o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění Protokol o statutu Soudního dvora Evropské unie a příloha I k tomuto protokolu

(02074/2011 – C7‑0090/2011 – 2011/0901A(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na žádost Soudního dvora předloženou Parlamentu a Radě (02074/2011),

–   s ohledem na čl. 257 odst. 1 a 2 a čl. 281 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle nichž byl návrh aktu předložen Parlamentu (C7-0090/2011),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 a 15 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na stanovisko Komise (COM(2011)0596),

–   s ohledem na dopis Soudního dvora ze dne 8. května 2012,

–   s ohledem na dopis Komise ze dne 30. května 2012,

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0185/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  konstatuje, že vzhledem k částečnému obnovení složení Soudního dvora, k němuž došlo dne 7. října 2012, a k naléhavé potřebě nalézt řešení, které by zaručilo řádné fungování Soudu pro veřejnou službu, je třeba, aby navrhované změny statutu týkající se Soudního dvora, organizace Tribunálu a Soudu pro veřejnou službu byly přijaty bez dalšího odkladu, jak uvádí dopis předsedy Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. května 2012;

3.  vyhrazuje si právo přezkoumat žádost týkající se členů Tribunálu, již předložil Soudní dvůr, později;

4.  rozhodl, že v Parlamentu v blízké budoucnosti uspořádá debatu o přínosu, který by představovalo zavedení možnosti vydávat v rámci Soudního dvora odlišná stanoviska;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Soudnímu dvoru, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k návrhu

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, EURATOM) č. .../2012

ze dne

o změně Protokolu o statutu Soudního dvora Evropské unie a přílohy I k tomuto protokolu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

▌

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména ▌čl. 257 první a druhý pododstavec a čl. 281 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména čl. 106a odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na žádost Soudního dvora

           Žádost ze dne 28. března 2011 (dosud nezveřejněná v Úředním věstníku).

s ohledem na stanovisko Evropské komise

           Stanovisko ze dne 30. září 2011 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem

           Postoj Evropského parlamentu ze dne ... (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne ....

vzhledem k těmto důvodům:

(1)         Za účelem posílení účasti všech soudců na rozhodování velkého senátu Soudního dvora je třeba zvýšit počet soudců, kteří se mohou účastnit tohoto kolegia, a zrušit systematickou účast všech předsedů senátů složených z pěti soudců.

(2)         Je třeba odpovídajícím způsobem upravit podmínky usnášeníschopnosti velkého senátu a pléna.

(3)         Nárůst pracovního zatížení předsedů Soudního dvora a Tribunálu vyžaduje zavedení funkce místopředsedy ▌u každého z těchto soudů, který má být předsedovi nápomocen v plnění jeho úkolů.

▌

(5)         Tribunálu je v současnosti předkládán neustále narůstající počet věcí, protože od okamžiku jeho vytvoření se rychle rozšiřují oblasti, v nichž je příslušný rozhodovat.

(6)         Počet věcí předložených tomuto soudu překračuje počet věcí, v nichž každoročně rozhodne, důsledkem čehož je významný nárůst počtu věcí, v nichž řízení nebylo ukončeno, a prodloužení délky řízení.

(7)         Neustále je nutné řešit problémy s nadměrnou délkou řízení vyplývající z vysoké pracovní zátěže Tribunálu, a proto je třeba usilovat o to, aby byla před částečnou obměnou členů Tribunálu v roce 2013 zavedena odpovídající opatření.

(7a)       S ohledem na částečnou obměnu Soudního dvora, která proběhne 7. října 2012, a v souladu s obsahem dopisu předsedy Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. května 2012 je třeba nejprve přijmout pouze změny statutu týkající se organizace Soudního dvora a Tribunálu. Ta část žádosti předložené Soudním dvorem, která se týká složení Tribunálu, by měla být posouzena až později.

(7b)       S ohledem na naléhavou potřebu nalézt řešení, které zajistí řádné fungování Soudu pro veřejnou službu, je třeba přijmout změny týkající se tohoto soudu současně se změnami týkajícími se Soudního dvora.

(10)       Aby mohly specializované soudy i nadále uspokojivým způsobem fungovat bez soudce, na jehož straně nastala překážka, která mu po delší dobu brání v účasti na vyřizování věcí, aniž je stižen invaliditou považovanou za invaliditu plnou, je třeba upravit možnost, aby k těmto soudům byli přiděleni přechodní soudci.

(11)       Protokol č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie a přílohu I k tomuto protokolu je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Protokol č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie se mění takto:

(1)         Vkládá se nový článek 9a, který zní:

„Článek 9a

„Soudci volí ze svého středu předsedu a místopředsedu Soudního dvora na dobu tří let. Předseda i místopředseda mohou být zvoleni opakovaně.

Místopředseda je nápomocen předsedovi za podmínek stanovených jednacím řádem. Zastupuje předsedu v případě překážky na jeho straně nebo v případě, že jeho funkce není obsazena ▌.“

(2)         V článku 16 druhý pododstavec zní:

„Velký senát je složen z patnácti soudců. Předsedá mu předseda Soudního dvora. Členy velkého senátu jsou rovněž místopředseda Soudního dvora, tři předsedové senátů složených z pěti soudců a jiní soudci určení za podmínek stanovených jednacím řádem.“

(3)  V článku 17 třetí a čtvrtý pododstavec zní:

„Rozhodnutí velkého senátu jsou platná, pouze pokud je přítomno jedenáct soudců.

Rozhodnutí pléna Soudního dvora jsou platná, pouze pokud je přítomno sedmnáct soudců.“

(4)         V článku 20 čtvrtý pododstavec zní:

„Ústní část řízení zahrnuje slyšení zmocněnců, poradců a advokátů, jakož i vyslechnutí stanoviska generálního advokáta a podle potřeby i výslech svědků a znalců.“

(5)         V článku 39 se druhý pododstavec nahrazuje těmito dvěma pododstavci:

„Pravomoci uvedené v prvním pododstavci může za podmínek stanovených jednacím řádem vykonávat místopředseda Soudního dvora.

V případě překážky na straně předsedy a místopředsedy je zastoupí ▌jiný soudce za podmínek stanovených jednacím řádem.“

(6a)       V článku 47 první pododstavec zní:

„Ustanovení čl. 9 prvního pododstavce, článků 9a, 14 a 15, čl. 17 prvního, druhého, čtvrtého a pátého pododstavce a článku 18 se použijí na Tribunál a jeho členy.“

(8)         V článku 62c se doplňuje následující pododstavec:

„Evropský parlament a Rada mohou postupem podle článku 257 Smlouvy o fungování Evropské unie přidělit specializovaným soudům přechodné soudce, aby nahradili v nepřítomnosti soudce, na jejichž straně nastane dlouhodobá překážka, která jim brání v účasti na vyřizování věcí, aniž jsou stiženi invaliditou považovanou za invaliditu plnou. V tomto případě stanoví Evropský parlament a Rada podmínky jmenování přechodných soudců, jejich práva a povinnosti, podmínky výkonu jejich funkce i okolnosti, za nichž funkce zaniká.“

Článek 2

V článku 2 přílohy I k Protokolu č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní:

„2. K soudcům uvedeným v odst. 1 prvním pododstavci se přidělí přechodní soudci, kteří nahradí soudce, na jejichž straně nastane dlouhodobá překážka, která jim brání v účasti na vyřizování věcí, aniž jsou stiženi invaliditou považovanou za invaliditu plnou.“

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Body 1, 2, 3, ▌5 a 6a článku 1 se použijí od první následující částečné obměny podle článku 9 Protokolu č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie ▌.

▌

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne …

Za Evropský parlament                                              Za Radu předseda

  předseda

Výchozí informace

Soudní dvůr předložil návrh změn statutu Soudního dvora a přílohy I k tomuto statutu.

(1) Návrhy týkající se Soudního dvora

Soudní dvůr považuje za žádoucí zavést funkci místopředsedy Soudního dvora a změnit pravidla týkající se složení velkého senátu.

Současná struktura velkého senátu a pravidla jeho fungování – usnášeníschopnost, je-li přítomno devět soudců a za účasti předsedy Soudního dvora a předsedů senátů složených z pěti soudců při projednávání všech věcí přidělených velkému senátu – vyplývají ze změn zavedených Niceskou smlouvou, která vstoupila v platnost dne 1. února 2003. Od tohoto data došlo k mnoha změnám ovlivňujícím práci Soudního dvora: (i) přistoupení 12 nových členských států; (ii) přechod od dvou ke třem senátům složeným z pěti soudců v květnu 2004 a ke čtyřem v říjnu 2006; (iii) zavedení naléhavého řízení o předběžné otázce v březnu 2008; zavedení řízení o přezkumu v návaznosti na zřízení Soudu pro veřejnou službu.

V současné době se předseda Soudního dvora a předsedové senátů složených z pěti soudců potýkají se značnou pracovní zátěží, zatímco ostatní soudci zasedají ve věcech přidělených velkému senátu poměrně zřídka.

Návrh předpokládá: a) širší účast soudců na věcech přidělených velkému senátu, kteří tak budou zasedat častěji, než je tomu v současnosti. Tohoto výsledku má být dosaženo změnou článků 16 a 17 statutu, a to zvýšením počtu soudců, kteří tvoří velký senát, na patnáct a vypuštěním systematické účasti všech předsedů senátů složených z pěti soudců na věcech projednávaných velkým senátem. Pravidla usnášeníschopnosti velkého senátu a pléna by musela být odpovídajícím způsobem upravena. b) Zavedení funkce místopředsedy Soudního dvora, který by se – podobně jako předseda – účastnil všech řízení ve věcech, které jsou přiděleny velkému senátu. Tato trvalá přítomnost dvou osob ve spojení s častější účastí ostatních soudců na práci velkého senátu by umožnila zajistit jednotnost judikatury tohoto soudního kolegia. Kromě své účasti na všech věcech před velkým senátem by měl místopředseda také za úkol být nápomocen předsedovi Soudního dvora při výkonu jeho funkce.

(2) Návrhy týkající se Tribunálu

Již několik let je počet věcí vyřízených Tribunálem nižší než počet zahájených věcí, takže počet dosud neprojednaných věcí neustále narůstá. Mezi 1. lednem a 12. říjnem 2011 bylo zahájeno řízení v 572 věcech a 549 věcí bylo vyřízeno. Ke dni 12. října 2011 zůstávalo nerozhodnuto 1 323 případů. Pro srovnání, mezi 1. lednem a 12. říjnem 2010 bylo zahájeno řízení v 514 věcech a 401 věcí bylo vyřízeno. Ke dni 12. října 2010 zůstávalo nerozhodnuto 1 304 případů.

Ačkoli je problematické srovnávat jeden rok s druhým, tato čísla ukazují, že počet případů stálé vzrůstá (58, tj. nárůst o 11,3 % oproti počtu zjištěnému ke stejnému datu v roce 2010), že se produktivita Soudního dvora zvýšila (o 148 případů oproti počtu ke stejnému datu v roce 2010, což představuje nárůst o 37 %) a že počet dosud neuzavřených případů stále roste (nárůst o 19). To znamená, že navzdory značnému úsilí Soudního dvora takto nelze dále pokračovat. Tato čísla navíc neukazují počet žádostí o uplatnění zrychleného postupu a o předběžná opatření, které obě vyžadují zapojení značných zdrojů.

Soudní dvůr pro ilustraci uvádí, že složky případů, které jsou předmětem řízení, zaplňují 505 metrů kartotéky.

Současný nárůst pracovní zátěže je způsoben i) tím, že od roku 2004 je Tribunál příslušný rozhodovat o některých kategoriích žalob podávaných členskými státy, (ii) nárůstem soudní agendy po přistoupení nových členských států v letech 2004 a 2007, (iii) prohloubením evropské integrace, jež vedlo k nárůstu intenzity a různorodosti normotvorné a regulační činnosti orgánů, institucí a jiných subjektů Unie a (iv) nárůstem počtu sporů týkajících se ochranných známek Společenství způsobeným vyšším počtem žádostí o zápis. Poukazuje se také na skutečnost, že mnoho příčin způsobujících nárůst počtu případů Tribunálu nebylo předvídáno.

Tváří v tvář tomuto prudkému nárůstu nezůstal Tribunál pasivní. Jeho jednací řád byl pozměněn s cílem umožnit mu vyhnout se ústní části řízení v případech týkajících se práv duševního vlastnictví a vyjasnit status osob, které jsou účastníky tohoto typu řízení, což umožnilo, aby byly tyto případy vyřizovány rychleji.

Tribunál se dále v roce 2007 rozhodl, že se rozdělí na osm kolegií a odvolací senát („appeals chamber“). Zavedl také dynamický systém správy případů. Zpráva vypracovaná pro slyšení je dnes u všech případů připravována pouze v podobě shrnutí. Předseda také může přidělit nové případy senátům, které se již zabývají jinými případy týkajícími se podobných právních otázek. Byly dále zavedeny nové metody vypracovávání rozsudků a usnesení a nainstalovány vysoce účinné počítačové aplikace, jež urychleně zpřístupní požadovanou dokumentaci a umožňují rychlou komunikaci mezi kancelářemi a mezi kancelářemi, rejstříkem dokumentů a různými ředitelstvími Soudního dvora.

Soudní dvůr má za to, že přijetí systémového řešení je naléhavé. Smlouvy nabízejí dvě možnosti, jak změnu provést:

a) Zřídit na základě čl. 257 SFEU odst. 1 specializované soudy s příslušností rozhodovat o některých kategoriích přímých žalob ve zvláštních oblastech. V tomto ohledu bylo uvažováno o oblasti duševního vlastnictví. b) Zvýšit počet soudců Tribunálu změnou článku 48 statutu postupem stanoveným v čl. 281 odst. 2 SFEU.

Po dlouhém zvažovaní obou možností dospěl Soudní dvůr k závěru, že zvýšení počtu soudců je jednoznačně vhodnější než zřízení soudu specializovaného na oblast duševního vlastnictví. Důvody, na jejichž základě byl tento závěr učiněn, souvisejí s efektivností navrženého řešení, naléhavostí situace, pružností zamýšleného opatření a jednotností práva Evropské unie.

Soudní dvůr má tedy za to, že je nezbytné zvýšit počet soudců Tribunálu alespoň o dvanáct na třicet devět.

Výbor považuje argumenty Soudního dvora za přesvědčivé. Nicméně, ačkoli bylo v zásadě bylo dosaženo dohody o zvýšení počtu soudců Tribunálu, nebyla dosud vypracována metoda jejich jmenování. Výbor se tudíž v této fázi nezabývá tímto aspektem žádosti předložené Soudním dvorem, a vypustil proto příslušné pasáže textu tak, aby byla žádost rozdělena na dvě části. Výbor považuje zbývající části žádosti předložené Soudním dvorem a týkající se Tribunálu za doposud neprojednané a vyhrazuje si právo přezkoumat je později s cílem přijmout je v rámci samostatného nařízení.

(3) Stanovisko Komise

Výbor převzal většinu doporučení Komise. Domnívá se však, že by nebylo moudré přikázat Soudnímu dvoru, aby ustavil nejméně dva specializované senáty. Považuje toto řešení za nedostatečně pružné. Raději by Soudnímu dvoru v jeho jednacím řádu ponechal možnost takové senáty ustavit. Je si také vědom, že Soudní dvůr má již dnes pravomoc přidělovat případy stejné povahy jednomu či několika specializovaným senátům.