Dokument ze zasedání

2. 5. 2012

***I

ZPRÁVA

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1639/2006/ES, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013), a nařízení (ES) č. 680/2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí

( COM(2011)0659 – C7‑0372/2011 – 2011/0301(COD) )

Rozpočtový výbor

Zpravodaj: Göran Färm

PR_COD_1amCom

Vysvětlivky

* Postup konzultace

*** Postup souhlasu

***I Řádný legislativní postup (první čtení)

***II Řádný legislativní postup (druhé čtení)

***III Řádný legislativní postup (třetí čtení)

(Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu.)

Pozměňovací návrhy k návrhu aktu

V pozměňovacích návrzích Parlamentu je pozměněný text zvýrazněn tučnou kurzivou. Zvýraznění normální kurzivou je upozorněním pro technická oddělení a označuje části návrhu aktu, u nichž je navržena oprava, a má sloužit k usnadnění vypracování konečného znění (např. zjevné chyby nebo vynechání textu v některé jazykové verzi). Tyto navržené opravy podléhají dohodě příslušných oddělení.

V záhlaví každého pozměňovacího návrhu k existujícímu aktu, který má být návrhem aktu pozměněn, je na třetím řádku uveden existující akt a na čtvrtém řádku ustanovení existujícího aktu, kterého se pozměňovací návrh týká. Převzaté části ustanovení existujícího aktu, které Parlament hodlá změnit, zatímco návrh aktu tento úsek nezměnil, jsou označeny tučně. Případné vypuštění takovýchto úseků se označuje [...].

OBSAH

Strana

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU 5

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ 22

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku 27

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch 43

POSTUP 56

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

( COM(2011)0659 – C7‑0372/2011 – 2011/0301(COD) )

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě ( COM(2011)0659 ),

– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 172 a čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0372/2011),

– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[1],

– s ohledem na stanovisko Výboru regionů[2],

– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, jakož i Výboru pro dopravu a cestovní ruch ( A7-0150/2012 ),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) V průběhu následujících deseti let budou zapotřebí nebývale rozsáhlé objemy investic do evropských dopravních a energetických sítí a sítí informačních a komunikačních technologií na podporu stěžejních činností v rámci strategie Evropa 2020 a za účelem rozvoje inteligentních, modernizovaných a plně vzájemně propojených infrastruktur pro podporu dokončení vnitřního trhu. Investiční potřeby pro transevropské dopravní sítě se odhadují na 500 mld. EUR. Co se týče projektů v oblasti infrastruktury, které jsou pro Evropu významné, jsou ohroženy investice ve výši zhruba 100 mld. EUR v důsledku překážek souvisejících s udělováním povolení, právními předpisy a financováním, zatímco dalších 100 mld. EUR zajistí přímo dané odvětví. Investiční potřeby pro splnění cíle Digitální agendy v podobě zajištění přístupu k rychlému internetu pro všechny občany a podniky v Evropě se pohybují od 181 do 273 mld. EUR, z čehož by měly investice soukromého sektoru dosáhnout 30 až 100 mld. EUR.	(3) V průběhu následujících deseti let budou zapotřebí nebývale rozsáhlé objemy investic do evropských dopravních a energetických sítí a sítí informačních a komunikačních technologií na podporu stěžejních činností v rámci strategie Evropa 2020 a za účelem rozvoje inteligentních, modernizovaných a plně vzájemně propojených infrastruktur pro podporu dokončení vnitřního trhu. Investiční potřeby pro transevropské dopravní sítě se odhadují na 500 mld. EUR. Co se týče projektů v oblasti infrastruktury, které jsou pro Evropu významné, jsou ohroženy investice ve výši zhruba 100 mld. EUR v důsledku překážek souvisejících s udělováním povolení, právními předpisy a financováním, zatímco dalších 100 mld. EUR zajistí přímo dané odvětví. Investiční potřeby pro splnění cíle Digitální agendy v podobě zajištění přístupu k rychlému internetu pro všechny občany a podniky v Evropě se pohybují od 181 do 273 mld. EUR, z čehož by měly investice soukromého sektoru dosáhnout 30 až 100 mld. EUR. Je však třeba zajistit, aby dopravní infrastruktura financovaná z prostředků EU zohledňovala potřeby energetické účinnosti, snížení hluku u zdroje, biologickou rozmanitost a problémy související se změnou klimatu.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Finanční nástroje mohou zlepšit efektivitu rozpočtových výdajů a docílit vysokých multiplikačních účinků z hlediska získání finančních prostředků ze soukromého sektoru a dosažených objemů investic. Očekávaný multiplikační účinek iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 je 15–20.	(5) Finanční nástroje, na něž se vztahuje finanční nařízení1, mohou v některých případech zlepšit efektivitu rozpočtových výdajů a docílit vysokých multiplikačních účinků z hlediska získání finančních prostředků ze soukromého sektoru, zejména v souvislosti s obtížným přístupem k úvěrům a současnou napjatou situací v oblasti veřejných financí. Komise by měla zejména zajistit, aby pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 přinášela přidanou hodnotu tím, že zajistí vyšší objem investic. Očekávaný multiplikační účinek iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 je 15–20.
	_________________
	1 Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1).

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5a) Vzhledem k rozsahu investičních potřeb a k cílům vymezeným na příští desetiletí ve strategii Evropa 2020 by Komise v případě, že se iniciativa pro projektové dluhopisy Evropa 2020 osvědčí, měla zintenzivnit úsilí o multiplikaci a přilákání dalšího financování.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Iniciativa pro projektové dluhopisy Evropa 2020 má dva cíle: za prvé pomoci financovat projekty, které tvoří priority evropské politiky, a za druhé umožnit větší angažovanost soukromého sektoru na kapitálovém trhu v oblasti dlouhodobého financování infrastrukturních projektů. Přesměruje některé rozpočtové výdaje EU do oblastí podporujících růst s přihlédnutím k rozpočtové disciplíně Unie a stropům v rámci stávajícího víceletého finančního rámce.	(7) Pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 má dva cíle: za prvé pomoci financovat projekty, které tvoří priority evropské politiky, a za druhé umožnit větší angažovanost soukromého sektoru na kapitálovém trhu v oblasti dlouhodobého financování infrastrukturních projektů, a to zejména tím, že bude poskytnuto požadované úvěrové posílení potřebné k přilákání investorů z kapitálových trhů. Přesměruje některé rozpočtové výdaje EU do oblastí podporujících růst, zejména do dopravních, energetických a telekomunikačních infrastruktur, s přihlédnutím k rozpočtové disciplíně Unie a stropům v rámci stávajícího víceletého finančního rámce.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Bude to první finanční nástroj, který bude přínosem pro projekty v oblasti infrastruktury s podobnými finančními potřebami v různých odvětvích, a jako takový přinese větší výhody, co se týče dopadu na trh, správní účinnosti a využívání zdrojů. Poskytne zúčastněným stranám z oblasti infrastruktury, jako jsou finančníci, veřejné orgány, stavební společnosti a provozovatelé, soudržný nástroj.	(8) Bude to první finanční nástroj, který bude přínosem pro projekty v oblasti infrastruktury s podobnými finančními potřebami v různých odvětvích, a jako takový přinese větší výhody, co se týče dopadu na trh, správní účinnosti a využívání zdrojů, a to na základě možných součinností odvětví dopravy, energetiky a IKT. Poskytne zúčastněným stranám z oblasti infrastruktury, jako jsou finančníci, veřejné orgány, stavební společnosti a provozovatelé, soudržný nástroj.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) V rámci iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 by dluhopisy byly emitovány projektovými společnostmi, rozpočet Unie společně s financováním ze strany finančního partnera by byl použit ke zlepšení úvěrové kvality dluhopisů pro přilákání investorů z kapitálového trhu s dluhopisy, jako jsou penzijní fondy a pojišťovny.	(9) V rámci iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 by dluhopisy byly emitovány projektovými společnostmi, rozpočet Unie společně s financováním ze strany finančního partnera by byl použit ke zlepšení úvěrové kvality dluhopisů pro přilákání investorů z kapitálového trhu s dluhopisy, jako jsou penzijní fondy, pojišťovny a další zúčastněné strany.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Podpora Unie by měla zmírnit riziko související s projektovými dluhopisy do té míry, že účastníci kapitálového trhu budou ochotni investovat do většího objemu projektových dluhopisů na infrastrukturní projekty, než jak by to bylo možné bez podpory Unie.	(10) Podpora Unie, kterou zajistí toto nařízení, by měla zmírnit riziko související s projektovými dluhopisy do té míry, že účastníci kapitálového trhu budou ochotni investovat do většího objemu projektových dluhopisů na infrastrukturní projekty, než jak by to bylo možné bez podpory Unie.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Hospodářská obnova Evropy by neměla být ohrožena rostoucím přetížením dopravy, chybějícím energetickými přípojkami a zpomalováním rozšiřování širokopásmových služeb v důsledku problémů infrastrukturních projektů při získávání přístupu k dlouhodobým finančním prostředkům ze soukromého sektoru nebo veřejného financování.	(11) Hospodářská obnova Evropy by neměla být ohrožena zhoršující se situací v oblasti dopravy, chybějícími energetickými přípojkami, zastaralými energetickými systémy, nedostatky v zásobování energiemi, zpomalováním rozšiřování širokopásmových služeb a ztrátou kapacit telekomunikačních služeb v důsledku problémů infrastrukturních projektů při získávání přístupu k dlouhodobým finančním prostředkům ze soukromého sektoru nebo veřejného financování.

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Přehodnocení programů investic do infrastruktury, které provedly členské státy v kontextu fiskálních úspor a strukturálních reforem, neusnadní požadované zrychlení investic do infrastruktury. Dlouhodobé půjčky od bank na projekty infrastruktury jsou navíc stále nedostačující a drahé a vyžadují alternativní a konkurenceschopné zdroje dluhového financování.	(12) Přehodnocení programů investic do infrastruktury, které provedly členské státy v kontextu fiskálních úspor a strukturálních reforem, neusnadní zrychlení investic do infrastruktury, které je nezbytné k dosažení politických cílů strategie Evropa 2020, zejména přechodu na nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje, jehož pomocí se má dosáhnout udržitelného růstu, jak je stanoveno ve stěžejní iniciativě strategie Evropa 2020 týkající se účinného využívání zdrojů. Dlouhodobé půjčky od bank na projekty infrastruktury jsou navíc stále nedostačující a drahé a vyžadují alternativní a konkurenceschopné zdroje dluhového financování.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) A proto by pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 měla být spuštěna během stávajícího finančního rámce za účelem rozvoje financování prostřednictvím dluhopisů z kapitálových trhů v oblasti infrastruktury obecněji a rozšíření finančních nástrojů aktuálně dostupných pro projekty v oblasti dopravy.	(14) A proto by pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 měla být spuštěna během stávajícího finančního rámce, aby bylo možné zjistit, zda a v jakém rozsahu jsou tyto finanční nástroje pro sdílení rizika v oblasti financování infrastruktury skutečně přínosem.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Za účelem realizace pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 by mělo být změněno rozhodnutí č. 1639/2006/ES a nařízení (ES) č. 680/2007. Cílem pilotní fáze je podpora infrastrukturních projektů s komerčním potenciálem v odvětví dopravy, energetiky a IKT, přičemž po roce 2013 může být tato iniciativa rozšířena i na další odvětví.	(15) Za účelem realizace pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 by mělo být změněno rozhodnutí č. 1639/2006/ES a nařízení (ES) č. 680/2007. Cílem pilotní fáze je podpora infrastrukturních projektů se zřejmým celoevropským přínosem a s komerčním potenciálem v odvětví dopravy, energetiky a IKT, na něž se i přes jejich komerční potenciál nedaří získat odpovídající finanční prostředky v rámci trhu.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) S ohledem na dlouholeté zkušenosti EIB jako největšího finančníka infrastrukturních projektů a vzhledem k povaze EIB jako finančního orgánu zřízeného Smlouvou by Komise měla do provádění této pilotní fáze EIB zapojit. Zvláštní podmínky spolupráce, včetně sdílení rizika a odměny EIB, by měly být stanoveny v dohodě mezi Komisí a EIB.	(16) S ohledem na dlouholeté zkušenosti EIB jako největšího finančníka infrastrukturních projektů a vzhledem k povaze EIB jako finančního orgánu zřízeného Smlouvou by Komise měla do provádění této pilotní fáze EIB zapojit. Je nezbytné stanovit v dohodě mezi Komisí a EIB zvláštní podmínky spolupráce, včetně sdílení rizika a odměny EIB.

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 bude zahájena v rámci přípravy navrhovaného nástroje pro propojení Evropy. Tato pilotní fáze pomůže vytvořit cestu pro finanční nástroj pro sdílení rizika v rámci nástroje pro propojení Evropy.	(17) Pilotní fází iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 není dotčeno rozhodnutí o víceletém finančním rámci Unie po roce 2013 a je třeba ji zahájit nejpozději 31. července 2012 v rámci přípravy navrhovaného nástroje pro propojení Evropy. Pokud se tato pilotní fáze ukáže po provedení náležité analýzy a nezávislého hodnocení jako úspěšná, pomůže vytvořit cestu pro finanční nástroj pro sdílení rizika v rámci nástroje pro propojení Evropy.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(20) Žádosti o rozpočtové finanční prostředky by měly vycházet od EIB na základě řady projektů, které by EIB považovala za vhodné a uskutečnitelné. Veškeré žádosti by měly být učiněny do 31. prosince 2013. V důsledku komplexnosti velkých infrastrukturních projektů by k jejich schválení by mohlo dojít později, nejpozději však do 31. prosince 2014.	(20) Žádosti o rozpočtové finanční prostředky by měly vycházet od EIB na základě řady projektů, které by EIB a Komise považovaly za vhodné, odpovídající cílům dlouhodobé politiky EU a za uskutečnitelné. Veškeré žádosti by měly být učiněny do 31. prosince 2013. V důsledku komplexnosti velkých infrastrukturních projektů by k jejich schválení mohlo dojít později, nejpozději však do 31. prosince 2014.

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(20a) Je žádoucí, aby Komise provedla nezávislé, důkladné posouzení pilotní fáze nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy. Toto posouzení musí být v případě potřeby předloženo spolu s legislativními návrhy na inovační finanční nástroje v souvislosti s víceletým finančním rámcem na období 2014–2020.

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20 b (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(20b) Vzhledem k tomu, že závěry zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 1. a 2. března 2012, stanoví lhůtu pro dosažení dohody o pilotní fázi iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 na červen 2012, musí Komise zahájit provádění této pilotní fáze bez dalších prodlev.

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod -1 (nový)

Rozhodnutí č. 1639/2006/ES

Čl. 8 – odst. 5 a a 5 b (nové)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	-1. V článku 8 se doplňují nové odstavce, které znějí:
	„5a. Provede se komplexní nezávislé hodnocení pilotní fáze nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy podle čl. 31. odst. 2a až 2db, které se zaměří mimo jiné na jeho přidanou hodnotu, včetně dopadu na finanční životaschopnost projektu, na doplňkovost v porovnání s jinými nástroji Unie nebo členských států a jinými formami dlouhodobého dluhového financování a na dosažený multiplikační účinek. Bude zahrnovat obecná zjištění o vývoji na trhu, včetně vytváření nebo omezování případných narušení trhu, a posouzení existujících rizik, včetně rizik na straně projektu a partnerů. Hodnocení rovněž posoudí, zda by maximální míra návratnosti financování veřejných projektů ze strany investorů ze soukromého sektoru byla přiměřená, poskytne srovnání nákladů s náklady jiných způsobů financování projektů, včetně bankovních úvěrů a vlastního kapitálu.
	5b. Komise pak na základě tohoto hodnocení posoudí následná opatření, které je třeba přijmout s cílem zlepšit efektivnost výdajů Unie a zvýšit objemy investic do prioritních projektů. Hodnocení se bude mimo jiné zabývat otázkou, jak zajistit větší atraktivitu nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy pro širší škálu dlouhodobých investorů, včetně investorů z veřejného sektoru.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 2 – písm. a

Rozhodnutí č. 1639/2006/ES

Čl. 31 – odst. 2 – pododstavec 3


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Unie může také poskytnout finanční příspěvek pro EIB na vytváření rezerv a přidělování kapitálu pro úvěry nebo záruky, které poskytne EIB z vlastních zdrojů v rámci nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, jak je uvedeno v odstavcích 2a až 2d.	Unie může v průběhu pilotní fáze v letech 2012 a 2013 poskytnout také finanční příspěvek pro EIB na vytváření rezerv a přidělování kapitálu pro úvěry nebo záruky, které poskytne EIB z vlastních zdrojů v rámci nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, jak je uvedeno v odstavcích 2a až 2db.

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení

Čl. 2 – bod 2 – písm. b – návětí


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) Vkládají se následující odstavce 2a až 2d:	b) Vkládají se následující odstavce 2a až 2db:

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 2 – písm. b

Rozhodnutí č. 1639/2006/ES

Čl. 31 – odst. 2 a


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2a. Nástrojem pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy se rozumí úvěrové posílení, které splňuje následující kritéria:	2a. Nástrojem pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy se rozumí společný nástroj Komise a Evropské investiční banky poskytující úvěrové posílení, které splňuje následující kritéria:
a) má formu půjčky nebo záruky od Evropské investiční banky na financování poskytnuté pro projekty v oblasti IKT a širokopásmových služeb;	a) má formu půjčky nebo záruky od Evropské investiční banky podpořené rozpočtovým příspěvkem Unie na financování poskytnuté pro projekty společného evropského zájmu v oblasti IKT a širokopásmových služeb a doplňuje financování ze strany členských států nebo soukromých investorů a řeší ne zcela optimální investiční situace, kdy se na projekty nepodaří získat odpovídající finanční prostředky v rámci trhu;
b) vztahuje se na rizika dluhové služby projektu a zmírňuje úvěrové riziko držitelů dluhopisů;	b) vztahuje se na rizika dluhové služby projektu a zmírňuje úvěrové riziko držitelů dluhopisů;
c) používá se pouze pro projekty, jejichž finanční životaschopnost vychází z výnosů projektu.	c) používá se pouze pro projekty, jejichž finanční životaschopnost vychází z výnosů projektu.

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 2 – písm. b

Rozhodnutí č. 1639/2006/ES

Čl. 31 – odst. 2 b


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2b. Expozice Unie vůči nástroji pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně poplatků za správu a jiných způsobilých nákladů, je omezena výhradně na výši příspěvku Unie na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, a souhrnný rozpočet Unie proto nesmí být nijak dále zatížen. Zbytkové riziko související se všemi operacemi nese EIB.	2b. Expozice Unie vůči nástroji pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně poplatků za správu a jiných způsobilých nákladů, v žádném případě nepřesáhne výši příspěvku Unie na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy. Souhrnný rozpočet Unie nesmí být nijak dále zatížen. Zbytkové riziko související se všemi operacemi nese vždy EIB.

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 2 – písm. b

Rozhodnutí č. 1639/2006/ES

Čl. 31 – odst. 2 c


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2c. Podrobné podmínky pro provádění nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně jeho sledování a kontroly, se stanoví v pověřovací smlouvě mezi Komisí a EIB.	2c. Podrobné podmínky pro provádění nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně jeho sledování a kontroly, se stanoví v pověřovací smlouvě mezi Komisí a EIB. Komise neprodleně informuje Evropský parlament a Radu o základních prvcích této smlouvy.
	Posouzení rizik provede EIB v souladu s pokyny pro politiku úvěrových rizik EIB, přičemž řádně zohlední také výběrová kritéria EIB v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí a klimatu.
	Hlavní podmínky a postupy nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy stanoví příloha tohoto rozhodnutí.

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 2 – písm. b

Rozhodnutí č. 1639/2006/ES

Čl. 31 – odst. 2 d a (nový) a odst. 2 d b (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2da. Kromě povinnosti podávat zprávy podle bodu 49 interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006, a aniž by byly dotčeny jiné právní požadavky na podávání zpráv, předkládá Komise během pilotní fáze zprávu Evropskému parlamentu a Radě každých šest měsíců. Součástí zprávy budou i informace o výkonnosti nástroje pro sdílení rizika u projektových dluhopisů a doporučení týkající se způsobů, jak posílit jeho účinnost.
	2db. Na základě hodnocení uvedeného v čl. 8 odst. 5a tohoto rozhodnutí navrhne Komise vhodné regulační změny, včetně změn legislativních, zejména pokud by se ukázalo, že předpokládané využití na trhu není uspokojivé, nebo pokud by se objevily dostatečné alternativní zdroje dlouhodobého financování dluhu.

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Čl. 2 – bod 1

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 2 – odst. 14


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
14. „nástrojem pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy“ úvěrové posílení poskytnuté pro projekty společného zájmu. Nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy se vztahuje na rizika dluhové služby projektu a zmírňuje úvěrové riziko držitelů dluhopisů. Používá se pouze pro projekty, jejichž finanční životaschopnost vychází z výnosů projektu.	14. „nástrojem pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy“ společný nástroj Komise a Evropské investiční banky poskytující úvěrové posílení pro projekty společného zájmu s evropskou přidanou hodnotou a doplňující financování ze strany členských států nebo soukromých investorů a řešící ne zcela optimální investiční situace, kdy se na projekty nepodaří získat odpovídající finanční prostředky v rámci trhu. Nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy se vztahuje na rizika dluhové služby projektu a zmírňuje úvěrové riziko držitelů dluhopisů. Používá se pouze pro projekty, jejichž finanční životaschopnost vychází z výnosů projektu.

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Čl. 2 – bod 1

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 2 – odst. 15


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
15. „úvěrovým posílením“ použití půjčky nebo záruky poskytnuté Evropskou investiční bankou za účelem zlepšení úvěrové kvality projektového dluhu.	15. „úvěrovým posílením“ použití půjčky nebo záruky poskytnuté Evropskou investiční bankou podpořené příspěvkem z rozpočtu Unie za účelem zlepšení úvěrové kvality projektového dluhu.

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení

Čl. 2 – bod 3 – písm. a

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 6 – odst. 1 – písm. d – poslední věta


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
V roce 2012 a 2013 je možné přerozdělit částku až 200 milionů EUR pro nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy v odvětví dopravy.	V roce 2012 a 2013 je možné přerozdělit částku až 200 milionů EUR pro pilotní fázi použití nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy v odvětví dopravy.

Pozměňovací návrh 27

Návrh nařízení

Čl. 2 – bod 3 – písm. b

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 6 – odst. 1 – písm. g


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
g) finanční příspěvek pro EIB na vytváření rezerv a přidělování kapitálu pro úvěry nebo záruky, které poskytne EIB z vlastních zdrojů v rámci nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí. Expozice Unie vůči nástroji pro sdílení rizika, včetně poplatků za správu a jiných způsobilých nákladů, je omezena výhradně na výši příspěvku Unie na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, a souhrnný rozpočet Unie proto nesmí být nijak dále zatížen. Zbytkové riziko související se všemi operacemi nese EIB. Podrobné podmínky pro provádění nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně jeho sledování a kontroly, se stanoví v pověřovací smlouvě mezi Komisí a EIB. V roce 2012 a 2013 může být v souladu s postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2 z rozpočtových linií pro transevropské dopravní (LGTT) a energetické sítě na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy přerozdělena částka až 210 milionů EUR, z toho až 200 milionů EUR na projekty v oblasti dopravy a 10 milionů EUR na projekty v oblasti energetiky. Nástroj na sdílení rizika může použít výnosy získané v průběhu investičního období na nové půjčky a záruky.	g) během pilotní fáze v letech 2012 a 2013 finanční příspěvek pro EIB na vytváření rezerv a přidělování kapitálu pro úvěry nebo záruky, které poskytne EIB z vlastních zdrojů v rámci nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí. Expozice Unie vůči nástroji pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně poplatků za správu a jiných způsobilých nákladů, v žádném případě nepřesáhne výši příspěvku Unie na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy ani nepřekročí dobu platnosti dluhopisů. Souhrnný rozpočet Unie nesmí být nijak dále zatížen. Zbytkové riziko související se všemi operacemi nese vždy EIB. Podrobné podmínky pro provádění nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně jeho sledování a kontroly, se stanoví v pověřovací smlouvě mezi Komisí a EIB. Komise neprodleně informuje Evropský parlament a Radu o základních prvcích této smlouvy. Posouzení rizik provede EIB v souladu s pokyny pro politiku úvěrových rizik EIB, přičemž řádně zohlední také výběrová kritéria EIB v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí a klimatu.
	V roce 2012 a 2013 může být v souladu s postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2 z rozpočtových linií pro transevropské dopravní (LGTT) a energetické sítě na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy přerozdělena částka až 210 milionů EUR, z toho až 200 milionů EUR na projekty v oblasti dopravy a 10 milionů EUR na projekty v oblasti energetiky. Kromě povinnosti podávat zprávy podle bodu 49 interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006, a aniž by byly dotčeny jiné právní požadavky na podávání zpráv, předkládá Komise během pilotní fáze zprávu Evropskému parlamentu a Radě každých šest měsíců. Součástí zprávy budou i informace o výkonnosti nástroje pro sdílení rizika u projektových dluhopisů a doporučení týkající se způsobů, jak posílit jeho účinnost.
	Na základě hodnocení uvedeného v čl. 16 odst. 2a tohoto nařízení navrhne Komise vhodné regulační změny, včetně změn legislativních, zejména pokud by se ukázalo, že předpokládané využití na trhu není uspokojivé, nebo pokud by se objevily dostatečné alternativní zdroje dlouhodobého financování dluhu.
	Úroky a další výnosy, které nástroj pro sdílení rizika přinese ve formě provize hrazené příjemci, jež bude obdržena do 31. prosince 2013, mohou být znovu použity na nové půjčky a záruky. V případě, že nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy nebude prodloužen na období dalšího finančního rámce, veškeré zbývající finanční prostředky budou od 1. lednu 2014 vráceny na stranu příjmů souhrnného rozpočtu Unie.

Pozměňovací návrh 28

Návrh nařízení

Čl. 2 – bod 3 a (nový)

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 16 – odstavce 2 a a 2 b (nové)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a) V článku 16 se doplňují nové odstavce, které znějí:
	„2a. Provede se komplexní nezávislé hodnocení pilotní fáze nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy podle čl. 6. odst. 1 písm. g), které se zaměří mimo jiné na jeho přidanou hodnotu, včetně dopadu na finanční životaschopnost projektu, na doplňkovost v porovnání s jinými nástroji Unie nebo členských států a jinými formami dlouhodobého dluhového financování a na dosažený multiplikační účinek. Bude zahrnovat obecná zjištění o vývoji na trhu, včetně vytváření nebo omezování případných narušení trhů, a posouzení existujících rizik, včetně rizik na straně projektu a partnerů. Hodnocení rovněž posoudí, zda by maximální míra návratnosti financování veřejných projektů ze strany investorů ze soukromého sektoru byla přiměřená, poskytne srovnání nákladů s náklady jiných způsobů financování projektů, včetně bankovních úvěrů a vlastního kapitálu.
	2b. Komise pak na základě tohoto hodnocení posoudí následná opatření, které je třeba přijmout s cílem zlepšit efektivnost výdajů Unie a zvýšit objemy investic do prioritních projektů. Hodnocení se bude mimo jiné zabývat otázkou, jak zajistit větší atraktivitu nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy pro širší škálu dlouhodobých investorů, včetně investorů z veřejného sektoru.“

Pozměňovací návrh 29

Návrh nařízení

Čl. 2 – bod 3 b (nový)

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 17. – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3b) V čl. 17 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
	„Komise předloží do 30. června 2013 Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující seznam projektů vybraných pro finanční příspěvek podle čl. 6 odst. 1 písm. g), v níž bude uvedena i výše příspěvku a finanční instituce a investoři, kteří se na projektech podílejí. Komise začlení do uvedené zprávy příručku osvědčených postupů a seznam investorů, kteří by mohli mít zájem na inovativních finančních nástrojích.“

Odůvodnění

Přesné informace o pilotní fázi projektových dluhopisů jsou nezbytné, aby bylo možné zjistit, jak lze nástroj pro propojení Evropy upravit. Komise by měla Parlament informovat o tom, kteří investoři jsou zapojeni a jak mohou být vybrané projekty zlepšeny.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod: K čemu slouží pilotní fáze projektových dluhopisů?

Moderní a účinná infrastruktura má klíčový význam pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 v oblasti inteligentní a udržitelné ekonomiky podporující začlenění a snižující nezaměstnanost prostřednictvím dokončení vnitřního trhu. Potřeba investic do dopravní a energetické infrastruktury a infrastruktury v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) v Evropě se v období 2010–2020 odhaduje na 1,5 bilionu EUR. Zatímco soukromý sektor by měl financovat hlavní část těchto většinou výnosných investic, veřejný sektor by měl hrát klíčovou roli v dosažení uvedených cílů.

Za tímto účelem Evropská komise pro příští finanční rámec navrhla nástroj pro propojení Evropy s cílem zrychlit rozvoj infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a sítí IKT, se zvláštním důrazem na strategické přeshraniční oblasti.

Nástroj pro propojení Evropy zahrnuje kromě kapitálových nástrojů a grantů i projektové dluhopisy, tzn. nový finanční nástroj, jehož cílem je získat větší finanční prostředky ze soukromého sektoru. Aby bylo možné projektové dluhopisy plně využívat do roku 2014, navrhuje Komise pilotní fázi na období 2012–2013, jejímž cílem je zejména:

– hodnocení přijetí této iniciativy na finančních trzích a reakcí těchto trhů, neboť začlenění nových nástrojů do finančních rozhodnutí soukromého sektoru vyžaduje čas;

– hodnocení fungování a optimalizace projektových dluhopisů v praxi s cílem zdokonalit tuto iniciativu.

Změnou pravidel současného rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) a transevropské sítě (TEN) návrh rozšiřuje a vylepšuje nástroj pro úvěrové záruky na projekty v oblasti transevropských dopravních sítí (LGTT). Rozšíření má zajistit pokrytí jiných odvětví, než je doprava, energetika a projekty IKT, a zároveň pokrytí nejen dopravního rizika, ale také rizika, která by vedla k příjmovému deficitu během doby trvání projektu. Časový horizont nástroje je prodloužen ze 3–7 let na 30 let. Nový nástroj se navíc zaměřuje na nedostatky v získávání investic, na které nástroj LGTT nebyl schopen reagovat. Vzhledem k tomu, že LGTT byl vytvořen před krizí, není ani koncipován pro současnou ekonomickou situaci ani jí není uzpůsoben.

Evropský parlament nejednou vyzýval k vytvoření tohoto nového nástroje, zejména ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inklusivní Evropu[3] a v usnesení ze dne 17. února 2011 o Evropě 2020[4] a nejnověji ve svém usnesení ze dne 2. února 2012 o zasedání Evropské rady konaném dne 30. ledna 2012[5] a ve svém příspěvku k průzkumu ročního růstu 2012[6] ze dne 15. února 2012.

Evropská rada navíc ve svých závěrech z 1. a 2. března 2012 stanoví pro pilotní fázi tento ambiciózní cíl: „Vzhledem k tomu, že je zapotřebí stimulovat soukromé financování klíčových projektů v oblasti infrastruktury, je třeba zintenzívnit práci na pilotní fázi iniciativy spočívající ve využívání projektových dluhopisů, která je součástí strategie Evropa 2020, s cílem dosáhnout do června tohoto roku dohody“.

Technické souvislosti: Jak fungují projektové dluhopisy?

Projektové dluhopisy jsou dluhovým nástrojem, který vydávají soukromé projektové společnosti za podpory EU/EIB, jež činí dluhopisy bezpečnějšími a atraktivnějšími pro investory na kapitálovém trhu, kteří normálně do infrastruktury neinvestují, jako jsou například penzijní fondy. Snížením rizika pro investory by se měl stimulovat tok soukromých finančních prostředků do prioritních investic v oblasti infrastruktury, u nichž vnímání nejistého rizika brání toku finančních prostředků. To je zvláště důležité v kontextu omezených bankovních finančních prostředků, které vyplývají z krize a nových regulačních požadavků.

Jejich fungování lze shrnout následujícím způsobem:

Projektová společnost

(jednotka pro speciální účel)

Projektové

dluhopisy

úvěrový rating

> A-

Vlastní kapitál &

kvazivlastní kapitál

Podřízený dluh / záruka

EIB

Investor projektového dluhopisu

Vydání dluhopisu a záruka

Nástroj EIB

Příspěvek EU

až 20%

celkového projektového dluhu

Náklady na projekt

Použije-li se nástroj EIB spolu s příspěvkem EU jako podřízený dluh nebo záruka[7], posílí se tak úvěrový rating soukromého přednostního dluhu (dluhopisu) projektů v oblasti infrastruktury na A-, což je úroveň, která stačí pro zatraktivnění dluhopisů na kapitálových trzích. Tranše podřízeného dluhu, která nepřesahuje 20 % celkového projektového dluhu[8], budou financovány (půjčka) nebo nikoliv (záruka).

Projektové dluhopisy by měly být považovány za jeden z řady finančních nástrojů a mohou být kombinovány s jinými veřejnými a soukromými nástroji, jako jsou veřejné granty (evropské a vnitrostátní), půjčky (bankovní, dluhopisové), záruky, vlastní kapitál atd. Je však třeba poznamenat, že projektové dluhopisy mohou být použity pouze na projekty, u nichž se předpokládá, že přinesou dostatečné zisky. Nenahradí tradiční granty, které mohou být zaměřeny na nejpotřebnější projekty. Projektové dluhopisy doplňují existující formy financování a neměly by ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu ani nahrazovat soukromé financování nebo jakoukoli jinou vnitrostátní nebo unijní podporu.

Dopad návrhu na rozpočet

Pro pilotní fázi Komise navrhuje příspěvek z rozpočtu EU ve výši 230 milionů EUR, který získá přerozdělením prostředků v rámci stávajících programů. Z 500 milionů EUR, které jsou k dispozici pro LGTT na období 2012–13, by bylo až 200 milionů EUR vyčleněno na podporu projektových dluhopisů v oblasti dopravy. Toto přerozdělení nebude mít dopad na finanční prostředky určené na podporu EU, jakou jsou granty. Aby byly zahrnuty i investice v oblasti energetiky a IKT, bude 10 milionů EUR přerozděleno z programu TEN-E a 20 milionů EUR z programu CIP.

		Rozpočet 2012	2012	2013	2014	Celkem
06 03 03 – finanční podpora projektů společného zájmu v TEN-T (z rozpočtových prostředků LGTT)	PZ	1.275	100	100		200
	PP	714	40	60	100	200
32 03 02 – finanční podpora projektů společného zájmu v TEN-E	PZ	21		10		10
	PP	12		10		10
09 03 01 – Rámcový program pro inovaci a konkurenceschopnost – program na podporu politiky IKT	PZ	133		20		20
	PP	109		20		20
CELKOVÉ prostředky pro GŘ MOVE, ENER a INFSO	PZ		100	130		230
CELKOVÉ prostředky pro GŘ MOVE, ENER a INFSO	PP		40	90	100	230

230 milionů EUR je nízká částka ve srovnání s potřebami v oblasti infrastruktury, očekávaný 15 až 20násobný multiplikační účinek však může uvolnit investice ve výši až 4,6 miliard.

Podpora EU bude zajišťována formou úvěrů/záruk, jejichž účelem bude nahradit jakýkoli pokles plánovaných příjmů, např. v důsledku nižší míry využití, z důvodu zpoždění stavebních projektů atd. Je-li následkem poklesu příjmů nutné mobilizovat pomoc EU, stává se poskytnutá podpora podřízeným dluhem, který bude splatný po prioritním dluhu, avšak před vlastním kapitálem, což znamená, že k jakékoli definitivní ztrátě pro rozpočet EU by došlo pouze v případě selhání projektu.

Jak je výslovně uvedeno v legislativním návrhu, riziko pro rozpočet EU by bylo značně nižší bez jakýchkoli podmíněných závazků, přičemž je maximální příspěvek omezen na částku ve výši 230 milionů EUR. Pokud jde o příjmy pocházející z nástroje, návrh Komise předpokládá, že možné výnosy by měly být opět investovány do tohoto nástroje s cílem maximalizovat počet podporovaných projektů. Zpravodaj s tímto návrhem souhlasí.

Některé problémové oblasti

Z hlediska rozpočtového orgánu je rozhodující nalézt rovnováhu mezi přenesenými pravomocemi svěřenými Komisi, EIB a požadavky týkající se povinnosti podávat zprávy a mechanismy odpovědnosti. Podle názoru zpravodaje, vyžadují navrhovaná opatření určitá vyjasnění, pro pilotní fázi jsou však dostačující, jelikož:

– výběr projektů je již omezený řadou závazných kritérií, která bude muset EIB při navrhování projektů brát v úvahu (cíle hospodářských politik EU, kritéria stanovená v základních aktech týkajících se programů TEN a CIP, obecné zásady politiky EU, standardní podmínky způsobilosti a environmentální kritéria, přístupy k úvěrovému riziku, atd.),

– u programů CIP a TEN bude v obou případech schvalování probíhat stejným postupem jako u tradičních grantů, a to prostřednictvím výborů (viz čl. 15 odst. 2 základního aktu programu TEN a článek 46 základního aktu programu CIP),

– nástroj bude v platnosti maximálně 2 roky a měl by financovat pouze malý počet projektů.

Další diskuse v tomto směru mohou být odloženy až do návrhu nástroje CEF, mezitím může Komise a EIB pracovat na podrobnějším zpracování této iniciativy. Kromě toho, že vzhledem k časovému období, které bude nezbytné při předpokládaném objemu projektů pro finalizaci finančních aspektů projektů a aspektů jejich návratnosti, bude nějakou dobu trvat, než bude možné řádné hodnocení iniciativy.

Vzhledem k měnícím se hospodářským a ekonomickým podmínkám bychom se měli vyvarovat zavádění nadměrného počtu dodatečných kritérií a prováděcích opatření, abychom tomuto novému trhu poskytli větší flexibilitu pro rozvoj. S ohledem na to, že probíhající revize finančního nařízení pravděpodobně nevstoupí v platnost před zahájením pilotní fáze, je zpravodaj přesvědčen, že by navrhovaná opatření týkající se povinnosti podávat zprávy měla být upravena tak, aby zajistila dostatečnou odpovědnost a odpovídající dohled ze strany legislativního orgánu. Navrhuje proto konkrétní změny v zájmu častějšího (každých šest měsíců) a podrobnějšího podávání zpráv.

Vzhledem k tomu, že je nezbytné zaručit přiměřené podávání zpráv, aby bylo možné vyvodit podložené závěry před zavedením nástroje pro propojení Evropy, zpravodaj zdůrazňuje, že hlavním cílem této pilotní fáze je vyhodnotit přijetí této nové iniciativy na finančních trzích. Za těchto okolností a s ohledem na to, že pilotní fáze je již omezena na 18 měsíců, zpravodaj nepovažuje za nutné vytvořit únikovou strategii pro pilotní fázi, jelikož dohoda a provádění pilotní fáze by v žádném případě neměly mít vliv na jednání o nástroji CEF.

Harmonogram a nadcházející jednání

Zpravodaj sdílí snahu Evropské rady o dosažení dohody s Radou v prvním čtení nejpozději do června a navrhuje v tomto ohledu následující kroky:

Předložení návrhu zprávy	29. března
Lhůta pro překládání PN	3. dubna
Hlasování ve výboru BUDG	25. dubna
Lhůta pro vyjednávání	25.4. – 24.5.
Hlasování o politické dohodě ve výboru BUDG	31. května (bude potvrzeno)
Hlasování v plénu	červenec

27. 3. 2012

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

pro Rozpočtový výbor

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1639/2006/ES, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013), a nařízení (ES) č. 680/2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí

( COM(2011)0659 – C7‑0372/2011 – 2011/0301(COD) )

Navrhovatel: Werner Langen

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

V letech 2012–2013 má být zahájena pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy v rámci strategie Evropa 2020, aby se postupně dosáhlo většího zapojení soukromého sektoru do financování opatření zaměřených na budování infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií / širokopásmového připojení. Členské státy EU dosud investují do opatření zaměřených na budování infrastruktury 0,5–2 % svého HDP[9]. V budoucnosti by se měli prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru zapojit i soukromí investoři. Iniciativa pro projektové dluhopisy v rámci strategie Evropa 2020 je doplňkem stávajících zdrojů financování.

Obecné poznámky

Financování projektových dluhopisů ve zkušebním období 2012–2013 je zajištěno a zároveň omezeno na základě přerozdělení prostředků v rámci již existujících rozpočtových položek 06 03 03 transevropské dopravní sítě (až 200 mil. eur), 32 03 02 transevropské energetické sítě (až 10 mil. eur určených na projekty TEN-E) a 09 03 01 konkurenceschopnost a inovace (až 20 mil. eur na projekty IKT a širokopásmových služeb).

Výběr pěti až 14 různých projektů provádí EIB, a to na základě zásad stanovených v oblasti politiky transevropských sítí, konkurenceschopnosti a inovací. Při výběru těchto projektů je nutné vyvarovat se případů deformace trhu a jakýchsi kvazidotací. Účelem pilotní fáze je vyhodnocení trhu a možností uplatnění těchto dluhopisů. Proto budou první zprávy o zkušenostech týkajících se používání projektových dluhopisů a jejich přijetí na trhu, které EIB zpracuje pro Komisi a Evropský parlament, velmi důležité. Povinnost EIB předkládat Komisi zprávy vznikla na základě interinstitucionální dohody. Komise musí tyto každoroční zprávy předávat dále Radě a Evropskému parlamentu. Použití finančních prostředků v hodnotě maximálně 230 mil. eur může sloužit jako katalyzátor uplatňování opatření zaměřených na budování infrastruktury a docílit multiplikačního účinku ve výši 15–20 eur na jedno euro použité z rozpočtu EU.

EIB musí nicméně zajistit, aby byly financovány skutečně pouze ty projekty, u nichž je to reálně zapotřebí. Proto je nutné vybírat projekty, které by byly samy o sobě finančně neúnosné, a proto potřebují k tomu, aby je bylo vůbec možné realizovat, finanční zajištění. Z tohoto důvodu je nutné kriticky poznamenat, že v pilotní fázi se mají pomocí projektových dluhopisů spolufinancovat výlučně již ukončené projekty, které potřebují dodatečné finanční prostředky, nebo projekty těsně před zahájením, jelikož pro tyto projekty byly už před zahájením iniciativy pro projektové dluhopisy naplánovány rozsáhlé finanční prostředky.

Schéma fungování projektových dluhopisů lze názorně zobrazit následujícím způsobem:

kapitál

záruční nástroj pro projektové dluhopisy

max. 20 % celkové emise dluhopisů

EIB

prioritní dluh

(projektové dluhopisy)

investor projektových dluhopisů

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 10


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Podpora Unie by měla zmírnit riziko související s projektovými dluhopisy do té míry, že účastníci kapitálového trhu budou ochotni investovat do většího objemu projektových dluhopisů na infrastrukturní projekty, než jak by to bylo možné bez podpory Unie.	(10) Podpora Unie by měla zmírnit riziko související s projektovými dluhopisy do té míry, že účastníci kapitálového trhu budou ochotni investovat do většího objemu projektových dluhopisů na infrastrukturní projekty, než jak by to bylo možné bez podpory Unie. Projektové dluhopisy by měly být rozšířeny i na inovační a demonstrační projekty.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 11


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Hospodářská obnova Evropy by neměla být ohrožena rostoucím přetížením dopravy, chybějícím energetickými přípojkami a zpomalováním rozšiřování širokopásmových služeb v důsledku problémů infrastrukturních projektů při získávání přístupu k dlouhodobým finančním prostředkům ze soukromého sektoru nebo veřejného financování.	(11) Hospodářská obnova Evropy by neměla být ohrožena rostoucím přetížením dopravy, chybějícím energetickými přípojkami, zastaralými energetickými systémy, nedostatky v zásobování energiemi a zpomalováním rozšiřování širokopásmových služeb, ztrátou kapacit telekomunikačních služeb v důsledku problémů infrastrukturních projektů při získávání přístupu k dlouhodobým finančním prostředkům ze soukromého sektoru nebo veřejného financování. Iniciativa pro projektové dluhopisy v rámci partnerské dohody EU 2020 vytvoří jasný rámec způsobilosti podléhající zvýšené demokratické kontrole jako řádnému prostředku pro dosažení udržitelných a proticyklických investičních programů v souladu se sociálními, klimatickými a environmentálními cíli EU a bude hrát úlohu urychlovače s cílem přilákat soukromý kapitál na dlouhodobý projekt.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 12


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Přehodnocení programů investic do infrastruktury, které provedly členské státy v kontextu fiskálních úspor a strukturálních reforem, neusnadní požadované zrychlení investic do infrastruktury. Dlouhodobé půjčky od bank na projekty infrastruktury jsou navíc stále nedostačující a drahé a vyžadují alternativní a konkurenceschopné zdroje dluhového financování.	(12) Přehodnocení programů investic do infrastruktury, které provedly členské státy v kontextu fiskálních úspor a strukturálních reforem, neusnadní požadované zrychlení investic do infrastruktury, které jsou nezbytné k dosažení cílů strategie Evropa 2020, zejména posunu k nízkouhlíkovému hospodářství účinně využívajícímu zdroje s cílem dosáhnout udržitelného růstu, jak je stanoveno ve stěžejní iniciativě strategie Evropa 2020 týkající se účinného využívání zdrojů. Dlouhodobé půjčky od bank na projekty infrastruktury jsou navíc stále nedostačující a drahé a vyžadují alternativní a konkurenceschopné zdroje dluhového financování.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 14


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) A proto by pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 měla být spuštěna během stávajícího finančního rámce za účelem rozvoje financování prostřednictvím dluhopisů z kapitálových trhů v oblasti infrastruktury obecněji a rozšíření finančních nástrojů aktuálně dostupných pro projekty v oblasti dopravy.	(14) A proto by pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 měla být spuštěna během stávajícího finančního rámce, aby bylo možné zjistit, zda a v jakém rozsahu jsou tyto finanční nástroje pro sdílení rizika v oblasti financování infrastruktury skutečně přínosné.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 14 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(14a) Nicméně je třeba mít na paměti, že projektové dluhopisy se mohou stát pouze doplňkem stávajících finančních modelů a nemohou je úplně nahradit.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 15


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Za účelem realizace pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 by mělo být změněno rozhodnutí č. 1639/2006/ES a nařízení (ES) č. 680/2007. Cílem pilotní fáze je podpora infrastrukturních projektů s komerčním potenciálem v odvětví dopravy, energetiky a IKT, přičemž po roce 2013 může být tato iniciativa rozšířena i na další odvětví.	(15) Za účelem realizace pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 by mělo být změněno rozhodnutí č. 1639/2006/ES a nařízení (ES) č. 680/2007. Cílem pilotní fáze je podpora infrastrukturních projektů s komerčním potenciálem v odvětví dopravy, energetiky a IKT.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 16


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) S ohledem na dlouholeté zkušenosti EIB jako největšího finančníka infrastrukturních projektů a vzhledem k povaze EIB jako finančního orgánu zřízeného Smlouvou by Komise měla do provádění této pilotní fáze EIB zapojit. Zvláštní podmínky spolupráce, včetně sdílení rizika a odměny EIB, by měly být stanoveny v dohodě mezi Komisí a EIB.	(16) S ohledem na dlouholeté zkušenosti EIB jako největšího finančníka infrastrukturních projektů a vzhledem k povaze EIB jako finančního orgánu zřízeného Smlouvou by Komise měla do provádění této pilotní fáze EIB zapojit. EIB by měla být také ve stále větší míře využívána pro inovační projekty. Zvláštní podmínky spolupráce, včetně sdílení rizika a odměny EIB, by měly být stanoveny v dohodě mezi Komisí a EIB a v pravidlech pro zavedení nástroje pro úvěrové záruky, která jsou stanovena v čl. 6 odst. 1 písm. d) a v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí1. Komise by měla Evropský parlament a Radu o znění této dohody bez prodlení informovat.
	____________
	1 Úř. věst L 162, 22.6.2007, s. 1.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 17


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 bude zahájena v rámci přípravy navrhovaného nástroje pro propojení Evropy. Tato pilotní fáze pomůže vytvořit cestu pro finanční nástroj pro sdílení rizika v rámci nástroje pro propojení Evropy.	(17) Pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 nemá vliv na rozhodnutí o víceletém finančním rámci Unie po roce 2013, zejména na návrh Komise týkající se vytvoření nástroje pro propojení Evropy. Pilotní fáze by proto měla být zahájena, aby se zjistilo, zda tento finanční nástroj pro sdílení rizika může být v rámci navrhovaného nástroje pro propojení Evropy přínosem. Rozhodnutí o pokračování iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 po ukončení pilotní fáze bude učiněno až po provedení nezávislého vyhodnocení této fáze. Komise by měla vypracovat možnost ukončení iniciativy, pokud by se ukázalo, že její předpokládané využití na trhu není uspokojivé nebo pokud by se objevily dostatečné alternativní zdroje dlouhodobého financování dluhu.

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 18


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Žádost o podporu, výběr a realizaci všech projektů podléhá právním předpisům Unie, zejména s ohledem na státní podpory, a je zapotřebí zajistit, aby nevznikaly deformace trhu nebo se k existujícím deformacím nepřidávaly další.	(18) Žádost o podporu, výběr a realizaci všech projektů by měla být podávána za stejných podmínek pro všechny projekty a měla by podléhat právním předpisům Unie, zejména s ohledem na státní podpory, a je zapotřebí zajistit, aby nevznikaly deformace trhu nebo se k existujícím deformacím nepřidávaly další.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 20


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(20) Žádosti o rozpočtové finanční prostředky by měly vycházet od EIB na základě řady projektů, které by EIB považovala za vhodné a uskutečnitelné. Veškeré žádosti by měly být učiněny do 31. prosince 2013. V důsledku komplexnosti velkých infrastrukturních projektů by k jejich schválení by mohlo dojít později, nejpozději však do 31. prosince 2014.	(20) Žádosti o rozpočtové finanční prostředky by měly vycházet od EIB na základě řady projektů, které by EIB považovala za vhodné v souladu s cíli dlouhodobé politiky EU a za uskutečnitelné. Veškeré žádosti by měly být učiněny do 31. prosince 2013. V důsledku komplexnosti velkých infrastrukturních projektů by k jejich schválení by mohlo dojít později, nejpozději však do 31. prosince 2014.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 2 – písm. a

Rozhodnutí č. 1639/2006/ES

Čl. 31 – odst. 2 – pododstavec 3


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Unie může také poskytnout finanční příspěvek pro EIB na vytváření rezerv a přidělování kapitálu pro úvěry nebo záruky, které poskytne EIB z vlastních zdrojů v rámci nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, jak je uvedeno v odstavcích 2a až 2d.	Unie může v průběhu pilotní fáze v letech 2012 a 2013 také poskytnout finanční příspěvek pro EIB na vytváření rezerv a přidělování kapitálu pro úvěry nebo záruky, které poskytne EIB z vlastních zdrojů v rámci nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, jak je uvedeno v odstavcích 2a až 2d.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2– písm. b

Rozhodnutí č. 1639/2006/ES

Čl. 31 – odst. 2a


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2a. má formu půjčky nebo záruky od Evropské investiční banky na financování poskytnuté pro projekty v oblasti IKT a širokopásmových služeb;	2a. má formu půjčky nebo záruky od Evropské investiční banky na financování poskytnuté pro projekty obecného evropského zájmu v oblasti IKT a širokopásmových služeb;

Odůvodnění

Z důvodů subsidiarity by měly být dotčeny pouze projekty obecného zájmu.

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 2 – písm. b

Rozhodnutí č. 1639/2006/ES

Čl. 31 – odst. 2 a – písm. c a (nové)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) používá se s cílem podporovat investice, kterým se nedostává finančních prostředků získaných na trhu;

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 2 – písm. b

Rozhodnutí č. 1639/2006/ES

Čl. 31 – odst. 2 a – písm. c b (nové)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	cb) doplňuje financování ze strany členských států nebo soukromých investorů;

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 2 – písm. b

Rozhodnutí č. 1639/2006/ES

Čl. 31 – odst. 2 a – písm. c c (nové)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	cc) nevede k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu;

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 2 – písm. b

Rozhodnutí č. 1639/2006/ES

Čl. 31 – odst. 2 a – písm. c d (nové)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	cd) použije se jen v případě projektů, které jsou pro Unii přínosem, tj. projekty by měly být realizovány na evropské úrovni, pouze pokud to je odůvodněné z hlediska rozsahu a vlivu jejich provádění a pokud lze cílů daného projektu lépe dosáhnout na úrovni Unie než na úrovni členských států.

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 2 – písm. b

Rozhodnutí č. 1639/2006/ES

Čl. 31 – odst. 2 b


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2b. Expozice Unie vůči nástroji pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně poplatků za správu a jiných způsobilých nákladů, je omezena výhradně na výši příspěvku Unie na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, a souhrnný rozpočet Unie proto nesmí být nijak dále zatížen. Zbytkové riziko související se všemi operacemi nese EIB.	2b. Expozice Unie vůči nástroji pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně poplatků za správu a jiných způsobilých nákladů, je omezena výhradně na výši příspěvku Unie na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, a souhrnný rozpočet Unie proto nesmí být nijak dále zatížen. Zbytkové riziko související se všemi operacemi nese EIB. Přesná podoba pravidel se stanoví na základě pravidel pro zavedení nástroje pro úvěrové záruky, která jsou stanovena v čl. 6 odst. 1 písm. d) a v příloze nařízení (ES) č. 680/2007.
	V souladu s pododstavcem 1 informuje Komise bez prodlení Evropský parlament a Radu o znění této dohody.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 2 – písm. b

Rozhodnutí č. 1639/2006/ES

Čl. 31 – odst. 2 c


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2c. Podrobné podmínky pro provádění nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně jeho sledování a kontroly, se stanoví v pověřovací smlouvě mezi Komisí a EIB.	2c. Podrobné podmínky pro provádění nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně jeho sledování a kontroly, se stanoví v pověřovací smlouvě mezi Komisí a EIB a předloží se Evropskému parlamentu a Radě. Hodnocení rizika ze strany EIB se provádí v souladu s bankovními směrnicemi.

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 2 – písm. b

Rozhodnutí č. 1639/2006/ES

Čl. 31 – odst. 2 d a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2da. (nový) Komise ve spolupráci s EIB předloží každoročně Evropskému parlamentu zprávu obsahující využití částek uvedených v odstavci 2d rozčleněných podle jednotlivých projektů. Zpráva obsahuje i informace o výkonnosti nástroje pro sdílení rizika u projektových dluhopisů a doporučení týkající se způsobů, jak posílit jeho účinnost. Na konci pilotní fáze proběhne konzultace s přímo zapojenými zúčastněnými stranami.

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 2 – bod 1

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 2 – bod 14 – návětí


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
14. „nástrojem pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy“ úvěrové posílení poskytnuté pro projekty společného zájmu. Nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy se vztahuje na rizika dluhové služby projektu a zmírňuje úvěrové riziko držitelů dluhopisů. Používá se pouze pro projekty, jejichž finanční životaschopnost vychází z výnosů projektu.	14. „nástrojem pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy“ úvěrové posílení poskytnuté pro projekty společného zájmu. Nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy se vztahuje na rizika dluhové služby projektu a zmírňuje úvěrové riziko držitelů dluhopisů. Používá se pouze:

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 2 – bod 1

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 2 – bod 14 – písm. a (nové)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	a) pro projekty, jejichž finanční životaschopnost vychází z výnosů projektu;

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 2 – bod 1

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 2 – bod 14 – písm. b (nové)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	b) s cílem podporovat investice, kterým se nedostává finančních prostředků získaných na trhu;

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 2 – bod 1

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 2 – bod 14 – písm. c (nové)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	c) jako doplňkový nástroj k financování ze strany členských států nebo soukromých investorů;

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 2 – bod 1

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 2 – bod 14 – písm. d (nové)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	d) pokud tím nedojde k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu;

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 2 – bod 1

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 2 – bod 14 – písm. e (nové)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	e) pro projekty, které jsou pro Unii přínosem, tj. projekty by měly být realizovány na evropské úrovni, pouze pokud to je odůvodněné z hlediska rozsahu a vlivu jejich provádění a pokud lze cílů daného projektu lépe dosáhnout na úrovni Unie než na úrovni členských států;

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 2 – bod 1

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 2 – bod 15


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
15. „úvěrovým posílením“ použití půjčky nebo záruky poskytnuté Evropskou investiční bankou za účelem zlepšení úvěrové kvality projektového dluhu.	vypouští se

Pozměňovací návrh 27

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 2 – bod 3 – písm. b

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 6 – bod 1 – písm. g


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
g) finanční příspěvek pro EIB na vytváření rezerv a přidělování kapitálu pro úvěry nebo záruky, které poskytne EIB z vlastních zdrojů v rámci nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí. Expozice Unie vůči nástroji pro sdílení rizika, včetně poplatků za správu a jiných způsobilých nákladů, je omezena výhradně na výši příspěvku Unie na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, a souhrnný rozpočet Unie proto nesmí být nijak dále zatížen. Zbytkové riziko související se všemi operacemi nese EIB. Podrobné podmínky pro provádění nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně jeho sledování a kontroly, se stanoví v pověřovací smlouvě mezi Komisí a EIB. V roce 2012 a 2013 může být v souladu s postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2 z rozpočtových linií pro transevropské dopravní (LGTT) a energetické sítě na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy přerozdělena částka až 210 milionů EUR, z toho až 200 milionů EUR na projekty v oblasti dopravy a 10 milionů EUR na projekty v oblasti energetiky. Nástroj na sdílení rizika může použít výnosy získané v průběhu investičního období na nové půjčky a záruky.	g) finanční příspěvek pro EIB na vytváření rezerv a přidělování kapitálu pro úvěry nebo záruky, které poskytne EIB z vlastních zdrojů v rámci nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí. Expozice Unie vůči nástroji pro sdílení rizika, včetně poplatků za správu a jiných způsobilých nákladů, je omezena výhradně na výši příspěvku Unie na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, a souhrnný rozpočet Unie proto nesmí být nijak dále zatížen. Zbytkové riziko související se všemi operacemi nese EIB. Podrobné podmínky pro provádění nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně jeho sledování a kontroly, se stanoví v pověřovací smlouvě mezi Komisí a EIB a předloží se Evropskému parlamentu a Radě. V roce 2012 a 2013 může být v souladu s postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2 z rozpočtových linií pro transevropské dopravní (LGTT) a energetické sítě na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy přerozdělena částka až 210 milionů EUR, z toho až 200 milionů EUR na projekty v oblasti dopravy a 10 milionů EUR na projekty v oblasti energetiky.
	Přesná podoba pravidel se stanoví na základě pravidel pro zavedení nástroje pro úvěrové záruky, která jsou stanovena v čl. 6 odst. 1 písm. d) a v příloze nařízení (ES) č. 680/2007. Komise bez prodlení informuje Evropský parlament a Radu o znění těchto pravidel.
	Nástroj na sdílení rizika může použít výnosy získané v průběhu investičního období na nové půjčky a záruky.

Pozměňovací návrh 28

Návrh nařízení – pozměňující akt

Článek 2 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 2a
	Podle bodu 49 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 informuje Komise každoročně Evropský parlament a Radu o zprávách o provádění činnosti, které vypracovala EIB.

POSTUP

Název	Změna rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013), a nařízení (ES) č. 680/2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí
Referenční údaje	COM(2011)0659 – C7-0372/2011 – 2011/0301(COD)
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání	BUDG 17.11.2011
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání	ITRE 17.11.2011
Zpravodaj(ové) Datum jmenování	Werner Langen 14.12.2011
Projednání ve výboru	28.2.2012
Datum přijetí	21.3.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	55 0 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Gabriele Albertini, Josefa Andrés Barea, Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Jürgen Creutzmann, Christian Ehler, Vicky Ford, Gaston Franco, Adam Gierek, Norbert Glante, András Gyürk, Fiona Hall, Jacky Hénin, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Béla Kovács, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Marisa Matias, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Vittorio Prodi, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Michèle Rivasi, Jens Rohde, Paul Rübig, Amalia Sartori, Salvador Sedó i Alabart, Francisco Sosa Wagner, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	António Fernando Correia de Campos, Jolanta Emilia Hibner, Yannick Jadot, Seán Kelly, Bernd Lange, Werner Langen, Alajos Mészáros, Mario Pirillo, Alyn Smith, Hannu Takkula, Silvia-Adriana Ţicău

28. 3. 2012

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch

pro Rozpočtový výbor

( COM(2011)0659 – C7-0372/2011 – 2011/0301(COD) )

Navrhovatel: Antonio Cancian

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Evropská unie nikdy nevyřeší problém růstu a zaměstnanosti, pokud bude využívat pouze zdroje z rozpočtu EU.

Komise již několikrát správně poukazovala na klíčovou úlohu, kterou musí infrastruktura plnit v oživení evropského hospodářství, přičemž zvláště zdůrazňovala rozvoj sítí TEN-T, TEN-E a telekomunikační infrastruktury. Hovoříme o investicích do konkurenceschopného a liberalizovaného evropského trhu v řádu 1 500 miliard EUR, o skutečném Marshallově plánu pro Evropu.

Montiho zpráva připomíná, že „hlavní veřejné infrastruktury v Evropě, například transevropské sítě, jsou nadnárodní, nevhodné pro momentálně roztříštěné vnitrostátní programy a jejich financování trpí absencí likvidního trhu s dluhopisy s velmi dlouhou dobou splatnosti, zatímco dlouhodobí investoři, například penzijní fondy, nemohou najít nabídku dluhopisů odpovídajících jejich investičním potřebám.“

Navrhovatel vítá pilotní fázi iniciativy na vydávání projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020. Doporučuje, aby tato iniciativa byla zahájena co nejdříve, aby byly splněny naléhavé potřeby investic do evropských infrastruktur. Vyzývá dále Evropskou komisi, aby zvážila možnost přidělit této iniciativě vyšší prostředky, k čemuž by se mohly využít nevyužité prostředky ze současného programu TEN-T.

Navrhovatel věří, že tato iniciativa bude mít velmi pozitivní dopad na evropské hospodářství, domnívá se však, že její vliv bude bohužel omezen jen na projekty zaměřené na krátkodobou a střednědobou výnosnost.

Důležitějším krokem by proto mělo být zahájení nové „evropské iniciativy na vydávání projektových dluhopisů“ pro infrastruktury, jejíž součástí by byl přímý podíl Evropské unie na kapitálu na projekty v oblasti infrastruktur. Evropská unie by se měla sama nebo spolu s členskými státy přímo podílet na vlastním kapitálu projektů v oblasti infrastruktury, a zvýšit tak finanční udržitelnost projektů v oblasti infrastruktury zaměřených na dlouhodobou návratnost investic.

Zdroje dostupné v rozpočtu EU nejsou pro tyto záměry dostačující. Unie by potřebovala získat zdroje přímo z kapitálových trhů prostřednictvím vydávání evropských projektových dluhopisů. Zisky z vydávání dluhopisů by pak Unie využila k získání podílů na vlastním kapitálu projektových společností nebo jednotek pro speciální účel provádějících projekty evropského zájmu. Úloha Unie by proto neměla být omezena jen na spolufinancování, jak je tomu dnes v případě přidělování grantů z rozpočtu EU nebo v případě úvěrů/záruk, které poskytuje Evropská investiční banka. Byl by tím vyslán jasný signál veřejným i soukromým investorům i finančním trhům. Účast EU jako investora by fungovala jako záruka uskutečnění projektů a měla by velký katalytický a pákový efekt. Jde o nezbytný krok v budování infrastruktur, které náš kontinent nyní naléhavě potřebuje.

Zároveň je nadále rozhodující úloha členských států. EU musí požádat členské státy, aby pokračovaly v mnoha důležitých reformách, jako je zjednodušování administrativních postupů pro vydávání povolení a schválení v přesně vymezených lhůtách; vydávání pobídek pro společnosti se zvláštním účelem, jako je částečné/celkové osvobození příjmů od daní poskytované na určitou dobu za účelem přilákání soukromého kapitálu, podíl na pasivních úrocích subjektů se zvláštním účelem.

Vybudování nových moderních a integrovaných infrastruktur má zásadní význam pro to, aby si Evropa zachovala konkurenceschopnost a byla nadále ústředním hráčem v celosvětovém měřítku a vůdčím subjektem v mezinárodním hospodářství po skončení krize. Budování nových infrastruktur vytvoří vhodné prostředí pro dynamický a konkurenceschopný soukromý sektor v Evropě, podpoří růst, vytvoří pracovní místa a zapojí budoucí generace do oživení evropského hospodářství, a tak vyřeší některé z nejnaléhavějších problémů, kterým dnes náš kontinent čelí.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) V průběhu následujících deseti let budou zapotřebí nebývale rozsáhlé objemy investic do evropských dopravních a energetických sítí a sítí informačních a komunikačních technologií na podporu stěžejních činností v rámci strategie Evropa 2020 a za účelem rozvoje inteligentních, modernizovaných a plně vzájemně propojených infrastruktur pro podporu dokončení vnitřního trhu. Investiční potřeby pro transevropské dopravní sítě se odhadují na 500 mld. EUR. Co se týče projektů v oblasti infrastruktury, které jsou pro Evropu významné, jsou ohroženy investice ve výši zhruba 100 mld. EUR v důsledku překážek souvisejících s udělováním povolení, právními předpisy a financováním, zatímco dalších 100 mld. EUR zajistí přímo dané odvětví. Investiční potřeby pro splnění cíle Digitální agendy v podobě zajištění přístupu k rychlému internetu pro všechny občany a podniky v Evropě se pohybují od 181 do 273 mld. EUR, z čehož by měly investice soukromého sektoru dosáhnout 30 až 100 mld. EUR.	(3) V průběhu následujících deseti let budou zapotřebí nebývale rozsáhlé objemy investic do evropských dopravních a energetických sítí a sítí informačních a komunikačních technologií na podporu stěžejních činností v rámci strategie Evropa 2020 a za účelem rozvoje inteligentních, modernizovaných a plně vzájemně propojených infrastruktur pro podporu dokončení vnitřního trhu. Investiční potřeby pro transevropské dopravní sítě se odhadují na 500 mld. EUR. Co se týče projektů v oblasti infrastruktury, které jsou pro Evropu významné, jsou ohroženy investice ve výši zhruba 100 mld. EUR v důsledku překážek souvisejících s udělováním povolení, právními předpisy a financováním, zatímco dalších 100 mld. EUR zajistí přímo dané odvětví. Investiční potřeby pro splnění cíle Digitální agendy v podobě zajištění přístupu k rychlému internetu pro všechny občany a podniky v Evropě se pohybují od 181 do 273 mld. EUR, z čehož by měly investice soukromého sektoru dosáhnout 30 až 100 mld. EUR. Mělo by se však zajistit, aby dopravní infrastruktura EU zohledňovala potřeby energetické účinnosti, snížení hluku u zdroje, biologickou rozmanitost a problémy související se změnou klimatu.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4a) Je nezbytné zdůraznit význam přijetí navrhovaného víceletého finančního rámce, který zavádí nástroj pro propojení Evropy (včetně iniciativy pro projektové dluhopisy) a vyčleňuje pro něj odpovídající finanční prostředky.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Iniciativa pro projektové dluhopisy Evropa 2020 má dva cíle: za prvé pomoci financovat projekty, které tvoří priority evropské politiky, a za druhé umožnit větší angažovanost soukromého sektoru na kapitálovém trhu v oblasti dlouhodobého financování infrastrukturních projektů. Přesměruje některé rozpočtové výdaje EU do oblastí podporujících růst s přihlédnutím k rozpočtové disciplíně Unie a stropům v rámci stávajícího víceletého finančního rámce.	(7) Iniciativa pro projektové dluhopisy Evropa 2020 má dva cíle: za prvé pomoci financovat projekty, které tvoří priority evropské politiky, a za druhé poskytnout požadované úvěrové posílení a povzbudit tak investory na kapitálovém trhu k dlouhodobému financování infrastrukturních projektů. Přesměruje některé rozpočtové výdaje EU do oblastí podporujících růst s přihlédnutím k rozpočtové disciplíně Unie a stropům v rámci stávajícího víceletého finančního rámce.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) V rámci iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 by dluhopisy byly emitovány projektovými společnostmi, rozpočet Unie společně s financováním ze strany finančního partnera by byl použit ke zlepšení úvěrové kvality dluhopisů pro přilákání investorů z kapitálového trhu s dluhopisy, jako jsou penzijní fondy a pojišťovny.	(9) V rámci iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 by dluhopisy byly emitovány projektovými společnostmi, rozpočet Unie společně s financováním ze strany finančního partnera by byl použit ke zlepšení úvěrové kvality dluhopisů pro přilákání investorů z kapitálového trhu s dluhopisy, jako jsou penzijní fondy, pojišťovny a další zúčastněné strany.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) Dalším krokem, který by měl být pečlivě posouzen a o němž by měla být podána zpráva Evropskému parlamentu a Radě, je veřejné vydávání projektových dluhopisů Unií, zaměřené na finančně udržitelné projety infrastruktury s celoevropským přínosem (např. TEN-T, TEN-E atd.). V tomto případě by vydávání projektových dluhopisů mělo mít přípravnou fázi, v níž vyvstanou podrobnosti projektu, aby bylo možné podrobně zvážit rizika a přínosy daného projektu.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) A proto by pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 měla být spuštěna během stávajícího finančního rámce za účelem rozvoje financování prostřednictvím dluhopisů z kapitálových trhů v oblasti infrastruktury obecněji a rozšíření finančních nástrojů aktuálně dostupných pro projekty v oblasti dopravy.	(14) A proto by pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 měla být spuštěna během stávajícího finančního rámce za účelem rozvoje financování prostřednictvím dluhopisů z kapitálových trhů v oblasti infrastruktury obecněji a rozšíření finančních nástrojů aktuálně dostupných pro projekty v oblasti dopravy, přičemž je třeba mít na paměti, že náklady na dopravu by se měly odrážet v její ceně nenarušeným způsobem, jak je uvedeno v bílé knize o dopravní politice z roku 2011.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(14a) Podrobnosti iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 nejsou dosud zcela známy. Pilotní fáze by měla být zahájena co nejdříve, aby se vyjasnily nevyřešené otázky, které vznesli možní investoři a zapojené externí organizace.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Za účelem realizace pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 by mělo být změněno rozhodnutí č. 1639/2006/ES a nařízení (ES) č. 680/2007. Cílem pilotní fáze je podpora infrastrukturních projektů s komerčním potenciálem v odvětví dopravy, energetiky a IKT, přičemž po roce 2013 může být tato iniciativa rozšířena i na další odvětví.	(15) Za účelem realizace pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 by mělo být změněno rozhodnutí č. 1639/2006/ES a nařízení (ES) č. 680/2007. Cílem pilotní fáze je podpora infrastrukturních projektů se zřejmým celoevropským přínosem a s komerčním potenciálem v odvětví dopravy, energetiky a IKT, přičemž po roce 2013 může být tato iniciativa rozšířena i na další odvětví.

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 bude zahájena v rámci přípravy navrhovaného nástroje pro propojení Evropy. Tato pilotní fáze pomůže vytvořit cestu pro finanční nástroj pro sdílení rizika v rámci nástroje pro propojení Evropy.	(17) Pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 bude zahájena nejpozději 31. července 2012 v rámci přípravy navrhovaného nástroje pro propojení Evropy. Tato pilotní fáze pomůže vytvořit cestu pro plné zavedení finančního nástroje pro sdílení rizika v rámci nástroje pro propojení Evropy.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(20) Žádosti o rozpočtové finanční prostředky by měly vycházet od EIB na základě řady projektů, které by EIB považovala za vhodné a uskutečnitelné. Veškeré žádosti by měly být učiněny do 31. prosince 2013. V důsledku komplexnosti velkých infrastrukturních projektů by k jejich schválení by mohlo dojít později, nejpozději však do 31. prosince 2014.	(20) Žádosti o rozpočtové finanční prostředky by měly vycházet od EIB na základě řady projektů, které by EIB považovala za vhodné a uskutečnitelné. Veškeré žádosti by měly být učiněny do 31. prosince 2013. V důsledku komplexnosti velkých infrastrukturních projektů by k jejich schválení by mohlo dojít později, nejpozději však do 31. června 2014.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(20a) Vzhledem k tomu, že závěry zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 1. a 2. března 2012, stanoví lhůtu pro dosažení dohody o pilotní fázi iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 na červen 2012, musí Komise bezodkladně zahájit provádění této pilotní fáze.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 2 – písm. b – návětí


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) Vkládají se následující odstavce 2a až 2d:	b) Vkládají se následující odstavce 2a až 2da:

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 2 – písm. b

Rozhodnutí č. 1639/2006/ES

Čl. 31 – odst. 2 d (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2da. Komise předloží každoročně Evropskému parlamentu zprávu obsahující využití částek uvedených v odstavci 2d rozčleněných podle jednotlivých projektů. Zpráva bude obsahovat i informace o výkonnosti nástroje pro sdílení rizika u projektových dluhopisů a doporučení týkající se způsobů, jak posílit jeho účinnost.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Čl. 2 – bod 3 – písm. b – návětí

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 6 – odst. 1 – písm. b


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) vkládá se nové písmeno g), které zní:	b) vkládá se nové písmeno ga), které zní:

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Čl. 2 – bod 3 – písm. b

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 6 – odst. 1 – písm. g a


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ga) Komise předloží každoročně Evropskému Parlamentu zprávu obsahující přehled využití částek uvedených v odst. 1 písm. g) podle jednotlivých projektů. Zpráva bude obsahovat i informace o výkonnosti nástroje pro sdílení rizika u projektových dluhopisů a doporučení týkající se způsobů, jak posílit jeho účinnost.

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Čl. 2 – bod 3 – písm. b

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 6 – odst. 1 – písm. g


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
g) finanční příspěvek pro EIB na vytváření rezerv a přidělování kapitálu pro úvěry nebo záruky, které poskytne EIB z vlastních zdrojů v rámci nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí. Expozice Unie vůči nástroji pro sdílení rizika, včetně poplatků za správu a jiných způsobilých nákladů, je omezena výhradně na výši příspěvku Unie na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, a souhrnný rozpočet Unie proto nesmí být nijak dále zatížen. Zbytkové riziko související se všemi operacemi nese EIB. Podrobné podmínky pro provádění nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně jeho sledování a kontroly, se stanoví v pověřovací smlouvě mezi Komisí a EIB. V roce 2012 a 2013 může být v souladu s postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2 z rozpočtových linií pro transevropské dopravní (LGTT) a energetické sítě na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy přerozdělena částka až 210 milionů EUR, z toho až 200 milionů EUR na projekty v oblasti dopravy a 10 milionů EUR na projekty v oblasti energetiky. Nástroj na sdílení rizika může použít výnosy získané v průběhu investičního období na nové půjčky a záruky.	g) finanční příspěvek pro EIB na vytváření rezerv a přidělování kapitálu pro úvěry nebo záruky, které poskytne EIB z vlastních zdrojů v rámci nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí. Expozice Unie vůči nástroji pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně poplatků za správu a jiných způsobilých nákladů, je omezena výhradně na výši příspěvku Unie na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, a souhrnný rozpočet Unie proto nesmí být nijak dále zatížen. Zbytkové riziko související se všemi operacemi nese EIB. Podrobné podmínky pro provádění nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně jeho sledování a kontroly, se stanoví v pověřovací smlouvě mezi Komisí a EIB, která se předloží Evropskému parlamentu a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. V roce 2012 a 2013 může být v souladu s postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2 z rozpočtových linií pro transevropské dopravní (LGTT) a energetické sítě na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy přerozdělena částka až 210 milionů EUR, z toho až 200 milionů EUR na projekty v oblasti dopravy a 10 milionů EUR na projekty v oblasti energetiky. Nástroj na sdílení rizika může použít výnosy získané v průběhu investičního období na nové půjčky a záruky.

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Čl. 2 – bod 3 a (nový)

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 17. – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a) V čl. 17 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
	Komise předloží do 30. června 2013 Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující seznam projektů vybraných pro finanční příspěvek podle čl. 6 odst. 1 písm. g), v níž bude uvedena i výše příspěvku a jaké finanční instituce a jací investoři se na projektech podílejí. Komise začlení do uvedené zprávy příručku osvědčených postupů a seznam investorů, kteří by mohli mít zájem na inovativních finančních nástrojích.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Čl. 2 – bod 3 b (nový)

Nařízení (ES) č. 680/2007

Čl. 19 – odst. 1 a (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3b) V článku 19 se vkládá nový odstavec, který zní:
	Do konce roku 2013 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnocení jednotlivých finančních nástrojů podle tohoto nařízení a sdělí, zda mají být tyto nástroje zachovány, nebo sloučeny.

Odůvodnění

Komise by měla Parlament informovat na základě zkušenosti ze současného finančního rámce a tržní přijatelnosti o tom, zda má být právní rámec zjednodušen, nebo zda mají být zachovány současné nástroje.

POSTUP

Název	Změna rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013), a nařízení (ES) č. 680/2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí
Referenční údaje	COM(2011)0659 – C7-0372/2011 – 2011/0301(COD)
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání	BUDG 17.11.2011
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání	TRAN 17.11.2011
Zpravodaj(ové) Datum jmenování	Antonio Cancian 21.11.2011
Projednání ve výboru	28.2.2012	26.3.2012
Datum přijetí	27.3.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	35 3 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Magdi Cristiano Allam, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Philip Bradbourn, Antonio Cancian, Michael Cramer, Philippe De Backer, Luis de Grandes Pascual, Christine De Veyrac, Saïd El Khadraoui, Ismail Ertug, Carlo Fidanza, Knut Fleckenstein, Jacqueline Foster, Mathieu Grosch, Jim Higgins, Dieter-Lebrecht Koch, Georgios Koumoutsakos, Werner Kuhn, Jörg Leichtfried, Eva Lichtenberger, Marian-Jean Marinescu, Gesine Meissner, Hubert Pirker, Petri Sarvamaa, David-Maria Sassoli, Vilja Savisaar-Toomast, Olga Sehnalová, Debora Serracchiani, Brian Simpson, Silvia-Adriana Ţicău, Giommaria Uggias, Thomas Ulmer, Peter van Dalen, Artur Zasada, Roberts Zīle
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Spyros Danellis, Karl-Heinz Florenz, Eider Gardiazábal Rubial, Alfreds Rubiks, Janusz Władysław Zemke

POSTUP

Název	Změna rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013), a nařízení (ES) č. 680/2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí
Referenční údaje	COM(2011)0659 – C7-0372/2011 – 2011/0301(COD)
Datum predložení EP	19.10.2011
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání	BUDG 17.11.2011
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání	ITRE 17.11.2011	TRAN 17.11.2011
Zpravodaj(ové) Datum jmenování	Göran Färm 25.1.2012
Datum přijetí	25.4.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	31 1 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Reimer Böge, Zuzana Brzobohatá, Jean-Luc Dehaene, Isabelle Durant, Göran Färm, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Jens Geier, Ivars Godmanis, Estelle Grelier, Carl Haglund, Lucas Hartong, Jutta Haug, Monika Hohlmeier, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Ivailo Kalfin, Sergej Kozlík, Jan Kozłowski, Giovanni La Via, George Lyon, Barbara Matera, Juan Andrés Naranjo Escobar, Dominique Riquet, Potito Salatto, Helga Trüpel, Derek Vaughan
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Alexander Alvaro, Maria Da Graça Carvalho, Derk Jan Eppink, María Muñiz De Urquiza, Georgios Papastamkos, Paul Rübig, Peter Šťastný
Datum předložení	2.5.2012