Dokument ze zasedání

 

A7-0019/2011

2. 2. 2011

***I

ZPRÁVA

o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii

( KOM(2010)0174 – C7‑0110/2010 – 2010/0101(COD) )

Rozpočtový výbor

Zpravodaj: Ivailo Kalfin

 

PR_COD_1consamCom

 

 

Vysvětlivky

  *  Postup konzultace  

  ***  Postup souhlasu

  ***I  Řádný legislativní postup (první čtení)

  ***II  Řádný legislativní postup (druhé čtení)

  ***III  Řádný legislativní postup (třetí čtení)

(Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu.)

 

 

 

 

 

Pozměňovací návrhy k návrhu aktu

V pozměňovacích návrzích Parlamentu je pozměněný text zvýrazněn tučnou kurzivou. Zvýraznění normální kurzivou je upozorněním pro technická oddělení a označuje části návrhu aktu, u nichž je navržena oprava, a má sloužit k usnadnění vypracování konečného znění (např. zjevné chyby nebo vynechání textu v některé jazykové verzi). Tyto navržené opravy podléhají dohodě příslušných oddělení.

 

V záhlaví každého pozměňovacího návrhu k existujícímu aktu, který má být návrhem aktu pozměněn, je na třetím řádku uveden existující akt a na čtvrtém řádku ustanovení existujícího aktu, kterého se pozměňovací návrh týká. Převzaté části ustanovení existujícího aktu, které Parlament hodlá změnit, zatímco návrh aktu tento úsek nezměnil, jsou označeny tučně. Případné vypuštění takovýchto úseků se označuje [...].

 

 

 

OBSAH

Strana

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU  5

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci  29

STANOVISKO Výboru pro rozvoj  64

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod  79

STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu  91

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru  97

POSTUP  114

 

 

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii

( KOM(2010)0174 – C7‑0110/2010 – 2010/0101(COD) )

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě ( KOM(2010)0174 ),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 209 a 212 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0110/2010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zahraniční věci, Hospodářského a měnového výbor a Výboru pro mezinárodní obchod ( A7‑0019/2010 ),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

POSTOJ EVROPSKEHO PARLAMENTU

V PRVNÍM ČTENÍ*

---------------------------------------------------------

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 209 a 212 této smlouvy,

 

s ohledem na návrh Evropské komise,

 

poté, co postoupily návrh vnitrostátním parlamentům,

 

v souladu s řádným legislativním postupem,

 

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Kromě svého základního poslání financovat investice v Evropské unii uskutečňuje Evropská investiční banka (dále jen „EIB“) od roku 1963 finanční operace mimo Evropskou unii na podporu vnějších politik EU. To umožňuje doplnit rozpočtové prostředky EU dostupné vnějším regionům o finanční sílu EIB ve prospěch přijímajících zemí. Touto činností EIB přispívá k dosažení obecných zásad a politických cílů Evropské unie, včetně rozvoje třetích zemí, a k prosperitě EU za změněných globálních ekonomických podmínek. Činnosti EIB na podporu vnějších politik Unie musí být nadále prováděny v souladu se zásadami řádné bankovní praxe.

(1a)  Článek 209 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) ve spojení s článkem 208 SFEU stanoví, že EIB za podmínek stanovených ve svém statutu přispívá k provádění opatření nezbytných k dosahování cílů politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce.

(2)  S cílem podpořit vnější činnost EU a umožnit EIB financovat investice mimo EU, aniž by to mělo nepříznivý dopad na úvěrovou bonitu EIB, využívala většina jejích operací ve vnějších regionech rozpočtovou záruku EU spravovanou Komisí.

(3)  Nejnověji byla záruka EU stanovena na období 2007–2011 rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 633/2009/ES ze dne 13. července 2009 o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství[1].

(4)  Záruční fond pro vnější vztahy (dále jen „záruční fond“), zřízený nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (kodifikované znění)[2], zajišťuje likvidní rezervu pro rozpočet EU pro případ ztrát z finančních operací EIB a jiných vnějších činností EU.

(5)  Jak požaduje rozhodnutí č. 633/2009/ES, připravila Komise a EIB přezkum financování EIB v rámci vnější pomoci v polovině období na základě nezávislého externího hodnocení, nad nímž vykonával dohled řídící výbor složený z několika odborníků, přezkumu externí poradenské firmy a zvláštních hodnocení zpracovaných EIB. Dne 12. února 2010 předložil řídící výbor Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a EIB zprávu, která obsahovala jeho závěry a doporučení.

(6)  Zpráva řídícího výboru dospěla k závěru, že záruka EU pro EIB je účinný a mocný politický nástroj s velkým finančním a politickým vlivem a že by měla být zachována za účelem krytí rizik politické nebo státní povahy. Byly navrženy určité změny rozhodnutí č. 633/2009/ES, aby se zajistila maximální přidaná hodnota a účinnost vnějších operací EIB.

(6a)  Seznam zemí, které jsou způsobilé nebo potenciálně způsobilé získat financování EIB v rámci záruky EU, je uveden v příloze II tohoto nařízení a oproti seznamu v příloze I rozhodnutí č. 633/2009/ES byl rozšířen.

(7)  Částky kryté zárukou EU v každém regionu by měly nadále představovat stropy pro financování ze strany EIB v rámci záruky EU a nikoliv cíle, které má EIB splnit.

(7a)  Rozšíření mandátu EIB o nové státy bez přehodnocení stropů financování EIB v rámci záruky EU by de facto snížilo částku půjček EIB, které jsou k dispozici pro jednotlivé země v rámci jejího vnějšího mandátu. Aby v žádné ze zemí, kde EIB poskytuje finance, nedošlo k oslabení činnosti EIB, měly by být tyto stropy odpovídajícím způsobem změněny.

(8)  Kromě regionálních stropů by měl být aktivován doplňkový mandát ve výši 2 000 000 000 EUR, který by měl být přidělen jako částka na podporu finančních operací EIB v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování této změně v regionech, na něž se mandát vztahuje. EIB by mohla přispívat svými odbornými znalostmi a zdroji, v úzké spolupráci s Komisí, k podpoře orgánů veřejné moci i soukromého sektoru při řešení problému změny klimatu a při nejlepším možném využívání dostupných finančních prostředků. U projektů zmírňování a přizpůsobování by zdroje EIB měly být co možná nejvíce doplněny finančními prostředky se zvýhodněním dostupnými v rámci rozpočtu EU prostřednictvím účinné a konsistentní kombinace grantů a úvěrů na financování opatření v oblasti změny klimatu v souvislosti s vnější pomocí EU. Z tohoto hlediska je vhodné, aby výroční zpráva Komise pro Evropský parlament a Radu obsahovala podrobnou zprávu o finančních nástrojích používaných k financování těchto projektů, v níž budou uvedeny výše financí poskytovaných EIB v rámci doplňkového mandátu a příslušná výše grantů a úvěrů.

 

(8a)  Způsobilost zemí získávat finance EIB pro účely zmírňování změny klimatu v rámci záruky EU, by se mohla omezit na země, které Rada považuje za země, které se nezavázaly plnit řádně cíle v oblasti změny klimatu. Rada může stanovit tato omezení předtím, než EIB vyčlení prostředky pro příslušné země v rámci mandátu pro změnu klimatu. Předtím, než Rada přijme rozhodnutí o takových omezeních, měla by konzultovat Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a Komisi.

(8b)  EIB by měla mít možnost se souhlasem Komise znovu investovat prostředky získávané zpět z dřívějších operací s rizikovým kapitálem a zvláštními půjčkami za účelem financování nových operací stejného typu na pomoc partnerským zemím, jak navrhuje Komise ve svém návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1638/2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství[3].

 

(9)  V rámci mandátu pro změnu klimatu by měla být poskytnuta určitá flexibilita ohledně regionálního rozdělení, aby se umožnil co nejrychlejší a nejúčinnější přístup k financování dostupnému během 3letého období 2011–2013, přičemž by se mělo usilovat o zajištění ▌vyváženého rozdělení mezi regiony v rámci období na základě priorit stanovených pro vnější pomoc v rámci obecného mandátu.

(10)  ▌Hodnocení dále zjistilo, že ačkoliv operace EIB prováděné v období, kterým se hodnocení zabývalo (2000–2009), byly obecně v souladu s vnějšími politikami EU, mělo by být propojení mezi politickými cíli EU a jejich operativním prováděním ze strany EIB posíleno, výslovněji vyjádřeno a více strukturováno.

 

(11)  Za účelem zlepšení koherence mandátu, posílení zaměření činnosti EIB v oblasti vnějšího financování na podporu politik EU a maximálního prospěchu příjemců by toto rozhodnutí mělo v mandátu finančních operací EIB pro všechny způsobilé země stanovit horizontální cíle na vysoké úrovni na základě komparativních silných stránek EIB v oblastech, kde má prokazatelné výsledky. Ve všech regionech, na které se toto rozhodnutí vztahuje, by EIB tedy měla financovat projekty v oblastech zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, sociální a hospodářské infrastruktury (zejména v dopravě, v energetice včetně obnovitelné energie, ve výzkumu a vývoji nových energetických zdrojů, v zabezpečení dodávek energie, v energetické infrastruktuře, v energetické infrastruktuře, v environmentální infrastruktuře včetně dodávek vody a hygieny i v informačních a komunikačních technologiích (dále jen „IKT“)) a rozvoje místního soukromého sektoru, zejména v rámci podpory malých a středních podniků (dále jen „MSP“). Je třeba připomenout, že zlepšení přístupu malých a středních podniků k finančním prostředkům může hrát zásadní úlohu při oživení hospodářského rozvoje a snižování nezaměstnanosti. V těchto oblastech by základním cílem finančních operací EIB měla být regionální integrace partnerských zemí, včetně hospodářské integrace zemí usilujících o přistoupení k EU, sousedních zemí a EU. EIB může posílit přítomnost EU v partnerských zemích prostřednictvím přímých zahraničních investic, jimiž přispívá na podporu technologií a předávání znalostí, ať už v rámci záruky EU za investice ve výše zmíněných oblastech, nebo na vlastní riziko.

 

(11a)  Chce-li EIB efektivně oslovit malé a střední podniky, měla by spolupracovat s místními institucemi, které ve způsobilých zemích působí jako finanční zprostředkovatelé, zejména s cílem zajistit, aby se část finančních výhod převedla na její klienty, ověřit, zda projekty těchto klientů vyhovují požadavkům rozvojových cílů EU, a poskytnout přidanou hodnotu v porovnání s tržním financováním. Činnosti, jimiž finanční zprostředkovatelé podporují malé a střední podniky, musí být zcela transparentní a musí být o nich podávány pravidelné zprávy Evropské investiční bance.

▌

(13)  Zatímco silnou stránkou EIB zůstává to, že je jednoznačně investiční bankou, měla by v rámci tohoto rozhodnutí v úzké koordinaci s Komisí a pod demokratickým dohledem Evropského parlamentu posuzovat dopad svých vnějších operací na rozvoj a řídit se zásadami Evropského konsensu o rozvoji a zásadami stanovenými v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie, stejně jako zásadami účinnosti pomoci uvedenými v Pařížském prohlášení z roku 2005 a v Akkerském akčním programu z roku 2008. To by měla provádět prostřednictvím řady konkrétních opatření, zejména posílením své schopnosti posuzovat ekologické, sociální a rozvojové aspekty projektů, včetně lidských práv a rizik spojených s konflikty, a podporou místních konzultací s orgány veřejné moci a občanskou společností. Při provádění hloubkové prověrky v souvislosti s projekty by EIB měla stanovit pro předkladatele projektu povinnost provádět konzultace na místní úrovni a zveřejňovat výsledky projektu. Dále by měla zvýšit své zaměření na odvětví, kde má spolehlivé odborné znalosti z finančních operací v EU a která dále podpoří rozvoj dotyčné země, jako například přístup malých a středních podniků a mikropodniků k finančním službám, na odvětví environmentální infrastruktury včetně dodávek vody a hygieny, udržitelné přepravy a zmírňování změny klimatu, zejména v oblasti obnovitelné energie. Financování by mělo rovněž zahrnovat projekty na podporu zdraví a vzdělávání, zejména v oblasti infrastruktury, pokud mají jasnou přidanou hodnotu. EIB by také měla postupně posilovat svoji činnost na podporu přizpůsobování změně klimatu, případně ▌ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi (MFI) a evropskými dvoustrannými finančními institucemi. To bude vyžadovat přístup k finančním prostředkům se zvýhodněním a v rozumných lhůtách i specializované lidské zdroje, které se budou věnovat vnějším činnostem EIB. Činnost EIB by také měla doplňovat cíle a priority EU spojené s budováním institucí a odvětvovými reformami. A konečně, EIB musí vymezit ukazatele výkonnosti spojené s rozvojovými a environmentálními aspekty projektů a jejich výsledků.

 

(14)  Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost byla s cílem zvýšit dopad a soudržnost vnějších vztahů EU vytvořena funkce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který je zároveň místopředsedou Komise pro oblast vnějších vztahů.▌

 

(14a)  V posledních letech také došlo k rozšíření a posílení politik vnějších vztahů EU. Tyto změny byly provedeny zejména v případě předvstupní strategie, evropské politiky sousedství, strategie EU pro střední Asii, obnovených partnerství s Latinskou Amerikou a jihovýchodní Asií, jakož i strategických partnerství EU s Ruskem, Čínou a Indií. To platí také pro rozvojové politiky EU, které byly nyní rozšířeny na všechny rozvojové země. Od roku 2007 jsou vnější vztahy EU podporovány také novými finančními nástroji, totiž nástrojem předvstupní pomoci (dále jen „NPP“), evropským nástrojem sousedství a partnerství (dále jen „ENPI“), finančním nástrojem pro rozvojovou spolupráci (dále jen „DCI“), evropským nástrojem pro demokracii a lidská práva (dále jen „EIDHR“) a nástrojem stability.

 

(14b)  Po zřízení ESVČ a vstupu tohoto rozhodnutí v platnost by Komise a EIB měly pozměnit memorandum o porozumění týkající se spolupráce a koordinace v regionech, na něž se vztahuje rozhodnutí Rady 2006/1016/ES ze dne 19. prosince 2006 o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství , a – podle jednotlivých případů a se souhlasem vysoké představitelky – rozšířit nové memorandum o porozumění o ESVČ, zejména pokud jde o pravidelný a systematický dialog mezi EIB a Komisí o strategických otázkách, do něhož by měla být zapojena také ESVČ, a o další aspekty, jež spadají do oblasti působnosti ESVČ.

 

(15)  Činnost EIB v zemích usilujících o přistoupení k EU probíhá v rámci stanoveném v přístupových a evropských partnerstvích, která uvádějí priority pro každou zemi, a pokud jde o Kosovo[4] s cílem pokročit v přibližování k EU a která stanoví rámec pomoci EU. Politickým rámcem EU pro západní Balkán je proces stabilizace a přidružení. Vychází z progresivního partnerství, ve kterém EU nabízí obchodní koncese, hospodářskou a finanční pomoc a smluvní vztahy prostřednictvím dohod o stabilizaci a přidružení. Předvstupní finanční pomoc poskytovaná prostřednictvím NPP pomáhá kandidátům a potenciálním kandidátům připravit se na povinnosti a úkoly, které členství v EU přináší. Tato pomoc podporuje proces reforem, včetně příprav na eventuální členství. Zaměřuje se na budování institucí, sladění s acquis Unie, přípravu na politiky a nástroje EU a podporu opatření k dosažení hospodářské konvergence.

 

(15a)  Při plnění čl. 209 odst. 3 by EIB měla rovněž ve všech regionech, v nichž rozvíjí své aktivity, podporovat dosažení rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015.

 

(16)  Činnost EIB v zemích v rámci politiky sousedství by měla probíhat v rámci evropské politiky sousedství, kde je záměrem EU rozvíjet se zeměmi v jejím sousedství zvláštní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů, založený na hodnotách EU, jako jsou demokracie, právní stát, řádná veřejná správa a dodržování lidských práv, a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy spočívajícími na spolupráci. K dosažení těchto cílů EU a její partneři provádějí společně dohodnuté dvoustranné akční plány, které vymezují soubor priorit včetně politických a bezpečnostních otázek, obchodních a hospodářských záležitostí, environmentálních a sociálních aspektů a integrace dopravních a energetických sítí, mezi něž patří například projekt plynovodu Nabucco a jiných plynovodů, na nichž má EU zvláštní zájem. Evropskou politiku sousedství doplňují mnohostranné a regionální iniciativy Unie pro Středomoří, Strategie EU pro oblast Baltského moře, Východní partnerství a černomořská synergie zaměřené na podporu spolupráce mezi EU a příslušnou skupinou sousedních partnerských zemí, které se potýkají se společnými problémy nebo sdílejí společné zeměpisné prostředí. Unie pro Středomoří si klade za cíl znovu zahájit proces evropsko-středomořské integrace prostřednictvím vzájemného hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje na obou březích Středozemního moře a podporuje lepší socioekonomický rozvoj, solidaritu, regionální integraci, udržitelný rozvoj a budování znalostí, přičemž zdůrazňuje nutnost zesílit finanční spolupráci na podporu regionálních a nadnárodních projektů. Unie pro Středomoří podporuje zejména budování námořních a pozemních dálnic, odstranění znečištění Středozemního moře, středomořský solární program, iniciativu pro rozvoj podnikání v oblasti Středozemního moře, civilní ochranu a zřízení Evropsko-středomořské univerzity. Strategie EU pro oblast Baltského moře podporuje udržitelnost životního prostředí a optimální hospodářský a sociální rozvoj v oblasti Baltského moře. Cílem Východního partnerství je vytvořit nezbytné podmínky k urychlení politického přidružení a další hospodářské integrace mezi EU a východními partnerskými zeměmi, čehož lze dosáhnout pouze v případě, že všechny země Východního partnerství budou důsledně ctít zásady demokracie, právního státu a dodržování lidská práva. Ruská federace a EU mají rozsáhlé strategické partnerství, které je odděleno od evropské politiky sousedství a vyjádřeno společnými prostory a cestovními mapami. Na mnohostranné úrovni je doplňuje Severní dimenze, která stanoví rámec pro spolupráci mezi EU, Ruskem, Norskem a Islandem.

(17)  Činnost EIB v Latinské Americe by měla probíhat v rámci strategického partnerství mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibikem. Jak je zdůrazněno ve sdělení Komise Evropská unie a Latinská Amerika: globální hráči v partnerství[5] ze září 2009, jsou prioritami EU v oblasti spolupráce s Latinskou Amerikou podpora regionální integrace a vymýcení chudoby a snížení sociální nerovnosti za účelem prosazování udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje. Tyto politické cíle by měly být podporovány s ohledem na různou úroveň rozvoje v zemích Latinské Ameriky. V oblastech společného zájmu EU a Latinské Ameriky, včetně životního prostředí, změny klimatu, snižování nebezpečí katastrof, energetiky, vědy, výzkumu, vyššího vzdělání, technologie a inovací, by měl být veden dvoustranný dialog.

(18)  V Asii by EIB měla působit v dynamických rozvíjejících se ekonomikách i v méně prosperujících zemích. V tomto rozmanitém regionu prohlubuje EU svá strategická partnerství s Čínou a Indií a pokračují jednání o nových dohodách o partnerství a volném obchodu s jihovýchodoasijskými zeměmi. Zároveň zůstává na předních místech pořadu jednání EU rozvojová spolupráce s Asií; cílem rozvojové strategie EU pro asijský region je vymýtit chudobu podporou rozsáhlého udržitelného hospodářského růstu, prosazováním příznivého prostředí a podmínek pro obchod a integraci v rámci regionu, zlepšováním správy věcí veřejných, zvyšováním politické a sociální stability a podporou dosažení rozvojových cílů tisíciletí pro rok 2015. Společně se zavádějí politiky pro řešení společných náročných úkolů, jako je změna klimatu, udržitelný rozvoj, bezpečnost a stabilita, správa věcí veřejných a lidská práva i předcházení přírodním a lidským katastrofám a reakce na ně.

(19)  Strategie EU pro nové partnerství se střední Asií přijatá Evropskou radou v červnu 2007 posílila regionální a dvoustranný dialog a spolupráci EU se středoasijskými zeměmi na hlavních problémech, se kterými se region potýká, jako je snižování chudoby, udržitelný rozvoj a stabilita. Provádění strategie významně pokročilo v oblastech lidských práv, právního státu, řádné správy věcí veřejných, demokracie, vzdělávání, hospodářského rozvoje, obchodu, investic, energetiky, dopravy a environmentálních politik.

 

(20)  Činnost EIB v Jihoafrické republice by měla probíhat v rámci strategického dokumentu týkajícího se EU a Jihoafrické republiky (EU-South Africa Country Strategy Paper). Ústředními oblastmi zájmu označenými ve strategickém dokumentu je tvorba zaměstnanosti a rozvoj kapacit pro poskytování služeb a sociální soudržnost. Činnosti EIB v Jihoafrické republice se značně doplňují s programem rozvojové spolupráce Komise, zejména tam, kde se EIB zaměřuje na podporu soukromého sektoru a na investice do rozšiřování infrastruktury a sociálních služeb (bydlení, elektrická energie, čističky na získávání pitné vody a komunální infrastruktura). Přezkum strategického dokumentu týkajícího se Jihoafrické republiky v polovině období navrhl posílit opatření v oblasti změny klimatu prostřednictvím činností na podporu tvorby „zelených“ pracovních míst.

 

(21)  S cílem posílit soudržnost celkové podpory EU v dotyčných regionech by měly být nalezeny možnosti případného spojení finančních prostředků EIB s rozpočtovými zdroji EU např. ve formě záruk, rizikového kapitálu, úrokových dotací a spolufinancování investic vedle technické pomoci při vypracování a provádění projektu prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci, evropského nástroje sousedství a partnerství, nástroje stability, EIDHR a finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci. Kdykoli se vyskytne takové spojení finančních prostředků EIB s jinými rozpočtovými zdroji EU, měly by být v rozhodnutích o financování zřetelně identifikovány zdroje, které mají být použity. Výroční zpráva Komise pro Evropský parlament a Radu o finančních operacích EIB prováděných podle tohoto rozhodnutí by měla obsahovat podrobný rozpis rozpočtových zdrojů a finančních nástrojů použitých spolu s finančními prostředky EIB. V podmínkách příštího víceletého finančního rámce by měla být vytvořena větší synergie mezi těmito nástroji EU k financování a vnějším mandátem EIB.

 

(22)  Mělo by být zajištěno, aby vnější finanční operace EIB na všech úrovních, od strategického plánování na výchozí úrovni po navazující rozvoj projektů, byly v souladu s vnějšími politikami EU a s cíli na vysoké úrovni stanovenými v tomto rozhodnutí a aby je podporovaly. S cílem zvýšit koherenci vnějších činností EU by měl být dále posílen dialog o politice a strategii mezi Komisí, ESVČ a EIB. Za týmž účelem by měla existovat užší spolupráce a včasná vzájemná výměna informací mezi EIB, Komisí a ESVČ na operativní úrovni. Kanceláře EIB mimo území Unie by se měly tam, kde se to jeví vhodné, nacházet v delegacích Unie, aby se tak tato spolupráce zvýšila a obě instituce se podělily o provozní náklady. Zvláštní význam v procesu přípravy programových dokumentů s cílem maximalizovat synergii mezi činnostmi těchto tří orgánů EU pak má v případě potřeby včasná výměna názorů mezi EIB, Komisí a ESVČ.

 

(23)  Praktická opatření na propojení cílů obecného mandátu a jejich provádění by měla být stanovena v regionálních operativních pokynech▌. Pro účely vytvoření těchto pokynů, které jsou obecně platné a doplňují toto rozhodnutí, by Komise v úzké spolupráci s EIB a v otázkách spadajících do její působnosti s ESVČ měla být podle článku 290 SFEU zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Tyto pokyny by měly vycházet ze širšího politického rámce EU pro každý region, měly by odrážet strategie EU pro jednotlivé země a jejich cílem by mělo být zajistit, aby finanční prostředky poskytované EIB doplňovaly odpovídající politiky, programy a nástroje pomoci EU v jednotlivých regionech. Pokyny by měly být poskytnuty Evropskému parlamentu a Radě v rámci podávání roční zprávy o mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím zpracované Komisí.

 

(24)  EIB by měla v konzultaci s Komisí připravit orientační víceletý program plánovaného objemu podepsaných finančních operací EIB, aby bylo zajištěno odpovídající plánování rozpočtu, pokud jde o dotování záručního fondu, a zaručit slučitelnost předpovědí EIB ohledně financování se stropy stanovenými v tomto rozhodnutí. Komise by měla tento plán zohlednit ve svém pravidelném rozpočtovém plánování předávaném rozpočtovému orgánu.

 

(25)  Komise by měla na základě stávajících pozitivních zkušeností navrhnout, aby byla do poloviny roku 2012 vytvořena „platforma EU pro spolupráci a rozvoj“ s cílem optimalizovat a racionalizovat fungování mechanismů pro větší kombinování grantů a úvěrů ve vnějších regionech. Tento návrh by měl být založen na posouzení dopadu, které by stanovilo náklady na tuto platformu a její přínos. Při svých úvahách by Komise měla konzultovat s EIB, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) i s jinými evropskými mnohostrannými a dvoustrannými finančními institucemi. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit pracovní skupinu složenou ze zástupců členských států, poslanců Evropského parlamentu, EIB a případně dalších orgánů činných v oblasti spolupráce a rozvoje na úrovni EU. Tato platforma by měla pod vedením Evropské komise podporovat synergie, výměnu informací o zásobárnách vhodných projektů a mechanismy vzájemné důvěry založené na komparativní výhodě různých institucí a zároveň by respektovala úlohu a výsady orgánů EU při provádění rozpočtu EU a úvěrů institucí poskytujících financování. Tato platforma bude zvláště užitečná při financování projektů zaměřených na rozvoj nebo projektů proti změně klimatu.

 

(25a)  EIB by měla být podněcována k provádění analýzy efektivity nákladů s cílem převést postupně veškeré své vnější činnosti na pobočky rozmístěné na geografické bázi, aby se lépe přizpůsobila specifickým podmínkám každé oblasti a lépe podporovala účast a spoluodpovědnost partnerských zemí při konkrétní správě prostředků a finanční kontrole příslušných projektů. Na základě výše uvedené analýzy by EIB měla posoudit, zda zahájí tento proces tím, že převede na úroveň pobočky veškeré své činnosti ve Středomoří, které byly dosud seskupeny v rámci Nástroje pro evropsko-středomořské partnerství (FEMIP), a to vytvořením evropsko-středomořské finanční instituce pro společnou rozvojovou činnost, v níž by EIB byla i nadále hlavním akcionářem. Ve specifickém případě Středomoří by tato institucionální transformace umožnila EIB zlepšit efektivnost své činnosti v zemích Středomoří, tuto činnost ještě více zviditelnit a poskytnout větší finanční podporu prioritním iniciativám Unie pro Středomoří. EIB by se měla rovněž opírat o program „Invest in Med“, který umožňuje plodné vytváření sítí s podniky a se subjekty občanské společnosti z partnerských zemí.

 

(26)  EIB by měla být povzbuzována, aby zvyšovala objem svých operací a diverzifikovala své finanční nástroje mimo EU bez využití záruky EU, tak aby existovaly podněty k využívání záruky v případě zemí a projektů s obtížným přístupem na trh, kde proto vzniká vyšší přidaná hodnota. EIB by proto – a také na podporu cílů vnější politiky Unie – měla zvýšit částky, které poskytuje formou půjček, na její vlastní riziko, a to zejména v zemích usilujících o přistoupení k EU, v zemích v rámci politiky sousedství a v zemích, které dosahují požadovaného investičního stupně v jiných regionech, ale také v zemích pod investičním stupněm, má-li EIB vhodné záruky třetích stran. Po dohodě s Komisí by EIB měla vypracovat politiku pro rozhodování o tom, zda projekty přidělí do mandátu v rámci záruky EU, nebo do financování na vlastní riziko ze strany EIB. Tato politika by zejména brala v úvahu bonitu dotčených zemí a projektů. U příležitosti obnovení vnějšího mandátu na období po roce 2013 by mělo být provedeno hodnocení výsledků této politiky a přezkoumán seznam zemí, které splňují podmínky pro poskytnutí záruky, s ohledem na důsledky pro financování Záručního fondu pro vnější vztahy.

 

(26a)  EIB by měla být povzbuzována, aby zvyšovala objem svých operací ve prospěch státem řízených veřejných subjektů v zemích, v nichž provádí operace, má-li odpovídající záruky.

(27)  EIB by měla rozšířit řadu nabízených nových a inovačních finančních nástrojů, včetně většího zaměření na vypracování záručních nástrojů. Dále by EIB měla být povzbuzována, aby poskytovala úvěry v místních měnách a vydávala dluhopisy na místních trzích za předpokladu, že partnerské země zavedou nezbytné strukturální reformy, zejména ve finančním sektoru, jakož i jiná opatření k usnadnění činnosti EIB.

 

(28)  Aby se zajistilo, že banka splní požadavky mandátu ve všech regionech a subregionech, měly by být na vnější činnosti EIB věnovány v přiměřené době dostatečné lidské a finanční zdroje. To by zejména zahrnovalo dostatečnou kapacitu na podporu cílů rozvojové spolupráce EU, na větší zaměření na posouzení environmentálních, sociálních a rozvojových aspektů jejích činností ex ante a na účinné sledování projektů během provádění. Je třeba zachovat možnosti dalšího zvyšování účinnosti a účelnosti a aktivně usilovat o využití synergických účinků.

 

(29)  Při svých finančních operacích mimo EU, které spadají do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí, by měla EIB usilovat o další posílení koordinace a spolupráce s mezinárodními finančními institucemi a ▌ s evropskými dvoustrannými finančními institucemi, včetně případné spolupráce, pokud jde o odvětvové podmínky, vzájemné spoléhání na postupy, využívání společného spolufinancování a podílení se na celosvětových iniciativách, jako je podpora koordinace a účinnosti pomoci. Díky této koordinaci a spolupráci by mělo být možné se vyhnout překrývání projektů a nežádoucí konkurenci mezi projekty, které EU financuje. Toto úsilí má být založeno na vzájemnosti. Financování ze strany EIB prováděné prostřednictvím dohod o spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými finančními institucemi se musí řídit zásadami stanovenými v tomto rozhodnutí.

 

(29a) EIB by měla zejména v zemích, v nichž se provádí společnou činnost s evropskými finančními institucemi a které se nachází mimo EU, zlepšit vzájemnou spolupráci. Bylo uzavřeno trojstranné memorandum o porozumění mezi Komisí, EIB a EBRD, které se vztahuje na všechny země společného působení mimo EU. Memorandum má zabránit tomu, aby si EIB a EBRD vzájemně konkurovaly. Mělo by jim umožnit, aby se jejich činnosti vzájemně doplňovaly tím, že bude každá z nich co nejlépe využívat svých komparativních výhod. Toto memorandum by mělo rovněž stanovit sbližování postupů obou bank v rozumném termínu. Je nutno se též zabývat úvahami o postupném vytváření užších vazeb mezi oběma bankami s majoritním evropským kapitálem ve snaze optimalizovat evropské nástroje pro financování vnější činnosti.

 

(30)  Mělo by být posíleno podávání zpráv a předávání informací EIB Komisi, aby Komise mohla zlepšit svou roční zprávu pro Evropský parlament a Radu o finančních operacích EIB prováděných podle tohoto rozhodnutí. Zpráva by měla zejména zhodnotit dodržování rozhodnutí při finančních operacích EIB, přičemž by měla vzít v úvahu operativní pokyny, a měla by zahrnovat oddíly týkající se přidané hodnoty EIB, jako je podpora vnějších politik EU a požadavků mandátu, kvalita financovaných operací a přenesení finančních výhod na klienty, a oddíly týkající se spolupráce s Komisí, EBRD, jinými MFI a dvoustrannými dárci, včetně spolufinancování a hodnocení dostupnosti, transparentnosti a účelnosti půjček. Zpráva by měla rovněž zhodnotit, jak EIB při koncipování a monitorování financovaných projektů zohlednila ekonomickou, finanční, ekologickou a sociální udržitelnost. Měla by rovněž obsahovat zvláštní oddíl věnovaný podrobnému vyhodnocení opatření, která EIB přijala za účelem zajištění souladu s ustanoveními současného mandátu, jak je stanoven v rozhodnutí č. 633/2009/ES, se zvláštním zřetelem na operace EIB využívající finančních nástrojů situovaných v offshore finančních centrech. EIB by měla při svých finančních operacích zajistit, aby její politiky vůči nedostatečně regulovaným a nespolupracujícím jurisdikcím byly řádně prováděny s cílem přispět k mezinárodnímu boji proti daňovým podvodům a daňovým únikům. Zpráva by měla obsahovat vyhodnocení sociálních a rozvojových aspektů daných projektů. Zpráva by měla být zveřejněna, aby občanská společnost a přijímající země mohly vyjádřit svá stanoviska. V případě potřeby by zpráva měla zahrnovat odkazy na významné změny okolností, které by odůvodnily další změny mandátu před koncem období. Tato zpráva by měla zejména obsahovat podrobný rozpis financování EIB podle tohoto rozhodnutí spolu s veškerými finančními zdroji EU a jiných dárců, čímž podá podrobný přehled finančního zatížení operací v oblasti financování.

(31)  Finanční operace EIB by měly být i nadále řízeny v souladu s jejími vlastními pravidly a postupy, včetně vhodných kontrolních opatření a opatření přijatých za účelem předcházení daňovým únikům, a v souladu s příslušnými pravidly a postupy ve vztahu k Účetnímu dvoru a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Záruka EU

1.  Evropská unie poskytne Evropské investiční bance (EIB) rozpočtovou záruku EU na operace prováděné mimo území EU (dále jen „záruka EU“). Záruka EU je poskytnuta jako paušální záruka na všechny splatné platby dosud neobdržené EIB v souvislosti s úvěry a úvěrovými zárukami na investiční projekty EIB, které jsou způsobilé podle odstavce 2. Poskytování financí ze strany EIB je v souladu se všeobecnými zásadami a přispívá k dosažení cílů vnější činnosti Evropské unie a podporuje politiky Evropské unie.

 

 

2.  K získání záruky EU jsou způsobilé úvěry a úvěrové záruky EIB na investiční projekty uskutečněné v zemích, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, poskytnuté v souladu s vlastními pravidly a postupy EIB, včetně prohlášení EIB o sociálních a environmentálních normách, a na podporu příslušných cílů vnější politiky EU, pokud bylo financování ze strany EIB poskytnuto v souladu s podepsanou dohodou, jejíž platnost dosud neuplynula a jež ani nebyla zrušena (dále jen „finanční operace EIB“).

 

3.  Záruka EU je omezena na 65 % celkové částky vyplacených úvěrů a záruk poskytnutých v rámci finančních operací EIB po odečtení všech uhrazených částek a přičtení všech souvisejících částek.

 

4.  Záruka EU kryje finanční operace EIB podepsané během období od 1. února 2007 do 31. prosince 2013. Finanční operace EIB podepsané podle rozhodnutí 2006/1016/ES ze dne 19. prosince 2006, rozhodnutí Rady 2008/847/ES ze dne 4. listopadu 2008 o způsobilosti zemí Střední Asie pro financování podle rozhodnutí 2006/1016/ES o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství a rozhodnutí č. 633/2009/ES nadále využívají záruku EU podle tohoto rozhodnutí.

 

5.  Pokud do uplynutí období uvedeného v odstavci 4 Evropský parlament a Rada nepřijmou rozhodnutí o poskytnutí nové záruky EU na finanční operace EIB mimo EU na základě návrhu předloženého Komisí v souladu s článkem 13, prodlužuje se uvedené období automaticky o šest měsíců.

Článek 2

Stropy mandátu

 

1.  Maximální strop finančních operací EIB v rámci záruky EU nepřekročí po celé období 2007–2013 po odečtení zrušených částek 28 981 000 000 EUR; tento maximální strop je rozdělen na dvě části:

(a)  obecný mandát ve výši 26 981 000 000 EUR,

(b)  mandát pro změnu klimatu ve výši 2 000 000 000 EUR

 

2.  Obecný mandát je rozdělen na závazné regionální stropy a orientační podstropy, jak je uvedeno v příloze I. V rámci regionálních stropů EIB postupně zajistí vyvážené rozdělení mezi jednotlivé země v regionech, na něž se vztahuje obecný mandát.

 

3.  Finanční operace EIB, na něž se vztahuje obecný mandát, jsou operace sledující cíle stanovené v článku 3 tohoto rozhodnutí.

 

 

4.  Mandát pro změnu klimatu se vztahuje na finanční operace EIB ve všech zemích, jichž se týká toto rozhodnutí, pokud tyto finanční operace EIB podporují klíčový cíl politiky EU spočívající v řešení problematiky změny klimatu podporou projektů zmírňování změny klimatu a přizpůsobování této změně, které přispívají k celkovému cíli Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“) zejména tím, že potlačují nebo snižují emise skleníkových plynů v oblasti obnovitelné energie, energetické účinnosti a udržitelné dopravy nebo zvyšují odolnost vůči negativním dopadům změny klimatu na zranitelné země, odvětví a komunity. Mandát pro změnu klimatu se provádí v úzké spolupráci s Komisí, přičemž ▌se v co největší míře kombinují příslušná financování ze strany EIB s rozpočtovými prostředky Unie. Způsobilost zemí, v nichž EIB financuje zmírňování změny klimatu v rámci záruky EU, by se mohla omezit, předtím než EIB přidělí finanční prostředky, na země, které Rada považuje za země, které neplní řádně cíle v oblasti změny klimatu. Před přijetím takového rozhodnutí Rada konzultuje s ESVČ a Komisí. Volitelný mandát nebude považován za příspěvek EU a jejích členských států na finanční prostředky, které jsou v souladu s rozhodnutím konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu z prosince roku 2009 poskytovány na rychlé zahájení činnosti v oblasti klimatu.

 

 

4a.  Příslušná kritéria, na jejichž základě se stanoví, co se považuje za „čisté technologie“ se musí zaměřit v zásadě na energetickou účinnost a technologie na snižování emisí.

 

 

5.  V souvislosti s mandátem pro změnu klimatu se EIB nicméně snaží zajistit do konce období uvedeného v čl. 1 odst. 4 vyvážené rozdělení podepsaných finančních operací mezi regiony, na něž se vztahuje příloha II tohoto rozhodnutí. EIB zejména zajistí, aby region uvedený v příloze II písm. A nedostal více než 40 % částky přidělené na tento mandát, region uvedený v písmenu B více než 50 %, region uvedený v písmenu C více než 30 % a region uvedený v písmenu D více než 10 % této částky. Mandát pro změnu klimatu je využit k financování projektů, které úzce souvisí s ústředními pravomocemi EIB, mají přidanou hodnotu a maximalizují účinek na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování.

 

5a.  Plnění obecného mandátu i mandátu pro změnu klimatu se řídí zásadami řádné bankovní praxe.

Článek 3

Cíle obecného mandátu

 

1.  Záruka EU se poskytuje na finanční operace EIB, které podporují kterýkoli z těchto obecných cílů:

 

(a)  rozvoj místního soukromého sektoru, zejména podporu malých a středních podniků (MSP);

(b)  rozvoj sociální a hospodářské infrastruktury, včetně dopravy, energetiky, environmentální infrastruktury a informačních a komunikačních technologií (IKT);

(c)  zmírňování změny klimatu a přizpůsobování této změně, jak se uvádí v čl. 2 odst. 4;

Základním cílem financování EIB v rozvojových zemích[6] je přispívat ke snižování chudoby prostřednictvím růstu podporujícího začlenění a udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje.

 

1a. V souladu s evropskými a mezinárodními cíli v oblasti změny klimatu předloží EIB ve spolupráci s Komisí do roku 2012 strategii, jak postupně a plynule zvýšit procentní podíl projektů na podporu snížení emisí CO2 a postupně ukončit projekty, které dosažení cílů EU v oblasti klimatu brání;

 

1b.  V obecnější rovině finanční operace EIB přispívají k dosažení obecných zásad, kterými se řídí vnější činnost EU, tedy podle článku 21 Smlouvy o Evropské unii k upevňování a podpoře demokracie a právního státu, lidských práv a základních svobod a k provádění mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí, jichž je EU smluvní stranou. Zejména v případě rozvojových zemí by se pozornost měla zaměřit na udržitelné hospodaření s vodními zdroji, jejich hladké a postupné začlenění do světového hospodářství, kampaň zaměřenou na potírání chudoby a zajištění souladu s cíli schválenými EU v návaznosti na OSN a jiné příslušné mezinárodní organizace. EIB podporuje rovný přístup k finančním službám, zejména pokud jde o znevýhodněné skupiny, jako jsou menšiny, zemědělci a ženy. Aby byly tyto požadavky adekvátně splněny, měly by řídící orgány EIB zajistit, aby byly zdroje EIB, včetně personálního zabezpečení, v přiměřené lhůtě zvýšeny.

 

2.  Základním cílem finančních operací EIB v oblastech, na něž se vztahuje odstavec 1, je regionální integrace partnerských zemí, včetně hospodářské integrace zemí usilujících o přistoupení k EU, sousedních zemí a EU.

 

3.  EIB postupně zvyšuje svoji činnost v sociálních odvětvích, jako je zdravotnictví a vzdělávání.

Článek 4

Země, na něž se vztahuje rozhodnutí

1.  Seznam zemí, které jsou způsobilé nebo potenciálně způsobilé získat financování ze strany EIB v rámci záruky EU, je uveden v příloze II.

 

2.  O způsobilosti zemí uvedených v příloze II a označených znakem „*“ a dalších zemí neuvedených v příloze II získat financování ze strany EIB v rámci záruky EU rozhodne případ od případu Evropský parlament a Rada v souladu s řádným legislativním postupem.

 

3.  Záruka EU se vztahuje pouze na finanční operace EIB uskutečňované ve způsobilých zemích, které s EIB uzavřely rámcovou dohodu zakládající právní podmínky, podle nichž mají být tyto operace prováděny.

 

 

4.  V případě vážného znepokojení v souvislosti s politickou nebo hospodářskou situací a s politikami v určité zemi může Evropský parlament a Rada rozhodnout v souladu s řádným legislativním postupem o pozastavení nového financování ze strany EIB v rámci záruky EU v uvedené zemi.

 

5.  Záruka EU se nevztahuje na finanční operace EIB v určité zemi, jestliže dohoda o těchto operacích byla podepsána po přistoupení uvedené země k Evropské unii.

Článek 5

Příspěvek operací EIB k politikám EU

 

1.  Komise v úzké spolupráci s EIB a ESVČ, přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 5a a podmínkami stanovenými v článcích 5b a 5c regionální operativní pokyny pro financování ze strany EIB podle tohoto rozhodnutí. Při vypracování těchto pokynů Komise a EIB spolupracují s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) v politických otázkách spadajících do její působnosti. Operativní pokyny mají za cíl zajistit, aby financování ze strany EIB podporovalo politiky EU, a vycházejí ze širšího rámce regionální politiky EU stanovené Komisí a v případě potřeby ESVČ. Operativní pokyny dále zajistí, že financování ze strany EIB doplňuje odpovídající politiky, programy a nástroje pomoci EU v jednotlivých regionech s přihlédnutím k usnesením Evropského parlamentu a rozhodnutím a závěrům Rady a k Evropskému konsensu o rozvoji. V rámci stanoveném operativními pokyny vymezí EIB příslušné strategie financování a zajistí jejich provádění.

 

 

2.  Soulad finančních operací EIB s cíli vnější politiky EU je sledován v souladu s článkem 10. S cílem usnadnit toto monitorování stanoví EIB ukazatele, jimiž bude možné určit výkonnost v oblasti jednotlivých aspektů dotovaných projektů, jako je rozvoj, životní prostředí a lidská práva, a zohlední přitom ukazatele v rámci Pařížské deklarace o účinnosti pomoci.

 

3.  Záruka EU se nevztahuje na finanční operaci EIB, pokud k této operaci Komise zaujme záporné stanovisko v rámci postupu podle článku 19 statutu EIB.

 

 

3a. U každého projektu, který schválí, zveřejní Komise odůvodněné stanovisko, v němž vysvětlí, jak daný projekt odpovídá jednotlivým součástem tohoto rozhodnutí, a zejména jak podporuje plnění cílů vnější činnosti EU s výjimkou důvěrných prvků.

 

Článek 5a

Výkon přenesené pravomoci

 

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 1 odst. 4 tohoto rozhodnutí je svěřena Komisi na dobu platnosti tohoto nařízení.

 

2.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

 

3.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 5b a 5c.

 

 

Článek 5b

Zrušení přenesení pravomoci

 

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesenou pravomoc uvedenou v článku 5 kdykoli zrušit.

 

2.   Orgán, který zahájil interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomocí, usiluje o to, aby informoval s přiměřeným časovým předstihem před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede přenesení pravomoci, jež by se mohlo stát předmětem zrušení, včetně důvodů každého takového zrušení.

 

3.   Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení v něm určených pravomocí. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

 

 

Článek 5c

Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

 

1.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení.

Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

 

2.   Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, zveřejní se akt v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

 

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém rozhodnutí námitky nevyslovit.

 

3.  Pokud Evropský parlament nebo Rada vznese ve lhůtě uvedené v odstavci 1 proti aktu v přenesené pravomoci námitky, tento akt v platnost nevstoupí. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.

Článek 6

Hodnocení rozvojových aspektů projektů ze strany EIB

 

1.  EIB provede důkladnou hloubkovou prověrku rozvojových aspektů projektů, na něž se vztahuje záruka EU, a ověří skutečnost, zda probíhají příslušné veřejné konzultace na místní úrovni. EIB zahrne do vlastních pravidel a postupů nezbytná ustanovení týkající se posouzení environmentálního a sociálního dopadu projektů a aspektů spojených s lidskými právy, aby se zajistilo, že na základě tohoto rozhodnutí jsou podpořeny pouze projekty, které jsou hospodářsky, finančně, environmentálně a sociálně udržitelné. Komise začlení souhrnně do výroční zprávy pro Evropský parlament a Radu hodnocení rozvojového hlediska činností EIB, které bude vycházet z hloubkové prověrky prováděné u projektů.

 

Tam, kde je to vhodné, se hodnotí i možnost posílit během projektového cyklu kapacity příjemců financování ze strany EIB technickou pomocí.

 

 

2.  Kromě předběžného hodnocení rozvojových aspektů EIB požaduje po předkladatelích projektů, aby důkladně sledovali provádění a dokončení projektu, mimo jiné i dopady na rozvoj, životní prostředí a lidská práva. EIB ověří informace poskytnuté předkladatelem projektu. EIB monitoruje pokud možno i činnost finančních zprostředkovatelů, pokud jde o podporu MSP. Výsledky monitorování se tam, kde je to možné, zveřejní.

 

 

2a. EIB podává Komisi výroční zprávy, v nichž hodnotí očekávané dopady operací financovaných v průběhu roku na rozvoj. Tyto zprávy vycházejí z rozvojových kritérií EIB stanovených v článku 1. Komise předkládá zprávy EIB o rozvoji Evropskému parlamentu a Radě v rámci předkládání roční zprávy podle článku 10 a zveřejňuje je, aby k věci mohly vyjádřit své stanovisko rovněž zainteresované strany, včetně občanské společnosti a přijímajících zemí. Evropský parlament projedná výroční zprávy s ohledem na stanoviska všech zainteresovaných stran.

Článek 7

Spolupráce s Komisí a s Evropskou službou pro vnější činnost

1.  Je posilován soulad vnějších činností EIB s cíli vnější politiky EU se záměrem maximalizovat synergii mezi financováním ze strany EIB a rozpočtovými zdroji EU, zejména prostřednictvím vypracování operativních pokynů stanovených v článku 5 a pomocí pravidelného a systematického dialogu a včasné výměny informací týkajících se:

(a) strategických dokumentů vypracovaných Komisí a/nebo případně ESVČ, jako jsou strategické dokumenty pro jednotlivé země a regiony, orientační programy, akční plány a předvstupní dokumenty;

(b) strategických plánovacích dokumentů a přípravy zásobáren vhodných projektů EIB;

(c) ostatních politických a operativních hledisek.

 

2.  Spolupráce se uskutečňuje na regionálně rozlišeném základě při zohlednění úlohy EIB i politik EU v jednotlivých regionech.

Článek 8

Spolupráce s jinými institucemi poskytujícími veřejné finance.

 

1.  Finanční operace EIB jsou ▌stále častěji prováděny ve spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi (MFI) nebo evropskými dvoustrannými finančními institucemi s cílem maximalizovat synergii, spolupráci a účinnost a zajistit obezřetné a přiměřené sdílení rizik a soudržné projektové a odvětvové podmínky ve snaze minimalizovat, bude-li to možné, zdvojování nákladů a nepotřebných výběrových řízení.

 

 

2.  Spolupráce uvedená v odstavci 1 se usnadní prostřednictvím koordinace prováděné zejména v rámci memorand o porozumění nebo případně jiných rámců EU pro regionální spolupráci mezi Komisí, EIB, EBRD a hlavními mezinárodními finančními institucemi a evropskými dvoustrannými finančními institucemi, které působí v jednotlivých regionech, s přihlédnutím k pravomocím ESVČ.

 

 

2a.   Komise na základě stávajících pozitivních zkušeností navrhne do poloviny roku 2012 vytvoření „platformy EU pro spolupráci a rozvoj“ s cílem optimalizovat a racionalizovat fungování mechanismů pro větší kombinování grantů a úvěrů ve vnějších regionech. Při svých úvahách Komise konzultuje s EIB, EBRD i s jinými evropskými mnohostrannými a dvoustrannými finančními institucemi. Za tímto účelem Komise vytvoří pracovní skupinu sestavenou ze zástupců členských států, poslanců Evropského parlamentu, členů EIB a případně dalších institucí.

 

Článek 9

Krytí a podmínky záruky EU

1.  V případě finančních operací EIB, u nichž je jednou ze stran stát nebo za něž se stát zaručil, a jiných finančních operací EIB, u nichž jsou jednou ze stran regionální nebo místní orgány nebo státem vlastněné a/nebo státem kontrolované veřejné podniky nebo instituce, jestliže u těchto jiných finančních operací EIB existuje náležité hodnocení úvěrového rizika ze strany EIB zohledňující situaci dané země, pokud jde o úvěrová rizika, kryje záruka EU veškeré splatné platby dosud neobdržené EIB (dále jen „globální záruka“).

 

 

2.  Pro účely odstavce 1 zastupuje západní břeh Jordánu a pásmo Gazy palestinská samospráva; Kosovo[7] zastupuje Mise OSN v Kosovu nebo správa stanovená v pokynech uvedených v článku 5 tohoto rozhodnutí.

 

3.  V případě finančních operací EIB jiných než uvedených v odstavci 1 kryje záruka EU veškeré splatné platby dosud neobdržené EIB, pokud bylo neobdržení způsobeno naplněním jednoho z těchto politických rizik (dále jen „záruka na politická rizika“):

a) neprovedení převodu měny;

b) vyvlastnění;

c) válka nebo občanské nepokoje;

d) odepření spravedlnosti po porušení smlouvy.

 

4.  EIB po dohodě s Komisí vypracuje jasnou a transparentní politiku přidělování při rozhodování o zdrojích financování operací, které jsou způsobilé získat záruku EU i financování na vlastní riziko ze strany EIB.

 

 

4a.   EIB při uplatnění záruky pro konkrétní operaci postupuje celou pohledávku nebo její část, která se týká splatných a dosud neobdržených plateb, a to tak, aby Unie od EIB převzala práva nad věřiteli se všemi zárukami, které s nimi souvisejí.

Článek 10

Podávání ročních zpráv a účetnictví

 

1.  Komise podává každý rok Evropskému parlamentu a Radě zprávu o finančních operacích EIB uskutečněných na základě tohoto rozhodnutí. Tato zpráva zahrnuje hodnocení finančních operací EIB na úrovni programů, projektů a odvětví a na celostátní a regionální úrovni, jakož i hodnocení příspěvku finančních operací EIB k naplňování cílů vnější politiky a strategických cílů EU a věnuje zvláštní pozornost souvisejícím cílům strategie Evropa 2020. Zpráva obsahuje souhrn probíhajících projektů. Zpráva zejména zhodnotí dodržování tohoto rozhodnutí při finančních operacích EIB, přičemž vezme v úvahu operativní pokyny uvedené v článku 5, a zahrne oddíly týkající se přidané hodnoty pro dosahování politických cílů EU, hodnocení očekávaného dopadu na rozvoj, hodnocení toho, jak EIB při koncipování a monitorování financovaných projektů zohlednila ekologickou a sociální udržitelnost, a hodnocení spolupráce s Komisí, jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými institucemi, včetně spolufinancování. Tato zpráva zahrnuje zejména podrobný rozpis veškerých finančních zdrojů použitých spolu s finančními prostředky EIB a jiných dárců, čímž podává podrobný přehled finančního zatížení operací v oblasti financování prováděných podle tohoto rozhodnutí. Kromě toho obsahuje i zvláštní oddíl věnovaný podrobnému hodnocení opatření, která EIB přijala, aby dodržela ustanovení čl. 1 odst. 2 rozhodnutí č. 633/2009/ES. EIB Evropskému parlamentu, Radě a Komisi i nadále poskytuje všechny své nezávislé hodnotící zprávy, které posuzují praktické výsledky konkrétních činností zrealizovaných EIB v rámci jejího mandátu pro poskytování úvěrů třetím zemím.

 

 

2.  Pro účely odstavce 1 předkládá EIB Komisi roční zprávy o finančních operacích EIB uskutečněných na základě tohoto rozhodnutí na úrovni projektů a odvětví a na celostátní a regionální úrovni a o naplňování cílů vnější politiky a strategických cílů EU, včetně spolupráce s Komisí, jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými institucemi a zprávu o dopadu na rozvoj uvedenou v článku 6. Jakákoli memoranda o porozumění mezi EIB a jinými mezinárodními finančními institucemi nebo dvoustrannými institucemi, které se vztahují k provádění finančních operací v rámci tohoto rozhodnutí, se zveřejňují nebo, není-li zveřejnění možné jsou memoranda oznámeny Evropskému parlamentu a Radě v rámci výroční zprávy Komise popsané v článku 10 tohoto rozhodnutí.

 

 

3.  EIB poskytne Komisi o každé své finanční operaci statistické, finanční, účetní údaje a jakékoli další doplňující informace nezbytné ke splnění povinnosti Komise podávat zprávy nebo požadavků Účetního dvora, a to spolu s osvědčením auditora o nesplacených částkách finančních operací EIB.

 

4.  Pro účely účetnictví a podávání zpráv Komise o rizicích, na která se vztahuje globální záruka, předloží EIB Komisi hodnocení rizik vypracované EIB a informace o bonitě týkající se finančních operací EIB s dlužníky nebo dlužníky krytými zárukou jinými než státy.

 

 

5.  Informace uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 poskytuje EIB na vlastní náklady. EIB zveřejní také tyto informace, přičemž jako obecné pravidlo vynechá informace důvěrné povahy. Informace, zda se na projekt vztahuje tato záruka, se uvede ve shrnutí projektu, které je zveřejněno na webových stránkách EIB, poté co projekt projde schvalovací fází.

 

 

5a.   EIB zahrne do své výroční zprávy následné posouzení fungování memoranda o porozumění s evropským veřejným ochráncem práv.

 

 

Článek 10a

Nespolupracující jurisdikce

V rámci svých finančních operací EIB netoleruje jakékoli nezákonné činnosti, včetně praní peněz, financování terorismu, daňové podvody nebo daňové úniky. EIB se zejména nepodílí na žádných operacích prováděných ve způsobilých zemích v rámci nespolupracující jurisdikce, tak jak ji definuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), pracovní skupina pro finanční činnost (FATF) a další příslušné mezinárodní organizace.

 

 

Článek 10b

Perspektivy financování spolupráce a rozvoje

Komise společně s EIB vytvoří pracovní skupinu, která projedná perspektivy financování spolupráce a rozvoje z prostředků EU, zhodnotí stávající postupy a navrhne změny v organizaci a koordinaci rozvojové pomoci a zvýšení její účinnosti a účelnosti. Pracovní skupina případně zahrnuje zástupce členských států, Evropského parlamentu a dalších evropských finančních institucí a ve vhodných případech konzultuje s příslušnými občanskou společností, soukromým sektorem a odborníky ze zemí s dobrými výsledky při přijímání rozvojové pomoci. Pracovní skupina předloží svou zprávu s doporučeními do 31. prosince 2012.

Článek 11

Zpětné získávání plateb provedených Komisí

1.  Tam, kde Komise provede jakoukoli platbu v rámci záruky EU, usiluje EIB jménem Komise o zpětné získání nároků z vyplacených částek.

 

2.  EIB a Komise uzavřou dohodu, kterou se stanoví podrobná ustanovení o zpětném získávání nároků a postupech pro vymáhání, a to nejpozději do uzavření dohody uvedené v článku 12.

 

 

2a.  V zájmu transparentnosti Komise na svých internetových stránkách zveřejní veškeré podrobnosti o všech případech zpětného získávání plateb podle dohody o záruce, na niž odkazuje článek 12.

 

 

2b.  Platby prováděné a zpětně získávané na základě dohody o záruce EU, které příslušejí do souhrnného rozpočtu Evropské unie, kontroluje Evropský účetní dvůr.

 

Článek 12

Dohoda o záruce

 

EIB a Komise uzavřou dohodu o záruce, kterou se stanoví podrobná ustanovení a postupy týkající se záruky EU, a náležitě o ní informují Evropský parlament.

 

Článek 12a

Kontrola Účetního dvora

Záruka Unie poskytnutá EIB podléhá kontrole Účetního dvora.

Článek 13

Přezkum tohoto nařízení

Komise v případě potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na stanovení záruky EU v příštím finančním výhledu.

Článek 14

Předložení závěrečné zprávy

 

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě závěrečnou zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí do 31. října 2014.

Článek 15

Zrušení

Rozhodnutí č. 633/2009/ES se tímto zrušuje.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

 

 

 

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament  Za Radu

předseda/předsedkyně  předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I

REGIONÁLNÍ STROPY OBECNÉHO MANDÁTU

A. Země usilující o přistoupení k EU: 9 166 000 000 EUR.

B. Země v rámci politiky sousedství a partnerství: 13 078 000 000 EUR.

rozdělené na tyto orientační podstropy:

(i) země Středomoří: 9 114 000 000 EUR.

(ii) východní Evropa, jižní Kavkaz a Rusko: 3 964 000 000 EUR.

C. Asie a Latinská Amerika: 3 837 000 000 EUR.

rozdělené na tyto orientační podstropy:

(i) Latinská Amerika: 2 800 000 000 EUR.

(ii) Asie (včetně střední Asie): 1 037 000 000 EUR.

D. Jihoafrická republika: EUR.

 

V rámci stropu obecného mandátu mohou řídicí orgány EIB rozhodnout o přerozdělení částky ve výši až 20 % regionálních stropů mezi regiony.

PŘÍLOHA II

ZPŮSOBILÉ NEBO POTENCIÁLNĚ ZPŮSOBILÉ REGIONY A ZEMĚ

 

A. Země usilující o přistoupení k EU

1. Kandidátské země

Chorvatsko, Turecko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Islandská republika.

2. Potenciální kandidátské země

Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko, Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999).▌

 

B. Země v rámci politiky sousedství a partnerství

1. Země Středomoří

Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Sýrie, Tunisko, západní břeh Jordánu a pásmo Gazy.

2. Východní Evropa, jižní Kavkaz a Rusko

 

Východní Evropa: Bělorusko (*), Moldavská republika, Ukrajina(*)[8]

Jižní Kavkaz: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie

Rusko

C. Asie a Latinská Amerika

1. Latinská Amerika

Argentina, Bolívie, Brazílie, Chile, Ekvádor, Guatemala, Honduras, Kolumbie, Kostarika, Kuba(*), Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Salvador, Uruguay, Venezuela.

2. Asie

Asie (bez střední Asie): Afghánistán(*), Bangladéš, Bhútán(*), Brunej, Čína (včetně zvláštních administrativních oblastí Hongkong a Macao), Filipíny, Indie, Indonésie, Irák, Jemen, Kambodža, Jižní Korea, Laos, Malajsie, Maledivy, Mongolsko, Nepál, Pákistán, Singapur, Srí Lanka, Thajsko, Tchaj-wan(*), Vietnam.

Střední Asie: Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán.

D. Jižní Afrika: Jihoafrická republika.

 

28. 10. 2010

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci

pro Rozpočtový výbor

k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii

( KOM(2010)0174 – C7‑0110/2010 – 2010/0101(COD) )

Navrhovatel: Vincent Peillon

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Důležité otázky

Cílem tohoto rozhodnutí je revidovat rozpočtovou záruku, kterou poskytuje EU Evropské investiční bance (EIB) a která se vztahuje na rizika státní nebo politické povahy v souvislosti s operacemi prováděnými EIB mimo EU.

EIB představuje účinný nástroj k provádění zahraničních operací, který má prosazovat zájmy Evropy ve světě a který se musí také používat na podporu rozvojové politiky EU. Tato dvě poslání mají úzkou návaznost a neměla by být v rámci vnějšího mandátu ve vzájemném rozporu.

Od roku 2007 již EIB dosáhla při uskutečňování svého mandátu významných úspěchů a velkého pokroku. Banka rozšířila svou koordinaci s Komisí a přesměrovala zaměření svých činností na podporu politických cílů Unie.

Návrhy

Finanční aspekty

– Vnější mandát EIB je hybnou silou, která není ještě plně využívána. Je nutno zvažovat postupný nárůst významu tohoto nástroje v období 2014–2020, aby bylo možné přizpůsobit výši prostředků, které má k dispozici, novým politickým cílům EU na mezinárodní scéně.

Rozvoj vnější činnosti EIB se tedy bude muset projevit na zvýšení objemu půjček, jejich kvalitě – přičemž zejména používání záruky EU má být vyhrazeno pro nejvíce rizikové země a projekty – a také na diverzifikaci příjemců půjček (místních orgánů).

– V krátkodobějším časovém horizontu lze rozšíření mandátu o pět nových států v souladu se strategickými cíli Unie podpořit pouze pod podmínkou, že souběžně s ním bude provedena „mechanická“ úprava stropů; jinak by bylo zapotřebí snížit de facto maximální průměrnou částku půjček, které jsou k dispozici pro jednotlivé země.

Zadruhé, přezkum v polovině období má umožnit, aby EIB získala se souhlasem Komise svolení k reinvestování splátek rizikového kapitálu a zvláštních půjček z minulých operací a k jejich použití k financování nových podobných operací v partnerských zemích.

Konečně je EIB nutno neprodleně svěřit dodatečný mandát k poskytnutí 500 milionů EUR určených na financování mikroúvěrů, aby se v zemích, jež přicházejí v úvahu, zlepšil přístup nejchudších vrstev k bankovnímu financování.

Institucionální architektura

– Pokud jde o interní organizaci, měla by EIB být postupně podněcována k tomu, aby převedla veškeré své vnější činnosti na pobočky podle geografického kritéria, aby se lépe přizpůsobila specifickým podmínkám každé oblasti a lépe podporovala účast partnerských zemí. EIB by měla zahájit tento proces a zvážit přitom vytvoření středomořské finanční instituce pro společný rozvoj.

– V oblasti spolupráce s ostatními evropskými aktéry, kteří vyvíjejí svou činnost mimo EU, by se EIB měla aktivně podílet na vytváření „platformy EU pro spolupráci a rozvoj“, jež by sdružovala kromě EIB i další mezinárodní finanční instituce a evropské dvoustranné finanční instituce, přičemž by však byla zachována úloha Komise jako rozhodovacího orgánu na základě jejích pravomocí týkajících se plnění rozpočtu Společenství. Tato struktura by měla umožnit rozšíření kombinace darů a půjček (blending), a to především s cílem posílit operace s účastí rizikového kapitálu a operace zaměřené na technickou pomoc.

– A konečně by se neměly ztrácet ze zřetele úvahy o sblížení EIB a EBOR, tj. dvou bank s majoritním evropským kapitálem.

Vztahy s orgány a institucemi Společenství

– EIB musí přes zaznamenaný pokrok usilovat o další zlepšení své spolupráce s Evropskou komisí. Banka musí Komisi poskytovat informace o svých projektech v ranějším stadiu.

– Komise musí Evropskému parlamentu a Radě předkládat podrobnější výroční zprávu (informace týkající se hospodářské, sociální a environmentální udržitelnosti probíhajících nebo již uskutečněných projektů, politika v oblasti lidských a hmotných zdrojů).

– Do tohoto mechanismu musí být integrována ESVČ a Komise ji musí zapojit do přípravy a vypracovávání aktů týkajících se otázek, jež spadají do oblasti její působnosti. Pokud jde o operativní stránku a racionalizaci nákladů, předpokládá se, že kanceláře EIB mimo území EU by se nacházely – tam, kde se to jeví jako vhodné – v delegacích EU.

Rozvojová spolupráce

– EIB musí stále více financovat projekty, které mají významný dopad na snižování chudoby, a to jak v tradičních sektorech působnosti banky, tak postupně i v nevýrobních sektorech. Vzhledem k tomu musí být základním kritériem projektů financovaných EIB jejich přínos pro sociální a hospodářský rozvoj zemí, v nichž banka provádí operace.

– Tento vývoj musí provázet úprava používaných metod práce a prostředků.

Banka musí posílit své postupy hodnocení operací ex ante, monitorování projektů a hodnocení operací ex post (zohledňování sociálních a environmentálních aspektů, ekonomické udržitelnosti projektů, konzultací s občanskou společností).

V důsledku toho bude EIB muset značně navýšit hmotné i lidské zdroje věnované na tyto činnosti.

– A konečně by EIB měla prokázat, že při výběru svých finančních partnerů používá přísnější hlediska a usiluje o jeho větší transparentnost. Zejména musí zaručit, že používané finanční nástroje nemohou v žádném případě umožnit jakoukoli formu daňových úniků nebo podvodů nebo k ní přispívat.

 

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) Kromě svého základního poslání financovat investice v Evropské unii uskutečňuje Evropská investiční banka (dále jen „EIB“) od roku 1963 finanční operace mimo Evropskou unii na podporu vnějších politik EU. To umožňuje doplnit rozpočtové prostředky EU dostupné vnějším regionům o finanční sílu EIB ve prospěch přijímajících zemí.

(1) Kromě svého základního poslání financovat investice v Evropské unii uskutečňuje Evropská investiční banka (dále jen „EIB“) od roku 1963 finanční operace mimo Evropskou unii na podporu vnějších politik Unie. To umožňuje doplnit rozpočtové prostředky EU dostupné vnějším regionům o finanční sílu EIB ve prospěch přijímajících zemí a za účelem dosažení cílů vnější politiky EU. Proto by EIB měla jasně propojit své finanční nástroje s cíli EU.

 

Odůvodnění

Bude třeba, aby finanční prostředky EIB byly v souladu s cíli vnější politiky EU i se strategickými cíli EU.

 

Pozměňovací návrh    2

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 6 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a) Při sestavování nového finančního výhledu by měly být podstatně zvýšeny částky kryté zárukou Unie, a to s cílem zvýšit účinnost činnosti Unie a více ji zviditelnit za jejími hranicemi v souladu s Lisabonskou smlouvou.

 

Pozměňovací návrh    3

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 7 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7a) Rozšíření mandátu o nové státy bez přehodnocení stropů financování EIB v rámci záruky EU by de facto snížilo maximální průměrnou částku půjček EIB, které jsou k dispozici pro jednotlivé země v rámci jejího vnějšího mandátu. Aby se předešlo oslabení činnosti EIB v každé ze zemí, kde se financování provádí, bylo by už nyní vhodné přistoupit k „mechanické“ úpravě výše uvedených stropů.

 

Pozměňovací návrh    4

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Kromě regionálních stropů by měl být aktivován doplňkový mandát ve výši 2 000 000 000 EUR, který by měl být přidělen jako částka na podporu finančních operací EIB v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování této změně v regionech, na něž se mandát vztahuje. EIB by mohla přispívat svými odbornými znalostmi a zdroji, v úzké spolupráci s Komisí, k podpoře orgánů veřejné moci i soukromého sektoru při řešení problému změny klimatu a při nejlepším možném využívání dostupných finančních prostředků. U projektů zmírňování a přizpůsobování by zdroje EIB tam, kde je to možné, měly být doplněny finančními prostředky se zvýhodněním dostupnými v rámci rozpočtu EU prostřednictvím účinné a konsistentní kombinace grantů a úvěrů na financování opatření v oblasti změny klimatu v souvislosti s vnější pomocí EU.

(8) Kromě regionálních stropů by měl být aktivován doplňkový mandát ve výši 2 000 000 000 EUR, který by měl být přidělen jako částka na podporu finančních operací EIB v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování této změně ve všech zemích, na něž se mandát vztahuje, v rámci plnění jejich závazku ke změně klimatu v rámci procesu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC). EIB by mohla přispívat svými odbornými znalostmi a zdroji, v úzké spolupráci s Komisí, k podpoře orgánů veřejné moci i soukromého sektoru při řešení problému změny klimatu a při nejlepším možném využívání dostupných finančních prostředků. U projektů zmírňování a přizpůsobování by zdroje EIB podle možnosti měly být doplněny finančními prostředky se zvýhodněním dostupnými v rámci rozpočtu Unie prostřednictvím účinné a konsistentní kombinace grantů a úvěrů na financování opatření v oblasti změny klimatu v souvislosti s vnější pomocí Unie. Tento doplňkový mandát by neměl být považován za příspěvek EU nebo jejích členských států na finanční prostředky, které jsou v souladu s rozhodnutím konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu z prosince roku 2009 poskytovány na rychlé zahájení činnosti v oblasti klimatu.

 

 

Pozměňovací návrh    5

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 8 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(8a) EIB by měl být svěřen dodatečný mandát k poskytnutí 500 milionů EUR určených na financování mikroúvěrů, aby se zlepšil přístup nejchudších vrstev k bankovnímu financování, a to s cílem rozvíjet mikroprojekty, které napomáhají vytváření bohatství a zmírňování chudoby. Tuto činnost by EIB měla rozvíjet přímo, nebo prostřednictvím opatření, která již provádějí jiné mezinárodní finanční instituce nebo dvoustranné evropské finanční instituce prostřednictvím spolehlivých místních finančních institucí, přičemž by mělo být zajištěno vhodné monitorování toho, jak jsou poskytnuté půjčky používány.

Odůvodnění

Tento první mandát k poskytnutí 500 milionů EUR by měl EIB umožnit, aby významným způsobem přispěla k rozvoji mikrofinancování; poptávka po tomto druhu financování dosahuje podle odhadů nevládní organizace PlanetFinance výše 263 miliard USD. Pro srovnání uveďme, že jednotlivé instituce působící v rámci skupiny Světové banky již vyčlenily jen na rok 2009 na financování mikroúvěrů částku o něco vyšší než 500 milionů EUR.

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 8 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(8b) EIB by měla mít možnost se souhlasem Komise reinvestovat splátky rizikového kapitálu a zvláštních půjček (reflows) z minulých operací a použít je k financování nových podobných operací v partnerských zemích, jak to navrhla Komise ve svém návrhu na změnu nařízení (ES) č. 1638/2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství.

 

 

Pozměňovací návrh    7

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 12

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) Finanční operace EIB by navíc měly přispívat k dosažení obecných zásad, kterými se řídí vnější činnost EU, tedy podle článku 21 Smlouvy o Evropské unii k prosazování a upevňování demokracie a právního státu, lidských práv a základních svobod a k provádění mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí, jichž je EU smluvní stranou. Zejména v případě rozvojových zemí by finanční operace EIB měly podpořit: udržitelný rozvoj v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v těchto zemích, především těch nejvíce znevýhodněných, jejich hladké a postupné zapojení do světové ekonomiky, kampaň proti chudobě a soulad s cíli schválenými EU v návaznosti na OSN a jiné příslušné mezinárodní organizace. EIB by postupně měla rozvíjet vhodné prostředky, aby tyto požadavky adekvátně splnila.

(12) Finanční operace EIB by navíc měly přispívat k dosažení obecných zásad, kterými se řídí vnější činnost EU, tedy podle článku 21 Smlouvy o Evropské unii k prosazování a upevňování demokracie a právního státu, lidských práv a základních svobod a k provádění mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí, jichž je EU smluvní stranou. Zejména v případě rozvojových zemí by finanční operace EIB měly podpořit: udržitelný rozvoj v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v těchto zemích, především těch nejvíce znevýhodněných, jejich hladké a postupné zapojení do světové ekonomiky, kampaň proti chudobě a soulad s cíli schválenými EU v návaznosti na OSN a jiné příslušné mezinárodní organizace. EIB by měla podstatným způsobem a v rozumných lhůtách navýšit prostředky, aby tyto požadavky adekvátně splnila.

 

 

Pozměňovací návrh    8

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 13

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) Podle tohoto rozhodnutí by EIB měla zvýšit svou orientaci na rozvoj v úzké koordinaci s Komisí a podle zásad Evropského konsensu o rozvoji. To by měla provádět prostřednictvím řady konkrétních opatření, zejména posílením své schopnosti posuzovat sociální a rozvojové aspekty projektů, včetně lidských práv a rizik spojených s konflikty, a podporou místních konzultací. Dále by měla zvýšit své zaměření na odvětví, kde má spolehlivé odborné znalosti z finančních operací v EU a která dále podpoří rozvoj dotyčné země, například na odvětví environmentální infrastruktury včetně dodávek vody a hygieny, udržitelné přepravy a zmírňování změny klimatu, zejména v oblasti obnovitelné energie. EIB by také měla postupně posilovat svoji činnost na podporu zdraví, vzdělávání a přizpůsobování změně klimatu, případně ve spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi (MFI) a evropskými dvoustrannými finančními institucemi. To bude vyžadovat přístup k finančním prostředkům se zvýhodněním a postupné navýšení lidských zdrojů, které se budou věnovat vnějším činnostem EIB. Činnost EIB by také měla doplňovat cíle a priority EU spojené s budováním institucí a odvětvovými reformami. A konečně, EIB by měla vymezit ukazatele výkonnosti spojené s rozvojovými aspekty projektů a jejich výsledků.

(13) Podle tohoto rozhodnutí by EIB měla zvýšit svou orientaci na rozvoj v úzké koordinaci s Komisí a podle zásad Evropského konsensu o rozvoji. To by měla provádět prostřednictvím řady konkrétních opatření, zejména posílením své schopnosti posuzovat sociální a rozvojové aspekty projektů, včetně lidských práv a rizik spojených s konflikty, a podporou místních konzultací s orgány veřejné moci a občanskou společností. Dále by měla zvýšit své zaměření na odvětví, kde má spolehlivé odborné znalosti z finančních operací v EU a která dále podpoří rozvoj dotyčné země, například na odvětví environmentální infrastruktury včetně dodávek vody a hygieny, udržitelné přepravy a zmírňování změny klimatu, zejména v oblasti obnovitelné energie. EIB by také měla postupně posilovat svoji činnost na podporu zdraví a vzdělávání, zejména v oblasti odborného vzdělávání, a přizpůsobování změně klimatu, případně ve spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi (MFI) a evropskými dvoustrannými finančními institucemi. To bude vyžadovat přístup k finančním prostředkům se zvýhodněním a v rozumných lhůtách i navýšení lidských zdrojů, které se budou věnovat vnějším činnostem EIB. Činnost EIB by také měla doplňovat cíle a priority EU spojené s budováním institucí a odvětvovými reformami. A konečně, EIB by měla vymezit ukazatele výkonnosti spojené s hospodářskými, sociálními a environmentálními aspekty rozvoje projektů a jejich výsledků.

 

 

Pozměňovací návrh    9

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 14

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14) Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost byla s cílem zvýšit dopad a soudržnost vnějších vztahů EU vytvořena funkce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který je zároveň místopředsedou Komise pro oblast vnějších vztahů. V rámci pravomoci vysokého představitele bude zřízena Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ). V posledních letech také došlo k rozšíření a posílení politik vnějších vztahů EU. Tyto změny byly provedeny zejména v případě předvstupní strategie, evropské politiky sousedství, strategie EU pro střední Asii, obnovených partnerství s Latinskou Amerikou a jihovýchodní Asií, jakož i strategických partnerství EU s Ruskem, Čínou a Indií. To platí také pro rozvojové politiky EU, které byly nyní rozšířeny na všechny rozvojové země. Od roku 2007 jsou vnější vztahy EU podporovány také novými finančními nástroji, totiž nástrojem předvstupní pomoci (dále jen „NPP“), evropským nástrojem sousedství a partnerství (dále jen „ENPI“), finančním nástrojem pro rozvojovou spolupráci (dále jen „DCI“), evropským nástrojem pro demokracii a lidská práva (dále jen „EIDHR“) a nástrojem stability.

(14) Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost byla s cílem zvýšit dopad a soudržnost vnějších vztahů EU vytvořena funkce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který je zároveň místopředsedou Komise pro oblast vnějších vztahů. V rámci pravomoci vysokého představitele byla zřízena Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ).

Odůvodnění

Poté, co bylo dne 8. července 2010 přijato legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost, je zapotřebí vzít v úvahu rozdělení pravomocí mezi Komisí a ESVČ v rámci vnější činnosti EU. Část původního znění bodu odůvodnění 14, která se týkala rozšíření a posílení vnějších politik, je tedy přesunuta a uvedena po nově navržených bodech odůvodnění týkajících se ESVČ.

 

Pozměňovací návrh    10

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 14 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14a) ESVČ a útvary Komise by při výkonu svých příslušných funkcí měly vzájemně konzultovat veškeré otázky související s vnější činností Unie. ESVČ by se měla účastnit přípravných prací a postupů souvisejících s akty, jež Komise v této oblasti připravuje. V této souvislosti by ESVČ měla mít možnost s příslušnými útvary Komise, generálního sekretariátu Rady nebo jiných úřadů nebo interinstitucionálních subjektů Unie uzavírat ujednání na úrovni daných útvarů.

 

Pozměňovací návrh    11

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 14 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14b) Po zřízení ESVČ a vstupu tohoto rozhodnutí v platnost by Komise a EIB měly pozměnit memorandum o porozumění týkající se spolupráce a koordinace v regionech, na něž se vztahuje rozhodnutí Rady 2006/1016/ES o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství1 , a – podle jednotlivých případů a se souhlasem vysoké představitelky – rozšířit nové memorandum o porozumění o ESVČ, zejména pokud jde o pravidelný a systematický dialog mezi EIB a Komisí o strategických otázkách, do něhož by měla být zapojena také ESVČ, a o další aspekty, jež spadají do oblasti působnosti ESVČ.

 

1. Úř. věst. L 414, 30.12.2006, s. 95.

 

 

Pozměňovací návrh    12

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 14 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14c) V posledních letech také došlo k rozšíření a posílení politik vnějších vztahů EU. Tyto změny byly provedeny zejména v případě předvstupní strategie, evropské politiky sousedství, strategie EU pro střední Asii, obnovených partnerství s Latinskou Amerikou a jihovýchodní Asií, jakož i strategických partnerství EU s Ruskem, Čínou a Indií. To platí také pro rozvojové politiky EU, které byly nyní rozšířeny na všechny rozvojové země. Od roku 2007 jsou vnější vztahy Unie podporovány také novými finančními nástroji, totiž nástrojem předvstupní pomoci (dále jen „NPP“), evropským nástrojem sousedství a partnerství (dále jen „ENPI“), finančním nástrojem pro rozvojovou spolupráci (dále jen „DCI“), evropským nástrojem pro demokracii a lidská práva (dále jen „EIDHR“) a nástrojem stability.

 

 

Pozměňovací návrh    13

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 16

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16) Činnost EIB v zemích v rámci politiky sousedství by měla probíhat v rámci evropské politiky sousedství, kde je záměrem EU rozvíjet se zeměmi v jejím sousedství zvláštní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů, založený na hodnotách EU a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy spočívajícími na spolupráci. K dosažení těchto cílů EU a její partneři provádějí společně dohodnuté dvoustranné akční plány, které vymezují soubor priorit včetně politických a bezpečnostních otázek, obchodních a hospodářských záležitostí, environmentálních aspektů a integrace dopravních a energetických sítí. Evropskou politiku sousedství doplňují mnohostranné a regionální iniciativy Unie pro Středomoří, Východní partnerství a černomořská synergie zaměřené na podporu spolupráce mezi EU a příslušnou skupinou sousedních partnerských zemí, které se potýkají se společnými problémy nebo sdílejí společné zeměpisné prostředí. Unie pro Středomoří podporuje lepší socioekonomický rozvoj, solidaritu, regionální integraci, udržitelný rozvoj a budování znalostí, přičemž zdůrazňuje nutnost zesílit finanční spolupráci na podporu regionálních a nadnárodních projektů. Cílem Východního partnerství je vytvořit nezbytné podmínky k urychlení politického přidružení a další hospodářské integrace mezi EU a východními partnerskými zeměmi. Ruská federace a EU mají rozsáhlé strategické partnerství, které je odděleno od evropské politiky sousedství a vyjádřeno společnými prostory a cestovními mapami. Na mnohostranné úrovni je doplňuje Severní dimenze, která stanoví rámec pro spolupráci mezi EU, Ruskem, Norskem a Islandem.

(16) Činnost EIB v zemích v rámci politiky sousedství by měla probíhat v rámci evropské politiky sousedství, kde je záměrem EU rozvíjet se zeměmi v jejím sousedství zvláštní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů, založený na hodnotách EU, jako je demokracie, právní stát, řádná správa věcí veřejných a dodržování lidských práv, a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy spočívajícími na spolupráci. K dosažení těchto cílů EU a její partneři provádějí společně dohodnuté dvoustranné akční plány, které vymezují soubor priorit včetně politických a bezpečnostních otázek, obchodních a hospodářských záležitostí, environmentálních aspektů a integrace dopravních a energetických sítí. Evropskou politiku sousedství integrují mnohostranné a regionální iniciativy Unie pro Středomoří, Východní partnerství a černomořská synergie zaměřené na podporu spolupráce mezi Evropskou unií a příslušnou skupinou sousedních partnerských zemí, které se potýkají se společnými problémy nebo sdílejí společné zeměpisné prostředí. Unie pro Středomoří si klade za cíl znovu zahájit integrační evropsko-středomořský proces, a to prostřednictvím společné a solidární podpory hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje na obou březích Středozemního moře, přičemž zdůrazňuje nutnost zesílit finanční spolupráci na podporu regionálních a nadnárodních projektů. Unie pro Středomoří podporuje zejména budování námořních a pozemních dálnic, odstranění znečištění Středozemního moře, středomořský solární program, iniciativu pro rozvoj podnikání v oblasti Středozemního moře, civilní ochranu a zřízení Evropsko-středomořské univerzity. Cílem Východního partnerství je vytvořit nezbytné podmínky k urychlení politického přidružení a další hospodářské integrace mezi EU a východními partnerskými zeměmi, čehož lze dosáhnout pouze v případě, že všechny země Východního partnerství budou důsledně ctít zásady demokracie, právního státu a dodržování lidská práva. Proto by měl rozsah angažovanosti EIB v těchto zemích záviset na jejich pokroku ve výše uvedených oblastech. Ruská federace a EU mají rozsáhlé strategické partnerství, které je odděleno od evropské politiky sousedství a vyjádřeno společnými prostory a cestovními mapami. Na mnohostranné úrovni je doplňuje Severní dimenze, která stanoví rámec pro spolupráci mezi EU, Ruskem, Norskem a Islandem.

 

 

Pozměňovací návrh    14

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 20

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20) Činnost EIB v Jihoafrické republice by měla probíhat v rámci strategického dokumentu týkajícího se EU a Jihoafrické republiky (EU-South Africa Country Strategy Paper). Ústředními oblastmi zájmu označenými ve strategickém dokumentu je tvorba zaměstnanosti a rozvoj kapacit pro poskytování služeb a sociální soudržnost. Činnosti EIB v Jihoafrické republice se značně doplňují s programem rozvojové spolupráce Komise, zejména tam, kde se EIB zaměřuje na podporu soukromého sektoru a na investice do rozšiřování infrastruktury a sociálních služeb (bydlení, elektrická energie a komunální infrastruktura). Přezkum strategického dokumentu týkajícího se Jihoafrické republiky v polovině období navrhl posílit opatření v oblasti změny klimatu prostřednictvím činností na podporu tvorby „zelených“ pracovních míst.

(20) Činnost EIB v Jihoafrické republice by měla probíhat v rámci strategického dokumentu týkajícího se EU a Jihoafrické republiky (EU-South Africa Country Strategy Paper). Ústředními oblastmi zájmu označenými ve strategickém dokumentu je tvorba zaměstnanosti a rozvoj kapacit pro poskytování služeb a sociální soudržnost. Činnosti EIB v Jihoafrické republice se značně doplňují s programem rozvojové spolupráce Komise, zejména tam, kde se EIB zaměřuje na podporu soukromého sektoru a na investice do rozšiřování infrastruktury a sociálních služeb (bydlení, elektrická energie, čističky na získávání pitné vody a komunální infrastruktura). Přezkum strategického dokumentu týkajícího se Jihoafrické republiky v polovině období navrhl posílit opatření v oblasti změny klimatu prostřednictvím činností na podporu tvorby „zelených“ pracovních míst.

 

 

Pozměňovací návrh    15

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 21

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21) S cílem posílit soudržnost celkové podpory EU v dotyčných regionech by se měly vyhledávat možnosti případného spojení finančních prostředků EIB s rozpočtovými zdroji EU např. ve formě záruk, rizikového kapitálu, úrokových dotací a spolufinancování investic vedle technické pomoci při vypracování a provádění projektu prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci, evropského nástroje sousedství a partnerství, nástroje stability, EIDHR a finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci.

(21) S cílem posílit soudržnost celkové podpory Unie v dotyčných regionech by se měly nalézt možnosti případného spojení finančních prostředků EIB s rozpočtovými zdroji Unie např. ve formě záruk, rizikového kapitálu, úrokových dotací a spolufinancování investic vedle technické pomoci při vypracování a provádění projektu prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci, evropského nástroje sousedství a partnerství, nástroje stability, EIDHR a finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci. V podmínkách příštího finančního rámce by měla být vytvořena větší synergie mezi těmito nástroji EU k financování a vnějším mandátem EIB.

 

 

 

Pozměňovací návrh    16

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 22

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22) Mělo by být zajištěno, aby vnější finanční operace EIB na všech úrovních, od strategického plánování na výchozí úrovni po navazující rozvoj projektů, byly v souladu s vnějšími politikami EU a s cíli na vysoké úrovni stanovenými v tomto rozhodnutí a aby je podporovaly. S cílem zvýšit koherenci vnějších činností EU by měl být dále posílen dialog o politice a strategii mezi Komisí, ESVČ a EIB. Za týmž účelem by měla existovat užší spolupráce a včasná vzájemná výměna informací mezi EIB a Komisí na operativní úrovni. Zvláštní význam v procesu přípravy programových dokumentů s cílem maximalizovat synergii mezi činnostmi EIB a činnostmi prováděnými Komisí pak má v případě potřeby včasná výměna názorů mezi EIB, Komisí a ESVČ .

(22) Mělo by být zajištěno, aby vnější finanční operace EIB na všech úrovních, od strategického plánování na výchozí úrovni po navazující rozvoj projektů, byly v souladu s vnějšími politikami EU a s cíli na vysoké úrovni stanovenými v tomto rozhodnutí a aby je podporovaly. S cílem zvýšit koherenci vnějších činností EU by měl být dále posílen dialog o politice a strategii mezi Komisí, ESVČ a EIB. Komise by zejména měla mít delší lhůty k prozkoumání toho, zda jsou projekty navrhované EIB v souladu s požadavky současného mandátu. Za týmž účelem by měla existovat užší spolupráce a včasná vzájemná výměna informací mezi EIB a Komisí na operativní úrovni. Kanceláře EIB mimo území Unie by se měly tam, kde se to jeví jako vhodné, nacházet v delegacích Unie, aby se tak tato spolupráce zvýšila a obě instituce se podělily o provozní náklady. Zvláštní význam v procesu přípravy programových dokumentů s cílem maximalizovat synergii mezi činnostmi EIB, ESVČ a Komise pak má v případě potřeby včasná výměna názorů mezi EIB, Komisí a ESVČ .

 

 

Pozměňovací návrh    17

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 23

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23) Praktická opatření na propojení cílů obecného mandátu a jejich provádění budou stanovena v regionálních operativních pokynech vypracovaných Komisí společně s EIB a v případě potřeby po konzultaci s ESVČ ohledně politických otázek. Tyto pokyny by měly vycházet ze širšího politického rámce EU pro každý region, měly by odrážet strategie EU pro jednotlivé země a jejich cílem by mělo být zajistit, aby finanční prostředky poskytované EIB doplňovaly odpovídající politiky, programy a nástroje pomoci EU v jednotlivých regionech. Pokyny by měly být poskytnuty Evropskému parlamentu a Radě v rámci podávání roční zprávy o mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím zpracované Komisí.

(23) Praktická opatření na propojení cílů obecného mandátu a jejich provádění budou stanovena v regionálních operativních pokynech vypracovaných Komisí společně s EIB a s ESVČ, pokud jde o otázky spadající do její působnosti. Tyto pokyny by měly vycházet ze širšího politického rámce EU pro každý region, měly by odrážet strategie EU pro jednotlivé země a jejich cílem by mělo být zajistit, aby finanční prostředky poskytované EIB doplňovaly odpovídající politiky, programy a nástroje pomoci EU v jednotlivých regionech. Pokyny by měly být poskytnuty Evropskému parlamentu a Radě v rámci podávání roční zprávy o mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím zpracované Komisí.

 

Pozměňovací návrh    18

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 25

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25) Komise by měla prostudovat vývoj „platformy EU pro spolupráci a rozvoj“ s cílem optimalizovat fungování mechanismů pro kombinování grantů a úvěrů ve vnějších regionech. Při svých úvahách by Komise měla konzultovat s EIB i s jinými evropskými mnohostrannými a dvoustrannými finančními institucemi. Tato platforma by nadále podporovala mechanismy vzájemné důvěry založené na komparativní výhodě různých institucí a zároveň by respektovala úlohu a výsady orgánů EU při provádění rozpočtu EU a úvěrů EIB.

(25) Komise by měla prostudovat vývoj „platformy Unie pro spolupráci a rozvoj“ s cílem optimalizovat a racionalizovat fungování mechanismů pro větší kombinování grantů a úvěrů ve vnějších regionech. Při svých úvahách by Komise měla konzultovat s EIB i s jinými evropskými mnohostrannými a dvoustrannými finančními institucemi. Tato platforma by měla pod vedením Evropské komise podporovat synergie, společně dohodnuté plánování a mechanismy vzájemné důvěry založené na komparativní výhodě různých institucí a zároveň by respektovala úlohu a výsady orgánů Unie při provádění rozpočtu Unie a úvěrů EIB. Tato platforma by měla rovněž pokračovat v úvahách o nezbytných úpravách evropské institucionální architektury financování rozvoje ve výhledu na období po roce 2014.

 

Pozměňovací návrh    19

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 25 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(25a) EIB by měla být postupně podněcována k tomu, aby převedla veškeré své vnější činnosti na pobočky rozmístěné na geografické bázi, aby se lépe přizpůsobila specifickým podmínkám každé oblasti a lépe podporovala účast a spoluodpovědnost partnerských zemí při konkrétní správě prostředků a finanční kontrole příslušných projektů. EIB by měla zahájit tento proces tím, že již od nynějška bude plánovat, že převede na úroveň pobočky veškeré své činnosti ve Středomoří, které jsou dosud seskupeny v rámci Nástroje pro evropsko-středomořské partnerství (FEMIP), a to vytvořením evropsko-středomořské finanční instituce pro společnou rozvojovou činnost, v níž by EIB byla i nadále hlavním akcionářem. Ve specifickém případě Středomoří by tato institucionální transformace umožnila EIB zlepšit efektivnost své činnosti v zemích Středomoří, tuto činnost ještě více zviditelnit a poskytnout větší finanční podporu prioritním iniciativám Unie pro Středomoří. EIB by se měla rovněž opírat o program Invest in Med, který umožňuje plodné vytváření sítí s podniky a se subjekty občanské společnosti z partnerských zemí.

 

Pozměňovací návrh    20

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 26

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26) EIB by měla být povzbuzována, aby zvyšovala objem svých operací mimo EU bez využití záruky EU na podporu cílů vnější politiky EU, zejména v zemích usilujících o přistoupení k EU, v zemích v rámci politiky sousedství a v zemích, které dosahují požadovaného investičního stupně v jiných regionech, ale také v zemích pod investičním stupněm, má-li EIB vhodné záruky třetích stran. V konzultaci s Komisí by EIB měla vypracovat politiku pro rozhodování o tom, zda projekty přidělí do mandátu v rámci záruky EU, nebo do financování na vlastní riziko ze strany EIB. Tato politika by zejména brala v úvahu bonitu dotčených zemí a projektů.

(26) EIB by měla být povzbuzována, aby zvyšovala objem svých operací mimo Unii bez využití záruky EU tak, aby využití této záruky bylo vyhrazeno pro země a projekty, které mají nejvíce ztížený přístup na trh a u nichž tudíž záruka přináší větší přidanou hodnotu. EIB by proto – a také na podporu cílů vnější politiky Unie – měla zvýšit částky poskytované formou půjček na její vlastní riziko, a to zejména v zemích usilujících o přistoupení k EU, v zemích v rámci politiky sousedství a v zemích, které dosahují požadovaného investičního stupně v jiných regionech, ale také v zemích pod investičním stupněm, má-li EIB vhodné záruky třetích stran. Po dohodě s Komisí by EIB měla vypracovat politiku pro rozhodování o tom, zda projekty přidělí do mandátu v rámci záruky Unie, nebo do financování na vlastní riziko ze strany EIB. Tato politika by zejména brala v úvahu bonitu dotčených zemí a projektů. U příležitosti obnovení vnějšího mandátu na období 2014–2020 by bylo vhodné provést hodnocení výsledků této politiky a následně přezkoumat seznam zemí, které splňují podmínky pro poskytnutí záruky.

 

Pozměňovací návrh    21

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 26 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(26a) EIB by měla být povzbuzována, aby zvyšovala objem svých operací ve prospěch státem řízených veřejných subjektů v zemích, v nichž provádí operace, má-li odpovídající záruky.

 

Pozměňovací návrh    22

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 27 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(27a) EIB by měla prokázat, že při výběru svých finančních partnerů používá přísnější hlediska a usiluje o větší transparentnost. Zejména by se měla zaručit, že v rámci finančních operací krytých zárukou Unie nemohou finanční nástroje, které používá EIB nebo její partneři, v žádném případě umožnit jakoukoli formu daňových úniků nebo k ní přispívat. EIB by rovněž měla v co největší možné míře zvyšovat diverzifikaci svých finančních partnerů v zemích, v nichž provádí operace, a podněcovat rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru.

 

Pozměňovací návrh    23

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 28

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28) Aby se zajistilo, že banka splní požadavky mandátu ve všech regionech a subregionech, bude třeba na vnější činnosti EIB věnovat dostatečné lidské a finanční zdroje. To by zejména zahrnovalo dostatečnou kapacitu na podporu cílů rozvojové spolupráce EU, na větší zaměření na posouzení environmentálních, sociálních a rozvojových aspektů jejích činností ex ante a na účinné sledování projektů během provádění.

(28) Aby se zajistilo, že banka splní požadavky mandátu ve všech regionech a subregionech, bude muset povinně a v rozumných lhůtách věnovat dostatečné a přiměřené lidské a finanční zdroje na své vnější činnosti, zejména v zemích, kde poskytuje financování. To by zejména zahrnovalo dostatečnou kapacitu na podporu cílů rozvojové spolupráce Unie, na větší zaměření na posouzení environmentálních, sociálních a rozvojových aspektů jejích činností ex ante a na účinné a bezprostřední sledování projektů během provádění.

 

Pozměňovací návrh    24

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 29

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29) Při svých finančních operacích mimo EU, které spadají do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí, by měla EIB usilovat o další posílení koordinace a spolupráce s mezinárodními finančními institucemi a případně s evropskými dvoustrannými finančními institucemi, včetně případné spolupráce, pokud jde o odvětvové podmínky, vzájemné spoléhání na postupy, využívání společného spolufinancování a podílení se na celosvětových iniciativách, jako je podpora koordinace a účinnosti pomoci. Výše uvedené úsilí má vycházet ze vzájemnosti mezi EIB a jinými institucemi a k účinnému provádění vyžaduje rovnocennou snahu EIB a jiných finančních institucí. Zejména způsoby provádění financování ze strany EIB ve východních zemích v rámci politiky sousedství a partnerství, ve střední Asii a v Turecku jsou stanoveny v trojstranných memorandech o porozumění mezi Komisí, EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.

(29) Při svých finančních operacích mimo Unii, které spadají do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí, by měla EIB usilovat o další posílení koordinace a spolupráce s mezinárodními finančními institucemi a případně s evropskými dvoustrannými finančními institucemi, včetně případné spolupráce, pokud jde o odvětvové podmínky, vzájemné spoléhání na postupy, využívání společného spolufinancování a podílení se na celosvětových iniciativách, jako je podpora koordinace a účinnosti pomoci. Výše uvedené úsilí má vycházet ze vzájemnosti mezi EIB a jinými institucemi a k účinnému provádění vyžaduje rovnocennou snahu EIB a jiných finančních institucí.

 

Pozměňovací návrh    25

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 29 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(29a) EIB a EBOR by měly usilovat o zlepšení vzájemné spolupráce zejména v zemích, v nichž provádějí operace obě. Způsoby financování ze strany EIB ve východních zemích v rámci politiky sousedství a partnerství, ve Střední Asii a v Turecku jsou stanoveny v trojstranných memorandech o porozumění mezi Komisí, EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Tato memoranda by měla zamezit tomu, aby si EIB a EBOR konkurovaly, a naopak by jim měla umožnit se ve své činnosti vzájemně doplňovat tak, že bude každá co nejlépe využívat svých komparativních výhod. Tato memoranda by měla rovněž stanovit sbližování postupů obou bank v rozumném termínu. Konečně je nutno se dále zabývat úvahami o sblížení obou těchto bank s majoritním evropským kapitálem ve snaze o optimalizaci evropských nástrojů pro financování vnější činnosti.

 

Pozměňovací návrh    26

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 29 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(29b) Komise a ESVČ by měly do konce roku 2011 předložit společnou studii proveditelnosti týkající se možných synergií a zvýšení účinnosti, jichž by bylo možno dosáhnout sbližováním EIB a EBOR, a měly by se v ní zabývat různými scénáři, mj. fúzí obou bank.

 

Pozměňovací návrh    27

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 30

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30) Mělo by být posíleno podávání zpráv a předávání informací EIB Komisi, aby Komise mohla zlepšit svou roční zprávu pro Evropský parlament a Radu o finančních operacích EIB prováděných podle tohoto rozhodnutí. Zpráva by měla zejména zhodnotit dodržování rozhodnutí při finančních operacích EIB, přičemž by měla vzít v úvahu operativní pokyny, a měla by zahrnovat oddíly týkající se přidané hodnoty v souladu s politikami EU a oddíly týkající se spolupráce s Komisí, jinými MFI a dvoustrannými dárci, včetně spolufinancování. V případě potřeby by zpráva měla zahrnovat odkazy na významné změny okolností, které by odůvodnily další změny mandátu před koncem období.

(30) Mělo by být posíleno podávání zpráv a předávání informací EIB Komisi, aby Komise mohla zlepšit svou roční zprávu pro Evropský parlament a Radu o finančních operacích EIB prováděných podle tohoto rozhodnutí. Zpráva by měla zejména zhodnotit dodržování rozhodnutí při finančních operacích EIB, přičemž by měla vzít v úvahu operativní pokyny, a měla by zahrnovat oddíly týkající se přidané hodnoty v souladu s politikami EU a oddíly týkající se spolupráce s Komisí, jinými MFI a dvoustrannými dárci, včetně spolufinancování. Zpráva by měla rovněž zhodnotit, jak EIB při koncipování a monitorování financovaných projektů zohlednila ekonomickou, finanční, ekologickou a sociální udržitelnost. Měla by rovněž obsahovat zvláštní oddíl věnovaný podrobnému hodnocení opatření, která EIB přijala, aby dodržela ustanovení tohoto mandátu, který vylučuje z nároku na záruku veškeré operace, které by umožňovaly jakoukoli formu daňových úniků nebo k ní přispívaly, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována operacím, při nichž EIB využívá finanční nástroje z offshorových finančních center. V případě potřeby by zpráva měla zahrnovat odkazy na významné změny okolností, které by odůvodnily další změny mandátu před koncem období.

 

Pozměňovací návrh    28

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. K získání záruky EU jsou způsobilé úvěry a úvěrové záruky EIB na investiční projekty uskutečněné v zemích, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, poskytnuté v souladu s vlastními pravidly a postupy EIB na podporu příslušných cílů vnější politiky EU, pokud bylo financování ze strany EIB poskytnuto v souladu s podepsanou dohodou, jejíž platnost dosud neuplynula a jež ani nebyla zrušena (dále jen „finanční operace EIB“).

2. K získání záruky Unie jsou způsobilé úvěry a úvěrové záruky EIB na investiční projekty uskutečněné v zemích, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, poskytnuté v souladu s vlastními pravidly a postupy EIB na podporu příslušných cílů vnější politiky Unie, pokud bylo financování ze strany EIB poskytnuto v souladu s podepsanou dohodou, jejíž platnost dosud neuplynula a jež ani nebyla zrušena (dále jen „finanční operace EIB“), a za podmínky, že nebylo přímo ani nepřímo využito žádného finančního nástroje, který by umožňoval jakoukoli formu daňových úniků nebo k ní přispíval.

 

Pozměňovací návrh    29

Návrh rozhodnutí

Čl. 2 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Maximální strop finančních operací EIB v rámci záruky EU nepřekročí po celé období 2007–2013 po odečtení zrušených částek 27 800 000 000 EUR; tento maximální strop je rozdělen na dvě části:

1. Maximální strop finančních operací EIB v rámci záruky EU nepřekročí po celé období 2007–2013 po odečtení zrušených částek 29 481 000 000 EUR; tento maximální strop je rozdělen na dvě části:

a) obecný mandát ve výši 25 800 000 000 EUR,

a) obecný mandát ve výši 26 981 000 000 EUR,

b) mandát pro změnu klimatu ve výši 2 000 000 000 EUR

b) mandát pro změnu klimatu ve výši 2 000 000 000 EUR

 

ba) mandát k financování mikroúvěrů ve výši 500 000 000 EUR

Odůvodnění

Rozšíření mandátu o nové státy bez přehodnocení stropů financování EIB v rámci záruky EU by de facto snížilo maximální průměrnou částku půjček EIB, které jsou k dispozici pro jednotlivé země v rámci jejího vnějšího mandátu. Aby se předešlo oslabení činnosti EIB v každé ze zemí, kde se financování provádí, je už nyní vhodné přistoupit k „mechanické“ úpravě výše uvedených stropů. Výše uvedené částky maximálních stropů proto byly přehodnoceny a zvýšeny na základě průměrné částky poskytnuté každé zemi v rámci každého stropu a podstropu a doby trvání odpovídající době, která zbývá do konce období uvedeného v čl. 1 odst. 4, tj. tři roky.

Vzorec pro výpočet: aktualizovaný strop pro subregion = původní strop pro subregion + [ (původní strop pro subregion / původní počet zemí v daném subregionu) * (počet zemí přidaných do daného subregionu) * (počet let zbývajících do konce mandátu / celkový počet let mandátu) ]

 

Pozměňovací návrh    30

Návrh rozhodnutí

Čl. 2 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Mandát pro změnu klimatu se vztahuje na finanční operace EIB ve všech zemích, jichž se týká toto rozhodnutí, pokud tyto finanční operace EIB podporují klíčový cíl politiky EU spočívající v řešení problematiky změny klimatu podporou projektů zmírňování změny klimatu a přizpůsobování této změně, které přispívají k celkovému cíli Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“) zejména tím, že potlačují nebo snižují emise skleníkových plynů v oblasti obnovitelné energie, energetické účinnosti a udržitelné dopravy nebo zvyšují odolnost vůči negativním dopadům změny klimatu na zranitelné země, odvětví a komunity. Mandát pro změnu klimatu se provádí v úzké spolupráci s Komisí, přičemž – je-li to možné a vhodné – se kombinují příslušné financování ze strany EIB s rozpočtovými prostředky EU.

4. Mandát pro změnu klimatu se vztahuje na finanční operace EIB ve všech zemích, jichž se týká toto rozhodnutí, pokud tyto finanční operace EIB podporují klíčový cíl politiky EU spočívající v řešení problematiky změny klimatu podporou projektů, které přispívají k plnění závazků v oblasti klimatu, které na sebe tyto země vzaly v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“) zejména tím, že potlačují nebo snižují emise skleníkových plynů v oblasti obnovitelné energie, energetické účinnosti a udržitelné dopravy nebo zvyšují odolnost vůči negativním dopadům změny klimatu na zranitelné země, odvětví a komunity. Mandát pro změnu klimatu se provádí v úzké spolupráci s Komisí, přičemž se v co největší míře kombinují příslušné financování ze strany EIB s rozpočtovými prostředky Unie.

 

Doplňkový mandát nesmí být považován za příspěvek EU a jejích členských států na finanční prostředky, které jsou v souladu s rozhodnutím konference smluvních stran UNFCCC konané v Kodani v prosinci 2009 poskytovány na rychlé zahájení činnosti v oblasti klimatu.

 

Pozměňovací návrh    31

Návrh rozhodnutí

Čl. 2 – odst. 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a. Mandát k financování mikroúvěrů se vztahuje na operace financování ze strany EIB ve všech zemích, na které se vztahuje toto rozhodnutí, pokud tyto operace podporují cíl rozvinout poskytování mikroúvěrů u spolehlivých místních finančních institucí, které mají za cíl financovat mikroprojekty vytvářející bohatství, a tím zmírňující chudobu, a u nichž je využívání úvěrů předmětem přiměřeného monitorování. Při provádění tohoto mandátu by měla EIB pokud možno zajistit do konce období uvedeného v čl. 1 odst. 4 vyvážené rozdělení uzavřených finančních operací mezi regiony, na něž se vztahuje příloha II tohoto rozhodnutí. Kromě toho by tuto činnost měla EIB rozvíjet sama nebo prostřednictvím opatření, která již provádějí jiné mezinárodní finanční instituce nebo dvoustranné evropské finanční instituce. Mandát k financování mikroúvěrů se provádí v úzké spolupráci s Komisí, přičemž – je-li to možné a vhodné – se kombinuje příslušné financování ze strany EIB s rozpočtovými prostředky Unie.

 

Pozměňovací návrh    32

Návrh rozhodnutí

Čl. 3 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. EIB postupně zvyšuje svoji činnost v sociálních odvětvích, jako je zdravotnictví a vzdělávání.

3. EIB postupně zvyšuje svoji činnost v sociálních odvětvích, jako je zdravotnictví a vzdělávání, zejména v oblasti odborného vzdělávání.

 

Pozměňovací návrh    33

Návrh rozhodnutí

Čl. 5 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise vypracuje společně s EIB regionální operativní pokyny pro financování ze strany EIB podle tohoto rozhodnutí. Při vypracování těchto pokynů Komise a EIB konzultují v případě potřeby Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) ohledně politických otázek. Operativní pokyny mají za cíl zajistit, aby financování ze strany EIB podporovalo politiky EU, a vycházejí ze širšího rámce regionální politiky EU stanovené Komisí a v případě potřeby ESVČ. Operativní pokyny zejména zajistí, že financování ze strany EIB doplňuje odpovídající politiky, programy a nástroje pomoci EU v jednotlivých regionech s přihlédnutím k usnesením Evropského parlamentu a rozhodnutím a závěrům Rady. Komise informuje o stanovených pokynech Evropský parlament a Radu. V rámci stanoveném operativními pokyny vymezí EIB příslušné strategie financování a zajistí jejich provádění.

1. Komise vypracuje společně s EIB regionální operativní pokyny pro financování ze strany EIB podle tohoto rozhodnutí. Tyto pokyny jsou již v rané fázi připravovány společně s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) v otázkách spadajících do její působnosti. Operativní pokyny mají za cíl zajistit, aby financování ze strany EIB podporovalo politiky EU, a vycházejí ze širšího rámce regionální politiky EU stanovené Komisí a v případě potřeby ESVČ. Operativní pokyny zejména zajistí, že financování ze strany EIB doplňuje odpovídající politiky, programy a nástroje pomoci EU v jednotlivých regionech v souladu s usneseními Evropského parlamentu a rozhodnutím a závěrům Rady. Komise předem informuje o vypracovávaných pokynech Evropský parlament a Radu. V rámci stanoveném operativními pokyny vymezí EIB příslušné strategie financování a zajistí jejich provádění.

 

Pozměňovací návrh    34

Návrh rozhodnutí

Čl. 5 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. U každého projektu, který schválí, zveřejní Evropská komise odůvodněné stanovisko, v němž vysvětlí, jak daný projekt odpovídá jednotlivým součástem tohoto rozhodnutí, a zejména jak podporuje plnění cílů vnější činnosti EU.

 

 

 

 

Pozměňovací návrh    35

Návrh rozhodnutí

Článek 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 5a

 

Evropská komise prostuduje, jak v rozumném termínu vytvořit „platformu Unie pro spolupráci a rozvoj“, která by pod jejím vedením sdružovala EIB a ostatní evropské mnohostranné a dvoustranné finanční instituce, s cílem optimalizovat a racionalizovat fungování mechanismů pro větší kombinování grantů a úvěrů ve vnějších regionech.

 

Pozměňovací návrh    36

Návrh rozhodnutí

Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

EIB provede důkladnou hloubkovou prověrku rozvojových aspektů projektů, na něž se vztahuje záruka EU. EIB zahrne do vlastních pravidel a postupů nezbytná ustanovení týkající se posouzení environmentálního a sociálního dopadu projektů a aspektů spojených s lidskými právy, aby se zajistilo, že na základě tohoto rozhodnutí jsou podpořeny pouze projekty, které jsou hospodářsky, finančně, environmentálně a sociálně udržitelné.

EIB provede důkladnou hloubkovou prověrku všech rozvojových aspektů projektů, na něž se vztahuje záruka EU. EIB zahrne do vlastních pravidel a postupů nezbytná ustanovení týkající se posouzení environmentálního a sociálního dopadu projektů a aspektů spojených s lidskými právy, aby se zajistilo, že na základě tohoto rozhodnutí jsou podpořeny pouze projekty, které jsou hospodářsky, finančně, environmentálně a sociálně plně udržitelné a nezostřují probíhající nebo latentní konflikty.

 

 

Pozměňovací návrh    37

Návrh rozhodnutí

Čl. 6 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Kromě předběžného hodnocení rozvojových aspektů by EIB měla posílit mezi jinými i monitorování rozvojových dopadů projektu během jeho provádění.

2. Kromě předběžného hodnocení rozvojových aspektů by EIB měla posílit mezi jinými i kapacitu monitorování rozvojových dopadů projektu během jeho provádění v průběhu celého projektového cyklu ve vztahu k těmto problémům a k výkonnosti finančních zprostředkovatelů. Pokud se EIB dozví o vážném zhoršení dopadu projektu na kterýkoli z těchto aspektů, informuje o tom Komisi. EIB a Komise společně rozhodnou, jaká vhodná opatření mají být přijata – v případě nutnosti může být i pozastaveno financování daného projektu. V případě neshody mezi oběma institucemi postupuje EIB podle doporučení Komise.

 

 

Pozměňovací návrh  38

Návrh rozhodnutí

Čl. 7 – odst. 1 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Je posilován soulad vnějších činností EIB s cíli vnější politiky EU se záměrem maximalizovat synergii mezi financováním ze strany EIB a rozpočtovými zdroji EU, zejména prostřednictvím vypracování operativních pokynů stanovených v článku 5 a pomocí pravidelného a systematického dialogu a včasné výměny informací týkajících se:

1. Je posilován soulad vnějších činností EIB s cíli vnější politiky EU se záměrem maximalizovat synergii mezi financováním ze strany EIB a rozpočtovými zdroji EU, zejména prostřednictvím vypracování operativních pokynů stanovených v článku 5, o kterých je předem informován Evropský parlament, a pomocí pravidelného a systematického dialogu a včasné výměny informací týkajících se:

 

 

Pozměňovací návrh  39

Návrh rozhodnutí

Článek 7 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 7a

 

Evropská komise a ESVČ předloží společnou studii týkající se možných synergií a zvýšení účinnosti, jichž by bylo možno dosáhnout sbližováním EIB a EBOR. Tato studie se bude zabývat různými scénáři, mj. fúzí EIB a EBOR, a bude předložena do konce roku 2011.

 

 

Pozměňovací návrh    40

Návrh rozhodnutí

Čl. 8 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Finanční operace EIB jsou ve vhodných případech stále častěji prováděny ve spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi nebo evropskými dvoustrannými finančními institucemi s cílem maximalizovat synergii, spolupráci a účinnost a zajistit přiměřené sdílení rizik a soudržné projektové a odvětvové podmínky.

1. Finanční operace EIB jsou stále častěji prováděny ve spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi nebo evropskými dvoustrannými finančními institucemi s cílem maximalizovat synergii, spolupráci a účinnost a zajistit přiměřené sdílení rizik a soudržné projektové a odvětvové podmínky.

 

Pozměňovací návrh    41

Návrh rozhodnutí

Čl. 8 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Spolupráce uvedená v odstavci 1 se usnadní prostřednictvím koordinace prováděné zejména v rámci memorand o porozumění nebo případně jiných rámců EU pro regionální spolupráci mezi Komisí, EIB, hlavními mezinárodními finančními institucemi a evropskými dvoustrannými finančními institucemi, které působí v jednotlivých regionech.

2. Spolupráce uvedená v odstavci 1 se usnadní prostřednictvím koordinace prováděné zejména v rámci memorand o porozumění nebo případně jiných rámců Unie pro regionální spolupráci mezi Komisí, EIB, hlavními mezinárodními finančními institucemi a evropskými dvoustrannými finančními institucemi, které působí v jednotlivých regionech, s přihlédnutím k pravomocím ESVČ.

 

Pozměňovací návrh  42

Návrh rozhodnutí

Článek 8 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 8a

 

Účast veřejnosti a zveřejňování informací

 

1. EIB zajistí, aby navrhovatel projektu uskutečnil efektivní proces informování veřejnosti a veřejné konzultace ve věci rozvojových, environmentálních a sociálních aspektů daného projektu. EIB zjistí, která část veřejnosti bude dotčena projektem financovaným ze strany EIB.

 

2. U každého projektu, na který se vztahuje záruka EU, EIB v souladu se svými pravidly zajistí, aby byly veřejnosti přímo dostupné – a to v elektronické podobě nebo prostřednictvím rejstříku – tyto dokumenty: :

 

- popis/shrnutí projektu,

 

- hodnotící, monitorovací a následné hodnotící zprávy, v nichž je posouzen dopad daného projektu na environmentální, sociální a hospodářský rozvoj a rozvoj v oblasti lidských práv,

 

 

 

 

 

 

 

Informace určené ke zpřístupnění a šíření se v případě potřeby aktualizují.

 

 

Pozměňovací návrh  43

Návrh rozhodnutí

Čl. 9 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pro účely odstavce 1 zastupuje západní břeh Jordánu a pásmo Gazy palestinská samospráva; Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) zastupuje Mise OSN v Kosovu nebo správa stanovená v pokynech uvedených v článku 5 tohoto rozhodnutí.

2. Pro účely odstavce 1 zastupuje západní břeh Jordánu a pásmo Gazy palestinská samospráva; Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) zastupuje Mise OSN v Kosovu nebo vláda Republiky Kosovo.

 

 

Pozměňovací návrh    44

Návrh rozhodnutí

Čl. 9 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. EIB po konzultaci s Komisí vypracuje jasnou a transparentní politiku přidělování při rozhodování o zdrojích financování operací, které jsou způsobilé získat záruku EU i financování na vlastní riziko ze strany EIB.

4. EIB po dohodě s Komisí vypracuje jasnou a transparentní politiku přidělování při rozhodování o zdrojích financování operací, které jsou způsobilé získat záruku Unie i financování na vlastní riziko ze strany EIB.

 

Pozměňovací návrh    45

Návrh rozhodnutí

Čl. 10 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise podává každý rok Evropskému parlamentu a Radě zprávu o finančních operacích EIB uskutečněných na základě tohoto rozhodnutí. Tato zpráva zahrnuje hodnocení finančních operací EIB na úrovni projektů a odvětví a na celostátní a regionální úrovni, jakož i příspěvku finančních operací EIB k naplňování cílů vnější politiky a strategických cílů EU. Zpráva zejména zhodnotí dodržování tohoto rozhodnutí při finančních operacích EIB, přičemž vezme v úvahu operativní pokyny uvedené v článku 5, a zahrne oddíly týkající se přidané hodnoty pro dosahování politických cílů EU a spolupráce s Komisí, jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými institucemi, včetně spolufinancování.

1. Komise podává každý rok Evropskému parlamentu a Radě zprávu o finančních operacích EIB uskutečněných na základě tohoto rozhodnutí. Tato zpráva zahrnuje hodnocení finančních operací EIB na úrovni programů, projektů a odvětví a na celostátní a regionální úrovni, jakož i příspěvku finančních operací EIB k naplňování cílů vnější politiky a strategických cílů EU a věnuje zvláštní pozornost souvisejícím cílům strategie EU 2020. Zpráva zejména zhodnotí dodržování tohoto rozhodnutí při finančních operacích EIB, přičemž vezme v úvahu operativní pokyny uvedené v článku 5, a zahrne oddíly týkající se přidané hodnoty pro dosahování politických cílů Unie a toho, jak EIB při koncipování a monitorování financovaných projektů zohlednila ekologickou a sociální udržitelnost, účinnost, účelnost a dopad projektů a operací financování, a spolupráce s Komisí, jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými institucemi, včetně spolufinancování. Zpráva obsahuje rovněž hodnocení politiky lidských a hmotných zdrojů EIB v souvislosti s jejími činnostmi mimo Unii. Konečně obsahuje i zvláštní oddíl věnovaný podrobnému hodnocení opatření, která EIB přijala, aby dodržela ustanovení tohoto mandátu, který vylučuje z nároku na záruku veškeré operace, které by umožňovaly jakoukoli formu daňových úniků nebo k ní přispívaly, se zvláštním přihlédnutím přičemž zvláštní pozornost by byla věnována operacím, při nichž EIB využívá finanční nástroje z offshorových finančních center.

 

Pozměňovací návrh    46

Návrh rozhodnutí

Čl. 10 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. S cílem splnit odpovídajícím způsobem požadavky stanovené v čl. 6 odst. 1 a 2 předloží EIB Komisi nejpozději do 1. července 2012 víceletý podrobný plán přizpůsobení a posílení svých lidských a hmotných zdrojů, které věnuje na své činnosti mimo Unii.

 

Pozměňovací návrh    47

Návrh rozhodnutí

Čl. 10 – odst. 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a. EIB zahrne do své výroční zprávy následné posouzení fungování memoranda o porozumění s evropským veřejným ochráncem práv.

 

 

Pozměňovací návrh    48

Návrh rozhodnutí

Článek 10 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 10a

 

Bude zřízen nezávislý poradní orgán, jehož členy budou zejména zástupci vlád, akademické obce, odborů, podnikatelské sféry a neziskových organizací. Tento poradní orgán bude radit správní radě v průběhu celého roku.

 

 

Pozměňovací návrh    49

Návrh rozhodnutí

Čl. 12 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

EIB a Komise uzavřou dohodu o záruce, kterou se stanoví podrobná ustanovení a postupy týkající se záruky EU.

EIB a Komise uzavřou dohodu o záruce, kterou se stanoví podrobná ustanovení a postupy týkající se záruky EU, a informují o tom Evropský parlament.

 

 

Pozměňovací návrh  50

Návrh rozhodnutí

Příloha 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

A. Země usilující o přistoupení k EU: 8 700 000 000 EUR.

A. Země usilující o přistoupení k EU: 9 166 000 000 EUR.

B. Země v rámci politiky sousedství a partnerství: 12 400 000 000 EUR.

B. Země v rámci politiky sousedství a partnerství: 13 078 000 000 EUR.

rozdělené na tyto orientační podstropy:

rozdělené na tyto orientační podstropy:

a) země Středomoří: 8 700 000 000 EUR.

a) země Středomoří: 9 114 000 000 EUR.

b) východní Evropa, jižní Kavkaz a Rusko: 3 700 000 000 EUR.

b) východní Evropa, jižní Kavkaz a Rusko: 3 964 000 000 EUR.

C. Asie a Latinská Amerika: 3 800 000 000 EUR.

C. Asie a Latinská Amerika: 3 837 000 000 EUR.

rozdělené na tyto orientační podstropy:

rozdělené na tyto orientační podstropy:

a) Latinská Amerika: 2 800 000 000 EUR.

a) Latinská Amerika: 2 800 000 000 EUR.

b) Asie (včetně střední Asie): 1 000 000 000 EUR.

b) Asie (včetně střední Asie): 1 037 000 000 EUR.

D. Jihoafrická republika: EUR.

D. Jihoafrická republika: EUR.

V rámci regionálních stropů obecného mandátu mohou řídicí orgány EIB rozhodnout o přerozdělení částky ve výši až 10 % regionálního stropu mezi orientační subregionální stropy.

V rámci regionálních stropů obecného mandátu mohou řídicí orgány EIB rozhodnout o přerozdělení částky ve výši až 10 % regionálního stropu mezi orientační subregionální stropy.

 

Pozměňovací návrh    51

Návrh rozhodnutí

Příloha II – bod A – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Chorvatsko, Turecko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

Chorvatsko, Turecko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Island.

 

 

Pozměňovací návrh    52

Návrh rozhodnutí

Příloha II – bod A – odst. 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko, Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999), Island.

Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko, Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999).

 

 

Pozměňovací návrh    53

Návrh rozhodnutí

Příloha II – bod B – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Sýrie, Tunisko, západní břeh Jordánu a pásmo Gazy.

Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye (*), Maroko, Sýrie, Tunisko, západní břeh Jordánu a pásmo Gazy.

 

 

Pozměňovací návrh    54

Návrh rozhodnutí

Příloha II – bod B – odst. 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Východní Evropa: Bělorusko, Moldavská republika, Ukrajina

Východní Evropa: Bělorusko (*), Moldavská republika, Ukrajina

 

 

Pozměňovací návrh    55

Návrh rozhodnutí

Příloha II – bod C – odst. 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Asie (bez střední Asie): Afghánistán(*), Bangladéš, Bhútán(*), Brunej, Čína (včetně zvláštních administrativních oblastí Hongkong a Macao), Filipíny, Indie, Indonésie, Irák, Jemen, Kambodža, Jižní Korea, Laos, Malajsie, Maledivy, Mongolsko, Nepál, Pákistán, Singapur, Srí Lanka, Thajsko, Tchaj-wan(*), Vietnam.

Asie (bez střední Asie): Afghánistán(*), Bangladéš, Bhútán(*), Brunej, Čína (včetně zvláštních administrativních oblastí Hongkong a Macao), Filipíny, Indie, Indonésie, Irák, Jemen (*), Kambodža (*), Jižní Korea, Laos, Malajsie, Maledivy, Mongolsko, Nepál, Pákistán, Singapur, Srí Lanka, Thajsko, Tchaj-wan(*), Vietnam.

 

 

 

 

 

 

 

10. 11. 2010

STANOVISKO Výboru pro rozvoj

pro Rozpočtový výbor

k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii

( KOM(2010)0174 – C7‑0110/2010 – 2010/0101(COD) )

Navrhovatel: Thijs Berman

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Článek 208 Lisabonské smlouvy stanoví, že EU „přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“. Účelem tohoto závazku EU je vyhnout se politikám, které by oslabovaly její chvályhodnou činnost v oblasti rozvojové spolupráce, a napříč politickým spektrem přijímat kroky prospěšné pro rozvojové země. Tato zásada se uplatňuje na všechny orgány EU, včetně EIB.

 

Převážná většina zemí způsobilých na základě mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím jsou rozvojové země.

 

V důsledku toho by se měly základní cíle mandátu EIB pro třetí země výslovně zaměřovat na snižování chudoby. Kromě toho musí EIB sladit svou vnější činnost s Evropským konsensem o rozvoji.

 

Dosažení tohoto cíle bude vyžadovat značný posun v mentalitě, jíž se řídí struktury banky, a podstatnou změnu jejího způsobu fungování. Má-li být taková změna přístupu úspěšná, bude EIB muset mírně navýšit počet pracovních míst a rozšířit svou odbornou způsobilost v oblasti rozvoje.

 

V zájmu posílení soudržnosti své činnosti by EIB měla dlouhodobě usilovat o harmonizaci rámce pro operace ve všech rozvojových zemích, tj. o širší společné tematické cíle, a to jak v rámci svého mandátu pro třetí země, tak v případě afrických, karibských a tichomořských států.

 

Zaměřit se na chudé a znevýhodněné

Hospodářská recese zasáhla celou planetu. Nejtvrději však dopadla na chudé země, přičemž v těchto zemích samotných byly nejvíce postiženy nejchudší a nejvíce znevýhodněné skupiny.

 

EIB by proto měla zvážit poskytování větší části vnějších půjček asijským zemím (v nichž žije třetina chudých na světě) a zemím Latinské Ameriky, čímž zajistí, že její projekty skutečně sníží chudobu.

 

Kromě toho by EIB měla zejména usilovat o zajištění rovného přístupu k půjčkám pro znevýhodněné skupiny, např. etnické menšiny, ženy či malé zemědělce, a to tím spíše, že půjčky těmto společenstvím mohou mít často významný multiplikační účinek.

 

Bylo by vhodné, aby EIB financovala větší část svých půjček v zemích s „nižším rizikem“ bez využití záruky EU, což by jí umožnilo využít svou záruku k pokrytí většího objemu půjček v rozvojových zemích, v nichž mohou být rizika větší.

 

Přístup k půjčkám a mikrofinancování

Přibližně tři miliardy lidí – tedy polovina celosvětové populace – nemají přístup k základním finančním službám, jako jsou půjčky, spoření či pojištění. Jak nedávno ukázaly početné inovativní projekty (např. bankovnictví prostřednictvím mobilních telefonů v Africe), usnadnění přístupu k úvěrům a mikrofinancování i ve velmi malém rozsahu dávají velkému počtu osob šanci vydělat si na sebe a svou rodinu a vytvářet růst a pracovní místa. I na základě poměrně malé investice může mikrofinancování napomoci zpřístupnit obrovský potenciál rozvojových zemí a nabídnout cestu, jak uniknout z pasti chudoby, a šanci vystoupit ze začarovaného kruhu pomoci a závislosti.

 

EIB by proto měla věnovat větší část svého úsilí v rozvojových zemích podpoře přístupu k úvěrům, spoření a pojištění pro chudé prostřednictvím bank určených k rozvoji venkova, družstevních bank a dalších institucí mikrofinancování. Měla by se také zaměřit na zaplnění značných mezer ponechaných tradičními finančními institucemi.

 

Změna klimatu

Je jistě vítané, že byl na změnu klimatu vyčleněn dodatečný mandát ve výši dvou miliard EUR. Tyto půjčky však musí být podpořeny novými granty, které by odpovídaly závazkům, jež přijala EU na konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu konané v Kodani v roce 2009.

 

Koordinace a spolupráce

Jedním z problémů, který v poslední době omezuje účinnost spolupráce EU a rozvojových zemí, je množení aktérů a agentur, z nichž každý disponuje vlastním, mírně odlišným programem práce, vlastními požadavky a praxí. Mezi EIB, ostatními finančními institucemi a multilaterálními rozvojovými bankami je proto nezbytné zavést úzkou koordinaci a účinnou dělbu práce.

 

Aby bylo dosaženo maximálního účinku, musí být vnější činnost EIB sladěna s politikami rozvojové pomoci Komise a s novou službou pro vnější činnost, což povede k zavedení mechanismů posílené spolupráce na úrovni EU. EIB by se kromě toho měla zaměřit na příležitosti, jak pro své půjčky využít pákového efektu prostřednictvím jejich kombinování s granty EU.

 

Transparentnost

Náklady na nezákonný únik kapitálu měřené ztrátou potenciálního příjmu činí pro rozvojové země miliardy dolarů ročně. EIB by se měla snažit dále budovat na svém současném kodexu chování a rázně vybízet všechny příjemce půjček, aby uplatňovali nejvyšší úroveň transparentnosti, zejména prostřednictvím úplného zveřejnění zisků a uhrazených daní a zpráv vypracovávaných pro každou zemi zvlášť.

 

Parlamentní dohled

Posílení vnějších úkolů EIB musí odpovídat také posílený parlamentní dohled, aby byla udržena demokratická legitimita její činnosti. EIB by proto měla Evropský parlament lépe informovat o všech aspektech svého mandátu pro třetí země, od operačních pokynů a celkové politiky po praktické uplatňování, včetně vyhodnocení aspektů projektů, které jsou spojeny s rozvojem, a toho, jak dodržují sociální, environmentální a lidskoprávní kritéria.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 11

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Za účelem zlepšení koherence mandátu, posílení zaměření činnosti EIB v oblasti vnějšího financování na podporu politik EU a maximálního prospěchu příjemců by toto rozhodnutí mělo v mandátu finančních operací EIB pro všechny způsobilé země stanovit horizontální cíle na vysoké úrovni na základě komparativních silných stránek EIB v oblastech, kde má prokazatelné výsledky. Ve všech regionech, na které se toto rozhodnutí vztahuje, by EIB tedy měla financovat projekty v oblastech zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, sociální a hospodářské infrastruktury (zejména v dopravě, v energetice včetně obnovitelné energie a zabezpečení dodávek energie, v environmentální infrastruktuře včetně dodávek vody a hygieny i v informačních a komunikačních technologiích (dále jen „IKT“)) a rozvoje místního soukromého sektoru, zejména v rámci podpory malých a středních podniků (dále jen „MSP“). V těchto oblastech by základním cílem finančních operací EIB měla být regionální integrace partnerských zemí, včetně hospodářské integrace zemí usilujících o přistoupení k EU, sousedních zemí a EU.

(11) Za účelem zlepšení koherence mandátu, posílení zaměření činnosti EIB v oblasti vnějšího financování na podporu politik EU a maximálního prospěchu příjemců by toto rozhodnutí mělo v mandátu finančních operací EIB pro všechny způsobilé země stanovit horizontální cíle na vysoké úrovni na základě komparativních silných stránek EIB v oblastech, kde má prokazatelné výsledky. Ve všech regionech, na které se toto rozhodnutí vztahuje, by EIB tedy měla financovat projekty, jejichž cílem je rozvoj soukromého sektoru na místní úrovni, a zejména podpora malých a středních podniků (MSP), projekty v oblastech zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, sociální a hospodářské infrastruktury (zejména v dopravě, v energetice včetně obnovitelné energie a zabezpečení dodávek energie, v environmentální infrastruktuře včetně dodávek vody a hygieny i v informačních a komunikačních technologiích (dále jen „IKT“)). V těchto oblastech by základním cílem finančních operací EIB měla být regionální integrace partnerských zemí, včetně hospodářské integrace zemí usilujících o přistoupení k EU, sousedních zemí a EU.

Odůvodnění

Soukromý sektor na místní úrovni a MSP hrají zásadní úlohu při hospodářském a sociálním rozvoji země.

 

Pozměňovací návrh    2

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 12

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) Finanční operace EIB by navíc měly přispívat k dosažení obecných zásad, kterými se řídí vnější činnost EU, tedy podle článku 21 Smlouvy o Evropské unii k prosazování a upevňování demokracie a právního státu, lidských práv a základních svobod a k provádění mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí, jichž je EU smluvní stranou. Zejména v případě rozvojových zemí9 by finanční operace EIB měly podpořit: udržitelný rozvoj v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v těchto zemích, především těch nejvíce znevýhodněných, jejich hladké a postupné zapojení do světové ekonomiky, kampaň proti chudobě a soulad s cíli schválenými EU v návaznosti na OSN a jiné příslušné mezinárodní organizace. EIB by postupně měla rozvíjet vhodné prostředky, aby tyto požadavky adekvátně splnila.

(12) Finanční operace EIB by obecně měly přispívat k dosažení obecných zásad, kterými se řídí vnější činnost EU a které stanoví článek 21 Smlouvy o Evropské unii, jako jsou prosazování a upevňování demokracie a právního státu, lidských práv a základních svobod, dále zajištění plnění cílů přijatých EU v rámci OSN i dalších příslušných mezinárodních organizací a povinností vyplývajících z mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí, jichž je EU smluvní stranou. Zejména v případě rozvojových zemí9 by základním cílem finančních operací EIB mělo být snižování chudoby prostřednictvím podpory: udržitelného rozvoje v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v těchto zemích a jejich hladkého a postupného zapojení do světové ekonomiky. EIB by měla zaručit rovný přístup k finančním službám, zejména pro znevýhodněné skupiny, např. menšiny, zemědělce či ženy. Aby EIB tyto požadavky adekvátně splnila, měla by Rada zajistit posílení zdrojů EIB a zvýšení počtu jejích zaměstnanců.

Odůvodnění

Under the Lisbon Treaty, development cooperation has been recognized as one of the elements of the EU's external action. The reduction of poverty has been recognized as the principle aim for development cooperation policy. The EU is thus required to take account of the objective of poverty reduction and eradication in all actions likely to affect developing countries. The external mandate of the EIB should reflect the EU policy objectives in third countries. It is logical that EIB investments in developing countries should aim at the reduction of poverty by fostering sustainable economic, social and environmental development and by guaranteeing access to financial services for those who can not access financial services under normal market circumstances. The EIB needs more resources and staff in order to meet the requirements as set out under the Treaty of Lisbon. The internal capacity of the EIB needs to be strengthened and thus additional resources are needed.

 

Pozměňovací návrh    3

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 13

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) Podle tohoto rozhodnutí by EIB měla zvýšit svou orientaci na rozvoj v úzké koordinaci s Komisí a podle zásad Evropského konsensu o rozvoji. To by měla provádět prostřednictvím řady konkrétních opatření, zejména posílením své schopnosti posuzovat sociální a rozvojové aspekty projektů, včetně lidských práv a rizik spojených s konflikty, a podporou místních konzultací. Dále by měla zvýšit své zaměření na odvětví, kde má spolehlivé odborné znalosti z finančních operací v EU a která dále podpoří rozvoj dotyčné země, například na odvětví environmentální infrastruktury včetně dodávek vody a hygieny, udržitelné přepravy a zmírňování změny klimatu, zejména v oblasti obnovitelné energie. EIB by také měla postupně posilovat svoji činnost na podporu zdraví, vzdělávání a přizpůsobování změně klimatu, případně ve spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi (MFI) a evropskými dvoustrannými finančními institucemi. To bude vyžadovat přístup k finančním prostředkům se zvýhodněním a postupné navýšení lidských zdrojů, které se budou věnovat vnějším činnostem EIB. Činnost EIB by také měla doplňovat cíle a priority EU spojené s budováním institucí a odvětvovými reformami. A konečně, EIB by měla vymezit ukazatele výkonnosti spojené s rozvojovými aspekty projektů a jejich výsledků.

(13) Podle tohoto rozhodnutí by EIB měla zvýšit svou orientaci na rozvoj podle zásad Evropského konsensu o rozvoji, a to v úzké spolupráci s Komisí a za demokratického dohledu Evropského parlamentu. To by měla provádět prostřednictvím řady konkrétních opatření, zejména posílením své schopnosti posuzovat sociální a rozvojové aspekty projektů, včetně lidských práv a rizik spojených s konflikty, a podporou místních konzultací. Dále by měla zvýšit své zaměření na odvětví, která dále podpoří rozvoj dotyčné země, například na přístup k finančním službách pro MSP a mikro-subjekty, odvětví environmentální infrastruktury včetně dodávek vody a hygieny, udržitelné přepravy a zmírňování změny klimatu, zejména v oblasti obnovitelné energie. EIB by také měla postupně posilovat svoji činnost na podporu zdraví, vzdělávání a přizpůsobování změně klimatu, případně ve spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi (MFI) a evropskými dvoustrannými finančními institucemi. To bude vyžadovat přístup k finančním prostředkům se zvýhodněním a zvláštní navýšení lidských zdrojů, které se budou věnovat vnějším činnostem EIB. Činnost EIB by také měla doplňovat cíle a priority EU spojené s budováním institucí a odvětvovými reformami. A konečně, EIB by měla vymezit ukazatele výkonnosti spojené s rozvojovými aspekty projektů a jejich výsledků.

Odůvodnění

Aby byl zajištěn rovný přístup k finančním službám v rozvojových zemích, měly by být mezi možné příjemce investic EIB zahrnuty také mikro-subjekty. Podle doporučení Komise 96/280/ES jsou mikro-subjekty specifická kategorie podniků, které se svou velikostí blíží malým a středním podnikům. Podniky označované za mikro-subjekty zaměstnávají méně než 10 osob.

 

Pozměňovací návrh    4

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 13 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a) EIB by měla aktualizovat svou politiku v oblasti offshore finančních center, překročit rámec stávajících rovných podmínek nastavených u seznamů OECD a zohlednit všechny jurisdikce, které by mohly umožňovat vyhýbání se placení daní nebo daňové úniky v rozvojových zemích. EIB by měla zajistit, aby projekty, jež podporuje, nesídlily v netransparentních jurisdikcích ve smyslu „Indexu finančního utajení“ (Financial Secrecy Index). Aby bylo zajištěno řádné uplatňování těchto pravidel, měli by všichni příjemci podepsat právně závaznou dohodu, která jim zabrání využívat netransparentní jurisdikce v době, kdy jim EIB poskytuje podporu. V případech, kdy je podpora poskytována finančním prostředníkům, by EIB měla také zajistit, aby všechny banky a další finanční prostředníci, kteří obdrží podporu, uplatňovali přísná pravidla zajišťující, že nebudou využita offshore finanční centra. Tento přístup by měl zahrnovat také odhalení skutečného vlastníka finančních aktiv.

Odůvodnění

Stávající seznam nespolupracujících jurisdikcí OECD vychází ze slabých kritérií, např. podpis 12 dohod o výměně informací daňové povahy. To je naprosto nedostačující a mnoho odborníků vyzývá k přijetí přísnějších kritérií za účelem rozpoznání netransparentních jurisdikcí. Alternativní kritéria a metodika byly vypracovány Sítí pro daňovou spravedlnost (Tax Justice Network) a začleněny do jejího „Indexu finančního utajení“ (Financial Secrecy Index). Evropský parlament již dříve vyzval k tomu, aby EIB uplatňovala přísnější kritéria než OECD s ohledem na využívání daňových rájů při investování v rozvojových zemích.

 

Pozměňovací návrh    5

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 23

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23) Praktická opatření na propojení cílů obecného mandátu a jejich provádění budou stanovena v regionálních operativních pokynech vypracovaných Komisí společně s EIB a v případě potřeby po konzultaci s ESVČ ohledně politických otázek. Tyto pokyny by měly vycházet ze širšího politického rámce EU pro každý region, měly by odrážet strategie EU pro jednotlivé země a jejich cílem by mělo být zajistit, aby finanční prostředky poskytované EIB doplňovaly odpovídající politiky, programy a nástroje pomoci EU v jednotlivých regionech. Pokyny by měly být poskytnuty Evropskému parlamentu a Radě v rámci podávání roční zprávy o mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím zpracované Komisí.

(23) Praktická opatření na propojení cílů obecného mandátu a jejich provádění budou stanovena v regionálních operativních pokynech vypracovaných Komisí společně s EIB a v případě potřeby po konzultaci s ESVČ ohledně politických otázek. Tyto pokyny by měly vycházet ze širšího politického rámce EU pro každý region, měly by odrážet strategie EU pro jednotlivé země a jejich cílem by mělo být zajistit, aby finanční prostředky poskytované EIB doplňovaly odpovídající politiky, programy a nástroje pomoci EU v jednotlivých regionech. Pokyny se předkládají Evropskému parlamentu a Radě v rámci podávání roční zprávy o mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím zpracované Komisí.

 

Odůvodnění

Je nezbytné, aby byl Evropský parlament informován, a vyžadují-li to okolnosti, opakovaně.

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 29

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29) Při svých finančních operacích mimo EU, které spadají do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí, by měla EIB usilovat o další posílení koordinace a spolupráce s mezinárodními finančními institucemi a případně s evropskými dvoustrannými finančními institucemi, včetně případné spolupráce, pokud jde o odvětvové podmínky, vzájemné spoléhání na postupy, využívání společného spolufinancování a podílení se na celosvětových iniciativách, jako je podpora koordinace a účinnosti pomoci. Výše uvedené úsilí má vycházet ze vzájemnosti mezi EIB a jinými institucemi a k účinnému provádění vyžaduje rovnocennou snahu EIB a jiných finančních institucí. Zejména způsoby provádění financování ze strany EIB ve východních zemích v rámci politiky sousedství a partnerství, ve střední Asii a v Turecku jsou stanoveny v trojstranných memorandech o porozumění mezi Komisí, EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.

(29) Při svých finančních operacích mimo EU, které spadají do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí, by měla EIB usilovat o další posílení koordinace a spolupráce s mezinárodními finančními institucemi a s evropskými dvoustrannými finančními institucemi, včetně případné spolupráce, pokud jde o odvětvové podmínky, vzájemné spoléhání na postupy, využívání společného spolufinancování a podílení se na celosvětových iniciativách, jako je podpora koordinace a účinnosti pomoci. Výše uvedené úsilí má vycházet ze vzájemnosti mezi EIB a jinými institucemi a k účinnému provádění vyžaduje rovnocennou snahu EIB a jiných finančních institucí. Zejména způsoby provádění financování ze strany EIB ve východních zemích v rámci politiky sousedství a partnerství, ve střední Asii a v Turecku jsou stanoveny v trojstranných memorandech o porozumění mezi Komisí, EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.

 

Pozměňovací návrh    7

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 30

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30) Mělo by být posíleno podávání zpráv a předávání informací EIB Komisi, aby Komise mohla zlepšit svou roční zprávu pro Evropský parlament a Radu o finančních operacích EIB prováděných podle tohoto rozhodnutí. Zpráva by měla zejména zhodnotit dodržování rozhodnutí při finančních operacích EIB, přičemž by měla vzít v úvahu operativní pokyny, a měla by zahrnovat oddíly týkající se přidané hodnoty v souladu s politikami EU a oddíly týkající se spolupráce s Komisí, jinými MFI a dvoustrannými dárci, včetně spolufinancování. V případě potřeby by zpráva měla zahrnovat odkazy na významné změny okolností, které by odůvodnily další změny mandátu před koncem období.

(30) Mělo by být posíleno podávání zpráv a předávání informací EIB Komisi, aby Komise mohla zlepšit svou roční zprávu pro Evropský parlament a Radu o finančních operacích EIB prováděných podle tohoto rozhodnutí. Zpráva by měla zejména zhodnotit dodržování rozhodnutí při finančních operacích EIB, přičemž by měla vzít v úvahu operativní pokyny, a měla by zahrnovat oddíly týkající se přidané hodnoty v souladu s politikami EU a oddíly týkající se spolupráce s Komisí, jinými MFI a dvoustrannými dárci, včetně spolufinancování. Zpráva by měla obsahovat vyhodnocení sociálních a rozvojových aspektů daných projektů. V případě potřeby by zpráva měla zahrnovat odkazy na významné změny okolností, které by odůvodnily další změny mandátu před koncem období.

 

Pozměňovací návrh    8

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. K získání záruky EU jsou způsobilé úvěry a úvěrové záruky EIB na investiční projekty uskutečněné v zemích, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, poskytnuté v souladu s vlastními pravidly a postupy EIB na podporu příslušných cílů vnější politiky EU, pokud bylo financování ze strany EIB poskytnuto v souladu s podepsanou dohodou, jejíž platnost dosud neuplynula a jež ani nebyla zrušena (dále jen „finanční operace EIB“).

2. K získání záruky EU jsou způsobilé úvěry a úvěrové záruky EIB na investiční projekty uskutečněné v zemích, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, poskytnuté v souladu s vlastními pravidly a postupy EIB, včetně prohlášení EIB o sociálních a environmentálních normách, a na podporu příslušných cílů vnější politiky EU, pokud bylo financování ze strany EIB poskytnuto v souladu s podepsanou dohodou, jejíž platnost dosud neuplynula a jež ani nebyla zrušena (dále jen „finanční operace EIB“).

 

Pozměňovací návrh    9

Návrh rozhodnutí

Čl. 3 - odst. 1 - písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) zmírňování změny klimatu a přizpůsobování této změně, jak se uvádí v čl. 2 odst. 4;

a) rozvoj místního soukromého sektoru, zejména podporu malých a středních podniků;

b) rozvoj sociální a hospodářské infrastruktury, včetně dopravy, energetiky, environmentální infrastruktury a informačních a komunikačních technologií (IKT);

b) rozvoj sociální a hospodářské infrastruktury, včetně dopravy, energetiky, environmentální infrastruktury a informačních a komunikačních technologií (IKT);

c) rozvoj místního soukromého sektoru, zejména podporu malých a středních podniků.

c) zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve smyslu čl. 2 odst. 4;

 

Pozměňovací návrh    10

Návrh rozhodnutí

Čl. 3 - odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Základním cílem finančních operací EIB v rozvojových zemích1 je snižování chudoby prostřednictvím udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje.

 

_____________________

1 Jak je vymezuje seznam příjemců oficiální rozvojové pomoci OECD (který zahrnuje nejméně rozvinuté země, země s nízkými příjmy i země se středními příjmy).

Odůvodnění

Under the Lisbon Treaty, development cooperation has been recognized as one of the elements of the EU's external action. The reduction of poverty has been recognized as the principle aim for development cooperation policy. The EU is thus required to take account of the objective of poverty reduction and eradication in all actions likely to affect developing countries. The external mandate of the EIB should reflect the EU policy objectives in third countries. It is not more than logical that EIB investments in developing countries should aim at the reduction of poverty by fostering sustainable economic, social and environmental development and by guaranteeing access to financial services for those who can not access financial services under normal market circumstances.

 

Pozměňovací návrh    11

Návrh rozhodnutí

Čl. 5 - odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise vypracuje společně s EIB regionální operativní pokyny pro financování ze strany EIB podle tohoto rozhodnutí. Při vypracování těchto pokynů Komise a EIB konzultují v případě potřeby Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) ohledně politických otázek. Operativní pokyny mají za cíl zajistit, aby financování ze strany EIB podporovalo politiky EU, a vycházejí ze širšího rámce regionální politiky EU stanovené Komisí a v případě potřeby ESVČ. Operativní pokyny zejména zajistí, že financování ze strany EIB doplňuje odpovídající politiky, programy a nástroje pomoci EU v jednotlivých regionech s přihlédnutím k usnesením Evropského parlamentu a rozhodnutím a závěrům Rady. Komise informuje o stanovených pokynech Evropský parlament a Radu. V rámci stanoveném operativními pokyny vymezí EIB příslušné strategie financování a zajistí jejich provádění.

1. Komise vypracuje společně s EIB regionální operativní pokyny pro financování ze strany EIB podle tohoto rozhodnutí. Při vypracování těchto pokynů Komise a EIB konzultují Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) ohledně politických otázek. Operativní pokyny mají za cíl zajistit, aby financování ze strany EIB podporovalo politiky EU, a vycházejí ze širšího rámce regionální politiky EU stanovené Komisí a v případě potřeby ESVČ. Operativní pokyny zejména zajistí, že financování ze strany EIB doplňuje odpovídající politiky, programy a nástroje pomoci EU v jednotlivých regionech s přihlédnutím k usnesením Evropského parlamentu, rozhodnutím a závěrům Rady a Evropskému konsensu o rozvoji. Komise pravidelně informuje o stanovených pokynech Evropský parlament a Radu. V rámci stanoveném operativními pokyny vymezí EIB příslušné strategie financování a zajistí jejich provádění.

 

Pozměňovací návrh    12

Návrh rozhodnutí

Čl. 5 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Soulad finančních operací EIB s cíli vnější politiky EU je sledován v souladu s článkem 10.

2. Konzistentnost finančních operací EIB s cíli vnější politiky EU je sledován v souladu s článkem 10. S cílem usnadnit toto monitorování stanoví EIB ukazatele, jimiž bude možné určit výkonnost v oblasti jednotlivých aspektů dotovaných projektů, jako je rozvoj, životní prostředí a lidská práva, a to i s ohledem na ukazatele v rámci Pařížské deklarace o účinnosti pomoci.

 

Pozměňovací návrh    13

Návrh rozhodnutí

Čl. 6 - odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. EIB provede důkladnou hloubkovou prověrku rozvojových aspektů projektů, na něž se vztahuje záruka EU. EIB zahrne do vlastních pravidel a postupů nezbytná ustanovení týkající se posouzení environmentálního a sociálního dopadu projektů a aspektů spojených s lidskými právy, aby se zajistilo, že na základě tohoto rozhodnutí jsou podpořeny pouze projekty, které jsou hospodářsky, finančně, environmentálně a sociálně udržitelné.

1. EIB provede důkladnou hloubkovou prověrku rozvojových aspektů projektů, na něž se vztahuje záruka EU. EIB zahrne do vlastních pravidel a postupů nezbytná ustanovení týkající se posouzení environmentálního a sociálního dopadu projektů a aspektů spojených s lidskými právy, aby se zajistilo, že na základě tohoto rozhodnutí jsou podpořeny pouze projekty, které jsou hospodářsky, finančně, environmentálně a sociálně udržitelné. Komise Evropskému parlamentu předkládá každoročně zprávu o výsledcích hloubkové prověrky.

Odůvodnění

Hloubková prověrka je základem vyhodnocování projektů EIB. Aby mohl Evropský parlament účinněji kontrolovat transparentnost investic EIB, měla by mu Komise poskytovat úplné a jednoznačné informace o výsledku procesu hloubkového prověřování.

 

Pozměňovací návrh    14

Návrh rozhodnutí

Čl. 6 - odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Kromě předběžného hodnocení rozvojových aspektů by EIB měla posílit mezi jinými i monitorování rozvojových dopadů projektu během jeho provádění.

2. Kromě předběžného hodnocení rozvojových aspektů by EIB měla důsledně monitorovat dopady projektu na oblast rozvoje, životního prostředí a lidských práv během jeho provádění. Předmětem monitorování bude činnost finančních zprostředkovatelů. Výsledky monitorování se pravidelně zveřejňují.

 

Pozměňovací návrh    15

Návrh rozhodnutí

Čl. 6 - odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. EIB aktualizuje svou politiku v oblasti offshore finančních center, překročí rámec stávajících rovných podmínek nastavených u seznamů OECD a zohlední všechny jurisdikce, které by mohly umožňovat vyhýbání se placení daní nebo daňové úniky v rozvojových zemích.

Odůvodnění

Stávající seznam nespolupracujících jurisdikcí OECD vychází ze slabých kritérií, např. podpis 12 dohod o výměně informací daňové povahy. To je naprosto nedostačující a mnoho odborníků vyzývá k přijetí přísnějších kritérií za účelem rozpoznání netransparentních jurisdikcí. Alternativní kritéria a metodika byly vypracovány Sítí pro daňovou spravedlnost (Tax Justice Network) a začleněny do jejího „Indexu finančního utajení“ (Financial Secrecy Index). Evropský parlament již dříve vyzval k tomu, aby EIB uplatňovala přísnější kritéria než OECD s ohledem na využívání daňových rájů při investování v rozvojových zemích.

 

Pozměňovací návrh    16

Návrh rozhodnutí

Článek 10 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 10a

 

Netransparentní jurisdikce

 

EIB zajistí, aby všechny banky a další finanční prostředníci, kteří obdrží podporu, uplatňovali přísná pravidla zaručující, že nebudou využita offshore finanční centra.

Odůvodnění

Stávající seznam nespolupracujících jurisdikcí OECD vychází ze slabých kritérií, např. podpis 12 dohod o výměně informací daňové povahy. To je naprosto nedostačující a mnoho odborníků vyzývá k přijetí přísnějších kritérií za účelem rozpoznání netransparentních jurisdikcí. Alternativní kritéria a metodika byly vypracovány Sítí pro daňovou spravedlnost (Tax Justice Network) a začleněny do jejího „Indexu finančního utajení“ (Financial Secrecy Index). Evropský parlament již dříve vyzval k tomu, aby EIB uplatňovala přísnější kritéria než OECD s ohledem na využívání daňových rájů při investování v rozvojových zemích.

 

 

POSTUP

Název

Poskytnutí záruky Unie na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii

Referenční údaje

KOM(2010)0174 – C7-0110/2010 – 2010/0101(COD)

Příslušný výbor

BUDG

Výbor, který zaujal stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

DEVE

19.5.2010

 

 

 

Navrhovatel

       Datum jmenování

Thijs Berman

5.5.2010

 

 

Datum přijetí

9.11.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Thijs Berman, Corina Creţu, Nirj Deva, Charles Goerens, Catherine Grèze, András Gyürk, Eva Joly, Filip Kaczmarek, Gay Mitchell, Norbert Neuser, Bill Newton Dunn, Maurice Ponga, Birgit Schnieber-Jastram, Michèle Striffler, Alf Svensson, Eleni Theocharous, Ivo Vajgl, Anna Záborská, Iva Zanicchi

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Judith Sargentini

 

 

12. 11. 2010

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod

pro Rozpočtový výbor

k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii

( KOM(2010)0174 – C7‑0110/2010 – 2010/0101(COD) )

Navrhovatel: William (The Earl of) Dartmouth

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Evropská unie poskytuje Evropské investiční bance (dále jen „EIB“) rozpočtovou záruku, která se vztahuje na rizika státní a politické povahy v souvislosti s úvěry a úvěrovými zárukami prováděnými EIB mimo EU na podporu cílů vnější politiky EU. Záruka EU na vnější operace EIB je účinným prostředkem, jak spojit rozpočtové prostředky EU (dotováním Záručního fondu pro vnější vztahy, který podporuje záruku EU) s vlastními zdroji EIB na základě finanční síly EIB a zároveň zajistit, že nebude ovlivněno finanční zdraví EIB.

 

Do nového rozhodnutí mají být zavedeny tyto nové prvky:

 

* Aktivace „doplňkového mandátu“ ve výši 2 miliard EUR, který byl rozhodnutím zařazen do rezervy. Tento doplňkový mandát bude aktivován nikoli jako zvýšení jednotlivých regionálních stropů, ale jako mandát věnovaný projektům, které přispívají k boji proti změně klimatu ve všech regionech, na které se rozhodnutí vztahuje.

 

* Nahrazení současného systému regionálních cílů operací v rámci záruky EU horizontálními cíli na vysoké úrovni pro všechny regiony v rámci mandátu pro poskytování úvěrů třetím zemím. Tyto cíle na vysoké úrovni budou zahrnuty do článků navrhovaného rozhodnutí a budou se týkat oblastí změny klimatu, sociální a hospodářské infrastruktury a rozvoje místního soukromého sektoru.

 

* Vypracování operativních pokynů Komisí společně s EIB a po konzultaci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) pro každý region v rámci mandátu pro poskytování úvěrů třetím zemím, aby se posílila vazba mezi prováděním činností EIB v souladu s obecnými cíli na vysoké úrovni podle mandátu pro poskytování úvěrů třetím zemím a regionálními strategiemi EU.

 

* Posílení schopnosti EIB podporovat rozvojové cíle EU prostřednictvím

 

* aktivace mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím pro Island, Bělorusko, Libyi, Irák a Kambodžu.

 

2. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady vychází z dvojího právního základu článků 209 a 212 Smlouvy o fungování Evropské unie.

 

3. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

EIB byla zřízena Římskou smlouvou v roce 1958 jakožto banka Evropské unie pro dlouhodobé úvěry. EIB je především bankou, která by měla fungovat podle běžných obchodních a bankovních zásad. V souladu se svou operační strategií je cílem EIB za prvé financování uskutečnitelných kapitálových projektů a za druhé půjčování na kapitálových trzích za účelem financování těchto projektů.

 

Oproti této strategii je záruka EU pro banku jednoznačně výjimkou. Mělo by se zajistit, aby výsledkem záruk nebyla nějaká odchylka, pokud jde o řádné finanční řízení operací EIB, a aby banka sama měla obchodní svrchovanost při posuzování a vybírání projektů, které bude financovat.

 

Evropští daňoví poplatníci musí být navíc seznámeni s rizikem, které rozpočtu Unie hrozí v důsledku těchto často velmi komplikovaných rozhodnutí o financování. Je rovněž třeba objasnit, že je nutné respektovat operační strategie bank a že žádné finanční prostředky na rozvoj se nebudou skrývat za financováním EIB.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

 

Pozměňovací návrh    1

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) Kromě svého základního poslání financovat investice v Evropské unii uskutečňuje Evropská investiční banka (dále jen „EIB“) od roku 1963 finanční operace mimo Evropskou unii na podporu vnějších politik EU. To umožňuje doplnit rozpočtové prostředky EU dostupné vnějším regionům o finanční sílu EIB ve prospěch přijímajících zemí.

(1) Kromě svého základního poslání financovat investice v Evropské unii uskutečňuje Evropská investiční banka (dále jen „EIB“) od roku 1963 finanční operace mimo Evropskou unii na podporu vnějších politik EU. To umožňuje doplnit rozpočtové prostředky EU dostupné vnějším regionům o finanční sílu EIB ve prospěch přijímajících zemí. Činnosti EIB na podporu vnějších politik EU by měly být prováděny podle zásad řádného finančního řízení.

Odůvodnění

Činnosti prováděné v rámci tohoto mandátu jsou bankovní operace garantované finančními prostředky evropských daňových poplatníků. Navzdory cílům této politiky musí rozhodnutí obsahovat povinnost řídit tyto záruky a související činnosti EIB způsobem, který je finančně únosný a z obchodního hlediska zodpovědný.

 

Pozměňovací návrh  2

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a) Článek 209 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) ve spojení s článkem 208 SFEU stanoví, že EIB za podmínek stanovených ve svém statutu přispívá k provádění opatření nezbytných k dosahování cílů politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce.

Odůvodnění

Jedná se odkaz na rozsudek Soudního dvora ze dne 6. listopadu 2008 – Evropský parlament v. Rada Evropské unie (Věc C-155/07), týkající se povinností, které Evropské investiční bance ukládá Smlouva.

 

Pozměňovací návrh    3

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Kromě regionálních stropů by měl být aktivován doplňkový mandát ve výši 2 000 000 000 EUR, který by měl být přidělen jako částka na podporu finančních operací EIB v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování této změně v regionech, na něž se mandát vztahuje. EIB by mohla přispívat svými odbornými znalostmi a zdroji, v úzké spolupráci s Komisí, k podpoře orgánů veřejné moci i soukromého sektoru při řešení problému změny klimatu a při nejlepším možném využívání dostupných finančních prostředků. U projektů zmírňování a přizpůsobování by zdroje EIB tam, kde je to možné, měly být doplněny finančními prostředky se zvýhodněním dostupnými v rámci rozpočtu EU prostřednictvím účinné a konsistentní kombinace grantů a úvěrů na financování opatření v oblasti změny klimatu v souvislosti s vnější pomocí EU.

(8) Kromě regionálních stropů by měl být aktivován doplňkový mandát ve výši 2 000 000 000 EUR, který by měl být přidělen jako částka na podporu finančních operací EIB v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování této změně v regionech, na něž se mandát vztahuje. EIB by mohla přispívat svými odbornými znalostmi a zdroji, v úzké spolupráci s Komisí, k podpoře orgánů veřejné moci i soukromého sektoru při řešení problému změny klimatu a při nejlepším možném využívání dostupných finančních prostředků. U projektů zmírňování a přizpůsobování by zdroje EIB tam, kde je to možné, měly být doplněny finančními prostředky se zvýhodněním dostupnými v rámci rozpočtu EU prostřednictvím účinné a konsistentní kombinace grantů a úvěrů na financování opatření v oblasti změny klimatu v souvislosti s vnější pomocí EU. Z tohoto hlediska je vhodné, aby výroční zpráva Komise pro Evropský parlament obsahovala podrobnou zprávu o finančních nástrojích používaných k financování těchto projektů, v níž budou uvedeny výše záruk v rámci doplňkového mandátu a výše grantů a úvěrů.

Odůvodnění

Záruky a jiné financování lze kombinovat. Proto je velmi důležité, aby Evropský parlament obdržel roční přehled veškerého financování souvisejícího s tímto rozhodnutím.

 

Pozměňovací návrh    4

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) Hodnocení dále zjistilo, že ačkoliv operace EIB prováděné v období, kterým se hodnocení zabývalo (2000–2009), byly obecně v souladu s vnějšími politikami EU, mělo by být propojení mezi politickými cíli EU a jejich operativním prováděním ze strany EIB posíleno, výslovněji vyjádřeno a více strukturováno.

(10) Hodnocení dále zjistilo, že ačkoliv operace EIB prováděné v období, kterým se hodnocení zabývalo (2000–2009), byly obecně v souladu s vnějšími politikami EU, mělo by být propojení mezi politickými cíli EU a jejich operativním prováděním ze strany EIB posíleno, výslovněji vyjádřeno a více strukturováno. Je vhodné zajistit, aby operace byly prováděny hospodářsky životaschopným způsobem a v souladu se zásadami řádného finančního řízení.

 

 

 

Pozměňovací návrh    5

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 11

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Za účelem zlepšení koherence mandátu, posílení zaměření činnosti EIB v oblasti vnějšího financování na podporu politik EU a maximálního prospěchu příjemců by toto rozhodnutí mělo v mandátu finančních operací EIB pro všechny způsobilé země stanovit horizontální cíle na vysoké úrovni na základě komparativních silných stránek EIB v oblastech, kde má prokazatelné výsledky. Ve všech regionech, na které se toto rozhodnutí vztahuje, by EIB tedy měla financovat projekty v oblastech zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, sociální a hospodářské infrastruktury (zejména v dopravě, v energetice včetně obnovitelné energie a zabezpečení dodávek energie, v environmentální infrastruktuře včetně dodávek vody a hygieny i v informačních a komunikačních technologiích (dále jen „IKT“)) a rozvoje místního soukromého sektoru, zejména v rámci podpory malých a středních podniků (dále jen „MSP“). V těchto oblastech by základním cílem finančních operací EIB měla být regionální integrace partnerských zemí, včetně hospodářské integrace zemí usilujících o přistoupení k EU, sousedních zemí a EU.

(11) Za účelem zlepšení koherence mandátu, posílení zaměření činnosti EIB v oblasti vnějšího financování na podporu politik EU a maximálního prospěchu příjemců by toto rozhodnutí mělo v mandátu finančních operací EIB pro všechny způsobilé země stanovit horizontální cíle na vysoké úrovni na základě komparativních silných stránek EIB v oblastech, kde má prokazatelné výsledky. Ve všech regionech, na které se toto rozhodnutí vztahuje, by EIB tedy měla financovat projekty v oblastech zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, sociální a hospodářské infrastruktury (zejména v dopravě, v energetice včetně obnovitelné energie, ve výzkumu a vývoji v oblasti nových zdrojů energie, v zabezpečení dodávek energie, v environmentální infrastruktuře včetně dodávek vody a hygieny i v informačních a komunikačních technologiích (dále jen „IKT“)) a rozvoje místního soukromého sektoru, zejména v rámci podpory malých a středních podniků (dále jen „MSP“), a tím podpořila udržitelný hospodářský růst a tvorbu pracovních míst. Je třeba připomenout, že zlepšení přístupu malých a středních podniků ke kapitálu může hrát zásadní úlohu při oživení hospodářského rozvoje a v boji proti nezaměstnanosti. V těchto oblastech by základním cílem finančních operací EIB měla být regionální integrace partnerských zemí, včetně hospodářské integrace zemí usilujících o přistoupení k EU, sousedních zemí a EU. EIB může posílit přítomnost EU v partnerských zemích prostřednictvím přímých zahraničních investic, jimiž přispívá na podporu technologií a k předávání znalostí, ať už jde o investice ve výše zmíněných oblastech nebo investice na vlastní riziko. EIB by se měla podílet na přímých zahraničních investicích v partnerských zemích, a to rovněž jako součást oboustranně prospěšného partnerství veřejného a soukromého sektoru, s cílem podporovat inovaci a rozvoj ve výše zmíněných projektových oblastech.

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11a) Chce-li EIB efektivně oslovit malé a střední podniky, měla by spolupracovat s místními institucemi, které ve způsobilých zemích působí jako finanční zprostředkovatelé a mohou průkazně doložit, že snížení úrokových sazeb převedly na své klienty, a tím si zajistit možnost kontroly, zda projekty těchto klientů vyhovují požadavkům rozvojových cílů EU, a poskytovat přidanou hodnotu v porovnání s tržním financováním. Činnosti, jimiž finanční zprostředkovatelé podporují malé a střední podniky, musí být zcela transparentní a musí být o nich podávány pravidelné zprávy Evropské investiční bance.

Odůvodnění

Politika přizpůsobování se změně klimatu je oblastí, v níž je třeba pečlivě uvážit místní podmínky a mít na paměti, že zásadní roli hraje efektivita finančních zprostředkovatelů. EIB by tedy měla zajistit, aby tito finanční zprostředkovatelé byli zodpovědní a převáděli finanční podporu na své klienty v souladu s cíli programů.

 

Pozměňovací návrh    7

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 15 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15a) EIB bude rovněž ve všech regionech, v nichž rozvíjí své aktivity, podporovat dosažení rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015.

 

Pozměňovací návrh    8

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 16

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16) Činnost EIB v zemích v rámci politiky sousedství by měla probíhat v rámci evropské politiky sousedství, kde je záměrem EU rozvíjet se zeměmi v jejím sousedství zvláštní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů, založený na hodnotách EU a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy spočívajícími na spolupráci. K dosažení těchto cílů EU a její partneři provádějí společně dohodnuté dvoustranné akční plány, které vymezují soubor priorit včetně politických a bezpečnostních otázek, obchodních a hospodářských záležitostí, environmentálních aspektů a integrace dopravních a energetických sítí. Evropskou politiku sousedství doplňují mnohostranné a regionální iniciativy Unie pro Středomoří, Východní partnerství a černomořská synergie zaměřené na podporu spolupráce mezi EU a příslušnou skupinou sousedních partnerských zemí, které se potýkají se společnými problémy nebo sdílejí společné zeměpisné prostředí. Unie pro Středomoří podporuje lepší socioekonomický rozvoj, solidaritu, regionální integraci, udržitelný rozvoj a budování znalostí, přičemž zdůrazňuje nutnost zesílit finanční spolupráci na podporu regionálních a nadnárodních projektů. Cílem Východního partnerství je vytvořit nezbytné podmínky k urychlení politického přidružení a další hospodářské integrace mezi EU a východními partnerskými zeměmi. Ruská federace a EU mají rozsáhlé strategické partnerství, které je odděleno od evropské politiky sousedství a vyjádřeno společnými prostory a cestovními mapami. Na mnohostranné úrovni je doplňuje Severní dimenze, která stanoví rámec pro spolupráci mezi EU, Ruskem, Norskem a Islandem.

(16) Činnost EIB v zemích v rámci politiky sousedství by měla probíhat v rámci evropské politiky sousedství, kde je záměrem EU rozvíjet se zeměmi v jejím sousedství zvláštní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů, založený na hodnotách EU a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy spočívajícími na spolupráci. K dosažení těchto cílů EU a její partneři provádějí společně dohodnuté dvoustranné akční plány, které vymezují soubor priorit včetně politických a bezpečnostních otázek, obchodních a hospodářských záležitostí, environmentálních a sociálních aspektů a integrace dopravních a energetických sítí, mezi něž patří například projekt plynovodu Nabucco, na němž má EU zvláštní zájem. Evropskou politiku sousedství doplňují mnohostranné a regionální iniciativy Unie pro Středomoří, Východní partnerství a černomořská synergie zaměřené na podporu spolupráce mezi EU a příslušnou skupinou sousedních partnerských zemí, které se potýkají se společnými problémy nebo sdílejí společné zeměpisné prostředí. Unie pro Středomoří podporuje lepší socioekonomický rozvoj, solidaritu, regionální integraci, udržitelný rozvoj a budování znalostí, přičemž zdůrazňuje nutnost zesílit finanční spolupráci na podporu regionálních a nadnárodních projektů a na pomoc malým a středním podnikům. Cílem Východního partnerství je vytvořit nezbytné podmínky k urychlení politického přidružení a další hospodářské integrace mezi EU a východními partnerskými zeměmi. Ruská federace a EU mají rozsáhlé strategické partnerství, které je odděleno od evropské politiky sousedství a vyjádřeno společnými prostory a cestovními mapami. Na mnohostranné úrovni je doplňuje Severní dimenze, která stanoví rámec pro spolupráci mezi EU, Ruskem, Norskem a Islandem.

 

Pozměňovací návrh    9

Návrh rozhodnutí

Čl. 2 – odst. 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a. Obecný mandát i mandát pro změnu klimatu musí být spravovány podle zásad řádného finančního řízení.

 

Pozměňovací návrh    10

Návrh rozhodnutí

Čl. 3 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. EIB postupně zvyšuje svoji činnost v sociálních odvětvích, jako je zdravotnictví a vzdělávání.

3. EIB zvyšuje svoji činnost v sociálních odvětvích, jako je zdravotnictví, vzdělávání a boj proti nezaměstnanosti, s cílem dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015, a také posiluje správní kapacitu a účinnost místních orgánů.

 

Pozměňovací návrh    11

Návrh rozhodnutí

Čl. 6 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Kromě předběžného hodnocení rozvojových aspektů by EIB měla posílit mezi jinými i monitorování rozvojových dopadů projektu během jeho provádění.

2. Kromě předběžného hodnocení rozvojových aspektů by EIB měla důsledně monitorovat dopady projektu mj. na oblast rozvoje, životního prostředí a lidských práv během jeho provádění. Součástí monitorování bude i výkonnost finančních zprostředkovatelů. Výsledky monitorování by měly být pravidelně předkládány veřejnosti.

 

Pozměňovací návrh    12

Návrh rozhodnutí

Čl. 8 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Finanční operace EIB jsou ve vhodných případech stále častěji prováděny ve spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi nebo evropskými dvoustrannými finančními institucemi s cílem maximalizovat synergii, spolupráci a účinnost a zajistit přiměřené sdílení rizik a soudržné projektové a odvětvové podmínky.

1. Finanční operace EIB jsou ve vhodných případech stále častěji prováděny ve spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi nebo evropskými dvoustrannými finančními institucemi s cílem maximalizovat synergii, spolupráci a účinnost a zajistit obezřetné a přiměřené sdílení rizik a soudržné projektové a odvětvové podmínky.

 

 

Pozměňovací návrh    13

Návrh rozhodnutí

Čl. 10 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise podává každý rok Evropskému parlamentu a Radě zprávu o finančních operacích EIB uskutečněných na základě tohoto rozhodnutí. Tato zpráva zahrnuje hodnocení finančních operací EIB na úrovni projektů a odvětví a na celostátní a regionální úrovni, jakož i příspěvku finančních operací EIB k naplňování cílů vnější politiky a strategických cílů EU. Zpráva zejména zhodnotí dodržování tohoto rozhodnutí při finančních operacích EIB, přičemž vezme v úvahu operativní pokyny uvedené v článku 5, a zahrne oddíly týkající se přidané hodnoty pro dosahování politických cílů EU a spolupráce s Komisí, jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými institucemi, včetně spolufinancování.

1. Komise podává každý rok Evropskému parlamentu a Radě zprávu o finančních operacích EIB uskutečněných na základě tohoto rozhodnutí. Tato zpráva zahrnuje hodnocení finančních operací EIB na úrovni projektů a odvětví a na celostátní a regionální úrovni, jakož i příspěvku finančních operací EIB k naplňování cílů vnější politiky a strategických cílů EU. Zpráva zejména zhodnotí dodržování tohoto rozhodnutí při finančních operacích EIB, přičemž vezme v úvahu operativní pokyny uvedené v článku 5, a zahrne oddíly týkající se přidané hodnoty pro dosahování politických cílů EU a spolupráce s Komisí, jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými institucemi, včetně spolufinancování. Tato zpráva zahrnuje zejména podrobný rozpis veškerých finančních zdrojů použitých spolu s finančními prostředky EIB a jiných dárců, čímž podává podrobný přehled finančního zatížení operací v oblasti financování prováděných podle tohoto rozhodnutí.

 

 

 

Pozměňovací návrh    14

Návrh rozhodnutí

Čl. 10 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pro účely odstavce 1 předkládá EIB Komisi roční zprávy o finančních operacích EIB uskutečněných na základě tohoto rozhodnutí na úrovni projektů a odvětví a na celostátní a regionální úrovni a o naplňování cílů vnější politiky a strategických cílů EU, včetně spolupráce s Komisí, jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými institucemi.

2. Pro účely odstavce 1 předkládá EIB Komisi roční zprávy o finančních operacích EIB uskutečněných na základě tohoto rozhodnutí na úrovni projektů a odvětví a na celostátní a regionální úrovni a o naplňování cílů vnější politiky a strategických cílů EU, včetně spolupráce s Komisí, jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými institucemi. Všechny dohody, které EIB v souladu s tímto rozhodnutím uzavírá s dalšími mezinárodními finančními institucemi nebo dvoustrannými institucemi, by měly být oznámeny Evropskému parlamentu a Radě v rámci výroční zprávy Komise popsané v článku 10 tohoto rozhodnutí.

 

 

Pozměňovací návrh    15

Návrh rozhodnutí

Článek 14

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise předloží závěrečnou zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí do 31. října 2014.

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě závěrečnou zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí do 31. října 2014.

 

POSTUP

Název

Poskytnutí záruky Unie na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii

Referenční údaje

KOM(2010)0174 – C7-0110/2010 – 2010/0101(COD)

Příslušný výbor

BUDG

Výbor, který zaujal stanovisko

Datum oznámení na zasedání

INTA

19.5.2010

 

 

 

Navrhovatel

Datum jmenování

William (The Earl of) Dartmouth

1.6.2010

 

 

Projednání ve výboru

14.7.2010

30.8.2010

28.9.2010

 

Datum přijetí

9.11.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Kader Arif, Daniel Caspary, Christofer Fjellner, Joe Higgins, Yannick Jadot, Bernd Lange, David Martin, Emilio Menéndez del Valle, Vital Moreira, Niccolò Rinaldi, Helmut Scholz, Robert Sturdy, Keith Taylor, Jan Zahradil, Pablo Zalba Bidegain

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

George Sabin Cutaş, Béla Glattfelder, Małgorzata Handzlik, Maria Eleni Koppa, Elisabeth Köstinger, Jörg Leichtfried, Michael Theurer, Jarosław Leszek Wałęsa

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Anna Záborská

 

 

27. 10. 2010

STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu

pro Rozpočtový výbor

k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii

( KOM(2010)0174 – C7‑0110/2010 – 2010/0101(COD) )

Navrhovatel: Tamás Deutsch

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

EU poskytuje Evropské investiční bance rozpočtovou záruku, která se vztahuje na rizika státní a politické povahy v souvislosti s úvěry a úvěrovými zárukami prováděnými mimo EU na podporu cílů vnější politiky EU.

Cílem této záruky EU je umožnit EIB financování investic mimo EU, aniž by to mělo nepříznivý dopad na její úvěrovou bonitu, a to konkrétně financování v takových zemích a u takových operací, které mají potíže získat za přijatelných podmínek na kapitálovém trhu finance.

Na základě výsledků přezkumu v polovině období je cílem uvedeného návrhu zajistit pokračování záruky EU na financování ze strany EIB v rámci vnější pomoci po zbytek současného finančního výhledu na období 2007–2013 a zároveň zavést do mandátu řadu nových prvků, kterými jsou:

·aktivace „doplňkového mandátu“ ve výši dvou miliard EUR určeného na boj proti změně klimatu;

·nahrazení současného systému regionálních cílů operací v rámci záruky EU horizontálními cíli na vysoké úrovni pro všechny regiony v rámci mandátu pro poskytování úvěrů třetím zemím;

·operativní pokyny, které vypracuje Komise – společně s EIB a po konzultaci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) – pro každý region v rámci mandátu pro poskytování úvěrů třetím zemím;

·posílení schopnosti EIB podporovat rozvojové cíle EU s ohledem na sociální a rozvojové aspekty projektů a odvětví, například na zásobování vodou a hygienu, udržitelnou přepravu, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a na zdraví a vzdělávání;

·aktivace mandátu EIB pro poskytování úvěrů Islandu, Bělorusku, Libyi, Iráku a Kambodži.

Pozměňovací návrhy, které navrhovatel předkládá, byly vypracovány s cílem posílit v rámci navrhovaného rozhodnutí rozpočtovou kontrolu, zejména pokud jde o:

– transparentnost při zveřejňování příslušných informací týkajících se zpětného získávání plateb a při předkládání zpráv Evropskému parlamentu;

– hodnocení konkrétních výsledků, kterých projekty financované ze záruky EU skutečně dosáhly;

– zachování práva Evropského účetního dvora na provádění auditu využití prostředků z rozpočtu EU.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh rozhodnutí

Čl. 9 – odst. 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a. EIB při uplatnění záruky Unii postupuje celou pohledávku nebo její část, která se týká splatných a dosud neobdržených plateb, a to tak, aby Unie od EIB převzala veškerá věřitelská práva se všemi zárukami, které s nimi souvisejí.

 

Pozměňovací návrh    2

Návrh rozhodnutí

Čl. 10 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise podává každý rok Evropskému parlamentu a Radě zprávu o finančních operacích EIB uskutečněných na základě tohoto rozhodnutí. Tato zpráva zahrnuje hodnocení finančních operací EIB na úrovni projektů a odvětví a na celostátní a regionální úrovni, jakož i příspěvku finančních operací EIB k naplňování cílů vnější politiky a strategických cílů EU. Zpráva zejména zhodnotí dodržování tohoto rozhodnutí při finančních operacích EIB, přičemž vezme v úvahu operativní pokyny uvedené v článku 5, a zahrne oddíly týkající se přidané hodnoty pro dosahování politických cílů EU a spolupráce s Komisí, jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými institucemi, včetně spolufinancování.

1. Komise předkládá každý rok Evropskému parlamentu a Radě zprávu o finančních operacích EIB uskutečněných na základě tohoto rozhodnutí. Tato zpráva zahrnuje hodnocení finančních operací EIB na úrovni projektů a odvětví a na celostátní a regionální úrovni, jakož i příspěvku finančních operací EIB k naplňování cílů vnější politiky a strategických cílů EU. Zpráva zejména zhodnotí dodržování tohoto rozhodnutí při finančních operacích EIB, přičemž vezme v úvahu operativní pokyny uvedené v článku 5, a zahrne oddíly týkající se přidané hodnoty pro dosahování politických cílů EU a spolupráce s Komisí, jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými institucemi, včetně spolufinancování.

 

EIB navíc Evropskému parlamentu, Radě a Komisi i nadále poskytuje všechny své nezávislé hodnotící zprávy, které posuzují praktické výsledky konkrétních činností zrealizovaných EIB v rámci jejího mandátu pro poskytování úvěrů třetím zemím.

 

Pozměňovací návrh    3

Návrh rozhodnutí

Čl. 11 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. V zájmu transparentnosti jsou na internetových stránkách Komise uváděny veškeré podrobnosti o všech případech zpětného získávání plateb podle dohody o záruce, na niž odkazuje článek 12.

 

Pozměňovací návrh    4

Návrh rozhodnutí

Čl. 11 – odst. 2 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2b. Platby prováděné a zpětně získávané na základě záruky EU, které příslušejí do souhrnného rozpočtu Evropské unie, kontroluje Evropský účetní dvůr.

 

Pozměňovací návrh    5

Návrh rozhodnutí

Článek 12

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

EIB a Komise uzavřou dohodu o záruce, kterou se stanoví podrobná ustanovení a postupy týkající se záruky EU.

EIB a Komise uzavřou dohodu o záruce, kterou se stanoví podrobná ustanovení a postupy týkající se záruky EU, a náležitě o ní informují Evropský parlament.

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh rozhodnutí

Článek 12 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 12 a

 

Kontrola Účetního dvora

 

Záruka Unie poskytnutá EIB podléhá kontrole Účetního dvora.

Pozměňovací návrh  7

Návrh rozhodnutí

Článek 14

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise předloží závěrečnou zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí do 31. října 2014.

Komise předloží Evropskému parlamentu závěrečnou zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí do 31. října 2014.

POSTUP

Název

Poskytnutí záruky Unie na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii

Referenční údaje

KOM(2010)0174 – C7-0110/2010 – 2010/0101(COD)

Příslušný výbor

BUDG

Výbor, který zaujal stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

CONT

17.6.2010

 

 

 

Navrhovatel

       Datum jmenování

Tamás Deutsch

22.6.2010

 

 

Datum přijetí

25.10.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Marta Andreasen, Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Andrea Cozzolino, Luigi de Magistris, Tamás Deutsch, Martin Ehrenhauser, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Cătălin Sorin Ivan, Elisabeth Köstinger, Bogusław Liberadzki, Monica Luisa Macovei, Jan Olbrycht, Aldo Patriciello, Crescenzio Rivellini, Bart Staes, Georgios Stavrakakis, Søren Bo Søndergaard

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Zuzana Brzobohatá, Ivailo Kalfin, Véronique Mathieu, Derek Vaughan, Janusz Wojciechowski

 

 

28. 10. 2010

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru

pro Rozpočtový výbor

k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii

( KOM(2010)0174 – C7‑0110/2010 – 2010/0101(COD) )

Navrhovatel: George Sabin Cutaş

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Navrhovatel se domnívá, že prvky zavedené do nového rozhodnutí jsou pozitivní, protože směřují kroky EIB na investice do projektů podporujících boj proti změně klimatu, rozvoj sociální a hospodářské infrastruktury, infrastruktury v oblasti životního prostředí, místního soukromého sektoru, a zejména rozvoj malých a středních podniků.

EIB je vysoce účinným nástrojem, jenž bude schopen díky tomuto rozhodnutí přispívat k cílům EU v oblasti spolupráce a rozvoje ještě efektivněji a viditelněji, a navrhovatel se domnívá, že v souvislosti s tím má klíčový význam spravedlivé a vyvážené přerozdělení finančních prostředků vyčleněných v rámci mandátu pro změnu klimatu napříč regiony. Zlepšení přístupu malých a středních podniků ke kapitálu by mělo být zásadní součástí rozhodnutí, protože představuje dobrý způsob, jak stimulovat hospodářství a bojovat proti nezaměstnanosti.

EIB může navíc posílit přítomnost EU v partnerských zemích prostřednictvím přímých zahraničních investic, které přispívají k podpoře technologií a předávání znalostí, ať už jde o investice ve výše zmíněných oblastech nebo o investice na vlastní riziko.

Závěrem se navrhovatel domnívá, že každoroční hodnocení dostupnosti a účelnosti půjček by zajistilo větší transparentnost s ohledem na jejich cílové místo určení a usnadnilo by byrokratické postupy. V zájmu zvýšení transparentnosti je třeba zveřejňovat všechny dohody, které se týkají provádění finančních operací v rámci tohoto rozhodnutí a jsou uzavírány mezi EIB a jinými mezinárodními finančními institucemi nebo dvoustrannými institucemi.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

 

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 6 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6b) Seznam regionů a zemí, které jsou způsobilé nebo potenciálně způsobilé získat financování ze strany EIB v rámci záruky EU, je uveden v příloze II a ve srovnání s předchozím rozhodnutím byl rozšířen.

 

Pozměňovací návrh    2

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 9

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9) V rámci mandátu pro změnu klimatu by měla být poskytnuta určitá flexibilita ohledně regionálního rozdělení, aby se umožnil co nejrychlejší a nejúčinnější přístup k financování dostupnému během 3letého období 2011–2013. V případě, že by celková částka uvažovaných finančních operací překročila dostupné 2 miliardy EUR, měly by Komise a EIB usilovat o zajištění vyváženého rozdělení mezi regiony, na něž se daný mandát vztahuje, a to na základě priorit stanovených pro vnější pomoc v rámci obecného mandátu.

(9) V rámci mandátu pro změnu klimatu by měla být poskytnuta určitá flexibilita ohledně regionálního rozdělení, aby se umožnil co nejrychlejší a nejúčinnější přístup k financování dostupnému během 3letého období 2011–2013, přičemž by v tomto období mělo být zajištěno vyvážené rozdělení financování mezi regiony. V případě, že by celková částka uvažovaných finančních operací překročila dostupné 2 miliardy EUR, měly by Komise a EIB usilovat o zajištění vyváženého rozdělení mezi regiony, na něž se daný mandát vztahuje, a to na základě priorit stanovených pro vnější pomoc v rámci obecného mandátu.

 

Pozměňovací návrh    3

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 11

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Za účelem zlepšení koherence mandátu, posílení zaměření činnosti EIB v oblasti vnějšího financování na podporu politik EU a maximálního prospěchu příjemců by toto rozhodnutí mělo v mandátu finančních operací EIB pro všechny způsobilé země stanovit horizontální cíle na vysoké úrovni na základě komparativních silných stránek EIB v oblastech, kde má prokazatelné výsledky. Ve všech regionech, na které se toto rozhodnutí vztahuje, by EIB tedy měla financovat projekty v oblastech zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, sociální a hospodářské infrastruktury (zejména v dopravě, v energetice včetně obnovitelné energie a zabezpečení dodávek energie, v environmentální infrastruktuře včetně dodávek vody a hygieny i v informačních a komunikačních technologiích (dále jen „IKT“)) a rozvoje místního soukromého sektoru, zejména v rámci podpory malých a středních podniků (dále jen „MSP“). V těchto oblastech by základním cílem finančních operací EIB měla být regionální integrace partnerských zemí, včetně hospodářské integrace zemí usilujících o přistoupení k EU, sousedních zemí a EU.

(11) Za účelem zlepšení koherence mandátu, posílení zaměření činnosti EIB v oblasti vnějšího financování na podporu politik EU a maximálního prospěchu příjemců by toto rozhodnutí mělo v mandátu finančních operací EIB pro všechny způsobilé země stanovit horizontální cíle na vysoké úrovni na základě komparativních silných stránek EIB v oblastech, kde má prokazatelné výsledky. Ve všech regionech, na které se toto rozhodnutí vztahuje, by EIB tedy měla financovat projekty v oblastech zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, sociální a hospodářské infrastruktury (zejména v dopravě, v energetice včetně obnovitelné energie a zabezpečení dodávek energie, v environmentální infrastruktuře včetně dodávek vody a hygieny i v informačních a komunikačních technologiích (dále jen „IKT“)) a rozvoje místního soukromého sektoru, zejména v rámci podpory malých a středních podniků (dále jen „MSP“) a mikrofinančních nástrojů. Je třeba připomenout, že zlepšení přístupu malých a středních podniků ke kapitálu může hrát zásadní úlohu při oživení hospodářského rozvoje a v boji proti nezaměstnanosti. Ve výše uvedených oblastech by základním cílem finančních operací EIB měla být regionální integrace partnerských zemí, včetně hospodářské integrace zemí usilujících o přistoupení k EU, sousedních zemí a EU. EIB může posílit přítomnost EU v partnerských zemích prostřednictvím přímých zahraničních investic, ať už jde o investice ve výše zmíněných oblastech nebo o investice na vlastní riziko, což přispěje k podpoře přenosu technologií a předávání znalostí.

 

Pozměňovací návrh    4

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 11 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11a) V rámci podpory MSP by měla EIB poskytovat financování podnikům, které mohou vytvořit největší přidanou hodnotu. Ve snaze dostat se k MSP by měla jako s partnery spolupracovat pouze s těmi místními zprostředkovatelskými finančními institucemi, které splňují jednoznačná kritéria stanovená Komisí. Tato kritéria by měla být zaměřena na schopnost podporovat rozvojové cíle v souladu s rozvojovou politikou EU a přinášet přidanou hodnotu ve srovnání s tržním financováním. Podpora MSP by měla být plně transparentní a mělo by se pravidelně posuzovat, jakou přidanou hodnotu EIB vytváří.

 

 

Pozměňovací návrh    5

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 16

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16) Činnost EIB v zemích v rámci politiky sousedství by měla probíhat v rámci evropské politiky sousedství, kde je záměrem EU rozvíjet se zeměmi v jejím sousedství zvláštní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů, založený na hodnotách EU a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy spočívajícími na spolupráci. K dosažení těchto cílů EU a její partneři provádějí společně dohodnuté dvoustranné akční plány, které vymezují soubor priorit včetně politických a bezpečnostních otázek, obchodních a hospodářských záležitostí, environmentálních aspektů a integrace dopravních a energetických sítí. Evropskou politiku sousedství doplňují mnohostranné a regionální iniciativy Unie pro Středomoří, Východní partnerství a černomořská synergie zaměřené na podporu spolupráce mezi EU a příslušnou skupinou sousedních partnerských zemí, které se potýkají se společnými problémy nebo sdílejí společné zeměpisné prostředí. Unie pro Středomoří podporuje lepší socioekonomický rozvoj, solidaritu, regionální integraci, udržitelný rozvoj a budování znalostí, přičemž zdůrazňuje nutnost zesílit finanční spolupráci na podporu regionálních a nadnárodních projektů. Cílem Východního partnerství je vytvořit nezbytné podmínky k urychlení politického přidružení a další hospodářské integrace mezi EU a východními partnerskými zeměmi. Ruská federace a EU mají rozsáhlé strategické partnerství, které je odděleno od evropské politiky sousedství a vyjádřeno společnými prostory a cestovními mapami. Na mnohostranné úrovni je doplňuje Severní dimenze, která stanoví rámec pro spolupráci mezi EU, Ruskem, Norskem a Islandem.

(16) Činnost EIB v zemích v rámci politiky sousedství by měla probíhat v rámci evropské politiky sousedství, kde je záměrem EU rozvíjet se zeměmi v jejím sousedství zvláštní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů, založený na hodnotách EU a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy spočívajícími na spolupráci. K dosažení těchto cílů EU a její partneři provádějí společně dohodnuté dvoustranné akční plány, které vymezují soubor priorit včetně politických a bezpečnostních otázek, obchodních a hospodářských záležitostí, environmentálních aspektů a integrace dopravních a energetických sítí, mezi něž patří například projekt plynovodu Nabucco a jiných plynovodů, na nichž má EU zvláštní zájem. Evropskou politiku sousedství doplňují mnohostranné a regionální iniciativy Unie pro Středomoří, Východní partnerství a černomořská synergie zaměřené na podporu spolupráce mezi EU a příslušnou skupinou sousedních partnerských zemí, které se potýkají se společnými problémy nebo sdílejí společné zeměpisné prostředí. Unie pro Středomoří podporuje lepší socioekonomický rozvoj, solidaritu, regionální integraci, udržitelný rozvoj a budování znalostí. Cílem Východního partnerství je vytvořit nezbytné podmínky k urychlení politického přidružení a další hospodářské integrace mezi EU a východními partnerskými zeměmi. Ruská federace a EU mají rozsáhlé strategické partnerství, které je odděleno od evropské politiky sousedství a vyjádřeno společnými prostory a cestovními mapami. Na mnohostranné úrovni je doplňuje Severní dimenze, která stanoví rámec pro spolupráci mezi EU, Ruskem, Norskem a Islandem.

 

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 23

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23) Praktická opatření na propojení cílů obecného mandátu a jejich provádění budou stanovena v regionálních operativních pokynech vypracovaných Komisí společně s EIB a v případě potřeby po konzultaci s ESVČ ohledně politických otázek. Tyto pokyny by měly vycházet ze širšího politického rámce EU pro každý region, měly by odrážet strategie EU pro jednotlivé země a jejich cílem by mělo být zajistit, aby finanční prostředky poskytované EIB doplňovaly odpovídající politiky, programy a nástroje pomoci EU v jednotlivých regionech. Pokyny by měly být poskytnuty Evropskému parlamentu a Radě v rámci podávání roční zprávy o mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím zpracované Komisí.

(23) Praktická opatření na propojení cílů obecného mandátu a jejich provádění, kterému budou předcházet konzultace v příslušných regionech, budou stanovena v regionálních operativních pokynech vypracovaných Komisí společně s EIB a v případě potřeby po konzultaci s ESVČ ohledně politických otázek. Tyto pokyny by měly vycházet ze širšího politického rámce EU pro každý region, měly by odrážet strategie EU pro jednotlivé země a jejich cílem by mělo být zajistit, aby finanční prostředky poskytované EIB doplňovaly odpovídající politiky, programy a nástroje pomoci EU v jednotlivých regionech. Pokyny by měly být poskytnuty Evropskému parlamentu a Radě v rámci podávání roční zprávy o mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím zpracované Komisí.

 

 

Pozměňovací návrh    7

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 27 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(27a) EIB by měla prokázat, že při výběru svých finančních partnerů používá přísnější hlediska a usiluje o větší transparentnost. Zejména by se měla zaručit, že v rámci finančních operací krytých zárukou EU nemohou finanční nástroje, které používá EIB nebo její partneři, v žádném případě umožnit jakoukoli formu daňových úniků nebo k ní přispívat. EIB by rovněž měla v co největší možné míře zvyšovat diverzifikaci svých finančních partnerů v zemích, v nichž provádí operace.

 

 

Pozměňovací návrh    8

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 29

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29) Při svých finančních operacích mimo EU, které spadají do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí, by měla EIB usilovat o další posílení koordinace a spolupráce s mezinárodními finančními institucemi a případně s evropskými dvoustrannými finančními institucemi, včetně případné spolupráce, pokud jde o odvětvové podmínky, vzájemné spoléhání na postupy, využívání společného spolufinancování a podílení se na celosvětových iniciativách, jako je podpora koordinace a účinnosti pomoci. Výše uvedené úsilí má vycházet ze vzájemnosti mezi EIB a jinými institucemi a k účinnému provádění vyžaduje rovnocennou snahu EIB a jiných finančních institucí. Zejména způsoby provádění financování ze strany EIB ve východních zemích v rámci politiky sousedství a partnerství, ve střední Asii a v Turecku jsou stanoveny v trojstranných memorandech o porozumění mezi Komisí, EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.

(29) Při svých finančních operacích mimo EU, které spadají do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí, by měla EIB usilovat o další posílení koordinace a spolupráce s mezinárodními finančními institucemi a případně s evropskými dvoustrannými finančními institucemi, včetně případné spolupráce, pokud jde o odvětvové podmínky, vzájemné spoléhání na postupy, využívání společného spolufinancování a podílení se na celosvětových iniciativách, jako je podpora koordinace a účinnosti pomoci. Výše uvedené úsilí má vycházet ze vzájemnosti mezi EIB a jinými institucemi a k účinnému provádění vyžaduje rovnocennou snahu EIB a jiných finančních institucí. Zejména způsoby provádění financování ze strany EIB ve východních zemích v rámci politiky sousedství a partnerství, ve střední Asii a v Turecku jsou stanoveny v trojstranných memorandech o porozumění mezi Komisí, EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Financování ze strany EIB prováděné prostřednictvím dohod o spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými finančními institucemi se musí řídit zásadami stanovenými v tomto rozhodnutí.

 

Pozměňovací návrh    9

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 30

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30) Mělo by být posíleno podávání zpráv a předávání informací EIB Komisi, aby Komise mohla zlepšit svou roční zprávu pro Evropský parlament a Radu o finančních operacích EIB prováděných podle tohoto rozhodnutí. Zpráva by měla zejména zhodnotit dodržování rozhodnutí při finančních operacích EIB, přičemž by měla vzít v úvahu operativní pokyny, a měla by zahrnovat oddíly týkající se přidané hodnoty v souladu s politikami EU a oddíly týkající se spolupráce s Komisí, jinými MFI a dvoustrannými dárci, včetně spolufinancování. V případě potřeby by zpráva měla zahrnovat odkazy na významné změny okolností, které by odůvodnily další změny mandátu před koncem období.

(30) Mělo by být posíleno podávání zpráv a předávání informací EIB Komisi, aby Komise mohla zlepšit svou roční zprávu pro Evropský parlament a Radu o finančních operacích EIB prováděných podle tohoto rozhodnutí. Zpráva by měla zejména zhodnotit dodržování rozhodnutí při finančních operacích EIB, přičemž by měla vzít v úvahu operativní pokyny, a měla by zahrnovat oddíly týkající se přidané hodnoty v souladu s politikami EU a oddíly týkající se spolupráce s Komisí, jinými MFI a dvoustrannými dárci, včetně spolufinancování a hodnocení dostupnosti, transparentnosti a účelnosti půjček. Zpráva by měla rovněž zhodnotit, do jaké míry EIB při koncipování a monitorování financovaných projektů zohlednila ekonomickou, finanční, ekologickou a sociální udržitelnost. Měla by rovněž obsahovat zvláštní oddíl věnovaný podrobnému hodnocení opatření, která EIB přijala, aby dodržela ustanovení tohoto rozhodnutí, které vylučuje z nároku na záruku veškeré operace, které by umožňovaly jakoukoli formu daňových úniků nebo k ní přispívaly, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována operacím, při nichž EIB využívá určité finanční nástroje. V případě potřeby by zpráva měla zahrnovat odkazy na významné změny okolností, které by odůvodnily další změny mandátu před koncem období.

 

 

Pozměňovací návrh    10

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 31

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31) Finanční operace EIB by měly být i nadále řízeny v souladu s jejími vlastními pravidly a postupy, včetně vhodných kontrolních opatření a opatření přijatých za účelem předcházení daňovým únikům, a v souladu s příslušnými pravidly a postupy ve vztahu k Účetnímu dvoru a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

(31) Finanční operace EIB by měly být i nadále řízeny v souladu s jejími vlastními pravidly a postupy, včetně vhodných kontrolních opatření a opatření přijatých za účelem předcházení daňovým únikům, a v souladu s příslušnými pravidly a postupy ve vztahu k Účetnímu dvoru a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). EIB by neměla provádět žádné finanční operace prostřednictvím jurisdikcí, které jsou podle standardů OECD klasifikovány jako „daňové ráje“,

 

 

Pozměňovací návrh    11

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. K získání záruky EU jsou způsobilé úvěry a úvěrové záruky EIB na investiční projekty uskutečněné v zemích, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, poskytnuté v souladu s vlastními pravidly a postupy EIB na podporu příslušných cílů vnější politiky EU, pokud bylo financování ze strany EIB poskytnuto v souladu s podepsanou dohodou, jejíž platnost dosud neuplynula a jež ani nebyla zrušena (dále jen „finanční operace EIB“).

2. K získání záruky Unie jsou způsobilé úvěry a úvěrové záruky EIB na investiční projekty uskutečněné v zemích, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, poskytnuté v souladu s vlastními pravidly a postupy EIB na podporu příslušných cílů vnější politiky Unie, pokud bylo financování ze strany EIB poskytnuto v souladu s podepsanou dohodou, jejíž platnost dosud neuplynula a jež ani nebyla zrušena (dále jen „finanční operace EIB“), a za podmínky, že nebylo přímo ani nepřímo využito žádného finančního nástroje, který by umožňoval jakoukoli formu daňových úniků nebo k ní přispíval, jak je vymezuje příloha IIa.

 

 

Pozměňovací návrh    12

Návrh rozhodnutí

Čl. 3 – odst. 1 – písm. a a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(aa) v souladu s evropskými a mezinárodními cíli v oblasti změny klimatu předloží EIB do roku 2012 strategii, jak postupně a plynule zvýšit procentní podíl projektů na podporu snížení emisí CO2 a urychleně ukončit projekty, které dosažení cílů EU v oblasti klimatu brání;

 

 

Pozměňovací návrh    13

Návrh rozhodnutí

Čl. 3 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a) EIB respektuje obecné cíle stanovené v tomto článku a zajišťuje jejich soudržnost ve všech uskutečňovaných projektech.

 

Pozměňovací návrh    14

Návrh rozhodnutí

Čl. 4 – odst. 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a. EIB by neměla provádět žádné finanční operace prostřednictvím jurisdikcí, které jsou podle standardů OECD klasifikovány jako „daňové ráje“ nebo které nevyhovují dynamickým ustanovením o automatické výměně stanoveným ve směrnici Rady 2003/28/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb.

 

 

Pozměňovací návrh    15

Návrh rozhodnutí

Čl. 5 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise vypracuje společně s EIB regionální operativní pokyny pro financování ze strany EIB podle tohoto rozhodnutí. Při vypracování těchto pokynů Komise a EIB konzultují v případě potřeby Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) ohledně politických otázek. Operativní pokyny mají za cíl zajistit, aby financování ze strany EIB podporovalo politiky EU, a vycházejí ze širšího rámce regionální politiky EU stanovené Komisí a v případě potřeby ESVČ. Operativní pokyny zejména zajistí, že financování ze strany EIB doplňuje odpovídající politiky, programy a nástroje pomoci EU v jednotlivých regionech s přihlédnutím k usnesením Evropského parlamentu a rozhodnutím a závěrům Rady. Komise informuje o stanovených pokynech Evropský parlament a Radu. V rámci stanoveném operativními pokyny vymezí EIB příslušné strategie financování a zajistí jejich provádění.

1. Komise po konzultacích v příslušných regionech vypracuje společně s EIB regionální operativní pokyny pro financování ze strany EIB podle tohoto rozhodnutí. Při vypracování těchto pokynů Komise a EIB konzultují v případě potřeby Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) ohledně politických otázek. Operativní pokyny mají za cíl zajistit, aby financování ze strany EIB podporovalo politiky EU, a vycházejí ze širšího rámce regionální politiky EU stanovené Komisí a v případě potřeby ESVČ. Operativní pokyny zejména zajistí, že financování ze strany EIB doplňuje odpovídající politiky, programy a nástroje pomoci EU v jednotlivých regionech s přihlédnutím k usnesením Evropského parlamentu a rozhodnutím a závěrům Rady. Komise informuje o stanovených pokynech Evropský parlament a Radu. V rámci stanoveném operativními pokyny vymezí EIB příslušné strategie financování a zajistí jejich provádění.

 

 

Pozměňovací návrh    16

Návrh rozhodnutí

Čl. 5 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. EIB uplatňuje přísné, jasně definované enviromentální a sociální standardy a standardy v oblasti lidských práv a výkonnostní ukazatele výsledků rozvoje, jež jsou v souladu s Pařížským prohlášením.

 

 

Pozměňovací návrh    17

Návrh rozhodnutí

Článek 7 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 7a

 

Transparentnost a zveřejňování informací

 

EIB zpřístupní veřejnosti dokumenty týkající se projektů, na které EIB používá záruky EU, s výjimkou dokumentů, které jsou součástí vnitřního rozhodování EIB, nebo těch, které jsou chráněny smlouvou s vypůjčovateli, a to přímo a v elektronické podobě nebo prostřednictvím registru v souladu se svými pravidly. Poskytované a rozšiřované informace se aktualizují podle potřeby a zahrnují:

 

- popis/shrnutí projektu,

 

- zprávy hodnotící projekt (posouzení dopadů projektu na životní prostředí, sociální věci, lidská práva a rozvoj) před jeho schválením správní radou,

 

- ujednání a podmínky týkající se aspektů souvisejících s ochranou životního prostředí, rozvojem a lidskými právy u daných projektů,

 

- monitorovací zprávy o rozvojových, environmentálních a sociálních aspektech projektů,

 

- následné hodnotící zprávy o přínosu projektů pro hospodářský rozvoj, vymýcení chudoby, ochranu životního prostředí a pro posílení lidských práv.

 

 

Pozměňovací návrh    18

Návrh rozhodnutí

Článek 7 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 7b

 

Zapojení veřejnosti a veřejné konzultace

 

EIB se společně s navrhovatelem projektu aktivně účastní veřejných konzultací týkajících se aspektů projektu souvisejících s rozvojem, životním prostředím a sociální problematikou. EIB určí, jaké skupiny místního obyvatelstva budou nebo pravděpodobně budou ovlivněny projektem financovaným EIB nebo o něj budou mít zájem. EIB zajistí, aby tyto skupiny obyvatelstva byly odpovídajícími prostředky a včas informovány o všech klíčových otázkách souvisejících s operacemi EIB prováděnými na místní úrovni a aby jim byly poskytnuty příslušné informace a dokumenty. Tyto kontakty s veřejností by měly:

 

- zahrnovat veškeré rozvojové, environmentální a sociální dopady operací EIB;

 

- usnadňovat smysluplné zapojení veřejnosti na všech úrovních.

Na vnitrostátní a místní úrovni by měla být vytvořena participativní fóra a struktury s cílem zajistit aktivní zapojení všech relevantních zainteresovaných stran, zejména nevládních organizací,

 

EIB a navrhovatel projektu by měli vzít výsledky tohoto zapojení v úvahu .

 

Vytvoří se mechanismy podávání stížností a opravných prostředků, které jsou přístupné během procesu zapojení veřejnosti i v průběhu provádění operací EIB.

 

 

Pozměňovací návrh    19

Návrh rozhodnutí

Čl. 10 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise podává každý rok Evropskému parlamentu a Radě zprávu o finančních operacích EIB uskutečněných na základě tohoto rozhodnutí. Tato zpráva zahrnuje hodnocení finančních operací EIB na úrovni projektů a odvětví a na celostátní a regionální úrovni, jakož i příspěvku finančních operací EIB k naplňování cílů vnější politiky a strategických cílů EU. Zpráva zejména zhodnotí dodržování tohoto rozhodnutí při finančních operacích EIB, přičemž vezme v úvahu operativní pokyny uvedené v článku 5, a zahrne oddíly týkající se přidané hodnoty pro dosahování politických cílů EU a spolupráce s Komisí, jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými institucemi, včetně spolufinancování.

1. Komise podává každý rok Evropskému parlamentu a Radě zprávu o finančních operacích EIB uskutečněných na základě tohoto rozhodnutí. Tato zpráva zahrnuje hodnocení finančních operací EIB na úrovni projektů a odvětví a na celostátní a regionální úrovni a hodnocení dostupnosti, transparentnosti a účelnosti půjček, jakož i hodnocení příspěvku finančních operací EIB k naplňování cílů vnější politiky a strategických cílů EU. Zpráva zejména zhodnotí dodržování tohoto rozhodnutí při finančních operacích EIB, přičemž vezme v úvahu operativní pokyny uvedené v článku 5, a zahrne oddíly týkající se přidané hodnoty pro dosahování politických cílů EU a toho, jak EIB při koncipování a monitorování financovaných projektů zohlednila ekologickou a sociální udržitelnost, a spolupráce s Komisí, jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými institucemi, včetně spolufinancování. Zpráva obsahuje rovněž hodnocení politiky lidských a hmotných zdrojů EIB v souvislosti s jejími činnostmi mimo Unii. Konečně by měla obsahovat zvláštní oddíl věnovaný podrobnému hodnocení opatření, která EIB přijala, aby vyloučila z nároku na záruku veškeré operace, které by umožňovaly jakoukoli formu daňových úniků nebo k ní přispívaly, přičemž zvláštní pozornost se věnuje operacím, při nichž EIB využívá finanční nástroje.

 

 

Pozměňovací návrh    20

Návrh rozhodnutí

Čl. 10 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pro účely odstavce 1 předkládá EIB Komisi roční zprávy o finančních operacích EIB uskutečněných na základě tohoto rozhodnutí na úrovni projektů a odvětví a na celostátní a regionální úrovni a o naplňování cílů vnější politiky a strategických cílů EU, včetně spolupráce s Komisí, jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými institucemi.

2. Pro účely odstavce 1 předkládá EIB Komisi roční zprávy o finančních operacích EIB uskutečněných na základě tohoto rozhodnutí na úrovni projektů a odvětví a na celostátní a regionální úrovni, o dostupnosti, transparentnosti a účelnosti půjček a o naplňování cílů vnější politiky a strategických cílů EU, včetně spolupráce s Komisí, jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými institucemi. Jakákoli dohoda mezi EIB a jinými MFI nebo dvoustrannými institucemi týkající se finančních operací podle tohoto rozhodnutí by měla být oznámena Evropskému parlamentu a Radě v rámci výroční zprávy Komise. Zveřejňují se všechna memoranda o porozumění uzavřená mezi EIB a jinými MFI nebo dvoustrannými institucemi, která se vztahují k provádění finančních operací v rámci tohoto rozhodnutí.

 

 

Pozměňovací návrh    21

Návrh rozhodnutí

Čl. 10 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Informace uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 poskytuje EIB na vlastní náklady.

5. Informace uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 poskytuje a zveřejňuje EIB na vlastní náklady.

 

 

Pozměňovací návrh    22

Návrh rozhodnutí

Článek 14

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise předloží závěrečnou zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí do 31. října 2014.

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě závěrečnou zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí do 31. října 2014.

 

 

Pozměňovací návrh    23

Návrh rozhodnutí

Příloha II – bod A bod 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Chorvatsko, Turecko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

Chorvatsko, Turecko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Island.

 

Pozměňovací návrh    24

Návrh rozhodnutí

Příloha II – bod A bod 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko, Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999), Island.

Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko, Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999).

 

 

POSTUP

Název

Poskytnutí záruky Unie na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii

Referenční údaje

KOM(2010)0174 – C7-0110/2010 – 2010/0101(COD)

Příslušný výbor

BUDG

Výbor, který zaujal stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ECON

17.6.2010

 

 

 

Navrhovatel

       Datum jmenování

George Sabin Cutaş

15.6.2010

 

 

Projednání ve výboru

28.9.2010

18.10.2010

 

 

Datum přijetí

26.10.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Slavi Binev, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Markus Ferber, Elisa Ferreira, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Philippe Lamberts, Werner Langen, Astrid Lulling, Hans-Peter Martin, Ivari Padar, Anni Podimata, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Peter Skinner, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Marianne Thyssen

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Sophie Auconie, Sari Essayah, Ashley Fox, Enrique Guerrero Salom, Thomas Mann, Gay Mitchell, Gianni Pittella, Andreas Schwab, Tatjana Ždanoka

 

 

 

POSTUP

Název

Poskytnutí záruky Unie na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii

Referenční údaje

KOM(2010)0174 – C7-0110/2010 – 2010/0101(COD)

Datum predložení EP

21.4.2010

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

BUDG

19.5.2010

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

AFET

19.5.2010

DEVE

19.5.2010

INTA

19.5.2010

CONT

17.6.2010

 

ECON

17.6.2010

 

 

 

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Ivailo Kalfin

10.5.2010

 

 

Datum přijetí

26.1.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Damien Abad, Alexander Alvaro, Marta Andreasen, Reimer Böge, Lajos Bokros, Giovanni Collino, Göran Färm, Salvador Garriga Polledo, Ivars Godmanis, Estelle Grelier, Lucas Hartong, Jutta Haug, Monika Hohlmeier, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Ivailo Kalfin, Alain Lamassoure, Nadezhda Neynsky, Miguel Portas, Angelika Werthmann, Jacek Włosowicz

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Roberto Gualtieri, Jan Mulder

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Marit Paulsen

 

 

[1]  Úř. věst. L 190, 22. 7. 2009, s. 1.
[2]  Úř. věst. L 145, 10. 6. 2009, s. 10.
[3]   KOM(2008)0308 .
[4] Podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999). 
[5]   KOM(2009)0495 .
[6]   Jak vymezuje seznam příjemců oficiální rozvojové pomoci OECD (který zahrnuje nejméně rozvinuté země, země s nízkými příjmy i země se středními příjmy).
[7]   Podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999).
[8]   Operace EIB v Bělorusku zůstávají nadále vázány na pokrok směrem k demokracii v souladu se závěry Rady ze dne 17.11.09 o Bělorusku a s usnesením Evropského parlamentu ze dne 10. března 2010 o situaci občanské společnosti a národnostních menšin v Bělorusku. (Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 37) Komise oznámí EIB, zda byly tyto podmínky splněny, a současně informuje Radu a Evropský parlament.