Pozměňovací návrh

(4) K pokroku v řešení problémů spojených se změnou klimatu vyváženým způsobem významně přispělo rozhodnutí 1/CP.15 přijaté na konferenci smluvních stran úmluvy UNFCCC (dále jen „rozhodnutí 1/CP.15“ nebo „Kodaňská dohoda“) a rozhodnutí 1/CP.16 přijaté na konferenci smluvních stran úmluvy UNFCCC („rozhodnutí 1/CP.16“ nebo „cancúnské dohody“). Tato rozhodnutí zavádějí nové požadavky na monitorování a podávání zpráv, které se uplatní při realizaci ambiciózního snížení emisí, k jakému se Unie a její členské státy zavázaly, a poskytují podporu rozvojovým zemím. Rovněž uznávají, že zabývat se přizpůsobením změně klimatu má stejnou prioritu jako zmírňování dopadů. Rozhodnutí 1/CP.16 také vyžaduje, aby rozvinuté země vypracovaly strategie nebo plány rozvoje nízkouhlíkového hospodářství. Očekává se, že tyto strategie nebo plány přispějí k vybudování nízkouhlíkové společnosti a zajistí pokračující vysoký růst a udržitelný rozvoj. Měly by rovněž být prostorově znázorněny / vymezeny a odpovídat nákladově efektivnímu postupu směřujícímu ke splnění dlouhodobého cíle v oblasti klimatu, tj. snížení domácích emisí do roku 2030 o nejméně 40 % a do roku 2040 o 60 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Toto nařízení by mělo prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci usnadnit provádění těchto a budoucích požadavků na monitorování a podávání zpráv, jež vyplynou z dalších rozhodnutí nebo schválení mezinárodní dohody v rámci úmluvy UNFCCC.

Pozměňovací návrh

(5) Klimaticko-energetický balíček přijatý v roce 2009, zejména rozhodnutí č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020, a směrnice 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, představuje další závazný příslib Unie a členských států významně snížit své emise skleníkových plynů. Systém Unie pro monitorování a vykazování emisí by měl být rovněž aktualizován s ohledem na nové požadavky těchto právních předpisů. Podávání zpráv podle tohoto nařízení by rovněž mělo vycházet z informací obdržených od členských států na základě provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů1 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/.../EU [o energetické účinnosti]2.

______________

1 Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.

2 Úř. věst. L ...

Pozměňovací návrh

(7a) Kypr a Malta byly zařazeny do přílohy I Kjótského protokolu rozhodnutím CP.17 konference smluvních stran úmluvy UNFCCC (s účinkem od 1. ledna 2013 nebo k pozdějšímu dni) a rozhodnutím 3/CP.15 konference smluvních stran úmluvy UNFCCC (s účinkem od 26. října 2010).

Pozměňovací návrh

(10a) V zájmu zajištění efektivity mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů je nutné, aby se dále nezvyšovala finanční a administrativní zátěž, kterou tato činnost již pro členské státy představuje.

Pozměňovací návrh

(12) Unie a členské státy by se měly snažit podávat co nejaktuálnější informace o emisích skleníkových plynů, zejména v rámci strategie Evropa 2020 a harmonogramů stanovených touto strategií a v rámci evropské vesmírné politiky a strategie, která se ve prospěch občanů Unie zabývá důležitými problémy, jako jsou přírodní katastrofy, zdroje a monitorování klimatu. V tomto ohledu by měly být za klíčové nástroje Unie a členských států pro monitorování považovány vesmírné údaje, protože dokážou vylepšit celkový obraz emisí CO2 a CH4 i LULUCF. Za tímto účelem by se měl v maximální možné míře používat program globálního sledování životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a ostatní družicové systémy s cílem poskytovat včasná hlášení o emisích (globální denní měření emisí CO2 a CH4 způsobených člověkem, emisí ve venkovských oblastech a úložišť CO2) a nezávisle ověřovat zprávy o vypočítaných emisích. Toto nařízení by mělo umožnit vypracování těchto odhadů v co nejkratším možném čase za pomoci statistických a dalších informací.

Pozměňovací návrh

(13) Pro zpřesnění údajů o znečištění z lodí a překonání neúčinnosti pramenící z nedostatečné transparentnosti informací by požadavky na monitorování a vykazování informací souvisejících s klimatem a týkajících se námořní dopravy ze strany majitelů a provozovatelů lodí měly být přijaty způsobem, který doplňuje požadavky a je v souladu s požadavky dohodnutými v rámci úmluvy UNFCCC nebo v maximálním možném rozsahu doplňuje požadavky a je v souladu s požadavky, které se uplatňují na plavidla a které byly stanoveny v rámci Mezinárodní námořní organizace („IMO“) nebo prostřednictvím opatření Unie vztahujícího se na emise skleníkových plynů z námořní dopravy. Toto monitorování a vykazování poskytne lepší přehled o těchto emisích a podpoří účinné provádění politiky.

Pozměňovací návrh

(14a) Podle článku 6 Kjótského protokolu mají členské státy zajistit, aby používání pružných mechanismů Kjótského protokolu doplňovalo vnitrostátní kroky, s cílem zmenšit rozdíly v emisích na osobu mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi. Alespoň k polovině absolutního snížení pod historickou hranici emisí by mělo dojít v Unii. Právní předpisy Unie rovněž obsahují konkrétní ustanovení týkající se některých druhů projektových kreditů mechanismu čistého rozvoje, které by měly být v registrech a ve zprávách členských států konkrétně označeny.

Pozměňovací návrh

(16a) Je rovněž důležité podávat zprávy o soukromých zdrojích poskytnutých na financování opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích, které se odlišuje od financování projektů spadajících pod flexibilní mechanismy, v jejichž rámci jsou využívány kredity na dosažení souladu se závazky snižovat emise skleníkových plynů v průmyslově vyspělých zemích.

Pozměňovací návrh

(16b) Příspěvek Unie k mezinárodnímu financování opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích by měl být ve stále větší míře poskytován prostřednictvím rozpočtu Unie. Veškeré příjmy plynoucí z opatření na začlenění emisí z mezinárodní dopravy mezi cíle Unie v oblasti klimatu by měly být vybírány na ústřední úrovni a přidělovány na mezinárodní financování opatření v oblasti klimatu, a to prostřednictvím Fondu pro světové klima a biologickou rozmanitost, jehož zřízení navrhla Komise.

Pozměňovací návrh

(17a) Komise by měla v kterémkoli nadcházejícím přezkumu směrnice 2003/87/ES posoudit provádění ustanovení o použití příjmů z dražeb a podávání zpráv o těchto příjmech a uvážit převedení jejich části do Fondu pro světové klima a biologickou rozmanitost a na opatření v oblasti klimatu v rámci Unie.

Pozměňovací návrh

(20a) Stávající pokyny pro vykazování emisí skleníkových plynů podle úmluvy UNFCCC doporučují, aby byly emise metanu vykazovány v časovém horizontu 100 let. Vzhledem k jeho vysokému potenciálu, co se týče globálního oteplování, a poměrně krátké životnosti v atmosféře by Komise měla analyzovat, jaké dopady by v případě metanu mělo přijetí dvacetiletého časového horizontu na politiky a opatření s ohledem na střednědobé a dlouhodobé cíle Unie v oblasti klimatu.

Pozměňovací návrh

(22) Letectví má dopad na světové klima v důsledku uvolňování oxidu uhličitého (CO2), ale také v důsledku dalších emisí a mechanismů, včetně emisí oxidů dusíku a zvyšování tvorby cirrové oblačnosti. Vzhledem k rychlému vývoji vědeckých poznatků o těchto dopadech by mělo být v rámci tohoto nařízení pravidelně prováděno aktualizované posuzování dopadů letectví na světové klima, které nesouvisejí s CO2, a měla by být předložena doporučení ohledně proveditelných politických možností jejich řešení.

Pozměňovací návrh

(25) Aby byly zajištěny jednotné podmínky provádění čl. 20 odst. 5 tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být uplatňovány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí1.

(25a) Za účelem stanovení harmonizovaných požadavků na vykazování potřebných pro monitorování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací s významem pro politiku změny klimatu, by měla být pravomoc k přijímání aktů v souladu s čl. 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena na Komisi v souvislosti s revizí přílohy I tohoto nařízení, podáváním zpráv členských států o LULUCF a námořní dopravě, národními systémy členských států, odborným přezkumem údajů inventur členských států, podrobnými požadavky na obsah, strukturu, formát a postupy podávání zpráv členskými státy i zrušením a změnou některých povinností v souladu s tímto nařízením. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce prováděla konzultace, včetně konzultací s odborníky. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

__________________

1 Úř. věst. L 55, 28.2.11, s. 13.

Pozměňovací návrh

da) monitorování a vykazování emisí z černého uhlí s přihlédnutím k usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. září 2011 o komplexním přístupu k jiným antropogenním emisím ovlivňujícím klima, než jsou emise CO21;

__________________

1 P7_TA(2011)0384.

Pozměňovací návrh

e) vykazování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy;

Pozměňovací návrh

g) monitorování a podávání zpráv o opatřeních přijatých členskými státy za účelem nákladově efektivního přizpůsobení se nevyhnutelným následkům změny klimatu;

Pozměňovací návrh

a) kvantifikované cíle Unie a jejích členských států týkající se snížení emisí v rámci celého hospodářství, jejich strategie v oblasti rozvoje nízkouhlíkového hospodářství a případné aktualizace těchto strategií v souladu s rozhodnutím 1/CP.16;

Pozměňovací návrh

d) informace související s klimatem a týkající se námořních plavidel vplouvajících do přístavů členských států;

Pozměňovací návrh

ea) kroky Unie a členských států na snížení jiných antropogenních emisí ovlivňujících klima, než jsou emise CO2, s přihlédnutím k usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. září 2011 o komplexním přístupu k jiným antropogenním emisím ovlivňujícím klima, než jsou emise CO21;

__________________

1 P7_TA(2011)0384.

Pozměňovací návrh

1. Členské státy a Komise jménem Unie navrhnou a provádějí strategii rozvoje nízkouhlíkového hospodářství v souladu s ustanoveními o podávání zpráv, která jsou dohodnuta na mezinárodní úrovni v souvislosti s procesem UNFCCC, aby přispěly:

a) k transparentnímu a přesnému monitorování skutečného a plánovaného pokroku dosaženého členskými státy – mimo jiné v důsledku opatření Unie – při plnění závazků Unie a členských států k omezování nebo snižování antropogenních emisí skleníkových plynů podle úmluvy UNFCCC;

b) ke splnění závazků členských států v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v souladu s nařízením č. 406/2009/ES a k dosažení dlouhodobého snížení emisí a jejich většího odstranění pomocí jejich ukládání v úložištích ve všech odvětvích v souladu s cílem Unie snížit domácí emise o 80 až 95 % do roku 2050 v porovnání s úrovněmi v roce 1990 a s nákladově efektivním postupem, včetně mezníků jejich domácího snižování pro roky 2030 a 2040, a to v souvislosti se snížením ze strany rozvinutých zemí jako celku, jež je podle IPCC nezbytné.

2. Členské státy Komisi předloží svou prostorově znázorněnou strategii rozvoje nízkouhlíkového hospodářství 18 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost, nebo v souladu s jakýmkoli harmonogramem dohodnutým na mezinárodní úrovni v souvislosti s procesem úmluvy UNFCCC.

2a. Členské státy a Komise jménem Unie podle potřeby přezkoumají a aktualizují své příslušné strategie v oblasti rozvoje nízkouhlíkového hospodářství, a to přinejmenším každých pět let.

Pozměňovací návrh

1. Členské státy v souladu s požadavky UNFCCC na vnitrostátní systémy zřídí, provozují a neustále se snaží vylepšovat národní inventurní systémy pro odhad antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů uvedených v příloze I tohoto nařízení a zajistí včasnost, transparentnost, přesnost, jednotnost, srovnatelnost a úplnost svých inventur skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh

a) v případě potřeby využívat systémy podávání zpráv zavedené podle čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 842/2006 za účelem zlepšení odhadů fluorovaných plynů v inventurách skleníkových plynů;

Pozměňovací návrh

n) popis změn svého národního inventárního systému;

Pozměňovací návrh

o) popis změn národního registru;

Pozměňovací návrh

3. Členské státy předkládají národní inventuru obsahující informace předložené Komisi v souladu s odstavcem 2 tohoto článku sekretariátu úmluvy UNFCCC do 15. dubna každého roku.

Pozměňovací návrh

a) přidat látky do seznamu nebo odstranit látky ze seznamu skleníkových plynů uvedeného v příloze I tohoto nařízení na základě rozhodnutí přijatých podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu nebo na základě významu daných skleníkových plynů;

Pozměňovací návrh

b) stanovit požadavky na monitorování nebo vykazování týkající se LULUCF v souladu s jakoukoli novou mezinárodní dohodou nebo právním aktem přijatým v souladu s článkem 9 rozhodnutí č. 406/2009/ES s cílem zajistit environmentální integritu přispění daného odvětví ke snižování emisí v Unii;

Pozměňovací návrh

1. Komise provede počáteční kontrolu údajů předložených členskými státy v souladu s čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení z hlediska jejich úplnosti a problémů, jež by s nimi mohly být spojeny. Výsledky zašle členským státům do šesti týdnů od lhůty pro předložení. Členské státy zodpoví všechny náležité dotazy vznesené na základě počáteční kontroly do 15. března a předloží konečné znění inventury za rok X−2.

Pozměňovací návrh

2. Pokud členský stát do 15. března nepředloží úplné odhady inventury požadované pro sestavení inventury Unie, Komise v úzké spolupráci s dotčeným členským státem vypracuje odhady, které se použijí namísto příslušných odhadů inventury daného členského státu. Pro tento účel Komise použije metody, které jsou v souladu s pokyny platnými pro vypracovávání národních inventur skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh

Vykazování informací o námořní dopravě souvisejících s klimatem

1. Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení k datu uvedenému v bodu odůvodnění 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství1, za účelem stanovení požadavků na monitorování a vykazování informací souvisejících s klimatem a týkajících se námořní dopravy, konkrétně námořních plavidel, které vplouvají do přístavů členských států. Přijaté požadavky na monitorování a vykazování musí být v souladu s metodikami dohodnutými v rámci úmluvy UNFCCC a s metodikami uplatňovanými na plavidla v rámci IMO nebo požadavky právních předpisů Unie, které se vztahují na emise skleníkových plynů z námořní dopravy. Požadavky na monitorování a vykazování musí v maximální možné míře minimalizovat pracovní zatížení členských států, mimo jiné i za použití centralizovaného shromažďování, správy a zveřejňování údajů.

Požadavky se vztahují na lodě produkující významné množství emisí a mezi něž patří přinejmenším tankery, lodě pro přepravu volně loženého nákladu, lodě pro přepravu běžného nákladu a kontejnerové lodě, pokud dosahují odpovídající minimální velikosti a prahových hodnot dopravy.

2. Po přijetí aktu v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 1 členské státy do 15. ledna každého roku („rok X“) stanoví a shromáždí informace související s klimatem a týkající se námořní dopravy za rok X–2, předloží je Komisi a Evropské agentuře pro námořní bezpečnost (EMSA) a zpřístupní je veřejnosti. Tyto informace se zveřejňují způsobem, který je užitečný pro nájemce či uživatele těchto lodí.

2a. Na základě informací poskytnutých podle odstavce 2 poskytne EMSA mimo jiné analýzu celkového dopadu námořní dopravy na světové klima, v níž se zaměří i na dopady, které nejsou spojeny s CO2, např. dopady černého uhlíku, a na účinky aerosolů, a vypracuje prognózy, a to v případě potřeby i prostřednictvím modelového přístupu a s využitím údajů o provozu. EMSA tento modelový přístup pravidelně přezkoumá s ohledem na vědecký pokrok.

EMSA rovněž předloží možnosti pro zavedení označování výkonnosti.

_______

1 Úř. věst L 140, 5.6.2009, s. 63.

Pozměňovací návrh

2. Usilují o zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti informací podávaných ve zprávách o politikách, opatřeních a odhadech antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, jak je uvedeno v článcích 14 a 15 tohoto nařízení, včetně případného používání a uplatňování údajů, metod a modelů a provádění činností v oblasti zabezpečení kvality a kontroly kvality a analýzy citlivosti.

Pozměňovací návrh

c) informace o vnitrostátních politikách a opatřeních a o provádění politik a opatření Unie, které omezují nebo snižují emise skleníkových plynů ze zdrojů, podporují snížení pomocí propadů, zvyšují podíl energie z obnovitelných zdrojů nebo snižují hrubou konečnou spotřebu energie, poskytnuté podle odvětví pro jednotlivé skleníkové plyny uvedené v příloze I tohoto nařízení. Tyto informace křížově odkazují na příslušné vnitrostátní nebo unijní politiky, zejména ty, které se týkají kvality ovzduší, a zahrnují:

Pozměňovací návrh

vi) odhady předpokládaných nákladů a přínosů politik a opatření, případně odhady realizovaných nákladů na politiky a opatření a jejich přínosů;

Pozměňovací návrh

fa) informace o tom, do jaké míry jsou opatření členského státu v souladu s nákladově efektivním postupem směřování k dlouhodobému cíli Unie v oblasti klimatu.

Pozměňovací návrh

2. Členské státy v elektronické podobě zveřejní posouzení nákladů a účinků národních politik a opatření, jsou-li k dispozici, a jakékoli informace o provádění politik a opatření Unie, které omezují nebo snižují emise skleníkových plynů ze zdrojů nebo podporují snížení pomocí propadů, společně s existujícími technickými zprávami, z nichž tato posouzení vycházejí. Ty by měly zahrnovat popisy použitých modelů a metodických přístupů, definice a výchozí předpoklady.

Pozměňovací návrh

2. Členské státy předloží nejaktuálnější dostupné odhady. Pokud členský stát do 15. března každého roku úplné odhady nepředloží nebo pokud odhady předložené k tomuto datu nejsou v souladu s odstavcem 1, může odhady, které jsou zapotřebí pro sestavení odhadů Unie, vypracovat Komise.

Pozměňovací návrh

Členské státy podávají Komisi nejpozději do 15. března každého druhého roku zprávy o prováděných nebo plánovaných opatřeních pro přizpůsobení se změně klimatu, zejména o národních nebo regionálních adaptačních strategiích a adaptačních opatřeních. Tyto informace zahrnují přidělování rozpočtových prostředků podle odvětví politiky na každé adaptační opatření, hlavní cíl, druh nástroje, stav provádění a kategorie dopadu změny klimatu (jako jsou záplavy, zvyšování mořské hladiny, extrémní teploty, sucha, bouře, hurikány a jiné mimořádné povětrností jevy).

Pozměňovací návrh

Členské státy podávají Komisi nejpozději do 15. března každého roku („rok X“) na základě nejlepších dostupných údajů a za použití společného formátu, pokud možno schváleného v rámci úmluvy UNFCCC, zprávu obsahující:

a) informace o finanční podpoře přislíbené a vyplacené rozvojovým zemím v rámci úmluvy UNFCCC za rok X−1, o finanční podpoře přislíbené na rok X a o plánovaném poskytnutí podpory. Uvedené informace zahrnují:

i) informace, jestli finanční zdroje, které členský stát poskytl rozvojovým zemím, jsou v souladu s úmluvou UNFCCC nové a dodatečné k cíli zvýšit oficiální rozvojovou pomoc na 0,7 % hrubého národního důchodu, a jakým výpočtem se k nim dospělo;

ii) informace o případných finančních prostředcích přidělených členským státem v souladu s úmluvou UNFCCC podle druhu finančního nástroje a kanálu, jako jsou dvoustranné, regionální nebo jiné vícestranné kanály;

iii) kvantitativní informace o finančních tocích, buď skrze projektovou, či rozpočtovou podporu, založené na tzv. „ukazatelích z Ria pro pomoc spojenou se zmírňováním změny klimatu a pomoc spojenou s přizpůsobováním se změně klimatu“ (dále jen „ukazatele z Ria“), které představila skupina pro rozvojovou pomoc OECD, a metodické informace o provádění metodiky ukazatelů z Ria v oblasti změny klimatu, přičemž je třeba odlišit financování činností v rámci mechanismu pro snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů (REDD+) od ostatních finančních toků;

iv) podrobné informace o pomoci případně poskytované veřejným i soukromým sektorem rozvojovým zemím, které jsou obzvláště zranitelné vůči dopadům změny klimatu, aby se těmto dopadům mohly přizpůsobit, s uvedením přijímající země, odvětví a druhu činnosti;

v) podrobné informace o pomoci případně poskytované veřejným i soukromým sektorem rozvojovým zemím na snížení emisí skleníkových plynů, s uvedením přijímající země, odvětví a druhu činnosti;

va) podrobné informace o nových a doplňkových finančních tocích ze soukromých zdrojů v rámci dvoustranného financování v oblasti klimatu, které jsou určeny na činnosti spojené se zmírněním dopadů změny klimatu a přizpůsobením se těmto dopadům v rozvojových zemích, a o politikách a opatřeních, které podporují navýšení soukromých investic na tento typ činností v rozvojových zemích, jež jsou smluvními stranami úmluvy UNFCCC, včetně informací o výši a využití těchto finančních prostředků na opatření v rámci činností na zmírnění a přizpůsobení se dopadům změny klimatu či mechanismu REDD+, přijímající zemi, odvětví a druhu činnosti a o druhu finančních prostředků či nástrojů, jejichž prostřednictvím byly tyto finance získány či investovány;

b) informace o činnostech členských států souvisejících s přenosem technologií do rozvojových zemí v souladu s úmluvou UNFCCC a o technologiích přenesených za rok X−1, informace o plánovaných činnostech souvisejících s přenosem technologií do rozvojových zemí a o technologiích, jejichž přenos se plánuje na rok X a roky následující. Měly by být zahrnuty informace o tom, jestli byly přenesené technologie použity na zmírnění dopadů změny klimatu či přizpůsobení se těmto dopadům, dále o přijímající zemi, výši poskytnuté podpory, zdroji finančních prostředků ve veřejném či soukromém sektoru, odvětví a druhu přenesené technologie, přičemž je třeba odlišit činnosti prováděné veřejným a soukromým sektorem.

Pozměňovací návrh

Článek 17a

Zprávy podávané Komisí o finanční podpoře poskytnuté rozvojovým zemím a přenosu technologií do těchto zemí

Komise stanoví pokyny a přijme společný vzor ve formátu tabulky v souladu s požadavky na podávání zpráv stanovenými v rámci úmluvy UNFCCC s cílem zajistit srovnatelnost podávání zpráv podle tohoto článku.

Do 15. března každého roku („rok X“) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě na základě společného vzoru zprávu týkající se finanční podpory poskytnuté rozvojovým zemím a přenosu technologií do těchto zemí prostřednictvím rozpočtu, nástrojů a fondů Unie, zejména prostřednictvím Fondu pro klima a biologickou rozmanitost.

Aby byla zajištěna transparentnost souhrnného finančního závazku Unie, zveřejní Komise do 15. června každého roku souhrnné informace Unie za rok X–1 prostřednictvím společné internetové platformy.

Pozměňovací návrh

a) informace o množství kreditů použitých v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí č. 406/2009/ES a podrobné odůvodnění, jak požaduje uvedený článek;

Pozměňovací návrh

d) informace uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. b) rozhodnutí č. 406/2009/ES a důkaz o dodržení ustanovení čl. 11b odst. 6 směrnice 2003/87/ES, pokud jde o projektové činnosti výroby hydroelektrické energie s výrobní kapacitou přesahující 20 MW, a informace o tom, jak jejich nákupní politika podporuje plnění mezinárodní dohody o změně klimatu;

Pozměňovací návrh

da) informace o tom, jak použití kreditů doplňuje úsilí o snížení domácích emisí pod jejich historické základní hodnoty.

Pozměňovací návrh

Komise přijme společné vzory pro podávání zpráv podle písmen b), c) a d) prvního pododstavce s cílem zajistit úplnou transparentnost a srovnatelnost podávaných zpráv.

Pozměňovací návrh

4. Zprávy podané Komisi v souladu s tímto článkem členské státy zveřejní. Komise zveřejní souhrnné informace Unie, a to ve snadno přístupné formě.

Pozměňovací návrh

2. Počínaje údaji vykazovanými za rok 2013 Komise provádí každoroční odborný přezkum údajů národních inventur předkládaných členskými státy v souladu s čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení s cílem monitorovat, zda členské státy dosáhly snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů v souladu s článkem 3 rozhodnutí č. 406/2009/ES a všech dalších cílů snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů stanovených v právních předpisech Unie. Členské státy se tohoto procesu v plném rozsahu účastní.

Pozměňovací návrh

c) případný výpočet nutných technických oprav, které z přezkumu vyplynou, na základě konzultace s členskými státy.

Pozměňovací návrh

5. Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení celkového množství emisí za příslušný rok na základě opravených údajů inventur jednotlivých členských států po provedení příslušného ročního přezkumu. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 30 odst. 2.

Pozměňovací návrh

1. Komise každoročně posoudí na základě informací uvedených v článcích 7, 8, 11, 14 a 15 až 18 tohoto nařízení a po konzultaci s členskými státy pokrok Unie a jejích členských států při plnění následujících závazků, aby zhodnotila, zda byl pokrok dostačující:

Pozměňovací návrh

ba) dlouhodobý cíl v oblasti ochrany klimatu a nákladově efektivního postupu snižování emisí v členských státech, včetně mezníků pro roky 2030 a 2040.

Pozměňovací návrh

2. Každé dva roky Komise posoudí celkový dopad letectví na světové klima, včetně emisí, které nejsou spojeny s CO2, jako jsou emise oxidu dusíku, a jeho dopady, např. zvyšování tvorby cirrové oblačnosti, na základě údajů o emisích poskytnutých členskými státy podle článku 7 tohoto nařízení a tuto kvantifikaci doplní pomocí modelového přístupu a údajů o leteckém provozu. Komise modelový přístup pravidelně upravuje, zejména s ohledem na vědecký pokrok.

Pozměňovací návrh

3. Komise předloží do 31. října každého roku Evropskému parlamentu a Radě zprávu shrnující závěry posouzení stanovených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. V první zprávě a popřípadě ve zprávách následujících provede Komise analýzu toho, jaké dopady by mělo přijetí dvacetiletého časového horizontu týkajícího se metanu na politiky a opatření s ohledem na střednědobé a dlouhodobé cíle Unie v oblasti klimatu.

Pozměňovací návrh

vypouští se

Pozměňovací návrh

1a. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pozměňovací návrh

Emise z černého uhlí