Dokument ze zasedání

 

A7-0230/2011

16. 6. 2011

ZPRÁVA

o mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012

( 2011/2019(BUD) )

Rozpočtový výbor

Zpravodajka: Francesca Balzani

PR_BUD_Strategy

OBSAH

Strana

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU............................................................3

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci...........................................................20

STANOVISKO Výboru pro rozvoj...............................................................................24

STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu.........................................28

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru.........................................31

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci.............................34

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku...........................38

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj......................................................43

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova...........................46

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci          50

STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti....................................................54

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví...............................57

PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO RYBOLOV......................................................................61

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU.....................................................63

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012

( 2011/2019(BUD) )

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh rozpočtu na rozpočtový rok 2012, který přijala Komise dne 20. dubna 2011 ( SEK(2011)0498 ),

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (IID)[1],

–   s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2011 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2012[2],

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 15. února 2011 o rozpočtových pokynech pro rok 2012,

–   s ohledem na hlavu II kapitolu 7 jednacího řádu,

–   s ohledem na dopis Výboru pro rybolov,

–   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ( A7-0230/2011 ),

A. vzhledem k tomu, že rozpočtový proces pro rok 2012 je druhým rozpočtovým procesem probíhajícím na základě Lisabonské smlouvy a lze využít cenné zkušenosti získané v minulém roce,

B.  vzhledem k tomu, že trialog, který se bude konat v červenci, by měl zástupcům obou složek rozpočtového orgánu umožnit diskusi o prioritách, které stanovily v případě ročního rozpočtu na rok 2012, a případně umožnit, aby nalezly společný základ, který by bylo možno zohlednit při čtení v rámci obou složek,

C. vzhledem k tomu, že polské i maďarské předsednictví přijala veřejný závazek, že zahájí otevřený, konstruktivní a politický dialog s EP o rozpočtových záležitostech,

D. vzhledem k tomu, že se tudíž od Rady jako celku očekává, že bude vystupovat jako důvěryhodný politický partner v rámci celého procesu, přičemž se vyhne tomu, aby prováděla jakékoli svévolné či čistě aritmetické škrty v rozpočtových položkách,

Návrh rozpočtu na rok 2012 - obecné hodnocení

1.  připomíná, že EP ve svém usnesení ze dne 24. března 2011 stanovil strategii Evropa 2020 jako hlavní prioritu rozpočtové strategie EU pro rok 2012 s cílem pomoci Evropě, aby hospodářskou a sociální krizi překonala a vyšla z ní silnější;

2.  připomíná, že podpora inteligentního, udržitelného a inkluzivního hospodářství, které vytváří pracovní místa a vysoce kvalitní zaměstnání tím, že realizuje sedm stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 je cíl, který společně podporuje 27 členských států EU a orgány EU; připomíná, že provádění této strategie bude vyžadovat obrovské investice orientované do budoucna, a to až do roku 2020, jejichž výši odhadla Komise ve svém sdělení o přezkumu rozpočtu EU nejméně na 1 800 miliard EUR[3]; zdůrazňuje proto, že je nutno okamžitě a bez dalších odkladů provést jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států investice s cílem zlepšit úroveň vzdělání, podpořit sociální začleňování, zejména pak prostřednictvím snižování chudoby, a rozvoj znalostní společnosti, která vychází z celkové kapacity EU v oblasti vědy a technologie; v této souvislosti trvá na tom, že je třeba podporovat výzkum, vývoj, inovace a MSP a rozvoj technologií účinně využívající zdroje;

3.  v této souvislosti vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že stávající krize vedla k poklesu veřejných investic v některých z těchto oblastí v důsledku změn, které členské státy provedly v rámci svých vnitrostátních rozpočtů; vyzývá k tomu, aby byl tento trend zvrácen, a je pevně přesvědčen, že je třeba investice zaručit na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni, má-li EU jako celek úspěšně realizovat strategii EU 2020; domnívá se, že rozpočet EU by měl plnit úlohu jako nástroj pro využití pákového efektu v případě politik členských států v oblasti hospodářského oživení tím, že na vnitrostátní úrovni iniciuje a podporuje investice, jejichž cílem je posílení růstu a zaměstnanosti; zdůrazňuje v tomto ohledu, že vytvoření vazby mezi rozpočtem EU a cíli strategie EU 2020 má zásadní význam; v této souvislosti připomíná, že podpora vzdělávání, mobility a zaměstnanosti mládeže, malých a středních podniků, výzkumu a vývoje by měla patřit k hlavním prioritám rozpočtu EU; zdůrazňuje, že je to v plném souladu s dynamikou evropského semestru, který jako nový mechanismus pro posílení evropské správy ekonomických záležitostí má za cíl zvýšení soudržnosti, synergií a doplňkovosti rozpočtu EU a vnitrostátních rozpočtů při realizaci společně dohodnutých cílů strategie Evropa 2020;

4.  připomíná, že strategie EU 2020 a evropský semestr potřebují silnou parlamentní dimenzi, a vyjadřuje své pevné přesvědčení, že větší zapojení Parlamentu by výrazně posílilo demokratický charakter a transparentnost tohoto opatření;

5.  všímá si, že návrh rozpočtu EU na rok 2012, jak jej předložila Komise, činí 147 435 milionů EUR v prostředcích na závazky (PZ) (146 676 EUR bez Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a rezervy na pomoc při mimořádných událostech) a 132 738 milionů EUR v prostředcích na platby (PP); konstatuje, že tyto částky představují v prvním případě 1,12 % a v druhém případě 1,01 % odhadu hrubého národního důchodu EU (HND) pro rok 2012, a zdůrazňuje, že tento podíl zůstává i nadále v letech 2011 a 2012 viditelně neměnný, přičemž růst HND bude v roce 2012 podle odhadů činit nejméně +4,7% (při stávajících cenách);

6.  uznává, že pokud má v době úsporných opatření rozpočet EU přispívat ke společnému úsilí členských států, mělo by toto úsilí být úměrné velikosti rozpočtu EU, jeho zvláštním charakteristikám a reálnému hospodářskému dopadu; je přesvědčen o tom, že je třeba zohlednit probíhající úsilí o konsolidaci vnitrostátních rozpočtu, které vyvíjejí mnohé členské státy v důsledku své rozpočtové nedisciplinovanosti v minulosti, připomíná však, že podle ustanovení Smlouvy není možné sestavit rozpočet EU jako deficitní a že rozpočet představuje pouze 2 % celkových veřejných výdajů v EU;

7.  všímá si, že roční míra inflace v EU 27 pro rok 2011 se odhaduje na 2,7 %, což znamená že navržená nominální zvýšení pro rok 2012 u PZ 3,7 % a u PP 4,9 % představují ve srovnání s rozpočtem na rok 2011 reálně 1 % a 2,2 %; zdůrazňuje skutečnost, že několik členských států plánuje větší navýšení svých vnitrostátních rozpočtu než jaké navrhuje v případě rozpočtu EU Evropská komise; bere rovněž na vědomí úsilí některých členských států o snížení rozpočtových schodků a zpomalení růstu státního dluhu na udržitelnější úroveň;

8.  zdůrazňuje, že částky navrhované v rámci ročního rozpočtu EU na rok 2012 odpovídají profilu výdajů EU stanovenému ve víceletém finančním rámci (VFR) 2007−2013, a to za předpokladu, že bude možné dosáhnout dohody v rámci rozpočtového orgánu ohledně revize VFR, která by řešila dodatečné potřeby v oblasti financování projektu ITER; zdůrazňuje, že jakékoli navýšení (či snížení) oproti rozpočtu na rok 2011 musí být proto posouzeno při zohlednění dopadu, který bude mít na realizaci víceletých programů; zdůrazňuje, že toto je otázka důvěryhodnosti orgánů a konzistentnosti projektu EU v době, kdy se odpovědnost a závazky EU i nadále zvyšují; z tohoto hlediska je přesvědčen, že je prioritou, aby byla pro cílené politické oblasti a nové pravomoci EU zajištěna spolehlivá a viditelná finanční kapacita;

9.  konstatuje, že podle návrhu rozpočtu na rok 2012 celkové roční rozpětí v rámci stropu pro rok 2012 schváleného ve VFR činí 1 603 milionů EUR v prostředcích na závazky (PZ); je odhodlán v případě potřeby využít tohoto dostupného rozpětí a případně i dalších mechanismů flexibility uvedených ve stávající IIA s cílem podpořit a posílit určité cílené politické úkoly, které nebyly patřičně zohledněny v rámci stávajícího VFR; očekává, že bude Rada, pokud jde o využití těchto mechanismů, plně spolupracovat;

10. připomíná, že první kolo debat o rozpočtových prioritách již v Parlamentu bylo zahájeno formou rozsáhlých konzultací, které se specializovanými výbory Parlamentu vedl hlavní zpravodaj pro rozpočet na rok 2012; zdůrazňuje, že postup musí být nyní doladěn v rámci každého výboru s ohledem na jeho příslušné kompetence s cílem určit kladné a záporné priority rozpočtu na rok 2012;

11. konstatuje, že podle odhadů Komise je na plnění cílů strategie EU 2020 vyčleněno celkově 43,5 % návrhu rozpočtu na rok 2012 (v PZ); tento odhad vnímá jako pozitivní, nikoli však dostačující; uznává, že se priority stanovené Komisí zdají být v souladu s prioritami, které Parlament stanovil ve svém usnesení o rozpočtových pokynech pro rok 2012, nicméně vyzývá k ambicióznějšímu přístupu k financování strategie Evropa 2020; je nicméně odhodlán dále analyzovat uvedené částky v plné spolupráci se všemi svými specializovanými výbory;

12. domnívá se, že kromě realizace strategie EU 2020, by prostředky v rozpočtu EU na rok 2012 měly být stanoveny v přiměřené výši s cílem zajistit pokračování politik EU a dosažení cílů EU; zdůrazňuje především, že je třeba EU umožnit, aby převzala svou globální úlohu, zejména pokud jde o tzv. arabské jaro a nepokoje na Blízkém východě;

13. všímá si, že složitá hospodářská situace v celé EU přivedla Komisi k tomu, aby učinila první krok k identifikaci záporných priorit a úspor v některých politických oblastech v porovnání s původními návrhy uvedenými ve finančním plánování, zejména v oblastech, které se v poslední době vyznačují nedostatečnými výsledky a nízkými mírami plnění, jak požadoval EP ve svém usnesení ze dne 24. března 2011; žádá nicméně Komisi, aby poskytla dodatečné informace, na nichž se zakládá její hodnocení, aby mohl EP jednoznačně stanovit politické priority a pozitivní a negativní rozpočtové priority a umožnily se další úspory a přerozdělení prostředků, neboť je naprosto zásadní, aby na úrovni EU pokračovala realizace programů a činností EU, včetně financování činnosti zaměřených na řešení dopadů krize a na podporu růstu;

14. rozhodně varuje před jakýmkoli pokusem ze strany Rady provést horizontální škrty v rozpočtu přijímáním rozhodnutí o celkové výši prostředků předem, aniž by se zohlednila přesná hodnocení aktuálních potřeb, pokud jde o dosažení schválených cílů a politických závazků Unie; požaduje, aby v případě, že budou prováděny škrty, Rada veřejně vysvětlila a jasně určila, které z politických priorit EU by mohly být odloženy či úplně zrušeny;

15. konstatuje, že oproti roku 2011 byly PP zvýšeny o 4,9 %; je přesvědčen o tom, že Komise tyto částky navrhuje na základě pečlivých a zásadních analýz odhadů poskytnutých členskými státy, které jsou samy spoluodpovědné za řízení 80 % rozpočtu EU; konstatuje, že podstatná část tohoto navýšení souvisí s právními potřebami vzniklými v souvislosti se 7. programem pro výzkum a strukturálními fondy a Fondem soudržnosti; je přesvědčen, že navržená úroveň prostředků na platby představuje naprosté minimum potřebné k tomu, aby EU dostála svým právním závazkům přijatým v předchozích letech, a že je povinností EU splnit své zákonné povinnosti vyplývající z těchto závazků a zajistit, aby programy rozvinuly svůj celý potenciál a probíhaly bez jakýchkoli zpomalení; naléhavě proto vyzývá Radu, aby se zdržela škrtů, pokud jde o navrženou úroveň prostředků na platby; vyjadřuje své odhodlání zachovat výši prostředků na platby na úrovni, kterou navrhla Komise v návrhu rozpočtu, zejména s ohledem na neochotu Rady dostát svým formálním závazkům z prosince 2010 při poskytování nových prostředků v případě potřeby, kterou Rada projevila na počátku roku 2011;

16. konstatuje dále, že celkové rozpětí v PP v rámci stropu VFR zůstává i nadále vysoké a činí 8 815 milionů EUR; zdůrazňuje skutečnost, že jakékoli snížení na částky nižší, než které navrhla Komise, by následně zhoršilo situaci, pokud je o naléhavou potřebu snížit bezprecedentní míru neuhrazených závazků (tzv. RALs) a zajistit řádné provádění politik a programů EU;

17. v tomto ohledu připomíná, že návrh opravného rozpočtu č. 03/2011 vykazuje rozpočtový přebytek ve výši 4,9 miliardy EUR v prostředcích na platby v roce 2010; vyjadřuje hluboký nesouhlas s návrhem Komise snížit o tuto částku příspěvky členských států; domnívá se, že takovýto přístup nepředstavuje dobré rozpočtové plánování a nebude mít žádný dopad na celkovou výši schodků členských států, zatímco pro roční rozpočet EU je tato částka rozhodující;

Okruh 1 a

18. všímá si návrhu Komise obsaženého v návrhu rozpočtu na rok 2012 zvýšit PZ o 12,6 % (na 15 223 milionů EUR) a PP o 8,1 % (na 12 566 milionů EUR) oproti rozpočtu na rok 2011, neboť okruh 1a je klíčovým okruhem VFR 2007−2013, pokud jde o dosažení cílů strategie Evropa 2020, a to díky svým přímým i nepřímým příspěvkům k financování všech pěti zásadních cílů a sedmi stěžejních iniciativ;

19. vyjadřuje nicméně politování, že převážnou část tohoto zvýšení plánovaného v tomto okruhu pro rok 2012 představuje pouze roční rozpis víceletých celkových částek, na kterých se shodly Parlament i Rada při přijímání těchto programů a akcí; zdůrazňuje proto, že Komise obecně nepředkládá návrhy na zvýšení podpory (nad rámec původních plán) pro investice, které jsou naléhavě potřebné pro provádění sedmi stěžejních iniciativ, a konstatuje s politováním, že je ochoten odložit zásadní krok v oblasti společného financování až na období po skončení VFR v roce 2013; je přesvědčen, že tento přístup vážně ohrozí splnění klíčových cílů do roku 2020;

20. zdůrazňuje, že při zohlednění návrhu rozpočtu na rok 2012 a aktualizovaných finančních plánů pro rok 2013 by celková částka vyhrazená do roku 2013 na programy, které mají zásadní význam pro realizaci strategie EU 2020, jako jsou 7. rámcový program pro výzkum, opatření v oblasti znečišťování, programy Marco Polo II, PROGRESS, Galileo a GMES, byla menší, než referenční částka, na které se Parlament a Rada shodly při přijímání těchto programů; konstatuje, že tyto referenční částky by naopak byly mírně překročeny, pokud by se realizovaly klíčové programy strategie Evropa 2020: rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, transevropská dopravní síť, transevropská energetická síť, program Erasmus Mundus a celoživotní učení; má v úmyslu plně využít tam, kde to bude možné, legislativní pružnosti, kterou umožňuje článek 37 IID, s cílem dále posílit klíčové a naléhavé investice;

21. konstatuje dále, že podstatná část nominálních zvýšení v okruhu 1a v rámci návrhu rozpočtu na rok 2012 oproti rozpočtu na rok 2011 souvisí s dodatečnými prostředky ve výši 750 milionů EUR (v PZ), které vyžaduje v roce 2012 ITER, z čehož 650 milionů EUR jsou skutečně dodatečné prostředky a 100 milionů EUR bylo přesunuto z veškerých rozpočtových položek 7. rámcového programu ES; jednoznačně znovu potvrzuje svůj nesouhlas s jakoukoli formou přesunu prostředků ze  7. rámcového programu ES, neboť by tak došlo k ohrožení jeho úspěšného provádění a k závažnému snížení příspěvků určených na splnění klíčových cílů a na realizaci stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020;

22. připomíná, že, aby bylo možno financovat projekt ITER, bude nezbytné, aby rozpočtový orgány souhlasil se souvisejícím návrhem Komise[4], kterým se upravuje VFR 2007−2013 a který obsahuje návrh, aby chybějící financování projektu ITER pro rok 2012 a 2013 ve výši 1 300 milionů EUR bylo pokryto využitím dostupných a nevyužitých rozpětí v rámci okruhů 2 a 5 VFR 2007−2013 v celkové výši 840 milionů EUR a přesunem 460 milionů EUR ze sedmého rámcového programu ES v letech 2012 a 2013; vyjadřuje svou ochotu zahájit jednání s Radou ohledně změny návrhu Komise a využití jiných možností, které stanoví stávající IID ze dne 17. května 2006;

23. dále si se znepokojením všímá kromě navrhovaného přesunu 100 milionů EUR pro ITER dalších škrtů ve výši 64 milionů EUR, které byly pro sedmý rámcový program ES navrženy oproti finančnímu plánování; požaduje, aby Komise navrhla využít veškeré úspory (celkově 190 milionů EUR), které mají být provedeny v roce 2012 díky přehodnocení personálních potřeb a snížení finančních příspěvků pro některé společné podniky, ve prospěch provozních výdajů v rámci sedmého rámcového programu ES;

24. zdůrazňuje v tomto ohledu, že je třeba zlepšit podmínky pro financování priorit v oblasti udržitelné energie, technologií pro skladování energie a dalších priorit v oblasti obnovitelných zdrojů energie stanovených v rámci nově zavedeného strategického plánu pro energetické technologie (plán SET), a to včetně energetické účinnosti, která má zásadní význam pro řešení výzev v oblasti hospodářství, energetiky a změnu klimatu; je přesvědčen, že jasné cíle v oblasti udržitelné energetické politiky a energetické účinnosti mohou přinést nákladově účelná řešení, která by mohla být přínosem pro evropské hospodářství jako takové; konstatuje také, že by v rámci investic v rozpočtovém procesu pro rok 2012 mohly být zváženy další inovativní způsoby maximálního využití investic a podpory výzkumu a inovací, jako je finanční nástroj pro sdílení rizik;

25. vyjadřuje politování nad tím, že v případě omezeného zvýšení pro program PROGRESS v návrhu rozpočtu na rok 2012 v porovnání s rozpočtem na rok 2011, nebude Komise schopna vrátit částku 20 milionů EUR za období let 2011−2013, k čemuž se v roce 2010 zavázala s cílem částečně kompenzovat přesun prostředků z programu PROGRESS ve prospěch nástroje pro mikrofinancování; připomíná příspěvek programu PROGRESS ke dvěma stěžejním iniciativám strategie EU 2020 (Evropská platforma pro boj proti chudobě a Mládež v pohybu); poukazuje na to, že členské státy, místní a regionální orgány a vnitrostátní a regionální subjekty dostávají financování z programu PROGRESS proto, aby mohly provádět opatření zaměřená na sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví;

26. vítá zvýšení (+ 5,7 milionu EUR) celkové výše prostředků na závazky pro rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace oproti původnímu plánu; doufá, že toto zvýšení přispěje ke zlepšení přístupu MSP k tomuto programu a k rozvoji zvláštních programů a inovativních finančních mechanismů; připomíná v této souvislosti důležitou roli, kterou hrají malé a střední podniky při zvyšování výkonnosti ekonomiky EU, a podporuje především program CIP-EIP jako nepostradatelný nástroj pro obnovu po krizi; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přístup MSP ke kapitálovým trhům a různým možnostem financování EU zjednodušením a zrychlením postupů financování a odstraněním související byrokratické zátěže;

27. opětovně připomíná význam jednotného trhu pro konkurenceschopnost podniků EU a pro růst a stabilitu evropských ekonomik, a připomíná Komisi a členským státům, že je třeba zajistit dostatečné zdroje k lepšímu provádění předpisů v oblasti jednotného trhu;

28. zdůrazňuje přidanou evropskou hodnotu investic v rámci přeshraniční dopravy, zejména sítě TEN-T, které zlepšují přeshraniční a intermodální spojení, čímž přispívají k hospodářskému rozvoji a zaměstnanosti; s poukazem na tradiční nedostatečné financování sítě TEN-T naléhavě vyzývá k tomu, aby byly za tímto účelem zvýšeny prostředky, a to i tím, že se využijí alternativní zdroje financování, jako je partnerství veřejného a soukromého sektoru, vyčleňování příjmů a další formy finančních nástrojů; upozorňuje na to, že Fond soudržnosti a regionální fondy by měly mít úzkou návaznost na projekty TEN-T;

29. zastává názor, že s ohledem na jeho výraznou přidanou evropskou hodnotu by podpora programu celoživotního učení měla v roce 2012 pokračovat a zvyšovat se, neboť významně přispívá ke stěžejním iniciativám „Mládež v pohybu“ a „Inovace v Unii“; zdůrazňuje zejména, že s ohledem na rostoucí počet osob zapojených do vzdělávání dospělých v Evropě, je třeba posílit akci Grundtvig, která v současné době představuje pouze 4 % prostředků vyčleněných na program celoživotního učení;

30. je znepokojen navrženým snížením prostředků pro Statistický program Unie a velmi omezeným navýšením výdajů (nižším než míra inflace) v oblasti politiky „Statistika“; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné nepřetržitě kontrolovat, zda zdroje Eurostatu odpovídají rostoucímu pracovnímu vytížení a zvyšujícím se nárokům na kvalitu v klíčové oblasti hospodářské a finanční statistiky;

31. připomíná, že převážná část nových pravomocí EU, které zavedla Lisabonská smlouva, v oblasti energeticky, cestovního ruchu a vesmíru, spadá do působnosti okruhu 1a; vyjadřuje zklamání nad tím, že Komise ve třetím roce po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost nepředkládá žádné návrhy na zvláštní financování těchto nových politik; zdůrazňuje, že program Galileo ani program GMES, což jsou dva hlavní vesmírné programy EU, nezískaly do konce stávajícího VFR žádné zvláštní financování a že financování programu Galileo se v období let 2011 a 2012 snižuje; znovu připomíná, že je třeba zavést některá zvláštní viditelná opatření na podporu cestovního ruchu s ohledem na hospodářský význam tohoto odvětví, které je třetí nejdůležitější sociálně-ekonomickou činností v Evropě, pokud jde o zaměstnanost a tvorbu HDP, a vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepřekládá návrh nového právního základu, který by nahradil tři přípravné akce v tomto odvětí, které nelze prodloužit do roku 2012; žádá, aby byla odvětví cestovního ruchu přidělena v roce 2012 a 2013 a také v příštím víceletém finančním rámci odpovídající výše finančních prostředků;

32. konstatuje, že krize jasně upozornila na význam, jaký má pro konsolidaci veřejných financí efektivní systém výběru daní, který by znemožňoval podvody; zdůrazňuje, že naprostou prioritou musí být boj proti daňovým podvodům a únikům a že na Fiscalis je potřeba přidělit prostředky v takové výši, aby program mohl tyto ambice naplnit;

33. vítá rozhodnutí Komise zahrnout do návrhu rozpočtu druhý rok za sebou prostředky na platby (50 milionů EUR) pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci; zdůrazňuje skutečnost, že to nejen fond výrazně zviditelňuje, ale rovněž se tak předchází převodům z jiných rozpočtových položek při plnění různých cílů a pokrývání rozdílných potřeb; netrpělivě očekává, až Komise předloží přezkum nařízení o evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci v polovině období, na základě něhož bude možno stanovit způsob, jak zrychlit postup mobilizace prostředků z fondu a zjednodušit pravidla jeho řízení;

Okruh 1 b

34. zdůrazňuje rozhodující přínos politiky soudržnosti pro růst a zaměstnanost a také pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost regionů a členských států EU; zdůrazňuje, že politika soudržnosti slouží jako nástroj k tomu, aby se mohly veškeré regiony EU zapojit do plnění cílů strategie Evropa 2020, a k podpoře regionálních investic zaměřených na realizaci všech stěžejních iniciativ; domnívá se proto, že i když by její zaměření rovnoměrného rozdělování bohatství a její cíl snížit regionální nerovnosti měly být zachovány, musí politika soudržnosti zůstat i nadále celoevropskou investiční politikou a musí k ní mít přístup všechny regiony a všichni občané EU;

35. zdůrazňuje, že odhad celkových výdajů okruhu 1b činí 52 739 milionů EUR v prostředcích na závazcích, což představuje nárůst o 3,4 % oproti roku 2011 a je plně v souladu s prostředky vyčleněnými ve VFR 2007−2013, přičemž se zohledňuje poslední úprava z roku 2010 ve prospěch některých členských států; konstatuje, že zbylé rozpětí (22,1 milionů EUR) v rámci daného stropu pochází zejména z prostředků na technickou pomoc a představuje pouze 0,04 % celkových přidělených prostředků v rámci tohoto okruhu;

36. vítá 8,4% zvýšení PP na 45 134 milionů EUR navržených pro rok 2012 oproti roku 2011 a je přesvědčen, že toto zvýšení umožní, aby bylo dohnáno zpoždění vzniklé v důsledku velmi pomalého zahájení programů, k němuž došlo na počátku období let 2007−2013; zdůrazňuje, že toto zvýšení by mělo rovněž umožnit, aby se řešily rovněž dodatečné potřeby prostředků na platby, které vznikly v důsledku nedávných legislativních změn, schválení veškerých řídících a kontrolních systémů a ukončení programů na období let 2000–2006;

37. zdůrazňuje také, že tato výše plateb představuje naprosté minimum a odpovídá plně realistickému sestavování rozpočtu, přičemž je plně zohledněn obecný platební profil v daném období, dostupné odhady členských států týkající se žádostí o platby, které mají být zaslány Komisi, a potřebě pokrýt rozdíl mezi závazky a platbami; zdůrazňuje, že tyto peněžní toky napomohou rovněž k tomu, aby se urychlilo oživení evropské ekonomiky, a přispějí k naplňování strategie Evropa 2020 v regionech; rozhodně tedy odmítá jakékoli snížení výše prostředků na platby uvedené v návrhu rozpočtu, který předložila Komise;

38. žádá Komisi, aby shromažďovala demografické údaje o příjemcích pomoci financované z nástrojů politiky soudržnosti, zejména z Evropského sociálního fondu, s cílem sledovat reálný dopad poskytnutých finančních prostředků na rozvoj lidského kapitálu a na jeho začleňování do trhu pracovních míst, majíc přitom na zřeteli zvláště znepokojivý problém nezaměstnanosti mládeže;

39. žádá Komisi, aby i nadále úzce spolupracovala s těmi členskými státy, které vykazují nízkou míru absorpční kapacity, aby se dále zlepšoval stav čerpání finančních prostředků EU na konkrétní projekty; vyzývá proto k další podpoře vzájemného učení, výměně osvědčených postupů a k posílení administrativní kapacity ve členských státech a také v kandidátských zemích, a to tím, že se bude klást důraz na řádné fungování nástroje předvstupní pomoci, který slouží k podpoře příprav kandidátských zemí na provádění programů Společenství;

 

40. naléhavě vyzývá Komisi, aby i nadále pokračovala v úvahách, jak zjednodušit složitý systém pravidel a požadavků, které stanoví vnitrostátní právní předpisy či předpisy EU, a snížila byrokratickou zátěž tak, aby se, kromě zaměření na legalitu a správnost operací, kladl mnohem větší důraz na plnění konkrétních cílů, aniž bychom slevili z klíčových zásad transparentnosti, odpovědnosti a řádného finančního řízení;

Okruh 2

41. konstatuje, že v NR na rok 2012 je navrženo zvýšení prostředků na závazky o 2,6 % na 60 158 milionů EUR a prostředků na platby o 2,8 % na 57 948 milionů EUR ve srovnání s rozpočtem na rok 2011; zdůrazňuje, že tato zvýšení jsou nižší než zvýšení navrhovaná Komisí pro celkový rozpočet;

42. poznamenává, že k tomuto zvýšení došlo zejména v důsledku postupného zavádění přímých plateb novým členským státům a dodatečných potřeb v oblasti rozvoje venkova; zdůrazňuje skutečnost, že intervence na trhu zůstávají ve srovnání s rozpočtem na rok 2011 téměř stabilní, zatímco výkyvy cen a nestabilita určitých trhů mají pokračující dopad na odvětví zemědělství; vyzývá Komisi, aby vypracovala návrhy dlouhodobější koncepce pro všechna zemědělská odvětví spolu s konkrétními návrhy zaměřenými na řešení výkyvů cen na jejich trzích;

43. konstatuje, že tradiční opravný rozpočet s ohledem na rozpočet v oblasti zemědělství, který má být předložen na podzim roku 2011, upraví stávající odhady a nabídne přesnější hodnocení skutečných potřeb; v tomto ohledu upozorňuje na konečnou výši vázaných příjmů, které mají být dostupné v roce 2012 (opravy s ohledem na schválení účetních závěrek, nesrovnalosti a doplňkové dávky pro producenty mléka) a které nakonec určí nové prostředky, jež budou přijaty pro rozpočet na rok 2012; odhaduje, že rezerva, která v současné době zůstává k dispozici (6516 milionů EUR) by měla být schopna pokrýt požadavky v rámci tohoto okruhy, nenastanou-li nepředvídatelné okolnosti;

44. zdůrazňuje, že v posledních několika letech rozpočtový orgán mohl díky zvláštním okolnostem využít nevyčleněných prostředků (rozpětí), které byly dostupné pod stropy tohoto okruhu, aby dosáhl celkové shody s ohledem na roční rozpočet, k čemuž použil bod 23 IID;

45. podporuje pokračování podpory programů zaměřených na poskytování ovoce do škol a programu pomoci pro nejchudší osoby; naopak lituje snížení prostředků vyčleněných na projekt věnovaný dodávce mléka do škol a je znepokojen škrty v oblasti veterinárních a fytosanitárních opatření;

46. vyzývá k dalšímu snížení vývozních náhrad a vyjadřuje politování nad pokračujícím dotováním pěstování tabáku v EU, které je v rozporu s cíli politiky EU v oblasti zdraví;

47. zdůrazňuje, že část výdajů v okruhu 2 má velký význam při plnění cílů Evropa 2020; zdůrazňuje, že prioritní cíle této strategie – růst a zaměstnanost – jsou také plněny prostřednictvím programů rozvoje venkova; považuje opatření v oblasti zajišťování potravin a udržitelného rozvoje za dva hlavní úkoly SZP; připomíná, že při poskytování přímé podpory by měly zohledňovat environmentální a sociální cíle a vyzývá, aby se pokračovalo v ekologizaci SZP, aniž by tím byla ohrožena konkurenceschopnost zemědělců z EU, která by měla přispívat také k dalšímu plnění rozsáhlých úkolů v oblasti ochrany životního prostředí, kterým EU čelí, a to včetně znečištění vodních zdrojů;

48. vítá v tomto ohledu zvýšení prostředků vyčleněných na program LIFE+ (+4,3 % v prostředcích na závazky a 1,9 % v prostředcích na platby), který upřednostňuje výhradně projekty zaměřené na oblast životního prostředí a na klimatická opatření; znovu připomíná, že environmentální problémy a jejich řešení neuznávají hranice jednotlivých států, takže potřeba jejich řešení na úrovni EU je evidentní; upozorňuje nicméně, že prostředky na program LIFE+ jsou i nadále dosti omezené;

49. zdůrazňuje, že energetická účinnost, boj proti změně klimatu a podpora energie z obnovitelných zdrojů patří mezi průřezové priority, které je možné financovat z více okruhů rozpočtu EU, a že Parlament bude věnovat zvláštní pozornost financování těchto priorit z jednotlivých rozpočtových položek i celkově; naléhavě žádá Komisi, aby dále začleňovala tyto priority a také ochranu zdrojů vody a zachování biologické rozmanitosti do dalších politik, včetně poskytování finanční pomoci EU rozvojovým zemím; je toho názoru, že řádné provádění stávajících právních předpisů v těchto oblastech je zcela zásadní, a žádá proto Komisi, aby provedla podrobnou analýzu, zda jsou nezbytné další prostředky, aby se do hloubky prozkoumalo uplatňování právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí, a aby o tom informovala Parlament;

50. zdůrazňuje, že s ohledem na politickou důležitost je nezbytné zachovat financování společné rybářské politiky a stávajících opatření v této oblasti a udržet je na úrovni navrhované v NR, a to také s ohledem na nadcházející reformu této politiky; je toho názoru, že integrovaná námořní politika, jejíž financování by mělo dosáhnout odpovídající výše v roce 2012, by se neměla provádět na úkor jiných opatření a programů v oblasti rybolovu, které jsou financovány z okruhu 2; kromě toho se domnívá, že je nezbytně nutné pokračovat v monitorování velikosti evropského rybářského loďstva a poskytovat členským státům v tomto ohledu patřičnou podporu a zejména pokračovat v potírání nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (IUU); domnívá se, že účinné řízení rybolovu má zásadní význam pro zachování populací ryb a zabránění nadměrnému rybolovu;

 

Okruh 3 a

51. konstatuje, že celkové zvýšení prostředků vyčleněných na opatření financovaná v rámci tohoto okruhu (+ 17,7 % v prostředcích na závazky a + 6,8 % v prostředcích na platby), které je navrhováno v NR na rok 2012 ve srovnání s rozpočtem na rok 2011, je v souladu s rostoucími ambicemi EU s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, jak je stanoveno v Lisabonské smlouvě a Stockholmském programu (2010–2014), který schválila sama Evropská rada v prosinci 2009;

52. konstatuje, že zvýšení prostředků se vztahuje především na tři ze čtyř programů solidarity a řízení migračních toků: Fondu pro vnější hranice (+38 %), Evropského návratového fondu (+43 %) a Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (+24); zdůrazňuje nicméně, že zvýšení plánované v rámci tohoto okruhu pro rok 2012 představuje zejména roční rozpis víceletých celkových částek, na kterých se shodly Parlament i Rada při přijímání těchto programů a akcí;

53. pozastavuje se proto velice na tím, zda NR, jenž předložila Komise, představuje vhodnou a aktualizovanou reakci na stávající výzvy, s nimiž se EU potýká, především pak s ohledem na současné události v jižním Středomoří; připomíná svůj jednoznačný požadavek vhodné a přiměřené reakce na tyto výzvy s ohledem na řízení legální migrace a zpomalení nelegální migrace; uznávaje povinnost členských států plnit platné předpisy EU zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit dostatečné finanční prostředky a podpůrné nástroje pro řešení mimořádných situací, a to vše za plného dodržování vnitřních pravidel týkajících se ochrany a lidských práv a uplatňování solidarity mezi všemi členskými státy, a zdůrazňuje zejména úlohu a podporu Evropského uprchlického fondu, včetně opatření pro případ hromadného přílivu uprchlíků, přičemž vysoce lituje skutečnosti, že Komise nenavrhla zvýšení prostředků nad rámec toho, co bylo původně stanoveno ve finančním plánu;

54. bere na vědomí opakované výzvy Evropské rady k posílení operativních možností a úlohy agentury FRONTEX v době rostoucího přílivu migrantů; žádá Komisi, aby předložila celkové dopady, které na rozpočet na rok 2012 bude mít probíhající přezkum agentury FRONTEX, a aby poskytla jasnější přehled, pokud jde o financování provozu agentury ze strany členských států;

55. připomíná, že 1/3 prostředků vyčleněných v rozpočtu na rok 2011 pro účely SIS II je stále zapsána v rezervě; očekává proto jasné a podložené ujištění Komise, pokud jde o to, jaké jsou vyhlídky realizace SIS II, neboť bez této informace by tyto prostředky měly být použity pro účely alternativního řešení;

Okruh 3 b

56. připomíná, že okruh 3b, přestože je okruhem s nejnižším objemem vyčleněných prostředků ve VFR, pokrývá otázky, jež mají zásadní význam pro evropské občany, jako je mládež, vzdělávací a kulturní programy, zdravotnictví, ochrana spotřebitelů, nástroj pro civilní ochranu a komunikační politika;

57. hluboce lituje, že celková výše prostředků se již třetí rok snižuje: PZ se oproti rozpočtu na rok 2011 (s výjimkou Fondu solidarity EU) snižují o 0,1 % (na 6835 milionů EUR) a PP o 0,3 % (na 6457 milionů EUR) a zbývá rozpětí ve výši 15,5 milionu EUR;

58. je toho názoru, že programy a akce v rámci tohoto okruhu hrají důležitou úlohu při plnění hlavních cílů a stěžejních iniciativ v rámci strategie Evropa 2020; opakuje, že vzdělávání, odborná příprava a kultura mají význam pro hospodářství, protože výrazně přispívají k hospodářskému růstu a vytváření kvalitních pracovních míst a podporují rozvoj aktivního občanství;

59. zdůrazňuje, že malé rozpětí, jež zůstává k dispozici, ponechá pouze omezený manévrovací prostor pro navrhování nových opatření nebo při rozhodování o zvýšení financování priorit, z nichž mají bezprostřední prospěch občané;

60. bere plně na vědomí návrh Komise zvýšit v roce 2012 o 8 milionů EUR ve srovnání s původním finančním plánem (plánované prostředky na rok 2012 - 134,6 milionu EUR) prostředky vyčleněné na program „Mládež v pohybu“, program, který představuje jeden z hlavních nástrojů stěžejní iniciativy „Mládež v pohybu“, a podporuje zkušenosti získané v rámci neformálního vzdělávání a rozvoj aktivního občanství mladých lidí;

61. lituje skutečnosti, že podobné úsilí není vynakládáno u programů jako MEDIA a Kultura 2007, přestože tyto programy přispívají velkou mírou k bohatství a rozmanitosti evropské kultury a podporují akce, které by samotné členské státy nefinancovaly;

62. lituje skutečnosti, že Komise nenavrhla ve svém návrhu rozpočtu na rok 2012 žádná specifická opatření na podporu sportu, přestože tato oblast je nyní jednoznačnou odpovědností Unie, která vyplývá z Lisabonské smlouvy; domnívá se, že některé finanční prostředky, i když v omezeném rozsahu, by měly být nadále dispozici také v rozpočtu na rok 2012;

63. vítá navýšení prostředků vyčleněných na program veřejného zdraví, neboť veřejné zdraví se stalo klíčovým prvkem konkurenceschopnosti ve stárnoucí evropské společnosti; uznává snahy Komise nalézt finanční řešení pro pokračování důležitých osvětových kampaní, jako je kampaň ZDRAVÍ zaměřená na život bez tabáku;

64. lituje snížení finančních prostředků vyčleněných na finanční nástroj pro civilní ochranu ve srovnání s finančním plánem (- 1,8 milionu EUR) a žádá Komisi, aby podrobněji vysvětlila důvody tohoto snížení, především s ohledem na skutečnost, že civilní obrana nyní spadá do pravomoci EU;

65. připomíná, že má-li se zajistit transparentnost a plné zapojení Evropského parlamentu a jeho poslanců, musí mít evropské veřejné prostory vlastní samostatnou položku; vyjadřuje politování nad návrhem Komise zrušit prostředky v této položce a sloučit prostředky vyčleněné na evropské veřejné prostory s položkou pro zastoupení Komise; připomíná, že evropské veřejné prostory provozují společně Komise a Parlament a proto by měl být jejich rozpočet oddělen od rozpočtu zastoupení Komise, jak tomu bylo v rozpočtu na rok 2010 a 2011; zdůrazňuje, že Parlament nebude akceptovat jakoukoli snahu změnit požadavky rozpočtových orgánů v tomto ohledu;

Okruh 4

66. bere na vědomí, že prostředky na závazky a prostředky na platby požadované v NR na rok 2012 se zvýšily o 2,9 % a 0,8 % ve srovnání s rozpočtem na rok 2011 na 9009,3 milionu a 7293,7 milionu EUR (při zohlednění rezervy na mimořádné události); zdůrazňuje, že tento nárůst prostředků je nižší než zvýšení prostředků navrhované Komisí pro celkový rozpočet;

67. připomíná, že Komise dosud nevrátila do okruhu 4 prostředky (ve výši 240 milionů) použité na potravinový nástroj a zejména nástroj stability, jak požadoval Rozpočtový výbor v bodě 28 zprávy A7-0038/2009 přijaté dne 12. října 2009;

68. je pevně přesvědčen, že je třeba vyvinout specifické a konkrétní úsilí pro zajištění optimálního a koordinovaného využití všech dostupných evropských nástrojů (nikoli pouze finanční prostředky v rámci rozpočtu EU, nýbrž také nástroje spravované EIB, EBRG apod.) a opatření členských států; zdůrazňuje, že je třeba dále zlepšit flexibilitu plánování a uplatňování nástrojů EU, aby se umožnila vhodná a účinná reakce na politické a humanitární krize ve třetích zemích, aniž by však přitom došlo ohrožení dlouhodobých politických závazků a priorit; vyzývá v tomto ohledu Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost a Evropskou investiční banku, aby koordinovaly své úsilí s cílem zajistit, aby cíle EU v oblasti vnější činnosti byly co nejcílenější a nejúčinnější;

69. věří, že je povinností EU reagovat přiměřeným způsobem a globálně na nedávný politický vývoj v sousedních středomořských zemích a poskytovat podporu a pomoc hnutím za demokratické hodnoty a vybudování právního státu; opakuje, že posílení finanční podpory těmto zemím nesmí mít negativní dopad na priority a nástroje, které jsou určeny na podporu sousedních východoevropských zemí;

70. z tohoto pohledu je velmi znepokojen tím, že navrhované rozpětí ve výši 246,7 milionu EUR na okruh 4, které sice zdaleka převyšuje předpoklad v rámci aktualizace finančního plánu z ledna 2011 (132,2 milionu EUR), nemusí být dostatečné k plnění nových potřeb v rámci okruhu 4, protože je zjevně založeno na škrtech v některých klíčových programech EU; je rozhodnut dále prověřit a analyzovat dopad těchto škrtů;

71. připomíná, že Parlament a Rada se dosud nedohodly na právním základu doprovodných opatření týkajících se banánů a spolupráce s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy (ICI+) a že tato dohoda bude mít dopad na prostředky v rozpočtu na rok 2012; vyjadřuje politování nad návrhem Komise provést škrty ve financování spolupráce s rozvojovými zeměmi v Asii a Latinské Americe; požaduje neprodlené přijetí právních předpisů týkajících se spolupráce s průmyslovými zeměmi ICI+ a schválení odpovídajících finančních prostředků pro Asii a Latinskou Ameriku;

72. žádá proto Komisi, aby svůj nadcházející návrh na změnu rozpočtu neomezovala pouze na rozpočtové dopady jejího přezkumu evropské politiky sousedství, ale aby se také zaměřila – případně i s využitím všech prostředků poskytovaných IID – na všechny ostatní nedořešené otázky a potřeby, včetně financování Palestiny a UNRWA, které bylo ve srovnání s rozpočtem na rok 2011 sníženo o 100 milionů EUR, aby tak maximalizovala dopad pomoci EU ve světě;

73. lituje, že došlo k omezení plánovaného navýšení financování nástroje předvstupní pomoci ze 139 milionů EUR na pouhých 79 milionů EUR ve srovnání s rozpočtem na rok 2011;

74. bere na vědomí navrhované navýšení finančních prostředků v oblasti životního prostředí a udržitelného řízení přírodních zdrojů v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci o 51,8 milionu EUR ve srovnání s finančním plánem, což umožní rychle zahájit opatření proti změně klimatu; rozhodně se staví proti snížení prostředků na zeměpisné programy nástroje pro rozvojovou spolupráci, které dosahuje celkem 78 milionů EUR, protože takovéto snížení by odporovalo snaze EU přispět k dosažení rozvojových cílů tisíciletí a dodržet závazek EU přijatý na nejvyšší úrovni, že do roku 2015 začne na rozvojovou pomoc vydávat 0,7 % HND;

75. připomíná, že rozhodně odmítá jakékoli systematické, téměř automatické a někdy nepromyšlené škrty druhé složky rozpočtového orgánu ve správních výdajích v rámci okruhu 4, jejichž jediným cílem je snížit objem prostředků, protože takovéto škrty by EU připravily o prostředky umožňující řádné a účinné provádění jejích programů;

 

Okruh 5

76. konstatuje, že celkové správní výdaje všech orgánů a institucí se odhadují na 8 281 milionů EUR, což ve srovnání s rokem 2011 představuje navýšení o 1,3 %, a v okruhu 5 tak zbývá rozpětí ve výši 472,5 milionu EUR;

77. bere na vědomí dopis komisaře pro finanční plánování a rozpočet ze dne 3. února 2011, v němž se zavazuje k navýšení výdajů v okruhu 5 o méně než 1 % a dále k tomu, že se oproti roku 2011 nezvýší počet zaměstnanců, a vyzývá v něm všechny ostatní orgány a instituce, aby k vývoji svých rozpočtů zaujaly stejný přístup;

78. bere na vědomí, že se Komise, Rada, Účetní dvůr, veřejný ochránce práv a inspektor ochrany údajů k této výzvě připojili; zdůrazňuje, že Evropský parlament dokázal snížit své vlastní odhady přibližně o 50 milionů EUR ve srovnání s první podobou předběžného návrhu odhadu příjmů a výdajů; zdůrazňuje, že důkladně prověří odhady ostatních orgánů a institucí, zejména pokud jde o dodatečné potřeby a činnosti spojené se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost;

79. uznává velké úsilí Komise o zmrazení jejích vlastních správních výdajů v nominálním vyjádření; konstatuje, že to bylo možné díky tomu, že navýšení spojená se statutárními a smluvními povinnostmi byla vyrovnána drastickými škrty ve správních výdajích; má však obavy z možných důsledků těchto škrtů;

80. zdůrazňuje, že jakékoli další škrty správních výdajů na rok 2012 v rámci oddílu III, včetně položek výdajů na administrativní podporu (bývalé rozpočtové položky BA), mohou mít negativní dopad na provádění programů, zejména pokud jde o nové úkoly EU po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost; zdůrazňuje, že úspory vyplývající ze snížených výdajů na administrativní podporu zůstávají ve  finančních přídělech příslušných programů s cílem dosáhnout jejich lepšího plnění na místě; dále zdůrazňuje, že pravomoci EU se sice neustále zvyšují, avšak tento trend nemusí být dlouhodobě udržitelný a může mít nepříznivý dopad na rychlé, řádné a efektivní provádění činností a programů EU;

81. oceňuje snahu Komise nepožadovat žádná další pracovní místa a její odhodlání naplnit veškeré své potřeby, včetně těch, které souvisejí s novými prioritami a se vstupem SFEU v platnost, pouze vnitřními přesuny stávajících lidských zdrojů; požaduje další informace o tom, odkud se přesune 230 dodatečných pracovních míst, která jsou nezbytná pro řádné sledování hospodářské a finanční situace členských států v rámci GŘ ECFIN, a jaký bude dopad zrušení 70 pracovních míst v oblasti administrativní podpory a řízení programů poté, co byly v rámci jednotlivých generálních ředitelstvích provedeny přesuny; zdůrazňuje, že otázka lidských zdrojů je o to důležitější, že GŘ ECFIN bude možná nezbytné dále posílit, aby bylo schopno plnit zásadní nové úkoly v souvislosti s přijetím souboru předpisů týkajících se správy ekonomických záležitostí;

82. zdůrazňuje, že navýšení prostředků navrhované pro EPSO (+ 5,4 % v PZ a PP) se zdá být v rozporu se snahou Komise snížit své správní výdaje; žádá další informace o navrhovaném navýšení prostředků pro EPSO a externalizaci klíčových služeb úřadem EPSO;

83. bere na vědomí 4% nárůst výdajů na důchody (oproti 5,2% nárůstu mezi roky 2010 a 2011) s ohledem na vlnu odchodů úředníků do důchodu; vyzývá Komisi, aby poskytla hlubší analýzu dlouhodobých dopadů tohoto trendu na rozpočet a aby zároveň zvážila možné přímé i nepřímé dopady případných změn důchodového systému EU na přitažlivost, kvalitu a nezávislost evropské veřejné služby; zdůrazňuje, že každá taková změna by měla být založena na řádném sociálním dialogu;

84. domnívá se, že evropské školy by měly být dostatečně financovány, aby mohly náležitě zohledňovat specifickou situaci dětí pracovníků orgánů a institucí EU; důkladně prověří navrhované celkové navýšení o 1,7 % ve srovnání s rokem 2011, které je nižší než předpokládal finanční plán, i každou rozpočtovou položku evropských škol a během svého čtení učiní veškeré změny, které v tomto ohledu považuje za nezbytné;

Pilotní projekty a přípravné akce

85. zdůrazňuje, že pilotní projekty a přípravné akce jsou klíčovými nástroji pro formulaci politických priorit a pro přípravu nových iniciativ, které mohou posléze přejít v činnosti a programy EU zlepšující život občanů EU; má tedy v úmyslu podpořit všemi dostupnými prostředky své návrhy týkající se pilotních projektů a přípravných akcí v rozpočtu na rok 2012 a zároveň zdůrazňuje, že je třeba pečlivě prozkoumat předběžné posouzení Komise, které se očekává v červenci 2011, pro stanovení globální a vyvážené konečné podoby balíčku v této otázce;

86. má proto v úmyslu poskytnout Komisi – jak je stanoveno v příloze II části D IID – první předběžný seznam potenciálních pilotních projektů a přípravných akcí pro rozpočet na rok 2012; očekává, že Komise předloží důkladně zdůvodněnou analýzu orientačních návrhů Parlamentu; zdůrazňuje, že tento první předběžný seznam nevylučuje možnost, že během čtení rozpočtu v Parlamentu budou formálně předloženy a přijaty pozměňovací návrhy týkající se pilotních projektů a přípravných akcí;

87. bere na vědomí jeden nový pilotní projekt a pět přípravných akcí (z nichž dvě jsou nové), které v různých okruzích navrhuje Komise; má rozhodně v úmyslu analyzovat během nadcházejících jednání obsah a cíle nově navržených iniciativ;

Agentury

88. bere na vědomí celkový objem prostředků ve výši 720,8 milionu EUR (tj. 0,49 % z celkového rozpočtu EU) určený na decentralizované agentury EU v návrhu rozpočtu na rok 2012 – ve srovnání s rozpočtem na rok 2011 se jedná o navýšení celkových příspěvků EU o 34,6 milionu neboli o 4,9 %; je si vědom toho, že k tomuto navýšení došlo zejména kvůli jedné nové[5] a sedmi agenturám v počáteční fázi fungování[6], aby jim tak bylo poskytnuto dostatečné financování; zdůrazňuje, že je důležité poskytnout dodatečné financování 10 agenturám[7], kterým byly přiděleny další úkoly, aby nedošlo ke snížení jejich výkonnosti; konstatuje, že navýšení příspěvků EU agenturám v plném provozu je v souladu s úpravou o inflaci (2 %) nebo dokonce ještě nižší a neumožňuje přijímání nových pracovníků;

89. zdůrazňuje, že rozpočtové prostředky přidělené agenturám EU nejsou zdaleka určeny jen na správní výdaje, ale přispívají k dosažení cílů strategie Evropa 2020 a obecně cílů EU, o nichž rozhodl zákonodárný orgán; podporuje tedy v dobách úsporných opatření restriktivní přístup Komise ke stanovování výše prostředků pro decentralizované agentury EU z rozpočtu EU, nesouhlasí však opětovně s využíváním účelově vázaných příjmů ke snížení příspěvků z rozpočtu EU pro agentury závislé na poplatcích, což činí Komise proto, aby uměle zvětšila rozpětí; je v tomto ohledu znepokojen skutečností, že Komise opakovaně nezohledňuje politickou vůli Evropského parlamentu;

90. zdůrazňuje, že evropské orgány dohledu hrají klíčovou úlohu při zajišťování stability trhu a že musí být dostatečně financovány, mají-li být reformy regulačního rámce účinné; znovu opakuje, že jediný orgán dohledu by byl nákladově efektivnější; vítá navržené zvýšení rozpočtu všech tří orgánů jako významný krok při budování jejich kapacit a současně žádá o dodatečné zdroje pro smíšený výbor; zdůrazňuje, že jakékoli další úkoly, kterými budou pověřeny, musí doprovázet rychlení přidělení odpovídajících dodatečných zdrojů; mimo jiné zdůrazňuje, že nové oblasti odpovědnosti, které jsou plánovány pro Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) v oblastech spekulativního prodeje (tzv. short-selling) a derivátů, se musí bezprostředně zohlednit v rozpočtovém procesu pro rok 2012, jakmile bude stanoven právní základ;

91. bere na vědomí, že z 213 nových míst v plánu pracovních míst pro agentury (z 4854 míst celkem) bude 80 přiděleno novým agenturám nebo agenturám v počáteční fázi fungování a zbytek agenturám, jimž byly přiděleny nové úkoly; znovu vyzývá k tomu, aby byl zaujat specifický přístup k náboru specializovaných vědeckých pracovníků s odbornými zkušenostmi, zvláště pokud jsou tato místa financována výhradně z příjmů z poplatků, a jsou tudíž z hlediska rozpočtu EU rozpočtově neutrální;

92. nesouhlasí se záměrem Komise změnit zapsání dvou samofinancovaných agentur OHIM a CPVO v návrhu rozpočtu na rok 2012, tj. se zrušením příslušné rozpočtové položky a rozhodnutím nezveřejnit plán pracovních míst; bere však na vědomí, že na tyto dvě uvedené agentury se nevztahují žádná rozhodnutí rozpočtového orgánu, pokud jde o výši přidělených příspěvků nebo personální zabezpečení; má však v úmyslu uvést tyto informace do rozpočtu za účelem zajištění transparentnosti; znovu opakuje, že je nezbytné najít řešení pro nadměrné zisky, které vznikají v důsledku nařízení o poplatcích vztahujícího se na agenturu OHIM;

 

93. soudí, že pro třístranné rozhovory, které se mají konat 11. července 2011, mají zvláštní důležitost tyto otázky:

– prostředky vyčleněné v rozpočtu na rok 2012 na strategii EU 2020,

– celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2012 a neuhrazené závazky (RAL),

– návrh revize stávajícího VFR na období 2007–2013 s ohledem na řešení dodatečné potřeby v oblasti financování projektu ITER,

– finanční udržitelnost a schopnost financovat potřeby okruhu 4 v roce 2012, zejména s ohledem na připravovaný opravný rozpočet v souvislosti s řešením otázky demokratizace jižního Středomoří,

– nevyřešené otázky v souvislosti s rozpočtem na rok 2011;

94. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

25. 5. 2011

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci

pro Rozpočtový výbor

k mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012

( 2011/2019(BUD) )

Navrhovatelka: María Muñiz De Urquiza

 

 

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že Evropská unie jako globální hráč má povinnost podporovat mír a stabilitu, ekonomický rozvoj a dodržování základních hodnot a lidských práv na celém světě;

2.  připomíná úlohu, kterou EU sehrává při podpoře mnohostranné spolupráce s cílem prosazovat při řešení náročných úkolů v mezinárodním měřítku kolektivní akci;

3.  varuje, že pokud budou zahraniční politiky EU nadále nedostatečně financované, hrozí Unii, že bude na mezinárodní scéně odsunuta na vedlejší kolej; zdůrazňuje však, že existuje prostor pro efektivnější využívání stávajících zdrojů, a to lepším zaměřením finanční podpory do oblastí, kde EU může přinést přidanou hodnotu, jako jsou demokracie, řádná veřejná správa, právní stát a vzdělávání;

4.  je přesvědčen, že po vytvoření postu vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské služby pro vnější činnost by měl být pod záštitou Evropského parlamentu zaveden na vnitrostátní i evropské úrovni systém stálé analýzy zahraniční politiky a systém monitorovacích mechanismů pro její demokratickou parlamentní kontrolu; takový mechanismus by umožnil vyrovnat se s výzvami demokratické legitimity Evropské unie v oblasti zahraniční politiky EU;

5.  je přesvědčen, že rozpočet EU musí odrážet základní hodnoty Unie, a proto požaduje lepší a cílenější využívání finančních prostředků Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva (EIDHR), které musí být zachovány alespoň na stávající úrovni; zdůrazňuje, že je třeba dále zkoumat, jak dosáhnout toho, aby EIDHR jednala proaktivněji, a dále zdůrazňuje, že návrhy na vytvoření Evropské nadace pro demokracii musí být realizovány v rámci běžného rozpočtového rámce, jenž zajišťuje plné zapojení Parlamentu a parlamentní dohled;

6.  zdůrazňuje, že je třeba adekvátně, i když podmíněně podpořit sousední země jižního Středomoří s cílem pomoci jim při přechodu k demokracii a při budování demokratických institucí, a to včetně podpory pro občanskou společnost; zdůrazňuje, že tato podpora jižní dimenze evropské politiky sousedství by neměla být na úkor závazků Unie k podobné, adekvátní, i když podmíněné podpoře východní dimenze evropské politiky sousedství / evropského nástroje sousedství a partnerství;

7.  znovu opakuje, že vztahy EU s Latinskou Amerikou jsou nedostatečně financované, a to s přihlédnutím ke strategickému partnerství mezi oběma regiony a k závěrům madridského summitu z května 2010 a rovněž k potenciálu Latinské Ameriky jako rychle se rozvíjejícího regionu a centra hospodářského růstu; tento nedostatek finančních prostředků ještě dále prohlubuje zablokování přídělu finančních prostředků z programu ICI+ z toho důvodu, že dosud nebyl přijat právní základ pro účast několika latinskoamerických zemí, jež mají nárok využívat financování z uvedeného programu; vyzývá proto k urychlenému přijetí právních předpisů týkajících se programu ICI+ v roce 2011;

8.  žádá vytyčení jasné strategie pro Palestinu, která by finanční pomoc Evropské unie vázala na výraznější politickou úlohu EU v mírovém procesu; v této souvislosti upozorňuje na skutečnost, že finanční pomoc Palestině by měla zohledňovat strategický význam Blízkého východu pro Evropskou unii; je toho názoru, že při plánování potřebné pomoci by Komise měla vycházet z již získaných zkušeností a z odhadovaných potřeb, a proto měla by mít možnost přidělit finanční prostředky nezbytné pro základní fungování palestinských orgánů a pro mírový proces na Blízkém východě; trvá proto na tom, aby částka plánovaná v rozpočtu na rok 2012 byla alespoň taková jako částka vynaložená v roce 2011;

9.  je přesvědčen, že navýšení rozpočtových prostředků je nezbytné, ale nikoli postačující k zajištění efektivity vnější činnosti EU, a že je dále zapotřebí zajistit větší pružnost a rychlost při uvolňování finanční pomoci; žádá proto, aby finanční výhled umožňoval větší pružnost mezi jednotlivými hlavami i nad jejich rámcem; podporuje takovou revizi finančního výhledu, která by EU umožnila rychle reagovat na krizové situace, a to při plném zohlednění svých politických priorit;

10. zdůrazňuje nutnost poskytnout dostatek jasnosti a větší míru pružnosti a zajistit cílenější pomoc zaměřenou zejména na občanskou společnost, dodržování lidských práv a budování demokracie, a to i na místní a regionální úrovni, a podporovat tak přístup „zdola nahoru“; zdůrazňuje, že je důležité v budoucnu zaručit rychlé zjišťování a odstraňování nedostatků a tím zvýšit kvalitu a efektivnost pomoci EU; požaduje, aby byla v rámci přezkumu evropské politiky sousedství provedena komplexní analýza účinnosti evropského nástroje sousedství a partnerství v koordinaci s jinými nástroji, jako je EIDHR, s cílem lépe využívat dostupné finanční nástroje ve vztazích EU s jižními a východními sousedy a v rámci přeshraniční spolupráce a zajistit odpovídající využívání pomoci EU v zemích, které ji přijímají, podmíněné naplňováním zásady „čím lepší výsledky, tím více peněz“ a diferencované v závislosti na konkrétní situaci v každé přijímající zemi; požaduje rovněž kritickou analýzu úvěrových činností a politik Evropské investiční banky, než jí bude svěřena výraznější úloha v podpoře, kterou EU poskytuje sousedním zemím, zejména v jižním Středomoří;

11. je přesvědčen, že by měly být rovněž poskytnuty odpovídající prostředky na rozvoj strategických vztahů se zeměmi BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) k financování činností mimo rámec oficiální rozvojové pomoci, zejména k financování finančních a technických opatření týkajících se spolupráce v oblastech společného zájmu EU a těchto zemí;

12. podněcuje EU, aby na rozpočtové úrovni spolupracovala s orgány, které se zasazují o rovnoprávné postavení žen a mužů a posilování postavení žen v mezinárodní sféře, zejména s orgánem UN Women, orgánem OSN pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen;

13. připomíná, že nástroj stability je zdrojem finančních prostředků v krizových situacích nebo v případě vznikajících krizí, kdy není možné včas poskytnout finanční pomoc z jiných zdrojů EU; domnívá se, že navrhované snížení rozpočtových prostředků pro nástroj stability na rok 2012 je nepřiměřené a je v rozporu s politickými prioritami a nebere ohled na křehké politické klima v mnoha regionech v našem sousedství i mimo ně;

14. vyjadřuje politování nad tím, že se problematice předcházení konfliktům nedostalo v rámci EU odpovídající politické podpory a pozornosti, a je toho názoru, že by měly být vypracovány inovativní návrhy, jak využít stávající legislativní a finanční nástroje, včetně nástroje stability, EIDHR a rozvojové pomoci, aby bylo dosaženo pokroku v předcházení konfliktům ve třetích zemích;

15. vyjadřuje politování nad tím, že v současné době existuje nízká úroveň transparentnosti, pokud jde o náklady na mise v rámci SBOP, a znovu vyjadřuje svou podporu návrhu, aby byly pro potřebu nejdůležitějších misí SBOP vytvořeny zvláštní rozpočtové položky;

16. považuje rozšíření EU za klíčovou oblast spektra zahraniční politiky EU a je toho názoru, že v zájmu předcházení opožďování kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí je nutno zachovat dostatečný objem financování NPP; domnívá se nicméně, že financování prostřednictvím NPP je třeba kriticky přehodnotit tam, kde je míra čerpání prostředků z NPP nízká;

17. je přesvědčen, že s ohledem na hospodářské problémy a z nich vyplývající rozpočtová omezení v mnoha členských státech EU je nutné dosáhnout úspor; je přesvědčen, že cílených úspor je možné dosáhnout nalezením překrývajících se a neefektivních prvků ve všech okruzích a vymezením úseků, kde výsledky neodpovídají očekáváním a požadavkům Evropského parlamentu; tím dojde k vytvoření nezbytného rozpočtového pákového efektu pro klíčové politické priority, včetně priorit v oblasti zahraničních věcí.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.5.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

56

1

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Sir Robert Atkins, Dominique Baudis, Frieda Brepoels, Elmar Brok, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Marietta Giannakou, Ana Gomes, Andrzej Grzyb, Heidi Hautala, Anna Ibrisagic, Anneli Jäätteenmäki, Jelko Kacin, Ioannis Kasoulides, Tunne Kelam, Nicole Kiil-Nielsen, Evgeni Kirilov, Andrey Kovatchev, Paweł Robert Kowal, Eduard Kukan, Alexander Graf Lambsdorff, Krzysztof Lisek, Sabine Lösing, Ulrike Lunacek, Barry Madlener, Mario Mauro, Kyriakos Mavronikolas, Willy Meyer, Francisco José Millán Mon, María Muñiz De Urquiza, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Norica Nicolai, Raimon Obiols, Kristiina Ojuland, Ria Oomen-Ruijten, Cristian Dan Preda, Fiorello Provera, Libor Rouček, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Nikolaos Salavrakos, Jacek Saryusz-Wolski, Werner Schulz, Marek Siwiec, Hannes Swoboda, Charles Tannock, Inese Vaidere, Geoffrey Van Orden, Kristian Vigenin, Graham Watson, Boris Zala

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Reinhard Bütikofer, Nikolaos Chountis, Véronique De Keyser, Tanja Fajon, Kinga Gál, Elisabeth Jeggle, Georgios Koumoutsakos, Norbert Neuser, Doris Pack, Vittorio Prodi, Dominique Vlasto, Luis Yáñez-Barnuevo García

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Joachim Zeller

 

 

26. 5. 2011

STANOVISKO Výboru pro rozvoj

pro Rozpočtový výbor

k mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012

( 2011/2019(BUD) )

Navrhovatel: Charles Goerens

 

 

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

Dodržování našich celosvětových závazků

 

1.  zdůrazňuje, že bez dodatečných zdrojů financování nebudou členské státy schopny dostát svým závazkům v rámci rozvojových cílů tisíciletí; vyjadřuje svůj souhlas se zavedením evropské daně z finančních transakcí za účelem financování globálních veřejných statků, tj. vymýcení chudoby a boje proti změně klimatu; připomíná, že inovativní financování rozvoje nemá být náhradou za oficiální rozvojovou pomoc, ale má ji doplňovat; opakuje své přesvědčení, že zavedení globální daně z finančních transakcí by proto mělo být spojeno s výraznějším právním závazkem všech členských států k dosažení 0,7% cíle výdajů na oficiální rozvojovou pomoc;

2.  zdůrazňuje, že celosvětová veřejná pomoc chudým zemím se v roce 2011 zvýšila, i když stále nedosahuje výše slibů a neodpovídá potřebám; zpochybňuje hodnocení Komise týkající se výkonnosti finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci, rozhodně se staví proti snížení prostředků pro finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci o 70 milionů EUR, jak navrhuje Evropská komise, a požaduje, aby EU v roce 2012 zachovala přijatý závazek i přes obtížnou rozpočtovou situaci;

3.  opakuje své přesvědčení, že otázky životního prostředí musí být lépe začleněny do všech vnějších politik a musí z nich být financovány, neboť životní prostředí, přírodní zdroje a zdravé ekosystémy hrají zásadní úlohu při rozvoji lidstva a vymýcení chudoby; podporuje v této souvislosti návrh na navýšení prostředků pro tématický program zaměřený na životní prostředí a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, což je krok na cestě ke splnění závazků, které EU přijala v roce 2010 na konferenci o klimatu v Cancúnu, naléhavě však žádá, aby prostředky na zmírňování dopadu změny klimatu na rozvojové země představovaly dodatečné finanční prostředky a nebyly předmětem přerozdělování prostředků primárně přidělených na rozvojové účely; připomíná, že pro zajištění tohoto principu je nutné zavést oddělené účetnictví pro financování související se změnou klimatu; znovu opakuje, že k zefektivnění financování boje proti změně klimatu je nutné lépe začlenit otázky změny klimatu do rozvojové spolupráce EU a zároveň zajistit soudržnost politik v zájmu rozvoje;

4.  domnívá se, že odpovědnost za snížení chudoby v rozvíjejících se zemích leží především na jejich vládách; naléhavě žádá Komisi, aby postupně snižovala rozvojovou pomoc ve formě dotací pro nová rozvíjející se hospodářství a místo toho zaujala ke každé z těchto zemí diferencovaný přístup podle jejích individuálních potřeb, a přitom se opírala o vnitrostátní programy – zejména v oblasti práv žen, boje proti domácímu násilí a práv homosexuálů – a využívala různých metod, jako je spolufinancování a kombinování půjček a grantů; naléhavě žádá EU, aby během tohoto období utlumování dotací zacílila svou pomoc na budování kapacit pro zavedení systémů výběru daní, posílení fiskálních politik rozvíjejících se zemí, opatření podporující využívání domácích zdrojů příjmů a zavedení systémů sociálního pojištění a dalších systémů přerozdělování, a zároveň aby bojovala proti daňovým rájům, daňovým únikům a nezákonnému úniku kapitálu;

5.  zdůrazňuje, že je třeba pomoci všem zemím, aby do roku 2015 splnily rozvojové cíle tisíciletí, a aktivně podporovat rozvojové země v plnění těchto cílů; žádá Komisi, aby zaměřila rozvojovou pomoc na nejchudší země včetně nestabilních států a v rámci nich na nejvíce znevýhodňované a nejzranitelnější skupiny obyvatelstva, a zároveň zdůrazňuje důležitost zkvalitnění pomoci; dále žádá, aby veškerá spolupráce s rozvojovými zeměmi, která nesplňuje kritéria stanovená Výborem pro rozvojovou pomoc OECD, byla financována z jiných nástrojů, než jsou nástroje pro rozvojovou spolupráci;

6.  lituje toho, že Komise v rozpočtu na rok 2012 navrhla snížit rozpočtovou položku „Politika evropského sousedství a partnerství – Finanční pomoc Palestině, mírovému procesu a UNRWA“ o 33 %; může to ohrozit výplatu mezd úřadem UNRWA pro více než 28 000 místních zaměstnanců (v Gaze, na Západním břehu Jordánu, v Libanonu, Sýrii a Jordánsku), kteří mimo jiné pracují i ve školství, v sociální oblasti a zdravotnictví;

7.  odmítá jakékoli pokusy o spojení rozpočtů na rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc; domnívá se, že především v souvislosti s rostoucím počtem humanitárních krizí a přírodních katastrof vychází najevo, že humanitární pomoc a civilní ochrana v třetích zemích nejsou dostatečně financovány; žádá, aby se celá částka rezervy na mimořádné situace nebo její část přesunula přímo do původního rozpočtu GŘ ECHO;

8.  konstatuje, že úsilí subjektů financovaných z Globálního fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii vedlo k zásadním a rychlým výsledkům, a chválí fond za to, čeho doposud dosáhl, přičemž zdůrazňuje, že pro potlačení a zamezení rozšiřování AIDS, tuberkulózy a malárie je podpora poskytovaná těmito subjekty naprosto zásadní; je nicméně hluboce znepokojen zpronevěrou prostředků z globálního fondu a domnívá se, že je nesmírně důležité, aby se přijala konkrétní opatření proti podvodům v budoucnu, a zároveň zdůrazňuje, že zneužívání finančních prostředků a korupce jsou naprosto nepřijatelné;

9.  zdůrazňuje význam zinku pro léčbu a prevenci průjmů a podvýživy, jimiž se má dosáhnout zlepšení, pokud jde o přežití, růst a vývoj mozku u malých dětí; naléhavě žádá EU a členské státy, aby poskytly nezbytné prostředky na zajištění dodatečného přísunu zinku v rozvojových zemích, což by mohlo každoročně zachránit život 450 000 dětí mladších pěti let;

10. trvá na tom, aby se pokračovalo ve financování mechanismů, které mají za cíl zlepšit přístup k finančním službám v rozvojových zemích, a aby toto financování bylo posíleno; vyzývá EU a rozvojové země, aby posílily vlastnická práva a usnadnily přístup malých podniků, zemědělců a místních společenství k úvěrům a půjčkám;

Obnovení vyváženosti rozpočtu a vzájemné doplňování

 

11. konstatuje, že se prohlubuje nepoměr mezi chronickým nedostatkem finančních prostředků v rámci oddílu 4 (vnější politika) a novými politickými závazky, které přijala Rada, a to především v oblasti rozvojové politiky; žádá proto, aby byl zvýšen strop stanovený pro oddíl 4 nejen na období 2012–2013, ale také na následující finanční období;

12. trvá na tom, aby Rada nesnižovala rozpočtové položky administrativních výdajů, protože jsou zapotřebí k celkovému a efektivnímu provádění víceletých programů;

13. vyzývá Komisi, aby Parlamentu včas poskytla vyčerpávající informace o využívání prostředků z Evropského rozvojového fondu, o tom, jak Evropská komise hodnotí podmínky způsobilosti pro poskytnutí rozpočtové podpory, a o provádění následného sledování;

14. vyzývá Komisi a členské státy, aby v duchu vzájemného doplňování podporovaly častější společné plánování svých rozvojových programů v zemích, které nedostávají rozpočtovou podporu, s cílem zajistit vzájemné doplňování opatření na místě;

15. domnívá se, že EU jakožto největší poskytovatel finančních prostředků by měla zaujmout vedoucí úlohu v oblasti celosvětové rozvojové spolupráce; v tomto ohledu se domnívá, že Komise by se při svých strategických rozhodnutích mohla řídit radami nezávislé interní skupiny odborníků.

 

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

25.5.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Thijs Berman, Corina Creţu, Nirj Deva, Leonidas Donskis, Charles Goerens, Catherine Grèze, Franziska Keller, Miguel Angel Martínez Martínez, Norbert Neuser, Bill Newton Dunn, Maurice Ponga, Birgit Schnieber-Jastram, Michèle Striffler, Alf Svensson, Eleni Theocharous, Patrice Tirolien, Ivo Vajgl, Anna Záborská, Iva Zanicchi, Gabriele Zimmer

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Kriton Arsenis, Santiago Fisas Ayxela, Isabella Lövin, Csaba Őry, Åsa Westlund

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Ashley Fox, Göran Färm

 

 

26. 5. 2011

STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu

pro Rozpočtový výbor

k mandátu ke třístrannému jednání o návrhu rozpočtu na rok 2012

( 2011/2019(BUD) )

Navrhovatel: Jorgo Chatzimarkakis

 

 

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že rozpočet EU by měl být nástrojem pro dosahování cílů, které mají evropskou přidanou hodnotu, a nejen mechanismem pro přerozdělování finančních prostředků mezi členskými státy,

B.  vzhledem k tomu, že rozpočet na rok 2012 by měl specificky odrážet priority uvedené ve strategii Evropa 2020, a že vnitrostátní rozpočty budou muset prostřednictvím evropského semestru také přispívat k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění,

C. vzhledem k tomu, že vysoká úroveň transparentnosti a jasná odpovědnost za používání veřejných financí jsou pro zajištění toho, že jsou peníze vynakládány správně a účinně, a pro posílení důvěry občanů EU v Unii zásadní,

D. vzhledem k tomu, že Komise by měla být odpovědná nejen za soulad s pravidly, ale také za rozsah, v němž bylo očekávaných výsledků dosaženo,

E.  s ohledem na článek 317 SFEU, který stanoví, že Komise musí plnit rozpočet na svou vlastní odpovědnost,

1.  žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že zjednodušení programových struktur a řídících systémů neoslabuje účinnost kontrolních systémů;

2.  dále vyzývá Komisi a členské státy, aby učinily, co bude v jejich silách k zajištění toho, že nezbytné zrychlení při provádění programů v roce 2012 nebude na úkor kvality výdajů a souladu financovaných opatření s relevantními výsledky;

3.  připomíná, že v případě investic do rozsáhlých projektů, transevropských a regionálních rozvojových programů trvá několik let, než je dosaženo výsledků, a že tyto investice vyžadují relativně dlouhé finanční plánování, a neumožňují proto účinnou parlamentní kontrolu výdajů a výsledků na ročním základě;

4.  vyzývá Komisi, aby v souvislosti s novými finančními nástroji vzala v úvahu tyto oblasti:

i) pokud jde o politiku soudržnosti, zaměření na projektové úvěry s cílem dosáhnout pákového efektu prostřednictvím EIB nebo jiných subjektů plnících části rozpočtu EU;

     ii) pokud jde o inovace a některé výzkumné programy, systém, který bude odměňovat úspěšnou inovaci a jenž by mohl nahradit nebo doplnit současné předběžné financování;

5.  vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní návrhy, které by EU poskytly skutečné a samostatné finanční zdroje s cílem posílit konkurenceschopnost EU a hospodářský růst;

6.  konstatuje, že stávající prohlášení o věrohodnosti (DAS) vypovídá o kvalitě finančního řízení v Unii jako celku, a lituje skutečnosti, že neobsahuje informace o míře chyb v jednotlivých členských státech;

7.  vyzývá proto Komisi, aby v souhrnné zprávě zveřejnila hodnocení silných a slabých stránek řídících a kontrolních systémů a strategií proti podvodům jednotlivých členských států a zavedla výměnu osvědčených postupů, aby tak účinné a efektivní řídící a kontrolní systémy byly zavedeny po celé EU;

8.  domnívá se, že EU by měla zavést „akreditaci“ vnitrostátních systémů;

9.  domnívá se, že by Komise měla mít možnost vyloučit již akreditované vnitrostátní systémy, pokud se zjistí, že je jejich fungování nedostatečné, a je přesvědčen, že tento typ sankce vedoucí k poškození pověsti by byl mnohem účinnější než stávající finanční nápravné mechanismy.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.5.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marta Andreasen, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Andrea Češková, Jorgo Chatzimarkakis, Andrea Cozzolino, Ryszard Czarnecki, Tamás Deutsch, Martin Ehrenhauser, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Cătălin Sorin Ivan, Iliana Ivanova, Monica Luisa Macovei, Crescenzio Rivellini, Paul Rübig, Theodoros Skylakakis, Georgios Stavrakakis

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Zuzana Brzobohatá, Christofer Fjellner, Ivailo Kalfin, Jan Mulder, Derek Vaughan

 

8. 6. 2011

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru

pro Rozpočtový výbor

k mandátu ke třístrannému jednání o návrhu rozpočtu na rok 2012

( 2011/2019(BUD) )

Navrhovatel: Olle Ludvigsson

 

 

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  podporuje záměr Komise – jehož dokladem jsou navržená zvýšení prostředků – lépe využívat okruh 1a k posílení evropské konkurenceschopnosti podporou výzkumu, inovací a prozíravých investic; zdůrazňuje však, že má-li být strategie Evropa 2020 úspěšná ve vytváření pracovních míst a v dosažení udržitelného růstu, bude EU v těchto oblastech muset přijmout ještě aktivnější opatření;

2.  vítá skutečnost, že rozpětí v rámci okruhu 1a – navržené na 129,4 milionu EUR – bylo oproti rozpočtu na rok 2011 a aktualizovanému finančnímu plánu zvýšeno; je však znepokojen tím, že tato rezerva je vzhledem k potřebnému manévrovacímu prostoru pro pružnou a účinnou podporu hospodářského oživení stále příliš malá;

3.  zdůrazňuje, že evropské orgány dohledu hrají klíčovou úlohu při zajišťování stability trhu a že musí být dostatečně financovány, mají-li být reformy regulačního rámce účinné; znovu opakuje, že jediný orgán dohledu by byl nákladově efektivnější; vítá navržené zvýšení rozpočtu všech tří orgánů jako významný krok při budování jejich kapacit a současně žádá o dodatečné zdroje pro smíšený výbor; zdůrazňuje, že všechny další úkoly svěřené těmto orgánům musí ihned doprovázet odpovídající příděl dodatečných zdrojů; mimo jiné zdůrazňuje, že nové oblasti odpovědnosti, které jsou plánované pro Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) v oblastech spekulativního prodeje (tzv. short-selling) a derivátů, se musí bezprostředně zohlednit v rozpočtovém procesu pro rok 2012, jakmile bude stanoven právní základ;

4.  domnívá se, že v zájmu nezávislosti a bezúhonnosti evropských orgánů dohledu by bylo prospěšné, kdyby tyto orgány byly z financovány převážně z rozpočtu EU; vyzývá proto Komisi, aby zahájila dialog o změně současného klíče jejich financování tak, aby podíl finančních prostředků z rozpočtu EU byl v první fázi zvýšen ze 40 % na 60 %;

5.  podporuje značné navýšení plateb navržených pro programy CIP (program pro konkurenceschopnost a inovace) a EIP (program pro podnikání a inovace), které je naprosto nezbytnou reakcí na pozitivní trend zotavování malých a středních podniků z krize; konstatuje, že současný rozpočtový požadavek, který vychází z aktuálního vývoje, je třeba chápat jako dočasný; zdůrazňuje proto, že bychom měli být v průběhu rozpočtového procesu na rok 2012 připraveni v rámci tohoto programu dále zvýšit prostředky na platby, pokud se v následujících měsících ukáže, že oživení hospodářství postupuje rychleji, než se nyní předpokládá;

6.  vítá posílení GŘ ECFIN pomocí interních přesunů zaměstnanců Komise s cílem zajistit řádný dohled nad hospodářskou situací v členských státech; zdůrazňuje, že toto GŘ bude nutné ještě více posílit, aby mohlo plnit důležité dodatečné úkoly, jakmile bude schválen balíček předpisů týkajících se správy ekonomických záležitostí;

7.  je znepokojen navrženým snížením prostředků pro statistický program Unie a velmi omezeným navýšením výdajů na zaměstnance (nižším než míra inflace) v oblasti politiky „Statistika“; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné nepřetržitě kontrolovat, zda zdroje Eurostatu odpovídají rostoucímu pracovnímu vytížení a zvyšujícím se nárokům na kvalitu v klíčové oblasti hospodářské a finanční statistiky;

8.  konstatuje, že krize jasně upozornila na význam, jaký má pro konsolidaci veřejných financí efektivní systém výběru daní, který by znemožňoval podvody; zdůrazňuje, že naprostou prioritou musí být boj proti daňovým podvodům a únikům a že na program Fiscalis je třeba přidělit prostředky v takové výši, aby mohl tyto ambice naplnit;

9.  vítá zajímavou iniciativu Komise na spuštění nového pilotního projektu, jehož cílem bude posílit zapojení občanské společnosti do tvorby politik EU v oblasti finančních služeb.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

6.6.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Udo Bullmann, Pascal Canfin, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Elisa Ferreira, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Othmar Karas, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Philippe Lamberts, Werner Langen, Hans-Peter Martin, Íñigo Méndez de Vigo, Ivari Padar, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Peter Skinner, Ivo Strejček, Kay Swinburne, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells, Corien Wortmann-Kool

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Carl Haglund, Olle Ludvigsson

 

 

25. 5. 2011

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

pro Rozpočtový výbor

k mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012

( 2011/2019(BUD) )

Navrhovatelka: Pervenche Berès

 

 

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že hospodářská, finanční a sociální krize pokračuje a počet nezaměstnaných dosahuje 23 milionů, z toho 5,2 milionu mladých lidí;

1.  zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2012 musí podporovat 5 hlavních cílů strategie EU 2020, konkrétněji zvyšování míry zaměstnanosti a snižování počtu osob postižených nebo ohrožených chudobou a sociálním vyloučením;

2.  požaduje náležité financování stěžejních iniciativ „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“, „Mládež v pohybu“a „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení“;

3.   upozorňuje na to, že je nezbytné pokračovat ve studiích a akcích týkajících se životních podmínek vyslaných pracovníků, vzhledem k k tomu, že v současnosti zesiluje migrační proces;

4.  je toho názoru, že uvedené cíle vyžadují, aby rozpočty členských států a rozpočet Unie byly srovnatelné, slučitelné, vzájemně se doplňovaly a byly lépe sladěny;

5.   v souvislosti s realizací Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012) a v zájmu transparentnosti žádá, aby byla pro tento účel vytvořena zvláštní rozpočtová položka, kterou by Komise financovala převodem prostředků ze stávajících položek, jako je 04 03 07 „Analýzy a studie týkající se sociální situace, demografie a rodiny“;

6.   žádá členské státy, aby zajistily větší součinnost mezi Evropským sociálním fondem (ESF) a Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), přičemž ovšem musí být zachována specifická povaha EGF v kontextu globalizace a krize;

7.  domnívá se rovněž, že konsolidace rozpočtů v členských státech nemůže být trvalého rázu, pokud disponibilní zdroje nebudou využity inovativnějším a efektivnějším způsobem;

8.  je proto pro společný přístup k restrukturalizaci podniků na základě posílení role sociálních partnerů a šíření osvědčených postupů v oblasti odborného školení pracovníků propuštěných z práce;

9.  zdůrazňuje, že je nutné vytvořit nástroj pro rychlé zásahy v případě masového propouštění zaměstnanců v souvislosti s krizí nebo globalizací, který by byl spojen se střednědobými a dlouhodobými opatřeními na podporu transformačního procesu na ekologičtější a udržitelnější hospodářství; zdůrazňuje úlohu zdokonaleného EGF v tomto procesu, jenž je součástí integrovaného přístupu, a požaduje, aby byly do příslušné rozpočtové položky přiděleny náležité prostředky;

10. požaduje, aby byl program PROGRESS lépe využíván a více finančně podpořen s cílem zintenzívnit boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení podporou organizací občanské společnosti, které na konkrétním místě hledají řešení šitá na míru, a mezinárodní spolupráce a výměny osvědčených postupů, pokud jde o opatření podporující začlenění na trh práce, protože PROGRESS je hlavním realizačním nástrojem otevřené metody koordinace; připomíná, že v souladu s dohodou o nástroji mikrofinancování musí být rozpočet na program PROGRESS navýšen o minimálně 10 milionů EUR, aby byl zachován jeho původně plánovaný rozpočet;

11. požaduje paušální zvýšení rozpočtových prostředků na sociální činnost; domnívá se, že je zejména nutné zvýšit objem prostředků na platby v ESF, aby mohl tento fond řešit sociální důsledky krize, zejména nezaměstnanost a chudobu; domnívá se, že tato výzva k navýšení prostředků na platby v ESF by se měla rovněž odrazit ve vytvoření nové kategorie smíšených regionů v rámci Fondu soudržnosti;

12. zdůrazňuje, že programy Unie se musí zaměřovat také na jiné zranitelné skupiny;

13. zdůrazňuje, že cílené používání nástroje mikrofinancování může nezaměstnaným osobám nebo osobám s nízkými příjmy pomoci založit, stabilizovat nebo rozšířit malé podniky, a vybízí členské státy, aby těmto podnikům nabídly doplňkovou pomoc, která by pomohla zajistit jejich udržitelnou existenci;

14. zdůrazňuje, že je třeba investovat do vytváření důstojných zaměstnání, včetně ekologických pracovních příležitostí, s cílem zlepšit pracovní podmínky, bojovat proti nejisté práci a podporovat udržitelný rozvoj;

15. zdůrazňuje, že je nutné z rozpočtu vyčlenit prostředky na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, protože nezaměstnanost na počátku profesního života značně zvyšuje riziko chudoby; zdůrazňuje, že úsilí vynakládané na vytváření důstojných pracovních míst pro mladé lidi se rovněž promítne do cíle strategie EU 2020 týkajícího se snížení chudoby;

16. domnívá se, že rozpočet EU musí podporovat partnerské země v oblasti Středozemního moře ve snaze o vznik demokratických ujednání v rámci sociálního dialogu založených na odborových svobodách a na uznávání kolektivních dohod a musí těmto zemím pomáhat při provádění reforem jejich trhů práce a systémů odborného vzdělávání s cílem umožnit skutečné začlenění na trh práce a usnadnit uznávání profesních kvalifikací;

17. navrhuje vytvoření programu evropské občanské služby, který by měl využívat mimořádných schopností skupiny mladých lidí a umožnit jim přijmout odpovědnost v občanském, hospodářském a sociálním životě Evropy;

18. přeje si, aby bylo navýšeno financování svobodného pohybu pracovníků prostřednictvím sítě EURES, a doporučuje, aby byla zajištěna koordinace systémů sociálního zabezpečení prostřednictvím zvýšené finanční podpory na technickou realizaci nařízení č. 883/2004, jakož i prostřednictvím programu Progress.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

25.5.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Edit Bauer, Heinz K. Becker, Jean-Luc Bennahmias, Pervenche Berès, Philippe Boulland, Milan Cabrnoch, David Casa, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Sergio Gaetano Cofferati, Marije Cornelissen, Frédéric Daerden, Karima Delli, Proinsias De Rossa, Frank Engel, Richard Falbr, Thomas Händel, Roger Helmer, Nadja Hirsch, Vincenzo Iovine, Ádám Kósa, Jean Lambert, Patrick Le Hyaric, Veronica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Siiri Oviir, Konstantinos Poupakis, Licia Ronzulli, Elisabeth Schroedter, Jutta Steinruck

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Georges Bach, Raffaele Baldassarre, Sergio Gutiérrez Prieto, Jan Kozłowski, Evelyn Regner, Csaba Sógor

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Liam Aylward, Ashley Fox

 

 

27. 5. 2011

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

pro Rozpočtový výbor

Mandát ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012

( 2011/2019(BUD) )

Navrhovatel: Reinhard Bütikofer

 

 

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá proces evropského semestru, jehož cílem je dosáhnout dokonalejší správy ekonomických záležitostí; je přesvědčen, že úspěšná realizace strategie EU 2020 vyžaduje přijetí značných, koordinovaných, transparentních a odpovídajících finančních závazků k dosažení jejích priorit na úrovni EU i na úrovni členských států a že jakékoli omezení příslušných prostředků v rozpočtu EU by dosažení priorit této strategie narušilo;

2.  vyzývá Komisi a členské státy, aby do roku 2013 zajistily základní širokopásmové pokrytí pro všechny občany EU; zdůrazňuje, že má-li se urychlit zavádění vysokorychlostního internetu a mají-li domácnosti a firmy využívat výhod jednotného digitálního trhu v souladu se stěžejní iniciativou Digitální agenda přijatou v rámci strategie Evropa 2020, mělo by být lépe koordinováno financování investic do širokopásmové infrastruktury a programů budování infrastruktury, a to pomocí lepšího plánování na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, a EU by měla navázat užší spolupráci s regiony, aby jim pomohla využívat prostředky ze strukturálních fondů a fondů pro rozvoj venkova, které jsou pro tyto účely k dispozici;

3.  vítá záměr Komise, jímž je zaměřit cíle návrhu rozpočtu na rok 2012 na strategii Evropa 2020; je však hluboce znepokojen tím, že na politické priority v rozpočtu EU nejsou ve skutečnosti přiděleny odpovídající finanční prostředky, zejména v oblasti energetické politiky, která představuje pouze 0,5 % rozpočtu EU a na niž přidělené rozpočtové prostředky se mají v roce 2012 ještě snížit; vyjadřuje dále politování nad skutečností, že podpora priorit, pokud jde o udržitelnou energii, stále představuje pouze velmi malý podíl na programech v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VVI);

4.  zdůrazňuje význam finančního nástroje pro sdílení rizik (RSFF) vytvořeného v rámci sedmého rámcového programu (RP7) a programu pro podnikavost a inovace (EIP) vypracovaného v souvislosti s rámcovým programem pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), které slouží jako vzor pro evropské inovační finanční nástroje slučující prostředky z rozpočtu EU s finančními zdroji EIB s cílem podpořit rozvoj podnikání a cíle stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020 nazvané Unie inovací; vyzývá Komisi, aby tyto nástroje posílila v oblasti výzkumu, inovací a energetiky;

5.  připomíná, že investice do VVI představují dlouhodobý proces, který má klíčový význam pro dosažení cílů strategie Evropa 2020; domnívá se, že EU by měla své výdaje soustředit do oblastí, jako jsou inovace a výzkum a vývoj, jež stimulují hospodářský růst, konkurenceschopnost a udržitelnost a napomáhají řešit hlavní společenské problémy naší doby; v této souvislosti upozorňuje na to, že je nutné zlepšit podmínky pro VVI; zdůrazňuje, že výzkum a vývoj v oblasti energie z obnovitelných a udržitelných zdrojů, energetické účinnosti, technologií pro skladování energie a účinnosti zdrojů je obzvlášť důležitý s ohledem na energetické a klimatické cíle EU; vyzývá k provedení hodnocení proveditelnosti a efektivity, pokud jde o kritéria udržitelnosti v programech a postupech pro výběr projektů EU v oblasti VVI;

6.  připomíná význam integrované energetické infrastruktury EU pro energetickou bezpečnost a společný trh EU s energií; zdůrazňuje, že ačkoli bylo v porovnání s původním přidělením prostředků stanoveno značné navýšení rozpočtu programu transevropských energetických sítí na období 2007–2013, má být financování tohoto programu podle návrhu rozpočtu sníženo o 12,5 % a plánovaná částka 22 milionů EUR je stále velmi omezená, přihlédneme-li ke vznikajícím problémům a k programu TEN-T; vyzývá k přidělení více rozpočtových prostředků na rozvoj sítí a technologií energetické infrastruktury v EU, jako jsou inteligentní sítě a evropská supersíť, s cílem podpořit větší integraci na energetickém trhu EU a využívání energie z obnovitelných zdrojů a přispět k infrastruktuře nutné pro elektrická vozidla;

7.  upozorňuje na skutečnost, že EU a členské státy dostatečně neinvestovaly do opatření na snížení emisí CO2, ani do zlepšení energetické účinnosti ve stavebnictví a dopravě; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy přijala opatření na zvýšení energetické účinnosti budov a centralizovaných městských sítí pro vytápění a chlazení a aby na tyto účely v roce 2012 vyčlenila v rámci přezkumu víceletého finančního rámce více finančních prostředků;

8.  připomíná, že RP7 je nutno realizovat v plném rozsahu; ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem podporuje úsilí o rozvoj inovačních způsobů maximálního využívání investic a podpory výzkumu a inovací, jako je např. finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF); podporuje uvolnění dalších rozpočtových prostředků pro tento finanční nástroj, ale vyzývá k jeho lepšímu využívání ze strany malých a středních podniků;

9.  nesouhlasí s návrhem Komise přesunout rozpočtové prostředky přidělené na RP7 na projekt ITER; navrhuje, aby byl program ITER financován ze zbývajících rezerv;

10. zdůrazňuje význam programu Erasmus pro mladé podnikatele a vyzývá Komisi, aby pro něj v roce 2012 zajistila náležitou úroveň financování;

11. připomíná, že je naléhavě nutné zaměřit se na bezpečné a udržitelné technologie, které budou k dispozici v dohledné budoucnosti nebo které již k dispozici jsou coby technologické pilíře energetické a klimatické politiky EU, jako jsou např. nejvyspělejší technologie identifikované v plánu EU SET, jejž je nutné propagovat a provádět, mají-li být splněny cíle strategie Evropa 2020; vyjadřuje politování nad skutečností, že návrh rozpočtu na rok 2012 nezařazuje finanční prostředky na technologie plánu SET přímo do existující rozpočtové položky tohoto plánu; je tudíž toho názoru, že by měla být okamžitě přijata opatření pro dlouhodobé financování vývoje tohoto typu inovačních a udržitelných energetických technologií;

12. vyzývá k plnému provedení iniciativy na podporu malých a středních podniků (Small Business Act) a k zavedení politických opatření týkajících se malých a středních podniků, včetně opatření na zlepšení jejich přístupu k financování, zvýšení jejich účasti na veřejných zakázkách a rozvoj zvláštních programů a inovačních finančních mechanismů; vyzývá k důkladné aktualizaci zvláštních programů spadajících pod rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, který je stěžejním programem pro malé a střední podniky, a k plné podpoře výkonné agentury odpovědné za jeho provádění (Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace – EACI);

13. podporuje myšlenku vydávat projektové dluhopisy na financování významných potřeb evropské infrastruktury a strukturálních projektů v rámci strategie Evropa 2020, očekávaných nových strategií EU, jako je např. nová strategie pro rozvoj energetické infrastruktury, a dalších velkých projektů; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily co nejrychlejší zavedení mechanismu pro evropské projektové dluhopisy, a to do roku 2014, který je cílovým datem uvedeným v příslušném konzultačním dokumentu Komise;

14. domnívá se, že jasně definované a ambiciózní cíle a dostatečné financování v oblasti udržitelné energetické politiky a politiky energetické účinnosti a efektivity zdrojů mohou evropskému hospodářství jako celku přinést nákladově efektivní výhody; vyzývá k přidělení zdrojů EU a veřejných i soukromých zdrojů členských států na investice v těchto prioritních odvětvích; vítá v této souvislosti přezkum směrnice o zdanění energií, jenž může vytvořit významné pobídky pro přechod na obnovitelné zdroje energie;

15. vítá navržené zvýšení rozpočtu Evropské agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) v souvislosti s přijetím nařízení REMIT a vzrůstajícími povinnostmi této agentury; vyzývá k přidělení většího objemu rozpočtových prostředků na rozvoj sítí a technologií energetické infrastruktury v EU, zejména inteligentních sítí a evropské supersítě;

16. připomíná, že číselné údaje uvedené ve finančním plánování, které se týkají EURATOMU na rok 2012, jsou velmi předběžné; zdůrazňuje proto, že je třeba ověřit, že prostředky EU přidělené na jadernou bezpečnost a bezpečnostní projekty jsou dostatečné k tomu, aby pokryly náklady na zátěžové testy ve všech jaderných zařízeních v EU;

17. zdůrazňuje, že nouzová řešení by pravděpodobně ohrozila úspěch a přínos strategických projektů EU; domnívá se, že je místo nich třeba najít dlouhodobá rozpočtová řešení společně s možnostmi udržitelného financování; zdůrazňuje, že u rozsáhlých projektů je nutné zajistit řádnou správu a řízení, přesné plánování a harmonogram, řádné finanční řízení a jasně stanovené limity účasti EU, a to předtím, než na ně budou přiděleny jakékoli další finanční prostředky; zdůrazňuje, že prostředky EU přidělované na tyto projekty by neměly být výsledkem přesunu finančních prostředků z jiných programů EU v oblasti výzkumu a vývoje a že jakékoli dodatečné náklady, které mohou vzniknout, musí být plně opodstatněné; očekává připravované návrhy Komise týkající se technických a finančních možností dalšího využití programů Galileo a GMES a zdůrazňuje, že je třeba nalézt způsoby, jak financovat dosažení plné provozní kapacity Galilea; žádá Komisi, aby se zabývala možností využívat k financování programu Galileo příjmy z veřejné regulované služby či komerčních služeb.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26.5.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

3

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Jorgo Chatzimarkakis, Adam Gierek, Fiona Hall, Edit Herczog, Romana Jordan Cizelj, Lena Kolarska-Bobińska, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Judith A. Merkies, Jaroslav Paška, Anni Podimata, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Jens Rohde, Paul Rübig, Francisco Sosa Wagner, Claude Turmes, Niki Tzavela, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Antonio Cancian, Jolanta Emilia Hibner, Yannick Jadot, Ivailo Kalfin, Vladko Todorov Panayotov, Algirdas Saudargas, Silvia-Adriana Ţicău, Catherine Trautmann

 

 

30. 5. 2011

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj

pro Rozpočtový výbor

k mandátu ke třístrannému jednání o návrhu rozpočtu na rok 2012

( 2011/2019(BUD) )

Navrhovatel: László Surján

 

 

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že nesporný přínos evropské politiky soudržnosti je nejlepším prostředkem pro tvorbu pracovních míst a podporu hospodářského růstu a udržitelného rozvoje, což přispívá k hospodářskému a sociálnímu rozvoji regionů a blahobytu obyvatelstva; zdůrazňuje skutečnost, že programy, které byly zahájeny po roce 2007, se stávají plně funkčními, a proto vyžadují vyšší prostředky na platby, a že je třeba tuto potřebu v rozpočtu EU na rok 2012 řádně zohlednit;

2.  domnívá se, že politika soudržnosti je klíčovým nástrojem pro vyrovnávání strukturální nerovnováhy v méně rozvinutých regionech a pro podporu regionální konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje v globalizovaném světě v souladu s cíli strategie Evropa 2020 a flexibilitou a v závislosti na konkrétních regionálních charakteristikách, potřebách a cílích; připomíná přesvědčení Parlamentu, že zatímco rozpočtové zdroje v okruzích 1a a 1b by měly být používány k harmonizaci oblastí politik s cíli strategie Evropa 2020, mají cíle politiky soudržnosti, konkrétně snižování regionálních rozdílů, rovnocenný význam a měly být zohledněny v rozpočtových prostředcích, aby tak podpořily skutečnou konvergenci a hospodářskou a sociální soudržnost;

3.  vyzývá členské státy, aby převzaly odpovědnost vůči evropským daňovým poplatníkům a plánovaly a žádaly prostředky na závazky na rok 2012 na základě důkladného plánování v souladu s víceletým finančním rámcem a zajištění úspěšného a účinného provádění politiky soudržnosti na základě přístupu více zaměřeného na výsledky;

4.  znovu opakuje stanovisko Parlamentu, že je třeba dále zjednodušit příslušná pravidla a postupy provádění, aniž by byla dotčena potřebná transparentnost a odpovědnost; v této souvislosti si je vědom toho, že v rámci přezkumu finančního nařízení je nezbytné harmonizovat pravidla pro fondy se sdíleným řízením;

5.  domnívá se, že pilotní projekty přispívají z hlediska regionálního rozvoje k inovacím, a doufá, že budou navýšeny kapacity pro uskutečňování těchto projektů;

6.  připomíná, že politika soudržnosti je nástrojem pro financování mnoha oblastí politiky EU; zdůrazňuje a opakuje postoj Parlamentu, že aby mohla politika soudržnosti plnit svůj účel stanovený Smlouvami, musí na ní být uvolněny adekvátní a dostatečné zdroje. domnívá se proto, že je nezbytné skutečně navýšit rozpočet politiky soudržnosti na rok 2012.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26.5.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

0

2

Členové přítomní při konečném hlasování

François Alfonsi, Zuzana Brzobohatá, John Bufton, Salvatore Caronna, Francesco De Angelis, Tamás Deutsch, Elie Hoarau, Danuta Maria Hübner, Juozas Imbrasas, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Mojca Kleva, Constanze Angela Krehl, Petru Constantin Luhan, Ramona Nicole Mănescu, Riikka Manner, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Jan Olbrycht, Wojciech Michał Olejniczak, Markus Pieper, Georgios Stavrakakis, Nuno Teixeira, Michail Tremopoulos, Lambert van Nistelrooij, Kerstin Westphal

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Karima Delli, Karin Kadenbach, James Nicholson, Maurice Ponga, Elisabeth Schroedter, László Surján, Derek Vaughan

 

 

25. 5. 2011

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova

pro Rozpočtový výbor

k mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012

( 2011/2019(BUD) )

Navrhovatel: Luis Manuel Capoulas Santos

 

 

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že prostředky na závazky zapsané do rozpočtu na zemědělství a rozvoj venkova byly zvýšeny: na přímé platby a výdaje související s trhem bylo přiděleno 43 813 milionů EUR a na rozvoj venkova 14 617 milionů EUR, což odpovídá zvýšení o 3 % a o 1,3 % v porovnání s rokem 2011;

2.  připomíná, že v mnoha členských státech jsou zaváděna úsporná opatření s cílem uvést vnitrostátní rozpočty v rovnováhu a snížit zadlužení;

3.  upozorňuje však, že předpokládané rozpětí 651,6 milionu EUR pro okruh 2 představuje výrazné snížení oproti roku 2011, které je podle Komise hlavně důsledkem nižšího objemu účelově vázaných příjmů v této fázi rozpočtového procesu a vyšší přímé podpory; se znepokojením konstatuje, že podle odhadů Komise bude rozpětí v rozpočtu na rok 2013 ještě výrazně snížené, což by pro rok 2013 mohlo vyžadovat zavedení mechanismu finanční kázně;

4.  konstatuje, že zvýšení výdajů souvisejících s trhem a výdajů na přímou podporu je důsledkem probíhajícího zavádění přímých plateb v nových členských státech, což vytváří dodatečné rozpočtové potřeby ve výši přibližně 900 milionů EUR ročně, a rovněž důsledkem snížení částky účelově vázaných příjmů v porovnání s rokem 2011 v této fázi rozpočtového procesu, přičemž výdaje na intervence na trhu zaznamenaly ve skutečnosti mírný pokles;

5.  vítá skutečnost, že u částek vyčleněných pro rozvoj venkova došlo k nárůstu o 1,5 % v prostředcích na platby, přičemž se v roce 2012 očekávají další platby v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy, a že financování z EZFRV se bude v roce 2012 dále zvyšovat a zesilovat, neboť se zvýšily finanční prostředky z modulace a specifických převodů;

6.  vyjadřuje své znepokojení nad optimistickým předpokladem Komise, že vývoj zemědělských trhů bude i nadále poměrně stabilní a většinou příznivý, stejně jako nad neustálým poklesem potřeb u výdajů souvisejících s trhem; poukazuje na to, že zlepšení situace na trzích má často diferencované dopady na určitá odvětví; naléhavě vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala vývoj na zemědělských trzích a aby byla připravena rychle a efektivně reagovat nezbytnými opatřeními na nepříznivý vývoj na trhu, jako je např. současná situace v odvětví olivového oleje a vepřového masa;

7.  zdůrazňuje, že v ideálním případě by zemědělci měli být schopni dosáhnout díky trhu odpovídající životní úrovně a neměli by být závislí na finančních prostředcích z evropského zemědělského rozpočtu, jako je tomu v současnosti; vyzývá proto Komisi, aby zjistila rozložení ziskových marží na cestě od výrobce ke spotřebiteli a na základě výsledků tohoto šetření přijala opatření pro dosažení spravedlivého rozdělení ziskových marží v rámci stávající politiky hospodářské soutěže;

8.  zdůrazňuje význam odpovídajícího financování pro potřeby specifických programů, jako je např. program dodávek ovoce do škol a program dodávek mléka do škol; připomíná, že tyto specifické programy nejsou jen přínosem pro zemědělce, ale podporují také ohrožené skupiny obyvatel a podněcují ke zdravějším stravovacím návykům;

9.  připomíná, že programy pro nejchudší osoby musí být zaváděny se zřetelem na řízení u Soudu prvního stupně, jak Komise správně zmiňuje ve svém odhadu; připomíná, že Soud ve svém rozsudku T-576/08 ze dne 13. dubna 2011 stanoví, že tento program se vztahuje pouze na dodávky potravin pocházející z intervenčních zásob, na rozdíl od výdajů na nákup dodávek potravin na trhu;

10. zdůrazňuje, že je důležité posílit opatření na propagaci vysoce kvalitních místních zemědělských produktů na evropské a mezinárodní úrovni; poznamenává, že na propagaci místních produktů bude zapotřebí přijmout vhodná opatření na podporu uchování a ochrany typického charakteru a původu těchto výrobků;

11. bere na vědomí odůvodnění Komise vycházející z toho, že se zlepšila nákazová situace, a konkrétně ze skutečnosti, že náklady na vymýcení katarální horečky jsou nižší, což vysvětluje snížení finančních prostředků na veterinární a rostlinolékařská opatření; naléhavě však žádá Komisi, aby situaci v oblasti zdraví zvířat a rostlin i nadále pozorně sledovala s cílem zachovat vysokou míru zdraví a ochrany spotřebitele;

12. vyzývá Komisi, aby vypracovala pilotní projekt zaměřený na vytvoření celoevropské metodiky, souboru ukazatelů a pevně stanovených systémů měření (na výrobní jednotku) s cílem vytvořit zemědělské programy založené na průkazných faktech a nástroje podpory, které odměňují výrobce vytvářející mimořádně ekologické veřejné statky a snižující množství zemědělských emisí skleníkových plynů v souladu s reformou SZP po roce 2013;

13. vyzývá, aby byl zaveden pilotní projekt, který by ve školách, prodejních místech a na dalších místech kontaktu se spotřebiteli poskytoval informace o normách v oblasti kvality, bezpečnosti potravin, ochrany životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, které evropští zemědělci na rozdíl od požadavků ve třetích zemích musejí dodržovat; věří, že tento projekt by měl vyzdvihnout důležitý přínos, který má společná zemědělská politika pro dosahování těchto přísných norem, a měl by nabízet vysvětlení různých platných systémů kvality, jako je označení původu a uvádění geografických údajů;

14. podporuje rozšíření pilotního projektu na výměnný program pro mladé zemědělce, který poskytuje příležitost k přeshraniční výměně vědomostí, potenciálnímu začlenění metod hospodaření v zemědělství a podpoře postupů, které zemědělcům umožní splnit nároky spotřebitelů a šířit osvědčené postupy v oblasti ochrany životního prostředí se zvláštním zřetelem na výzvy, před kterými evropské zemědělství stojí.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.5.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Richard Ashworth, Liam Aylward, José Bové, Luis Manuel Capoulas Santos, Vasilica Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Hynek Fajmon, Lorenzo Fontana, Béla Glattfelder, Martin Häusling, Esther Herranz García, Peter Jahr, Elisabeth Jeggle, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Agnès Le Brun, George Lyon, Mairead McGuinness, Krisztina Morvai, Mariya Nedelcheva, James Nicholson, Rareş-Lucian Niculescu, Wojciech Michał Olejniczak, Georgios Papastamkos, Marit Paulsen, Britta Reimers, Alfreds Rubiks, Giancarlo Scottà, Czesław Adam Siekierski, Sergio Paolo Francesco Silvestris, Csaba Sándor Tabajdi, Marc Tarabella

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Luís Paulo Alves, Salvatore Caronna, Esther de Lange

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Pablo Zalba Bidegain

 

 

27. 5. 2011

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

pro Rozpočtový výbor

k mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012

( 2011/2019(BUD) )

Navrhovatelka: Franziska Keller

 

 

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že priority v oblasti svobody, bezpečnosti a práva jsou nastíněny v Stockholmském programu, konkrétně budovat Evropu založenou na právech, zákonnosti a spravedlnosti a Evropu, která chrání, nese odpovědnost a vyznává zásady solidarity a partnerství v záležitostech týkajících se migrace a poskytování azylu,

B.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise KOM(2010)673 ze dne 22. listopadu 2010 Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě stanoví kroky pro účinné provádění cílů EU v oblasti boje proti závažným trestným činům a organizovanému zločinu, terorismu a kyberkriminalitě a jejich prevenci, posílení řízení vnějších hranic EU a zvyšování odolnosti proti přírodním a člověkem způsobeným katastrofám,

C. vzhledem k tomu, že v době hospodářské krize by orgány a instituce EU měly věnovat zvláštní pozornost tomu, aby byly prostředky vynakládány rozumně a v souladu s jasně definovanými a měřitelnými prioritami,

D. vzhledem k tomu, že pokud jde o prostředky na závazky, navrhuje Komise zvýšení rozpočtu v oblasti svobody, bezpečnosti a práva o 17,7 %,

E.  vzhledem k tomu, že v rozpočtovém plánování by měla být vzata v úvahu jakákoli možná změna vnějších hranic EU v důsledku možného rozšíření EU,

F.  vzhledem k tomu, že Komise předloží své návrhy na příští víceletý finanční rámec v červnu a konkrétní návrhy na programy do konce roku,

1.  žádá Komisi, aby provedla přezkum programů a projektů a vyhodnotila je z hlediska jejich schopnosti dosáhnout vytyčených cílů, a aby o výsledcích podala zprávu Parlamentu;

2.  znovu opakuje, že vysoký počet právních základů a jejich prováděcích pravidel pro současné fondy na vnitřní věci vytváří značnou pracovní zátěž, zpoždění a jde pouze obtížně spravovat; vítá navrhované zjednodušení nástrojů pro vnitřní věci pro období po roce 2013, které snižuje počet fondů na dva: „Migrace a azyl“ a „Vnitřní bezpečnost“, včetně správy hranic a vízové politiky, které umožní v budoucnu všem zúčastněným stranám pochopit uvedená pravidla;

3.  vyzývá Komisi, aby ve studii přezkoumala možnost zjednodušení pravidel řízení fondů a vyhnula se zdvojování, byrokracii a průtahům způsobeným různými zapojenými úrovněmi (evropskou a vnitrostátní) a soustředila se přitom na racionalizaci výdajů a nákladově účinnější provádění politických priorit;

4.  zdůrazňuje, že je důležité zaměřit rozpočet EU na přidanou hodnotu EU a maximalizovat účinnost vnitrostátního financování v oblastech společných zájmů EU;

5.  domnívá se, že dostatečné financování EU je potřebné v oblastech, kdy je důležité sdílení nákladů (vnější hranice, azyl) a oblastech, v nichž je spolupráce mezi členskými státy zásadní (bezpečnost a zachování svobod);

6.  vítá návrh Komise na navýšení rozpočtu v oblasti svobody, bezpečnosti a práva o 17,7 % v položkách závazků a vyzývá Komisi, aby vyčlenila dostatečné finanční prostředky pro zajištění toho, že budou přijata odpovídající opatření na zajištění mezinárodní ochrany a integrace;

7.  domnívá se, že především v současné situaci je třeba vyčlenit dostatek finančních prostředků na Fond pro uprchlíky a EASO;

8.  domnívá se, že by měly být vyčleněny finanční prostředky na podporu Partnerství pro mobilitu, zejména v jižním Středomoří v souladu s vnějšími politikami;

9.  domnívá se, že je nezbytné koordinovat využívání prostředků v oblasti vnější činnosti EU s prostředky SVV, s cílem se vzájemně podporovat a plnit cíle Unie v oblasti azylu, migrace a mezinárodní ochrany;

10. znovu opakuje, že zajištění vnějších hranic EU by měly doplňovat programy a financování nezbytné pro posílení hranic třetích zemí sousedících s EU, které by měly být začleněny do současného rámce pro jednání se západobalkánskými zeměmi a evropské politiky sousedství (EUROMED, Východní partnerství);

11. zdůrazňuje, že program „Občanství a základní práva“ je třeba posílit s cílem podpořit plné provádění a šíření závazné Listiny základních práv do všech oblastí a že je třeba dát prioritu plnému provádění občanských práv i boji proti diskriminaci na všech úrovních, zejména vůči Romům;

12. zdůrazňuje, že agentury by měly mít k dispozici dostatečné finanční prostředky k plnění nových úkolů vyplývajících z Lisabonské smlouvy a Stockholmského programu;

13. konstatuje, že je třeba úžeji spolupracovat s UNHCR a Agenturou pro základní práva pro zajištění toho, že základní práva a humanitární aspekty budou řádně zohledňovány při operačních činnostech agentur EU, zejména agentury FRONTEX;

14. bere na vědomí rozhodnutí Komise rozdělit generální ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost do dvou samostatných generálních ředitelství; zdůrazňuje, že čisté dopady na administrativní výdaje musí být neutrální;

15. zdůrazňuje skutečnost, že revize mandátu agentury FRONTEX by měla být vzata v úvahu při rozhodování o rozpočtu agentury na rok 2012; zdůrazňuje důležitost financování podpůrných činností, jako je odborná příprava, a znovu vyjadřuje svoji podporu evropskému systému pohraničních hlídek;

16. znovu opakuje, že je třeba zajistit finanční prostředky na rychlé a zásadní kroky v případě nouzových situací; domnívá se, že finanční prostředky na řešení nouzových situací by měly být rychle dostupné a měly by být uvolňovány podle vývoje situace;

17. domnívá se, že finanční prostředky přidělené na programy, které dosud nemají právní základ, jako je IT agentura, by měly být umístěny do rezervy;

18. znovu opakuje, že Komise by měla uvažovat o nezbytnosti a nákladech vybavení hranic při projednávání strategie správy hranic EU; proto vyzývá Komisi, aby s cílem zhodnotit prostor pro efektivnější přidělování nových finančních prostředků pro SIS II prováděla pečlivé posouzení, které by jasně stanovilo nezbytné finanční prostředky pro SIS II a realistický časový harmonogram pro zprovoznění tohoto informačního systému;

19. trvá na tom, že podstatná část finančních prostředků na SIS II by měla být umístěna do rezervy, neboť SIS II stále ještě není funkční;

20. domnívá se, že část finančních výdajů na zaměstnance v aktivní službě v oblasti vnitřních věcí by měla být uložena do rezervy, dokud nebude předložen právní návrh na právní a technický rámec pro získávání údajů o finančních transakcích na území EU a veškeré prvky dohody TFTP nebudou provedeny v souladu s jejími ustanoveními.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

25.5.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Alexander Alvaro, Roberta Angelilli, Vilija Blinkevičiūtė, Mario Borghezio, Emine Bozkurt, Simon Busuttil, Philip Claeys, Carlos Coelho, Cornelia Ernst, Tanja Fajon, Hélène Flautre, Kinga Gál, Kinga Göncz, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Anna Hedh, Salvatore Iacolino, Sophia in ‘t Veld, Lívia Járóka, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Timothy Kirkhope, Juan Fernando López Aguilar, Baroness Sarah Ludford, Monica Luisa Macovei, Véronique Mathieu, Louis Michel, Claude Moraes, Jan Mulder, Antigoni Papadopoulou, Georgios Papanikolaou, Carmen Romero López, Csaba Sógor, Rui Tavares, Wim van de Camp, Daniël van der Stoep, Axel Voss, Manfred Weber, Tatjana Ždanoka

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Monika Hohlmeier, Franziska Keller, Marian-Jean Marinescu, Mariya Nedelcheva, Hubert Pirker, Marie-Christine Vergiat

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Knut Fleckenstein

 

 

24.5.2011

STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti

pro Rozpočtový výbor

k mandátu ke třístrannému jednání o návrhu rozpočtu na rok 2012

( 2011/2019(BUD) )

Navrhovatel: Algirdas Saudargas

 

 

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že nařízení o občanské iniciativě, které vstoupilo v platnost dne 31. března 2011 a které má být prováděno od 1. dubna 2012, vyžaduje efektivní a účinnou komunikační politiku a vhodné podmínky pro provádění,

B.  vzhledem k tomu, že členské státy EU musí v důsledku hospodářské krize přijímat obtížná rozhodnutí a provádět škrty ve svých rozpočtech,

C. vzhledem k tomu, že správná komunikační politika by měla být založena na poskytování relevantních informací občanům, jako jsou např. informace o opatřeních zaměřených na řešení krize eura, reformě evropského volebního systému, vyhlídkách na rozšíření EU a výhodách vyplývající z užší integrace,

D. vzhledem k tomu, že probíhající diskuse o uplatňování nařízení o evropských politických stranách ukazují, že je zapotřebí, aby byla těmto stranám věnována odpovídající pozornost a aby jim bylo poskytnuto vhodné financování s cílem zlepšit informovanost veřejnosti,

1.  je si vědom toho, že má-li být nový nástroj participativní demokracie na úrovni Evropské unie – občanská iniciativa – účinný, musí být řádně financován;

2.  poukazuje na to, že je nanejvýš důležité, aby byli občané EU prostřednictvím komplexní komunikační politiky informováni o těch politikách EU, které bezprostředně ovlivňují jejich každodenní život, aby pochopili výhody další evropské integrace a mohli se více identifikovat s myšlenkou jednotné Evropy;

3.  domnívá se, že evropské politické strany a nadace by měly i nadále dostávat odpovídající finanční prostředky, a to také s ohledem na budoucí volby do Evropského parlamentu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.5.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

18

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Andrew Henry William Brons, Carlo Casini, Andrew Duff, Ashley Fox, Matthias Groote, Enrique Guerrero Salom, Zita Gurmai, Gerald Häfner, Constance Le Grip, David Martin, Paulo Rangel, Potito Salatto, Algirdas Saudargas, József Szájer, Søren Bo Søndergaard, Indrek Tarand, Rafał Trzaskowski, Luis Yáñez-Barnuevo García

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Sylvie Guillaume, Íñigo Méndez de Vigo, Rainer Wieland

 

 

27. 5. 2011

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví

pro Rozpočtový výbor

k mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012

( 2011/2019(BUD) )

Navrhovatelka: Barbara Matera

 

 

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že podle článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie je podpora rovnosti mezi muži a ženami základním principem Evropské unie; připomíná, že otázka rovnosti pohlaví by měla by být začleněna do všech politik a měla by jí být věnována pozornost na všech úrovních rozpočtového procesu;

2.  znovu vyzývá k používání metody sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví při posuzování a restrukturalizaci všech rozpočtových programů, opatření a politik, při snaze zjistit, do jaké míry jsou nebo nejsou prostředky rozdělovány v souladu se zásadou rovnosti pohlaví, a v konečném důsledku dosáhnout neutrality z hlediska pohlaví tak, aby byl každý jednotlivec posuzován stejně bez ohledu na pohlaví;

3.  upozorňuje na nutnost zajistit odpovídající financování akcí plánovaných ve strategii Komise pro rovnost mezi ženami a muži na období 2010–2015 a zasazuje se o přijetí metody sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví v rámci evropských i vnitrostátních strategií s cílem účinněji prosazovat rovnost mezi muži a ženami;

4.  zdůrazňuje, že je nezbytné vyčlenit vyšší finanční prostředky na boj proti všem formám diskriminace žen, a zejména vyzývá Komisi, aby poskytla finanční zdroje na cílený odvětvový výzkum a informování, osvětové a školicí akce týkající se problému platových rozdílů mezi muži a ženami, zejména když tyto činnosti vykonávají sociální partneři;

5.  vyslovuje politování nad skutečností, že stále více žen žije v extrémní chudobě nebo jim hrozí, že se v chudobě ocitnou – zejména jde o ženy se zvláštními potřebami, například ženy se zdravotním postižením, ženy z řad přistěhovalců nebo menšin, starší ženy a matky samoživitelky; naléhavě žádá Komisi, aby věnovala tomuto problému zvláštní pozornost, a to jak při přípravě, tak i při čerpání příslušných rozpočtových položek a také v rámci politik, které přijímá;

6.  zdůrazňuje, že je důležité poskytnout odpovídající finanční prostředky Evropskému institutu pro rovnost žen a mužů, zejména pokud jde o jeho správní výdaje, s cílem zajistit, aby měl institut dostatek lidských zdrojů a nezbytné odborné zázemí k tomu, aby byl plně funkční a plnil své obecné cíle na podporu rovnosti žen a mužů uvedené v nařízení o jeho zřízení;

7.  připomíná členským státům, aby k prosazování rovnosti pohlaví, konkrétně v oblasti zaměstnanosti, využívaly prostředky, které jsou k dispozici v Evropském sociálním fondu a Evropském fondu pro regionální rozvoj, a to nejen zohledňováním zásady rovnosti mužů a žen, ale také prostřednictvím opatření zaměřených přímo na zranitelné skupiny žen, s patřičným ohledem na důsledky hospodářské krize, prostřednictvím investic do kvalitních veřejných služeb a konkrétně zajištěním vysoce kvalitních a cenově dostupných služeb péče o děti, starší osoby a jiné závislé osoby, a požaduje skutečnou rozpočtovou transparentnost u prostředků vyčleněných na politiky rovnosti mezi muži a ženami (ESF, PROGRESS, DAPHNE);

8.  žádá Komisi, aby zahájila pilotní projekty v následujících oblastech:

–   opatření s cílem vytvořit lepší podmínky pro sladění rodinného a pracovního života;

–    opětovné začlenění žen, které se staly oběťmi násilí na základě pohlaví, na pracovní trh;

–   opatření s cílem zlepšit situaci matek samoživitelek v Evropě;

–    opatření zaměřená na vytvoření ukazatelů pro hodnocení míry rovného postavení žen a mužů v místním životě;

–    opatření zaměřená na začlenění žen s odborným zaměřením do ekologické transformace a „zelených“ pracovních míst;

–    opatření na podporu aktivní rodičovské odpovědnosti vůči dětem bez ohledu na sociální situaci rodičů v souladu s platnými mezinárodními nástroji;

dále žádá Komisi, aby stávající pilotní projekt „Přeměna nezajištěných pracovních míst v pracovní místa, která zaručují práva pracovníků“ přeměnila na přípravnou akci a upřesnila, že by měla být zvláštní pozornost věnována značnému podílu zaměstnaných žen s nezajištěnými pracovními místy;

9.  vyzývá Komisi, aby prostředky vyčleněné na genderově specifické činnosti zahrnula do rozpočtu pro Evropský rok aktivního stárnutí 2012, například prostředky na opatření týkající se zdravotní a sociální péče o starší ženy a začlenění a opětovné začlenění žen do programů aktivního stárnutí;

10. zdůrazňuje důležitou roli programu pro boj proti násilí (DAPHNE) při potírání násilí na ženách v Evropské unii; zdůrazňuje proto důležitost odpovídajícího financování programu DAPHNE s cílem zajistit, aby byla veškerá opatření zaměřená na boj proti násilí na základě pohlaví dostatečně financována;

11. poukazuje na důležitou roli položek na rovnost pohlaví a zákaz diskriminace v rámci programu PROGRESS při prosazování rovnosti mužů a žen a boji proti diskriminaci v Evropské unii; zdůrazňuje, že tyto položky by mělo i nadále spravovat oddělení Komise odpovědné za rovnost pohlaví, a žádá, aby prostředky v těchto položkách byly výrazně navýšeny;

12. podtrhuje, že je důležité poskytnout odpovídající finanční prostředky na opatření na podporu rovnosti pohlaví ve třetích zemích; zdůrazňuje, že je nutné, aby EU financovala opatření pro boj proti obchodování s lidmi a násilí na základě pohlaví, zvláště proti mrzačení ženských pohlavních orgánů, a programy zaměřující se na boj proti negramotnosti žen, podporu zastoupení žen v rozhodovacích centrech a podporu podnikání žen a mikrofinancování.

13. vyzývá Komisi, aby v rámci své politiky humanitární pomoci učinila prioritou pomoc a finanční podporu ženám, které se během konfliktů staly oběťmi sexuálně motivovaného násilí;

14. uznává, že je nezbytné, aby s ohledem na hospodářskou krizi byly prostředky věnované k těmto účelům využívány obezřetně a prozíravě, a požaduje proto, aby byly učiněny kroky k zajištění toho, aby u všech projektů vytvářely finanční prostředky EU přidanou hodnotu;

15. zdůrazňuje, že je nezbytné zvýšit prostředky poskytované Společenstvím na spolufinancování projektů, které předkládají ženské organizace a další sociální organizace rozvíjející projekty, do nichž jsou zapojeny ženy, aby se podpořila jejich realizace, a aby byly řádně zohledněny potíže, s nimiž se tyto organizace potýkají; je toho názoru, že příspěvek nevládních organizací by neměl být vyšší než 10 % nákladů na projekty předložené k financování Společenstvím.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

25.5.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Edit Bauer, Emine Bozkurt, Marije Cornelissen, Silvia Costa, Iratxe García Pérez, Lívia Járóka, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Nicole Kiil-Nielsen, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Constance Le Grip, Astrid Lulling, Barbara Matera, Elisabeth Morin-Chartier, Siiri Oviir, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Eva-Britt Svensson, Britta Thomsen, Marina Yannakoudakis, Anna Záborská

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Izaskun Bilbao Barandica, Mojca Kleva, Kartika Tamara Liotard, Gesine Meissner, Norica Nicolai, Antigoni Papadopoulou

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Jacek Włosowicz

 

 

PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO RYBOLOV

 

 

IPOL-COM-PECH D(2011)19172

 

 

Pan Alain LAMASSOURE

předseda Rozpočtového výboru

ASP 13E205

 

 

 

Věc: Rozpočtové priority Výboru pro rybolov pro rok 2012 – usnesení o mandátu ke třístranným rozhovorům, jež proběhnou v červnu/červenci

 

 

 

Vážený pane předsedo,

vážený pane kolego,

 

v rámci rozpočtového procesu na rok 2012 byly specializované výbory vyzvány, aby zaslaly příspěvek k usnesení o mandátu ke třístranným rozhovorům, jež proběhnou v červnu/červenci. S ohledem na interní kalendář Výboru pro rybolov a stanovené lhůty Vám však náš výbor nebude moci poskytnout stanovisko v řádné a náležité podobě. Proto Vám navrhuji, abyste zvážil následující aspekty, které odrážejí naše odvětvové priority pro rok 2012.

Tento dopis byl předmětem konzultací se všemi koordinátory skupin v našem výboru a paní Brittou Reimersovou, naší zpravodajkou pro rozpočet na rok 2012. Navazuje rovněž na závěry strukturovaného dialogu o politických a legislativních prioritách pro rok 2012, který vedli členové Výboru pro rybolov dne 4. dubna 2011 s komisařkou Marií DAMANAKIOVOU.

První prioritou Výboru pro rybolov je zachování výše prostředků přidělených na společnou rybářskou politiku (SRP), aby bylo možno dosáhnout cílů, které pro ni byly vytyčeny, a to v očekávání její nadcházející reformy. V tomto ohledu nám Evropská komise oznámila, že v červenci přijme návrhy, které představují první část reformního balíčku společné rybářské politiky. Nicméně, aniž bychom znali přesný obsah těchto návrhů, se domníváme, že je nanejvýš důležité zachovat výši finančních prostředků na tyto akce:

1.  Zaručit pro drobný, rodinný a pobřežní rybolov uspokojivý hospodářský rozvoj, a to stimulací místní zaměstnanosti a dobrého fungování trhů, a také podporou diverzifikace činností, rekvalifikace anebo zlepšování pracovních podmínek na lodích.

.../...

                                                                                               

2.  Zajistit dostatečnou výši finančních prostředků na výzkum a vědecký rozvoj v oblasti zachování, správy a udržitelného využívání rybolovných zdrojů a v oblasti akvakultury.

3.  Zachovat rozsah monitorování a dohledu v rámci EU, ale i mimo EU, a to zejména v rámci boje proti nezákonnému rybolovu.

4.  Poskytnout dostatečnou výši finančních prostředků k financování mezinárodních dohod a regionálních rybolovných organizací před zahájením reformy společné rybářské politiky.

Druhou prioritou našeho výboru je financování integrované námořní politiky (INP). Rozhodně trváme na tom, aby se všechny politiky, jež jsou součástí integrované námořní politiky, mohly podílet na jejím financování, aniž by čerpaly prostředky přidělené na rybolov v rámci okruhu 2 víceletého finančního rámce na období 2007–2013.

Bylo by také vhodné vyváženě podporovat úsilí členských států o snížení kapacity rybářského loďstva, neboť jeho nadměrná kapacita je jedním z důvodů poklesu stavu rybích populací a překážkou udržitelnosti těchto stavů v dlouhodobém výhledu.

Doufáme, že Rozpočtový výbor a jeho hlavní zpravodajka paní Francesca Balzaniová budou tyto priority podporovat a budou je moci zahrnout do usnesení o mandátu ke třístranným rozhovorům, jež proběhnou v červnu/červenci.

S pozdravem

 

 

 

 

 

Carmen FRAGA ESTÉVEZ

 

 

 

 

 

Kopie: paní Francesca BALZANIOVÁ, hlavní zpravodajka pro rozpočet na rok 2012

 

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

15.6.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

7

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Damien Abad, Alexander Alvaro, Marta Andreasen, Francesca Balzani, Reimer Böge, Lajos Bokros, Andrea Cozzolino, Jean-Luc Dehaene, Isabelle Durant, James Elles, Göran Färm, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Jens Geier, Ivars Godmanis, Estelle Grelier, Carl Haglund, Jutta Haug, Monika Hohlmeier, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Anne E. Jensen, Sergej Kozlík, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, Giovanni La Via, Vladimír Maňka, Barbara Matera, Claudio Morganti, Nadezhda Neynsky, Miguel Portas, László Surján, Helga Trüpel, Angelika Werthmann, Jacek Włosowicz

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Frédéric Daerden, Edit Herczog, María Muñiz De Urquiza

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Marisa Matias

 

 

[1] Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
[2] Přijaté texty, P7_TA(2011)0114
[3] KOM(2010)0700 .
[4] KOM(2011)0226 .
[5] Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva
[6] Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC – úřad), Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) a Institut pro rovnost pohlaví
[7] Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) – činnosti v souvislosti s biocidy, Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) – činnosti v souvislosti s předchozím informovaným souhlasem, Úřad pro dohled nad evropským GNSS (GSA), Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA), Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA), Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Evropská agentura pro léčivé prostředky (EMA), Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), Agentura pro základní práva (FRA), Evropská policejní akademie (CEPOL) a Eurojust.