Dokument ze zasedání

A7-0182/2011

29. 4. 2011

***I

ZPRÁVA

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně

( KOM(2010)0525 – C7‑0299/2010 – 2010/0279(COD) )

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Carl Haglund

PR_COD_1amCom

OBSAH

Strana

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU  5

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ  15

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti K PRÁVNÍMU ZÁKLADU  18

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci  24

POSTUP  34

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně

( KOM(2010)0525 – C7‑0299/2010 – 2010/0279(COD) )

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě ( KOM(2010)0525 ),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 121 odst. 6 a článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0299/2010),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 16.února 2011[1],

–  s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci ( A7-0182/2011 ),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

POSTOJ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

V PRVNÍM ČTENÍ[2]*

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 společně s čl. 121 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(-1)  Zkušenosti získané a chyby učiněné v prvním desetiletí fungování hospodářské a měnové unie ukazují, že je třeba v Unii zlepšit správu ekonomických záležitostí, která by se měla zakládat na větší zainteresovanosti členských států na společně dohodnutých pravidlech a politikách a na pevnějším rámci dohledu nad vnitrostátními hospodářskými politikami na úrovni Unie.

(-1a)  Zlepšený rámec správy ekonomických záležitostí by měl vycházet z několika vzájemně propojených a koherentních politik pro udržitelný růst a zaměstnanost, zejména ze strategie Unie pro růst a zaměstnanost, se zvláštním zaměřením na rozvoj a posilování vnitřního trhu, podporu mezinárodních obchodních vazeb a konkurenceschopnosti, účinného rámce pro prevenci a nápravu nadměrných rozpočtových stavů (Pakt o růstu a stabilitě), pevného rámce pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy, minimálních požadavků na vnitrostátní rozpočtové rámce, posílené regulace a dohledu nad finančním trhem, včetně obezřetnostního dohledu na makroúrovni prostřednictvím Evropské rady pro systémová rizika, a spolehlivého stálého mechanismu pro řešení krizí.

(-1b)  Pakt o stabilitě a růstu a úplný rámec správy ekonomických záležitostí by měl doplňovat strategii Unie pro růst a zaměstnanost a být s touto strategií v souladu.

(-1c)    Posílení správy ekonomických záležitostí by mělo jít ruku v ruce s posílením demokratické legitimity správy ekonomických záležitostí v Unii, čehož by mělo být dosaženo užším a včasnějším zapojením Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do postupů koordinace hospodářské politiky.

(-1d)  Rada a Komise by měly své postoje a rozhodnutí zveřejnit v příslušných fázích postupu s cílem zajistit účinný partnerský tlak a dotčený členský stát může být vyzván, aby objasnil svá rozhodnutí a politiky před příslušným výborem Evropského parlamentu.

(-1e)  Aniž by byla dotčena jejich práva a povinnosti vyplývající ze Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), členské státy, jejichž měnou není euro, by měly mít právo uplatňovat právní předpisy v oblasti správy ekonomických záležitostí.

(-1f)  Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve po svém přijetí. Komise by však měla při předkládání návrhů na prováděcí opatření k tomuto nařízení brát v úvahu stávající hospodářskou situaci dotčených členských států a všechna další příslušná ustanovení začleněná v této souvislosti do tohoto právního aktu.

(-1g)  Komise by měla hrát důraznější a nezávislejší úlohu v rámci postupů přísnějšího dohledu. To se týká posouzení, sledování, misí, doporučení a varování v případě jednotlivých členských států. Konkrétně by se měla omezit úloha Rady při přijímání opatření vedoucích k případným sankcím a ve všech případech, kdy to SFEU umožňuje, by se mělo v Radě použít hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou.

(-1h)  S cílem posílit důvěru v evropskou statistiku a zajistit profesionální nezávislost vnitrostátních statistických orgánů by měly být členské státy nadále plně a důsledně provádět nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice, zejména statistické zásady stanovené v Kodexu evropské statistiky, který schválila Komise ve svém doporučení ze dne 25. května 2005 o nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti vnitrostátních statistických úřadů a statistického úřadu Společenství. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby vnitrostátním statistickým orgánům byla poskytnuta nezbytná autonomie, pokud jde o rozpočtové prostředky, zveřejňování statistických informací a transparentní postup jmenování a rozpuštění vyššího vedení. Kromě toho by vnitrostátní účetní dvory měly mít stejnou míru profesionální nezávislosti, aby zajistily plnou důvěru v podávání zpráv na evropské úrovni.

(1)  Koordinace hospodářských politik členských států v Unii by měla být rozvíjena v kontextu obecných hlavních směrů v oblasti hospodářství a zaměstnanosti a přispívat k dosažení cílů Unie definovaných v článku 3 Smlouvy o Evropské unii a ke splnění požadavků stanovených v článku 9 SFEU a měla by přinášet dodržování hlavních zásad stabilních cen, zdravých a udržitelných veřejných financí a měnových podmínek a udržitelné platební bilance.

(1a)  S cílem rozvíjet koordinovanou strategii zaměstnanosti, jak stanoví SFEU, by členské státy a Unie měly dodržovat hlavní zásady podpory kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny.

(1b)  SFEU stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností by Unie měla přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké míry zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany a bojem proti sociálnímu vyloučení.

(1c)  Evropská rada přijala na svém zasedání konaném dne 17. června 2010 novou strategii pro růst a zaměstnanost, která má Unii umožnit vyjít z krize silnější a nasměrovat své hospodářství k inteligentnímu, udržitelnému a inkluzivnímu růstu doprovázenému vysokou mírou zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Evropská rada se rovněž rozhodla zahájit dne 1. ledna 2011 evropský semestr pro politickou koordinaci s cílem umožnit členským státům těžit z rané koordinace na úrovni Unie a umožnit posílený dohled a současné posouzení jak rozpočtových opatření, tak strukturálních reforem podporujících růst a zaměstnanost.

(1d)  Evropský semestr pro koordinaci hospodářské politiky (semestr) by měl hrát klíčovou úlohu při uskutečňování požadavku podle čl. 121 odst. 1 SFEU, aby členské státy považovaly své hospodářské politiky za záležitost společného zájmu a odpovídajícím způsobem je koordinovaly, a požadavku podle čl. 146 odst. 2 SFEU, aby členské státy považovaly podporu zaměstnanosti za záležitost společného zájmu a slaďovaly své činnosti v tomto směru v rámci Rady. Transparentnost a nezávislý dohled jsou nedílnou součástí posílené správy ekonomických záležitostí. Rada a Komise by měly uvádět a zveřejňovat důvody pro své postoje a rozhodnutí v příslušných fázích postupů pro koordinaci hospodářské politiky.

(2)  Je třeba stavět na zkušenostech získaných během prvního desetiletí fungování hospodářské a měnové unie.

(2a)  Dosažení a udržení dynamického jednotného trhu se považuje za prvek řádného a bezproblémového fungování hospodářské a měnové unie.

(3)  Zejména by měl být rozšířen dohled nad hospodářskými politikami členských států nad rámec rozpočtového dohledu, s cílem zabránit nadměrné makroekonomické nerovnováze a pomoci postiženým členským státům vypracovat nápravné plány, než rozdíly zakoření. Toto rozšiřování by mělo probíhat současně s prohlubujícím se fiskálním dohledem.

(3a)  Vzhledem k hlubokým obchodním a finančním vazbám mezi členskými státy, ať v eurozóně či mimo ni, a k případům, kdy se vnitrostátní hospodářské politiky jednotlivých členských států odrážejí v Unii a eurozóně jako celku, by se mělo toto nařízení vztahovat i na členské státy, jejichž měnou není euro, s cílem podnítit je k tomu, aby v co nejranější fázi internalizovaly možné významné dopady svých vnitrostátních hospodářských politik na jeden či více členských států.

(4)  Aby bylo možné pomoci tuto nerovnováhu řešit, je zapotřebí postup stanovený právními předpisy.

(5)  Mnohostranný dohled uvedený v čl. 121 odst. 3 a 4 SFEU je vhodné doplnit o zvláštní pravidla pro odhalování, prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy. Je nezbytné, aby byl tento postup zakotven v ročním cyklu mnohostranného dohledu.

(5a)  V zájmu posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména Evropským parlamentem, Radou a Komisí na jedné straně a vnitrostátními parlamenty, vnitrostátními vládami a regionálními parlamenty s legislativními kompetencemi a fiskálními pravomocemi na straně druhé, a v zájmu zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu pořádat veřejné diskuse o makroekonomickém a rozpočtovém dohledu, který provádí Rada a Komise.

(6)  Vynucovací nařízení (EU) č. .../2011, kterým se stanoví rámec pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy na základě srovnávacího přehledu jako nástroje pro včasné odhalení rozvíjející se nerovnováhy, ekonomické analýzy a hloubkového přezkumu, by mělo být posíleno stanovením úročených vkladů nebo pokut pro členské státy, jejichž měnou je euro, v případě nedodržení ▌doporučení nebo povinnosti sestavit odpovídající plán nápravných opatření s cílem řešit nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu.

(6a)  Státní dluh v měnové unii má jinou dynamiku než v případě nezávislých měn. Zachování preferenčního režimu pro státní dluh v eurozóně by proto mělo být přezkoumáno a v případě nedodržení Paktu o stabilitě a růstu podle nařízení (ES) č. 1466/97 a nařízení (ES) č. 1467/97 omezeno nebo zrušeno v rámci disciplinárního opatření k řešení nadměrné makroekonomické nerovnováhy a dodržování Paktu o stabilitě a růstu. Tento mechanismus je vhodný spíše k tomu, aby zabránil budoucí krizi, než pro okamžité uplatnění za okolností, které by byly procyklické.

(7)  Makroekonomická nerovnováha pravděpodobně způsobí nepřiměřené kolísání veřejných příjmů a výdajů v průběhu hospodářského cyklu, ovlivní tak souhrnné údaje a zkreslí obraz pro fiskální plánování a rozhodování. Nevhodné volby fiskální politiky založené na zkreslených trendech by mohly oslabit a případně ohrozit udržitelnost veřejných financí. Bez kontroly mají fiskální a jiná makroekonomická nerovnováha potenciál vzájemně se posilovat a případně ohrozit řádné fungování hospodářské a měnové unie. Z těchto důvodů by k zabránění výskytu asymetrických šoků a k udržitelnému růstu i ke krátkodobé a dlouhodobé fiskální a rozpočtové kázni členských států, jejichž měnou je euro, měl přispět systém nápravy makroekonomické nerovnováhy.

(8)  ▌Nedodržení doporučení Rady podle čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. .../2011 týkajících se řešení nadměrné makroekonomické nerovnováhy by zpravidla mělo podléhat úročenému vkladu, který bude převeden do roční pokuty, pokud členský stát nepřijme nápravná opatření a Rada přijme druhé doporučení v rámci řešení stejné nerovnováhy, dokud Rada nestanoví, že členský stát přijal nápravná opatření za účelem splnění jejích doporučení.

(9)  Navíc taktéž ▌nezpracování plánu nápravných opatření v souladu s doporučeními Rady podle čl. 8 odst. 2 daného nařízení, uvádějícími, že členský stát i po prvním doporučení Rady na změnu jeho plánu nápravných opatření předložil nedostatečný plán nápravných opatření, by mělo zpravidla podléhat roční pokutě, dokud Rada nestanoví, že členský stát poskytl plán nápravných opatření, jenž se jejími doporučeními dostatečně zabývá.

(9a)  Pokud členský stát manipuluje s finančními údaji, falšuje statistiky nebo vědomě poskytuje zavádějící informace, měla by být uložena jednorázová pokuta jako následek pochybení. Členský stát by neměl být pokutován dvakrát za stejné úmyslné porušení.

(10)  Aby se zajistilo rovné zacházení s členskými státy, měly by být úročený vklad a pokuta pro všechny členské státy, jejichž měnou je euro, totožné a měly by odpovídat 0,1 % hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“) dotčeného členského státu v předcházejícím roce. V případě úmyslného a závažného nedodržení doporučení Rady či Komise může být pokuta zvýšena na 0,3 % HDP.

(11)  Postup uplatňování sankcí vůči členským státům, které nepřijmou účinná opatření k nápravě makroekonomické nerovnováhy, by měl být vykládán tak, že uplatnění sankce vůči uvedeným členským státům je pravidlem, a nikoliv výjimkou.

(11a)  Pokuta by měla být udělena z důvodu nedodržení doporučení, nepřijetí nápravného opatření v předpokládaných lhůtách nebo nedostatečného stanovení plánů nápravných opatření. Pokuta by tedy neměla být uložena v důsledku pouhé existence nadměrné makroekonomické nerovnováhy ani v důsledku toho, že doporučená přijatá opatření v praxi nadměrnou nerovnováhu nesnížila.

(12)  Vybrané pokuty by měly být přiděleny do mechanismu stability pro členské státy, jejichž měnou je euro ▌. Do zřízení tohoto mechanismu se úrok a pokuty přidělují jako záruky za příslušné projekty EU financované Evropskou investiční bankou v souladu s ustanoveními protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky připojeného ke Smlouvám.

(13)  Pravomoc přijímat jednotlivá rozhodnutí o použití sankce stanovené v tomto nařízení by měla být svěřena Radě. V rámci koordinace hospodářských politik členských států prováděné v rámci Rady, jak specifikuje čl. 121 odst. 1 SFEU, tato jednotlivá rozhodnutí nedílně navazují na opatření přijatá Radou v souladu s článkem 121 SFEU a s nařízením (EU) č. […/…].

(14)  Protože toto nařízení obsahuje obecná pravidla pro účinné vynucování nařízení (EU) č. […/…], mělo by být přijato řádným legislativním postupem uvedeným v čl. 121 odst. 6 SFEU.

(15)  Protože účinného rámce pro odhalování a prevenci makroekonomické nerovnováhy nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu hlubokých vzájemných obchodních a finančních vazeb mezi členskými státy a případů, kdy se vnitrostátní hospodářské politiky jednotlivých členských států odrážejí v Unii a eurozóně jako celku, a může jej být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v tomtéž článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(15a)  Ustanovení tohoto nařízení jsou plně v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii a s horizontálními ustanoveními SFEU, jmenovitě s články 7, 8, 9, 10 a 11 SFEU, Listinou základních práv i ustanoveními protokolu č. 26 o službách obecného zájmu připojeného ke Smlouvám a čl. 153 odst. 5 SFEU.

(15b)  Tímto nařízením není dotčen výkon základních práv uznávaných v členských státech a v právu Unie. Tímto nařízením není rovněž dotčeno právo sjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy a právo na protestní akce v kolektivním vyjednávání podle vnitrostátních právních předpisů a postupů, které jsou v souladu s právem Unie.

(15c)  Na podporu odpovědnosti a zainteresovanosti členských států by se Rada měla scházet k diskusi a k přijímání závěrů a doporučení k těmto důležitým otázkám, jež mají vliv na zájmy Evropské unie a jejích občanů, a jednat veřejně.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Tímto nařízením se stanoví systém sankcí pro účinnou nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně.

2. Toto nařízení se vztahuje na ty členské státy, jejichž měnou je euro.

2a. Toto nařízení se vztahuje také na členský stát, jehož měnou není euro, ale oznámil Komisi svou ochotu uplatňovat toto nařízení. Toto oznámení se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení se na daný členský stát vztahuje ode dne následujícího po tomto zveřejnění.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (EU) č. […/…].

Kromě toho se použije tato definice:

–„výjimečnými hospodářskými okolnostmi“ se rozumí okolnosti, kdy se překročení referenční hodnoty schodku veřejných financí považuje za výjimečné ve smyslu čl. 126 odst. 2 písm. a) druhé odrážky SFEU a nařízení Rady (ES) č. 1467/97[4].  

Článek 3

Sankce

1. Rada na základě návrhu Komise uloží úročený vklad, jestliže bylo v souladu s ▌čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. […/2011] přijato doporučení Rady o nápravných opatřeních a Rada dospěje ▌k závěru, že dotčený členský stát ▌nepřijal doporučená nápravná opatření v návaznosti na doporučení.

1a. Rada na základě návrhu Komise uloží roční pokutu, jestliže:

a)  bylo přijato druhé doporučení ve stejném postupu při nadměrné nerovnováze v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. .../2011 a Rada dospěje k závěru, že členský stát předložil nedostatečný plán nápravných opatření i po prvním doporučení Rady na změnu plánu nápravných opatření, nebo jestliže

b)   bylo přijato druhé doporučení ve stejném postupu při nadměrné nerovnováze v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. .../2011 a Rada dospěje k závěru, že členský stát nepřijal doporučená nápravná opatření i po prvním doporučení Rady na nápravná opatření. Pokuta je uložena prostřednictvím převodu uloženého úročeného vkladu na roční pokutu v souladu s čl. 3 odst. 1.

Rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Rada může návrh změnit v souladu s čl. 293 odst. 1 SFEU. Dotčený členský stát může požádat o svolání mimořádného zasedání Rady kvůli hlasování o rozhodnutí.

2. Úročený vklad nebo roční pokuta navržená Komisí činí 0,1 % HDP dotčeného členského státu v předcházejícím roce. V případě úmyslného a závažného nedodržení doporučení Rady či Komise může být pokuta zvýšena na 0,3 % HDP.

3. Odchylně od odstavce 2 může Komise z důvodů výjimečných hospodářských okolností nebo na základě odůvodněné žádosti dotčeného členského státu podané Komisi nebo z důvodu zohlednění kumulativního účinku sankcí uložených podle nařízení (EU) č…/2011 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku a nařízení (EU) č…/2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně do deseti dnů od přijetí závěrů Rady uvedených v odstavci 1 navrhnout snížení výše pokuty ▌.

4. Složí-li členský stát úročený vklad nebo uhradí-li roční pokutu za daný kalendářní rok a Rada poté dospěje v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. […/2011] k závěru, že členský stát přijal doporučená nápravná opatření v průběhu daného roku, vrátí se vklad uhrazený za daný rok spolu s připsaným úrokem nebo pokuta uhrazená za daný rok členskému státu poměrným dílem.

4a. V případě, že členský stát manipuluje s finančními údaji, falšuje statistiky nebo vědomě poskytuje zavádějící informace, jejichž konkrétním výsledkem je porušení evropských statistických pravidel, na nichž jsou založena rozhodnutí v nařízení (EU) č. .../2011 [o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy], může Rada na návrh Komise přijmout rozhodnutí požadující, aby členský stát zaplatil pokutu. Tato pokuta je jednorázová platba ve výši 0,5% HDP dotčeného členského státu v předcházejícím roce. Rozhodnutí se považuje za přijaté Radou, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Rada může návrh Komise změnit v souladu s čl. 293 odst. 1 SFEU.

4b. Celková roční výše kumulativních pokut uložených členskému státu, s výjimkou pokuty uvedené v odstavci 4, nepřekročí 0,5 % HDP.

Článek 4

Přidělení pokut

Pokuty vybrané v souladu s článkem 3 tohoto nařízení představují jiné příjmy uvedené v článku 311 SFEU a jsou přiděleny do mechanismu stability pro členské státy, jejichž měnou je euro ▌. Do zřízení tohoto mechanismu se úrok a pokuty přidělují jako záruky za příslušné projekty EU financované Evropskou investiční bankou v souladu s ustanoveními protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky připojeného ke Smlouvám.

Článek 5

Hlasování v Radě

O opatřeních uvedených v článku 3 hlasují pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro, a členské státy, které uplatňují toto nařízení dobrovolně. Rada rozhodne s odhlédnutím od hlasu člena Rady zastupujícího dotčený členský stát.

Kvalifikovaná většina členů Rady uvedených v prvním odstavci je definována v souladu s čl. 238 odst. 3 písm. a) SFEU.

S cílem zvýšit veřejnou kontrolu, odpovědnost a zainteresovanost členských států při projednávání a přijímání rozhodnutí podle článku 3 budou jednání Rady otevřená veřejnosti v souladu s článkem 83 rozhodnutí Rady 2006/683/ES, Euratom ze dne 15. září 2006, kterým se přijímá jednací řád Rady.

Článek 5a

Hospodářský dialog

V zájmu posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména Evropským parlamentem, Radou a Komisí na jedné straně a vnitrostátními parlamenty, vládami a dalšími příslušnými orgány členských států na straně druhé a v zájmu zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu pořádat slyšení a veřejné diskuse o makroekonomickém a rozpočtovém dohledu, který provádí Rada a Komise.

Článek 5b

Přezkum

1. Do ... [5]* a každé tři roky poté zveřejní Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva mimo jiné hodnotí:

a) zda donucovací systém přispěl k dodržování hlavních zásad stabilních cen, zdravých veřejných financí a měnových podmínek a udržitelné platební bilance v Unii ze strany členských států;

b) zda jsou pokuty účinné, přiměřené a úměrné;

c) zda je nutné systém pokut změnit.

2. Zpráva a případné doplňující návrhy jsou předány Evropskému parlamentu a Radě.

3. Jsou-li ve zprávě uvedeny překážky, které brání řádnému fungování ustanovení Smluv upravujících hospodářskou a měnovou unii, zejména s ohledem na donucovací opatření, obsahuje tato zpráva nezbytná doporučení pro Evropskou radu.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v zúčastněných členských státech v souladu se Smlouvami.

V … dne ...

Za Evropský parlament      Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Návrhy Komise na lepší správu ekonomických záležitostí mají velký význam pro budoucnost EU a hospodářský růst, zejména v eurozóně. Zpravodajové Evropského parlamentu se proto rozhodli pracovat intenzivně na návrzích Komise jako na jednom souboru a zlepšit je s cílem vytvořit silný a soudržný rámec pro příští desetiletí. Zpravodajové považují návrhy Komise za výchozí bod. Je to poprvé, co Evropský parlament spolurozhoduje s Radou o makroekonomickém vývoji Unie. Zpravodajové jsou si vědomi skutečnosti, že tyto nové pravomoci, jež Parlamentu svěřila Lisabonská smlouva, s sebou přinášejí i nové povinnosti. Rada nemůže přijmout konečné rozhodnutí o celém souboru bez dohody s Evropským parlamentem. Cílem je zajistit v rámci tohoto postupu soudržnost a včasné přijetí všech částí souboru.

Zkušenosti získané v první dekádě hospodářské a měnové unie ukazují zřetelnou potřebu vytvoření lepšího rámce správy ekonomických záležitostí, který by měl být založen na větší zainteresovanosti členských států na společně dohodnutých pravidlech a politikách a na pevnějším rámci dohledu na evropské úrovni nad vnitrostátními hospodářskými politikami. Zpravodajové proto upřednostňují rozsáhlou reformu rámce ekonomických záležitostí, který by se zakládal na metodě Společenství (Unie) a na silné a nezávislé Komisi, která provádí kontroly a udává směr nového hlubšího a širšího rámce dohledu nad hospodářskou politikou.

Je potřebné poučit se z minulých chyb; proto je obzvlášť důležité rozšířit dohled, aby se zabránilo škodlivé makroekonomické nerovnováze. Je nezbytně nutné zajistit, aby se v budoucnosti dohled týkal nejenom fiskální politiky, protože hromadění makroekonomické nerovnováhy se ukázalo jako škodlivé a vedlo ke zvýšené zranitelnosti. Rámec pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy musí klást důraz na včasné odhalení a prevenci potenciálně škodlivé makroekonomické nerovnováhy. Makroekonomický dohled nemůže být založen na statickém a příliš zjednodušujícím rámci. Velmi důležité je zajistit, aby postup vycházel z důkladné hospodářské analýzy založené na hloubkovém přezkumu zkoumajícím celou řadu ekonomických faktorů při náležitém zohlednění okolností typických pro jednotlivé země.

Aby byl zajištěno, že rámec dohledu bude důvěryhodný a účinný, musí být posílen stanovením ročních pokut za nedodržení doporučení nebo povinnosti zpracovat dostatečný plán nápravných opatření. Tento donucovací mechanismus začne platit pouze v případě, pokud selžou preventivní opatření z důvodu neschopnosti členského státu přijmout nezbytná opatření s ohledem na doporučení, nebo pokud členský stát nepředloží dostatečný plán nápravných opatření. Členskému státu nelze uložit pokuty pouze za existenci makroekonomické nerovnováhy, rozhodující pro uložení či neuložení pokut jsou přijatá opatření.

Pokuty mohou mít odrazující účinek pouze tehdy, stane-li se uplatnění pokut pravidlem a nikoli výjimkou. Je proto nezbytně nutná vyšší míra automatičnosti, aniž by byl poskytnut prostor pro politické vyjednávání. Rozhodnutí o uložení pokut se proto považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Dotčený členský stát by měl mít právo požádat o svolání Rady za účelem přijetí tohoto rozhodnutí. To je nezbytné pro zajištění rovného zacházení se všemi členskými státy. Vzhledem k tomu, že v rámci makroekonomického dohledu by měl být kladen důraz na preventivní a nápravná opatření probíhající v několika etapách, už samo nepřijetí potřebných opatření nebo nepředložení dostatečného plánu nápravných opatření členským státem, vůči němuž je uplatňován postup při nadměrném schodku, by mělo být důvodem pro uložení pokut.

Roční pokuta by měla být minimálně 0,1 % a maximálně 0,5 % HDP dotčeného členského státu v předcházejícím roce, v závislosti na závažnosti nedodržení doporučení Komise a Rady. To je zapotřebí pro zajištění toho, aby pokuty byly chápány jako prostředek mající odrazující účinek. Zejména je zapotřebí jasně stanovit, že podvody jakéhokoli druhu nebudou tolerovány. Proto by měly být členským státům, které manipulují s finančními údaji, falšují statistiky nebo poskytují zavádějící informace, uloženy pokuty ve výši 0,5 % HDP. Výjimkou z obecného pravidla ročních pokut je skutečnost, že tuto pokutu lze udělit pouze jednou jako sankci za pochybení.

Při rozhodování o pokutách je zapotřebí brát v úvahu celkovou úroveň pokut s ohledem na další části vícestranného dohledu. V zájmu zajištění, aby pokuty neměly procyklický účinek, je nezbytné stanovit strop celkové výše ročních pokut. Jako výjimka z tohoto pravidla by pokuty uložené za podvod neměly být při zvažování celkové výše pokut brány v úvahu.

Pokuty by v budoucnosti měly být vyčleněny pro trvalý mechanismus řešení krize a jako takové přispívat k potřebnému tlumení krize. Až do zřízení fondu by pokuty měly být přiděleny evropskému nástroji finanční stability.

Snaha rozšířit rozsah dohledu nad makroekonomickou nerovnováhou je nezbytný krok. Vzhledem k tomu, že se jedná o nový rámec a mechanismus, je zásadní zajistit, aby fungování systému bylo po třech letech důkladně přezkoumáno. Zejména musí být zhodnoceno, zda by četné etapy rozhodování v rámci preventivních a nápravných fází mohly být automatičtější.

S ohledem na další návrhy v souboru zpravodajové zdůrazňují, že rámec pro nový evropský hospodářský semestr musí být zapracován do právních textů (a ne pouze do formy kodexu chování schváleného Radou). Větší zainteresovanost, transparentnost, intenzivnější vzájemné hodnocení a přísnější postihy poškozující dobrou pověst (dodržuj pravidla, nebo podej vysvětlení) na základě evropského semestru a pobídky a postihy těchto souvisejících postupů by měly zajistit větší míru harmonizace a dodržování předpisů EU ze strany členských států.

Správa ekonomických záležitostí a vnitrostátní hospodářská politika by měly být více záležitostí společného zájmu všech zúčastněných stran. Zainteresovanost a odpovědnost jednotlivých členských států by měly být posíleny. Je zapotřebí více zapojit národní parlamenty jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU. Členské státy by kromě toho měly zavést vlastní předpisy a vytvořit instituce, které jsou v souladu s cíli Paktu o stabilitě a růstu.

Návrhy Komise jsou dobrých výchozím bodem, e však nutné je dále propracovat, a to zejména v těchto oblastech:

-Silnější důraz na prevenci neudržitelné fiskální a makroekonomické politiky. Měly by být vytvořeny také nové pobídky, které by se uplatňovaly zároveň se společnými pravidly.

-Než se národní programy reforem a program stability a konvergenční program jako součást hospodářského semestru předloží k dohledu na úrovni EU, měly by se náležitě projednat na vnitrostátní úrovni. Všechny členské státy by měly začlenit pravidla Paktu o stabilitě a růstu do svých vnitrostátních rozpočtových postupů.

-Silnější a nezávislejší úloha Komise při dohledu. To se týká posuzování, monitorování, misí, doporučení, varování a pokut týkajících se konkrétní země. Komise by měla přijímat rozhodnutí, pokud jde o dodržování pravidel EU, nezávisleji na Radě.

-Rozhodovací postup založený na obrácené kvalifikované většině hlasů v Radě by měl být zaveden jak v preventivní, tak v nápravné složce rámce. Pro politické vyjednávání v Radě nebo mezi členskými státy a Komisí by měl zůstat co nejmenší prostor, pokud má být zajištěna důvěryhodnost systému. Komise a Rada by však měly zakládat veškerá rozhodnutí na kvantitativních i kvalitativních analýzách a posouzení.

-Větší transparentnost a odpovědnost za účelem posílení vzájemné podpory a vzájemného tlaku by měly být nedílnou součástí rámce správy ekonomických záležitostí: od Komise a Rady se očekává, že motivují a zveřejní své postoje a rozhodnutí ve všech příslušných fázích postupu. V první dekádě hospodářské a měnové unie se diskuse v euroskupině a v Radě odehrávaly a rozhodnutí přijímala většinou za zavřenými dveřmi.

-Nezávislejší úloha Komise při rozhodování musí být doplněna dostatečnou větší odpovědností Komise, aby bylo zajištěno náležité uplatňování Smlouvy a právních předpisů.

-Parlament by měl mít silnější úlohu v procesu dohledu, avšak nikoli výkonnou. Tato nová úloha by měla zahrnovat pravidelné a systematické veřejné diskuse a slyšení v EP, zejména o otázkách přeshraničního významu.

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti K PRÁVNÍMU ZÁKLADU

Paní Sharon Bowles

předsedkyně

Hospodářský a měnový výbor

BRUSEL

Věc:  Stanovisko k právnímu základu návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně ( KOM(2010)0525 – C7 0299/2010 – 2010/0279(COD) )

Vážená paní předsedkyně,

v dopise ze dne 4. března 2011 jste podle čl. 37 odst. 2 jednacího řádu požádala Výbor pro právní záležitosti, aby poskytl stanovisko k vhodnému právnímu základu různých návrhů právních předpisů, k nimž byly ve Vašem výboru jako v příslušném výboru a ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci předloženy pozměňovací návrhy s cílem změnit právní základ.

Výbor projednal výše uvedenou otázku na schůzi dne 12. dubna 2011.

Balíček právních předpisů týkající se správy ekonomických záležitostí má za cíl reagovat na potřebu lepší koordinace hospodářských politik v hospodářské a měnové unii a bedlivějšího dohledu nad nimi.

Tento balíček sestává ze šesti návrhů právních předpisů.

Návrhy jsou jednotlivě analyzovány v příloze. Pro snazší orientaci jsou závěry výboru týkající se vhodného právního základu v jednotlivých případech uvedeny níže:

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy ( KOM (2010) 527 , 2010/0281 (COD) )

Jediným účelem návrhu nařízení je rozšířit postup ekonomického dohledu, jak to umožňuje čl. 121 odst. 6 SFEU. Tento právní základ se tedy jeví jako vhodný.

– Návrh směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států ( KOM (2010) 523 v konečném znění, 2010/0277 (NLE) )

Hlavním účelem tohoto návrhu je podpořit fiskální odpovědnost stanovením minimálních požadavků pro vnitrostátní rámce a zajistit účinnost postupu při nadměrném schodku. Proto se právní základ navrhovaný Komisí, tedy čl. 126 odst. 14 třetí pododstavec SFEU, jeví jako vhodný.

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik ( KOM (2010) 526 , 2010/0280 (COD) )

Cílem tohoto návrhu je zabezpečit posílenou koordinaci hospodářských politik členských států. Z tohoto důvodu se čl. 121 odst. 6 SFEU jeví jako vhodný právní základ tohoto návrhu.

– Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku ( KOM (2010) 522 v konečném znění, 2010/0276 (CNS) )

Vzhledem k tomu, že hlavním cílem tohoto návrhu je stanovení podrobných pravidel, kterými je nutno se řídit při uplatňování postupu při nadměrném schodku, je jediným vhodným právním základem čl. 126 odst. 14 SFEU.

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně ( KOM (2010)0524 , 2010/0278(COD) )

Domníváme se, že vhodný právní základ tvoří čl. 121 odst. 6 ve spojení s článkem 136 SFEU.

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně ( KOM (2010) 525 , 2010/0279 (COD) )

Vzhledem k účelu návrhu, jímž je posílení účinné nápravy makroekonomické nerovnováhy v eurozóně, tvoří vhodný právní základ čl. 121 odst. 6 ve spojení s článkem 136 SFEU.

Výbor pro právní záležitosti rozhodl o výše uvedených doporučeních jednomyslně na své schůzi dne 12. dubna 2011[6].

S úctou

Klaus-Heiner Lehne

Příloha                 

Věc: Právní základ návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně ( KOM (2010) 525 , 2010/0279 (COD) )

Balíček právních předpisů týkajících se správy ekonomických záležitostí se skládá ze šesti návrhů, jejichž cílem je posílit koordinaci hospodářských politik v hospodářské a měnové unii (EMU) a dohled nad nimi v kontextu strategie Evropa 2020 a evropského semestru, nového cyklu dohledu, který spojí postupy prováděné na základě Paktu o stabilitě a růstu[7] a hlavní směry hospodářských politik.

Návrhy jsou reakcí na slabiny současného systému, které byly odhaleny během globální hospodářské a finanční krize. Dva návrhy se týkají postupu při nadměrném schodku, přičemž oba vycházejí z čl. 126 odst. 14 SFEU. Ostatní čtyři návrhy se týkají postupu mnohostranného dohledu a zakládají se na čl. 121 odst. 6; pro dva z nich je základem čl. 121 odst. 6 ve spojení s článkem 136 SFEU.

Návrhy navazují na dvě sdělení Komise[8] a dohodu Evropské rady z června 2010 o potřebě posílit koordinaci hospodářských politik členských států. Balíček předpisů týkajících se správy ekonomických záležitostí byl předložen dne 29. září 2010.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (dále jen návrh) rozšiřuje proces ekonomického dohledu, který je z části stanoven v Paktu o stabilitě a růstu. Rozpočtový a fiskální dohled jsou tak doplněny o mechanismus, který je schopen odhalit a napravit makroekonomickou nerovnováhu a předcházet jí. Při analýze tohoto návrhu by mělo být přihlédnuto k tomu, že doplňuje nařízení o postupu při nadměrné nerovnováze[9].

Legislativní postup je nyní v prvním čtení v Hospodářském a měnovém výboru, zpravodajem je Carl Haglund. Stanovisko vypracovává Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (navrhovatelkou je Pervenche Berèsová).

Pozměňovací návrhy, které byly předloženy v příslušném výboru (ECON), mají za cíl změnit právní základ z dvojího základu, kterým je článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 6, na mnohonásobný právní základ sestávající z článku 136 ve spojení s čl. 121 odst. 6, čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 2 SFEU.

Souvislosti

Jak Komise zdůrazňuje v důvodové zprávě[10], EU potřebuje důslednější ekonomický dohled, jenž by se měl vztahovat na všechny příslušné oblasti hospodářské činnosti. „Makroekonomická nerovnováha by se měla posuzovat společně s reformami fiskální politiky a s reformami podporujícími hospodářský růst“.

Mechanismus pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy sestává ze dvou souborů předložených návrhů.

První skupina opatření je nastíněna v návrhu nařízení o postupu při nadměrné nerovnováze, které si klade za cíl vytvořit rámec pro odhalení a řešení makroekonomické nerovnováhy. Druhý návrh se zaměřuje na vynucování opatření k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy. Týká se pouze členských států eurozóny a představuje pobídku pro členské státy, aby řešily makroekonomickou nerovnováhu v raném stádiu a aby v případě potřeby zajistily vhodná nápravná opatření.

Navrhované právní základy

Čl. 121 odst. 6

6. Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem formou nařízení přijmout podrobná pravidla pro postup při mnohostranném dohledu podle odstavců 3 a 4[11].

Článek 136

1.  K zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie a v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv přijme Rada některým z příslušných postupů uvedených v článcích 121 a 126, s výjimkou postupu podle čl. 126 odst. 14, opatření týkající se členských států, jejichž měnou je euro:

a)  k posílení koordinace jejich rozpočtové kázně a dohledu nad ní;

b)  k vypracování směrů hospodářské politiky pro tyto státy, přičemž se dbá na to, aby byly slučitelné se směry přijímanými pro celou Unii a byl nad nimi zajištěn dohled.

2.  Na hlasování o opatřeních podle odstavce 1 se podílejí pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro.

Kvalifikovaná většina uvedených členů je vymezena podle čl. 238 odst. 3 písm. a).

Čl. 148 odst. 2

2. Na základě závěrů Evropské rady stanoví Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem, Hospodářským a sociálním výborem, Výborem regionů a Výborem pro zaměstnanost uvedeným v článku 150 každoročně hlavní zásady, které berou členské státy v úvahu při své politice zaměstnanosti. Tyto hlavní zásady musí být slučitelné s hlavními směry přijatými podle čl. 121 odst. 2.

Čl. 121 odst. 2

Rada přijme na doporučení Komise návrh hlavních směrů hospodářských politik členských států a Unie a podá o tom zprávu Evropské radě.

Evropská rada na základě zprávy Rady projedná závěry o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie.

Na základě těchto závěrů podá Rada doporučení, ve kterém budou tyto hlavní směry vymezeny. Rada o svém doporučení informuje Evropský parlament.

Přístup Soudního dvora

Podle judikatury se má akt v zásadě opírat pouze o jeden právní základ. Pokud totiž přezkum cíle a obsahu opatření Unie ukáže, že tento akt sleduje dvojí účel nebo že má dvě složky, které spadají do působnosti rozdílných právních základů, a pokud lze jeden z těchto účelů identifikovat jako hlavní nebo převládající, zatímco druhý je pouze vedlejší, musí být akt založen na jediném právním základu, a sice na tom, který si vyžaduje hlavní či převažující účel nebo složka.[12]

Pouze výjimečně, prokáže-li se, že opatření sleduje současně několik cílů nebo že má několik složek, které jsou navzájem neoddělitelně spjaty, aniž by jeden z cílů nebo jedna ze složek byly ve vztahu k druhým druhořadé nebo nepřímé, bude se takový akt muset zakládat na různých příslušných právních základech[13].

Analýza navrhovaných právních základů

Návrh o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy stanoví opatření, jejichž cílem je zajistit efektivní a důvěryhodný rámec dohledu.

Za tímto účelem ustavuje „systém pokut pro účinnou nápravu makroekonomické nerovnováhy v eurozóně“ (článek 1 návrhu). Tento mechanismus bude spuštěn, pokud preventivní opatření neuspějí z důvodu neschopnosti členského státu přijmout v návaznosti na doporučení Rady nezbytná opatření, nebo pokud členský stát nesplní svou povinnost poskytnout dostačující plán nápravných opatření (článek 3 návrhu). Výše pokuty bude odpovídat 0,1 % HDP příslušného členského státu v předchozím roce. Článek 4 navíc stanoví, že vybrané pokuty představují jiné příjmy uvedené v článku 311 Smlouvy a měly by být rozděleny mezi členské státy, jejichž měnou je euro a v jejichž případě nebyl zahájen postup při nadměrné nerovnováze.

Cílem všech těchto opatření je posílení vymáhání nařízení o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy.

Poté, co jsme stanovili hlavní účely návrhu, je nutné určit, který z navrhovaných právních základů je vhodný.

Článek 121 SFEU se zaměřuje na koordinaci hospodářských politik členských států. Umožňuje tak Radě, aby na základě zpráv Komise stanovovala hlavní směry hospodářských politik členských států a prováděla postup při mnohostranném dohledu (odstavce 3 a 4). Odstavec 6 umožňuje, aby byla řádným legislativním postupem přijata opatření, která stanoví podrobná ustanovení pro provádění postupu při mnohostranném dohledu.

Lze říci, že systém pokut stanovený v článcích 3–5 návrhu představuje podrobná pravidla pro postup při mnohostranném dohledu, jejichž přijetí umožňuje čl. 121 odst. 6. Z tohoto důvodu se čl. 121 odst. 6 jeví jako vhodný právní základ tohoto návrhu.

Článek 136 SFEU je součástí hlavy VIII, kapitoly 4 nazvané Ustanovení týkající se členských států, jejichž měnou je euro. Toto ustanovení umožňuje Radě, aby v souladu s postupy stanovenými v článcích 121 a 126 přijala opatření na posílení dohledu nad rozpočtovou kázní v členských státech.

Tento článek se jeví jako vhodný právní základ zkoumaného návrhu, pokud je systém pokut stanovený v návrhu chápán jako opatření, která posilují mechanismus makroekonomického dohledu.

Článek 148 je součástí hlavy IX nazvané Zaměstnanost. Toto ustanovení umožňuje Radě, aby na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijímala hlavní zásady, které jsou členské státy povinny zohledňovat při své politice zaměstnanosti. Čl. 148 odst. 3 a 4 umožňují Radě přezkoumat „provádění politiky zaměstnanosti členských států s ohledem na hlavní zásady zaměstnanosti“ a podávat členským státům doporučení. Netvoří právní základ pro přijetí samotného právního předpisu.

Čl. 121 odst. 2 SFEU stanoví postup, kterým se řídí evropské orgány při přijímání hlavních směrů hospodářských politik. Tento článek netvoří vhodný právní základ pro právní předpis.

Závěr a doporučení

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se jako vhodný právní základ tohoto návrhu jeví čl. 121 odst. 6 ve spojení s článkem 136 SFEU.

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně

( KOM(2010)0525 – C7‑0299/2010 – 2010/0279(COD) )

Navrhovatelka: Pervenche Berès

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Souvislosti

Dne 29. září 2010 předložila Komise legislativní balíček, jehož cílem je posílit správu ekonomických záležitostí v EU a eurozóně. Tento balíček tvoří šest návrhů: čtyři se týkají fiskálních záležitostí, včetně reformy Paktu o stabilitě a růstu, a dvě nová nařízení usilují o odhalení a řešení vznikající makroekonomické nerovnováhy v EU a eurozóně.

V pozdějších dvou návrzích předkládá Komise návrhy řady nových prvků, které se týkají dohledu nad makroekonomickou nerovnováhou a její nápravy, a to s cílem rozšířit ekonomický dohled EU na nefiskální oblasti. „Preventivní složka“ těchto prvků zahrnuje pravidelné hodnocení rizik nerovnováhy, které vychází ze srovnávacího přehledu jednotlivých ukazatelů a provádění hloubkových analýz jednotlivých zemí. V případě potřeby může Rada předložit určitému členskému státu konkrétní doporučení, jedná-li se o stát se závažnou nerovnováhou či s nerovnováhou, která ohrožuje fungování HMU. „Nápravná složka“ navíc v podobě, v níž je v návrhu o „donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně“ prezentována, předpokládá, že členské státy eurozóny, které neprokáží dostatečné dodržování příslušných doporučení, mohou být podrobeny postupu při nadměrném schodku a v konečném důsledku čelit sankcím v podobě roční pokuty.

Připomínky

Návrh Komise obsahuje mnoho rozumných myšlenek. Navrhovatelka obecně souhlasí s názorem Komise, že je nutné vyvinout v každém členském státě nový strukturovaný postup pro prevenci a nápravu nepříznivé makroekonomické nerovnováhy. Navrhovatelka připomíná, že sdělení Komise „Deset let HMU“ poukázalo na nárůst v rozdílech mezi jednotlivými členskými státy ještě před krizí a že se tímto bodem podrobně zabývalo usnesení, které Evropský parlament k tomuto sdělení přijal. Mechanismus pro sledování a prevenci těchto rozdílů a nerovnováhy je proto více než vítán. Navrhovatelka se však domnívá, že je zapotřebí několika změn, které zajistí, aby byly výskyty nerovnováhy a rozdíly mezi členskými státy odhalovány, bylo jim předcházeno nebo byly v konečném důsledku napravovány efektivním způsobem. Předkládá proto soubor pozměňovacích návrhů k návrhům Komise, které se týkají „prevence a nápravy makroekonomické nerovnováhy“ a „donucovacích opatření k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně“, přičemž se zabývají těmito hlavními aspekty:

– Rámec dohledu EU by měl kromě obecných hospodářských a finančních aspektů zahrnovat i aspekty zaměstnanosti a sociální aspekty. Do preventivní složky rámce dohledu by proto měl být jako právní základ přidán článek 148 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a příslušné nařízení by se mělo ve stejné míře zabývat prevencí a nápravou jak makroekonomické, tak sociální nerovnováhy. Tímto způsobem bude zaručen integrovanější hospodářský a sociální přístup.

– V souvislosti s výše uvedeným návrhem by měly být při posuzování nerovnováhy zohledňovány nástroje vycházející z článku 148 SFEU, zejména hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, a měly by být doplněny o konkrétní nástroje pro odhalování a prevenci sociální nerovnováhy. Do všech příslušných postupů dohledu by tak měly být aktivně zapojeny Výbor pro zaměstnanost (EMCO) a Výbor pro sociální ochranu (SPC).

– Srovnávací přehled ukazatelů, který má sloužit jako nástroj včasného odhalování a sledování nerovnováhy, by měla Komise přijmout a pravidelně aktualizovat v podobě aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 SFEU. K hlavním ukazatelům by měly patřit příslušné aspekty zaměstnanosti, nezaměstnanosti, chudoby a zdanění.

– Systém nápravy makroekonomické nerovnováhy by neměl pouze přispívat k rozpočtové kázni členských států eurozóny. Stejně důležité je, aby byl vytvořen takovým způsobem, aby bránil výskytu asymetrických šoků a rovněž přispíval k udržitelnému růstu a tvorbě pracovních míst. Jeho fungování by tak mělo napomáhat plnění cílů EU v oblasti růstu a pracovních míst, jako jsou ty, jež byly přijaty v rámci strategie Evropa 2020.

– Součástí systému nápravy by navíc neměly být pouze pokuty (sankce), ale i pobídky, a to i v případech, kdy se jedná o nápravu nadměrné nerovnováhy. Veškerá rozhodnutí ohledně uložení sankce či pokuty členskému státu by měla být podmíněna provedením posouzení případných sociálních dopadů.

– Pokuty vybrané od členských států, které nedodržují jim určená doporučení, by měly být použity na podporu cílů EU v oblasti dlouhodobých investic a zaměstnanosti, a nikoli pouze rozděleny členským státům, u nichž neprobíhá postup při nadměrném schodku, jak navrhuje Komise.

Závěrem se navrhovatelka domnívá, že je nanejvýš důležité, aby byla v rámci celého procesu dohledu posílena úloha Evropského parlamentu. Nezbytnou podmínkou důvěryhodného a transparentního rámce dohledu je navíc pravidelné konzultování sociálních partnerů a větší zapojení vnitrostátních parlamentů.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Pozměňovací návrh  2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 b (nový)

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 c (nový)

Pozměňovací návrh  4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 d (nový)

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 e (nový)

Pozměňovací návrh  6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Pozměňovací návrh  7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Pozměňovací návrh  8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Pozměňovací návrh  9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Pozměňovací návrh  10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Pozměňovací návrh  12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Pozměňovací návrh  14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Pozměňovací návrh  15

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1

Pozměňovací návrh  16

Návrh nařízení

Čl. 3 – nadpis

Pozměňovací návrh  17

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 3

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Článek 4

POSTUP

POSTUP