Dokument ze zasedání
24.1.2011
*
ZPRÁVA
Návrh nařízení Rady (Euratom), kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (přepracované znění)
( KOM(2010)0184 – C7‑0137/2010 – 2010/0098(CNS) )
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: Ivo Belet
(Přepracování – článek 87 jednacího řádu)
PR_CNS_Recastingam
Vysvětlivky |
* Postup konzultace *** Postup souhlasu ***I Řádný legislativní postup (první čtení) ***II Řádný legislativní postup (druhé čtení) ***III Řádný legislativní postup (třetí čtení) (Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu.)
|
Pozměňovací návrhy k návrhu aktu |
V pozměňovacích návrzích Parlamentu je pozměněný text zvýrazněn tučnou kurzivou. Zvýraznění normální kurzivou je upozorněním pro technická oddělení a označuje části návrhu aktu, u nichž je navržena oprava, a má sloužit k usnadnění vypracování konečného znění (např. zjevné chyby nebo vynechání textu v některé jazykové verzi). Tyto navržené opravy podléhají dohodě příslušných oddělení.
V záhlaví každého pozměňovacího návrhu k existujícímu aktu, který má být návrhem aktu pozměněn, je na třetím řádku uveden existující akt a na čtvrtém řádku ustanovení existujícího aktu, kterého se pozměňovací návrh týká. Převzaté části ustanovení existujícího aktu, které Parlament hodlá změnit, zatímco návrh aktu tento úsek nezměnil, jsou označeny tučně. Případné vypuštění takovýchto úseků se označuje [...].
|
OBSAH
Strana
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU 5
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ 24
PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI 27
PŘÍLOHA: STANOVISKO PORADNÍ SKUPINY SLOŽENÉ Z PRÁVNÍCH SLUŽEB EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE 29
STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K NAVRHOVANÉMU PRÁVNÍMU ZÁKLADU 30
POSTUP 37
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
Návrh nařízení Rady (Euratom), kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (přepracované znění)
( KOM(2010)0184 – C7‑0137/2010 – 2010/0098(CNS) )
(Zvláštní legislativní postup – konzultace – přepracované znění)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Radě ( KOM(2010)0184 ),
– s ohledem na článek 31 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0137/2010),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů[1],
– s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti ze dne 29. června 2010 určený Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku v souladu s čl. 87 odst. 3 jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,
– s ohledem na články 87, 55 a 37 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku ( A7-0001/2011 ),
A. vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právní služby Evropského parlamentu, Rady a Komise uvedený návrh neobsahuje žádné věcné změny, kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a že, pokud jde o kodifikaci těchto změn v nezměněných ustanoveních dřívějších aktů, obsahuje návrh přímou kodifikaci stávajících textů beze změny jejich podstaty,
1. schvaluje pozměněný návrh Komise, upravený v souladu s doporučeními poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;
2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s článkem 106a Smlouvy o Euratomu odpovídajícím způsobem změnila;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a parlamentům členských států.
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Právní východisko 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 31 této smlouvy, | s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 168 odst. 4 a čl. 169 odst. 3 této smlouvy, |
Odůvodnění
Aby byla zaručena vysoká úroveň ochrany evropských občanů v případě radioaktivní kontaminace a poskytnuta demokratická legitimita postupu přijímání tohoto nařízení, je nutno změnit právní základ podle nové Lisabonské smlouvy s cílem udělit Evropskému parlamentu roli, která mu přísluší, při přijímání rozhodnutí o nařízení, jež má potenciální dopad na zdraví obyvatelstva. Navrhuje se zvážit problematiku veřejného zdraví (článek 168) nebo ochrany spotřebitelů (čl. 169 odst. 1).
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(2) Čl. 2 písm. b) Smlouvy vyžaduje, aby Rada vypracovala jednotné bezpečnostní standardy pro ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků a dbala na jejich dodržování, jak je uvedeno dále v hlavě druhé, kapitole III Smlouvy. | vypouští se |
Odůvodnění
Odkaz na článek smlouvy o Euratomu je nadbytečný s ohledem na přijetí směrnice 96/29/Euratom, která tyto normy stanoví a která je uvedena v bodu odůvodnění 3. Odkaz na ochranu zdraví a na Lisabonskou smlouvu tento bod odůvodnění nahrazuje.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (2a) Podle článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie je při vymezování a provádění všech politik a činností Unie třeba zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. |
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(4) Po havárii jaderné elektrárny v Černobylu dne 26. dubna 1986 se uvolnilo do ovzduší značné množství radioaktivních materiálů, které kontaminovaly potraviny a krmiva v několika evropských zemích na úroveň významnou z hlediska zdraví. | (4) Po havárii jaderné elektrárny v Černobylu dne 26. dubna 1986 se uvolnilo do ovzduší značné množství radioaktivních materiálů, které kontaminovaly potraviny a krmiva v několika evropských zemích na úroveň významnou z hlediska zdraví; došlo také ke kontaminaci půdy radioaktivním spadem, což zvýšilo radioaktivitu lesních plodin a zemědělských potravinářských výrobků v postižených regionech. |
Odůvodnění
Dopad kontaminace radioaktivními látkami může být nepřímý a časově opožděný (i o mnoho let).
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (5a) Vysoká úroveň ochrany lidského zdraví je jedním z cílů, kterých Unie dosáhne vymezením a prováděním svých politik. Čl. 168 odst. 4 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví přijetí společných opatření ve veterinární oblasti, která mají za svůj přímý cíl ochranu lidského zdraví. Členské státy odpovídají za sledování toho, jak jsou dodržovány úrovně stanovené tímto nařízením, a to zejména formou dohledu nad bezpečnostními standardy u potravin a krmiv. |
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(6) Vyvstává potřeba vytvořit systém, který umožní Evropskému společenství pro atomovou energii zavést následně po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, v jejímž důsledku může dojít nebo došlo k významné radioaktivní kontaminaci potravin a krmiv, nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace za účelem ochrany obyvatelstva. | (6) Vyvstává potřeba vytvořit systém, který umožní Evropské unii zavést následně po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, v jejímž důsledku může dojít nebo došlo k významné radioaktivní kontaminaci potravin a krmiv, nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace za účelem zajištění vysokého stupně ochrany zdraví obyvatelstva. |
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(8) Vyžadují-li to okolnosti, Komise by měla neprodleně přijmout nařízení pro použití předem stanovených nejvyšších přípustných úrovní. | (8) Komise by měla pro konkrétní jadernou havárii nebo radiační mimořádnou situaci neprodleně použít předem stanovené nejvyšší přípustné úrovně kontaminace. |
Odůvodnění
Bod odůvodnění byl pozměněn, aby byl v souladu s článkem 2, který pozměnil zpravodaj (pozměňovací návrh 10).
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (8a) Komise by měla být zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace potravin a krmiv prováděné s ohledem na technický pokrok (přílohy I a III) a seznam méně významných potravin (příloha II). Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. |
Odůvodnění
Vkládá se tento bod odůvodnění, aby byl v souladu s pozměňovacím návrhem 15 a následujícími návrhy, které předložil zpravodaj, a to na základě modifikace článku 5.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(9) Na základě současných údajů, které jsou k dispozici v oblasti radiační ochrany, byly stanoveny odvozené referenční úrovně, které mohou být využity jako základ pro stanovení nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace bezprostředně použitelných po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, v jejímž důsledku může dojít nebo došlo k významné radioaktivní kontaminaci potravin a krmiv. | vypouští se |
Odůvodnění
Zpravodaj je toho názoru, že tento bod odůvodnění má vágní formulaci – co např. znamenají „odvozené referenční úrovně“ – a neodpovídá uplatňování nejvyšších úrovní, jak je navrhla Komise a jak je uvedeno v současném článku 2 a v jeho pozměněné verzi (pozměňovací návrh 10 předložený zpravodajem k čl. 2 odst. 1).
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(10) Tyto nejvyšší přípustné úrovně náležitě zohledňují nejnovější vědecké poznatky, které jsou v současné době dostupné v mezinárodním měřítku, přičemž zároveň odrážejí potřebu uklidnit obyvatelstvo a odstranit rozdíly v mezinárodní dozorčí činnosti. | (10) Odvozené referenční úrovně a nejvyšší přípustné úrovně musí být pravidelně revidovány, aby náležitě zohledňovaly pokrok a nejnovější vědecké poznatky, které jsou v současné době dostupné v mezinárodním měřítku, aby odrážely potřebu uklidnit obyvatelstvo, zajistit vysoký stupeň jeho ochrany a odstranit rozdíly v mezinárodní dozorčí činnosti. |
Odůvodnění
Hodnoty, které jsou uvedeny v nařízení, nebyly aktualizovány od jeho přijetí. Od té doby došlo k pokroku při vyhodnocování dávek ozáření a jejich dopadu na zdraví lidí. Americký úřad FDA provedl v roce 1998 revizi odvozených referenčních hodnot a nejvyšších přípustných úrovní a doporučuje mnohem přísnější hodnoty, než jsou hodnoty platné v EU, které je nutno naléhavě uvést do souladu s mezinárodním pokrokem v této oblasti.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (10a) Je třeba konstatovat, že úrovně radioaktivity zapříčiněné kontaminací po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace je třeba posuzovat společně se stávajícími přirozenými úrovněmi radioaktivity, které mohou být někdy vyšší než stanovené bezpečnostní limity. |
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 b (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (10b) Přílohy I, II a III musí zohledňovat vliv poločasu rozpadu radioaktivních izotopů během přechovávání konzervovaných potravin; tyto produkty by měly být, v závislosti na typu kontaminace, např. izotopy jódu, průběžně monitorovány z hlediska radioaktivity. |
Odůvodnění
Aktivita ionizačního záření časem klesá.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(11) Je však nezbytné náležitě zohlednit zvláštní podmínky použití a vypracovat postup umožňující rychlé přizpůsobení těchto předem stanovených úrovní nejvyšším přípustným úrovním odpovídajícím okolnostem jakékoli konkrétní jaderné havárie nebo jiného případu radiační mimořádné situace, v jejímž důsledku může dojít nebo došlo k významné radioaktivní kontaminaci potravin a krmiv. | vypouští se |
Odůvodnění
„Postup umožňující rychlé přizpůsobení těchto předem stanovených úrovní“ odkazuje na postup stanovený v článku 3, který zpravodaj navrhuje vypustit (viz pozměňovací návrh 13 předložený zpravodajem k článku 3).
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(12) Nařízením pro použití nejvyšších přípustných úrovní by měla být zachována jednota vnitřního trhu a mělo by se zabránit výchylkám obchodu v Unii . | vypouští se |
Odůvodnění
Změnou článku 2 zpravodaj zamýšlí vypustit „Nařízení pro použití“, což není z právního hlediska přesné (viz odůvodnění pozměňovacího návrhu k čl. 2 odst. 1).
Mimoto, použitím úrovní stanovených v základním nařízení nebude mít toto rozhodnutí jako takové dopad na jednotu vnitřního trhu nebo narušení obchodu.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(13) Má li být usnadněno přizpůsobení nejvyšších přípustných úrovní, měly by být zavedeny postupy umožňující konzultace odborníků, včetně odborné skupiny uvedené v článku 31 Smlouvy. | vypouští se |
Odůvodnění
Tyto postupy jsou nyní jednoznačně popsány v revidovaném článku 5 a v článcích 5a až 5c, jež stanoví konzultace s odborníky podle článku 31 Smlouvy. Příslušný bod odůvodnění 8b (nový) konzultace s odborníky dostatečně upravuje a odkazuje na vhodný právní postup ve věci „úpravy úrovní“.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(15) Je vhodné, aby si Rada vyhradila právo vykonávat přímo pravomoc přijímat nařízení k včasnému vykonání opatření navržených Komisí v prvním měsíci následujícím po jaderné havárii nebo případu radiační mimořádné situace. Příslušný návrh na přizpůsobení nebo potvrzení ustanovení obsažených v nařízení, které přijala Komise, zejména určení nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace, by měl být z hlediska ochrany zdraví obyvatelstva založen na článku 31 Smlouvy. Tím by nebyla dotčena možnost v delší časové perspektivě po jaderné havárii nebo případu radiační mimořádné situace použít za účelem kontrolování potravin nebo krmiv umísťovaných na trh jiné právní nástroje nebo jiný právní základ. | vypouští se |
(Jedná se o opakování mírně pozměněné druhé a třetí věty odůvodnění z posouzení (ii) ve vysvětlujícím prohlášení)
Odůvodnění
Zpravodaj je toho názoru, že tento bod odůvodnění přesně nezdůvodňuje potřebu vyhradit v článku 3 prováděcí pravomoci Radě, pokud jde o kontext, povahu a obsah základního aktu, který má být prováděn. Kromě toho není zpravodaj přesvědčen o přínosu dvouúrovňového přístupu. kdy Rada může v konečné fázi potvrdit nebo přizpůsobit rozhodnutí Komise, která by měla být jediným prováděcím orgánem za normálních okolností. (Viz rovněž odůvodnění pozměňovacího návrhu 13, který překládá zpravodaj.)
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(16) Dodržování nejvyšších přípustných úrovní by mělo podléhat přiměřeným kontrolám, | (16) Použijí se obecné zásady potravinového práva stanovené v článcích 5 až 21 nařízení 178/2002. Dodržování nejvyšších přípustných úrovní by mělo podléhat přiměřeným kontrolám a úředním kontrolám prováděným členskými státy, jak stanoví článek 17 nařízení 178/2002, |
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. V případě, že Komise obdrží — zejména v souvislosti s opatřeními Evropského společenství pro atomovou energii o včasné výměně informací v případě radiační mimořádné situace nebo na základě Úmluvy MAAE ze dne 26. září 1986 o včasném oznamování jaderné havárie — úřední informaci o haváriích nebo o jakémkoli jiném případu radiační mimořádné situace, z níž vyplývá, že bylo nebo pravděpodobně bude dosaženo nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace potravin stanovených v příloze I nebo nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace krmiv stanovených v příloze III, neprodleně přijme, vyžadují-li to okolnosti, nařízení pro použití těchto nejvyšších přípustných úrovní. | 1. V případě, že Komise obdrží — zejména v souvislosti s opatřeními Evropského společenství pro atomovou energii o včasné výměně informací v případě radiační mimořádné situace nebo na základě Úmluvy MAAE ze dne 26. září 1986 o včasném oznamování jaderné havárie — úřední informaci o haváriích nebo o jakémkoli jiném případu radiační mimořádné situace, z níž vyplývá, že bylo nebo pravděpodobně bude dosaženo nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace potravin stanovených v příloze I nebo nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace krmiv stanovených v příloze III, neprodleně přijme rozhodnutí týkající se použití těchto nejvyšších přípustných úrovní v případě konkrétní jaderné havárie nebo radiační mimořádné situace. |
| (Bude-li tento pozměňovací návrh přijat, změní se odkaz na „nařízení“ v čl. 6 odst. 1 pododstavci 1 v odkaz na „rozhodnutí“.) |
Odůvodnění
Použití nejvyšších přípustných úrovní kontaminace v konkrétní situaci je bezesporu prováděcí pravomoc, která by měla být Komisi svěřena v souladu s článkem 291 SFEU (použitelného podle článku 106a Smlouvy o Euratomu).
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Doba platnosti jakéhokoli nařízení ve smyslu odstavce 1 je co nejkratší a nesmí překročit tři měsíce s výhradou čl. 3 odst. 4. | 2. Doba platnosti rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 nesmí překročit tři měsíce. |
Odůvodnění
Viz odůvodnění k pozměňovacímu návrhu 10.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 2a. Pro účely tohoto nařízení je Komisi nápomocen výbor nezávislých vědeckých odborníků v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti potravin. Členové výboru jsou vybíráni podle vědeckých kritérií. Komise zveřejní složení výboru odborníků a prohlášení o zájmech jeho členů. |
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Článek 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 3 | vypouští se |
1. Po konzultaci odborníků, včetně odborné skupiny uvedené v článku 31 Smlouvy dále jen „odborná skupina“ , předloží Komise Radě návrh nařízení, které upravuje nebo potvrzuje nařízení uvedené v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení ve lhůtě jednoho měsíce po jeho přijetí. |
|
2. Při předložení návrhu nařízení uvedeného v odstavci 1 vezme Komise v úvahu základní standardy stanovené v souladu s články 30 a 31 Smlouvy, včetně zásady, že všechna ozáření musí být tak nízká, jak lze rozumně dosáhnout, a hlediska ochrany zdraví obyvatelstva a hospodářské a sociální faktory. |
|
3. Rada přijme kvalifikovanou většinou rozhodnutí o návrhu nařízení uvedeného v odstavcích 1 a 2 ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 2. |
|
4. Pokud Rada nerozhodne v této lhůtě, úrovně uvedené v příloze I a III se nadále použijí do doby, než Rada přijme rozhodnutí nebo než Komise vezme svůj návrh zpět z důvodu, že podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 již neplatí. |
|
| (Bude-li tento pozměňovací návrh přijat, pak bude odkaz na článek 3 v čl. 6 odst. 1 pododstavci 1 vypuštěn.) |
V odůvodnění je uveden mírně pozměněný text z posouzení (ii) ve vysvětlujícím prohlášení
Odůvodnění
Mechanismus stanovený v článku 3, kdy Rada může přijímat nařízení s cílem „přizpůsobit nebo potvrdit ustanovení“ nařízení Komise ad hoc, se jeví jako zbytečný a jako zdroj právní nejistoty. Zdá se, že tato opatření Rady mohou být považována za „prováděcí akty“ stávajícího nařízení. Nicméně podle článku 291 SFEU (použitelného podle článku 106a Smlouvy o Euratomu) mohou být tyto pravomoci Radě svěřeny pouze v „náležitě odůvodněných případech“, neboť za normálních okolností je za provádění těchto pravomocí odpovědná Komise.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Článek 4
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 4 | vypouští se |
Doba platnosti každého nařízení ve smyslu článku 3 je omezená. Tato doba může být na žádost členského státu nebo z podnětu Komise přezkoumána postupem podle článku 3. |
|
Odůvodnění
Článek je vypuštěn s ohledem na navržené vypuštění článku 3.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Článek 5
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Aby bylo zajištěno, že nejvyšší přípustné úrovně uvedené v přílohách I a III zohlední veškeré dostupné nové vědecké informace, Komise v přiměřených odstupech zjišťuje stanovisko odborníků, včetně odborné skupiny. | Aby byly zohledněny veškeré dostupné nové vědecké informace nebo, v případě potřeby, po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, Komise upraví přílohy I, II a III pomocí aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 5a a s ohledem na podmínky stanovené v článcích 5b a 5c. |
2. Na žádost členského státu nebo Komise mohou být nejvyšší přípustné úrovně uvedené v příloze I a III přezkoumány nebo doplněny na návrh předložený Komisí Radě postupem stanoveným v článku 31 Smlouvy. |
|
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Článek 5 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 5a |
| Přenesení pravomoci |
| 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let počínaje dnem …* . Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesených pravomocí nejpozději šest měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o období stejné délky, pokud toto přenesení Evropský parlament nebo Rada podle článku 5b nezruší. |
| 2. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. |
| 3. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 5b a 5c. |
| * Úř. věst.: vložte prosím den vstupu tohoto nařízení v platnost. |
Viz formulace již dříve použitá v nařízení 438/2010 o zvířatech v zájmovém chovu, Úř. věst. L 132, 29.5.2010 s. 3-10 a směrnice 2010/30/EU o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie Úř. věst. L 153, 18.6.2010 s. 1–12.
Odůvodnění
Formulace v článcích 5a, 5b a 5c jsou stejné jako v nedávno přijatých právních aktech (např. nařízení o zvířatech v zájmovém chovu, směrnice o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích výrobků), které stanoví pravidla aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Článek 5 b (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 5b |
| Zrušení přenesení pravomocí |
| 1. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesenou pravomoc uvedenou v článku 5 kdykoli zrušit. |
| 2. Orgán, který zahájil interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomocí, usiluje o to, aby informoval s přiměřeným časovým předstihem před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede přenesení pravomoci, jež by se mohlo stát předmětem zrušení, včetně důvodů každého takového zrušení. |
| 3. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení v něm určených pravomocí. Nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Neovlivní platnost již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. |
Odůvodnění
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu č. 16, který překládá zpravodaj.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Článek 5 c (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 5c |
| Námitky proti aktům v přenesené pravomoci |
| 1. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení. |
| Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. |
| 2. Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevznesou, akt se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem v něm stanoveným. |
| Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty v případě, že jak Evropský parlament, tak Rada informovaly Komisi o záměru nevznést námitky. |
| 3. Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost v případě, že proti němu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán vyslovující námitky proti aktu v přenesené pravomoci vysvětlí důvody takového jednání. |
Odůvodnění
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu č. 16, který překládá zpravodaj.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Pro účely tohoto nařízení jsou potraviny a krmiva dovezené ze třetích zemí považovány za uvedené na trh, jestliže se na celním území Společenství nacházejí v jiném celním režimu než v tranzitním režimu. | Toto nařízení se vztahuje na potraviny a krmiva dovezené ze třetích zemí v tranzitním režimu nebo určené k vývozu. |
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 2a. Komise sleduje dodržování nejvyšších přípustných úrovní. K tomuto účelu má Komise k dispozici systém úředních kontrol potravin a krmiv a provádí další činnosti vhodné podle situace, včetně veřejného sdělení o potravinách, bezpečnosti potravin a rizicích podle článku 17 nařízení 178/2002. |
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Článek 8
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Článek 8 | vypouští se |
Prováděcí pravidla k tomuto nařízení a změny v seznamu méně významných potravin a v nejvyšších přípustných úrovních jejich radioaktivní kontaminace uvedených v příloze II a v nejvyšších přípustných úrovních radioaktivní kontaminace krmiv uvedených v příloze III se přijímají postupem stanoveným v čl. 195 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 , které se použije obdobně. Za tímto účelem je Komisi nápomocen výbor ad hoc. |
|
Odůvodnění
Článek 8 byl spojen s článkem 5, neboť oba odkazují na revizi nejvyšších úrovní kontaminace (přílohy I a III) a/nebo úpravu seznamu v příloze II, které mohou být společně prováděny přenesením pravomoci na Komisi (akty v přenesené pravomoci).
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Článek 8 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 8a |
| 1. Komise do března 2012 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vhodnosti nejvyšších přístupných úrovních stanovených v přílohách I a III a o vhodnosti zachovávání seznamu méně významných potravin uvedeného v příloze II. |
| 2. Tato zpráva se zabývá zejména sledováním plnění nejvyšších přípustných úrovní a nejvyšší efektivní dávky 1 mSv za rok pro jednotlivce zastupující veřejnost za podmínek stanovených ve směrnici 96/26/Euratom a posouzením možnosti začlenění dalších příslušných radionuklidů do přílohy I a III. Při posuzování úrovní se zpráva zaměří na ochranu nejzranitelnější skupiny obyvatel, zejména děti, a prozkoumá, zda-li by bylo vhodné stanovit na tomto základě nejvyšší přípustné úrovně pro všechny kategorie obyvatel. |
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Příloha I – poznámka pod čarou 19
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
19. Potraviny pro kojence jsou definovány jako potraviny určené pro zvláštní výživu kojenců v průběhu prvních čtyř až šesti měsíců života, které samy o sobě splňují nutriční požadavky pro tuto kategorii osob a do maloobchodu jsou dodávány v jednoznačně určených obalech a jsou označeny jako „přípravky pro kojence“. | 19. Potraviny pro kojence jsou definovány jako kojenecká výživa, včetně kojeneckého mléka, pokračující kojenecká výživa a odpovídající potraviny určené pro kojence do dvanáctého měsíce života, které samy o sobě splňují nutriční požadavky pro tuto kategorii osob a do maloobchodu jsou dodávány v jednoznačně určených obalech a jsou označeny jako „přípravky pro kojence“. |
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Povaha návrhu:
Výbor ITRE konzultoval na základě smlouvy o Euratomu výše uvedený návrh nařízení Rady podle článku 87 jednacího řádu Parlamentu.
Návrh obsahuje zejména kodifikaci neupravených ustanovení tří nařízení přijatých v letech 1987 až 1990, která stanoví úroveň přípustné radioaktivní kontaminace při radiační mimořádné situaci. Nicméně začlenění nového bodu odůvodnění (bod odůvodnění 15), jenž upozorňuje nezbytným způsobem na stávající článek (čl. 3 odst. 3) stanovující výhradu ohledně prováděcích pravomocí Rady, s sebou přináší výraznou změnu, pokud jde o zdůvodnění využívání metody přepracování právních předpisů.
V souladu s článkem 87 jsou pozměňovací návrhy týkající se návrhu na přepracování právních předpisů přípustné pouze tehdy, týkají-li se částí návrhu obsahujících změny a po předběžném ověření výborem příslušným pro právní záležitosti (JURI), že návrh neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny.
Technickou kontrolu vhodnosti legislativní metody přepracování právních předpisů potvrdil výbor JURI v dopise ze dne 29. června, v němž souhlasí s tím, aby se zpravodaj výboru ITRE dále zabýval podstatou návrhu.
Hodnocení zpravodaje:
i) Obsah návrhu:
V bodu odůvodnění přepracovaný návrh nabízí odůvodnění ex- post těch ustanovení, která zůstávají nezměněna (tak jak byla začleněna do nařízení z roku 1987 a následných pozměněných znění).
Obsahem nařízení je dvouúrovňový mechanismus v případě radiační mimořádné situace a po jaderné havárii:
– bezprostřední přijetí nařízení „ad hoc“ ze strany Komise pro použití nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace, v konkrétním případě v definované oblasti a s omezenou dobou platnosti, jak je uvedeno v příloze I a příloze III návrhu;
– předložení návrhu Komise do jednoho měsíce od přijetí nařízení „ad hoc“ Radě, která má toto nařízení přizpůsobit nebo potvrdit.
Cílem metody přepracování je konkrétně stanovit pravomoc Rady „vykonávat přímo pravomoc přijímat nařízení k včasnému vykonání opatření navržených Komisí“. K tomuto účelu je začleněn nový bod odůvodnění 15, který stanoví, že „ je vhodné, aby si Rada vyhradila toto právo“.
V rámci návrhu na přepracování se zpravodaj zaměří pravděpodobně na následující otázky:
– zda-li toto odůvodnění nabízí dostatečný důvod ke stanovení výhrad ohledně prováděcích pravomocí Rady, které představují v každém případě výjimku z běžných pravidel, jež vyhrazují prováděcí pravomoci Komisi;
– zda-li tyto prováděcí pravomoci vyhrazené Radě jsou jako takové řádně definovány a vymezeny, zejména podle nových ustanovení Lisabonské smlouvy týkajících se aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů (články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie), proveditelných také v rámci smlouvy o Euratomu (viz čl. 106a odst. 1 konsolidované verze Smlouvy o Euratomu, podle něhož se články 285 až 304 SFEU vztahují také na Smlouvu o Euratomu).
ii) Hodnocení:
Zpravodaj je toho názoru, že bod odůvodnění 15 – který je jedinou částí textu obsahující změny – není možné oddělit od článku, na nějž odkazuje. V tomto případě by zpravodaj musel zvážit platnost článku 3 a následně mechanismus, který vyplývá z přidělení pravomocí Radě v následujících článcích návrhu.
Proto je kromě samotné metody přepracování třeba posoudit také zajištění souladu s celým nařízením. S ohledem na tuto skutečnost se metoda, která spočívá v bezprostředním přijetí nařízení „ad hoc“ v případě radiační mimořádné situace, jehož cílem je stanovit nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace podle stávajících nařízení, případně přímo přes Radu, jeví jako velice diskutabilní.
Zpravodaj by chtěl v tomto ohledu vyjádřit následující připomínky:
Øopatření, která byla definována v souvislosti s výbuchem elektrárny v Černobylu, by musela být přizpůsobena stávajícímu mechanismu prováděcích pravomocí
– Nařízení „ad hoc“ přijaté Komisí podle článku 2 návrhu je definováno příliš vágně. Ve stávající podobě uděluje Komisi pravomoc bezprostředně přijmout odpovídající opatření v podobě prováděcích opatření tohoto základního aktu ve smyslu článku 291 SFEU.
Zpravodaj, i když nepopírá, že je nezbytné, aby Komise přijímala tato opatření, se domnívá, že by měl být jednoznačně stanoven mechanismus pro tato opatření v souladu s článkem 291 a také pravidla jejich přezkumu.
– Mechanismus stanovený v článku 3, kdy Rada může přijímat nařízení s cílem „přizpůsobit nebo potvrdit ustanovení“ nařízení ad hoc, je nejednoznačný. I zde se zdá, že tato opatření Rady mohou být považována za prováděcí akty stávajícího nařízení. Nicméně tyto pravomoci mohou být Radě svěřeny pouze v náležitě odůvodněných případech, neboť za normálních okolností je za provádění těchto pravomocí odpovědná Komise[2].
Zpravodaj je toho názoru, že stávající návrh nezdůvodňuje jasně potřebu vyhradit prováděcí pravomoci Radě, pokud jde o kontext, povahu a obsah základního aktu, který má být prováděn. Kromě toho není zpravodaj přesvědčen o přínosu dvouúrovňového přístupu. kdy Rada může v konečné fázi potvrdit nebo přizpůsobit rozhodnutí Komise, která by měla být jediným prováděcím orgánem za normálních okolností.
Ø– nejvyšší přípustné úrovně stanovené v návrhu (přílohy I a III) mohou samy o sobě vést k právní nejistotě
– Podle čl. 5 odst. 1 mohou být tyto úrovně „přezkoumány nebo doplněny“ pomocí návrhu, který Komise předloží Radě na požádání členských států nebo Komise. Jedná se o doplnění nebo změnu některých prvků, které nejsou podstatné, což by mělo být v souladu se systémem „aktů v přenesené pravomoci“ v souladu s článkem 290 SFEU. Právo iniciativy by měla mít pouze Komise. Jakákoli iniciativa ze strany členského státu by byla jasným porušením ustanovení Smlouvy.
– Tím, že návrh kodifikuje stávající nařízení přijatá v devadesátých letech, odkazuje i nadále na zastaralé texty: viz definice „potraviny pro kojence“ v příloze I.
Doporučení:
Přestože je tento návrh zpracováván metodou přepracování právních aktů, zpravodaj žádá, aby výbor ITRE návrh výrazně přepracoval, nikoli pouze část vyznačenou šedě, aby se zajistila právní jistota a celistvost textu.
Zpravodaj by proto navrhoval provést podrobné změny kodifikovaných částí návrhu s cílem:
- sjednotit postupy v případě radiační mimořádné situace tím, že se jasně stanoví, že úlohu dohledu plní Komise, a objasní se mechanismus jejich aktů (přijetí, revize). V tomto ohledu by zpravodaj navrhoval, aby Komise měla pravomoci:
i) bezprostředně použít nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace, jak jsou uvedeny v přílohách (viz pozměněný článek 2);
ii) přijímat „akty v přenesené pravomoci“ k revizi a doplnění úrovní kontaminace a seznamu méně významných potravin a krmiv s cílem zohlednit poslední technický vývoj (viz pozměněný článek 5a následující postupy stanovené v článcích 5a až 5c).
- sloužit zájmu občanů pomocí lepšího řízení během situací, které nastanou po nehodě, tím, že omezí zásahy a manévrovací možnosti, které mají k dispozici členské státy:
i) na jedné straně proto, že postup „potvrzení“ nebo „přizpůsobení“ uplatňování nejvyšších přístupných úrovní Radou se jeví jako nepotřebný a jako zdroj právní nejistoty, zpravodaj navrhuje zrušit tuto úroveň zásahu (články 3 a 4);
ii) na druhé straně proto, že iniciativy členských států, pokud jde o přezkoumání nebo doplnění úrovní kontaminace (články 5 a 8), stejně jako pravidla pro provádění nařízení (článek 8), jsou v obou případech sjednocovány pomocí mechanismu aktů v přenesené pravomoci/prováděcích aktů (pozměněné články 2 a 5).
- zajistit právní jistotu celého návrhu pomocí:
i) úpravy zastaralých postupů (postupů „komitologie“ v rámci Euratomu přijímaných analogicky), které se tento návrh snaží kodifikovat, podle ustanovení Lisabonské smlouvy;
ii) aktualizace definic, bude-li to nezbytné.
Pokud jde o postupy, znamenalo by to, že tyto zásadní navrhované změny by vyžadovaly oznámení záměru zpravodaje Radě a Komisi předtím, než proběhne hlasování o návrhu zprávy, podle článku 87.
PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI
Č.j.: D(2010)32731
Pan Herbert REUL
Předseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
ASP 10E206
Brusel
Předmět: Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (přepracované znění)
KOM(2010) 184 v konečném znění ze dne 27. 4. 2010 – 2010/0098(CNS) )
Vážený pane předsedo,
Výbor pro právní záležitosti, jehož mám tu čest být předsedou, přezkoumal výše uvedený návrh podle článku 87 o přepracování, jenž byl začleněn do jednacího řádu Parlamentu.
Odstavec 3 tohoto článku zní takto:
„Pokud se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že návrh neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, informuje o tom příslušný výbor.
V tomto případě, kromě podmínek stanovených v článcích 156 a 157, jsou v příslušném výboru přijatelné pouze pozměňovací návrhy týkající se částí návrhu obsahujících změny.
Pokud má však v souladu s bodem 8 interinstitucionální dohody příslušný výbor v úmyslu také předložit pozměňovací návrhy ke kodifikovaným částem návrhu Komise, ihned sdělí svůj úmysl Radě a Komisi, přičemž podle článku 54 by Komise měla výboru před hlasováním sdělit svůj postoj k pozměňovacím návrhům a to, zda má či nemá v úmyslu přepracovaný návrh vzít zpět.“
Podle názoru právní služby, jejíž zástupci se zúčastnili schůzí poradní skupiny, která přezkoumávala návrh na přepracování, a v souladu s doporučeními navrhovatele se Výbor pro právní záležitosti domnívá, že uvedený návrh neobsahuje žádné věcné změny, kromě těch, které v něm nebo ve stanovisku poradní skupiny byly jako takové označeny, a že, pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějších aktů s těmito změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu.
Závěrem, po projednání této záležitosti na své schůzi dne 23. června 2010, Výbor pro právní záležitosti schválil 19 hlasy (hlasování se nikdo nezdržel )[3], doporučení, aby Váš výbor jako příslušný výbor přezkoumal výše uvedený návrh v souladu s jeho připomínkami a článkem 87.
S úctou,
Klaus-Heiner LEHNE
PŘÍLOHA: STANOVISKO PORADNÍ SKUPINY SLOŽENÉ Z PRÁVNÍCH SLUŽEB EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE
|
PORADNÍ SKUPINA PRÁVNÍCH SLUŽEB |
Brusel 4. června 2010
STANOVISKO
PRO EVROPSKÝ PARLAMENT
RADU
KOMISI
Návrh nařízení Rady kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (přepracované znění)
KOM(2010)0184 ze dne 27. 4. 2010 – 2010/0098(CNS)
S ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů, a zejména na bod 9 této dohody, se dne 6. května 2010 sešla poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, aby prostudovala výše uvedený návrh předložený Komisí.
Na této schůzi[4] dospěla poradní skupina na základě zkoumání návrhu nařízení Rady, kterým se přepracovává nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87 ze dne 22. prosince 1987, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 ze dne 12. dubna 1989, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace méně významných potravin po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, a nařízení Komise (Euratom) č. 770/90 ze dne 29. března 1990, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, k jednomyslnému závěru, že tento návrh neobsahuje žádné věcné změny kromě těch, které jsou jako takové označeny. Poradní skupina rovněž dospěla k závěru, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějšího aktu s těmito věcnými změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu.
C. PENNERA J.-C. PIRIS L. ROMERO REQUENA
vedoucí právní služby vedoucí právní služby generální ředitel
STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K NAVRHOVANÉMU PRÁVNÍMU ZÁKLADU
Pan Herbert Reul
předseda
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
BRUSEL
Věc: Stanovisko k právnímu základu návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (přepracované znění) ( KOM(2010)0184 – C7‑0137/2010 – 2010/0098(CNS) )
Vážený pane předsedo,
ve Vašem dopise ze dne 11. listopadu 2010 jste požádal Výbor pro právní záležitosti, aby podle čl. 37 odst. 2 zvážil, zda je článek 31 Smlouvy o Euratomu (ESAE) vhodným právním základem pro výše uvedený návrh Komise a zda by nebylo vhodnější zvolit čl. 168 odst. 4 písm. b) SFEU.
Výbor se touto otázkou zabýval na své schůzi dne 22. listopadu 2010.
I. Souvislosti
Komise přijala svůj návrh na přepracování nařízení Rady, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (dále jen návrh), dne 27. dubna 2010 a předložila jej Parlamentu v rámci postupu konzultace. Výbor pro právní záležitosti návrh prozkoumal v souladu s článkem 87 jednacího řádu (přepracování) a dne 23. června 2010 doporučil Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), aby přikročil k analýze jeho podstaty. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku se podstatou návrhu v současné době zabývá a zpravodaj Ivo Belet předložil návrh zprávy (dále jen návrh zprávy).
Předseda výboru ITRE v dopise ze dne 11. listopadu požádal Výbor pro právní záležitosti o stanovisko k volbě právního základu pro tento návrh, neboť v tomto výboru byly předloženy pozměňovací návrhy s cílem právní základ změnit.
II. Právní základ
1. Právní základ návrhu Komise
Návrh vychází z článku 31 (hlava II, kapitola 3: „Ochrana zdraví“) Smlouvy o ESAE, který zní takto:
„Článek 31
Komise vypracuje základní standardy po obdržení stanoviska skupiny osobností jmenovaných Výborem pro vědu a techniku z řad vědeckých odborníků členských států, zejména odborníků v oblasti veřejného zdraví. Komise si k takto vypracovaným základním standardům vyžádá stanovisko Hospodářského a sociálního výboru.
Základní standardy přijme Rada po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou na návrh Komise, která jí předá obdržená stanoviska výborů. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.“
„Základní standardy“ uvedené v článku 31 jsou definovány v článku 30 Smlouvy o ESAE, který zní takto:
„Článek 30
V rámci Společenství se stanoví základní standardy ochrany zdraví obyvatelstva a pracovníků před nebezpečím ionizujícího záření.
Výrazem „základní standardy“ se rozumí:
a) nejvyšší přípustné dávky poskytující dostatečnou bezpečnost,
b) nejvyšší přípustný stupeň ozáření a zamoření,
c) základní zásady lékařského dohledu nad pracovníky.“
Článek 32 Smlouvy o ESAE na závěr stanoví toto:
„Článek 32
Na žádost Komise nebo členského státu mohou být základní standardy revidovány nebo doplněny v souladu s postupem stanoveným v článku 31.
Komise je povinna přezkoumat každou žádost podanou členským státem.“
2. Navrhované změny právního základu
Jak oznámil předseda výboru ITRE ve svém dopise, zpravodaj Ivo Belet usiluje o to, aby byl právní základ návrhu změněn, a to tak, že bude nahrazen odkazem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), konkrétně na čl. 168 odst. 4 písm. b) této smlouvy, který zní takto:
„Článek 168
(bývalý článek 152 Smlouvy o ES)
4. Odchylně od čl. 2 odst. 5 a čl. 6 písm. a) a v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. k) přispívají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů k dosažení cílů uvedených v tomto článku přijímáním následujících opatření, aby bylo možné zohlednit společné otázky bezpečnosti:
(...)
b) opatření ve veterinární a rostlinolékařské oblasti, která mají za svůj přímý cíl ochranu veřejného zdraví;
(...)“
V odůvodnění k předloženému pozměňovacímu návrhu zpravodaj uvádí, že čl. 168 odst. 4 písm. b) „umožňuje přijetí opatření v rostlinolékařské oblasti. Cílem tohoto nařízení je určení nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo mimořádné situaci, zatímco směrnice Rady 96/29/Euratom se na základě článku 31 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii soustřeďuje na skupinu osob, které mohou být vystaveny případné radioaktivní kontaminaci. Odkaz na smlouvu Euratom je tudíž nevhodný, jelikož hlavním účelem tohoto nařízení je ochrana veřejného zdraví, což je oblast, kterou upravuje článek 168 SFEU.“
Je třeba poznamenat, že stanovení článku 168 právním základem by znamenalo změnu z procesu konzultace na řádný legislativní postup s plnou účastí Parlamentu.
III. Analýza
Podle judikatury Soudního dvora se „volba právního základu aktu Společenství (...) musí zakládat na objektivních skutečnostech, které mohou být předmětem soudního přezkumu, mezi které patří zejména účel a obsah aktu“[5]. Účel a obsah opatření proto musí být rovněž v souladu s oblastí působnosti právního základu.
Smlouva o ESAE obsahuje ustanovení, která Společenství umožňují regulovat využívání jaderné energie členskými státy, zejména co se týče jaderné bezpečnosti a ochrany zdraví. Podle čl. 2 písm. b) Smlouvy o ESAE má Společenství za podmínek stanovených touto smlouvou „vypracovávat jednotné bezpečnostní standardy pro ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků a dbát na jejich dodržování“. Kapitola 3 hlavy II této smlouvy zabývající se ochranou zdraví obsahuje ustanovení týkající se základních standardů ochrany před ionizujícím zářením.
Navrhované nařízení stanoví postupy pro určení nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace potravin a krmiv, které mohou být uvedeny na trh po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, v jejímž důsledku může dojít nebo došlo k jejich významné radioaktivní kontaminaci[6]. Přílohy I a III zároveň stanoví nejvyšší přípustné úrovně kontaminace potravin a krmiv. Toto nařízení má být přijato jako nařízení Euratom.
Soudní dvůr se volbou právního základu pro nařízení Rady č. 3954/87, jehož přepracování je předmětem stávajícího návrhu, již jednou zabýval a dospěl k závěru, že: „Účelem nařízení č. 3954/87 je vypracovávat jednotné bezpečnostní standardy pro ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků, jak stanoví čl. 2 písm. b) Smlouvy o ESAE. Nařízení stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv a požaduje, aby Komise v případě jaderné havárie nebo v případě jakékoli jiné mimořádné radiační situace a pokud si to vyžádají okolnosti přijala nařízení pro použití těchto nejvyšších přípustných úrovní. Jelikož je účelem tohoto nařízení chránit obyvatelstvo před nebezpečím spojeným s potravinami a krmivy, které byly vystaveny radioaktivní kontaminaci, bylo možné jej přijmout na základě článku 31 Smlouvy o ESAE.“[7] Soudní dvůr byl v tomto případě požádán, aby rozhodl, zda by nebyl vhodnějším právním základem článek 100a[8] Smlouvy o EHS, na což odpověděl, že: „Skutečnost, že [toto nařízení] rovněž zakazuje uvádění na trh potravin a krmiv s úrovní radioaktivní kontaminace, která přesahuje nejvyšší přípustné úrovně, znamená, že odvolávat se zároveň na článek 100a Smlouvy o EHS není zapotřebí. Jelikož je navíc tento zákaz pouze jednou z podmínek pro účinné uplatňování nejvyšších přípustných úrovní, má nařízení pouze vedlejší účinek harmonizace podmínek pro volný pohyb zboží uvnitř Společenství, neboť brání přijímání jednostranných opatření jednotlivými členskými státy.“ Soudní dvůr dále uvedl: „Spíše se zdá, že účelem uvedených článků je zajistit konzistentní a účinnou ochranu zdraví obyvatelstva před nebezpečím ionizujícího záření bez ohledu na jeho zdroj a na kategorie osob, které mu jsou vystaveny“.
Soudní dvůr na tento rozsudek posléze odkázal ve svém rozsudku ve věci C-29/99 Komise vs. Rada[9], přičemž zdůraznil, že: „Soudní dvůr odmítl podpořit restriktivní interpretaci článku 30 a násl., kterou navrhl Parlament. Stanovil, že účelem uvedených článků je zajistit konzistentní a účinnou ochranu zdraví obyvatelstva před nebezpečím ionizujícího záření ‚bez ohledu na jeho zdroj’.“
Soudní dvůr rovněž upozornil, že interpretace „musí zohledňovat účel stanovený v preambuli ke Smlouvě o ESAE, jímž je ,vytvořit bezpečnostní podmínky, jež vyloučí ohrožení života a zdraví obyvatelstva’“[10].
Zdá se, že článek 30 a násl. Smlouvy o ESAE poskytují autonomní právní základ pro stanovení základních bezpečnostních standardů, jejichž cílem je ochrana zdraví obyvatelstva (veřejného zdraví) před veškerými riziky vyplývajícími z ionizujícího záření, a že zejména umožňují přijetí nejvyšších přípustných úrovní kontaminace.
Přesto však je s ohledem na skutečnost, že se článek 168 SFEU zabývá veřejným zdravím a vyžaduje zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví při stanovování a provádění všech politik a činností Unie, možné říci, že by ve skutečnosti jako právní základ pro přijetí daného opatření použit být měl. Dříve než se právní služba Parlamentu ve svém sdělení ze dne 18. listopadu 2010 rozhodla ve prospěch čl. 168 odst. 4 písm. b) SFEU, rozvinula v tomto ohledu několik argumentů.
Zaprvé, skutečnost, že Soudní dvůr předchozí žádosti vyslovující se pro právní základ týkající se vnitřního trhu zamítl a potvrdil článek 31 Smlouvy o ESAE jako jediný právní základ, jenž je platný, nevylučuje, že tento orgán k dané problematice zaujme nové stanovisko. Právní základ uvedený v pozměňovacím návrhu předloženém zpravodajem ve skutečnosti v době rozsudku ve věci C-70/88 neexistoval. Čl. 168 odst. 4 písm. b) SFEU byl zaveden až Maastrichtskou smlouvou v roce 1992[11].
Zadruhé je rovněž nutné připomenout, že pouze skutečnost, že se jedná o jadernou havárii či mimořádnou situaci, automaticky neznamená, že je třeba sáhnout po právním základu ve Smlouvě o ESAE. Soudní dvůr tak rozhodl ve věci C-62/88[12] týkající se nařízení č. 3955/87[13]: „Uvedení článku 113 [nyní článek 207 SFEU] jako právního základu sporného nařízení nemůže být vyloučeno z důvodu, že článek 30 a násl. Smlouvy o ESAE stanoví konkrétní pravidla pro základní standardy ochrany zdraví obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření. Tato ustanovení, která se nacházejí v kapitole nazvané „Ochrana zdraví“, jež je součástí druhé hlavy Smlouvy o ESAE nazvané „Podpora vývoje v oblasti jaderné energie“, mají za cíl zajišťovat ochranu veřejného zdraví v jaderném odvětví. Jejich cílem není regulace obchodu mezi Společenstvím a nečlenskými státy.“
Zatřetí, samotný návrh odkazuje v pátém bodu odůvodnění na sérii opatření, jež byla „přijata (...) k zajištění toho, aby některé zemědělské produkty byly uváděny na trh Unie pouze na základě společných opatření, jejichž cílem je ochrana zdraví obyvatelstva“. Uvedená opatření zahrnují nařízení Rady (EHS) č. 1707/86[14], (EHS) č. 3020/86[15] a (EHS) č. 3955/87. Tyto právní akty potvrzují, že právní reakce na jadernou havárii nevyžaduje nutně akt založený na Smlouvě o ESAE.
A konečně, čl. 168 odst. 4 písm. b) SFEU by tomuto návrhu skutečně mohl odpovídající právní základ poskytnout. Tento článek vyžaduje, aby opatření přijímaná na jeho základě měla „za svůj přímý cíl ochranu veřejného zdraví“, což bezpochyby platí pro tento návrh, který „stanoví nejvyšší přípustné úrovně (...) kontaminace potravin a krmiv“[16]. Další argumentem na podporu tohoto stanoviska je článek 6, který předepisuje, že na trh mohou být uváděny pouze potraviny a krmiva, která dodržují nejvyšší přípustné úrovně stanovené v tomto nařízení. Účel návrhu podtrhují definice potravin a krmiv stanovené v čl. 1 odst. 2 návrhu („produkty, které jsou určeny k lidské spotřebě buď okamžité, nebo po zpracování,“ a „produkty, které jsou určeny pouze pro výživu zvířat“). Následuje seznam některých právních aktů, které byly podle čl. 168 odst. 4 písm. b) SFEU přijaty:
·nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu)[17],
·nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv[18],
·nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS[19],
·nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě[20].
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že návrh lze považovat za opatření v rostlinolékařské a veterinární a oblasti, jehož přímým cílem je ochrana veřejného zdraví.
IV. Závěry a doporučení
Z předchozí analýzy by mělo být vyvozeno, že skutečnost, že Soudní dvůr dospěl před zavedením článku 168 SFEU v roce 1992 k závěru, že vhodným právním základem nařízení, jehož přepracování se nyní navrhuje, by měl být článek 31 Smlouvy o ESAE, není silným argumentem pro to, aby byl coby právní základ vyloučen čl. 168 odst. 4 písm. b), který v dané době neexistoval a který se zabývá ochranou veřejného zdraví.
Výbor pro právní záležitosti tak na své schůzi dne 22. listopadu 2010 jednomyslně rozhodl[21] doporučit, aby byl daný návrh založen na čl. 168 odst. 4 písm. b) SFEU.
S úctou
Klaus-Heiner Lehne
POSTUP
Název | Nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (Přepracované znění) | ||||||
Referenční údaje | KOM(2010)0184 – C7-0137/2010 – 2010/0098(CNS) | ||||||
Datum konzultace s EP | 28.5.2010 | ||||||
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání | ITRE 15.6.2010 | ||||||
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání | JURI 15.6.2010 |
|
|
| |||
Zpravodaj(ové) Datum jmenování | Ivo Belet 16.6.2010 |
|
| ||||
Zpochybnění právního základu Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko | JURI 22.11.2010 |
|
|
| |||
Projednání ve výboru | 26.10.2010 | 1.12.2010 |
|
| |||
Datum přijetí | 13.1.2011 |
|
|
| |||
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 45 4 0 | |||||
Členové přítomní při konečném hlasování | Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Christian Ehler, Lena Ek, Adam Gierek, Norbert Glante, Fiona Hall, Jacky Hénin, Edit Herczog, Romana Jordan Cizelj, Arturs Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Marisa Matias, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Michèle Rivasi, Jens Rohde, Paul Rübig, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Britta Thomsen, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Alejo Vidal-Quadras | ||||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování | Maria Badia i Cutchet, Françoise Grossetête, András Gyürk, Jolanta Emilia Hibner, Yannick Jadot, Ivailo Kalfin, Eija-Riitta Korhola, Marian-Jean Marinescu, Alajos Mészáros, Vladko Todorov Panayotov, Peter Skinner, Hannes Swoboda | ||||||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování | Norica Nicolai, Britta Reimers | ||||||
Datum předložení | 18.1.2011 | ||||||
Úř. věst. C 77, 28. 3. 2002, s. 1.