná dne 1. července uvedeného roku. |
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Členské státy zajistí, že v okamžiku, kdy se úrok z prodlení stane splatným v obchodních transakcích podle článků 3 a 5 a pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, věřitel je oprávněn obdržet od dlužníka některou z těchto částek: | Členské státy zajistí, že v okamžiku, kdy se úrok z prodlení stane splatným v obchodních transakcích podle článků 3 a 5, věřitel je oprávněn obdržet od dlužníka některou z těchto minimálních částek, a to automaticky, aniž by musel tyto částky nárokovat: |
Odůvodnění
Pravděpodobně lze očekávat, že zavedení smluvní úpravy, která by byla odlišná od ustanovení navržených v článcích 3 a 5, by oslabovalo smluvní záruky chránící věřitele. Navrhovatel pokládá za zásadní, aby členské státy zajistily automatický postup tak, aby se jednotliví věřitelé nemuseli obávat jakýchkoliv odvetných kroků druhé strany.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Částky uvedené v prvním pododstavci jsou každé dva roky podrobovány přezkoumání. |
Odůvodnění
Je nezbytné aktualizovat výši náhrad, ačkoliv navrhované částky nepokrývají skutečné právní náklady a proto neusnadňují přístup ke spravedlnosti. Při stanovování částek by měl být zmíněn dvouletý přírůstkový mechanismus.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Článek 5
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Platby orgánů veřejné moci | Platby orgánů veřejné moci a sektorových podniků |
1. Členské státy zajistí, že v obchodních transakcích, které vedou k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu orgánům veřejné moci, je věřitel oprávněn bez nutnosti upomínky nárokovat úrok z prodlení v případě opožděné platby ve stejné výši jako zákonný úrok, pokud jsou splněny tyto podmínky: | 1. Členské státy zajistí, že v obchodních transakcích je věřitel oprávněn bez nutnosti upomínky nárokovat úrok z prodlení v případě opožděné platby ve stejné výši jako zákonný úrok, pokud jsou splněny tyto podmínky: |
a) věřitel splnil své smluvní a zákonné povinnosti; | a) věřitel splnil své smluvní a zákonné povinnosti; |
b) věřitel neobdržel splatnou částku včas, s výjimkou případu, kdy za takové prodlení není dlužník odpovědný. | b) věřitel neobdržel splatnou částku včas, s výjimkou případu, kdy za takové prodlení není dlužník odpovědný. |
2. Pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1, členské státy zajistí toto : | 4. Pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1, členské státy zajistí toto : |
a) úrok z prodlení v případě opožděné platby se stává splatným dnem následujícím po dni splatnosti nebo po uplynutí platební lhůty, které jsou stanoveny ve smlouvě; | a) úrok z prodlení v případě opožděné platby se stává splatným dnem následujícím po dni splatnosti nebo po uplynutí platební lhůty, které jsou stanoveny ve smlouvě; |
b) jestliže den splatnosti ani platební lhůta nejsou ve smlouvě stanoveny, stává se úrok z prodlení v případě opožděné platby splatným automaticky v jakékoli z těchto lhůt : | b) jestliže den splatnosti ani platební lhůta nejsou ve smlouvě stanoveny, stává se úrok z prodlení v případě opožděné platby splatným automaticky v jakékoli z těchto lhůt: |
i) 30 dnů po dni, kdy dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby; | i) 30 kalendářních dnů po dni, kdy dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby; |
ii) jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve než zboží nebo služby, 30 dnů po obdržení zboží nebo služeb; | ii) jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve než zboží nebo služby, 30 kalendářních dnů po obdržení zboží nebo služeb; |
iii) jestliže přejímka nebo prohlídka zboží nebo služeb, jejímž prostřednictvím se zjišťuje, zda zboží nebo služby byly dodány v souladu se smlouvou, jsou prováděny podle zákona nebo smlouvy a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve anebo v den, kdy probíhá přejímka nebo prohlídka, 30 dnů po uvedeném dni . | iii) jestliže přejímka nebo prohlídka zboží nebo služeb, jejímž prostřednictvím se zjišťuje, zda zboží nebo služby byly dodány v souladu se smlouvou, jsou prováděny podle zákona nebo smlouvy a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve anebo v den, kdy probíhá přejímka nebo prohlídka, 30 kalendářních dnů po tomto dni; |
| c) datum obdržení faktury není předmětem smluvní dohody mezi dlužníkem a věřitelem. |
3. Členské státy zajistí, že maximální doba trvání přejímky nebo prohlídky uvedené v odst. 2 písm. b) bodě iii) nepřekročí dobu 30 dnů, pokud není v zadávací dokumentaci a smlouvě stanoveno jinak a řádně odůvodněno. | 3. Členské státy zajistí, že maximální doba trvání přejímky nebo prohlídky uvedené v odst. 4 písm. b) bodě iii) nepřekročí dobu 15 dnů, pokud není v zadávací dokumentaci a smlouvě stanoveno jinak a řádně odůvodněno. |
4. Členské státy zajistí, že lhůta splatnosti stanovená ve smlouvě nepřekročí lhůty stanovené v odst. 2 písm. b), pokud se dlužník a věřitel výslovně nedohodnou jinak a pokud to není řádně odůvodněno s ohledem na zvláštní okolnosti, například v případě objektivní nutnosti rozvrhnout provádění plateb v průběhu delší doby. | 2. Členské státy zajistí, že lhůta splatnosti stanovená ve smlouvě nepřekročí lhůty stanovené v odst. 4 písm. b), pokud se dlužník a věřitel výslovně nedohodnou jinak a pokud to není řádně odůvodněno zásadou nezbytnosti, ovšem v žádném případě lhůta nepřekročí 60 dnů. |
5. Členské státy zajistí, že v okamžiku, kdy se úrok z prodlení v případě opožděné platby stane splatným, má věřitel nárok na paušální náhradu ve výši 5 % dlužné částky. Tato náhrada se platí navíc k úroku z prodlení v případě opožděné platby. |
|
6. Členské státy zajistí, že použitelnou referenční sazbou v obchodních transakcích, které vedou k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu orgánům veřejné moci: | 6. Členské státy zajistí, že použitelnou referenční sazbou v obchodních transakcích, které vedou k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu orgánům veřejné moci: |
a) pro první pololetí dotčeného roku je sazba platná dne 1. ledna uvedeného roku; | a) pro první pololetí dotčeného roku je sazba platná dne 1. ledna uvedeného roku; |
b) pro druhé pololetí dotčeného roku je sazba platná dne 1. července uvedeného roku. | b) pro druhé pololetí dotčeného roku je sazba platná dne 1. července uvedeného roku. |
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Čl. 6 – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Hrubě nespravedlivé smluvní podmínky | Hrubě nespravedlivé smluvní podmínky a obchodní postupy |
Odůvodnění
Z důvodu zabránění zneužívání smluvních podmínek nebo nespravedlivým smluvním podmínkám ve smlouvách a obchodních vztazích by měl tento článku platit i pro obchodní postupy, jelikož ty rovněž představují pro malé a střední podniky značný a závažný problém, např. když větší společnosti jednostranně změní platební lhůty se zpětnou platností.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Členské státy stanoví, že smluvní podmínka o dni splatnosti , sazbě úroku z prodlení v případě opožděné platby nebo o nákladech spojených s vymáháním je buď nevymahatelná nebo zakládá nárok na náhradu škody, jestliže je tato dohoda výrazně v neprospěch věřitele. Při určení, zda se jedná o podmínku výrazně v neprospěch věřitele, se zváží všechny okolnosti případu, včetně poctivých obchodních zvyklostí a povahy zboží nebo služby. Přihlíží se rovněž k tomu , zda má dlužník objektivní důvody odchýlit se od zákonné úrokové sazby nebo od čl. 3 odst. 2 písm. b), čl. 4 odst. 1 nebo čl. 5 odst. 2 písm. b) . | 1. Členské státy stanoví, že smluvní podmínka a/nebo obchodní postup týkající se dne splatnosti, sazby úroku z prodlení v případě opožděné platby nebo nákladů spojených s vymáháním, případně taková smluvní podmínka v neformálních dohodách a o změnách ve smlouvě provedených se zpětnou platností, je buď nevymahatelná nebo zakládá nárok na náhradu škody, jestliže je tato dohoda výrazně v neprospěch věřitele. Při určení, zda se jedná o podmínku výrazně v neprospěch věřitele, se zváží všechny okolnosti případu, včetně poctivých obchodních zvyklostí a povahy zboží nebo služby a také velikosti podniku. Přihlíží se rovněž k tomu, zda má dlužník objektivní důvody odchýlit se od zákonné úrokové sazby nebo od čl. 4 odst. 1 nebo čl. 5 odst. 2 písm. b). |
Odůvodnění
To ensure this legislation fully protects SMEs from abusive or unfair behaviour in relation to payment it is paramount to include commercial practices. If commercial practices, including retrospective changes to a contract’s payment conditions, the legislation as proposed by the Commission will not sufficiently hinder creditors from being used as ‘banks’, i.e. unilateral changes making the payment period longer to increase debtors’ liquidity, to the detriment of creditor’s. Change of reference to articles to make the amendments consistent with amendments merging article 3 and 5. This is to ensure that, when determining whether a clause in a contract is vexatious, account is taken not only of good commercial practices and the nature of the product or service but of the size of the undertaking involved as well.
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Pro účely prvního pododstavce je smluvní podmínka, která překročí lhůtu stanovenou v čl. 5 odst. 2 písm. b), vždy považována za hrubě nespravedlivou, a to také s ohledem na kritéria stanovená v čl. 5 odst. 4. |
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2 b (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Jakákoliv smluvní podmínka, která by představovala dodatečnou finanční zátěž pro věřitele a byla předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody kvůli opožděným platbám, se považuje za hrubě nespravedlivou. |
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Opatření uvedená v odstavci 2 zahrnují předpisy, podle nichž mohou zastupující organizace v souladu s odpovídajícím vnitrostátním právem podat žalobu k příslušnému soudu nebo správnímu orgánu ve věci smluvních podmínek , které jsou výrazně v neprospěch věřitele , a tak použít vhodné a účinné prostředky bránící jejich dalšímu používání . | 3. Opatření uvedená v odstavci 2 zahrnují předpisy, podle nichž mohou zastupující organizace v souladu s odpovídajícím vnitrostátním právem podat žalobu k příslušnému soudu nebo správnímu orgánu ve věci smluvních podmínek, které jsou výrazně v neprospěch věřitele, a tak použít vhodné a účinné prostředky bránící jejich používání. Tímto ustanovením není dotčena doložka o mlčenlivosti, kterou jsou zastupující organizace vázány vůči členským subjektům. |
Odůvodnění
Zastupující organizace by měly mít možnost jednat v souladu s odpovídajícím vnitrostátním právem i v případě sporadického nebo příležitostného použití takových smluvních podmínek.
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Článek 7
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Členské státy zajistí úplnou transparentnost, pokud jde o práva a povinnosti vyplývající z této směrnice, zejména tím, že zveřejní platnou zákonnou úrokovou sazbu. | Členské státy zajistí úplnou transparentnost, pokud jde o práva a povinnosti vyplývající z této směrnice, zejména tím, že zveřejní platnou zákonnou úrokovou sazbu a postup týkající se plateb orgánů veřejné moci jako zvláštní záruku jakémukoliv řetězci subdodavatelů. |
Odůvodnění
Toto ustanovení by vedlo ke sledovatelnosti a transparentnosti plateb veřejných orgánů. Opatření je zejména vhodné k tomu, aby zaručilo, že výhody vyplývající ze zlepšených platebních lhůt budou moci využívat v praxi případní subdodavatelé a/nebo externí poskytovatelé služeb pracující pro hlavní dodavatele.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 1 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 1a. V souvislosti s uplatňováním této směrnice členské státy uspořádají informační kampaně, jejichž cílem je zvýšit povědomí podniků, a to především malých a středních podniků, o jejich právech. |
| Členské státy zváží možnost zveřejňovat údaje o dlužnících, kteří platí včas, i o těch, jejichž platby jsou opožděné, a prosazovat včasné platby šířením osvědčených postupů. |
Odůvodnění
Jak bylo zdůrazněno již v posouzení dopadu vypracovaném Komisí, podniky úroky nežádají mimo jiné z toho důvodu, že nejsou informovány o svých právech. Kromě informovanosti je možné zajistit i praktická opatření, která by podporovala včasné platby.
POSTUP
Název | Boj proti zpožděným platbám při obchodních transakcích (přepracování) | ||||||
Referenční údaje | KOM(2009)0126 – C7-0044/2009 – 2009/0054(COD) | ||||||
Příslušný výbor | IMCO | ||||||
Výbor, který zaujal stanovisko Datum oznámení na zasedání | ITRE 14.9.2009 |
|
|
| |||
Navrhovatel Datum jmenování | Francesco De Angelis 9.11.2009 |
|
| ||||
Projednání ve výboru | 2.12.2009 | 4.2.2010 |
|
| |||
Datum přijetí | 18.3.2010 |
|
|
| |||
Výsledek závěrečného hlasování | +: –: 0: | 46 0 1 | |||||
Členové přítomní při závěrečném hlasování | Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Zoltán Balczó, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Ioan Enciu, Adam Gierek, Norbert Glante, Fiona Hall, Jacky Hénin, Romana Jordan Cizelj, Sajjad Karim, Arturs Krišjānis Kariņš, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Michèle Rivasi, Paul Rübig, Francisco Sosa Wagner, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber | ||||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování | Rachida Dati, Francesco De Angelis, Andrzej Grzyb, Jolanta Emilia Hibner, Oriol Junqueras Vies, Ivailo Kalfin, Marian-Jean Marinescu, Vladko Todorov Panayotov, Silvia-Adriana Ţicău, Hermann Winkler | ||||||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování | Britta Reimers | ||||||
POSTUP
Název | Boj proti zpožděným platbám při obchodních transakcích (přepracování) | ||||||
Referenční údaje | KOM(2009)0126 – C7-0044/2009 – 2009/0054(COD) | ||||||
Datum predložení EP | 8.4.2009 | ||||||
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání | IMCO 14.9.2009 | ||||||
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání | ITRE 14.9.2009 | JURI 14.9.2009 |
|
| |||
Přidružený(é) výbor(y) Datum oznámení na zasedání | JURI 17.12.2009 |
|
|
| |||
Zpravodaj(ové) Datum jmenování | Barbara Weiler 14.9.2009 |
|
| ||||
Projednání ve výboru | 2.9.2009 | 28.9.2009 | 6.10.2009 | 4.11.2009 | |||
| 26.1.2010 | 23.2.2010 |
|
| |||
Datum přijetí | 28.4.2010 |
|
|
| |||
Výsledek závěrečného hlasování | +: –: 0: | 30 0 6 | |||||
Členové přítomní při závěrečném hlasování | Cristian Silviu Buşoi, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia De Campos, Jürgen Creutzmann, Christian Engström, Evelyne Gebhardt, Louis Grech, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Philippe Juvin, Sandra Kalniete, Alan Kelly, Eija-Riitta Korhola, Edvard Kožušník, Kurt Lechner, Toine Manders, Hans-Peter Mayer, Gianni Pittella, Mitro Repo, Robert Rochefort, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Andreas Schwab, Róża Gräfin Von Thun Und Hohenstein, Kyriacos Triantaphyllides, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler | ||||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování | Damien Abad, Pascal Canfin, Cornelis de Jong, Anna Hedh, Othmar Karas, Emma McClarkin, Konstantinos Poupakis, Kerstin Westphal | ||||||