Dokument ze zasedání

2. 5. 2011

ZPRÁVA

o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku

( KOM(2010)0522 – C7‑0396/2010 – 2010/0276(CNS) )

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Diogo Feio

PR_CNS_art55am

Vysvětlivky

* Postup konzultace

*** Postup souhlasu

***I Řádný legislativní postup (první čtení)

***II Řádný legislativní postup (druhé čtení)

***III Řádný legislativní postup (třetí čtení)

(Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu.)

Pozměňovací návrhy k návrhu aktu

V pozměňovacích návrzích Parlamentu je pozměněný text zvýrazněn tučnou kurzivou. Zvýraznění normální kurzivou je upozorněním pro technická oddělení a označuje části návrhu aktu, u nichž je navržena oprava, a má sloužit k usnadnění vypracování konečného znění (např. zjevné chyby nebo vynechání textu v některé jazykové verzi). Tyto navržené opravy podléhají dohodě příslušných oddělení.

V záhlaví každého pozměňovacího návrhu k existujícímu aktu, který má být návrhem aktu pozměněn, je na třetím řádku uveden existující akt a na čtvrtém řádku ustanovení existujícího aktu, kterého se pozměňovací návrh týká. Převzaté části ustanovení existujícího aktu, které Parlament hodlá změnit, zatímco návrh aktu tento úsek nezměnil, jsou označeny tučně. Případné vypuštění takovýchto úseků se označuje [...].

OBSAH

Strana

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...........................5

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU.........25

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci.............................32

POSTUP...................................................................................................................................47

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku

( KOM(2010)0522 – C7‑0396/2010 – 2010/0276(CNS) )

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Radě ( KOM(2010)0522 ),

– s ohledem na čl. 126 odst. 14 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0396/2010),

– s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

– s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 16. února 2011[1],

– s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci ( A7-0179/2011 ),

1. schvaluje pozměněný návrh Komise;

2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie odpovídajícím způsobem změnila;

3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU[2]**

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. …/…,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 14 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupila návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[3],

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Koordinace hospodářské politiky členských států v rámci Unie podle Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) by měla vést k souladu s hlavními zásadami stability cen, zdravých veřejných financí a měnových podmínek a udržitelné platební bilance s cílem dosáhnout udržitelného růstu a sociální soudržnosti a také cílů stanovených ve Smlouvě o Evropské unii a ve Smlouvě o fungování Evropské unie a zároveň dodržovat horizontální ustanovení Smluv.

(2) Pakt o stabilitě a růstu byl zpočátku tvořen nařízením Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik, nařízením Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku a usnesením Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu. V roce 2005 bylo nařízení (ES) č. 1466/97 změněno nařízením (ES) č. 1055/2005 a nařízení (ES) č. 1467/97 bylo změněno nařízením (ES) č. 1056/2005. Kromě toho byla dne 20. března 2005 přijata zpráva Rady „Zlepšení provádění Paktu o stabilitě a růstu“.

(2a) Toto nařízení by nemělo mít vliv na uplatňování základních práv uznávaných v právních předpisech členských států a Unie, ani by nemělo ovlivňovat právo vyjednávat, uzavírat a uplatňovat kolektivní smlouvy a podávat pracovněprávní žaloby v souladu s právními předpisy a postupy jednotlivých členských států, které by byly v souladu s právními předpisy Unie.

(2b) Vzhledem k tomu, že se metoda postupného řešení jednotlivých problémů zatím neosvědčila, je nutné přijmout komplexní a jednotné řešení dluhové krize eurozóny.

(2c) K politické reakci členských států na hodnocení, rozhodnutí, doporučení a výstrahy, které v rámci evropského semestru vydá Komise nebo Rada by se mělo přihlížet i) v průběhu vynucovacích postupů při uplatňování preventivních a nápravných složek Paktu o stabilitě a růstu, ii) v průběhu vynucovacích opatření pro nápravu makroekonomické nerovnováhy v eurozóně, iii) při zajišťování toho, aby podmínky spojené s přidělováním prostředků z Evropského měnového fondu byly náležitě přizpůsobeny požadavkům daného členského státu a aby hospodářské politiky daného členského státu postupovaly správným směrem, a iv) při zajišťování toho, aby finanční pomoc poskytovaná členským státům z prostředků Evropského měnového fondu zmírnila nárazy způsobené ekonomickým přizpůsobováním, přispívala k tomu, aby nedocházelo k případům insolvence státu, předcházela výdajům vznikajícím jiným zemím v důsledku nákazy a zaručovala finanční stabilitu eurozóny jako celku.

(2d) Komise by měla v rámci posíleného dohledu hrát důležitější a nezávislejší úlohu. To se týká posuzování, monitorování, misí, doporučení a varování zaměřených na konkrétní členské státy. Kromě toho je nutné omezit úlohu Rady při přijímání opatření vedoucích k případným sankcím a ve všech případech, kdy to umožňuje Smlouva o fungování EU, je v Radě zapotřebí používat obrácené hlasování kvalifikovanou většinou. Členové Rady zastupující členské státy, kterých se hlasování týká, a členské státy, které neplní doporučení Rady ohledně přijetí nápravných opatření v rámci Paktu o stabilitě a růstu nebo na řešení nadměrné makroekonomické nerovnováhy, by se hlasování neměly účastnit.

(3) Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých a trvale udržitelných veřejných financí, které jsou prostředkem pro posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst podpořený finanční stabilitou, jenž bude přispívat k tvorbě pracovních míst. Jeho uplatňování by se proto mělo hodnotit s ohledem na jeho schopnost splnit tyto cíle.

(4) V souladu s vysokým stupněm sjednocení ekonomik členských států v rámci Evropské unie, a zejména v eurozóně, je třeba posílit společný rámec pro správu ekonomických záležitostí, a to i pokud jde o dokonalejší rozpočtový dohled.

(4a) Hospodářský vývoj v Unii vedl z hlediska fiskální politiky členských států ke vzniku nových problémů a poukázal zejména na nutnost vytvoření jednotných minimálních požadavků, pokud jde o pravidla a postupy, které se uplatňují při vytváření rozpočtového rámce členských států.

(4b) Zdokonalený rámec pro správu ekonomických záležitostí by se měl opírat o řadu vzájemně propojených politik zaměřených na udržitelný růst a vytváření pracovních míst, které by měly spolu logicky souviset, zejména na strategii Unie pro růst a zaměstnanost, přičemž zvláštní důraz by měl být kladen na rozvoj a posílení vnitřního trhu, podporu mezinárodního obchodu a konkurenceschopnosti, účinný rámec pro prevenci a nápravu nadměrných rozpočtových schodků (Pakt o stabilitě a růstu), pevný rámec pro prevenci a nápravu případů makroekonomické nerovnováhy, minimální požadavky na rozpočtový rámec členských států, přísnější regulaci finančních trhů a dohled nad nimi, včetně obezřetnostního dohledu na makroúrovni vykonávaného Evropskou radou pro systémová rizika a důvěryhodného trvalého mechanizmu řešení krizí.

(4c) Úspěšné vytvoření a zachování dynamického jednotného trhu by se mělo považovat za prvek správného a bezproblémového fungování hospodářské a měnové unie.

(4d) Pakt o stabilitě a růstu a rámec Unie pro správu ekonomických záležitostí jako celek by měly doplňovat strategii Unie pro růst a vytváření pracovních míst, která vede ke zvýšení konkurenceschopnosti Unie, a měly by s ní být v souladu. Součástí tohoto rámce by měla být i odpovědnost vůči životnímu prostředí, sociální pokrok, stabilita a rozvoj a posílení jednotného trhu. Tyto vzájemné vztahy by obecně neměly vést k možnosti výjimek z ustanovení Paktu o stabilitě a růstu.

(4e) Posílení správy ekonomických záležitostí by mělo jít ruku v ruce s posílením demokratické legitimity správy ekonomických záležitostí v Unii, čehož by mělo být dosaženo užším a včasnějším zapojením Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do postupů koordinace hospodářské politiky.

(4f) Členské státy by měly vytvořit daňový režim jako např. daňové předpisy, které by splňovaly zásady stanovené ve směrnici Rady 2011/.../EU [o požadavcích na rozpočtový rámec členských států], a zcela nezávislé veřejné orgány, které by se zapojily do rozpočtového procesu a vytváření střednědobého rozpočtového rámce. Rozpočtová pravidla jednotlivých členských států by měla doplňovat jejich závazky v rámci Paktu stability a růstu. Orgány členských států by měly hrát při rozpočtovém dohledu významnější úlohu, aby se posílila zainteresovanost jednotlivých států, aby se pod vlivem veřejného mínění v jednotlivých státech posílilo dodržování paktu a aby doplnily ekonomickou analýzu a analýzu politiky na úrovni EU.

(4g) Evropský semestr pro koordinaci hospodářské politiky by měl hrát hlavní úlohu při uplatňování požadavku podle čl. 121 odst. 1 SFEU, totiž že členské státu musejí považovat svou hospodářskou politiku za věc společného zájmu a příslušným způsobem ji koordinovat. Transparentnost, odpovědnost a nezávislý dohled jsou nedílnou součástí posílené správy ekonomických záležitostí. Rada a Komise by měly uvádět a zveřejňovat důvody pro své postoje a rozhodnutí v příslušných fázích postupů pro koordinaci hospodářské politiky. Rozpočtový rámec členských států by měl zahrnovat vytvoření a posílení úlohy nezávislých fiskálních orgánů a zajistit zveřejňování transparentních fiskálních statistik.

(4h) Aniž by byla dotčena jejich práva a povinnosti vyplývající ze SFEU, měly by mít členské státy, jejichž měnou není euro, právo uplatňovat právní předpisy týkající se správy ekonomických záležitostí.

(4i) Zkušenosti získané v průběhu prvního desetiletí fungování hospodářské a měnové unie a chyby, k nimž v tomto období došlo, ukazují, že je nutné zdokonalit správu ekonomických záležitostí v Unii, která by se měla zakládat na větší odpovědnosti členských států za společně dohodnutá pravidla a politiky a na přísnějším rámci dohledu nad hospodářskou politikou členských států na úrovni Unie.

(4j) Komise a Rada by při uplatňování tohoto nařízení měly přihlížet ke všem příslušným faktorům a k hospodářské a rozpočtové situaci příslušných členských států, zejména pokud se na ně vztahuje ozdravný program Evropské unie / Mezinárodního měnového fondu. Kromě toho by měla být zavedena přechodná doba, která by členským státům umožnila upravit vlastní politiku tak, aby odpovídaly některým ustanovením tohoto nařízení.

(4k) V článku 3 Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku, který tvoří přílohu Smluv, se uvádí, že členské státy musejí zajistit, aby jim vlastní postupy v oblasti rozpočtové politiky umožňovaly dostát svým povinnostem v této oblasti vyplývajícím ze Smluv. Členské státy, jejichž měnou je euro, by proto měly zakotvit cíle daňového rámce Unie do vlastních právních předpisů a měly by zajistit, že k jejich splnění budou vytvořeny vhodné rozpočtové postupy.

(4l) V rámci řádného legislativního postupu by měl být schválen stálý krizový mechanizmus, který by byl inspirován metodou Unie a který by na jedné straně posiloval úlohu Parlamentu a zvyšoval demokratickou odpovědnost a na druhé straně vycházel z odbornosti, nezávislosti a nestrannosti Komise.

(4m) Nestabilita trhů a úrokové rozpětí státních dluhopisů některých členských států, jejichž měnou je euro, vyžadují rázná opatření na obranu stability eura.

(4n) Evropský měnový fond by měl sloužit trojímu účelu: měl by pokrývat určitý podíl státního dluhu členských států, který může být splacen, aniž by byla ohrožena finanční stabilita jiného členského státu nebo eurozóny jako celku (cenné papíry EU), měl by pomoci kterémukoli členskému státu s finančními problémy řešit krizi, do které se mohl dostat (stálý mechanizmus pro řešení krizí), a konečně by měl mobilizovat zdroje na financování investic, které mohou podpořit hospodářský růst (projektové dluhopisy).

(4o) Členské státy, jejichž měnou je euro, by měly v rámci solidární odpovědnosti shromáždit [...] procent státního dluhu (cenné papíry EU). Zatímco společná emise by zvýšila likviditu dluhopisů na kapitálovém trhu, společná odpovědnost má pomoci těm státům, které čelí stále rostoucím problémům při získávání kapitálu. Cenné papíry EU by měly mít přednost před dluhy vlád členských států. Mohly by podpořit euro jako rezervní měnu.

(4p) Země s důvěryhodnou hospodářskou a fiskální politikou by měly mít za účelem upevnění fiskální kázně možnost půjčit si až [...] procent svého HDP, zatímco země v méně stabilní hospodářské fiskální situaci by musely hradit zvláštní splátku / úrokovou sazbu nebo mít možnost půjčit si pouze menší podíl svého HDP v cenných papírech EU. V extrémním případě, pokud by účastnící se země neustále uplatňovala neudržitelnou hospodářskou či fiskální politiku, musela by být její účast při vydávání cenných papírů EU pozastavena.

(4q) Za účelem zajištění finanční stability eurozóny jako celku by měl být vytvořen Evropský měnový fond, který by se řídil předpisy Unie a byl by financován zejména z příjmů pocházejících z pokut. Tento fond by měl vycházet z rozhodnutí přijatých Radou ve dnech 9. a 10. května 2010 a z prohlášení Euroskupiny ze dne 28. listopadu 2010.

(5) Pravidla týkající se rozpočtové kázně a jejího dodržování a uplatňování by se měla posílit zejména kladením většího důrazu na výši a vývoj zadlužení a jeho celkovou udržitelnost.

(5a) Nedílnou součástí každé fáze postupu při nadměrném schodku by se měla stát dluhová kritéria, včetně soukromého zadlužení, pokud by to eventuálně mohlo znamenat implicitní závazek pro vládu, aby byla zajištěna udržitelnost veřejných financí a zároveň zachována přiměřená úroveň veřejných investic.

(5b) Upevnění evropského jednotného trhu je nezbytnou podmínkou zajištění řádného fungování a posílení hospodářské a měnové unie. V tomto ohledu je nezbytné odstranit veškeré stávající regulační a hmotné překážky, které brání vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, zejména v oblasti nákladní přepravy.

(5c) Mělo by být dosaženo větší rovnováhy mezi hospodářským základem a prostorem pro politické manévrování, pravidla by však měla zůstat jednoduchá, transparentní a snadno použitelná.

(5d) Při určování tempa sbližování vedoucího ke specifickým střednědobým fiskálním cílům daného členského státu, které mají být zapracovány do programů stability a konvergenčních programů, by se mělo důsledněji zohledňovat posouzení udržitelnosti veřejných financí, včetně výše zadlužení, profilu dluhu (včetně jeho splatnosti) a dynamiky dluhu.

(5e) Postup při nadměrném schodku by měl být doplněn vytvořením jasného harmonizovaného rámce k měření a sledování dynamiky dluhu, včetně implicitních a podmíněných závazků, jako jsou důchodové závazky a státní záruky (ať už v podobě jistiny, podílu nebo příjmu) ve finančním sektoru a v investicích v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, a nákladů, které v souvislosti s takovýmto typem investic ponese státní rozpočet po řadu let.

(5f) Rámec určený ke kontrole zadlužení veřejného a soukromého sektoru by měl podporovat dlouhodobý růst s řádným přihlédnutím k anticyklické úloze rozpočtové politiky a zároveň zdokonalovat podmínky k investování a rozvoji vnitřního trhu, a to s ohledem na konkrétní priority a potřeby členských států.

(6) Použití postupu při nadměrném schodku na základě kritéria schodku i kritéria dluhu vyžaduje ▌číselnou hodnotu, pomocí níž by bylo možné posoudit, zda poměr veřejného dluhu k HDP dostatečně klesá a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě, nebo zda se podle všeho nachází v situaci, kdy se dočasně odchyluje od dostatečného poklesu. V rámci posouzení je nutné přihlédnout k celé řadě důležitých faktorů.

(6a) Rozvážnou a udržitelnou fiskální politikou by měl být účinně dosažen a udržen střednědobý rozpočtový cíl. Plnění střednědobého cíle, pokud jde o stav rozpočtu, by mělo členským státům zajistit dostatečnou rezervu ve vztahu k 3% referenční hodnotě HDP pro schodek veřejných financí, umožnit zabezpečení rychlého postupu směrem k udržitelnosti a současně poskytnout v rámci rozpočtu manévrovací prostor, především s ohledem na potřebu veřejných investic.

(7) Ke zjištění nadměrného schodku by nemělo stačit nedodržení doporučené číselné hodnoty pro snižování dluhu; při tomto zjišťování by se měly zohlednit všechny rozhodující faktory, jimiž se zabývá zpráva Komise podle čl. 126 odst. 3 SFEU. K vyloučení zjištění nadměrného schodku na základě kritéria dluhu může postačovat zejména posouzení toho, jaký vliv má cyklus a struktura vnitřní dynamiky dluhu na jeho vývoj.

(7a) V rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu by motivem k rozvážné a udržitelné fiskální politice měla být povinnost složit úročený vklad, která by byla dočasně uložena členskému státu, jehož měnou je euro a který nedosahuje dostatečného pokroku v rozpočtové konsolidaci. Povinnost by byla uložena v případě, kdy přes počáteční varování Komise pokračuje členský stát v jednání, které sice není porušením zákazu nadměrného schodku, avšak je nerozvážné a potenciálně na újmu hladkého fungování hospodářské a měnové unie, a z tohoto důvodu Rada vydá doporučení v souladu s čl. 121 odst. 4 SFEU.

(8) Při zjišťování existence nadměrného schodku na základě kritéria schodku a postupu tohoto zjišťování je třeba zohlednit povahu, složení a kvalitu výdajů, včetně vládních investičních výdajů, a další rozhodující faktory, jimiž se zabývá zpráva podle čl. 126 odst. 3 SFEU. Na tyto faktory by měl být brán ohled vždy při zjišťování existence nadměrného schodku na základě kritéria dluhu a při postupu tohoto zjišťování.

(8a) I v případě, že byl nadměrný dluh zjištěn, je třeba v následných fázích postupu zohlednit všechny rozhodující faktory. Při stanovení lhůty pro nápravu nadměrného schodku a jejím případném prodloužení je třeba dostatečně zvážit zejména uplatňování politik zaměřených na zvýšení střednědobého potenciálu růstu v rámci společné strategie růstu Unie.

(8b) Při zohledňování systémových důchodových reforem jakožto jednoho z rozhodujících faktorů je třeba posoudit především to, zda tyto reformy posílí dlouhodobou udržitelnost důchodového systému jako celku, aniž by současně zvýšily rizika týkající se střednědobého rozpočtového schodku.

(9) Ve zprávě Komise podle čl. 126 odst. 3 SFEU by měla být přiměřeně zohledněna kvalita vnitrostátního fiskálního rámce, neboť právě on hraje rozhodující úlohu při podpoře fiskální konsolidace a udržitelných veřejných financí. V tomto zohlednění by měly být zahrnuty minimální požadavky stanovené ve směrnici Rady [o požadavcích na rozpočtové rámce členských států] i další dohodnuté žádoucí požadavky týkající se fiskální kázně.

(10) Aby bylo možno sledovat dodržování doporučení a výzev Rady k nápravě nadměrného schodku, je třeba, aby v nich byly uvedeny roční rozpočtové cíle, které jsou v souladu s požadovaným fiskálním zlepšením po očištění od cyklických vlivů a bez jednorázových fiskálních a dalších dočasných opatření. V této souvislosti by se měla doporučená hodnota 0,5 % HDP chápat jako roční průměrný základ.

(11) Účinnost opatření bude možné lépe posoudit, bude-li referenční hodnotou dodržení cílů celkových veřejných výdajů v kombinaci s prováděním dalších plánovaných specifických opatření na straně příjmů.

(12) Při posuzování toho, zda by měla být prodloužena lhůta pro nápravu nadměrného schodku, je třeba ▌zohlednit všeobecný závažný hospodářský útlum nebo výjimečné okolnosti vzniklé v členském státě.

(13) Je vhodné více uplatňovat finanční sankce a stimuly, které by vedly k dodržování výzev podle čl. 126 odst. 9.

(14) Aby byl zajištěn soulad s rámcem fiskálního dohledu Unie pro zúčastněné členské státy, měly by být na základě článku 136 SFEU stanoveny stimuly a sankce vycházející z pravidel a zabezpečující spravedlivé, včasné a účinné mechanismy pro dodržování pravidel Paktu o stabilitě a růstu.

(14a) Ekonomicky a politicky citlivější pobídky a sankce by měly řádně zohledňovat strukturu deficitu a zadlužení jednotlivých členských států (včetně implicitních závazků), jejich „hospodářský cyklus“ s cílem vyhnout se procyklické daňové politice a strukturální složení příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, které je zapotřebí k provedení prorůstových strukturálních reforem.

(14b) Při uplatňování rámce pravidel Paktu o stabilitě a růstu by Komise a Rada měly důkladně zohlednit i doplňující rámec Evropského nástroje finanční stability nebo dalších stálých mechanizmů pro řešení krizí stanovených v čl. 136 odst. 3 SFEU („evropský mechanizmus stability“). Pokud jsou členské státy způsobilé k využití tohoto mechanizmu, může je Komise a Rada vyzvat, aby předložily příslušnou žádost.

(14c) Jako součást nového mnohostranného rámce dohledu a přísnějších nástrojů Paktu stability a růstu je pobídky a sankce v případě členských států, jejichž měnou je euro, nutné prosazovat a uplatňovat s ohledem na velmi těsné vztahy s členskými státy, jejichž měnou není euro, zejména s těmi, které se mají připojit k eurozóně, a především je třeba se více zaměřit na střednědobé rozpočtové cíle.

(14d) Rada a Komise by měly ve vhodných fázích postupu koordinace hospodářské politiky zveřejňovat svá stanoviska a rozhodnutí, a to za plného dodržování ustanovení Smlouvy, s cílem zajistit účinný tlak v rámci mnohostranného dohledu a Evropský parlament by měl mít možnost příslušné členské státy vyzvat, aby před příslušným výborem podaly vysvětlení ohledně svých rozhodnutí a své politiky.

(14e) Každoroční politická doporučení Komise by měla být před započetím diskuzí v Radě projednána v Evropském parlamentu.

(14f) Pokuty vybrané v souladu s článkem 12 tohoto nařízení by se měly považovat za jiné příjmy uvedené v článku 311 SFEU a měly by být přiděleny do mechanizmu stability pro členské státy, jejichž měnou je euro. Až do vytvoření tohoto mechanizmu by se měly pokuty přidělovat v rámci poskytování prostředků na finanční nástroje pro sdílení rizik týkající se příslušných projektů EU financovaných Evropskou investiční bankou v souladu s ustanoveními protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky, který je přílohou Smluv.

(15) Odkazy použité v nařízení (ES) č. 1467/97 by měly zohlednit nové číslování článků Smlouvy o fungování Evropské unie a nahrazení nařízení Rady (ES) č. 3625/93 nařízením Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství.

(16) Nařízení (ES) č. 1467/97 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1467/97 se mění takto:

1. Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

1. Toto nařízení obsahuje ustanovení k urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku. Cílem postupu při nadměrném schodku je zabránit vzniku nadměrných schodků veřejných financí, a pokud již k jejich vzniku dojde, napomoci jejich rychlému odstranění, přičemž je na základě kritérií schodku veřejných financí a veřejného dluhu prozkoumáno dodržování rozpočtové kázně.

Při rozhodování o přijetí doporučení a oznámení založených na formálním stanovisku Komise podle článku 126 SFEU používá Rada obrácené hlasování kvalifikovanou většinou.

▐

2. Členský stát, na nějž se vztahuje výjimka, může uplatnit pravidla platná pro zúčastněné členské státy stanovená v tomto nařízení, a pokud tak učiní, uvědomí o tom Komisi. Toto oznámení se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Ode dne následujícího po dni zveřejnění v Úředním věstníku je příslušný členský stát pro účely tohoto nařízení považován za zúčastněný členský stát.“

2. Článek 2 se mění takto:

a) v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. Překročení schodku veřejných financí nad referenční hodnotu se podle čl. 126 odst. 2 písm. a) druhé odrážky SFEU považuje za výjimečné tehdy, pokud je způsobeno neobvyklou událostí, kterou dotyčný členský stát nemůže nikterak ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo pokud vznikne v důsledku prudkého hospodářského propadu.“;

b) vkládá se odstavec ▌, který zní:

„1a. Pokud dojde k překročení referenční hodnoty, je třeba považovat poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) v souladu s čl. 126 odst. 2 písm. b) DFEU za dostatečně se snižující a uspokojivým tempem se blížící k referenční hodnotě, jestliže se rozdíl vzhledem k referenční hodnotě snižoval za předchozí tři roky průměrným tempem řádově jedné dvacetiny za rok, což je doporučená hodnota, která byla stanovena na základě hodnocení tříletého období.

Požadavek týkající se kritéria dluhu se rovněž považuje za splněný, pokud rozpočtové předpovědi předkládané Komisí naznačují, že k požadovanému snížení rozdílu dojde během tříletého období zahrnujícího dva roky následující po posledním roce, za který jsou údaje k dispozici. V případě členského státu, vůči němuž je k [datu přijetí tohoto nařízení ▌– bude vloženo] uplatňován postup při nadměrném schodku, se po dobu tří let od odstranění nadměrného schodku považuje požadavek týkající se kritéria dluhu za splněný, pokud daný členský stát na základě posouzení v rámci stanoviska Rady k jeho programu stability nebo konvergenčnímu programu dosahuje dostatečného pokroku k dodržení tohoto kritéria.

Při uplatňování doporučené hodnoty pro úpravu dluhu se zohlední veškeré důležité faktory pro každý stát, jak je uvedeno v odstavci 3. Při tomto hodnocení se zvláštní pozornost věnuje fázi hospodářského cyklu členského státu.“;

c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Při vypracování zprávy podle čl. 126 odst. 3 SFEU přihlédne Komise ke všem rozhodujícím faktorům stanoveným v uvedeném článku, pokud významným způsobem přispívají k posouzení, nakolik dotyčný členský stát dodržuje kritéria deficitu a dluhu. Zpráva musí náležitě odrážet:

– vývoj střednědobé hospodářské situace, zejména potenciální růst a cyklický vývoj, inflaci, realizaci politiky v rámci společné strategie růstu Unie a další cíle v souladu se SFEU, prevenci a nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy a stav čistých úspor v soukromém sektoru;

– vývoj týkající se postupu zaměřeného na dosažení střednědobých rozpočtových cílů (zejména primární výdaje, veřejné investice a celkové zdraví veřejných financí, zejména účinnost rozpočtového rámce členských států, jak je stanoveno v článku 5 nařízení (ES) č. 1466/97;

– je zohledněn také vývoj stávajících veřejných výdajů a zejména jejich stabilita v reálných číslech;

– zpráva rovněž ▌analyzuje vývoj střednědobého stavu zadlužení veřejných financí, jeho dynamiku a udržitelnost (zejména ▌ rizikové faktory včetně struktury splatnosti dluhu a měnové denominace dluhu, vnitřní dynamiku dluhu a jeho složení, kumulované rezervy a další finanční aktiva; záruky, zejména v souvislosti s finančním sektorem; ▌a implicitní závazky jako např. soukromé zadlužení, pokud by to eventuálně mohlo znamenat implicitní závazek pro vládu);

– Komise dále věnuje patřičnou pozornost všem ostatním faktorům, které jsou podle názoru dotyčného členského státu rozhodující pro celkové ▌posouzení souladu s kritérii schodku a dluhu a které členský stát sdělil Radě a Komisi. V tomto ohledu je třeba věnovat zvláštní pozornost finančním příspěvkům na podporu mezinárodní solidarity a dosažení cílů politik Unie a také dluhu vzniklého z důvodu dvoustranné a mnohostranné pomoci mezi členskými státy v souvislosti se zajišťováním finanční stability.

Zvláštní a zřetelnou pozornost je nutné věnovat také finanční zátěži, která je spojena s rekapitalizací a dalšími dočasnými opatřeními v rámci státní pomoci pro finanční sektor v průběhu závažných finančních turbulencí, a úvěrům a zárukám poskytovaným jiným členským státům, evropskému nástroji finanční stability a evropskému mechanizmu stability.

Při vypracování zprávy může Komise požadovat po příslušných členských státech dodatečné informace.

Při hodnocení souladu na základě kritéria schodku se v rámci postupu vedoucího k rozhodnutí ohledně existence nadměrného schodku a dluhu uvedeného v čl. 126 odst. 4, 5 a 6 SFEU tyto faktory zohlední pouze v případě, že v průměrném období tří let dochází ke snižování poměru veřejného dluhu.“;

d) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Komise a Rada provedou vyrovnané celkové hodnocení všech rozhodujících faktorů, aby zjistily, do jaké míry působí při posuzování souladu s kritérii schodku a dluhu ze strany dotyčného členského státu. Příslušné faktory se řádně zohlední jak v postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku podle čl. 126 odst. 4, 5 a 6 SFEU, totiž při potvrzení toho, že je s dotyčným členským státem nutné zahájit postup při nadměrném schodku, aby bylo dosaženo opačného závěru, tak i v postupu podle článku 126, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 5 a 6 tohoto nařízení. Pokud při hodnocení souladu s kritérii schodku překročí poměr veřejného dluhu k HDP referenční hodnotu, budou tyto faktory zohledněny v postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku podle čl. 126 odst. 4, 5 a 6 SFEU pouze v případě, že jsou úplně splněny dvě současně platné zásadní podmínky, a to že předtím, než jsou tyto rozhodující faktory zohledněny, zůstává schodek veřejných financí blízko referenční hodnotě a její překročení je dočasné.“;

da) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Komise a Rada při veškerých rozpočtových hodnoceních v rámci postupu při nadměrném schodku pečlivě zváží možnost realizace důchodových reforem na základě zavedení vícepilířového systému, který by zahrnoval povinný, plně fondově financovaný pilíř, jenž by podporoval dlouhodobou udržitelnost důchodového systému, aniž by docházelo ke zvýšení rizika z hlediska střednědobého rozpočtového schodku a dalších výdajů v souladu s čl. 126 odst. 3 SFEU.“;

db) vkládá se nový odstavec, který zní:

„5a. Tyto faktory je však třeba zohlednit v postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku při hodnocení souladu s kritérii dluhu.“;

dc) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Pokud Rada s přihlédnutím ke stanovisku Komise na základě čl. 126 odst. 6 SFEU rozhodne, že v členském státě existuje nadměrný schodek, Rada a Komise vezmou v úvahu příslušné faktory uvedené v odstavci 3, pokud mají vliv na situaci dotyčného členského státu, rovněž v následujících fázích postupu podle článku 126 SFEU, včetně faktorů uvedených v čl. 3 odst. 5 a v čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení, zejména při stanovení lhůty pro nápravu nadměrného schodku a jejího případného prodloužení. Tyto rozhodující faktory se však neberou v úvahu při rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 12 SFEU o zrušení některých nebo všech jejích rozhodnutí podle čl. 126 odst. 6 až 9 a 11 SFEU.“;

e) odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7. V případě členských států, u nichž je překročení referenční hodnoty schodku ▌výsledkem provádění reformy důchodového systému zavádějící vícepilířový systém zahrnující povinný, plně fondově financovaný pilíř, přihlíží Komise a Rada při hodnocení vývoje údajů o schodku v rámci postupu při nadměrném schodku ▌rovněž k nákladům na reformu, pokud schodek výrazně nepřevyšuje úroveň, kterou lze považovat za blízkou referenční hodnotě, a poměr dluhu nepřekračuje referenční hodnotu, za podmínky, že celková udržitelnost veřejných financí zůstává zachována. Tyto čisté náklady se berou v úvahu rovněž při rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 12 SFEU o zrušení některých nebo všech jejích rozhodnutí podle čl. 126 odst. 6 až 9 a 11 SFEU, pokud schodek podstatně a nepřetržitě klesal a dostal se na úroveň, která se blíží doporučované hodnotě ▌.“.

2a. Vkládá se nový oddíl, který zní:

„ODDÍL 1a

HOSPODÁŘSKÝ DIALOG

Článek 2a

Za účelem prohloubení dialogu mezi orgány Unie, zejména Evropským parlamentem, Radou, Komisí a parlamenty a vládami členských států či jakýmikoli jinými příslušnými orgány a s cílem zajistit větší transparentnost a odpovědnost může příslušný výbor Evropského parlamentu vést veřejné rozpravy a pořádat slyšení zejména v souvislosti s čl. 126 odst. 8 SFEU o makroekonomickém a rozpočtovém dohledu, který provádí Rada a Komise.“.

3. Článek 3 se mění takto:

-a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Do 10 dnů poté, co Komise schválí zprávu vydanou podle čl. 126 odst. 3 SFEU, k ní Hospodářský a finanční výbor podle čl. 126 odst. 4 SFEU vypracuje stanovisko.“;

a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pokud Komise s plným přihlédnutím ke stanovisku uvedenému v odstavci 1 usoudí, že nadměrný schodek existuje, předloží v souladu s čl. 126 odst. 5 a 6 SFEU stanovisko a doporučení Radě a informuje Evropský parlament a parlament dotyčného členského státu.“;

b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Rada rozhodne o existenci nadměrného schodku v souladu s čl. 126 odst. 6 SFEU zpravidla během dvou měsíců ode dne oznámení podle čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 479/2009. Pokud rozhodne, že existuje nadměrný schodek, Rada zároveň zašle v souladu s čl. 126 odst. 7 SFEU dotyčnému členskému státu doporučení.“;

c) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Doporučení Rady podané v souladu s čl. 126 odst. 7 SFEU stanoví nejvýše šestiměsíční lhůtu, během níž má dotyčný členský stát přijmout účinná opatření. Pokud si to vyžaduje závažnost situace, může být lhůta pro účinná opatření tři měsíce. Doporučení Rady také stanoví lhůtu pro odstranění nadměrného schodku; pokud nenastanou určité okolnosti, mělo by tohoto odstranění být dosaženo v následujícím roce po zjištění schodku. V doporučení Rada požaduje, aby členský stát dosáhl ročních rozpočtových cílů, které jsou na základě prognózy, z níž doporučení vychází, v souladu s poklesem schodku dosahujícím nejméně doporučené hodnoty 0,5 % HDP jeho cyklicky očištěného salda, bez vlivu jednorázových a dočasných opatření s přímým či nepřímým účinkem na rozpočet, aby se zajistilo odstranění nadměrného schodku ve lhůtě, která je stanovena v doporučení.“;

d) vkládá se odstavec ▌, který zní:

„4a. Ve lhůtě ▌stanovené v odstavci 4 podá dotyčný členský stát Komisi a Radě zprávu o opatřeních přijatých v reakci na doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 SFEU. Zpráva obsahuje cíle veřejných výdajů a diskrečních opatření na straně příjmů, včetně jejich míry a vývojové tendence, které jsou v souladu s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 SFEU, a rovněž informace o přijatých opatřeních a charakteru předpokládaných opatření potřebných pro dosažení těchto cílů. Komise si může vyžádat od dotyčného členského státu doplňující informace. Tato zpráva se zveřejní.“;

da) vkládá se nový odstavec, který zní:

„4b. Příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat zástupce dotyčného členského státu, aby výboru vysvětlil svou hospodářskou a rozpočtovou politiku a opatření, která má tento stát v úmyslu učinit k nápravě nadměrného schodku. Členský stát může rovněž ze stejného důvodu požádat Evropský parlament o slyšení.“;

e) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Pokud byla na základě doporučení přijata účinná opatření podle čl. 126 odst. 7 SFEU a pokud po přijetí doporučení nastaly nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance, může Rada na doporučení Komise rozhodnout o přijetí revidovaného doporučení podle čl. 126 odst. 7 SFEU. S ohledem na rozhodující faktory uvedené v čl. 2 odst. 3 tohoto nařízení může být v tomto revidovaném doporučení zejména prodloužena lhůta pro odstranění nadměrného schodku zpravidla o jeden rok. Rada na základě hospodářských prognóz v doporučení posoudí, zda existují nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance. V případě prudkého hospodářského propadu uvedeného v článku 5 nařízení (ES) č. 1466/97 může Rada ▌rovněž na doporučení Komise rozhodnout, že přijme revidované doporučení podle čl. 126 odst. 7 SFEU za podmínky, že to neohrozí udržitelnost veřejných financí .“.

4. Článek 4 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Jestliže se zjistí, že nebyla přijata žádná účinná opatření podle čl. 126 odst. 8 SFEU, přijme se případné rozhodnutí Rady zveřejnit podané doporučení okamžitě po skončení platnosti lhůty stanovené v souladu s čl. 3 odst. 4 tohoto nařízení. Na návrh Komise Rada současně předloží formální zprávu Evropské radě.“;

b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Rada při zvažování, zda byla v reakci na její doporučení vydaná v souladu s čl. 126 odst. 7 SFEU přijata účinná opatření, vychází ve svém rozhodnutí ze zprávy předložené dotyčným členským státem v souladu s čl. 3 odst. 4a tohoto nařízení a z jejího provádění a rovněž z veřejně oznámených rozhodnutí vlády dotyčného členského státu.

Pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 8 SFEU zjistí, že dotyčný členský stát nepřijal účinná opatření, podá o tom zprávu Evropské radě.

Komise se může v souladu s článkem 10a zapojit do dialogu či provádět kontrolní návštěvy na místě. V případě zúčastněných členských států a členských států zapojených do systému ERM II se tyto kontroly uskutečňují v součinnosti s Evropskou centrální bankou. Komise o výsledcích svých návštěv informuje Evropský parlament a Radu a svá zjištění zveřejní.

2a. O situacích popsaných v odstavcích 1 a 2 je informován Evropský parlament.“.

5. Článek 5 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Případné rozhodnutí Rady vyzývající dotyčný zúčastněný členský stát, aby přijal opatření ke snížení nadměrného schodku podle čl. 126 odst. 9 SFEU, se přijme do dvou měsíců od rozhodnutí Rady o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření podle čl. 126 odst. 8. V doporučení Rada požaduje, aby členský stát dosáhl ročních rozpočtových cílů, které jsou na základě prognózy, z níž doporučení vychází, v souladu s poklesem schodku dosahujícím nejméně doporučené hodnoty 0,5 % HDP jeho cyklicky očištěného salda, bez vlivu jednorázových a dočasných opatření s přímým či nepřímým účinkem na rozpočet, aby se zajistilo odstranění nadměrného schodku ve lhůtě, která je stanovena v doporučení. Rada rovněž uvede opatření přispívající k dosažení těchto cílů.“;

b) vkládá se odstavec 1a, který zní:

„1a. Po výzvě Rady podle čl. 126 odst. 9 SFEU podá dotyčný členský stát Evropskému parlamentu, Komisi a Radě zprávu o opatřeních přijatých v reakci na výzvu Rady. Aby mohla Rada v případě potřeby přijmout rozhodnutí podle čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení, obsahuje zpráva cíle veřejných výdajů a diskrečních opatření na straně příjmů, včetně jejich míry a vývojové tendence, a rovněž informace o opatřeních přijatých v reakci na konkrétní doporučení Rady. Komise sleduje a hodnotí nápravná opatření přijatá s cílem vyřešit problém nadměrného schodku na základě kontrolních návštěv prováděných v souladu s článkem 10a a vypracuje pro Radu zprávu. Tato zpráva se zveřejní.“;

ba) vkládá se nový odstavec, který zní:

„1b. Příslušný výbor Evropského parlamentu může dotyčný členský stát vyzvat, aby výboru vysvětlil svou hospodářskou a rozpočtovou politiku a opatření, která má v úmyslu učinit k nápravě nadměrného schodku. Členský stát může rovněž ze stejného důvodu požádat Evropský parlament o slyšení.“;

c) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pokud byla na základě doporučení přijata účinná opatření podle čl. 126 odst. 7 SFEU a pokud po přijetí doporučení nastaly nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance, může Rada na doporučení Komise rozhodnout o přijetí revidovaného doporučení podle čl. 126 odst. 7 SFEU. S ohledem na rozhodující faktory uvedené v čl. 2 odst. 3 tohoto nařízení může být v tomto revidovaném doporučení zejména prodloužena lhůta pro odstranění nadměrného schodku zpravidla o jeden rok. Rada na základě hospodářských prognóz v doporučení posoudí, zda existují nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance. V případě prudkého hospodářského propadu může Rada ▌na doporučení Komise rovněž rozhodnout, že přijme revidované doporučení podle čl. 126 odst. 7 SFEU za podmínky, že to neohrozí udržitelnost veřejných financí.“.

6. Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1. Rada při zvažování, zda byla v reakci na její výzvu vydanou v souladu s čl. 126 odst. 9 SFEU přijata účinná opatření, vychází ve svém rozhodnutí ze zprávy předložené dotyčným členským státem v souladu s čl. 5 odst. 1a tohoto nařízení a z jejího provádění a rovněž z veřejně oznámených rozhodnutí vlády dotyčného členského státu a z výsledků zprávy Komise uvedené v čl. 5 odst. 1a.

2. Pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění čl. 126 odst. 11 SFEU, uvalí Rada sankce podle čl. 126 odst. 11 SFEU. Takové rozhodnutí se přijme nejpozději do dvou měsíců od rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 9 SFEU vyzývajícího dotyčný zúčastněný členský stát, aby učinil opatření.“

7. Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

„Pokud se dotyčný zúčastněný členský stát nepodřídí jednotlivým rozhodnutím, které Rada postupně přijme na základě čl. 126 odst. 7 a 9 SFEU, je rozhodnutí Rady o uvalení sankcí podle čl. 126 odst. 11 SFEU přijato zpravidla do šestnácti měsíců ode dne oznámení podle čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 479/2009. V případě, že se uplatní čl. 3 odst. 5 nebo čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení, šestnáctiměsíční lhůta se odpovídajícím způsobem změní. V případě záměrně plánovaného schodku, o kterém Rada rozhodne, že je nadměrný, se použije zrychlené řízení. Příslušný výbor Evropského parlamentu může členský stát vyzvat, aby o tom podal příslušnému parlamentnímu výboru zprávu.“.

7a. Vkládá se článek, který zní:

„Článek 7a

Setkávání parlamentů

Vzejde-li výzva k setkání mezi příslušným výborem Evropského parlamentu a některým členským státem, aby na něm tento stát objasnil svůj postoj, požadovaná opatření či odchýlení se od těchto požadavků, je toto setkání svoláno buď pod záštitou:

a) Evropského parlamentu,

b) parlamentu členského státu, nebo

c) parlamentu rotujícího předsednictví.“.

8. Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Případné rozhodnutí Rady zostřit sankce v souladu s čl. 126 odst. 11 SFEU se přijme nejpozději do dvou měsíců ode dne oznámení podle nařízení (ES) č. 479/2009. Případné rozhodnutí Rady zostřit sankce v souladu s čl. 126 odst. 12 SFEU se přijme po konzultaci s Evropským parlamentem ▌nejpozději do dvou měsíců ode dne oznámení podle nařízení (ES) č. 479/2009.“.

9. V čl. 9 odst. 3 se odkaz na „článek 6“ nahrazuje odkazem na „čl. 6 odst. 2“.

10. Článek 10 se mění takto:

a) v odstavci 1 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„1. Komise a Rada pravidelně sledují provádění opatření:“;

aa) vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a. Komise a Rada podají Evropskému parlamentu zprávu o svých zjištěních podle odstavce 1.“;

b) v odstavci 3 se odkaz na „nařízení (ES) č. 3605/93“ nahrazuje odkazem na „nařízení (ES) č. 479/2009“.

10a. Vkládá se článek, který zní:

„Článek 10a

1. Komise zajistí nepřetržitý dialog s orgány členských států v souladu s cíli tohoto nařízení. Pro účely tohoto pravidelného dialogu vykoná Komise návštěvu všech členských států a v případě potřeby nad nimi provádí dohled.

Komise může k účasti na dialogu či na kontrolních návštěvách přizvat, pokud to uzná za vhodné, zástupce Evropské centrální banky nebo dalších relevantních institucí.

2. Při organizování dialogu či kontrolní návštěvy předá Komise dotyčnému členskému státu případná prozatímní zjištění, aby se k nim mohl vyjádřit.

3. V rámci návštěv pro účely vedení dialogu přezkoumává Komise aktuální hospodářskou situaci daného členského státu a zjišťuje, zda existují rizika či obtíže při naplňování cílů tohoto nařízení.

4. V rámci kontrolních návštěv Komise sleduje postupy a ověřuje, zda byla přijata opatření v souladu s rozhodnutími Rady či Komise v zájmu naplňování cílů tohoto nařízení. Kontrolní návštěvy se provádějí pouze ve výjimečných případech a jen za předpokladu, že existují významná rizika či závažné obtíže při naplňování těchto cílů.

5. O důvodech kontrolních návštěv Komise informuje Hospodářský a finanční výbor.

6. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby vedení dialogu a provádění kontrolních návštěv usnadnily. Pro účely přípravy a vedení dialogu a pro účely přípravy a provádění kontrolních návštěv členské státy na žádost Komise, příp. dobrovolně zajistí součinnost všech příslušných vnitrostátních orgánů.“.

11. Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Kdykoli Rada rozhodne o uplatnění sankcí vůči zúčastněnému členskému státu podle čl. 126 odst. 11 SFEU, vyžaduje se zpravidla pokuta. Rada může rozhodnout o doplnění této pokuty jinými opatřeními podle čl. 126 odst. 11 SFEU.

Příslušný výbor Evropského parlamentu může dotyčný členský státy vyzvat, aby do tří měsíců od data vyhlášení sankcí uvedených v odstavci 1 výboru vysvětlil, proč přes vydaná varování nezjednal v případě nadměrného schodku nápravu. Členský stát může ze stejného důvodu rovněž požádat Evropský parlament o slyšení.“.

12. Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

1. Pokuta se skládá z pevné složky ve výši 0,2 % HDP a z pohyblivé složky. Při stanovování pohyblivé složky se vychází z posouzení Rady týkajícího se toho, zda účastnící se členský stát přijal účinná opatření. Domnívá-li se Rada, že členský stát účinná opatření přijal, pohyblivá složka se nepoužije. Rozhodnutí o tom, že se pohyblivá složka nepoužije, se přijímá kvalifikovanou většinou. Pokud se Rada domnívá, že členský stát účinná opatření nepřijal, rovná se pohyblivá složka zpravidla ▌jedné desetině rozdílu mezi schodkem vyjádřeným v procentech HDP za předchozí rok a buď referenční hodnotou schodku veřejných financí, nebo v případě, že se nedodržení rozpočtové kázně týká kritéria dluhu, celkovým saldem veřejných financí vyjádřeným v procentech HDP, kterého mělo být dosaženo ve stejném roce podle výzvy vydané podle čl. 126 odst. 9 SFEU.

2. Každý následující rok, dokud není rozhodnutí o existenci nadměrného schodku zrušeno, Rada hodnotí, zda dotyčný zúčastněný členský stát přijal účinná opatření v reakci na výzvu Rady podle čl. 126 odst. 9 SFEU. Při tomto každoročním hodnocení rozhodne Rada v souladu s čl. 126 odst. 11 SFEU o zostření sankcí, jestliže se dotyčný zúčastněný členský stát nepodřídil výzvě Rady. Jestliže je rozhodnuto o další pokutě, vypočítává se stejným způsobem jako pohyblivá složka pokuty uvedené v odstavci 1.

3. Žádná jednotlivá pokuta podle odstavců 1 a 2 nesmí překročit maximální limit ve výši 0,2 % HDP.“

13. Článek 13 se zrušuje a odkaz na něj se v článku 15 nahrazuje odkazem na „článek 12“.

14. Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Pokuty vybrané v souladu s článkem 12 tohoto nařízení představují jiné příjmy uvedené v článku 311 SFEU a měly by být přiděleny k mechanizmu stability pro členské státy, jejichž měnou je euro. Až do vytvoření tohoto mechanizmu se pokuty přidělují v rámci poskytování prostředků na finanční nástroje pro sdílení rizik týkající se příslušných projektů EU financovaných Evropskou investiční bankou v souladu ustanoveními protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky, který je přílohou Smluv.“.

14a. Vkládá se článek, který zní:

„Článek 17a

1. Komise zveřejní do ...[4]** a poté každé tři roky zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

2. Zprávu a případné doplňující návrhy předloží Evropskému parlamentu a Radě.

3. Pokud jsou ve zprávě zjištěny překážky řádného fungování pravidel a ustanovení Smluv, kterými se řídí hospodářská a měnová unie, musí obsahovat nezbytná doporučení určená Evropské radě.

4. Ustanovení čl. 2 odst. 1a se nevztahuje na členský stát, se kterým byl v době vstupu tohoto nařízení v platnost zahájen postup při nadměrném schodku, jestliže dotyčný členský stát plní podmínky programu stability nebo konvergenčního programu a souvisejících stanovisek Rady. Čl. 2 odst. 1a se uplatní až v případě porušení postupu.“.

15. Všechny odkazy na „článek 104“ se v celém nařízení nahrazují odkazy na „článek 126 SFEU“.

16. V odstavci 2 přílohy se odkazy na „čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 3605/93“ ve sloupci I nahrazují odkazy na „čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 479/2009“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V případě členského státu, vůči němuž je k [datu přijetí tohoto nařízení – bude vloženo] uplatňován postup při nadměrném schodku, se po dobu tří let od odstranění nadměrného schodku považuje požadavek týkající se kritéria dluhu za splněný, pokud daný členský stát na základě posouzení v rámci stanoviska Rady k jeho programu stability nebo konvergenčnímu programu dosahuje dostatečného pokroku směřujícího k dodržení tohoto kritéria.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V […] dne […].

Za Radu

předseda/předsedkyně

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU

Paní Sharon Bowles

předsedkyně

Hospodářský a měnový výbor

BRUSEL

Věc: Stanovisko k právnímu základu návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku ( KOM (2010)0522 – C7‑0396/2010 – 2010/0276 (CNS) )

Vážená paní předsedkyně,

v dopise ze dne 4. března 2011 jste podle čl. 37 odst. 2 jednacího řádu požádala Výbor pro právní záležitosti, aby poskytl stanovisko k vhodnému právnímu základu různých návrhů právních předpisů, k nimž byly ve Vašem výboru jako v příslušném výboru a ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci předloženy pozměňovací návrhy s cílem změnit právní základ.

Výbor projednal výše uvedenou otázku na schůzi dne 12. dubna 2011.

Balíček právních předpisů týkající se správy ekonomických záležitostí má za cíl reagovat na potřebu lepší koordinace hospodářských politik v hospodářské a měnové unii a bedlivějšího dohledu nad nimi.

Tento balíček sestává ze šesti návrhů právních předpisů.

Návrhy jsou jednotlivě analyzovány v příloze. Pro snazší orientaci jsou závěry výboru týkající se vhodného právního základu v jednotlivých případech uvedeny níže:

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy ( KOM (2010) 527 , 2010/0281 (COD) ).

Jediným účelem návrhu nařízení je rozšířit postup hospodářského dohledu, jak to umožňuje čl. 121 odst. 6 SFEU. Tento právní základ se tedy jeví jako vhodný.

– Návrh směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států ( KOM (2010) 523 v konečném znění, 2010/ 0277 (NLE))

Hlavním účelem tohoto návrhu je podpořit fiskální odpovědnost stanovením minimálních požadavků pro vnitrostátní rámce a zajistit účinnost postupu při nadměrném schodku. Proto se právní základ navrhovaný Komisí, tedy čl. 126 odst. 14 třetí pododstavec SFEU, jeví jako vhodný.

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik ( KOM (2010) 526 , 2010/0280 (COD) )

Cílem tohoto návrhu je zabezpečit posílenou koordinaci hospodářských politik členských států. Z tohoto důvodu se čl. 121 odst. 6 SFEU jeví jako vhodný právní základ tohoto návrhu.

– Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku ( KOM (2010) 522 v konečném znění, 2010/0276 (CNS) )

Vzhledem k tomu, že hlavním cílem tohoto návrhu je stanovení podrobných pravidel, kterými je nutno se řídit při uplatňování postupu při nadměrném schodku, je jediným vhodným právním základem čl. 126 odst. 14 SFEU.

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně ( KOM (2010)0524 , 2010/0278(COD) )

Domníváme se, že vhodný právní základ tvoří čl. 121 odst. 6 ve spojení s článkem 136 SFEU.

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně ( KOM (2010) 525 , 2010/0279 (COD) )

Vzhledem k účelu návrhu, jímž je posílení účinné nápravy makroekonomické nerovnováhy v eurozóně, tvoří vhodný právní základ čl. 121 odst. 6 ve spojení s článkem 136 SFEU.

Výbor pro právní záležitosti rozhodl o výše uvedených doporučeních jednomyslně na své schůzi dne 12. dubna 2011[5].

S úctou

Klaus-Heiner Lehne

Příloha

Věc: Právní základ návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku ( KOM (2010) 522 , 2010/0276 (CNS) )

Balíček právních předpisů týkajících se správy ekonomických záležitostí se skládá ze šesti návrhů, jejichž cílem je posílit koordinaci hospodářských politik v hospodářské a měnové unii (EMU) a dohled nad nimi v kontextu strategie Evropa 2020 a evropského semestru, nového cyklu dohledu, který spojí postup prováděný na základě Paktu o stabilitě a růstu a hlavní směry hospodářských politik.

Dva návrhy se týkají postupu při nadměrném schodku. Oba jsou založeny na čl. 126 odst. 14 SFEU. Čtyři návrhy se týkají postupu mnohostranného dohledu a zakládají se na čl. 121 odst. 6. Pro dva z nich je základem čl. 121 odst. 6 ve spojení s článkem 136 SFEU.

Návrhy jsou reakcí na slabiny současného systému, které byly odhaleny během celosvětové hospodářské a finanční krize. Komise se domnívá, že je nezbytné systém posílit, aby „zajistil makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí, která je předpokladem zajištění trvalého hospodářského růstu a růstu zaměstnanosti“[6].

Návrhy navazují na dvě sdělení Komise[7] a dohodu Evropské rady z června 2010 o potřebě posílit koordinaci hospodářských politik členských států. Balíček předpisů týkajících se správy ekonomických záležitostí byl předložen dne 29. září 2010.

Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku, v současné době posuzuje Hospodářský a měnový výbor, zpravodajem je Diogo Feio. Stanovisko vypracovává Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (navrhovatelem je David Casa). Evropský parlament návrh projednává v rámci postupu konzultace.

Právním základem nařízení č. 1467/97 je čl. 126 odst. 14.

Pozměňovací návrhy předložené v příslušném výboru (ECON) se snaží změnit právní základ rozšířením jediného základu, jímž je článek 121 odst. 14, na více právních základů, a sice čl. 121 odst. 14 a článek 136.

Výchozí informace

Nařízení Rady č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 je považováno za nápravnou složku Paktu o stabilitě a růstu. Nařízení obsahuje ustanovení, jejichž cílem je urychlit a vyjasnit postup při nadměrném schodku, který byl stanoven již v článku 126 SFEU.

Smyslem je zabránit vzniku závažných chyb v rozpočtových politikách, které by mohly ohrozit udržitelnost veřejných financí, a vytvořit tak potenciální riziko pro evropskou měnovou unii. Z toho vyplývá povinnost členských států zabránit vzniku nadměrného schodku veřejných financí, který je stanoven na základě dvou kritérií: schodku a dluhu. Postup při nadměrném schodku, kterým se provádí zákaz nadměrných schodků, stanoví sled kroků, které je nutno učinit; tento systém se opírá o donucovací mechanismus, který stanoví finanční sankce za nedodržení ustanovení tohoto nařízení.

V důvodové zprávě Komise[8] se uvádí, že reforma nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu je nezbytnou reakcí na řadu nedostatků, na něž upozornila hospodářská a finanční krize. Návrh se proto zaměřuje na tato opatření:

– „kritérium dluhu v rámci postupu při nadměrném schodku [musí být] funkční“. Vývoj zadlužení má být přísněji sledován a postaven na stejnou úroveň jako vývoj schodku.

– „prosazování je posíleno zavedením nové řady finančních sankcí pro členské státy eurozóny. Tyto sankce by se uplatňovaly v mnohem dřívější fázi procesu a byly by odstupňovány“. (...) Aby se při prosazování omezil prostor pro diskreční rozhodování, má se pro ukládání nových sankcí v souvislosti s následnými kroky postupu při nadměrném schodku používat mechanismus založený na pravidle „obrácené většiny“.

Navrhovaný právní základ

Návrh Komise je založen na čl. 126 odst. 14 SFEU, v němž se uvádí:

Čl. 126 odst. 14

Další ustanovení týkající se provádění postupu popsaného v tomto článku jsou stanovena v Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeném ke Smlouvám.

Rada přijme zvláštním legislativním postupem a po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou jednomyslně vhodná ustanovení, která poté nahradí tento protokol.

S výhradou ostatních ustanovení tohoto odstavce stanoví Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem bližší podrobnosti a definice k provedení uvedeného protokolu.

Právním základem, který byl navržen v pozměňovacím návrhu předloženém ve výboru ECON, je článek 126 odst. 14 ve spojení s článkem 136 SFEU.

Článek 136

1. K zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie a v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv přijme Rada některým z příslušných postupů uvedených v článcích 121 a 126, s výjimkou postupu podle čl. 126 odst. 14, opatření týkající se členských států, jejichž měnou je euro:

a) k posílení koordinace jejich rozpočtové kázně a dohledu nad ní;

b) k vypracování směrů hospodářské politiky pro tyto státy, přičemž se dbá na to, aby byly slučitelné se směry přijímanými pro celou Unii a byl nad nimi zajištěn dohled;

2. Na hlasování o opatřeních podle odstavce 1 se podílejí pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro.

Kvalifikovaná většina uvedených členů je vymezena podle čl. 238 odst. 3 písm. a).

Přístup Soudního dvora

Podle judikatury se má akt v zásadě opírat pouze o jeden právní základ. Pokud totiž přezkum cíle a obsahu opatření Unie ukáže, že tento akt sleduje dvojí účel nebo že má dvě složky, které spadají do působnosti rozdílných právních základů, a pokud jeden z těchto účelů je možno identifikovat jako hlavní, zatímco druhý je pouze vedlejší, musí být akt založen na jediném právním základu, a sice na tom, který si vyžaduje hlavní či převažující účel nebo složka[9].

Pouze výjimečně, prokáže-li se, že opatření sleduje současně několik cílů nebo že má několik složek, které jsou navzájem neoddělitelně spjaty, aniž by jeden z cílů nebo jedna ze složek byly ve vztahu k druhým druhořadé nebo nepřímé, bude se takový akt muset zakládat na různých příslušných právních základech[10].

Analýza právních základů

Článek 126 je součástí kapitoly 1 hlavy VIII SFEU nazvané Hospodářská politika.

Stanoví se v něm, jak mají Komise a Rada postupovat při nadměrném schodku. V rámci tohoto postupu Rada a Komise sledují vývoj schodku v členských státech a vydávají doporučení.

Na základě čl. 126 odst. 14 může Rada zvláštním postupem (na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem) přijmout další ustanovení o postupu při nadměrném schodku.

Kapitola 4 hlavy VIII obsahuje ustanovení týkající se členských států, jejichž měnou je euro. Článek 136 tedy Radě umožňuje, aby přijala opatření týkající se členských států, jejichž měnou je euro:

- k posílení koordinace jejich rozpočtové kázně a dohledu nad ní;

- k vypracování směrů hospodářské politiky.

Článek 136 zdůrazňuje, že tato opatření se přijímají některým z příslušných postupů uvedených v článcích 121[11] a 126, s výjimkou postupu podle čl. 126 odst. 14.

Zdá se, že spojením čl. 126 odst. 14 a článku 136 SFEU by legislatura mohla posílit koordinaci a dohled podle článků 121 a 126 SFEU[12] a rovněž stanovit podrobná pravidla týkající se uplatnění postupu při nadměrném schodku.

Analýza návrhu. Cíl a obsah navrhovaných opatření

Jak bylo uvedeno výše, akt se má v zásadě opírat pouze o jeden právní základ. Pouze výjimečně, prokáže-li se, že opatření sleduje současně několik cílů nebo že má několik složek, které jsou navzájem neoddělitelně spjaty, aniž by jeden z cílů nebo jedna ze složek byly ve vztahu k druhým druhořadé nebo nepřímé, bude se takový akt muset zakládat na různých příslušných právních základech[13].

Předložený návrh usiluje o zlepšení mechanismu zavedeného nařízením č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku.

Důvodová zpráva předkládá tato klíčová opatření pro plánovanou reformu:

a) zajistit, aby kritérium dluhu v rámci postupu při nadměrném schodku bylo funkční; toto opatření je reakcí na okrajovou roli, kterou zadluženost doposud hrála, ačkoli tato dvě kritéria (schodek a dluh) jsou v zásadě rovnocenná;

b) zavést nový soubor finančních sankcí pro členské státy eurozóny, které by měly odrazovat od nadměrných veřejných schodků, a v případě, že k nim dojde, by měly přispět k rychlé nápravě;

c) vytvořit jasnější a flexibilnější rámec pro případná doporučení Komise.

Z toho vyplývá, že hlavním cílem tohoto návrhu je odrazovat od nadměrných schodků a sjednat jejich nápravu, zabránit vzniku závažných chyb v rozpočtových politikách a stanovit podrobná pravidla, kterými je nutno se řídit při uplatňování postupu při nadměrném schodku.

Je proto zřejmé, že čl. 126 odst. 14 představuje odpovídající právní základ tohoto návrhu.

Je tedy třeba zvážit, zda cíle návrhu lze považovat za neoddělitelně spjaté, aniž by jeden byl vůči druhému druhořadý: pokud ano, je možných více právních základů.

V bodě odůvodnění 14 preambule se zdůrazňuje, že „aby byl zajištěn soulad s rámcem fiskálního dohledu Unie pro zúčastněné členské státy, měly by být na základě článku 136 Smlouvy stanoveny sankce vycházející z pravidel“. I když se zdá, že sankce vycházející z pravidel jsou důležitou součástí systému, který tento návrh zavádí, a že přispívají k účinnému prosazování postupu při nadměrném schodku, nelze tvrdit, že představují hlavní účel navrhovaného nařízení.

Závěr

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se jediným vhodným právním základem tohoto návrhu jeví čl. 126 odst. 14 SFEU.

21. 3. 2011

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku

( KOM(2010)0522 – C7‑0396/2010 – 2010/0276(CNS) )

Navrhovatel: David Casa

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Souvislosti

Dne 29. září 2010 předložila Komise legislativní balíček, jehož cílem je posílit správu ekonomických záležitostí v EU a eurozóně. Tento balíček tvoří šest návrhů: čtyři se týkají fiskálních záležitostí, včetně reformy Paktu o stabilitě a růstu, a dvě nová nařízení usilují o odhalení a řešení vznikající makroekonomické nerovnováhy v EU a eurozóně.

Komise navrhuje posílit dodržování Paktu o stabilitě a růstu ze strany členských států a prohloubit koordinaci fiskální politiky. V rámci tzv. preventivní složky paktu se stávající nařízení 1466/97 o „posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik“ pozměňuje tak, aby zajistilo, že členské státy budou v čase konjunktury provádět „obezřetnou“ fiskální politiku, a tak si vytvoří nezbytnou rezervu pro méně příznivé období. V rámci tzv. nápravné složky paktu se navíc navrhují změny nařízení 1467/97 týkajícího se „postupu při nadměrném schodku“, které mají zajistit, že vývoj zadlužení bude přísněji sledován a postaven na stejnou úroveň jako vývoj schodku.

Dále se navrhuje směrnice, která zavádí požadavky na rozpočtové rámce členských států a má podpořit fiskální odpovědnost tím, že stanoví minimální požadavky na vnitrostátní fiskální rámce a zajistí, aby odpovídaly ustanovením Smlouvy. Na podporu změn preventivní a nápravné složky paktu Komise také navrhla posílit donucovací mechanismy pro členské státy eurozóny.

Připomínky

Tento návrh stanoviska se týká návrhu Komise, kterým se mění nařízení č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku a k němuž navrhovatel předkládá tyto hlavní návrhy změn:

– Prosazování rozpočtového dohledu by mělo vždy podléhat komplexním cílům EU, a zejména požadavkům článku 9 SFEU, které se týkají podpory vysoké úrovně zaměstnanosti, záruky přiměřené sociální ochrany a boje proti sociálnímu vyloučení.

– Při sledování toho, jak jsou dodržována pravidla rozpočtové kázně, a při přijímání s tím souvisejících rozhodnutí by měla být věnována zvláštní pozornost nejen závažnému hospodářskému, ale také sociálnímu útlumu, který může mít vliv na finanční situaci vlád.

– Možnost, aby se členské státy, které provádějí strukturální reformy, odchýlily od svých střednědobých rozpočtových cílů, by neměla být vázána na důchodové reformy, které prosazují určité modely. Namísto toho by měla být takováto možnost poskytnuta členským státům, které provádějí strukturální reformy, jež přispívají k zachování nebo vytvoření pracovních míst a ke snížení chudoby.

– Pokuty vybrané od členských států, které nedodržují jim určená doporučení, by měly být použity na podporu cílů EU v oblasti dlouhodobých investic a zaměstnanosti, a ne rozděleny pouze členským státům, u nichž neprobíhá postup při nadměrném schodku, jak navrhuje Komise.

– Posílení správy ekonomických záležitostí by mělo jít ruku v ruce s posílením demokratické legitimity evropské správy věcí veřejných. V tomto ohledu by v rámci celého procesu dohledu měla být posílena role Evropského parlamentu. Nezbytnou podmínkou důvěryhodného a transparentního rámce dohledu je navíc pravidelné konzultování sociálních partnerů a větší zapojení vnitrostátních parlamentů.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh 1