<p margin-bottom="0pt" margin-left="70.9pt" margin-right="0pt" margin-top="0pt">o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB)</p>

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB)

(COM(2011)0121 – C7‑0092/2011 – 2011/0058(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh, který Komise předložila Radě (KOM(2011)0121),

– s ohledem na článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7‑0092/2011),

– s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

– s ohledem na odůvodněná stanoviska, která v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality předložily bulharský parlament, irská sněmovna reprezentantů, maltský parlament, horní komora nizozemského parlamentu, polský Sejm, rumunská poslanecká sněmovna, slovenský parlament, švédský parlament a dolní sněmovna Spojeného království a v nichž se tvrdí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

– s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0080/2012),

1. schvaluje pozměněný návrh Komise;

2. vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem návrh změnila v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie;

3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh 1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) Společnosti, které chtějí podnikat přeshraničně v rámci Unie, se setkávají s vážnými překážkami a narušeními trhu v důsledku existence 27 rozdílných systémů daně z příjmů právnických osob. Tyto překážky a narušení ztěžují řádné fungování vnitřního trhu. Odrazují od investování v Unii a jsou v rozporu s prioritami stanovenými ve sdělení přijatém Komisí dne 3. března 2010, nazvaném Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Současně jsou v rozporu také s požadavky vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství.

(1) Společnosti, které chtějí podnikat přeshraničně v rámci Unie, se setkávají s vážnými překážkami a narušeními trhu v důsledku existence 27 rozdílných systémů daně z příjmů právnických osob. Tyto překážky a narušení ztěžují řádné fungování vnitřního trhu. Odrazují od investování v Unii a jsou v rozporu s prioritami stanovenými ve sdělení přijatém Komisí dne 3. března 2010, nazvaném Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, s Paktem euro plus a s hospodářskou, rozpočtovou a fiskální integrací, které jsou nezbytné pro zavedení vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství.

Odůvodnění

Aktualizace.

Pozměňovací návrh 2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1b) Větší spolupráce mezi daňovými orgány může vést k výraznému snížení nákladů a administrativní zátěže pro podniky působící přeshraničně v rámci Unie.

Pozměňovací návrh 3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Daňové překážky pro přeshraniční podnikání jsou obzvláště vážné v případě malých a středních podniků, které obvykle postrádají zdroje na vyřešení problémů daných neefektivitou trhu.

(2) Daňové překážky mohou být obzvláště vážné v případě malých a středních podniků zapojených do přeshraničního podnikání, neboť tyto podniky obvykle postrádají zdroje na vyřešení problémů daných neefektivitou trhu.

Pozměňovací návrh 4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2a) Spravedlivá hospodářská soutěž v oblasti daňových sazeb by měla být podporována na úrovni členských států, a v případě regionů s pravomocemi v daňové a legislativní oblasti také na této regionální úrovni.

Pozměňovací návrh 5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3a) Zlepšování vnitřního trhu je klíčovým faktorem pro podporu růstu a vytváření pracovních míst. Zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) by mělo zlepšit růst a vést k rozšíření počtu pracovních míst v Unii snížením administrativních nákladů a byrokratické zátěže pro podniky, zejména malé podniky působící v několika členských státech.

Pozměňovací návrh 6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4a) Vzhledem k tomu, že vnitřní trh zahrnuje všechny členské státy, měl by být společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB) zaveden ve všech členských státech. Pokud však Rada nepřijme ve věci návrhu na zavedení CCCTB jednomyslné rozhodnutí, je záhodno neprodleně iniciovat postup vedoucí k rozhodnutí Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti CCCTB. Takovou posílenou spolupráci by měly iniciovat členské státy, jejichž měnou je euro, ale měla by být kdykoli otevřena i dalším členským státům v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie.

Pozměňovací návrh 7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4b) Některé navrhované formy daňové soutěže, daňové optimalizace a daňové arbitráže by mohly připravit členské státy o některé příjmy a vést k narušením v souvislosti se zdaněním kapitálu, který je mobilní, a pracovní síly, jejíž mobilita je menší. Posílený Pakt o stabilitě a růstu a Smlouva o stabilitě , koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii požadují, aby členské státy, zejména ty, jejichž měnou je euro, dodržovaly přísnou fiskální kázeň a současně uplatňovaly kontroly výdajů a dosahovaly dostatečných daňových příjmů. Z těchto důvodů a také proto, že Pakt Euro Plus schválený hlavami států a předsedy vlád států eurozóny stanoví, že vytvoření CCCTB „by mohlo být příjmově neutrálním posunem k zajištění souladu mezi daňovými systémy členských států, a to při plném respektování daňových strategií jednotlivých států, a mohlo by přispět k fiskální udržitelnosti a konkurenceschopnosti evropských podniků“, je nezbytně nutné, aby členské státy, jejichž měnou je euro, dokázaly splnit své rozpočtové závazky, aby byla zachována stabilita eurozóny jako celku, a je žádoucí, aby byl CCCTB uplatňován co nejdříve na co nejvíce společností.

Pozměňovací návrh 8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4c) Vzhledem k tomu, jak zásadní roli hrají MSP na vnitřním trhu, by měla Komise vytvořit a dát k dispozici MSP, které vyvíjejí přeshraniční činnosti, nástroj, který zmírní administrativní zátěž a náklady, a tak jim umožní se dobrovolně rozhodnout zapojit se do systému CCCTB.

Pozměňovací návrh 9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Jelikož rozdíly v daňových sazbách ke zmíněným překážkám nevedou, systém (společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, CCCTB) nemusí ovlivnit volné uvážení členských států, pokud jde o jejich vnitrostátní sazby pro zdanění společností. Členské státy by proto měly i nadále mít možnost vytvářet určité pobídky pro podniky, zejména v podobě slev na dani.

Odůvodnění

Není třeba bližšího vysvětlení.

Pozměňovací návrh 10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5a) Tato směrnice nemá za cíl harmonizaci sazeb daně z příjmů právnických osob v jednotlivých členských státech. Pokud se však ukáže, že zavedení minimálních sazeb by bylo při zdaňování podniků z ekonomického hlediska účinnější, účelnější a spravedlivější, měla by Komise při příležitosti přezkumu uplatňování této směrnice uvážit, zda je takováto harmonizace vhodná. Je to o to důležitější, že vývoj sazeb daně z příjmů právnických osob v jednotlivých členských státech jasně svědčí o tom, že daňová soutěž na vnitřním trhu má svůj dopad. Je proto užitečné v duchu zprávy o nové strategii pro společný trh (tzv. Montiho zprávy) určit, zda je dopad takové soutěže prospěšný nebo škodlivý pro daňovou kulturu, která odpovídá potřebám vnitřního trhu 21. století. Zejména by měla být věnována pozornost tomu, zda je odstranění inherentního napětí mezi integrací trhu a daňovou svrchovaností jedním ze způsobů, jak skloubit tržní a sociální rozměr vnitřního trhu.

Odůvodnění

Ačkoliv není harmonizace daňových sazeb aktuálním tématem, nelze ji do budoucna zcela vyloučit.

Pozměňovací návrh 11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Zásadním prvkem tohoto systému je konsolidace, protože hlavní daňové překážky, kterým společnosti v Unii čelí, nelze jiným způsobem řešit. Díky ní jsou odstraněny formality týkající se převodních cen a dvojí zdanění uvnitř skupiny. Ztráty vzniklé daňovým poplatníkům jsou navíc automaticky započítávány proti ziskům vytvořeným jinými členy téže skupiny.

(6) Zásadním prvkem tohoto systému je konsolidace, protože hlavní daňové překážky, kterým společnosti téže skupiny, jež působí přeshraničně, v Unii čelí, nelze jiným způsobem řešit. Díky ní jsou odstraněny formality týkající se převodních cen a dvojí zdanění uvnitř skupiny. Ztráty vzniklé daňovým poplatníkům jsou navíc automaticky započítávány proti ziskům vytvořeným jinými členy téže skupiny.

Pozměňovací návrh 12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6a) Široká daňová základna, konsolidace a suverenita členských států, pokud jde o jejich vnitrostátní sazby daně z příjmů právnických osob, činí ze zavedení CCCTB daňově neutrální krok.

Odůvodnění

Není třeba bližšího vysvětlení.

Pozměňovací návrh 13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6b) Pokud by používání systému CCCTB mělo vliv na daňové příjmy orgánů regionální či místní správy, mají členské státy možnost přijmout v souladu se svým ústavním systémem a způsobem slučitelným s touto směrnici nápravná opatření.

Odůvodnění

Existence výrazné regionální samosprávy v některých členských státech nebrání zavedení CCCTB.

Pozměňovací návrh 14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Jelikož takovýto systém má sloužit především potřebám společností, které působí přeshraničně, mělo by se jednat o volitelný systém, jenž bude existovat vedle stávajících vnitrostátních systémů daně z příjmů právnických osob.

(8) Jelikož má tato směrnice sloužit především ku prospěchu společností, které působí přeshraničně, aniž by však byly vyloučeny jiné společnosti, vytváří se jako volitelný systém, do něhož se na základě vlastního rozhodnutí mohou zapojit všechny společnosti splňující příslušné požadavky. U evropských společností a evropských družstevních společností, které jsou již ze své podstaty nadnárodní, se však má za to, že se rozhodly uplatňovat systém stanovený touto směrnicí od dvou let po dni, od kterého budou členské státy uplatňovat ustanovení této směrnice. Všechny ostatní společnosti, které splňují požadavky podle této směrnice, s výjimkou mikropodniků a malých a středních podniků, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES1 (dále jen „MSP“), by měly také uplatňovat tuto směrnici nejpozději do konce pátého roku ode dne, od kterého budou členské státy uplatňovat tuto směrnici. Při vyhodnocování dopadu CCCTB by měla Komise zkoumat, zda by měl být tento systém povinný také pro MSP.

____________

1 Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

Pozměňovací návrh 15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20) Systém by měl obsahovat obecné pravidlo proti zneužívání, doplněné o opatření určená k potírání zvláštních typů zneužití. Tato opatření by měla zahrnovat omezení odečitatelnosti úroků zaplacených přidruženým podnikům, které jsou daňovými rezidenty země s nízkým zdaněním mimo Unii, jež s členským státem poplatníka nesdílí informace na základě dohody srovnatelné se směrnicí Rady 2011/16/EU týkající se vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní a daní z pojistného a s předpisy o ovládaných zahraničních společnostech.

(20) Systém by měl obsahovat účinné obecné pravidlo proti zneužívání, doplněné o opatření určená k potírání zvláštních typů zneužití. Tato opatření by měla zahrnovat omezení odečitatelnosti úroků zaplacených přidruženým podnikům, které jsou daňovými rezidenty země s nízkým zdaněním mimo Unii, jež s členským státem poplatníka nesdílí informace na základě dohody srovnatelné se směrnicí Rady 2011/16/EU týkající se vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní a daní z pojistného a s předpisy o ovládaných zahraničních společnostech. Členským státům by nemělo být bráněno v tom, aby zavedly a mezi sebou koordinovaly dodatečná opatření s cílem omezit nepříznivý vliv zemí s nízkým zdaněním mimo Unii, které si s členskými státy nevyměňují nezbytné informace o daních.

Pozměňovací návrh 16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21) Vzorec pro rozdělení konsolidovaného základu daně by měl zahrnovat tři faktory se stejnou váhou (práce, aktiva a tržby). Faktor práce by se měl vypočítat na základě objemu mezd a počtu zaměstnanců (přičemž každá z těchto hodnot má poloviční váhu). Faktor aktiv by měl zahrnovat veškerá dlouhodobá hmotná aktiva. Nehmotná aktiva a finanční aktiva by součástí vzorce být neměla vzhledem ke své pohyblivé povaze a k rizikům obcházení systému. Použitím těchto faktorů je přiznána náležitá váha zájmům členského státu původu. Aby byla zajištěna spravedlivá účast členského státu určení, je třeba zohlednit také tržby. Tyto faktory a váhy by měly zabezpečit, že zisky budou zdaňovány tam, kde jsou vytvářeny. Jako výjimka z obecného pravidla je obsažena ochranná doložka, která stanoví použití náhradní metody, pokud výsledek rozdělení daňového základu není spravedlivým obrazem rozsahu podnikatelské činnosti.

(21) Vzorec pro rozdělení konsolidovaného základu daně by měl zahrnovat tři faktory (práce, aktiva a tržby). Zatímco faktor práce a aktiv by měl mít každý váhu 45 %, faktor tržeb by měl mít váhu 10 %. Faktor práce by se měl vypočítat na základě objemu mezd a počtu zaměstnanců (přičemž každá z těchto hodnot má poloviční váhu). Faktor aktiv by měl zahrnovat veškerá dlouhodobá hmotná aktiva. Nehmotná aktiva a finanční aktiva by součástí vzorce být neměla vzhledem ke své pohyblivé povaze a k rizikům obcházení systému. Použitím těchto faktorů je přiznána náležitá váha zájmům členského státu původu. Aby byla zajištěna spravedlivá účast členského státu určení, je třeba zohlednit také tržby. Tyto faktory a váhy by měly zabezpečit, že zisky budou zdaňovány tam, kde jsou vytvářeny. Jako výjimka z obecného pravidla je obsažena ochranná doložka, která stanoví použití náhradní metody, pokud výsledek rozdělení daňového základu není spravedlivým obrazem rozsahu podnikatelské činnosti.

Pozměňovací návrh 17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21a) Je zapotřebí, aby jednotná pravidla pro výpočet společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob nevedla v případě společností k nadměrným administrativním nákladům a nesnižovala se tak jejich konkurenceschopnost.

Pozměňovací návrh 18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23) Skupiny společností by měly mít možnost jednat s jednou daňovou správou (dále jen „hlavní daňový orgán“), což by měla být daňová správa členského státu, ve kterém je daňovým rezidentem mateřská společnost skupiny (dále jen „hlavní daňový poplatník“). Tato směrnice by měla rovněž stanovit procesní pravidla pro správu dotyčného systému. Dále by měla stanovit také mechanismus pro předběžná rozhodnutí. Kontroly by měl zahajovat a koordinovat hlavní daňový orgán, ale požádat o zahájení kontroly mohou orgány kteréhokoli členského státu, ve kterém je některý člen skupiny povinný k dani. Příslušný orgán členského státu, ve kterém je člen skupiny rezidentem nebo ve kterém je usazen, může rozhodnutí hlavního daňového orgánu týkající se oznámení o volbě systému nebo opravného výměru napadnout u soudu členského státu hlavního daňového orgánu. Spory mezi daňovými poplatníky a daňovými orgány by měly být řešeny správním orgánem, který je podle práva členského státu hlavního daňového orgánu příslušný k projednávání odvolání v prvním stupni.

(23) Skupiny společností by měly mít možnost jednat s jednou daňovou správou (dále jen „hlavní daňový orgán“), což by měl být orgán členského státu, ve kterém je daňovým rezidentem mateřská společnost skupiny (dále jen „hlavní daňový poplatník“). Tato směrnice by měla rovněž stanovit procesní pravidla pro správu dotyčného systému. Dále by měla stanovit také mechanismus pro předběžná rozhodnutí. Kontroly by měl zahajovat a koordinovat hlavní daňový orgán, ale požádat o zahájení kontroly mohou orgány kteréhokoli členského státu, ve kterém je některý člen skupiny povinný k dani. Příslušný orgán členského státu, ve kterém je člen skupiny rezidentem nebo ve kterém je usazen, může rozhodnutí hlavního daňového orgánu týkající se oznámení o volbě systému nebo opravného výměru napadnout u soudu členského státu hlavního daňového orgánu. Spory mezi daňovými poplatníky a daňovými orgány by měly být řešeny správním orgánem, který je podle práva členského státu hlavního daňového orgánu příslušný k projednávání odvolání v prvním stupni.

Pozměňovací návrh 19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 23 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23a) Komise by měla iniciovat nové fórum CCCTB podobné Společnému fóru pro vnitropodnikové oceňování, na nějž by se společnosti a členské státy mohly obracet s otázkami a spory ohledně CCCTB. Toto fórum by mělo být schopno poskytovat společnostem a členským státům pokyny.

Pozměňovací návrh 20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27a) Tato směrnice zavádí zcela nový přístup k zásadní části daně z příjmů právnických osob. Komise by proto měla provést důkladnou analýzu a nezávislé posouzení, jakmile bude smysluplné k nim přistoupit. Vzhledem k tomu, že uplatňování a provádění daně z příjmů právnických osob podléhá určitému rytmu, neměly by se taková analýza a posouzení provádět dříve, než uplyne pět let od vstupu této směrnice v platnost. Tato analýza a posouzení Komise by se měly zabývat zejména těmito body: volitelnost CCCTB, omezení harmonizace na daňový základ, vzorec pro rozdělení konsolidovaného základu daně, použitelnost pro MSP a dopad na daňové příjmy členských států.

Pozměňovací návrh 21

Návrh směrnice

Článek 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 6a

Evropské společnosti a evropské družstevní společnosti

Od ... * se má za to, že způsobilé evropské společnosti a evropské družstevní společnosti uvedené v příloze I písm. a) a b) jsou společnostmi, které se rozhodly uplatňovat systém stanovený touto směrnicí od ...*.

_________________

* Úř. věst.: vložte prosím datum první den měsíce následujícího po dvou letech po vstupu této směrnice v platnost.

Pozměňovací návrh 22

Návrh směrnice

Článek 6 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 6b

MSP

Od ... * uplatňují tuto směrnici způsobilé společnosti jiné než mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (dále jen „MSP“).

_____________

* Úř. věst.: vložte prosím datum první den měsíce následujícího po pěti letech po vstupu této směrnice v platnost.

Pozměňovací návrh 23

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Odečitatelné výdaje zahrnují všechny náklady na prodej a výdaje, očištěné o odpočitatelnou daň z přidané hodnoty, které daňový poplatník vynaložil za účelem dosažení nebo zajištění příjmů, včetně nákladů na výzkum a vývoj a nákladů vynaložených při získávání vlastního nebo dluhového kapitálu pro účely podnikání.

Pozměňovací návrh 24

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 1 – písm. j

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

j) daně vyjmenované v příloze III s výjimkou spotřebních daní uložených z energetických výrobků, alkoholu a alkoholických nápojů a zpracovaného tabáku.

j) daně vyjmenované v příloze III.

Pozměňovací návrh 25

Návrh směrnice

Čl. 30 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) technické rezervy pojišťoven vytvořené v souladu se směrnicí 91/674/EHS jsou s výjimkou vyrovnávacích rezerv odečitatelné. Členský stát může stanovit, že vyrovnávací rezervy jsou také odečitatelné. V případě skupiny se případný odpočet vyrovnávacích rezerv použije pro přidělený podíl členů skupiny, kteří jsou rezidenty tohoto členského státu nebo se v něm nacházejí. Odečtené částky se na konci každého zdaňovacího období přezkoumají a upraví. Při výpočtu základu daně v dalších letech se zohlední částky, které již byly odečteny.

c) technické rezervy pojišťoven vytvořené v souladu se směrnicí 91/674/EHS jsou s výjimkou vyrovnávacích rezerv odečitatelné. Členský stát, který si v souladu s článkem 62 směrnice 91/674/EHS zvolil zavedení požadavku obchodního práva na vyrovnávací rezervy, musí rovněž stanovit odečitatelnost těchto rezerv. V případě skupiny se případný odpočet vyrovnávacích rezerv použije pro přidělený podíl členů skupiny, kteří jsou rezidenty tohoto členského státu nebo se v něm nacházejí. Odečtené částky se na konci každého zdaňovacího období přezkoumají a upraví. Při výpočtu základu daně v dalších letech se zohlední částky, které již byly odečteny.

Odůvodnění

Členský stát, který v souladu s článkem 62 směrnice 91/674/EHS zavedl požadavek obchodního práva na vyrovnávací rezervy podle článku 30 této směrnice, musí rovněž v souvislosti s CCCTB stanovit odečitatelnost těchto rezerv. V opačném případě je požadavek nepřijatelný. Vyrovnávací rezervy jsou osvědčenou metodou vyrovnání se s rozsáhlými ztrátami.

Pozměňovací návrh 26

Návrh směrnice

Článek 48

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Jestliže daňovému poplatníkovi před tím, než začal uplatňovat systém stanovený touto směrnicí, vznikly ztráty, které by podle použitelných vnitrostátních právních předpisů mohly být převedeny do dalšího období, ale které ještě nebyly započítány proti zdanitelným ziskům, mohou být tyto ztráty odečteny od základu daně v míře stanovené uvedenými vnitrostátními právními předpisy.

Jestliže daňovému poplatníkovi před tím, než si zvolil systém stanovený touto směrnicí, vznikly ztráty, které by podle použitelných vnitrostátních právních předpisů mohly být převedeny do dalšího období, ale které ještě nebyly započítány proti zdanitelným ziskům, mohou být tyto ztráty odečteny od té části základu daně, která byla zdaněna v členském státě dříve použitelného vnitrostátního práva, v míře stanovené uvedenými vnitrostátními právními předpisy.

Pozměňovací návrh 27

Návrh směrnice

Čl. 73 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) daň ze zisku v rámci obecného režimu této třetí země se zákonnou sazbou daně z příjmů právnických osob nižší než 40 % průměrné zákonné sazby daně z příjmů právnických osob použitelné v členských státech;

a) daň ze zisku v rámci obecného režimu této třetí země se zákonnou sazbou daně z příjmů právnických osob nižší než 70 % průměrné zákonné sazby daně z příjmů právnických osob použitelné v členských státech;

Pozměňovací návrh 28

Návrh směrnice

Čl. 80 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Umělé transakce, jejichž jediným účelem je vyhýbání se daňovým povinnostem, se pro účely výpočtu základu daně nevezmou v potaz.

Umělé transakce, jejichž hlavním účelem je vyhýbání se daňovým povinnostem, se pro účely výpočtu základu daně nevezmou v potaz.

Odůvodnění

Obecné pravidlo proti zneužívání správně rozlišuje mezi faktickou stránkou a úmyslem. Zpravodajka se rovněž domnívá, že v případě umělých transakcí (faktická stránka) by mělo být dostačující, že existuje jasný záměr vyhnout se daňové povinnosti.

Pozměňovací návrh 29

Návrh směrnice

Čl. 82 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) v rámci obecného režimu dané třetí země je zisk zdaňován zákonnou sazbou daně z příjmů právnických osob nižší než 40 % průměrné zákonné sazby daně z příjmů právnických osob použitelné v členských státech nebo dotyčný subjekt podléhá zvláštnímu režimu, který umožňuje podstatně nižší úroveň zdanění než obecný režim;

b) v rámci obecného režimu dané třetí země je zisk zdaňován zákonnou sazbou daně z příjmů právnických osob nižší než 70 % průměrné zákonné sazby daně z příjmů právnických osob použitelné v členských státech nebo dotyčný subjekt podléhá zvláštnímu režimu, který umožňuje podstatně nižší úroveň zdanění než obecný režim;

Pozměňovací návrh 30

Návrh směrnice

Čl. 86 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Konsolidovaný základ daně se v každém zdaňovacím období rozdělí mezi členy skupiny na základě vzorce pro rozdělení. Při stanovování přiděleného podílu člena skupiny označeného jako „A“ má vzorec tuto podobu, v níž mají faktory tržeb, práce a aktiv stejnou váhu:

Pozměňovací návrh 31

Návrh směrnice

Čl. 86 – odst. 1 – vzorec


Znění navržené Komisí


Pozměňovací návrh

Odůvodnění

Vzorec, v němž by tržby, práce a aktiva byly zastoupeny v poměru 10 %, 45 % a 45 %, by byl rozumnějším řešením ze dvou důvodů. Zajistil by, že se systém CCCTB příliš neodchyluje od mezinárodně uznané zásady přiznávání práv na konečné zdanění zdrojovému státu. Zajistil by rovněž, že malé a střední členské státy s omezenými domácími trhy nebudou nepřiměřeně znevýhodněny při rozdělování daňového základu.

Pozměňovací návrh 32

Návrh směrnice

Čl. 110 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a. Jednotný formát daňového přiznání vypracuje Komise ve spolupráci s orgány daňové správy členských států.

Pozměňovací návrh 33

Návrh směrnice

Čl. 122 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Hlavní daňový orgán může zahájit a koordinovat kontroly členů skupiny. Kontrola může být zahájena také na žádost příslušného orgánu.

Hlavní daňový orgán může zahájit a koordinovat kontroly členů skupiny. Kontrola může být zahájena také na žádost příslušného orgánu v členském státě, v němž je člen skupiny usazen.

Pozměňovací návrh 34

Návrh směrnice

Článek 123 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 123a

Fórum CCCTB

Komise iniciuje nové fórum CCCTB podobné Společnému fóru pro vnitropodnikové oceňování, na nějž by se společnosti a členské státy mohly obracet s otázkami a spory ohledně CCCTB a které by poskytovalo pokyny.

Pozměňovací návrh 35

Návrh směrnice

Čl. 130 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Evropský parlament je informován o přijetí aktů v přenesené pravomoci Komisí, o námitkách k nim vyslovených a o zrušení přenesení pravomoci Radou.

Evropský parlament je informován o přijetí aktů v přenesené pravomoci Komisí, o námitkách k nim vyslovených a o zrušení přenesení pravomoci Radou. S jakýmkoli budoucím posouzením tohoto nástroje by měli být seznámeni členové příslušného výboru Evropského parlamentu.

Odůvodnění

Není třeba bližšího vysvětlení.

Pozměňovací návrh 36

Návrh směrnice

Článek 132 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 132a

Přeshraniční MSP

Do ... * vytvoří Komise nástroj umožňující MSP působícím přeshraničně se dobrovolně rozhodnout zapojit se do systému CCCTB.

______________

* Úř. věst.: vložte prosím datum první den měsíce následujícího po dvou letech po vstupu této směrnice v platnost.

Pozměňovací návrh 37

Návrh směrnice

Článek 133

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 133

Přezkum

Komise pět let po vstupu této směrnice v platnost přezkoumá její uplatňování a podá Radě zprávu o jejím fungování. Zpráva bude především obsahovat analýzu dopadu mechanismu stanoveného v kapitole XVI této směrnice pro rozdělení daňových základů mezi členské státy.

Komise tři roky po vstupu této směrnice v platnost přezkoumá její uplatňování a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jejím fungování. Zpráva bude mimo jiné obsahovat na nezávislém posouzení založenou analýzu

a) dopadu mechanismu stanoveného v kapitole XVI této směrnice na rozdělení daňových základů mezi členské státy a dopadu na jejich daňové příjmy;

b) toho, jak MSP tuto směrnici používají a nakolik je pro ně v praxi uplatnitelná;

c) výhod a nevýhod možnosti stanovit tento systém jako povinný pro MSP;

d) sociálně-ekonomických důsledků této směrnice, včetně dopadu na globální operace společností a na konkurenceschopnost způsobilých a nezpůsobilých společností

e) dopadu na spravedlivý výběr daní v členských státech;

f) výhod a nevýhod zavedení minimálních sazeb daně.

V případě potřeby předloží Komise návrh na změnu této směrnice nejpozději do roku 2020. Do ... * předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o potenciálních dopadech této směrnice na vnitřní trh, a to se zvláštním zřetelem k možnému narušení hospodářské soutěže mezi společnostmi, na něž se vztahují opatření této směrnice, a společnostmi, jež kritéria konsolidace nesplňují.

________________

* Úř. věst. vložte prosím datum: dva roky po vstupu této směrnice v platnost.

Pozměňovací návrh 38

Návrh směrnice

Příloha 3 – odst. 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Versicherungsteuer

vypouští se

Odůvodnění

Obecně se předpokládá, že daň z příjmů právnických osob nebo jakákoli jiná podobná daň nebude odečitatelná jakožto provozní náklad. Tato daň by jinak vedla ke snížení vlastního daňového základu. V případě Německa je však například daň z pojištění daní z transakce a není tudíž srovnatelná s daní z příjmů. Daň z pojištění („Versicherungsteuer“) by tak měla být odečitatelná.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) stanoví společná pravidla pro výpočet základu daně vztahující se na společnosti působící v Evropské unii.

Tento daňový rámec EU sestává z celého souboru pravidel pro výpočet individuálních fiskálních výsledků každé společnosti či pobočky, pro konsolidaci těchto výsledků (zisku a ztrát) v případě existence dalších členů skupiny a pro rozdělení tohoto konsolidovaného základu daně v případě, že je pozitivní, mezi všechny příslušné členské státy.

Konsolidovaný základ daně má být rozdělen podle pevně stanoveného vzorce zahrnujícího tři faktory se stejnou váhou: tržby, práci a aktiva.

Každý členský stát uplatní na svůj podíl daňového základu svou vlastní daňovou sazbu. Harmonizace se týká pouze výpočtu a rozdělení daňového základu. Pravomoc určovat daňové sazby zůstává v rukou členských států.

Harmonizace se netýká ani vnitrostátních pravidel finančního účetnictví.

Komise navrhuje systém CCCTB, který by byl volitelný. Uplatňovat CCCTB budou moci všechny společnosti, ať už malé, nebo velké, s přeshraniční činností, či nikoliv. Žádná z nich však nebude mít povinnost tak učinit. Podnik, který se pro CCCTB rozhodne, se zaváže k jeho uplatňování po dobu pěti let, která se pokaždé automaticky prodlouží o další tři roky, pokud podnik nepožádá o její ukončení tři měsíce před uplynutím příslušné lhůty.

Návrh dále obsahuje pravidla proti zneužití a upravuje, jak mají členské státy CCCTB v rámci přístupu založeného na jednotném kontaktním místě spravovat.

Ve čtyřech oblastech svěřuje směrnice Komisi pravomoc k přijímání aktů v přenesené pravomoci na dobu neurčitou.

Směrnice obsahuje ustanovení o přezkumu, které se výslovně týká zejména účinků vzorce pro rozdělení základu daně.

Členské státy jsou navíc povinny při provedení této směrnice ve svém vnitrostátním právu předložit Komisi srovnávací tabulku.

Postoj zpravodajky

Zpravodajka je přesvědčena o tom, že CCCTB je nepostradatelným nástrojem jednak pro dokončení evropského vnitřního trhu, jednak pro hospodářskou integraci Evropy, která je pro stabilitu eurozóny nezbytná. Nesmíme dopustit, aby byla současná krize překážkou jeho zavedení; spíše musí působit jako jeho katalyzátor.

Zpravodajka rovněž vyjadřuje potěšení nad tím, že v závěrech z vrcholných schůzek EU a eurozóny, které se konaly před vypracováním této zprávy, je CCCTB vždy výslovně zmiňován. Poukazuje také na to, že německá kancléřka a prezident Francouzské republiky ve společném dopise ze dne 18. srpna 2011 zaslaném předsedovi Evropské rady naléhali na dokončení jednání o CCCTB do konce roku 2012 a explicitně uvedli (jako určitou formu nátlaku?), že pracují na dvoustranné francouzsko-německé mezivládní iniciativě.

Tato pozitivní pozornost, které se CCCTB dostává, je pro Evropský parlament jistě velmi potěšující, zejména proto, že Evropský parlament sám v uplynulých letech k zavedení CCCTB opakovaně vyzýval.

Jako zpravodajka bych proto chtěla tento návrh směrnice plně podpořit a požádat Radu, aby se jím bez otálení zabývala a přijala pozitivní rozhodnutí.

Některé vnitrostátní parlamenty vyjádřily námitky, neboť se domnívají, že Komise porušila zásadu subsidiarity. S těmito námitkami se však zpravodajka neztotožňuje. Různá narušení vnitřního trhu lze odstranit pouze tehdy, bude-li zaveden společný soubor předpisů se společnými administrativními postupy a správa založená na jednotném kontaktním místě. Zpravodajka proto podporuje Komisi v jejím rozhodnutí se tímto návrhem znovu nezabývat.

Zpravodajka by chtěla zdůraznit nejdůležitější výhody spojené se zavedením CCCTB:

· větší fiskální transparentnost, která zlepší spravedlivost a účinnost daňového systému;

· snížení nákladů na dodržování daňových předpisů a administrativních nákladů, což zlepší vyhlídky růstu pro podniky provozující přeshraniční činnost, zvýší přitažlivost Evropské unie pro zahraniční investory a podpoří dostupnost vnitřního trhu MSP a pro podniky, které dosud neprovozovaly přeshraniční činnost;

· předpoklad, že při rozhodování o přidělení na vnitřním trhu budou více zohledňována společenská a hospodářská hlediska daňově neutrálního charakteru, než je tomu v současnosti;

· omezení dvou problémů spojených s daněmi: snížení míry daňových úniků a podvodů na jedné straně a dvojího zdanění na druhé straně.

Čím větší bude účast na systému CCCTB, tím větší budou výhody, které systém přinese. Zpravodajka proto navrhuje časový rozvrh (rozfázovaný plán), na jehož konci by se CCCTB stal po krátkém přechodném období povinným:

· v první fázi by se systém CCCTB vztahoval na evropské společnosti a evropské družstevní společnosti, které již ze své podstaty vyvíjejí přeshraniční činnost (po 2 letech);

· po 5 letech by se měl stát systém CCCTB povinným pro všechny společnosti s výjimkou MSP. K určení, jaké podniky jsou MSP, by se použila definice z doporučení Komise 2003/361/ES;

· až nastane doba, kdy bude mít Komise posoudit, jak je tato směrnice uplatňována, je nutno se zabývat tím, zda je žádoucí, prospěšné nebo nezbytné učinit systém CCCTB povinným i pro MSP, a popřípadě vypracovat návrh na změnu směrnice.

Aby bylo maximálně využito výhod, které CCCTB skýtá, je třeba jej zavést v celé Evropské unii. Pokud se však Radě nepodaří dospět k uspokojivé dohodě se všemi členskými státy, je zpravodajka pro to, aby byl neprodleně iniciován postup užší spolupráce. V takovém případě musí být v první fázi cílem účast všech členských států, které patří do eurozóny, a postup musí být kdykoli otevřen také všem ostatním členským státům.

Dalším sporným bodem je rozsah harmonizace. Zpravodajka považuje na jednu stranu za výhodné, dojde-li ke sblížení sazeb (s minimálními sazbami či v rámci omezeného pásma). Na druhou stranu uznává, že to pro řádné fungování vnitřního trhu není skutečně nezbytné a že v tomto období, kdy se většina členských států vyrovnává s nutností ozdravit či se snahou udržet zdravé veřejné finance, není vhodné usilovat o radikální harmonizaci. Pokud se však po určité době ukáže, že daňová konkurence mezi členskými státy nepřináší prospěch, ale je spíše škodlivá, lze vždy přistoupit k dalším opatřením. I když tato směrnice v žádném ohledu nepředjímá harmonizaci sazeb daně z příjmů právnických osob, navrhuje zpravodajka, aby byla otázka sazeb zahrnuta do ustanovení o přezkumu.

Zpravodajka naprosto podporuje zásadu konsolidace, a to v zájmu účinnosti vnitřního trhu i atraktivity CCCTB pro podniky. Konsolidace nemůže pro členské státy představovat žádnou překážku zejména proto, že daňový základ je v systému CCCTB širší než průměrný vnitrostátní základ a že sazby si stanovují členské státy samy.

Šíře daňového základu, suverenita členských států při stanovování sazeb a konsolidace umožní, aby byl CCCTB „daňově neutrální“, a to jak z hlediska dopadu na podnikatelskou sféru, tak na veřejné finance.

Neměnný vzorec pro rozdělení základu daně, který směrnice stanovuje, nemá vliv na daňový základ, nýbrž pouze na jeho rozdělení mezi členské státy. Rozdělení musí probíhat s právní jistotou, být předvídatelné, ekonomicky relevantní a spravedlivé. Tři rozhodující faktory uvedené v návrhu byly k tomuto účelu vhodně zvoleny: údaje jsou známé a vyplývají z účetnictví, lze s nimi těžko manipulovat a vypovídají o zisku. Faktor práce je správně rozdělen na objem mezd a počet zaměstnanců, protože se tak do značné míry vyruší dopad rozdílné mzdové úrovně v jednotlivých členských státech. S cílem najít zlatou střední cestu mezi různými náhledy na faktor „tržby“ zpravodajka jako kompromis snížila váhu tohoto faktoru v rozdělovacím vzorci, nicméně jej zcela nevyřadila. Z výše uvedených důvodů je na jedné straně žádoucí zachovat všechny tři faktory, na straně druhé musí být relativní váha každého z nich znovu důkladně prozkoumána v zájmu toho, abychom dospěli k výsledku, který je ekonomicky relevantní a současně z rozpočtového hlediska spravedlivý. Zpravodajka proto vzorec pro rozdělení základu daně podporuje, ovšem s drobnou úpravou, a souhlasí s Komisí, že by bylo rozumné, aby se i na něj vztahovalo ustanovení o přezkumu.

Zpravodajka samozřejmě vítá zásadu jediného kontaktního místa a intenzivnější spolupráci mezi vnitrostátními daňovými úřady. Zároveň by však ráda věděla, zda podklad pro stanovení hlavního daňového úřadu odpovídá hospodářské realitě a zda zaručuje dostatečné zapojení členských států.

Zpravodajka nemá žádné námitky proti návrhu, aby byl CCCTB nezávislý na účetních pravidlech. Alternativou by byl systém založený na mezinárodním standardu pro účetní výkaznictví (IFRS). V tom případě by stanovení daňového základu bylo nepřímo zadáváno soukromému sektoru, což by vyústilo v systém, který by nemusel být vhodný pro malé a střední podniky.

Název	Společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob (ACCIS)
Referenční údaje	COM(2011)0121 – C7-0092/2011 – 2011/0058(CNS)
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání	ECON 7.4.2011
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání	IMCO 7.4.2011
Projednání ve výboru	5.12.2011
Datum přijetí	25.1.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	19 17 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Pablo Arias Echeverría, Adam Bielan, Cristian Silviu Buşoi, Sergio Gaetano Cofferati, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Cornelis de Jong, Vicente Miguel Garcés Ramón, Evelyne Gebhardt, Małgorzata Handzlik, Iliana Ivanova, Philippe Juvin, Sandra Kalniete, Eija-Riitta Korhola, Edvard Kožušník, Kurt Lechner, Toine Manders, Hans-Peter Mayer, Phil Prendergast, Mitro Repo, Robert Rochefort, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Frank Engel, Ildikó Gáll-Pelcz, Anna Hedh, Liem Hoang Ngoc, María Irigoyen Pérez, Emma McClarkin, Olle Schmidt, Kyriacos Triantaphyllides

Název	Společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob (ACCIS)
Referenční údaje	COM(2011)0121 – C7-0092/2011 – 2011/0058(CNS)
Datum konzultace s EP	6.4.2011
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání	ECON 7.4.2011
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání	IMCO 7.4.2011
Zpravodaj(ové) Datum jmenování	Marianne Thyssen 10.5.2011
Zpochybnění právního základu Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko	JURI 26.1.2012
Projednání ve výboru	11.10.2011	29.11.2011	9.1.2012
Datum přijetí	21.3.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	35 7 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Burkhard Balz, Elena Băsescu, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Pascal Canfin, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Markus Ferber, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Liem Hoang Ngoc, Gunnar Hökmark, Syed Kamall, Othmar Karas, Jürgen Klute, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Philippe Lamberts, Astrid Lulling, Sławomir Witold Nitras, Ivari Padar, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Peter Skinner, Theodor Dumitru Stolojan, Ivo Strejček, Kay Swinburne, Sampo Terho, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells, Corien Wortmann-Kool
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Pervenche Berès, Philippe De Backer, Herbert Dorfmann, Enrique Guerrero Salom, Sophia in ‘t Veld, Thomas Mann, Mario Mauro
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Veronica Lope Fontagné
Datum předložení	29.3.2012