Dokument ze zasedání
14. 3. 2011
ZPRÁVA
o účinnosti financování EU v oblasti vyřazování jaderných elektráren z provozu v nových členských státech
( 2010/2104(INI) )
Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodaj: Marian-Jean Marinescu
PR_INI
OBSAH
Strana
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU............................................................3
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ..............................................................................................11
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku...........................14
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU ..............................................17
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o účinnosti financování EU v oblasti vyřazování jaderných elektráren z provozu v nových členských státech
( 2010/2104(INI) )
Evropský parlament,
– s ohledem na Protokol č. 4 o jaderné elektrárně Ignalina v Litvě[1] a na Protokol č. 9 o blocích 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku[2], které jsou připojeny ke smlouvě o přistoupení, a na článek 30 Protokolu o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie[3].
– s ohledem na nařízení Rady o provádění Protokolu č. 4 o jaderné elektrárně Ignalina v Litvě[4], o provádění Protokolu č. 9 o blocích 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku[5] a o finanční pomoci Unie v souvislosti s vyřazováním z provozu bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku („program Kozloduj“)[6],
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o využívání finančních zdrojů určených na vyřazování jaderných zařízení z provozu ( KOM(2007)0794 ) a na doprovodný dokument „Údaje o finančních prostředcích na vyřazování jaderných zařízení z provozu“ ( SEK(2007)1654 ),
– s ohledem na doporučení Komise ze dne 24. října 2006 o správě finančních zdrojů na vyřazování jaderných zařízení z provozu[7],
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku ( A7-0054/2011 ),
A. vzhledem k tomu, že tři kandidátské země EU – Litva, Slovensko a Bulharsko – provozovaly staré jaderné elektrárny, o nichž bylo rozhodnuto, že budou zavřeny, a během jednání o přistoupení byla stanovena data předčasného uzavření bloků těchto tří jaderných elektráren,
B. vzhledem k tomu, že EU uznala, že předčasné uzavření a následné vyřazení bloků těchto tří jaderných elektráren z provozu představuje významnou finanční a hospodářskou zátěž, kterou příslušné členské státy nemohou nést pouze samy, ustanovily smlouvy o přistoupení i následná nařízení Rady o provádění těchto smluv finanční pomoc pro příslušné členské státy; vzhledem k tomu, že však nebylo jasně rozhodnuto, zda by pomoc měla pokrývat veškeré náklady na vyřazení elektráren z provozu nebo kompenzovat všechny hospodářské důsledky; připomíná, že Bulharsko a Slovensko zůstávají i v současné době čistými vývozci elektřiny,
C. vzhledem k tomu, že pomoc je určena na opatření v následujících oblastech:
· vyřazení z provozu (přípravné práce pro uzavření elektráren, podpora regulačních orgánů, příprava dokumentace nezbytné k vyřazení elektráren z provozu a vydání licencí, bezpečná údržba a dohled po jejich uzavření, zpracování odpadu, uskladnění odpadu a vyhořelého paliva a dekontaminace, demontáž),
· energetika (modernizace a ekologičtější provoz stávajících zařízení, nahrazení výrobní kapacity odstavených bloků, zlepšení zabezpečení dodávek energie a zvýšení energetické účinnosti a další opatření přispívající k nezbytné restrukturalizaci a modernizaci energetické infrastruktury),
· sociální dopady (podpora zaměstnanců elektrárny při udržování vysoké úrovně bezpečnosti po uzavření elektrárny a před její demontáží a přeškolení zaměstnanců na nové úkoly při vyřazování elektrárny z provozu),
D. vzhledem k tomu, že pomoc byla zahájena před přistoupením a předtím, než byly příslušné bloky uzavřeny, a v mezinárodních fondech na podporu vyřazování jaderných elektráren z provozu se nashromáždily finanční prostředky, zatímco administrativní přípravy nadále pokračovaly,
E. vzhledem k tomu, že vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jejich odpadem představuje technicky složitou operaci, která si žádá značné finanční zdroje a nese s sebou environmentální, technickou, sociální a finanční odpovědnost,
1. konstatuje, že Litva, Slovensko i Bulharsko splnily své závazky vyplývající ze smlouvy o přistoupení a příslušné bloky ve třech jaderných elektrárnách včas uzavřely: blok 1 jaderné elektrárny Ignalina byl odstaven dne 31. prosince 2004 a blok 2 dne 31. prosince 2009; blok 1 jaderné elektrárny Bohunice V1 byl odstaven dne 31. prosince 2006 a blok 2 dne 31. prosince 2008; bloky 1 a 2 jaderné elektrárny Kozloduj byly odstaveny dne 31. prosince 2002 a bloky 3 a 4 dne 31. prosince 2006;
2. připomíná také, že se všechny tři členské státy pokusily znovu projednat své politické závazky ohledně odstavení reaktorů, což vedlo ke zpožděním v tomto procesu;
3. připomíná existenci právního základu pro poskytování finanční pomoci; připomíná, že částky jsou stanovovány každoročně prostřednictvím rozhodnutí Komise na základě individuálních výročních kombinovaných programových dokumentů, což umožňuje zajistit kontrolu nad vývojem a financováním schválených projektů;
4. konstatuje, že z důvodu omezených zkušeností EU a údajů v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu bylo o finanční pomoci rozhodnuto, aniž by existovala možnost jasně stanovit finanční strop; konstatuje, že podmínky pro stanovení stropů nebyly konkrétně určeny ani poté, co byly připraveny plány a strategie pro vyřazení elektráren z provozu, což vedlo k tomu, že o další finanční pomoci muselo být rozhodováno v jednotlivých fázích a případ od případu;
5. domnívá se, že cílem pomoci Společenství je podpořit tyto tři členské státy v tom, aby unesly finanční a hospodářskou zátěž způsobenou pevně stanovenými daty předčasného uzavření elektráren a pokrýt náklady na mnoho nezbytných činností spojených s jejich vyřazením z provozu, investovat do energetických projektů s cílem omezit energetickou závislost a napomoci ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s vyřazením těchto elektráren z provozu; konstatuje však, že ve všech třech případech přesáhly náklady na vyřazení elektráren z provozu výši plánované pomoci EU a pravděpodobně také přesáhnou původní odhady; konstatuje také, že velká část finančních prostředků byla použita na energetické projekty, a ne na hlavní cíl finanční pomoci, kterým je vyřazení jaderných elektráren z provozu;
6. domnívá se, že koncept solidarity Evropské unie účinně přispívá ke zmírnění hospodářských dopadů předčasného uzavření elektráren na odvětví energetiky; konstatuje však, že v době přípravy této zprávy bylo samotné vyřazování elektráren z provozu stále ještě v počáteční fázi;
7. konstatuje, že v zájmu bezpečnosti a zdraví všech lidí v Evropě by měla být vyřazení dotčených jaderných elektráren z provozu přisouzena nejvyšší důležitost;
8. obává se, že nedostatek finančních zdrojů na opatření pro vyřazování jaderných elektráren z provozu jejich vyřazování z provozu zpozdí a ohrozí životní prostředí a lidské zdraví;
9. zdůrazňuje, že pro vyřazení těchto předčasně odstavených bloků třech uvedených jaderných elektráren z provozu je maximálně důležitá otázka bezpečnosti; vyzývá proto Radu, Komisi a členské státy, aby to měly na paměti při příjímání všech budoucích rozhodnutí o vyřazování jaderných zařízení z provozu obecně a zejména v případě těchto tří programů na vyřazení z provozu; vyzývá Komisi, aby zajistila odpovídající koordinaci s členskými státy a stanovila přesné harmonogramy pro dokončení projektů;
10. s obavami konstatuje, že podrobné plány na vyřazení elektráren z provozu, které jsou součástí tří příslušných programů na vyřazení z provozu, ještě nebyly dokončeny, neexistují proto dostatečné informace o harmonogramech, nákladech na jednotlivé projekty ani o zdrojích financování; naléhavě tedy vyzývá příslušné vnitrostátní orgány, aby plány dokončily, a Komisi, aby o tom podala zprávu a aby pro projekty na vyřazování elektráren z provozu poskytla podrobné dlouhodobé finanční plánování; vyzývá Komisi, aby jasně popsala zaměření finančních prostředků EU nezbytných k dosažení těchto plánů;
11. vyzývá Komisi, aby se zabývala způsoby, jak změnit metody EU v oblasti financování operací na vyřazování jaderných zařízení z provozu s ohledem na strategie používané v členských státech a jejich správních strukturách a jak zjednodušit pravidla pro správu souvisejících finančních prostředků tak, aby neměla negativní dopad na zajištění a bezpečnost těchto operací;
12. konstatuje, že chybí jasné rozdělení odpovědnosti mezi účastníky procesu financování a účastníky procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu; domnívá se, že by Komise měla mít hlavní odpovědnost za provádění pomoci EU a že by mělo být zavedeno společné řízení s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj;
13. domnívá se, že pro účely přidělování zakázek by bylo vhodné uplatňovat kritérium vzájemnosti v rámci Společenství zvýhodňující evropské podniky, a zejména uplatňovat zásady uvedené v článku 58 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími mimo jiné v odvětví energetiky;
14. připomíná, že celková finanční pomoc Evropské unie třem příslušným členským státům do konce roku 2013 činí 2 847,78 milionu EUR; zdůrazňuje, že přestože mezi jadernými elektrárnami existují rozdíly, zejména pokud jde o skladování paliva, programy v zásadě používají tutéž technologii; připomíná však, že existují však výrazné rozdíly v přidělených částkách: Ignalina (2 bloky) – 1 367 milionů EUR; Bohunice (2 bloky) – 613 milionů EUR; a Kozloduj (4 bloky) 867,78 milionů EUR;
15. připomíná – podle údajů dostupných na konci roku 2009 – odlišnou situaci členských států, pokud jde o vyplacené částky: celkem 1 367 milionů EUR, vyčleněno 875,5 milionů EUR (64,04 %), vyplaceno 760,4 milionů EUR (55,62 %), Bohunice: celkem 613 milionů EUR, vyčleněno 363,72 milionů EUR (59,33 %), vyplaceno 157,87 milionů EUR (25,75 %), Kozloduj: celkem 867,78 milionů EUR, vyčleněno 567,78 milionu EUR (65,42 %), vyplaceno 363,149 milionů EUR (41,84 %), převážně z důvodu odlišného harmonogramu pro uzavření jaderných elektráren;
16. domnívá se, že je nezbytné, aby byly fondy spravovány a jejich zdroje využívány s absolutní transparentností; uznává význam řádného a transparentního řízení finančních zdrojů s náležitým externím dohledem pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže na energetickém trhu; doporučuje v této oblasti transparentnost a zapojení veřejnosti;
17. bere na vědomí následující dokončené audity a hodnocení: „Hodnocení v polovině období týkající se pomoci pro vyřazování jaderných elektráren z provozu určené Litvě a Slovensku“ (2007); interní audity všech tří programů provedené EK v roce 2007; audity agentury pro centrální řízení projektů, které provedl Evropský účetní dvůr (EÚD) v roce 2008 a 2009 a týkaly se jaderné elektrárny Ignalina; audit EÚD při přípravě prohlášení o věrohodnosti účtů na rok 2008; studie proveditelnosti EÚD uskutečněná v roce 2009; dále bere na vědomí tyto probíhající činnosti: sdělení Komise očekávané na začátku roku 2011, externí finanční audit EK fondu BIDSF, úplný audit výkonnosti prováděný EÚD a týkající se všech tří programů;
18. domnívá se, že s ohledem na významný objem souvisejících finančních prostředků, nezkušenost při využívání fondů, neznámé faktory, které se objevily během procesu, množství následných změn, přizpůsobování a přidělování dodatečných částek, se počet a zaměření provedených auditů zdá být nedostatečný; lituje skutečnosti, že hodnocení Komise v polovině období týkající se pomoci při vyřazování jaderných elektráren z provozu určené Litvě a Slovensku ze září 2007, nezahrnovalo také Bulharsko (které v té době již pomoc dostávalo);
19. lituje skutečnosti, že Komise neposkytuje Evropskému parlamentu výroční zprávy o využívání finančních zdrojů, které byly vyčleněny na vyřazení jaderných elektráren z provozu; vyzývá proto Komisi, aby sledovala a každoročně podávala Parlamentu zprávu o zlepšeních při využívání finančních prostředků i o tom, zda je pravděpodobné, že nashromážděné finanční prostředky na vyřazení těchto konkrétních bloků tří jaderných elektráren z provozu budou využity během tří následujících let;
20. vyzývá Komisi, aby provedla analýzu a ujistila se, že existuje možnost přidělovat prostředky na budoucí projekty na vyřazení jaderných zařízení z provozu do roku 2013, zejména proto, že licence na vyřazení jaderných zařízení z provozu budou v případě Bohunic vydány v červenci 2011 a v případě Kozloduje na konci roku 2011 a na konci roku 2012;
21. vyzývá Komisi, aby předtím, než budou přiděleny jakékoli další finanční prostředky EU, poskytla srovnávací informace o provádění původních a revidovaných harmonogramů pro různé fáze procesů vyřazování jaderných elektráren z provozu i o opatřeních v energetické a sociální oblasti;
22. vyzývá Komisi, aby podala zprávu o konkrétních zlepšeních, které přineslo ustavení řídícího výboru členských států, k němuž došlo v roce 2007 s cílem podpořit Komisi při provádění programů pomoci, a aby popsala procedurální změny, jež se od té doby uskutečnily;
23. konstatuje, že audit EÚD stále probíhá; navrhuje, že by tento audit měl napomoci při stanovování cílů využívání finančních prostředků a zjišťování účinnosti tohoto využívání, hledání proveditelných návrhů do budoucna i při hodnocení výše dalších finančních prostředků nutných pro vyřazení jaderných zařízení z provozu; vzhledem k tomu, že se jedná o úplný audit výkonnosti, měl by osvětlit:
· zda byly finanční prostředky využity k zamýšleným účelům,
· zda byly řádně koncipovány a dodrženy postupy pro zadávání zakázek,
· zda přidělené finanční prostředky přispívají ke zvýšení bezpečnosti při vyřazování jaderných elektráren z provozu,
· zda postupy pro zadávání zakázek zajistily, že zúčastněné společnosti budou poskytovat bezpečnost na úrovni norem EU,
· zda existují činnosti, jimiž se zabývá úřad OLAF,
· zda došlo k řádné koordinaci mezi třemi existujícími programy, aby bylo možné účinně využít odborných znalostí získaných během dříve připravovaných a financovaných projektů; v jakém směru se programy na vyřazování jaderných zařízení z provozu překrývají (existuje například několik podobných projektů týkajících se skladování, kvalifikace zaměstnanců apod., které mohly být přeneseny z jedné elektrárny do druhé, což by vedlo k úsporám);
24. navrhuje, aby, pokud jde o budoucí činnosti, které mají být v období 2007–2013 financovány z přidělených prostředků EU, byly vyjasněny některé další otázky:
· zda jsou stávající plány a strategie již úplné, nebo zda stále existuje možnost přidat nové činnosti a následně i další finanční prostředky,
· zda již byly dokončeny celkové kapacity pro dočasné uskladnění, stejně jako postup pro výběr konečného místa v daném státě pro umístění konečného radioaktivního odpadu, či nikoli,
· zda je ještě třeba, aby byly přiděleny další finanční prostředky na energetické projekty, nebo zda je nezbytné se zaměřit na projekty vyřazování jaderných zařízení z provozu,
· zda v případě, že tomu tak dosud nebylo, by zkušenosti a projekty využité v případě jedné jaderné elektrárny měly být využity také v případě ostatních elektráren;
25. s obavami konstatuje, že neexistuje tým koordinátorů a odborníků EU, který by se zabýval všemi třemi projekty a díky němuž by se s programem pro vyřazování jaderných zařízení z provozu nakládalo jako s jedním balíčkem založeným na zkušenostech EU, což by umožnilo součinnost mezi všemi třemi případy;
26. zdůrazňuje, že je nutná větší koordinace těchto tří programů, aby se zajistilo lepší plánování činností a vzájemné sdílení získaných zkušeností; domnívá se, že tato zkušenost může být užitečná pro celou Evropskou unii, jelikož reaktory se na konci své životnosti vyřazují všude; vyzývá proto všechny zúčastněné strany, aby vytvořily a shromáždily osvědčené postupy v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu a zajistily co nejlepší využití získaných zkušeností a údajů v jiných členských státech, které mají jaderné elektrárny;
27. vyzývá Komisi, aby zřídila koordinační tým, jehož úkolem by bylo:
· dohlížet na vypracování závěrečného plánu s jasným harmonogramem,
· dohlížet na využití finančních prostředků, které byly dosud přiděleny,
· zjistit, zda má EU v tomto procesu i nadále hrát nějakou úlohu, a pokud ano, přesně stanovit míru tohoto zapojení,
· rozhodovat o úkolech, včetně stanovení úlohy Evropské banky pro obnovu a rozvoj, a dohled nad dokončením procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu;
28. konstatuje, že při financování operací spojených s vyřazováním jaderných zařízení z provozu by měla být uplatňována zásada „znečišťovatel platí“ a že provozovatelé jaderných zařízení by měli již během produktivního života jaderného zařízení zajistit vyčlenění finančních zdrojů, které budou dostačovat k pokrytí budoucích nákladů na vyřazení jaderného zařízení z provozu;
29. konstatuje, že předčasné uzavření reaktorů zabránilo plánovanému nashromáždění potřebných částek v příslušných vnitrostátních fondech, které měly pokrýt veškeré náklady spojené s vyřazením daných jaderných elektráren z provozu;
30. vyzývá Komisi, aby s ohledem na různé strategie používané jednotlivými členskými státy prozkoumala možné způsoby harmonizace přístupů k financování vyřazování jaderných zařízení z provozu v rámci EU, aby bylo zajištěno včasné shromáždění nezbytných finančních zdrojů, aniž by však byla narušena bezpečnost procesu vyřazování z provozu;
Jaderná elektrárna Ignalina
31. vítá skutečnost, že většina projektů v oblasti energetické účinnosti a zajišťování dodávek elektřiny, které jsou součástí programu Ignalina, se v současné době realizuje, nebo jsou již dokončeny;
32. s obavami konstatuje, že v případě klíčových projektů řízení infrastruktury pro nakládání s odpady (sklad vyhořelého paliva a projekt na uskladnění odpadu) došlo k významným zpožděním, která způsobila dodatečné náklady oproti původním odhadům; konstatuje, že časová rezerva v systému je téměř vyčerpána a že zpoždění mohou mít dopad na kritická místa celého plánu na vyřazení elektrárny z provozu, což by mělo za následek odpovídající nárůst nákladů; vyzývá Komisi, aby podala zprávu o výsledcích přehodnocení harmonogramu projektu;
33. konstatuje, že významná část finančních prostředků byla přidělena na energetické projekty, že je stále zapotřebí velkého množství finančních prostředků pro vyřazení elektrárny zařízení z provozu a vnitrostátní prostředky na pokrytí těchto nákladů nestačí – ve státním fondu pro vyřazení jaderné elektrárny Ignalina z provozu se dosud nashromáždilo pouze něco přes 100 milionů EUR (přitom jen technické náklady na vyřazení elektrárny z provozu se pohybují od 987 milionů EUR do 1300 milionů EUR) a významná část těchto financí byla použita na jiné projekty než na vyřazování elektrárny z provozu; vyzývá, aby byla v tomto ohledu přijata příslušná opatření, zejména ze strany daného členského státu;
Jaderná elektrárna Bohunice
34. vítá pokrok, k němuž došlo v programu zaměřeném na jadernou elektrárnu Bohunice;
35. konstatuje, že přestože je pomoc Společenství určena na vyřazení jaderné elektrárny, a zejména reaktorů elektrárny V1, z provozu a na zabezpečení dodávek, nevyčlenil vnitrostátní jaderný fond žádné specifické zdroje financování na probíhající projekt vyřazování elektrárny A 1 z provozu;
36. konstatuje, že při provádění některých projektů na vyřazení elektrárny z provozu, jako je rekonstrukce systému fyzické ochrany areálu, historický projekt na zpracování odpadu a výstavba dočasného skladu radioaktivního odpadu v Bohunicích, došlo k významným zpožděním; naléhavě vyzývá Komisi a slovenskou stranu, aby přijaly opatření, jimiž budou předcházet zpožděním a zamezí ohrožení plánovaného pokroku prací na vyřazení elektrárny z provozu;
Jaderná elektrárna Kozloduj
37. vítá celkově dobré technické a finanční výsledky programu Kozloduj i přezkum strategie pro vyřazování bloků 1 až 4 z provozu – tato strategie byla změněna z původní strategie odložené demontáže na strategii okamžité postupné demontáže;
38. s obavami bere na vědomí poměrně vysoký podíl energetických projektů na přidělených veřejných finančních prostředcích; vyzývá Komisi, aby sledovala provádění zbývajících energetických projektů a podala zprávu o jejich výsledcích; vyzývá, aby ve zbývajícím období programu Kozloduj došlo k nárůstu podílu projektů souvisejících s vyřazováním elektrárny z provozu a zpracováním odpadu;
39. zdůrazňuje, že je třeba, aby existovala komplexní administrativní koordinace mezi státním podnikem pro radioaktivní odpad, který je v současnosti odpovědný za bloky 1 a 2, a jadernou elektrárnou Kozloduj, která odpovídá za bloky 3 a 4; vyzývá bulharskou stranu, aby analyzovala sdílené řízení a v této souvislosti včas provedla nezbytná opatření s cílem zlepšit stávající situaci anebo aby pro bloky 1 až 4 zavedla společné řízení;
40. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi a také vládám Bulharska, Litvy a Slovenska.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Uvedené tři země – Litva, Slovensko a Bulharsko – provozovaly staré jaderné reaktory sovětské konstrukce, v jejichž případě dospělo mezinárodní společenství v souladu s mnohostranným akčním programem skupiny G7 přijatým na summitu v Mnichově v roce 1992 k závěru, že není možné je za ekonomicky přijatelné náklady modernizovat tak, aby splňovaly minimální normy bezpečnosti. V průběhu jednání o přistoupení do Evropské unie se tyto tři země zavázaly, že tyto jaderné reaktory do stanoveného data uzavřou a následně je vyřadí z provozu. Jelikož Evropská unie uznává, že předčasné uzavření elektráren představuje výjimečný finanční náklad, ze solidarity se zavázala, že na vyřazení těchto bloků reaktoru z provozu do konce roku 2013 poskytne přiměřenou dodatečnou finanční pomoc.
Před vstupem do EU byla pomoc Litvě a Slovensku poskytována prostřednictvím programu PHARE[8], v letech 2004–2006 byla poskytována v rámci Protokolů k Aktu o přistoupení a od roku 2007 stanovují nařízení Rady týkající se Litvy[9] a Slovenska[10], že pomoc bude poskytována i v období 2007–2013.
V případě Bulharska přispívala EU v období před přistoupením (do roku 2007) na vyřazení jaderné elektrárny Kozloduj z provozu prostřednictvím programu PHARE, pomoc na období 2007–2009 byla poskytována v souladu s Protokolem k Aktu o přistoupení (na základě strategie odloženého vyřazení elektrárny z provozu, která byla tehdy zvolena); v roce 2009 požádalo Bulharsko o prodloužení finanční pomoci, aby mohlo pokračovat podle revidované strategie okamžitého vyřazení elektrárny z provozu, a nařízení Rady[11] zajišťuje, aby pomoc pokračovala i v období 2010–2013.
Přehled finanční pomoci členským státům od roku 1999 do roku 2013 (v milionech EUR), jak je zakotvena v základních právních aktech (stávající roční závazky upravené o inflaci):
| 1999–2003 | 2004–2006 | 2007–2013 | Celkem |
Litva | 210 | 285 | 837 | 1332 |
Slovensko | 90 | 90 | 423 | 603 |
Bulharsko | 155 | 185 | 510 | 850 |
Mezisoučet | 455 | 560 | 1770 | 2785 |
Do konce roku 2009 byla výše závazků vůči těmto třem zemím následující: 878,5 milionů EUR v případě Litvy, 363,7 milionů EUR v případě Slovenska a 567,8 milionů EUR v případě Bulharska.
Právní základ
V Protokolu č. 4[12] k Aktu o přistoupení se Litva zavázala, že do roku 2005 uzavře blok 1 jaderné elektrárny Ignalina a blok 2 nejpozději do 31. prosince 2009 a že následně tyto bloky vyřadí z provozu. V období 2004–2006 mělo Společenství Litvě poskytnout dodatečnou finanční pomoc na podporu jejího úsilí o vyřazení elektrárny z provozu a k řešení dopadů uzavření a vyřazení tohoto zařízení z provozu.
Pomoc měla být ve výši 285 milionů EUR na období 2004–2006 (320 milionů EUR po úpravě o inflaci).
Pomoc byla určena na opatření podporující vyřazení elektrárny z provozu; opatření na ekologičtější provoz stávajících zařízení v souladu s acquis a modernizační opatření pro konvenční výrobní kapacitu, která má nahradit zrušenou výrobní kapacitu, a další opatření, jež jsou důsledkem rozhodnutí o uzavření této elektrárny a jejím vyřazení z provozu a přispívají k nezbytné restrukturalizaci, ekologičtějšímu provozu a modernizaci odvětví výroby energie, přenosu a distribuce energie v Litvě, jakož i ke zvyšování bezpečnosti dodávek energie a zlepšování energetické účinnosti v této zemi.
Pomoc měla také zahrnovat opatření na podporu toho, aby zaměstnanci elektrárny zachovávali vysoký stupeň provozní bezpečnosti v jaderné elektrárně Ignalina v obdobích před uzavřením reaktorů a během jejího vyřazování z provozu. Příspěvek na některá opatření v rámci programu Ignalina se možná vyšplhal až na 100 % celkových výdajů. Unie se na základě stejných prvků a zásad zavázala poskytnout přiměřenou dodatečnou pomoc Společenství na podporu úsilí o vyřazení elektrárny z provozu po roce 2006.
V Protokolu č. 9[13] k Aktu o přistoupení se Slovensko zavázalo, že do 31. prosince 2006 odstaví blok 1 jaderné elektrárny Bohunice V1 a blok 2 nejpozději do 31. prosince 2008 a že následně tyto bloky vyřadí z provozu. V období 2004–2006 mělo Společenství Slovensku poskytnout finanční pomoc na podporu jeho úsilí o vyřazení zařízení z provozu a k řešení dopadů odstavení a vyřazení z provozu.
Pomoc na období 2004–2006 měla být ve výši 90 milionů EUR.
O této pomoci mělo být rozhodnuto a měla být realizována v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 3906/89 ze dne 18. prosince 1989 o hospodářské pomoci některým zemím střední a východní Evropy[14].
Rozhodnutí o pokračování pomoci EU v této oblasti po roce 2006 mělo zohlednit skutečnost, že vyřazování jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu bude muset pokračovat i po skončení tehdejšího finančního výhledu a že tento postup představuje pro Slovensko významnou finanční zátěž.
Článek 30 Protokolu o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie[15] specifikuje, že Bulharsko definitivně uzavřelo a připravilo k následnému vyřazení z provozu bloky 1 a 2 jaderné elektrárny Kozloduj a zavázalo se (v roce 2006) definitivně odstavit a následně vyřadit z provozu bloky 3 a 4. V období 2007–2009 mělo Společenství Bulharsku poskytnout finanční pomoc na podporu jeho úsilí při vyřazování bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj z provozu a na řešení důsledků jejich uzavření a vyřazení z provozu.
Pomoc měla představovat 210 milionů EUR (v cenách z roku 2004), které měly být v období 2007–2009 rozděleny na totožné roční tranše ve výši 70 milionů EUR (v cenách z roku 2004).
Pomoc se měla vztahovat na opatření na podporu vyřazování elektrárny z provozu, opatření na zlepšení životního prostředí v souladu s acquis; opatření na modernizaci odvětví výroby, přenosu a distribuce konvenční energie, opatření na zvýšení energetické účinnosti, opatření na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie i na zvýšení bezpečnosti dodávek energie v Bulharsku.
V roce 2006 a 2007 přijala Evropská rada nové nařízení pro Litvu[16] a Slovensko[17], které vytvořilo právní základ pro další poskytování pomoci Evropské unie těmto zemím. Od poloviny roku 2010 poskytuje nové nařízení Rady[18] právní základ pro dodatečnou pomoc Evropské unie Bulharsku v období 2010–2013.
Řízení, audit a kontrola
Finanční pomoc Evropské unie byla poskytována ve formě příspěvků třem Mezinárodním fondům na podporu vyřazování elektráren z provozu, které jsou spravovány Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Od roku 2004 je část finanční pomoci Litvě poskytována také jako přímá podpora s cílem provádět ustanovení čl.2.4[19] Protokolu o přistoupení prostřednictvím národní agentury (agentury pro centrální řízení projektů).
V roce 2007 byl zřízen řídící výbor členských států, který pomáhá Komisi při provádění programů pomoci, a došlo ke změně postupů Komise. Bylo podepsáno memorandum o porozumění mezi Komisí a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a ve spolupráci s přijímajícími zeměmi byl vytvořen společný řídící výbor pro zlepšení koordinace programu.
Program pomoci byl pravidelně auditován a hodnocen: hodnocení Litvy a Slovenska v polovině období bylo dokončeno v roce 2007; interní audity Evropské komise prověřující všechny tři programy proběhly v roce 2007; Evropská komise a Evropský účetní dvůr provedly audit agentury pro centrální řízení projektů; Evropský účetní dvůr uskutečnil audit pro prohlášení o věrohodnosti (za rok 2008) i studii proveditelnosti týkající se úplného auditu výkonnosti. Evropský účetní dvůr v současnosti provádí audity výkonnosti všech tří programů a zvláštní zpráva EÚD se očekává na podzim 2011.
Výhled do budoucnosti
Zvažujeme-li výhledy na rok 2013, kdy skončí stávající finanční výhled, lze na základě stávajícího vývoje očekávat, že budou dokončeny, nebo téměř dokončeny hlavní investiční projekty a že budou existovat a fungovat nové organizační a řídící struktury pro vyřazování elektráren z provozu.
Přestože zpoždění programů se blíží k hranici, kdy by mohlo mít dopad na harmonogramy vyřazování elektráren z provozu, v současnosti se stále očekává, že do roku 2013 budou zahájeny práce na demontáži elektrárny, nakládání s odpady z vyřazených reaktorů i práce zaměstnanců elektrárny.
Poslední závazek Evropské komise bude přijat v roce 2013, provádění prací financovaných z těchto závazků však bude probíhat i po tomto datu.
1. 3. 2011
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu
k účinnosti a účelnosti financování z prostředků EU v oblasti vyřazování jaderných elektráren z provozu v nových členských státech
( 2010/2104(INI) )
Navrhovatel: Zigmantas Balčytis
NÁVRHY
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
A. vzhledem k tomu, že během jednání o přistoupení vlády Litvy, Slovenska a Bulharska ve svých smlouvách o přistoupení souhlasily s tím, že uzavřou některé starší jaderné reaktory, a pevně stanovily data jejich předčasného uzavření,
B. vzhledem k tomu, že uzavření a následné vyřazení těchto jaderných elektráren z provozu představuje významnou finanční a hospodářskou ztrátu a přetrvávající zátěž, kterou příslušné členské státy nemohou plně nést samy,
C. vzhledem k tomu, že vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jejich odpadem představuje technicky složité operace, které si žádají značné finanční zdroje a nesou s sebou environmentální, technickou, sociální a finanční odpovědnost,
1. konstatuje, že při financování operací spojených s vyřazováním jaderných zařízení z provozu by měla být uplatňována zásada „znečišťovatel platí“ a že provozovatelé jaderných zařízení by měli již během produktivního života jaderného zařízení zajistit vyčlenění finančních zdrojů, které budou dostačovat k pokrytí budoucích nákladů na vyřazení jaderného zařízení z provozu; v uvedených třech případech však předčasné uzavření jaderných elektráren před ukončením jejich provozní životnosti vyčlenění nezbytných finančních prostředků znemožnilo;
2. konstatuje, že pokud nejsou nezbytná opatření přijata včas, mohou operace spojené s vyřazováním jaderných zařízení z provozu představovat riziko pro zdraví občanů a pro životní prostředí, a proto je třeba již během fungování daného zařízení vytvořit a vyčlenit dostatečné finanční zdroje a tak zajistit, aby vyřazení jaderného zařízení z provozu proběhlo v souladu s bezpečnostními standardy;
3. konstatuje, že v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu má EU omezené zkušenosti, a proto zdůrazňuje, že při vyřazování těchto předčasně uzavřených jaderných elektráren z provozu má zásadní význam otázka bezpečnosti, což je třeba brát v potaz při všech budoucích rozhodnutích učiněných všemi zainteresovanými stranami;
4. uznává význam řádného a transparentního řízení finančních zdrojů s náležitým externím dohledem pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže na energetickém trhu; doporučuje v této oblasti transparentnost a zapojení veřejnosti; domnívá se, že pro účely přidělování zakázek by bylo vhodné uplatňovat v rámci Společenství kritérium vzájemnosti zvýhodňující evropské podniky, a zejména uplatňovat zásady uvedené v článku 58 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími mimo jiné v odvětví energetiky;
5. zdůrazňuje, že je nutné, aby zmiňované tři jaderné elektrárny předložily podrobný plán konečného vyřazení z provozu, který je nutný k vypracování finančního plánu, jenž umožní předejít rizikům a nejistotám;
6. konstatuje, že předčasné vyřazování jaderných zařízení z provozu má přímý dopad na zdroje energie dotyčných členských států (a jejich ceny); domnívá se, že za účelem vyrovnání se s negativními dopady je třeba podporovat rozvoj alternativních a konkurenceschopných zdrojů energie produkujících nízké emise a že by se mělo náležitě posoudit zavedení vhodných kompenzačních mechanismů určených ke krytí nákladů na vyřazení jaderných zařízení z provozu a odstranění odpadu až do konečné fáze, kdy budou tyto tři země schopny pokrýt zbývající náklady samy;
7. zdůrazňuje, že je nutná větší koordinace těchto tří programů, aby se zajistilo lepší plánování činností a sdílení získaných zkušeností; tato zkušenost by mohla být užitečná pro celou Evropskou unii, neboť reaktory se na konci své životnosti vyřazují všude; vybízí proto všechny zúčastněné strany, aby v oblasti vyřazování elektráren z provozu zajistily uplatňování a shromažďování osvědčených postupů a využívání získaných zkušeností a údajů členskými státy s jadernými elektrárnami;
8. s ohledem na různé strategie používané jednotlivými členskými státy vyzývá Komisi, aby prozkoumala možné způsoby harmonizace přístupů EU k financování vyřazování jaderných zařízení z provozu, neboť je třeba zajistit včasné shromáždění nezbytných finančních zdrojů bez narušení bezpečnosti procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu;
9. domnívá se, že pokud bude postup vyřazování jaderných zařízení z provozu harmonizován, měly by být zohledněny příslušné administrativní struktury členských států a samotný proces řízení zdrojů by měl být zjednodušen.
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí | 28.2.2011 |
|
|
| |
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 39 0 1 | |||
Členové přítomní při konečném hlasování | Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Robert Goebbels, Fiona Hall, Jacky Hénin, Edit Herczog, Romana Jordan Cizelj, Arturs Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Béla Kovács, Philippe Lamberts, Marisa Matias, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Herbert Reul, Paul Rübig, Amalia Sartori, Konrad Szymański, Patrizia Toia, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras | ||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování | Antonio Cancian, Francesco De Angelis, Françoise Grossetête, Jolanta Emilia Hibner, Ivailo Kalfin, Mario Pirillo, Catherine Trautmann | ||||
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí | 3.3.2011 |
|
|
| |
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 22 0 1 | |||
Členové přítomní při konečném hlasování | Inés Ayala Sender, Andrea Češková, Jorgo Chatzimarkakis, Luigi de Magistris, Martin Ehrenhauser, Jens Geier, Gerben-Jan Gerbrandy, Ville Itälä, Iliana Ivanova, Elisabeth Köstinger, Monica Luisa Macovei, Christel Schaldemose, Bart Staes, Georgios Stavrakakis | ||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování | Zuzana Brzobohatá, Derk Jan Eppink, Christofer Fjellner, Monika Hohlmeier, Ivailo Kalfin, Marian-Jean Marinescu, Véronique Mathieu, Barbara Weiler | ||||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování | Adam Gierek | ||||