Dokument ze zasedání
26. 6. 2012
ZPRÁVA
o mandátu pro třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu na rok 2013
( 2012/2016(BUD) )
Rozpočtový výbor
Zpravodaj: Giovanni La Via
PR_BUD_Strategy
OBSAH
Strana
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU............................................................3
PŘÍLOHA: ROZPOČTOVÝ TRIALOG DNE 26. BŘEZNA 2012 – NÁVRH ZÁVĚRŮ.........20
„Lhůty pro rozpočtový proces a postupy pro fungování dohodovacího výboru v roce 2012“........20
STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci...........................................................24
STANOVISKO Výboru pro rozvoj...............................................................................28
STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod................................................32
STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu.........................................35
STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci.............................38
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku...........................41
STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj......................................................46
STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova...........................49
STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 52
STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti....................................................56
STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví...............................59
PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO RYBOLOV......................................................................63
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU.....................................................65
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o mandátu pro třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu na rok 2013
( 2012/2016(BUD) )
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh rozpočtu na rozpočtový rok 2013, který přijala Komise dne 25. dubna 2012 (SEC(2012)270),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (dále jen „IID“),
– s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2012 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2013[1],
– s ohledem na závěry Rady ze dne 21. února 2012 o rozpočtových pokynech pro rok 2013,
– s ohledem na hlavu II kapitolu 7 jednacího řádu,
– s ohledem na závěry interinstitucionální schůzky k problému prostředků na platby ze dne 30. května 2012,
– s ohledem na dopis Výboru pro rybolov,
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ( A7-0215/2012 ),
Návrh rozpočtu na rok 2013 – obecné hodnocení
1. připomíná, že v souladu se strategií Evropa 2020 označil Parlament ve svém usnesení ze dne 14. března 2012 za těžiště svých priorit podporu růstu a zaměstnanosti, přičemž zejména prosazoval, aby byly zdroje soustředěny na politiky a programy, které prokázaly svou efektivnost při plnění jejich cílů, zvláště při podpoře malých a středních podniků a mládeže; vítá skutečnost, že Komise ve svém návrhu rozpočtu na rok 2013 vytyčuje stejné priority, které mají být posíleny;
2. je si vědom přetrvávajících ekonomických a rozpočtových omezení na úrovni členských států a také nutnosti konsolidovat veřejné rozpočty; opakuje však, že je přesvědčen o tom, že rozpočet EU je společným a efektivním nástrojem investování a solidarity, který je zvláště v současné době zapotřebí k podnícení hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst ve všech 27 členských státech; zdůrazňuje, že rozpočet EU má navzdory tomu, že nepřekračuje 2 % celkových veřejných výdajů v Unii, reálný ekonomický dopad, a tedy úspěšně doplňuje politiky členských států usilující o hospodářské oživení;
3. má proto v úmyslu důrazně hájit odpovídající výši zdrojů pro rozpočet na příští rok, jak je stanovena v předloženém návrhu rozpočtu, a odmítnout jakýkoli pokus o snížení zdrojů, zejména na politiky, které generují růst a zaměstnanost; je přesvědčen o tom, že rozpočet EU, který nemůže vykázat schodek, by neměl být obětí neúspěšných hospodářských politik na úrovni členských států; konstatuje, že v roce 2012 několik členských států objem svých vnitrostátních rozpočtů zvyšuje;
4. je přesvědčen o tom, že zejména v období krize je finanční odpovědnost nanejvýš důležitá; domnívá se proto, že zdroje musí být soustředěny do těch oblastí, v nichž může rozpočet EU vytvořit přidanou hodnotu, a že by je naopak bylo možné snížit v oblastech s bezdůvodnými prodlevami a nízkou absorpcí prostředků s cílem dosáhnout úspor v rozpočtových položkách, v nichž se během plnění objevily problémy; domnívá se, že lze dosáhnout skutečných úspor, budou-li ve všech rozpočtových položkách odhaleny případy dvojího financování a neefektivního využívání prostředků; v těchto intencích má v úmyslu spolu se svými specializovanými výbory vytyčit pozitivní i negativní priority pro rok 2013; za tímto účelem žádá Komisi, aby oběma složkám rozpočtového orgánu rychle a pravidelně poskytovala úplné informace o plnění různých programů a iniciativ, které budou vycházet z ukazatelů výkonnosti, a porovnávala je s politickými závazky EU;
5. konstatuje, že návrh rozpočtu EU na rok 2013 vypracovaný Komisí činí 150,9317 miliardy EUR v prostředcích na závazky (PZ) (tj. + 2 % oproti rozpočtu na rok 2012) a 137,9244 miliardy EUR v prostředcích na platby (PP) (tj. + 6,8 % oproti rozpočtu na rok 2012); podotýká, že tyto částky představují 1,13 %, resp. 1,03 % předpokládaného HND EU v roce 2013; připomíná, že víceletý finanční rámec (VFR) stanoví stropy ve výši 152,502 miliardy EUR u PZ a 143,911 miliardy EUR u PP v běžných cenách; upozorňuje na pokračující nesoulad mezi úrovní prostředků na závazky a na platby, který povede k dalšímu navýšení celkových neproplacených závazků (RAL);
6. chápe, že Komise na konci současného programovacího období klade důraz na platby, protože má v úmyslu také řešit situaci stále rostoucí výše RAL; tento přístup sdílí, avšak je obzvláště znepokojen navrhovaným zmrazením prostředků na závazky na úrovni odhadované míry inflace v příštím roce; zdůrazňuje, že je důležité přijmout závazky, aby mohly být stanoveny politické priority, a tak i zajištěno, aby byly skutečně provedeny investice potřebné k podnícení růstu a zaměstnanosti; má v úmyslu pečlivě posoudit, zda taková výše závazků umožní řádné provádění klíčových politik EU; je toho názoru, že i když mohou členské státy a Komise prezentovat zmrazení prostředků na závazky jako dílčí řešení problému narůstající výše RAL, nelze jej považovat za přijatelnou strategii, kterou je možné výši RAL udržet pod kontrolou;
7. pokládá navrhované zvýšení PP o 6,8 % oproti roku 2012 za první reakci na požadavek Parlamentu, aby byl rozpočet sestavován zodpovědným a realistickým způsobem; bere na vědomí, že zvýšení plateb se soustředilo v oblastech konkurenceschopnosti a soudržnosti, neboť se očekává, že právě v těchto oblastech budou uplatňovány vyšší nároky na platby v rámci probíhajících projektů; plně podporuje tato zvýšení, která vyplývají nejen ze skutečnosti, že je třeba proplatit dřívější závazky, ale také z vlastního plnění programů, které má podle očekávání v posledním roce současného VFR nabrat na tempu; vyzývá Komisi, aby u členských států ověřila, že jejich odhadované požadavky na zvýšení plateb jsou přesné a realistické;
8. je však i nadále skeptický ohledně toho, zda bude navrhovaná výše prostředků na platby v roce 2013 dostatečná k pokrytí skutečných potřeb v příštím roce, především v okruzích 1b a 2; bude pečlivě sledovat stav plateb během roku 2012 a zvláštní pozornost bude věnovat všem navrhovaným převodům a přerozdělením prostředků; varuje také, že nedostatečná výše prostředků na platby v roce 2012 v kombinaci s výší prostředků navrhovanou Komisí pro rok 2013 by nemusela postačovat ke splnění pohledávek vůči Komisi a mohla by pak mít jen v oblasti politiky soudržnosti za důsledek zrušení závazků v hodnotě miliard; zdůrazňuje, že podle stávajícího návrhu by celková výše plateb za období 2007–2013 dosáhla 859,4 miliardy EUR, tj. o zhruba 66 miliard EUR méně, než činí dohodnuté stropy VFR;
9. připomíná, že již v roce 2011 nebyla Komise schopna proplatit značný počet oprávněných nároků, zejména v oblasti politiky soudržnosti; poznamenává, že tyto nároky bude také třeba uhradit z rozpočtu na rok 2012, který již tak trpí nedostatkem prostředků v důsledku omezeného zvýšení prostředků na platby, které prosazovala Rada po celý loňský rozpočtový proces; vyzývá proto Komisi, aby co nejdříve předložila návrh opravného rozpočtu s cílem tuto situaci napravit a zabránit tomu, aby byly platby za rok 2012 přesouvány do roku následujícího, v důsledku čehož by výše plateb v roce 2013 nebyla udržitelná; dále vyzývá Komisi a Radu, aby se společně s Parlamentem konstruktivně snažily zabránit opakování této situace v budoucích rozpočtových cyklech tím, že zlepší přesnost prognóz a schválí realistické odhady rozpočtu;
10. vyjadřuje politování nad neochotou Rady zúčastnit se interinstitucionální politické schůzky o platbách, kterou navrhoval Parlament v návaznosti na loňské dohodovací jednání o rozpočtu; toto jednání považuje za nezodpovědný pokus ignorovat problém nedostatečného poskytování plateb a otázku RAL; má za to, že takováto schůzka by byla ideální platformou, na níž by obě složky rozpočtového orgánu mohly dosáhnout dohody – ještě předtím, než každá zformuluje svůj postoj k návrhu rozpočtu – ve věci dostupných údajů o čerpání prostředků a absorpční kapacitě a provést správný odhad potřeb v oblasti plateb pro roky 2012 a 2013; připomíná, že prostředky na platby navržené Komisí v jejím návrhu rozpočtu vycházejí z odhadů, které provedly členské státy; je proto pevně přesvědčen, že veškeré pochybnosti nebo jakékoli další úvahy o částkách a výpočtech Komise – které vyjádřily některé delegace Rady – je třeba co nejdříve sdělit, prozkoumat a vyjasnit, aby se nestaly překážkou pro dosažení dohody při letošním dohodovacím postupu;
11. zdůrazňuje, že podle posledních údajů, které Komise předložila na interinstitucionální schůzce o platbách konané dne 30. května 2012, by jakékoli snížení prostředků na platby pod úroveň návrhu Komise také vedlo k dalšímu zvýšení neproplacených závazků (RAL), které koncem roku 2011 již dosáhly bezprecedentní výše 207 miliard EUR; znovu proto vyzývá Radu, aby jednala zodpovědně a zdržela se umělých škrtů v důsledku rozhodnutí a priori o celkové výši prostředků na platby, aniž by přihlédla k posouzení skutečných potřeb pro splnění dohodnutých cílů a závazků EU; žádá Radu, aby v případě, že k něčemu takovému dojde, jasně a veřejně určila a zdůvodnila, které z programů nebo projektů EU by měly být pozdrženy nebo zcela zrušeny;
12. konstatuje, že podle odhadu Komise je celkem 43,7 % prostředků v návrhu rozpočtu na rok 2013 (tj. 64,5 miliardy EUR) přiděleno na cíle strategie Evropa 2020, což představuje zvýšení o 0,2 % oproti rozpočtu přijatému na rok 2012; oceňuje, že poprvé jsou rozpočtové položky a programy přispívající k plnění těchto cílů v návrhu rozpočtu jasně vyznačené;
13. bere na vědomí celkové rozpětí ve výši 2,4 miliardy EUR v prostředcích na závazky návrhu rozpočtu na rok 2013 a je odhodlán je plně využít – stejně jako ostatní mechanismy pružnosti stanovené v IID –, kdykoli se to ukáže jako nutné k financování cílů a priorit vyplývajících ze sdílených politických závazků a rozhodnutí, zejména těch, které se týkají strategie Evropa 2020;
14. bere na vědomí skutečnost, že kromě správních výdajů nebyly do návrhu rozpočtu zapsány žádné prostředky v souvislosti s přistoupením Chorvatska v červenci 2013; očekává, že bude urychleně přijata revize VFR podle bodu 29 IID, a žádá Komisi, aby formou opravného rozpočtu předložila svůj návrh na odpovídající dodatečné prostředky, jakmile akt o přistoupení ratifikují všechny členské státy; připomíná, že jakékoli nové požadavky na financování je třeba pokrýt spíše z nových prostředků, nežli pomocí přesunů prostředků ve druhé polovině roku 2013;
15. připomíná, že roční rozpočet na rok 2013 bude posledním rozpočtem v rámci současného VFR, znovu však opakuje, že nebude-li dosaženo dohody, zůstanou stropy VFR na rok 2013, které byly sjednány v IID ze dne 17. května 2006, východiskem alespoň pro stropy finančního rámce na rok 2014 podle ustanovení bodu 30 IID ze dne 17. května 2006;
Okruh 1a
16. bere na vědomí návrh Komise zvýšit prostředky na závazky v tomto okruhu o 4,1 % (na 16,032 miliardy EUR) oproti rozpočtu na rok 2012; konstatuje, že tento návrh PZ pod úrovní možností daných finančním plánem (tj. pro programy TEN-T, EIT a Progress) tak ponechává větší rozpětí ve výši 90,9 milionu EUR oproti částce 47,7 milionu EUR stanovené ve finančním plánu; je potěšen zjištěním, že největší zvýšení v PZ jsou soustředěna v okruhu 1a, který zahrnuje většinu politik a programů podporujících růst, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst, a že se v tomto přístupu promítají priority, které Parlament zdůraznil pro rok 2013;
17. vítá zejména zvýšení prostředků u programů 7. RP-ES (o 6,1 %), CIP (o 7,3 %) a TEN-T (o 6,4 %), které patří mezi hlavní nástroje podílející se na plnění cílů strategie Evropa 2020; vyjadřuje však politování nad tím, že při částkách navrhovaných Komisí vynaloží dva stěžejní programy, 7. RP a TEN-T, ve skutečnosti méně PZ, než předpokládají jejich právní základy (u RP o 258,8 milionu EUR méně a u TEN-T o 122,5 milionu EUR méně) pro poslední rok současného VFR; lituje také toho, že návrh Komise nezajišťuje plné provádění programu Inteligentní energie – Evropa;
18. pokládá výrazné zvýšení PP o 17,8 % (na 13,552 miliardy EUR) oproti rozpočtu na rok 2012 za realistický odhad plateb potřebných v tomto okruhu, zejména na pokrytí nároků, které v příštím roce vzniknou u výzkumných projektů a které vyplývají ze smluvních závazků Unie; pokládá výši PP navrženou Komisí za naprosté minimum potřebné v okruhu 1a;
19. bere na vědomí přístup, který zvolila Komise, když navrhovala snížení prostředků oproti finančnímu plánu, a který podle jejího mínění vedl ke zjištění možných úspor v položkách, v nichž nejsou prostředky plně vyčerpány, mj. v položkách na programy 7. RP, TEN-T, Marco Polo, Progress, statistický program, Cla a Fiscalis; je odhodlán důkladně zanalyzovat výsledky každého z těchto programů s cílem ověřit, zda jsou navrhované škrty namístě, a vyloučit, že budou mít na dané programy negativní dopady;
20. připomíná společné prohlášení ze dne 1. prosince 2011 o financování dodatečných nákladů programu ITER na období 2012–2013, v němž se Parlament, Rada a Komise dohodly na uvolnění částky 360 milionů EUR v PZ v rámci rozpočtového procesu pro rok 2013, „čímž budou plně využita ustanovení finančního nařízení a IID ze dne 17. května 2006 a vyloučí se jakékoli další revize VFR kvůli projektu ITER“; je znepokojen tím, že Komise navrhuje financovat tuto dodatečnou částku pouze přesunem prostředků ze 7. RP, což je v rozporu s dlouhodobým postojem Parlamentu v této věci; bere plně na vědomí tvrzení Komise, že tato částka bude získána z úspor v 7. RP díky dobrým výsledkům a že tyto škrty v položkách na správu a řízení neohrozí chod programu; má v úmyslu se tímto tvrzením podrobněji zabývat a také prozkoumat jiné prostředky, které jsou pro tento účel k dispozici podle IID a finančního nařízení;
21. zdůrazňuje, že je nutné zajistit odpovídající stav personálu pro evropský společný podnik pro ITER Fusion for Energy (F4E) s cílem zabezpečit obezřetné řízení a řádné plnění příspěvku EU k projektu ITER; je znepokojen úrovní personálního zajištění, kterou navrhuje Komise;
22. je si vědom zásadní role malých a středních podniků, které jsou hybnou silou ekonomiky EU a které v posledních deseti letech vytvořily 85 % pracovních míst; připomíná tradiční obtíže, které mají malé a střední podniky s přístupem na kapitálové trhy, chtějí-li získat prostředky na výzkumné a inovační projekty, a které ještě zostřila současná finanční krize; je pevně přesvědčen o tom, že rozpočet EU by měl i nadále přispívat k překonání takového selhání trhu tím, že bude usnadňovat přístup inovativních malých a středních podniků k dluhovému nebo kapitálovému financování, a vítá nedávný návrh Komise na vytvoření zvláštního prostoru pro malé a střední podniky v rámci stávajícího finančního nástroje pro sdílení rizik (RSFF); podporuje také navrhované zvýšení prostředků pro finanční nástroje v rámci programu CIP-EIP (o 14,7 milionu EUR), které odpovídá jeho dosavadním pozitivním výsledkům a zvýšené poptávce ze strany malých a středních podniků;
23. hluboce lituje toho, že v době hospodářské krize a zejména vysoké nezaměstnanosti mladých lidí byly prostředky pro program PROGRESS sníženy oproti finančnímu plánu o 5,3 milionu EUR a prakticky se tak vrátily na úroveň roku 2012, a to přes dosavadní dobré výsledky tohoto programu i v oblastech prosazování rovného postavení žen a mužů a boji proti diskriminaci; znovu připomíná, že je pevně přesvědčen o tom, že sociální programy EU mají zásadní význam při plnění cílů strategie Evropa 2020 v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti; s politováním konstatuje, že ani v posledním roce současného VFR Komise nevyužila příležitosti vrátit do prostředků na tento program částku 60 milionů EUR přesunutou na financování nástroje mikrofinancování Progress, jak slíbila v roce 2010;
24. vítá rozhodnutí Komise začlenit do návrhu rozpočtu jíž třetím rokem PP (50 milionů EUR) pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG); zdůrazňuje, že se tím fond nejen více zviditelní, ale také se tím předejde převodům z jiných rozpočtových položek, které sledují jiné cíle a kryjí jiné potřeby; dále zdůrazňuje, že je třeba více zjednodušit praktické aspekty postupu uvolňování prostředků z tohoto fondu, zejména v kontextu probíhajících jednání o novém nařízení o EFG;
25. lituje skutečnosti, že příspěvek na stěžejní iniciativu „Mládež v pohybu“ je oproti loňskému roku mírně snížen; v této souvislosti zdůrazňuje přidanou hodnotu programů Celoživotní učení, Erasmus a Erasmus Mundus, které se skrovným přídělem finančních prostředků představují mimořádný přínos v podobě efektivního plnění programů a vytváření pozitivního obrazu Unie v očích svých občanů; připomíná, že v mnoha členských státech jsou mladí lidé tvrdě zasaženi hospodářskou a finanční krizí, a že tedy náležité financování a zaměření programů vzdělávání a mobility a celoživotního učení mají velký význam pro modernizaci systému vzdělávání a odborné přípravy, zvyšování úrovně dovedností, mobility a adaptability mladých lidí, což obecně přispívá k budování inovativní, inteligentní a inkluzivní Evropy založené na znalostech; proto důrazně podporuje prosazování rovných příležitostí s cílem umožnit mladým lidem bez ohledu na jejich vzdělání využívat různé programy a politiky EU pro mládež; je proto proti navrhovanému snížení prostředků na program Celoživotní učení o 10,2 milionu EUR oproti rozpočtu na rok 2012 a v souladu se svým trvalým postojem z posledních rozpočtových procesů a vzhledem ke skvělým výsledkům tohoto programu má v úmyslu PZ v příslušné rozpočtové položce zvýšit;
26. zdůrazňuje, že program TEN-T díky investicím do infrastruktury s vysokou evropskou přidanou hodnotou hraje ústřední roli při plnění cílů strategie Evropa 2020; domnívá se, že tento program má zásadní význam pro zvýšení konkurenceschopnosti EU jako celku, protože dotváří chybějící infrastrukturu a odstraňuje omezení na vnitřním trhu; zdůrazňuje, že projekty v oblasti infrastruktury také přímo přispívají k růstu, protože během výstavby stimulují zaměstnanost; zdůrazňuje úlohu programu TEN- T při naplňování cílů v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, protože zajišťuje budoucí udržitelnost dopravních sítí EU; vítá Komisí navrhované zvýšení prostředků o zhruba 85 milionů EUR oproti rozpočtu na rok 2012, ale žádá ji o bližší vyjasnění navrhovaného snížení o 118 milionů EUR oproti finančnímu plánu; připomíná, že hlavní program TEN-T byl plně uskutečněn v roce 2011, a poukazuje na to, že konečné posouzení toho, jak byly provedeny a zaplaceny závazky v souvislosti s projekty ve finančním rámci 2007–2013, lze vypracovat až v roce 2017;
27. je přesvědčen o tom, že program na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky potřebuje v roce 2013 odpovídající financování; je velmi zklamán tím, že nebyla vytvořena rozpočtová položka pro cestovní ruch, a vyjadřuje politování nad trvalým poklesem rozpočtových prostředků, které jsou přidělovány na bezpečnost silničního provozu;
28. zdůrazňuje, že mají-li být ve větší míře uvolněny soukromé nebo veřejné prostředky, je naléhavě třeba najít inovativní řešení a rozšířit působnost finančních nástrojů vytvořených pro projekty v oblasti infrastruktury; plně podporuje pilotní fázi iniciativy projektových dluhopisů, která může zvýšit investiční kapacitu do dopravních, energetických a IKT sítí v EU; vítá skutečnost, že návrh rozpočtu zahrnuje prostředky na tuto pilotní fázi, i když jsou ve skutečnosti rozděleny do příslušných rozpočtových položek (CIP – TEN-T – TEN-E), jak schválil zákonodárný orgán;
29. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Komise navrhla snížit prostředky pro evropské orgány dohledu oproti částkám, které byly původně stanoveny ve finančním plánu, což je v rozporu s opakovanými výzvami Parlamentu, aby byly tyto orgány náležitě financovány; pokládá současnou výši prostředků za nedostatečnou k tomu, aby tyto orgány mohly efektivně plnit své úkoly a zejména přijmout vysoce kvalifikované odborníky; domnívá se, že jsou-li evropské orgány dohledu pověřeny plněním dodatečných úkolů, je třeba posoudit příslušné náklady; vzhledem k novým svěřeným úkolům proto oznamuje, že má rozhodně v úmyslu obnovit prostředky pro Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) minimálně na úrovni roku 2012 a také ještě zvýšit prostředky pro Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA);
Okruh 1b
30. konstatuje, že návrh rozpočtu na rok 2013 stanoví zvýšení PZ o 3,3 % (na 54,498 miliardy EUR) oproti rozpočtu na rok 2012, přičemž částka 42,144 miliardy EUR je určena na strukturální fondy (EFRR a ESF) a částka 12,354 miliardy EUR na Fond soudržnosti; upozorňuje na to, že snížením míry závazků na technickou pomoc v návrhu rozpočtu oproti původně stanoveným PZ ve finančním plánu došlo ke zvýšení rozpětí na 25 milionů EUR oproti původně odhadovanému 0,4 milionu EUR;
31. vyjadřuje politování nad navrženými škrty v oblasti technické pomoci pro makroregionální strategie; opakuje, že vzhledem k vysoké míře plnění v roce 2011 je nutná jak nepřetržitá technická a správní podpora provádění strategií, tak i vstupní kapitál pro nové projekty;
32. zdůrazňuje, že politika soudržnosti dlouhodobě prokazuje svou přidanou hodnotu jako nezbytný investiční nástroj k efektivnímu zajištění hospodářského růstu a tvorby pracovních míst, protože přesně řeší investiční potřeby regionů, a tak přispívá nejen ke snižování rozdílů mezi regiony, ale i k hospodářské obnově a rozvoji Unie jako celku; domnívá se, že také strukturální fondy jsou klíčovým nástrojem – jak vzhledem k objemu jejich finančních prostředků, tak ke sledovaným cílům – k urychlení hospodářského oživení v EU a ke splnění cílů v oblasti růstu a zaměstnanosti zakotvených ve strategii Evropa 2020; vítá proto iniciativu Komise na případné přesunutí 82 miliard EUR nepřidělených prostředků ze strukturálních fondů v některých členských státech ve prospěch malých a středních podniků a na problematiku zaměstnanosti mladých v souladu s prioritami EP pro rok 2013; konstatuje, že podle Komise částka 7,3 miliardy EUR z finančních prostředků EU je v této souvislosti určena pro urychlené plnění závazků nebo přerozdělení prostředků; žádá, aby byl řádně informován o plnění této iniciativy na úrovni členských států, o jejím očekávaném dopadu na růst a vytváření pracovních míst a o jejím možném dopadu na rozpočet na rok 2013;
33. je nanejvýš znepokojen platební situací projektů soudržnosti v tomto okruhu a konstatuje, že dvě třetiny celkové výše RAL na konci roku 2011 (tj. 135,8 miliardy EUR) připadají na nezaplacené projekty v rámci politiky soudržnosti; připomíná, že na konci roku 2011 nemohla Komise kvůli nedostatečné výši PP vyčleněných v rozpočtu uhradit přibližně 11 miliard EUR oprávněných nároků na platby, které vznesli příjemci projektů; konstatuje, že tato situace vedla ke značnému zpoždění plateb, které bude třeba řešit poskytnutím dostatečných PP v roce 2012; důrazně upozorňuje, že nepřipustí, aby se tato situace v roce 2013 opakovala;
34. v této souvislosti připomíná, že rok 2013 je posledním rokem současného VFR, ve kterém bude provádění spolufinancovaných projektů běžet plným tempem a počítá se s jeho dalším zrychlením, a že se očekává, že Komise v druhé polovině roku obdrží velkou část žádostí o platbu; vyzývá Radu a Komisi, aby spolu s Parlamentem okamžitě zanalyzovaly a posoudily dotčené číselné údaje a požadavky, aby nebylo provádění projektů v roce 2013 ohroženo; poukazuje na to, že nedostatečné prostředky na platby by mohly ohrozit nyní dobře fungující programy; navíc zdůrazňuje, že v roce 2013 skončí platnost pravidla N+3, a proto bude nutné nároky na platby uplatňované 12 členskými státy předložit za dvě roční tranše závazků (za rok 2010 podle pravidla N+3 a za rok 2011 podle pravidla N+2); navrhované zvýšení PP o 11,7 % (na 48,975 miliardy EUR) oproti minulému roku proto považuje za minimum, protože – jak uvádí Komise – se týká pouze roku 2013, a předpokládá, že potřeby plateb z předchozích bude nutné pokrýt;
35. považuje toto zvýšení prostředků na platby pouze za první krok k pokrytí skutečných potřeb probíhajících projektů a znovu vyjadřuje své znepokojení nad možným nedostatkem prostředků v oblasti politiky soudržnosti; vyzývá Radu a Komisi, aby pečlivě vyhodnotily skutečné potřeby plateb pro rok 2013 v okruhu 1b, a neprováděly žádné nerealistické škrty a nepřijímaly žádná rozhodnutí, která by byla v rozporu s prognózami, které poskytly samotné členské státy a které byly použity jako základ návrhu rozpočtu, který předložila Komise; bude proto odmítat jakékoli snížení výše prostředků na platby oproti návrhu obsaženému v návrhu rozpočtu na rok 2013;
36. vyzývá také Komisi a Radu, aby v případě, že prostředky na platby nebudou stačit k pokrytí reálných potřeb v průběhu tohoto roku, včas předložily a přijaly opravný rozpočet, a naplnily tak vzájemný závazek, který přijaly v interinstitucionálním prohlášení z prosince 2011;
Okruh 2
37. konstatuje, že návrh rozpočtu na rok 2013 navrhuje zvýšit PZ o 0,6 % (na 60,307 miliardy EUR) a PP o 1,6 % (na 57,964 miliardy EUR) oproti rozpočtu na rok 2012; zdůrazňuje, že tyto částky jsou nižší než zvýšení navrhované Komisí pro rozpočet jako celek; poukazuje na to, že tato zvýšení zčásti souvisejí s pokračujícím zaváděním přímých plateb novým členským státům a s dodatečnými potřebami u projektů rozvoje venkova; zdůrazňuje, že navrhované prostředky na intervence na trhu jsou pro rok 2013 o 419 milionů EUR nižší než v rozpočtu na rok 2012;
38. poukazuje na to, že předpokládané rozpětí ve výši 809 milionů EUR na výdaje související s trhem a přímé podpory spadající pod dílčí strop okruhu 2 vykazuje oproti roku 2012 výrazné zvýšení, které je podle Komise převážně důsledkem jednorázového účinku, který vyvolalo ukončení činnosti Fondu pro restrukturalizaci odvětví cukru; vyjadřuje uspokojení nad tím, že toto rozpětí znamená, že v roce 2013 nebude uplatněn mechanismus finanční kázně; zdůrazňuje, že v tomto okruhu je dostatečné rozpětí nutné pro zmírnění jakékoli případné krize v odvětví zemědělství, jak bylo možné v posledních letech zaznamenat na příkladu krize v souvislosti s infekcí EHEC;
39. zdůrazňuje, že rok 2013 je posledním rokem současného programového období, a tudíž musí být v okruhu 2 zajištěna dostatečná výše prostředků na platby, aby bylo možno pokrýt zejména potřeby probíhajících projektů rozvoje venkova a projektů v rámci programu LIFE+;
40. poukazuje na to, že okruh 2 má zásadní význam pro plnění cílů udržitelného růstu a zaměstnanosti vytyčených ve strategii EU 2020, zejména prostřednictvím programů rozvoje venkova; zdůrazňuje potřebu podporovat malé a střední podniky ve venkovských oblastech, protože hlavně ony vytvářejí pracovní místa a zvláště se zaměřují na mladé; v tomto ohledu vítá navrhované zvýšení PZ pro rozvoj venkova o 1,3 % (na 14 808 milionů EUR);
41. poukazuje na to, že prostředky pro okruh 2 jsou nižší než odhadované potřeby, protože podle odhadů mají být účelově vázané příjmy u EZZF v roce 2013 (ve výši 1,3328 miliardy EUR) vyšší než v roce 2012 (1,010 miliardy EUR); konstatuje, že tento rozdíl způsobuje zbývající zůstatek Dočasného fondu pro restrukturalizaci odvětví cukru (ve výši 647,8 milionu EUR), přičemž se očekává, že účelově vázané příjmy vyplývající z rozhodnutí o schválení účetní závěrky budou ve srovnání s rokem 2012 nižší (400 milionů EUR v návrhu rozpočtu na rok 2013 oproti 600 milionům EUR v rozpočtu na rok 2012); připomíná, že úprava stávajících odhadů na základě skutečných potřeb bude provedena na podzim formou návrhu na změnu pro odvětví zemědělství;
42. připomíná, že zásadním problémem v tomto odvětví je kolísavost cen, a podporuje opatření k potírání spekulací se zemědělskými komoditami; naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby pečlivě sledovaly vývoj na zemědělských trzích; v této souvislosti připomíná Komisi výzvu Parlamentu, aby zřídila středisko pro sledování cen a marží, které by umožnilo lepší srovnávání cen a stanovování cen potravin by bylo transparentnější – této výzvě se dosud nedostalo žádné odezvy;
43. konstatuje, že navrhované zvýšení přímých plateb je zejména důsledkem probíhajícího zavádění přímých plateb v členských státech EU-12, čímž vznikl dodatečný rozpočtový požadavek na 860 milionů EUR v roce 2013, zatímco se předpokládá, že výdaje na intervence na trhu se díky vyššímu objemu účelově vázaných příjmů a příznivé tržní situaci ve většině odvětví sníží;
44. konstatuje, že prostředky přidělené do některých rozpočtových položek, včetně projektu „Mléko do škol“, byly výrazně sníženy, a žádá Komisi, aby tento krok Parlamentu zdůvodnila;
45. zdůrazňuje, že politiky a programy EU jsou klíčovými prvky pro dosažení cílů strategie Evropa 2020, věří, že opatření v oblasti klimatu a cíle týkající se životního prostředí mají průřezovou povahu a je nutné z nich vyvodit konkrétní kroky, které budou prováděny v rámci jednotlivých programů a politik EU, s cílem významně podpořit udržitelný růst a účinně řešit hlavní problémy, jakými jsou například nedostatek zdrojů a změna klimatu;
46. bere na vědomí navrhované mírné zvýšení PZ u programu LIFE+ o 3,3 % na 366,6 milionu EUR, ale lituje toho, že částka prostředků je o 10,55 milionu EUR nižší než finanční plán z ledna 2012; v této souvislosti bude zkoumat všechna ustanovení bodu 37 interinstitucionální dohody;
47. vítá částky, které Komise navrhla pro program ve prospěch nejchudších osob; vyzývá Radu, aby dodržovala společné usnesení přijaté na konci roku 2011 o zachování financování tohoto programu pro roky 2012 a 2013;
48. lituje, že pokračují dotace pro produkci tabáku v EU, které je v rozporu s cíli politiky EU v oblasti zdraví;
49. pokládá za důležité zachovat finanční podporu pro společnou rybářskou politiku (SRP) s ohledem na její nadcházející reformu; zdůrazňuje zejména potřebu podporovat malé a střední podniky v odvětví rybolovu a přístup mladých lidí k pracovním místům v této oblasti, přičemž je nutné zaručit udržitelnost společné rybářské politiky, a nutnost posilovat opatření zajišťující sociální, ekonomickou a environmentální životaschopnost tohoto odvětví; v tomto ohledu vítá navrhované zvýšení prostředků pro Evropský rybářský fond oproti rozpočtu na rok 2012 o 2,2 % (na 687,2 milionu EUR) v PZ, resp. o 7,3 % (na 523,5 milionu EUR) v PP; lituje však plánovaného snížení v oblasti správy SRP, zachování, řízení a využívání rybolovných zdrojů a kontroly vymáhání SRP;
Okruh 3a
50. konstatuje, že celkové zvýšení objemu finančních prostředků navrhované v návrhu rozpočtu na rok 2013 – na 1 392,2 v prostředcích na závazky a 928 milionu EUR v prostředcích na platby – oproti rozpočtu na rok 2012 na činnosti zahrnuté do tohoto okruhu činí 1,8 % (o 24,42 milionu EUR) v PZ a o 11,1 % v PP; domnívá se, že tato skutečnost odpovídá stále větším ambicím EU v oblasti svobody, bezpečnosti a práva;
51. zdůrazňuje nutnost navýšit prostředky na kybernetickou bezpečnost v odvětví informačních technologií, a to vzhledem k obrovským škodám, které rostoucí trestná činnost v této oblasti způsobuje ekonomikám členských států; trvá na tom, že posílený boj s kyberkriminalitou na úrovni Unie prostřednictvím připravovaného Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě bude vyžadovat dostatečné financování, a proto lituje škrtů, které Komise navrhuje pro Europol, protože úkoly centra stanovené Komisí nelze plnit se stávajícími lidskými a finančními zdroji Europolu; konstatuje, že v rozporu s finančním plánem se u programu Prevence a boj proti trestné činnosti předpokládá snížení prostředků oproti rozpočtu na rok 2012 o 64,4 milionu EUR, přestože měl tento program pokrývat také počítačovou kriminalitu a nelegální používání internetu;
52. žádá, aby pokračovala podpora pro agenturu FRONTEX a rovněž pro řadu nedávno zřízených agentur v rámci tohoto okruhu (zejména Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu a Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů); všímá si snížení finančních prostředků pro Evropský policejní úřad (EUROPOL) oproti rozpočtu na rok 2012 o 8,9 % (tj. o 7,3 milionu EUR) a očekává, že Komise poskytne další podrobné informace o tomto navrhovaném škrtu;
53. poznamenává, že snížení prostředků o 30 milionů EUR u programu VIS a ukončení systému EURODAC (snížení o 0,5 milionu EUR) bude kompenzováno převedením těchto úkolů a odpovídajících rozpočtových prostředků na novou agenturu pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů;
54. bere na vědomí významné zvýšení závazků a poměrně nízkou úroveň plateb pro systém SIS II; upozorňuje na to, že podle celkového časového rozvrhu SIS II by měly být v roce 2013 dokončeny jeho vývoj a přemístění a agentura pro řízení informačních systémů by měla převzít správu systému; zpochybňuje proto značné rozpočtové navýšení daleko překračující původní finanční plán v tak pozdní fázi předtím, než má SIS II zahájit provoz; doporučuje zachovat značnou část rozpočtu pro SIS II v rezervě do doby, než bude odůvodněn provozní pokrok a soulad s finančním plánem;
55. oceňuje zvýšení o 9,8 milionu EUR oproti rozpočtu na rok 2012, které navrhuje Komise u Evropského uprchlického fondu a které je v intencích přístupu zvoleného v předchozích letech a pokračujícího provádění společného evropského azylového systému; bere na vědomí 19% zvýšení rozpočtového přídělu pro Fond pro vnější hranice na 415,5 milionu EUR, které je omezeno na polovinu toho, co stojí ve finančním plánu; připomíná svůj důrazný požadavek vhodné a přiměřené reakce na tyto výzvy s cílem řízeně přijímat legální migranty a zpomalit nelegální migraci;
56. zdůrazňuje, že opatření zaměřená na boj proti násilí na základě pohlaví musí být dostatečně financována; vyzdvihuje, jak důležitou úlohu sehrál program pro předcházení všem formám násilí a jeho potírání (DAPHNE) v odstraňování násilí páchaného na ženách a dívkách v Evropské unii a zdůrazňuje, že je důležité zvýšit finanční prostředky pro tento program na rok 2013;
Okruh 3b
57. připomíná, že okruh 3b, přestože je okruhem s nejnižším objemem vyčleněných prostředků ve víceletém finančním rámci, pokrývá otázky, jež mají zásadní význam pro evropské občany, jako je mládež, vzdělávací a kulturní programy, zdravotnictví, ochrana spotřebitelů, nástroj pro civilní ochranu a komunikační politika; lituje proto toho, že i pro rok 2013 má být celkový objem prostředků v tomto okruhu ve srovnání s rozpočtem na rok 2012 snížen, přičemž PZ se sníží o 1,2 % (o 26,08 milionu EUR) a PP o 0,4 %, s výjimkou Fondu solidarity;
58. na základě řádného čerpání prostředků v předchozích letech vítá zvýšení objemu finančních prostředků pro program Mládež v akci v roce 2013 na částku 140,45 milionu EUR, což představuje zvýšení o 0,8 milionu EUR oproti rozpočtu na rok 2012 a o 16,5 milionu EUR oproti finančnímu plánu;
59. oceňuje zvýšení prostředků na závazky oproti rozpočtu na rok 2012 u programu Kultura (o +1,4 %), Media 2007 (o +1,1 %) a Akce Unie v oblasti zdraví (o 3,1 %), vyjadřuje však politování nad škrty v prostředcích u programů Evropa pro občany (zejména během Evropského roku občanů), i pro akce Unie v oblasti spotřebitelské politiky a Media Mundus;
60. lituje snížení prostředků na závazky na komunikační činnosti ve srovnání s rozpočtem na rok 2012 právě ve chvíli, kdy je více než kdy jindy zřejmé, že je Evropská unie vzdálena svým občanům, což dosvědčuje stále se snižující účast voličů v evropských volbách; je přesvědčen, že je nutné zesílit intenzitu komunikačních aktivit a poskytnout odpovídající financování s cílem zajistit viditelnost institucí Evropské unie a ukázat, jak přispívají k překonání hospodářské a finanční krize;
61. zdůrazňuje skutečnost, že i letos je znovu ponecháno v tomto okruhu velmi nízké rozpětí (25,6 milionu EUR), což poskytne jen omezený manévrovací prostor pro případ, že by byly zapotřebí nové činnosti nebo rozhodnutí o financování priorit, které mají pro občany bezprostřední důležitost;
Okruh 4
62. poznamenává, že prostředky na závazky a na platby uvedené v návrhu rozpočtu na rok 2013 vykazují oproti rozpočtu 2012 zvýšení o 0,7 % a 5,1 %, a to na 9,4672 miliardy EUR, resp. 7,3116 miliardy EUR; zdůrazňuje, že tento nárůst prostředků je nižší než zvýšení prostředků navrhované Komisí pro rozpočet jako celek;
63. připomíná nutnost užší koordinace a koherence úsilí při financování vnějších činností Unie a členských států, aby nedocházelo k překrývání činnosti a dvojímu vynakládání skrovných zdrojů; zdůrazňuje potřebu usilovat o spolupráci a synchronizaci činností s ostatními mezinárodními, místními a regionálními dárci s cílem optimalizovat použití finančních prostředků a vytvářet synergie; věří, že v dobách ekonomických obtíží je také důležité zvýšit flexibilitu při plánování a čerpání nástrojů a doplňovat zdroje, jichž není dostatek, nástroji s pákovým efektem, které by umožnily použití i opětovné využití investovaných a generovaných finančních prostředků;
64. všímá si výrazného zvýšení navrhovaného rozpětí v okruhu 4 (a to o 272,3 milionu EUR) oproti finančnímu plánu pro rok 2013 (ze 119,6 milionu EUR na 391,9 milionu EUR), což je čistým důsledkem zvýšení prostředků na závazky u nástroje ENPI (o 51,7 milionu EUR), u nástrojů ICI a ICI + (o 0,3 milionu EUR nad finanční plán) a snížení růstu závazků u záručního fondu (–104,5 milionu EUR), u nástroje předvstupní pomoci (–99,3 milionu EUR), u makrofinanční pomoci (–37,4 milionu EUR), u nástroje rozvojové spolupráce (–28,6 milionu EUR), u nástroje pro stabilitu (– 41,4 milionu EUR); požaduje, aby Komise podala dostatečné vysvětlení toho, proč bylo nutné některé programy oproti finančnímu plánu výrazně omezit; zdůrazňuje, že princip „zeštíhlování“ programů, u nichž se nedaří plně čerpat prostředky, by mohl být vítán, pokud přinese úspory z účinnosti, snižování prostředků by se však nemělo provádět paušálně ve všech položkách; varuje, že využívání uměle vysoké rezervy jako nástroje pro vyjednávání nelze považovat za řádný rozpočtový postup;
65. lituje zejména pokračujícího snižování prostředků v oblasti rozvojové spolupráce; klade si otázku, jak je možné sloučit s mezinárodními závazky EU vyčlenění 0,7 % HNP do roku 2015 na rozvojové cíle tisíciletí; lituje skutečnosti, že zvýšení celkového objemu prostředků na závazky v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci, jež je navrženo v návrhu rozpočtu na rok 2013, nedosahuje ani předpokládané úrovně inflace a že navrhovaná celková výše plateb na rozvojovou spolupráci je nižší než v roce 2012; vyzývá Komisi, aby zajistila koherentnější, realističtější a lépe naplanované financování nástroje pro rozvojovou spolupráci;
66. bere na vědomí návrh na navýšení prostředků v rámci evropského nástroje sousedství s cílem řešit potřeby zemí, které se potýkají s politickými a ekonomickými problémy; vítá zaměření na východní partnerství a znovu potvrzuje svou podporu jižním zemím, které se potýkají s výzvami historických rozměrů v souvislosti s propuknutím arabského jara; považuje informace, které poskytuje Komise o uplatňování zásady „více za více“ za nedostatečné, a vyzývá Komisi, aby stanovila jasná kritéria pro to, jak bude tato zásada uplatňována;
67. domnívá se, že je stále zapotřebí, aby byla výše finanční pomoci EU Palestinské samosprávě a misi UNRWA dostatečná k tomu, aby bylo možno odpovídajícím způsobem reagovat na politickou a humanitární situaci na Blízkém východě a na mírový proces; zdůrazňuje nynější zvláště obtížnou situaci mise UNRWA, zejména po událostech v Sýrii; konstatuje, že čistý vliv zvýšení závazků pro nástroj evropského sousedství a partnerství je způsoben hlavně udržením podpory pro okupovaná palestinská území na úrovni návrhu rozpočtu na rok 2012;
68. zdůrazňuje, že díky silnému závazku Parlamentu činí v posledních letech roční příspěvek EU pro palestinskou samosprávu, organizaci UNRWA a mírový proces na Blízkém Východě 300 milionů EUR, a připomíná, že rozpočtový orgán schválil v rámci rozpočtového dohodovacího řízení příspěvek na rok 2012 ve výši 200 milionů, což bylo nezbytně podmíněno dodatečným navýšením o 100 milionů EUR pro rozpočtový rok 2011, které pocházející z nevyužitých prostředků; požaduje finanční závazek, který odráží skutečné potřeby od začátku rozpočtového roku, aby se zajistila schopnost EU účinně podporovat udržitelný proces budování míru; trvá na tom, aby se uplatňoval přísný finanční dohled a Evropskému parlamentu bylo předloženo podrobné rozdělení výdajů a jejich hodnocení;
69. je si vědom skutečnosti, že v souvislosti s přistoupením Chorvatska k Unii dojde ke snížení prostředků pro nástroj předvstupní pomoci o 67,6 milionu EUR; je nicméně znepokojen tím, že Komise navrhuje větší snížení podpory budování institucionální kapacity v kandidátských zemích, než se očekávalo se snížením nástroje předvstupní pomoci pro Chorvatsko (celkem –29,14 milionu EUR oproti roku 2012), zatímco v téže položce pro potenciální kandidátské země se prostředky zvyšují (o +10,5 milionu EUR oproti roku 2012); připomíná, že institucionální kapacita je nanejvýš důležitá pro správné využívání finančních prostředků Unie a je stejně důležitá u kandidátských zemí i potenciálních kandidátských zemí; vítá navrhované zvýšení PZ u nástroje předvstupní pomoci pro rozvoj venkova o 10,2 % oproti rozpočtu na rok 2012;
70. opakuje, že zvláště v dobách úsporných opatření by měly být prostředky na závazky u každé rozpočtové položky SZBP pečlivě plánovány, aby bylo zaručeno, že finanční prostředky EU budou racionálně využívány na opatření, kde je jich nejvíce potřeba, přičemž je nutné co nejvíce zohlednit flexibilitu a nepředvídatelnost operací SZBP; v této souvislosti vítá požadavky na větší součinnost, mimo jiné prostřednictvím sdružování, sdílení a integrace kapacit a díky lepšímu výkonu, plánování a provádění misí a operací; vítá snahu o transparentní a úplný přehled všech misí SZBP; bude důkladně analyzovat zvýšení o 9,2 % u PZ na SZBP v roce 2013;
71. uznává, že je třeba reagovat na transregionální hrozby organizované trestné činnosti, na nedovolené obchodování, potřebu ochrany kritické infrastruktury, hrozby pro veřejné zdraví a boj proti terorismu; vyzývá však Komisi, aby doložila, proč je v roce 2013 u těchto opatření zapotřebí zvýšení prostředků o 50 %;
Okruh 5
72. konstatuje, že celkově se správní výdaje pro všechny orgány a instituce odhadují na 8 544,4 milionu EUR, což představuje nárůst oproti roku 2012 o 3,2 % a ponechává rozpětí ve výši 636,6 milionu EUR, a to včetně dodatečných výdajů spojených s přistoupením Chorvatska;
73. uznává, že většina orgánů včetně Evropského parlamentu se snažila omezit své správní rozpočty na navýšení pod očekávanou mírou inflace, kromě nákladů na rozšíření o Chorvatsko; v této souvislosti zdůrazňuje nutnost dlouhodobé racionalizace správních zdrojů a trvá na potřebě posílit interinstitucionální spolupráci v oblastech, jako jsou lidské zdroje, překlady, tlumočení, budovy a informační technologie;
74. zdůrazňuje, že zvýšení o 3,2 % oproti roku 2012 vyplývá hlavně ze statutárních nebo smluvních povinností, jako jsou důchody nebo úpravy platů; konstatuje však, že Komise dodržela a dokonce překročila svůj závazek udržet nominální zvýšení správních prostředků Komise v rámci okruhu 5 oproti roku 2012 pod úrovní odhadované inflace, tj. 1,9 %, jak se uvádí v dopise komisaře pro rozpočet a finanční plánování ze dne 23. ledna 2012;
75. chápe, že tohoto výsledku bylo dosaženo snížením počtu pracovních míst v plánu pracovních míst Komise o více než 1 % již pro rok 2013, zejména v oblasti administrativní podpory, rozpočtového řízení a boje proti podvodům, a také dalšími škrty v jiných položkách správních výdajů; požaduje další vysvětlení toho, zda je skutečně třeba provádět takováto snížení stavu zaměstnanců, aby byly reálně zmrazeny správní výdaje, když se Komisi v roce 2012 podařilo nominálně zmrazit své správní výdaje, aniž musela snižovat stav zaměstnanců;
76. vítá tuto snahu o konsolidaci rozpočtu u správních výdajů v době ekonomických a finančních omezení na úrovni členských států; uznává, že je nutné, aby všechny orgány EU o tuto konsolidaci společně usilovaly; je však stále znepokojen možným nepříznivým dopadem takovýchto opatření na rychlé, řádné a efektivní provádění činností a programů EU prostřednictvím moderní správy, především vzhledem k nutnosti odměňovat výkon a kvalitu služeb, s ohledem na geografickou vyváženost zejména v době, kdy se pravomoci EU stále rozšiřují a do Unie vstupují nové členské státy; vítá informace o oblastech, v nichž se zvyšuje stav zaměstnanců, jako je evropská správa ekonomických záležitostí, jednotný trh, bezpečnost a justice, požaduje ovšem podobné informace i o těch oblastech politiky a typech pracovních míst, u nichž byly oproti roku 2012 provedeny škrty ve stavu zaměstnanců;
77. za těchto okolností opakuje, že při jakémkoli snižování stavu zaměstnanců by se mělo vycházet z předem vypracovaného posouzení dopadu a měly by být plně vzaty v úvahu mj. právní závazky Unie, priority EU a také nové pravomoci orgánů a institucí a větší rozsah jejich úkolů vyplývající ze Smluv; zdůrazňuje, že při těchto posouzeních by měly být také důkladně vzaty v úvahu dopady takových kroků na jednotlivá generální ředitelství a útvary, zejména se zřetelem k jejich velikosti a pracovní zátěži, a také na jednotlivé typy pracovních míst, kterých by se snižování týkalo, jak jsou uvedeny v každoroční prověrce lidských zdrojů Komise (tvorba politiky, řízení programů, administrativní podpora, rozpočtové řízení a boj proti podvodům, jazykové služby atd.);
78. zdůrazňuje, že v mnoha oblastech činnosti EU by měl být zajištěn dostatečný stav zaměstnanců s ohledem na danou fázi plnění programů, nové priority a jiné měnící se okolnosti; bude proto pečlivě zkoumat celkový vývoj stavu zaměstnanců v jednotlivých GŘ a útvarech, a to také se zřetelem k prioritám uvedeným v této zprávě; kromě podrobnějších informací v tomto ohledu žádá Komisi, aby provedla takovéto podrobné posouzení dopadu navrhovaných paušálních škrtů ve stavu zaměstnanců také s ohledem na další snižování stavu zaměstnanců v Komisi v dlouhodobějším horizontu, a aby s ním následně seznámila Parlament; trvá na tom, že splnění výše uvedeného požadavku je nutným předpokladem pro to, aby rozpočtový orgán mohl uvažovat o tom, zda – s ohledem na výsledek výše uvedeného posouzení – bude souhlasit s tímto 1% snížením stavu zaměstnanců pro rok 2013;
79. zastává názor, že stále existují otázky týkající se vysokého počtu nákladných vedoucích pozic ve vysokých platových třídách u zaměstnanců Evropské služby pro vnější činnost; proto žádá ESVČ, aby poskytla dodatečné informace, zejména ve věci významného navýšení (+9,2 %) pracovních míst ve třídě AD 14 uváděného v návrhu rozpočtu; rovněž požaduje další informace o velkém navýšení navrhovaných prostředků na bezpečnost a ostrahu budov (+57,2 %);
80. je přesvědčen, že prevence a mediace jsou jedním z nákladově nejefektivnějších způsobů zvládání konfliktů, který brání jejich přerůstání v násilí; proto vítá návrh na zavedení rozpočtové položky ve výši 500 000 EUR na předcházení konfliktům a služby mediační podpory v rozpočtu ESVČ poté, co bude na konci tohoto roku úspěšně dokončena přípravná akce navržená Evropským parlamentem;
81. domnívá se, že evropské školy by měly být dostatečně financovány, aby mohly náležitě zohledňovat specifickou situaci dětí zaměstnanců orgánů EU; bere na vědomí navrhovaný celkový příděl prostředků ve výši 180,7 milionu EUR, který představuje zvýšení o 6,8 % oproti roku 2012 a přesahuje částky ve finančním plánu; bude ovšem pečlivě zkoumat každou z rozpočtových položek na evropské školy a při čtení provede veškeré změny, které bude v tomto ohledu považovat za potřebné;
Pilotní projekty a přípravné akce
82. zdůrazňuje význam pilotních projektů a přípravných akcí jako klíčových nástrojů pro formulaci politických priorit a jako prostředků, které připravují půdu pro nové dlouhodobé iniciativy na regionální úrovni i na úrovni EU, které se mohou posléze změnit v činnosti a programy EU zlepšující život občanů EU; má v úmyslu sestavit vyvážený soubor PP a PA, a to na základě posouzení a doporučení Komise a po pečlivém zvážení udržitelnosti a stálosti očekávaných výsledků;
83. podle přílohy II části D IIA předá Komisi první předběžný seznam možných PP a PA pro rozpočet na rok 2013; očekává, že Komise předloží důkladně zdůvodněnou analýzu orientačních návrhů Parlamentu; zdůrazňuje, že tento první předběžný seznam nevylučuje možnost, že během čtení rozpočtu v Parlamentu budou formálně předloženy a přijaty pozměňovací návrhy týkající se pilotních projektů a přípravných akcí;
84. připomíná, že v rozpočtu na rok 2012 bylo celkem přijato 70 pilotních projektů a přípravných akcí ve všech okruzích a bylo na ně vyčleněno 105,45 milionu EUR v PZ; zdůrazňuje, že pokud by rozpočtový orgán pro rok 2013 přijal podobné množství pilotních projektů a přípravných akcí s podobným rozdělením mezi okruhy, bylo by tím již vyčerpáno 54 % rozpětí v okruhu 1a, 27 % rozpětí v okruhu 3a a 37 % rozpětí v okruhu 3b;
85. bere na vědomí, že Komise předkládá návrhy čtyř přípravných akcí a dvou pilotních projektů v celkové výši 15,5 milionu EUR v PZ; má v úmyslu pečlivě analyzovat cíle a obsah těchto návrhů a prověřit požadované částky;
Agentury
86. bere na vědomí celkovou částku ve výši 748 milionů EUR (tj. 0,5 % celkového rozpočtu EU) vyčleněnou v návrhu rozpočtu na rok 2013 pro decentralizované agentury EU, čímž se celkový příspěvek EU (včetně účelově vázaných příjmů) zvyšuje oproti roku 2012 o 24 milionů EUR, neboli o +3,2 %; je si vědom toho, že toto zvýšení souvisí s faktem, že osmi agenturám, které zahajují svou činnost, je třeba poskytnout odpovídající finanční prostředky, a sedmi agenturám, jejichž úkoly byly rozšířeny, bylo třeba navýšit rozpočet, aby nebyl narušen výkon jejich činnosti; poznamenává, že příspěvek EU agenturám, které již pracují v plném tempu, se nominálně snižuje, zvyšuje se však stav zaměstnanců o 1,2 %; konstatuje, že všechny agentury mají dohromady ve svých plánech pracovních míst celkem 5 115 míst, tj. jejich počet se zvýšil o 257 míst, která převážně vzniknou v agenturách pověřených novými úkoly nebo v agenturách v počáteční fázi své činnosti;
87. konstatuje, že Komise poprvé seškrtala rozpočtové požadavky téměř všech agentur, které byly celkově v souladu s částkami finančního plánu; včetně těch agentur, které se řadí k prioritám Parlamentu, a to o částku v celkové výši 44 milionů EUR; připomíná, že je nutná pečlivá analýza metodiky, důvodů a možného dopadu těchto škrtů, pokud jde o několik usnesení, z nichž posledním je udělení absolutoria za rok 2010, které zdůrazňují, že stávající přezkum agentur prováděný interinstitucionální pracovní skupinou by měl vést ke strukturálním zlepšením jak z hlediska dopadu, tak i nákladové efektivnosti agentur a měl by také určit oblasti zdvojování a překrývání mezi stávajícími agenturami; znovu zdůrazňuje, že rozpočtové prostředky přidělené agenturám EU nejsou zdaleka určeny jen na správní výdaje, nýbrž přispívají k dosažení cílů strategie Evropa 2020 a obecně cílů EU, o nichž rozhodl zákonodárný orgán, a současně usilují o úspory na vnitrostátní úrovni;
88. soudí, že pro třístranné rozhovory, které se mají konat 9. července 2012, mají zvláštní důležitost tyto otázky:
— podpora růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, zvláště pro malé a střední podniky a mládež, v rozpočtu na rok 2013,
— dostatečná výše prostředků na platby ke krytí narůstajících potřeb probíhajících projektů, zejména v rámci okruhů 1a, 1b a 2, na konci programového období,
— problém neproplacených závazků (RAL),
— změna rozpočtu v roce 2012 s cílem pokrýt minulé a současné potřeby plateb a vyhnout se přesunu plateb z roku 2012 do roku 2013, jak tomu bylo v letošním roce,
— dostatečná výše prostředků na závazky – více Evropy v době krize,
— interinstitucionální schůzka na téma plateb,
— financování projektu ITER v rozpočtu na rok 2013,
— nesoulad mezi finančním plánem a návrhem rozpočtu na rok 2013 v okruhu 4;
* * *
89. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Komisi a Radě .
PŘÍLOHA: ROZPOČTOVÝ TRIALOG DNE 26. BŘEZNA 2012 – NÁVRH ZÁVĚRŮ
„Lhůty pro rozpočtový proces a postupy pro fungování dohodovacího výboru v roce 2012“
ROZPOČTOVÝ TRIALOG
26. březen 2012
NÁVRH ZÁVĚRŮ
Lhůty pro rozpočtový proces a postupy pro fungování dohodovacího výboru v roce 2012
Evropský parlament, Rada a Komise připomínají své společné prohlášení ze dne 30. listopadu 2009 o přechodných opatřeních vymezující časový harmonogram rozpočtového procesu pro rok 2011 a stanovící, že budoucí rozpočtové procesy se budou řídit podobným časovým harmonogramem, nebude-li dohodnuto jinak. Časový harmonogram by měl být aktualizován odpovídajícím způsobem podle rozpočtového procesu na rok 2013.
A. V tomto ohledu se uvedené orgány dohodly na těchto nejdůležitějších lhůtách pro rok 2012:
1. trialog bude svolán na 9. července dopoledne před přijetím postoje Rady;
2. Rada dokončí své čtení nejpozději do 30. týdne (konec července);
3. Rozpočtový výbor Evropského parlamentu bude o změnách k postoji Rady hlasovat nejpozději koncem 41. týdne (začátek října);
4. trialog bude svolán na 17. října odpoledne před čtením v Evropském parlamentu;
5. Evropský parlament bude hlasovat o svém čtení na plenárním zasedání v průběhu 43. týdne;
6. dohodovací období začne dne 24. října. V případě potřeby bude dohodovací řízení v souladu s ustanoveními čl. 314 odst. 4 písm. c) SFEU probíhat do 13. listopadu 2012 (včetně);
7. dohodovací výbor zasedne dne 26. října odpoledne, kdy jeho zasedání uspořádá Evropský parlament, a dne 9. listopadu, kdy jeho zasedání uspořádá Rada. Zasedání dohodovacího výboru budou připravena trialogy pořádanými dne 31. října dopoledne a dne 7. listopadu dopoledne. Dodatečné trialogy by mohly být svolány během třítýdenního dohodovacího období;
B. Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly na postupech pro fungování dohodovacího výboru uvedených v příloze.
PŘÍLOHA
Postupy pro fungování dohodovacího výboru v roce 2012
1. Pokud Evropský parlament odhlasuje změny v postoji Rady, předseda nebo předsedkyně Rady vezme na stejném plenárním zasedání na vědomí rozdíly v postojích obou orgánů a sdělí předsedovi Evropského parlamentu svůj souhlas s okamžitým svoláním dohodovacího výboru. Dopis obsahující svolání dohodovacího výboru bude zaslán ve stejný den, kdy proběhlo plenární hlasování, a dohodovací období začne následující den. Lhůta dvaceti jednoho dne se vypočítá podle nařízení (EHS, Euratom) č. 1182/71, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny.
2. Pokud nebude Rada moci souhlasit se všemi změnami odhlasovanými Evropským parlamentem, potvrdí svůj postoj dopisem zaslaným před datem, na které je plánováno první zasedání dohodovacího výboru uvedené v bodě A.7 výše. V takovém případě bude dohodovací výbor postupovat za podmínek uvedených v níže uvedených odstavcích.
3. Dohodovacímu výboru bude poskytnuta společná řada dokumentů (vstupní dokumenty) srovnávajících různé fáze rozpočtového procesu[2]. Bude zahrnovat číselné údaje v jednotlivých položkách[3], celkové částky podle okruhů finančních rámců a srovnávací dokument s číselnými údaji i rozpočtovými poznámkami se změnami podle rozpočtových položek u veškerých rozpočtových položek považovaných za technicky „otevřené“. Tyto dokumenty budou tříděny podle rozpočtové nomenklatury.
Ke vstupním dokumentům pro dohodovací výbor budou připojeny i jiné dokumenty[4].
4. Za účelem dosažení dohody do konce dohodovacího období trialogy:
o vymezí rozsah jednání o rozpočtových otázkách, které je třeba řešit;
o projednají nevyřešené otázky uvedené v předchozí odrážce s ohledem na dosažení dohody, kterou má potvrdit dohodovací výbor;
o budou se věnovat tématickým otázkám, a to i podle okruhů víceletého finančního rámce.
Předběžné závěry budou vypracovány společně během jednotlivých trialogů nebo bezprostředně po jejich skončení, současně s vypracováním pořadu jednání příštího zasedání. Tyto závěry budou registrovány orgánem pořádajícím trialog a po 24 hodinách budou považovány za předběžně schválené, aniž je dotčeno konečné rozhodnutí dohodovacího výboru.
5. Na zasedání dohodovacího výboru budou k dispozici závěry trialogů a dokument s rozpočtovými položkami, u kterých bylo během trialogů dosaženo předběžné dohody, k případnému potvrzení.
6. Sekretariáty Evropského parlamentu a Rady vypracují za pomoci Komise společné znění stanovené v čl. 314 odst. 5 SFEU. Bude sestávat z předávacího dopisu adresovaného předsedovi Evropského parlamentu a předsedovi nebo předsedkyni Rady obsahujícího datum dohody v dohodovacím výboru, a z příloh, které budou zahrnovat:
o číselné údaje pro všechny rozpočtové body podle jednotlivých položek[5] a souhrnné číselné údaje podle okruhů finančního rámce;
o konsolidovaný dokument uvádějící číselné údaje a konečné znění dohodnutých změn v návrhu rozpočtu[6] nebo v postoji Rady.
Dohodovací výbor může v souvislosti s rozpočtem na rok 2013 rovněž schválit případná společná prohlášení.
7. Společné znění bude přeloženo do všech jazyků (útvary Evropského parlamentu) a bude předloženo oběma složkám rozpočtového orgánu ke schválení ve lhůtě 14 dnů ode dne následujícího po dni dohody o společném znění podle bodu 6 uvedeného výše.
Rozpočet bude po přijetí společného znění finalizován právníky-lingvisty sloučením příloh společného znění s rozpočtovými položkami, které nebyly během dohodovacího postupu pozměněny.
8. Orgán pořádající trialog nebo zasedání dohodovacího výboru zajistí tlumočnické služby s úplným lingvistickým režimem platným pro zasedání dohodovacího výboru a ad hoc lingvistickým režimem pro trialogy.
Orgán pořádající zasedání zajistí tisk a distribuci pracovních dokumentů.
Útvary uvedených tří orgánů budou v zájmu finalizace společného znění spolupracovat na kódování výsledků jednání.
24. 5. 2012
STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci
pro Rozpočtový výbor
k mandátu k třístrannému jednání o návrhu rozpočtu na rok 2013
( 2012/2016(BUD) )
Navrhovatelka: Anneli Jäätteenmäki
NÁVRHY
Výbor pro zahraniční věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. opakuje, že k tomu, aby EU mohla hrát ve světě aktivní úlohu, je třeba zajistit v rozpočtu EU dostatečné finanční prostředky, zejména s ohledem na rozšířené úkoly, které byly Unii svěřeny v oblasti vnější činnosti; připomíná, že v době, kdy jsou vnitrostátní rozpočty všech členských států poznamenány přísnými úspornými opatřeními, musí být rozpočtový postup týkající se rozpočtu na rok 2013 součástí všeobecného úsilí o kontrolu veřejných financí a vytváření synergií; domnívá se, že EU, aby šla příkladem a vyjádřila svou solidaritu, musí prokázat odpovídající odhodlání k omezení či kontrole růstu, pokud jde o financování programů, které nevytváří evropskou přidanou hodnotu; je toho názoru, že existuje prostor pro účinnější využití stávajících zdrojů a že by měly být provedeny cílené škrty v okruhu 4 v těch případech, kde se výdaje ukazují jako neefektivní, neúčinné a nebo nejsou v souladu s politickými prioritami; připomíná nicméně, že úspor by nemělo být dosaženo za cenu ohrožení závazků EU a její schopnosti řešit celosvětové výzvy;
2. chápe v tomto ohledu návrh Komise na omezení programů, které nejsou prováděny uspokojivě, je však znepokojen tím, že nebylo poskytnuto vysvětlení, proč bylo nutné některé programy výrazně omezit, a návrhem provést oproti finančnímu plánování navýšení rozpětí v okruhu 4 s cílem usnadnit nadcházející rozpočtové dohodovací řízení, což by mohlo vést v průběhu rozpočtového roku k opravným rozpočtům, a to nelze považovat za řádný rozpočtový postup; domnívá se, že v zájmu rozpočtové disciplíny a řádného finančního řízení musí veškeré zúčastněné strany vzít na vědomí, jaké jsou skutečné finanční potřeby Unie v oblasti vnější činnosti, a znovu poukazuje na své znepokojení v tomto ohledu, které vyjádřil v bodě 17 svého usnesení o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2013[7]; připomíná nutnost větší koordinace, koherence, transparentnosti a viditelnosti při financování vnějších činností ze strany EU a členských států, aby nedocházelo k překrývání;
3. bere na vědomí návrh na navýšení prostředků v rámci evropského nástroje sousedství s cílem řešit potřeby zemí, které se potýkají s politickými a ekonomickými problémy; vítá zaměření na východní partnerství a znovu potvrzuje svou podporu jižním zemím, které se potýkají s výzvami historických rozměrů v souvislosti s propuknutím arabského jara; považuje informace, které poskytuje Komise o uplatňování zásady „více za více“ za nedostatečné, a vyzývá ji, aby stanovila jasná kritéria pro to, jak bude tato zásada uplatňována;
4. zdůrazňuje, že díky silnému závazku Parlamentu činí v posledních letech roční příspěvek EU pro palestinskou samosprávu, organizaci UNRWA a mírový proces na Blízkém Východě 300 milionů EUR, a připomíná, že rozpočtový orgán schválil v rámci rozpočtového dohodovacího řízení příspěvek na rok 2012 ve výši 200 milionů, což bylo nezbytně podmíněno dodatečným navýšením o 100 milionů EUR pro rozpočtový rok 2011, pocházeící z nevyužitých prostředků; požaduje finanční závazek, který odráží skutečné potřeby od začátku rozpočtového roku, aby se zajistila schopnost EU účinným způsobem podporovat udržitelný proces budování míru; Trvá na tom, aby se uplatňoval přísný finanční dohled a Evropskému parlamentu bylo předloženo podrobné rozlišení nákladů a jejich hodnocení;
5. připomíná, že je pro EU důležité, aby prosazovala svou politiku Severní dimenze a politiku pro Arktidu, politiku pro daleký sever a podporovala vztahy s Latinskou Amerikou a zeměmi tzv. skupiny BRICS; znovu opakuje svou podporu všem stávajícím mechanismům, které slouží k posílení této spolupráce; zdůrazňuje, že je třeba do všech politik začlenit potenciální možnosti, které přináší nové technologie, a řešit všechna nebezpečí, která tyto technologie představují;
6. zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí s cílem poskytnout praktické a uživatelsky vstřícné informace, především online, o programech a opatřeních Unie s cílem zvýšit účinnost a viditelnost podpory EU; je toho názoru, že Komise by měla začít připravovat výroční zprávy, které budou obsahovat souhrnné informace o veškerém financování vnější pomoci v širším rámci (tzn. veškeré finanční pomoci, nespadající nutně do okruhu 4) a budou uvádět rozčlenění výdajů mj. podle přijímající země, obecné oblasti uplatnění prostředků, využití finančních nástrojů, závazků a plateb a míry účasti partnerů;
7. znovu připomíná své obavy ohledně parlamentní kontroly a transparentnosti rozpočtu SZBP; je pevně přesvědčen o tom, že by veškeré položky financované v rámci rozpočtu SZBP měly být jednoznačně rozčleněny, a to i podle jednotlivých operací SBOP, jednotlivých zvláštních zástupců EU a dalších jednotlivých souvisejících politik, přičemž je přesvědčen, že to neomezí nezbytnou flexibilitu a schopnost reakce ze strany SZBP; vyzývá Komisi, aby okamžitě poskytla vysvětlení pro využití prostředků z rozpočtu SZBP pro financování výdajů zvláštních zástupců EU namísto prostředků z rozpočtu pro službu pro vnější činnost; je přesvědčen, že jakékoli snížení prostředků na mise SBOP by mělo být provedeno teprve poté, co bude vypracováno podrobné hodnocení dopadu tohoto snížení;
8. vítá podstatné úspory v oblasti výdajů, kterých dosáhla služba pro vnější činnost v roce 2012, a skutečnost, že tento vývoj by měl podle plánovaných odhadů pokračovat i v roce 2013; domnívá se v této souvislosti, že i když skutečnost, že služba zahajuje své činnosti, může odůvodnit proporčně větší nárůst výdajů ve srovnání s plány ostatních institucí, přetrvávají pochybnosti ohledně velkého počtu vedoucích pozic ve vysokých platových třídách; žádá proto ESVČ, aby mu poskytla doplňující informace, zejména s ohledem na výrazné navýšení (+9,2 %) u pracovních míst kategorie AD 14 v návrhu rozpočtu; podobně požaduje další informace o významných navýšeních v navrhovaných prostředcích na bezpečnost a ostrahu budov (+ 57,2 %);
9. je přesvědčen, že předcházení konfliktům a zprostředkování jejich řešení patří mezi nákladově nejefektivnější způsoby řešení konfliktů, neboť zabraňují, aby se konflikty vyhrotily v násilí; vítá proto návrh zavést po úspěšném dokončení přípravné akce navržené Evropským parlamentem, k němuž má dojít koncem tohoto roku, rozpočtovou položku ve výši 500 000 EUR vyčleněnou v rozpočtu ESVČ na podpůrné služby předcházení konfliktu a zprostředkování jejich řešení.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí | 24.5.2012 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 55 5 5 | ||
Členové přítomní při konečném hlasování | Pino Arlacchi, Bastiaan Belder, Franziska Katharina Brantner, Frieda Brepoels, Elmar Brok, Jerzy Buzek, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Marietta Giannakou, Ana Gomes, Andrzej Grzyb, Richard Howitt, Anna Ibrisagic, Liisa Jaakonsaari, Anneli Jäätteenmäki, Jelko Kacin, Ioannis Kasoulides, Tunne Kelam, Nicole Kiil-Nielsen, Maria Eleni Koppa, Andrey Kovatchev, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Eduard Kukan, Alexander Graf Lambsdorff, Vytautas Landsbergis, Krzysztof Lisek, Sabine Lösing, Ulrike Lunacek, Barry Madlener, Mario Mauro, Kyriakos Mavronikolas, Willy Meyer, Francisco José Millán Mon, María Muñiz De Urquiza, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Raimon Obiols, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Bernd Posselt, Cristian Dan Preda, Fiorello Provera, Libor Rouček, Tokia Saïfi, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Nikolaos Salavrakos, György Schöpflin, Adrian Severin, Marek Siwiec, Charles Tannock, Geoffrey Van Orden, Sir Graham Watson, Boris Zala | |||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování | Nikolaos Chountis, Véronique De Keyser, Diogo Feio, Kinga Gál, Elisabeth Jeggle, Barbara Lochbihler, Norbert Neuser, Jacek Protasiewicz, Marietje Schaake, Alf Svensson, Ivo Vajgl | |||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování | Leonidas Donskis | |||
5. 6. 2012
STANOVISKO Výboru pro rozvoj
pro Rozpočtový výbor
k mandátu pro třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu na rok 2013
( 2012/2016(BUD) )
Navrhovatel: Gay Mitchell
NÁVRHY
Výbor pro rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. varuje Komisi a členské státy, že pokud neposkytnou dodatečné finanční prostředky na rozvojovou pomoc, je pravděpodobné, že nebudou schopny dodržet své mezinárodní závazky v souvislosti s rozvojovými cíli tisíciletí, a riskují, že nebude ani zdaleka splněn kolektivní závazek EU, že do roku 2015 poskytne oficiální rozvojovou pomoc ve výši 0,7 % HDP, dále varuje, že většina členských států nedodrží své jednotlivé závazky poskytnout v témže roce určitý podíl HDP na oficiální rozvojovou pomoc;
2. lituje skutečnosti, že zvýšení celkového objemu prostředků na závazky v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci, jež navrhuje Komise ve svém návrhu rozpočtu na rok 2013, nedosahuje ani předpokládané úrovně inflace a že navrhovaná celková výše plateb na rozvojovou spolupráci je nižší než v roce 2012;
3. trvá na tom, že EU a členské státy musí své partnerství s rozvojovými zeměmi, které jsou financovány z nástroje pro rozvojovou spolupráci, brát vážně, a dále připomíná, že dlouhodobá předvídatelnost je klíčovou součástí tohoto partnerství; zdůrazňuje, že nejchudší a nejzranitelnější obyvatelé v zemích, které jsou financovány z nástroje pro rozvojovou spolupráci, by neměli nést následky toho, že bylo v návaznosti na Arabské jaro výrazně navýšeno financování evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI); poukazuje na závazek přijatý v souvislosti s Agendou pro změnu, a to od příštího víceletého finančního rámce (2014–2020) postupně omezovat programy EU, které probíhají v zemích se středními příjmy;
4. zejména lituje výrazných škrtů v zeměpisných programech nástroje pro rozvojovou spolupráci v Asii, střední Asii, Iráku, Íránu a Jemenu; domnívá se, že vzhledem k tomu, že tyto programy usilují o dosažení stanovených cílů v oblasti zmírňování chudoby, podpory demokracie a lidských práv, zaslouží si více pozornosti a finančních prostředků;
5. souhlasí s výrazným navýšením financování na tematický program nástroje pro rozvojovou spolupráci v oblasti životního prostředí a udržitelného řízení přírodních zdrojů; chápe, že Komise usiluje v předvečer konference OSN Rio+20 v roce 2012 o dodatečnou podporu udržitelných zdrojů energie pro rozvojové země a o financování nedávno oznámené iniciativy EU týkající se „energie pro rozvoj“, jež se zaměřuje na nerovnoměrné rozdělení energie v rozvojovém světě; opakuje však, že financování v oblasti klimatu musí stávající plánované financování rozvoje doplňovat a že finanční prostředky na klíčové oblasti rozvojových cílů tisíciletí, např. na základní vzdělávání a zdravotnictví, by se neměly přesouvat na opatření v oblasti klimatu; vítá navrhované zvýšení rozpočtové položky „Investice do lidí“ a připomíná Komisi stanovená kritéria EU a závazky přijaté od té doby, kdy byl finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2007–2013 zahájen, tedy závazky přidělit alespoň 20 % z nástroje pro rozvojovou spolupráci na zdraví a základní vzdělávání, se zvláštním důrazem na pokrok v rozvojových cílech tisíciletí, jejichž plnění je nejvíc opožděno;
6. vyzývá Komisi k zajištění větší kontroly a soudržnějšího přístupu k financování alternativních zdrojů energie v boji proti změně klimatu tak, aby bylo zaručeno, že EU neposkytuje nepřímo finanční podporu na činnosti, které vedou k narušení cen a spekulacím v souvislosti se syrovými potravinářskými materiály nebo vedou k zabírání půdy;
7. vyzývá Komisi, aby poskytla finanční podporu na opatření cílené rozvojové spolupráce určená k předcházení a potírání zabírání půdy, jež je stále běžnější, a aby podpořila vytvoření kodexu chování na úrovni EU a na mezinárodní úrovni;
8. naléhavě vyzývá Komisi, aby věnovala významné množství finančních prostředků na zlepšení přístupu ke spravedlivým systémům zdravotního a penzijního pojištění založeným na vzájemném a neziskovém pojištění v souladu s modely sociální ekonomiky; vybízí Komisi, aby podporovala partnerské země při zavádění široce zaměřených systémů pojištění, jež se budou vztahovat i na nejchudší a nezranitelnější části společnosti, mimo jiné podporou odvětví mikrofinancování; je přesvědčen, že takovéto systémy, pokud jsou správně navrženy, umožňují nejenom pomoci lidem z chudoby a posílit odolnost těch nejzranitelnějších ochranou jejich majetku, ale zvyšují také sociální soudržnost a růst celé společnosti;
9. zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise zajistila, aby pomoc byla účinná a měla přímý vliv na vymýcení chudoby, lidský rozvoj a sociální soudržnost; žádá v této souvislosti Komisi, aby jako součást řady opatření k budování kapacity pro nestátní subjekty zavedla způsoby financování malých projektů, do nichž jsou zapojeny soukromé subjekty, jako jsou malé a střední podniky, družstva a místní sdružení;
10. trvá na tom, že hlavním dokumentem pro podporu EU a rozvojovou spolupráci zůstává Evropský konsensus o rozvoji, zejména ve vztahu ke zdraví a vzdělávání; naléhavě žádá Komisi o zajištění toho, aby nástroj rozvojové spolupráce zůstal i nadále podstatným a účinným nástrojem provádění Evropského konsensu o rozvoji, zejména pokud jde o podporu a začlenění zdravotní péče, vzdělávání a příslušných průřezových témat, jako je rovnost žen a mužů a HIV/AIDS;
11. zdůrazňuje význam zachování dostatečné úrovně finančních prostředků pro rozpočtové položky určené na humanitární pomoc, stejně jako na rezervu na pomoc při mimořádných událostech; trvá na tom, že s ohledem na výrazný nárůst četnosti, závažnosti a rozsahu humanitárních krizí a přírodních katastrof, jichž jsme v posledních několika letech svědky, musí být EU připravena rychle mobilizovat finanční prostředky v reakci na takové krize v zahraničí;
12. je znepokojen navrhovaným snížením administrativních nákladů, mimo jiné na technickou pomoc, hodnocení a audity, a to jak v ústředí, tak v delegacích EU v zahraničí, jelikož tyto činnosti jsou pro zachování nejpřísnějších norem hodnocení a auditu zásadní; vzhledem k tomu, že v roce 2011 Komise požádala o dalších 18 zaměstnanců na plný úvazek pro rok 2012 „k zajištění řádného finančního řízení velkého množství grantů obnášejících malé částky v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci“, je rovněž znepokojen navrhovaným značným přesunem pracovníků z činností spadajících do nástroje pro rozvojovou spolupráci na činnosti v rámci nástroje pro evropskou politiku sousedství a poukazuje na rizika, pokud jde o kvalitu finančního řízení nástroje pro rozvojovou spolupráci, jež s sebou může toto snížení personálního obsazení nést.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí | 4.6.2012 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 25 0 0 | ||
Členové přítomní při konečném hlasování | Thijs Berman, Ricardo Cortés Lastra, Corina Creţu, Véronique De Keyser, Nirj Deva, Leonidas Donskis, Charles Goerens, Eva Joly, Filip Kaczmarek, Gay Mitchell, Norbert Neuser, Birgit Schnieber-Jastram, Michèle Striffler, Alf Svensson, Keith Taylor, Ivo Vajgl, Iva Zanicchi | |||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování | Emer Costello, Enrique Guerrero Salom, Fiona Hall, Edvard Kožušník, Judith Sargentini, Horst Schnellhardt, Patrizia Toia | |||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování | Marisa Matias | |||
30. 5. 2012
STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
pro Rozpočtový výbor
k mandátu k třístrannému jednání o návrhu rozpočtu na rok 2013
( 2012/2016(BUD) )
Navrhovatel: Peter Šťastný
NÁVRHY
Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. zdůrazňuje, že rozpočet Unie by měl zohledňovat priority stanovené pro společnou obchodní politiku v rámci strategie EU 2020 i její dlouhodobé strategické zájmy, v této souvislosti připomíná závěry dokumentu „Globální trendy 2030“, který vytvořil Evropský systém pro strategickou a politickou analýzu (ESPAS); připomíná, že je nezbytné připravit finanční prostředky pro přezkum strategie politiky zahraničního obchodu EU v roce 2013;
2. připomíná obnovené závazky EU týkající se podpory uvádění malých a středních podniků na mezinárodní trhy a jejich konkurenceschopnosti; uznává potřebu zvýšit účinnost stávajících nástrojů v této oblasti a je toho názoru, že by se měla rozšířit centra EU pro malé a střední podniky, aby se vyšlo vstříc novým prioritním trhům; podporuje financování obchodních veletrhů pro malé a střední podniky, které těmto podnikům pomohou překonat překážky při navazování prvních obchodních kontaktů a nalezení obchodních partnerů, jako jsou zákazníci, prostředníci nebo dodavatelé, na třetích trzích a umožní jim zahájit nebo posílit tam svou přítomnost;
3. zdůrazňuje, že je nezbytné poskytnout odpovídající technickou podporu a asistenci sousedním zemím ve východní a jižní Evropě zcela v souladu se zásadou „stále více“, zejména při vyjednáváních o složitých a komplexních dohodách o volném obchodu, které mají výrazné dopady na jejich předpisy a regulaci;
4. podporuje skutečnost, že přípravná akce „Inovativní podnikatelé Euromed pro změnu“, jež byla přijata minulý rok a v současnosti je prováděna, byla prodloužena do roku 2013; cílem této přípravné akce je posílit inovační a investiční sítě mladých společností mezi Unií a čtyřmi přidruženými středozemními zeměmi, konkrétně Egyptem, Libanonem, Tuniskem a Marokem; domnívá se, že vytváření podobných vazeb je pro budoucí hospodářské a politické vyhlídky v těchto zemích klíčové a je v souladu s postojem Parlamentu vyjádřeným ve zprávě „Obchodem za změnu: obchodní a investiční strategie EU pro oblast jižního Středomoří po arabském jaru“;
5. je toho názoru, že je třeba vyčlenit odpovídající prostředky, aby bylo možno získat maximální přínos z probíhajících dialogů na vysoké úrovni s USA, Čínou, Japonskem a Ruskem a vytvořit strategické obchodní partnerství s novými ekonomickými velmocemi s rychlým hospodářským růstem, jako jsou Brazílie a Indie;
6. upozorňuje, že odpovědnost EU za větší zapojení do obchodu a podporu mezinárodní hospodářské spolupráce a stability musí být zohledněna v rozpočtech vyčleněných na programy, jako jsou program na podporu obchodu, finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a nástroj makrofinanční pomoci;
7. konstatuje, že programy zaměřené na spravedlivý a etický obchod a programy zahrnující sociální odpovědnost podniků, jako je program „Fair Trade“, také posilují postavení malých producentů vůči velkým společnostem na globálním trhu; vyzývá proto Unii, aby dále rozvíjela stávající programy, jakožto pozitivní signál pro podporu spravedlivého obchodu;
8. žádá, aby byla uspořádána veřejná komunikační kampaň s cílem zajistit, aby evropští občané byli řádně informováni o obchodní politice Unie; zdůrazňuje, že je nezbytné, zejména v době hospodářské krize, zajistit dostatečné financování politik Unie zaměřených na vnitřní strukturální změny;
9. zdůrazňuje, že začlenění projektu koordinační platformy na podporu uvádění podniků Unie na mezinárodní trhy v rámci ICI+ vyžaduje dlouhodobé navyšování těchto prostředků v příštích letech;
10. připomíná, že je třeba zajistit dostatečné financování, které Unii umožní plnit její povinnosti týkající se právní a lingvistické kontroly a překladů při uzavírání obchodních dohod, aby se tak zajistilo co nejrychlejší parafování, podpis a provádění těchto dohod.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí | 30.5.2012 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 21 5 0 | ||
Členové přítomní při konečném hlasování | William (The Earl of) Dartmouth, Laima Liucija Andrikienė, Maria Badia i Cutchet, Daniel Caspary, María Auxiliadora Correa Zamora, Christofer Fjellner, Yannick Jadot, Metin Kazak, Franziska Keller, Vital Moreira, Niccolò Rinaldi, Helmut Scholz, Robert Sturdy, Gianluca Susta, Iuliu Winkler, Jan Zahradil, Paweł Zalewski | |||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování | Josefa Andrés Barea, George Sabin Cutaş, Silvana Koch-Mehrin, Elisabeth Köstinger, Emma McClarkin, Miloslav Ransdorf, Tokia Saïfi, Jarosław Leszek Wałęsa, Pablo Zalba Bidegain | |||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování | Zuzana Roithová | |||
31. 5. 2012
STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu
pro Rozpočtový výbor
k mandátu pro třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu na rok 2013
( 2012/2016(BUD) )
Navrhovatel: Christofer Fjellner
NÁVRHY
Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
A. vzhledem k tomu, že Evropa čelí vážné hospodářské, finanční a rozpočtové krizi a že by měla být přijata všechna opatření pro to, aby byl rozpočet EU využíván co nejúčinněji v zájmu hospodářského oživení;
B. vzhledem k tomu, že v současné složité situaci je jedním z nejobtížnějších úkolů zajistit růst a vytvářet pracovní místa, především v malých a středních podnicích a pro mladé lidi;
C. vyjadřuje politování nad tím, že Evropský parlament od členských států dosud neobdržel žádné roční shrnutí, jak stanoví článek 44 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (2006/C 139/01); očekává, že Komise Parlamentu oficiálně zašle roční shrnutí od roku 2007 do současnosti;
D. vzhledem k tomu, že výběr DPH a cla mají přímý vliv jak na hospodářství členských států, tak na rozpočet EU;
1. připomíná, že nezaplacené rozpočtové závazky jsou prostředky na závazky, jež byly přijaty, ale nevyužity, a že tato skutečnost pramení zejména z víceletých programů (např. soudržnost), kde se závazky přijímají v prvních letech programového období, zatímco odpovídající platby se provádějí postupně během celého programového období;
2. konstatuje, že vysoká úroveň nezaplacených závazků by mohla naznačovat, že členské státy mají v důsledku hospodářské krize potíže s využitím přidělených částek;
3. konstatuje, že Evropský účetní dvůr v roce 2010 zjistil, že se tyto neproplacené závazky zvýšily téměř o 10 % , tj. na 194 miliard EUR, což představuje skoro tři roky výdajů v současné míře (výroční zpráva za rok 2010, bod 1.43);
4. domnívá se, že má-li být rozpočet plněn co nejúčinněji a nejúčelněji, měla by být problematika nezaplacených závazků důkladně řešena v rozpočtu na rok 2013 a během jednání o příštím víceletém finančním rámci;
5. konstatuje, že různé druhy příjmů mají rozdílné nepříznivé účinky, a vyzývá Komisi, aby zvážila alternativní náklady výběru daní pro různé zdroje příjmů.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí | 30.5.2012 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 20 2 2 | ||
Členové přítomní při konečném hlasování | Marta Andreasen, Jean-Pierre Audy, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Andrea Češková, Tamás Deutsch, Martin Ehrenhauser, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Cătălin Sorin Ivan, Iliana Ivanova, Jan Mulder, Eva Ortiz Vilella, Crescenzio Rivellini, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Theodoros Skylakakis, Bart Staes, Michael Theurer | |||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování | Zuzana Brzobohatá, Jorgo Chatzimarkakis, Derk Jan Eppink, Véronique Mathieu | |||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování | Joachim Zeller | |||
1. 6. 2012
STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
pro Rozpočtový výbor
k mandátu pro třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu na rok 2013
( 2012/2016(BUD) )
Navrhovatel: Philippe Boulland
NÁVRHY
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2013 musí podpořit cíle strategie Evropa 2020, a žádá, aby byl poskytnut velký objem finančních prostředků na stěžejní iniciativy: „Mládež v pohybu“, „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“, „Evropská platforma pro boj proti chudobě“ a „Unie inovací“; žádá, aby se kladl zvláštní důraz na vytváření pracovních míst prostřednictvím zakládání a konsolidace nových podniků a na významnou roli, kterou sehrávají při uskutečňování cíle 75% zaměstnanosti do roku 2020;
2. zdůrazňuje význam dostatečných rozpočtových prostředků na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, zejména v sociálně znevýhodněných skupinách, a potřebu vytvářet dynamické a inovativní prostředí vstřícné k podnikům, díky němuž se podaří znovu vytvářet kvalitní pracovní místa; požaduje, aby Komise na tento účel jasně vyčlenila prostředky; připomíná, že je nezbytné zajistit odpovídající financování všech nástrojů zaměřených na zaměstnanost;
3. naléhavě žádá rovněž, aby byly finančně podporovány programy zaměřené na vytváření pracovních míst pro osoby, které jsou na pracovním trhu několikanásobně znevýhodněné, například dlouhodobě nezaměstnaní, osoby se zdravotním postižením a příslušníci menšin;
4. zdůrazňuje, že mikropodniky, malé a střední podniky zaměstnávají v EU velký počet osob a že jedním z hlavních problémů, které brání jejich vytváření a fungování, je obtížné získávání finančních prostředků; navrhuje proto posílit část věnovanou mikrofinancování;
5. domnívá se, že rozpočet na rok 2013 by měl rovněž podporovat řadu konkrétních opatření navržených Komisí na podporu zaměstnanosti, například zaměření se na poptávkovou stranu trhu práce při vytváření nových pracovních míst, navrhnutí možností, jak mohou členské státy podporovat zaměstnávání nižším zdaněním pracovní síly – z hlediska rozpočtu neutrálně, bez dopadu na sociální zabezpečení –, nebo větší podpora nově založeným podnikům;
6. vyzývá členské státy, aby nepřidělenou finanční podporu z ESF a ostatních strukturálních fondů zaměřily na snižování nezaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím podpory malých a středních podniků (zejména mikropodniků, vzhledem k tomu, že představují 90 % malých a středních podniků) při vytváření nových pracovních míst a prostřednictvím rozvíjení programů odborné přípravy; žádá, aby bylo zvýšené a přesměrované plánování ESF zohledněno v rozpočtu na rok 2013 vzhledem k blížícímu se konci stávajícího víceletého finančního rámce;
7. vyzývá členské státy, aby zaměřily nepřidělenou finanční podporu strukturálních fondů na zlepšování stávajících podmínek pro nové podnikatele s cílem lépe využít jejich značný potenciál pro vytváření nových a dlouhodobých pracovních míst;
8. žádá, aby bylo vyvinuto výrazné úsilí v oblasti rozpočtu s cílem zajistit za podpory sociálních partnerů a v souladu s cíli strategie Evropa 2020 odpovídající odborné vzdělávání a rekvalifikace – zejména pro starší zaměstnance, kterým jinak hrozí vyloučení z pracovního trhu – pro ta odvětví, v nichž je nedostatek pracovníků, a klíčová odvětví, která mají vysoký potenciál pro vytváření pracovních míst a která Komise uvedla ve svém sdělení „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ ( COM(2012)0173 ), například ekologické hospodářství, zdravotnické služby a IKT; vyzývá k lepšímu využívání ESF a vylepšení EFG prostřednictvím větší provázanosti, udržitelnosti a vzájemného doplňování se tak, aby se zkrátil a zjednodušil rozhodovací proces;
9. zdůrazňuje, že stávající revize prováděcích předpisů EFG musí přispět k jeho větší účinnosti, zejména pokud jde o rozpočtová hlediska uvolňování prostředků z tohoto fondu; vyzývá členské státy, aby plně využívaly EFG, a zejména aby více usilovaly o zvýšení povědomí o tomto nástroji;
10. žádá, aby byla zlepšena informovanost cílových skupin občanů o stávajících programech, jako jsou Evropské služby zaměstnanosti (EURES), pilotní projekty „Tvoje první práce přes EURES“ a „Sociální solidarita pro sociální integraci“ a nástroj mikrofinancování;
11. žádá, aby Komise Evropský parlament podrobně a soustavně informovala o všech fázích provádění pilotních projektů;
12. zdůrazňuje, že rozpočet EU musí podporovat dokončení jednotného trhu, konkurenceschopnost a sociální sbližování, rozvoj politiky sociálně zodpovědných podniků a kontrolu uplatňování zákonných sociálních standardů v podnicích s cílem zajistit tvorbu důstojných pracovních míst (tzn. stabilních pracovních míst s dobrými pracovními podmínkami a odměnou umožňující přístup k základnímu zboží a službám).
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí | 31.5.2012 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 38 4 0 | ||
Členové přítomní při konečném hlasování | Regina Bastos, Heinz K. Becker, Jean-Luc Bennahmias, Phil Bennion, Pervenche Berès, Vilija Blinkevičiūtė, Philippe Boulland, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Minodora Cliveti, Marije Cornelissen, Frédéric Daerden, Karima Delli, Sari Essayah, Thomas Händel, Marian Harkin, Nadja Hirsch, Ádám Kósa, Jean Lambert, Veronica Lope Fontagné, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Konstantinos Poupakis, Elisabeth Schroedter, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Jutta Steinruck, Inês Cristina Zuber | |||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování | Tamás Deutsch, Richard Howitt, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Iliana Malinova Iotova, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Svetoslav Hristov Malinov, Ramona Nicole Mănescu, Anthea McIntyre, Ria Oomen-Ruijten, Antigoni Papadopoulou, Evelyn Regner, Csaba Sógor | |||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování | Jens Nilsson | |||
1. 6. 2012
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
pro Rozpočtový výbor
k mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2013
( 2012/2016(BUD) )
Navrhovatel: Reinhard Bütikofer
NÁVRHY
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. je přesvědčen, že rozpočet EU by měl být zaměřen na politiky a programy EU, jež by mohly zásadním způsobem přispívat k revitalizaci udržitelného růstu v EU a jež řeší významné sociální výzvy;
2. zdůrazňuje důležitost dlouhodobých investic do výzkumu, vývoje a inovací a zajištění náležité úrovně finančních prostředků na rok 2013 pro přechod k nízkouhlíkovému ekologickému hospodářství;
3. domnívá se, že je třeba podniknout kroky s cílem začlenit ženy do trhu práce a sladit rodinný a profesní život;
4. připomíná, že rozpočet Evropské unie je významným nástrojem pro posílení solidarity mezi členskými státy a generacemi a pro zvýšení evropské konkurenceschopnosti; je přesvědčen, že rozpočet EU představuje příležitost pro dosažení synergie při provádění politik, které by nemohly provádět jednotlivé členské státy; vyzývá k optimálnímu využívání stávajících finančních prostředků EU, přičemž by měl být kladen důraz na přidanou hodnotu EU, vyšší hospodářskou, sociální a územní soudržnost, účinné zjednodušení postupů a pákový efekt;
5. chápe znepokojení Rady, pokud jde o napjatou hospodářskou a rozpočtovou situaci na úrovni členských států, která je důsledkem celosvětové krize, jež poškodila jejich hospodářský růst, finanční stabilitu a zhoršila stav jejich dluhu, avšak domnívá se, že v roce 2013 musí být za účelem dosažení hospodářského oživení učiněna opatření pro posílení solidarity udržitelného růstu a zaměstnanosti;
6. zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise a členské státy ovlivňovaly a zjednodušovaly tvorbu nových, vysoce kvalitních udržitelných pracovních míst, a to prostřednictvím celoevropského rozvoje nejen ekologicky šetrného průmyslu a účinné ekologické dopravy a energetiky, ale také nejnovějších inovativních služeb;
7. připomíná, že roční rozpočet Evropské unie musí svým pákovým efektem podporovat politiky členských států směřující k hospodářskému oživení, a uznává potřebu posílit a koordinovat poskytování finančních prostředků, aby byla prováděna strategie Evropa 2020 pro růst a zaměstnanost a aby poskytování finančních prostředků bylo v souladu s touto strategií; trvá na tom, že stropy v okruhu 1a stávajícího finančního rámce nedostačují k tomu, aby byly dosaženy politické priority EU; vítá navrhované navýšení výdajů na udržitelný rozvoj, zejména na 7. rámcový program a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace; zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost provádění rozpočtových priorit Parlamentu z předešlých let v oblasti průmyslové politiky, výzkumu a energetiky;
8. v tomto ohledu se domnívá, že by se v rámci financování výzkumu a inovací měla věnovat větší pozornost projektům na šíření výsledků, jejichž prostřednictvím by se mělo dosáhnout toho, aby byly výsledky výzkumu náležitě komercializovány, což zajistí evropskou konkurenceschopnost;
9. vyzývá Komisi, aby zajistila dostatečný objem finančních prostředků na rok 2013 pro oblasti výzkumu a vývoje, které souvisejí se specifickými aplikacemi a službami GNSS;
10. poukazuje na klíčovou roli, kterou by mohly hrát budoucí stěžejní programy EU, jako je Horizont 2020, COSME a nástroj pro propojení Evropy, v hospodářském oživení EU, pokud jim budou poskytnuty dostatečné finanční prostředky; domnívá se, že rozpočet na rok 2013 by měl zajistit plynulý přechod k zavedení těchto nových programů; vyzývá k tomu, aby byl v součinnosti s politikou soudržnosti uvolněn větší objem prostředků na podporu udržitelnosti evropského hospodářství jako klíčové hnací síly konkurenceschopnosti, průmyslového rozvoje a odolnosti v budoucnu;
11. zdůrazňuje, že je důležité, aby EU podporovala politiku plurality médií, zejména prostřednictvím výzkumu, vzdělávání a rozšiřováním informací; zdůrazňuje, že nově zřízené Centrum pro pluralitu a svobodu médií by mohlo zastávat významnou úlohu;
12. upozorňuje na skutečnost, že 85 % nových pracovních míst bylo v EU mezi lety 2002 a 2010 vytvořeno malými a středními podniky (MSP)[8]; vyzývá k posílení podpůrných politik, programů a zdrojů EU zaměřených na podporu MSP s cílem plně rozvinout jejich růstový potenciál tím, že se jim usnadní účast na veřejných zakázkách, zajistí investice do inovací, poskytne pomoc při zakládání podniku a při překonávání administrativních překážek, podpoří se podnikavost a usnadní a zjednoduší přístup k financování, včetně přístupu k rizikovému kapitálu; vítá navýšení finančních prostředků přidělovaných na Program pro podnikání a inovace, který podporuje novátorství MSP; nicméně vyjadřuje politování nad skutečností, že návrh Komise nezajistil úplné provedení programu Inteligentní energie – Evropa;
13. připomíná Evropské komisi, že je třeba zlepšit zaměření a financování programů, pomocí kterých se má dosáhnout cílů iniciativy „Small Business Act“, jež stanovuje soubor deseti zásad, které mají malým a středním podnikům zajistit přívětivější podnikatelské prostředí;
14. blahopřeje Komisi k úspěchu, jehož dosáhla v rámci přípravné akce programu Erasmus pro mladé podnikatele, a vítá rozhodnutí začlenit tento program do programu pro konkurenceschopnost a inovace; vyjadřuje však politování nad tím, že malé množství finančních prostředků brání dalšímu rozšíření programu, v důsledku čehož jsou odmítáni zainteresovaní kvalifikovaní partneři; vyzývá proto Komisi, aby zajistila finanční prostředky pro dostatečný rozvoj programu v letech 2012 a 2013;
15. uznává, že je třeba předcházet tomu, aby MSP omezovaly své investice, zejména do výzkumu a vývoje; je přesvědčen, že posílení podpory, kterou Evropská investiční banka poskytuje malým a středním podnikům a oblasti infrastruktury, by mělo být klíčovou prioritou a že využívání této finanční podpory ze strany MSP proto musí být zvýšeno na nejvyšší možnou míru;
16. plně podporuje pilotní iniciativu týkající se projektových dluhopisů, jejímž cílem je uvolnit soukromé úspory a zlepšit škálu finančních nástrojů, které jsou k dispozici pro projekty v oblasti infrastruktury v odvětví energetiky, dopravy a IKT; zdůrazňuje, že je třeba patřičně využívat kritéria udržitelnosti EIB, a to ve stejné míře jako finanční kritéria;
17. požaduje, aby byly zřízeny konkrétní finanční nástroje na podporu iniciativ Evropského investičního fondu v oblasti výstavby nové evropské finanční infrastruktury pro sociální podnikání s cílem učinit z tohoto odvětví v Evropě rovnocenný ekonomický sektor;
18. připomíná, že má-li se dosáhnout cílů politik Unie v oblastech energetiky a klimatu, musí se ode dneška do roku 2020 do našeho energetického systému investovat přibližně 1 bilion EUR[9], a že chybí asi 100 miliard EUR pro financování rozvodných energetických sítí;
19. odsuzuje skutečnost, že na iniciativy zaměřené na posilování základních energetických cílů EU není poskytováno dostatečné množství finančních prostředků a že plán SET dostatečné finanční prostředky ještě stále nezískal, přestože o ně Parlament soustavně žádá;
20. domnívá se, že EU musí vynakládat investice, které Evropě zaručí přístup do kosmického prostoru a k orbitální infrastruktuře;
21. připomíná, že rok 2013 bude posledním rokem stávajícího programového období, a vyjadřuje obavy nad možnými škrty, pokud jde o výši prostředků na platby; zdůrazňuje, že je zásadně důležité, aby byly splněny závazky EU v rámci probíhajících projektů, a podporuje navrhované navýšení plateb, které přednesla Komise ve svém návrhu rozpočtu;
22. vítá dohodu dosaženou v prosinci 2011 ve věci financování dodatečných nákladů na program ITER, ale je toho názoru, že zajištění částky 360 milionů EUR v rozpočtu na rok 2013 by nemělo ohrozit úspěšné provádění dalších politik EU, zejména těch, které přispívají k dosažení cílů strategie EU 2020 v tomto posledním roce současného programového období, a zvláště nesouhlasí s tím, aby přerozdělení prostředků ohrozilo tuto rozpočtovou prioritu.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí | 31.5.2012 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 50 0 7 | ||
Členové přítomní při konečném hlasování | Gabriele Albertini, Amelia Andersdotter, Josefa Andrés Barea, Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Ivo Belet, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Giles Chichester, Jürgen Creutzmann, Pilar del Castillo Vera, Dimitrios Droutsas, Christian Ehler, Vicky Ford, Gaston Franco, Adam Gierek, Norbert Glante, András Gyürk, Fiona Hall, Edit Herczog, Kent Johansson, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Marisa Matias, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Vittorio Prodi, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Jens Rohde, Paul Rübig, Salvador Sedó i Alabart, Francisco Sosa Wagner, Patrizia Toia, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber | |||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování | Maria Badia i Cutchet, Ioan Enciu, Françoise Grossetête, Satu Hassi, Roger Helmer, Jolanta Emilia Hibner, Ivailo Kalfin, Seán Kelly, Eija-Riitta Korhola, Holger Krahmer, Zofija Mazej Kukovič, Vladimír Remek | |||
Náhradník (čl. 187 odst. 2) přítomný při konečném hlasování | Franziska Keller | |||
31. 5. 2012
STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
pro Rozpočtový výbor
k mandátu pro třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu na rok 2013
( 2012/2016(BUD) )
Navrhovatel: Georgios Stavrakakis
NÁVRHY
Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. domnívá se, že fiskální konsolidace musí být vyvážena investicemi, které jsou na jedné straně třeba ke splnění cílů stanovených ve Smlouvách a na druhé straně ke kompenzaci negativních dopadů stávající krize;
2. konstatuje, že členské státy a orgány EU musí za současné svízelné situace, v níž se nachází evropské hospodářství, společně uvažovat o „agendě pro růst“, aby politika konsolidace rozpočtů nabyla větší smysluplnosti a hodnověrnosti; domnívá se, že mobilizace nástrojů EU, a to jak strukturálních fondů, tak prostředků Evropské investiční banky, může v této souvislosti významně přispět k uskutečnění tohoto cíle;
3. zdůrazňuje, že politika soudržnosti již dlouho prokazuje svůj přínos jakožto investiční nástroj k účinnému dosažení růstu a vytváření pracovních míst, a to tím, že cíleně uspokojuje investiční potřeby regionů, čímž přispívá nejen k odstraňování rozdílů mezi regiony, ale také k ekonomickému oživení a rozvoji Unie jako celku;
4. s obavami konstatuje, že urychlení provádění většiny programů v rámci okruhu 1b vedlo na konci roku 2011 k podstatnému nahromadění nevyřízených plateb, což bude nutné řešit vyčleněním odpovídajícího množství prostředků na platby v roce 2012;
5. vyjadřuje rovněž obavy nad tím, že tyto nedostatky se pravděpodobně v roce 2013 zhorší, neboť se předpokládá další urychlení provádění programů v rámci okruhu 1b; vyzývá Radu a Komisi, aby okamžitě spolu s Parlamentem provedly analýzu a hodnocení údajů a požadavků s cílem neohrozit provádění programů v roce 2013; poukazuje na to, že nedostatek prostředků na platby by mohl ohrozit i programy, které v současné době dobře fungují, a narušit dosahování cílů, které si tyto programy stanovily;
6. vyzývá rovněž Radu a Komisi, aby pečlivě vyhodnotily skutečné potřeby, pokud jde o platby na rok 2013 v rámci okruhu 1b, neprováděly žádné škrty, které jsou nerealistické či nemohou být řádně odůvodněny, a aby nepřijímaly žádná rozhodnutí, která by byla v rozporu s výhledy, které poskytly samotné členské státy a z nichž Komise vycházela při vypracování návrhu rozpočtu; v této souvislosti zdůrazňuje, že se postaví proti jakémukoli snížení výše plateb oproti potřebám, které odhadla Komise na tomto základě.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí | 29.5.2012 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 39 1 0 | ||
Členové přítomní při konečném hlasování | François Alfonsi, Luís Paulo Alves, Jean-Paul Besset, Victor Boştinaru, Alain Cadec, Nikos Chrysogelos, Tamás Deutsch, Rosa Estaràs Ferragut, Danuta Maria Hübner, Vincenzo Iovine, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Mojca Kleva, Constanze Angela Krehl, Petru Constantin Luhan, Ramona Nicole Mănescu, Vladimír Maňka, Riikka Manner, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Ana Miranda, Jens Nilsson, Jan Olbrycht, Wojciech Michał Olejniczak, Markus Pieper, Monika Smolková, Ewald Stadler, Georgios Stavrakakis, Nuno Teixeira, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Hermann Winkler, Joachim Zeller, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska | |||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování | Ivars Godmanis, Lena Kolarska-Bobińska, Ivari Padar, László Surján, Giommaria Uggias | |||
31. 5. 2012
STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
pro Rozpočtový výbor
k mandátu ke třístrannému jednání o návrhu rozpočtu na rok 2013
( 2012/2016(BUD) )
Navrhovatelka: Esther de Lange
NÁVRHY
Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. konstatuje, že vzhledem k úsporným opatřením schváleným v mnoha členských státech s cílem vyrovnat vnitrostátní rozpočty a snížit veřejný dluh je třeba vytvořit realistický rozpočet EU stanovující jak pozitivní, tak negativní priority; konstatuje, že prostředky na závazky v rozpočtu na zemědělství a rozvoj venkova byly mírně zvýšeny – ve srovnání s rokem 2012 došlo ke zvýšení prostředků na závazky na zemědělství o 0,4 % a na rozvoj venkova o 1,3 % a ke zvýšení prostředků na platby na zemědělství o 0,5 % a na rozvoj venkova o 5,4 %, což vede k celkovému nárůstu prostředků na platby v okruhu 2 o 1,6 % a to je výrazně méně než navrhované zvýšení rozpočtu o 6,8 %; vyzývá Komisi, aby neustále hledala možnosti, jak v rozpočtu ušetřit, zejména snížením administrativních výdajů a financováním pouze skutečných potřeb;
2. poukazuje na to, že předpokládané rozpětí ve výši 809 milionů EUR na výdaje související s trhem a přímé podpory pod stropem okruhu 2 vykazuje oproti roku 2012 výrazné zvýšení, které je podle Komise převážně důsledkem jednorázového účinku, který vyvolalo ukončení činnosti Fondu pro restrukturalizaci odvětví cukru; vyjadřuje spokojenost s tím, že toto rozpětí znamená, že v roce 2013 nebude uplatněn mechanismus finanční kázně;
3. s ohledem na nadcházející přistoupení Chorvatska dne 1. července 2013 očekává, že bude urychleně přijata revize víceletého finančního rámce (VFR), a to v souladu s bodem 29 IID („Úprava finančního rámce v důsledku rozšíření“), a žádá Komisi, aby předložila svůj návrh na odpovídající dodatečné prostředky, jakmile příslušný akt o přistoupení ratifikují všechny členské státy;
4. konstatuje, že bylo navrhnuto 5,4% zvýšení prostředků na platby na rozvoj venkova; vyzývá Komisi, aby ověřila, že toto zvýšení je správné a odpovídá skutečným potřebám členských států; naléhavě vyzývá Komisi, aby sledovala správné provádění projektů v oblasti rozvoje venkova, a zajistila tak legitimitu výdajů EU; zdůrazňuje, že programy druhého pilíře SZP jsou hlavním hnacím motorem rozvoje venkova a musí být zaměřené na tvorbu růstu, přidané hodnoty a pracovních míst ve venkovských oblastech;
5. konstatuje, že navrhované zvýšení přímých plateb je zejména důsledkem probíhajícího zavádění přímých plateb v členských státech EU-12, čímž vznikl dodatečný rozpočtový požadavek na 860 milionů EUR v roce 2013, zatímco se předpokládá, že výdaje na intervence na trhu se díky vyššímu objemu účelově vázaných příjmů a příznivé tržní situaci ve většině odvětví sníží;
6. vyjadřuje znepokojení nad volatilitou zemědělských trhů, která způsobuje nejistotu zemědělcům a zemědělským podnikům; vyzývá Komisi, aby sledovala vývoj na zemědělských trzích a v případě potřeby rychle a účinně reagovala; důrazně vyzývá Komisi, aby zemědělcům poskytla prostředky pro období krize a více informací o tom, jak reagovat na volatilitu trhů;
7. vyjadřuje znepokojení nad dlouhodobými problémy v odvětví ovoce a zeleniny kvůli nepříznivému počasí, a zdůrazňuje proto, že je třeba vyčlenit dodatečné zdroje na opatření v oblasti prevence a řízení krizí přijímaná organizacemi výrobců; konstatuje, že toto odvětví čelí v některých členských státech vážným problémům již od roku 2011 v důsledku řešení výskytu infekce EHEC; zdůrazňuje významnou úlohu, kterou mohou hrát podpůrná opatření při zlepšování situace v tomto odvětví;
8. konstatuje, že prostředky vyčleněné na některé rozpočtové položky, mj. na program „Mléko do škol“, byly výrazně sníženy, a žádá Komisi, aby tento krok Parlamentu zdůvodnila;
9. konstatuje, že Komise neuskutečnila řadu klíčových pilotních projektů požadovaných Parlamentem: „Evropské středisko pro monitorování cen zemědělských produktů a marží“, „opatření proti spekulaci se zemědělskými komoditami“ a „výměna osvědčených postupů při zjednodušování podmíněnosti“; znovu opakuje, že tyto otázky jsou pro Parlament stále prioritami, a očekává od Komise podrobné vysvětlení, proč tyto pilotní projekty neuskutečnila a jakým způsobem plánuje se těmto prioritám v budoucnu věnovat;
10. zdůrazňuje dlouhodobou nerovnováhu v potravinářském dodavatelském řetězci, v němž je postavení primárních výrobců výrazně slabší než postavení všech ostatních aktérů; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala opatření ke zvýšení transparentnosti cen a marží v potravinářském dodavatelském řetězci; zdůrazňuje význam pilotních projektů v této oblasti.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí | 31.5.2012 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 30 1 2 | ||
Členové přítomní při konečném hlasování | John Stuart Agnew, José Bové, Luis Manuel Capoulas Santos, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Julie Girling, Béla Glattfelder, Sergio Gutiérrez Prieto, Martin Häusling, Esther Herranz García, Peter Jahr, Elisabeth Jeggle, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, George Lyon, James Nicholson, Georgios Papastamkos, Marit Paulsen, Britta Reimers, Alfreds Rubiks, Sergio Paolo Francesco Silvestris, Alyn Smith, Marc Tarabella | |||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování | Luís Paulo Alves, Pilar Ayuso, María Auxiliadora Correa Zamora, Esther de Lange, Christa Klaß, Astrid Lulling, Hans-Peter Mayer | |||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování | Bill Newton Dunn | |||
31. 5. 2012
STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
pro Rozpočtový výbor
k mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2013
( 2012/2016(BUD) )
Navrhovatel: Salvatore Iacolino
NÁVRHY
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. lituje, že i přes rostoucí ambice EU, pokud jde o prostor svobody, bezpečnosti a práva, a možnosti dané současným víceletým finančním rámcem vykazuje návrh rozpočtu navržený Komisí v podokruhu 3a pouze velmi malé zvýšení oproti roku 2012;
2. trvá na tom, že i přes hospodářskou krizi a snahu o racionalizaci výdajů je rozpočtový rok 2013 překlenovacím rokem, který otevírá cestu k novému víceletému finančnímu rámci; je proto třeba, aby byl rozpočet na rok 2013 výší svých prostředků odpovídající jako předpoklad pro finanční rámec na období 2014–2020;
3. zdůrazňuje, že je důležité zaměřit rozpočet EU na přidanou hodnotu EU a maximalizovat účinnost vnitrostátního financování v oblastech společného zájmu;
4. vyjadřuje politování nad škrty navrhovanými Komisí u programu pro prevenci a boj proti organizovanému zločinu, a to vzhledem k důležitosti této oblasti pro EU, kterou prokazuje nedávné zřízení zvláštního výboru pro organizovaný zločin, korupci a praní peněz, a zdůrazňuje, že musí být k dispozici finanční prostředky na prevenci trestné činnosti;
5. lituje skutečnosti, že se u programu Základní práva a občanství navrhuje pouze malé zvýšení a že rozpočet pro Evropský rok občanů je nejnižším rozpočtem, jaký byl kdy na evropský rok vyčleněn; žádá proto, aby byly přiděleny dostatečné zdroje na prosazování a ochranu základních práv a práv občanů a boj proti diskriminaci, zejména v situaci, kdy sílí atmosféra nesnášenlivosti vyplývající ze současné finanční krize;
6. vítá zvýšení rozpočtových prostředků u čtyř fondů v rámci programu Solidarita a řízení migračních toků ve srovnání s rozpočtem na rok 2012; hluboce však lituje nerovnováhy mezi jednotlivými fondy, přičemž prioritou je Fond pro vnější hranice a Evropský návratový fond; zdůrazňuje, že proporčně vyvážený podíl finančních zdrojů by měl přidělen i uprchlickému fondu a fondu pro integraci; domnívá se, že by měly být dány k dispozici dostatečné finanční zdroje na přemísťování migrantů v rámci EU na základě solidarity s členskými státy, které vzhledem ke své zeměpisné poloze čelí neúměrným migračním tlakům;
7. domnívá se, že vzhledem k tomu, že jde o jednu z priorit strategie vnitřní bezpečnosti EU, měly byl být v odpovídajících rozpočtových položkách k dispozici přiděleny prostředky na potřeby v oblasti počítačové bezpečnosti, a mělo by se také plně využívat možných synergií mezi stávajícími programy; trvá na tom, že intenzívnění boje proti počítačové kriminalitě na úrovni Unie prostřednictvím připravovaného Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) bude vyžadovat odpovídající financování, a vyjadřuje proto politování na škrty, které navrhuje Komise u Europolu, protože úkoly centra, jak je Komise formulovala, nelze v rámci současných lidských a finančních zdrojů Europolu plnit;
8. považuje za nezbytné vytvořit v programu Prevence a boj proti trestné činnosti kladnou rezervu s cílem podpořit kroky vedoucí k lepší koordinaci činnosti při boji proti počítačové kriminalitě, kterou vyvíjejí různé agentury, mj. agentura ENISA;
9. bere na vědomí výrazné zvýšení prostředků na závazky a v poměru k tomu nízkou úroveň prostředků na platby u SIS II; upozorňuje na to, že podle celkového časového rozvrhu SIS II by měly být v roce 2013 dokončeny jeho vývoj a přemístění a agentura pro IT systémy by měla převzít správu systému; zpochybňuje proto navrhované výrazné zvýšení rozpočtu v této finální fázi před předpokládaným uvedením SIS II do provozu; doporučuje, aby byla velká část rozpočtu na SIS II ponechána v rezervě, dokud nenastane pokrok v přípravě uvedení systému do provozu a příslušné částky nebudou v souladu s finančním plánem;
10. trvá na tom, že agenturám by se mělo na základě jejich výstupů a výsledků a s přihlédnutím k celkové situaci veřejných financí v EU dostat odpovídajících finančních prostředků a měli by jim být přiděleni zaměstnanci, které k provádění svých činností nezbytně potřebují;
11. lituje toho, že Komise navrhla pro úřad EASO lidské a finanční zdroje, které jsou nedostatečné k zajištění jeho dalšího rozvoje a fungování; poznamenává, že úřad EASO bude mít stěžejní roli zejména při úspěšném uplatňování mechanismu včasného varování, připravenosti a řešení krizí, jak o něm hovoří závěry Rady ze dne 8. března 2012;
12. domnívá se, že agentura Frontex by vzhledem ke svým rozšířeným úkolům, zejména v oblasti základních práv a budoucího zavádění systému EUROSUR, měla co nejdříve jmenovat zmocněnce pro základní práva a veškeré dodatečné rozpočtové prostředky na nová místa by měly být zapsány do rezervy, dokud nebude tato funkce obsazena; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby zvláštní finanční prostředky pro případ nouzových situací byly uvolňovány rychle a byly přidělovány podle vývoje situace;
13. trvá na tom, aby byly přiděleny specifické finanční prostředky na vytvoření pohraničních kontrol zaměřených na ochranu osob, které plně respektují základní práva migrantů a jsou v souladu s Listinou základních práv EU, a to i v rámci operací agentury Frontex;
14. vítá úlohu financování EU při podpoře solidarity mezi členskými státy a se třetími zeměmi v oblasti migrace a azylu.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí | 31.5.2012 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 48 5 4 | ||
Členové přítomní při konečném hlasování | Jan Philipp Albrecht, Mario Borghezio, Rita Borsellino, Emine Bozkurt, Arkadiusz Tomasz Bratkowski, Simon Busuttil, Philip Claeys, Carlos Coelho, Ioan Enciu, Cornelia Ernst, Monika Flašíková Beňová, Hélène Flautre, Kinga Göncz, Nathalie Griesbeck, Anna Hedh, Salvatore Iacolino, Sophia in ‘t Veld, Lívia Járóka, Timothy Kirkhope, Juan Fernando López Aguilar, Baroness Sarah Ludford, Svetoslav Hristov Malinov, Véronique Mathieu, Anthea McIntyre, Jan Mulder, Georgios Papanikolaou, Jacek Protasiewicz, Carmen Romero López, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Renate Sommer, Rui Tavares, Wim van de Camp, Axel Voss, Renate Weber, Cecilia Wikström, Auke Zijlstra | |||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování | Alexander Alvaro, Vilija Blinkevičiūtė, Birgit Collin-Langen, Dimitrios Droutsas, Evelyne Gebhardt, Stanimir Ilchev, Iliana Malinova Iotova, Franziska Keller, Ádám Kósa, Juan Andrés Naranjo Escobar, Hubert Pirker, Zuzana Roithová, Salvador Sedó i Alabart, Marie-Christine Vergiat | |||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování | Adam Bielan, Françoise Castex, Marielle Gallo, Esther Herranz García, Seán Kelly | |||
30. 5. 2012
STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti
pro Rozpočtový výbor
k mandátu ke třístrannému jednání o návrhu rozpočtu na rok 2013
( 2012/2016(BUD) )
Navrhovatel: Enrique Guerrero Salom
NÁVRHY
Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
A. jsa si vědom situace v oblasti veřejných financí na vnitrostátních úrovních a vzhledem k tomu, že rozpočet Unie mj. představuje jedinečný nástroj pro urychlování investic, který by měl být v období krize posílen,
B. s ohledem na svá usnesení ze dne 14. března 2012 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2013 – oddíl III – Komise[10] a ze dne 8. června 2011 nazvané Investice do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu[11],
1. zastává názor, že rok 2013 by mohl být, vlastně musí být, zlomovým bodem v řešení krize a rozpočtová politika sama o sobě by neměla brzdit možné obnovení růstu; proto se domnívá, že následující víceletý finanční rámec na období 2014–2020 by měl nastavit větší rovnováhu mezi omezujícími opatřeními a opatřeními, která podporují tvorbu pracovních míst a návrat do zaměstnání;
2. zdůrazňuje, že rok 2013 je předvolebním rokem, který vyžaduje posílení komunikační politiky, jež bude informovat občany o jejich volebních právech a o otázkách, které jsou při evropských volbách ve hře;
3. vyslovuje politování nad tím, že Evropský rok občanů, kterému je rok 2013 věnován, nezískal dodatečné prostředky z rozpočtu Unie, a vyzývá Komisi, aby zajistila účinné zohlednění cílů tohoto roku v rámci provádění politik Unie;
4. zdůrazňuje, že účinné provádění evropské občanské iniciativy vyžaduje, aby Komise a Evropský parlament navrhly vhodné a spravedlivé financování veřejných slyšení;
5. domnívá se, že je třeba, aby politické strany na evropské úrovni a evropské nadace měly k dispozici dostatečné finanční prostředky k plnění úlohy, kterou stranám ukládají Smlouvy, pokud jde o zvyšování povědomí veřejnosti o evropských politikách a vyjadřování vůle občanů; očekává návrh Komise na vytvoření nové položky ve finančním nařízení, která by byla věnována výhradně financování evropských stran a nadací a byla podle toho adekvátně uzpůsobena.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí | 30.5.2012 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 14 3 0 | ||
Členové přítomní při konečném hlasování | Alfredo Antoniozzi, Andrew Henry William Brons, Andrew Duff, Ashley Fox, Roberto Gualtieri, Enrique Guerrero Salom, Gerald Häfner, Stanimir Ilchev, Paulo Rangel, Algirdas Saudargas, Rafał Trzaskowski, Manfred Weber | |||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování | John Stuart Agnew, Zuzana Brzobohatá, Dimitrios Droutsas, Anneli Jäätteenmäki, György Schöpflin | |||
1. 6. 2012
STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
pro Rozpočtový výbor
k mandátu pro třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu na rok 2013
( 2012/2016(BUD) )
Navrhovatelka: Mary Honeyball
NÁVRHY
Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. zdůrazňuje, že podle článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie je podpora rovnosti mezi muži a ženami základním principem Evropské unie; zdůrazňuje, že otázka rovnosti pohlaví by měla být začleněna do všech politik a měla by jí být věnována pozornost na všech úrovních rozpočtového procesu;
2. uznává, že je nezbytné, aby prostředky vyplácené v době úsporných opatření byly využívány obezřetně a prozíravě, a proto zdůrazňuje, že je důležité účinně využívat finanční prostředky EU, které u všech projektů vytváří přidanou hodnotu; poukazuje na skutečnost, že je nyní, v čase krize a obtížné hospodářské situace, důležitější a naléhavější než kdykoli dříve přistoupit k rozhodné obraně práv těch skupin osob, které jsou naprosto bezprostředně postiženy důsledky této krize, zejména tedy žen; zdůrazňuje, že rovnost mezi ženami a muži není jen otázkou spravedlnosti, nýbrž se rovněž ukázalo, že má kladný dopad i na hospodářství;
3. proto opět vyzývá k tomu, aby se při přípravě rozpočtu přihlíželo k rovnosti mužů a žen při posuzování a restrukturalizaci všech rozpočtových programů, opatření a politik ve snaze zjistit, do jaké míry jsou nebo nejsou prostředky rozdělovány v souladu se zásadou rovnosti pohlaví, a v konečném důsledku dosáhnout neutrality z hlediska pohlaví tak, aby byl každý jednotlivec posuzován stejně bez ohledu na pohlaví;
4. upozorňuje na nutnost zajistit navýšení financování akcí plánovaných ve strategii Komise pro rovnost mezi ženami a muži na období 2010–2015, dále bere v úvahu vícenásobnou diskriminaci, které čelí mimo jiné ženy z řad přistěhovalců, romské ženy, ženy se zdravotním postižením, lesbičky a starší ženy, a zasazuje se o přijetí metody sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví v rámci evropských i vnitrostátních strategií s cílem účinněji prosazovat rovnost mezi muži a ženami; zdůrazňuje, že je důležité potvrdit závazek začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do všech činností Komise;
5. zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit vyšší prostředky na boj proti všem formám diskriminace žen; vyzývá zejména Komisi, aby poskytla finanční zdroje na cílený odvětvový výzkum a získávání informací, osvětové a školicí akce, které se týkají problému platových rozdílů mezi muži a ženami a na odstraňování násilí páchaného na ženách;
6. připomíná členským státům, aby využívaly finanční prostředky z Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj k prosazování rovnosti mezi ženami a muži, zejména v oblasti zaměstnanosti, a to nikoli pouze zohledňováním zásady rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že opatření by měla být zaměřena na zranitelné skupiny žen, přičemž by měly být zohledněny důsledky hospodářské krize a mělo by být investováno do kvalitních veřejných služeb a zejména do zajištění vysoce kvalitních a cenově dostupných služeb péče o děti, starší osoby a jiné závislé osoby; zejména upozorňuje na ESF, pro který musí být zajištěny dostatečné kapacity s cílem podporovat politiky zaměřené na rovnost, vysoce kvalitní stálá pracovní místa a spravedlivé přerozdělování příjmů; vyzývá k začlenění genderového hlediska do regulace a čerpání prostředků ze všech fondů EU, jakož i ke skutečné rozpočtové transparentnosti;
7. vítá rozhodnutí Komise zahájit legislativní kroky k řešení nedostatku žen ve správních radách podniků; naléhavě vyzývá Komisi, aby ve svých legislativních návrzích připravila a čerpala příslušné rozpočtové položky pro zvýšení počtu žen ve správních radách podniků; žádá, aby Komise rovněž vytvořila opatření ke zvýšení počtu žen ve vedoucích pozicích ve všech oblastech života, a zejména za účelem zvýšení počtu žen činných v politickém životě;
8. zdůrazňuje, že opatření zaměřená na boj proti násilí na základě pohlaví musí být dostatečně financována; vyzdvihuje, jak důležitou úlohu sehrál program pro předcházení všem formám násilí a jeho potírání (DAPHNE) v odstraňování násilí páchaného na ženách a dívkách v Evropské unii a zdůrazňuje, že je důležité zvýšit finanční prostředky pro tento program na rok 2013;
9. bere na vědomí rozhodnutí Komise vytvořit flexibilnější program financování činností vykonávaných GŘ JUST v rámci kapitol spravedlnost, právo a občanství; vyzývá Komisi, aby zvážila nižší finanční limit vyčleněný na odstraňování násilí páchaného na ženách, aby mohla zajistit udržitelnost dalších činností v této oblasti;
10. poukazuje na důležitou úlohu, kterou při prosazování rovnosti mužů a žen a boji proti diskriminaci v Evropské unii mají prostředky programu PROGRESS a jeho části zaměřené na rovnost pohlaví a zákaz diskriminace; vyzývá k tomu, aby tyto rozpočtové prostředky nebyly v posledním roce víceletého finančního rámce pro období 2007–2013 kráceny a aby bylo zaručeno, že pro následující víceletý finanční rámec pro období 2014–2020 budou zajištěny finanční prostředky;
11. potvrzuje, že je nezbytné navýšit finanční prostředky Evropskému institutu pro rovnost žen a mužů, aby mohl v plné míře plnit své základní cíle, které sestávají z podpory rovnosti žen a mužů a činností orgánů a institucí EU, rotujícího předsednictví Rady EU a podpory členských států, pokud jde o poskytování důležitých studií, dat a statistik, které se týkají politik v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropě;
12. vyslovuje politování nad skutečností, že velký počet žen žije i nadále v chudobě nebo jim hrozí, že se ocitnou v chudobě – zejména jde o ženy se zvláštními potřebami, například ženy se zdravotním postižením, ženy z řad přistěhovalců nebo menšin, starší ženy a matky samoživitelky; vyzývá Komisi, aby na vyřešení tohoto problému vyčlenila finanční prostředky a věnovala mu zvláštní pozornost, a to jak při přípravě, tak i při čerpání příslušných rozpočtových prostředků a také v rámci provádění přijatých politik;
13. žádá Komisi, aby zahájila pilotní projekty v následujících oblastech:
– opatření zaměřená na stanovení forem hospodářské podpory pro domácnosti s jedním rodičem v Evropě,
– opatření zaměřená na vývoj ukazatelů pro srovnání stavu provádění „Evropské charty pro rovné postavení žen a mužů v místním životě“ s jejími cíli,
– opatření pro boj proti obchodování se ženami a prostituci, a zejména účinná opatření na ochranu otevřeně vypovídajících obětí, kterým je třeba zajistit práci a práva a podpořit jejich sociální začleňování, a také opatření pro boj proti obchodníkům s lidmi a pro podporu rozvojové pomoci v zemi obětí,
– opatření zaměřená na zaměstnávání žen na pracovních místech šetrných k životnímu prostředí a na jejich zapojení do ekologické transformace,
14. vítá otevřené konzultace Komise týkající se činností v rámci Evropského roku občanství 2013; vyzývá Komisi, aby do rozpočtu začlenila prostředky určené na specifické činnosti genderové povahy včetně opatření určených na zvýšení zastoupení žen v politice na místní, národní a evropské úrovni se zvláštním zaměřením na ženy z řad menšin, ženy se zdravotním postižením, starší ženy a matky samoživitelky, které jsou často terčem některé z forem vícenásobné diskriminace;
15. zdůrazňuje význam sociálních partnerů v navrhování a provádění účinných projektů EU s cílem podporovat rovnost a odstranit diskriminaci; zdůrazňuje, že mnoho nevládních organizací činných na různých úrovních významně přispívá k rozvoji politiky zaměřené na všeobecné cíle programů DAPHNE a PROGRESS na evropské úrovni;
16. podtrhuje, že je důležité poskytnout odpovídající finanční prostředky na opatření na podporu rovnosti pohlaví ve třetích zemích pod podmínkou, že budou dodržována lidská práva, základní svobody a podporována demokracie; zdůrazňuje, že je nutné, aby EU financovala opatření pro odstranění obchodování s lidmi a násilí na základě pohlaví ve třetích zemích, zvláště opatření proti mrzačení ženských pohlavních orgánů, dále programy zvyšující účast žen na vzdělávání, zaměřující se na boj proti negramotnosti žen a na podporu zastoupení žen v rozhodovacích procesech a podporu podnikatelských aktivit žen;
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí | 30.5.2012 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 21 2 1 | ||
Členové přítomní při konečném hlasování | Regina Bastos, Andrea Češková, Iratxe García Pérez, Mikael Gustafsson, Mary Honeyball, Lívia Járóka, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Nicole Kiil-Nielsen, Silvana Koch-Mehrin, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Astrid Lulling, Elisabeth Morin-Chartier, Siiri Oviir, Antonyia Parvanova, Joanna Senyszyn, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Britta Thomsen, Angelika Werthmann, Inês Cristina Zuber | |||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování | Vilija Blinkevičiūtė, Minodora Cliveti, Ana Miranda, Norica Nicolai, Antigoni Papadopoulou | |||
PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO RYBOLOV
Výbor pro rybolov
předseda
IPOL-COM.PECH D(2012) 24881
Pan Alain Lamassoure
předseda Rozpočtového výboru
ASP 13E205
Věc: Rozpočtové priority výboru pro rybolov (PECH) na rok 2013 – usnesení o mandátu ke třístranným rozhovorům
Vážený pane předsedo,
Vážený pane kolego,
specializované výbory se mají v rámci rozpočtového procesu na rok 2013 vyjádřit k usnesení o mandátu k následujícím třístranným rozhovorům. Vzhledem k vnitřnímu harmonogramu výboru PECH a s ohledem na dané lhůty nebude tento výbor schopen dodat své stanovisko v náležité formě. Navrhuji Vám proto, abyste vzal v úvahu skutečnosti, které zohledňují naše odvětvové priority pro rok 2013.
Tento dopis byl konzultován s všemi koordinátory skupin našeho výboru i s naším zpravodajem pro rozpočet na rok 2013 panem Crescenziem Rivellinim. Rovněž navazuje na závěry strukturovaného dialogu o politických a legislativních prioritách na rok 2013, který dne 20. 3. 2012 vedli členové výboru PECH s komisařkou Mariou DAMANAKI.
Priority výboru PECH lze shrnout do následujících pěti bodů:
1. výbor PECH považuje za první prioritu zachování víceleté koherence přidělených prostředků mezi prostředky na závazky a prostředky na platby, aby mohl podporovat cíle společné rybářské politiky (SRP) s ohledem na její nadcházející reformu a aby mohl plánovat zapojení Chorvatska do politik týkajících se rybolovu a do námořních záležitostí. Jakékoli snížení prostředků oproti roku 2012 by tudíž bylo nepřijatelné.
2. je třeba významně posílit financování Evropského rybářského fondu z následujících důvodů:
– je nutné více podporovat rozvoj udržitelné akvakultury, pobřežní, drobný a rodinný rybolov a malé a střední podniky působící v tomto odvětví; nevyhnutelné zvyšování nákladů na řízení a výrobních nákladů negativně ovlivňuje příjmy i zaměstnanost, čímž se tradiční námořní hospodářství do budoucna zadlužuje; je proto nutné podporovat místní zaměstnanost s cílem udržet stávající síť drobných pobřežních a rodinných rybářů,
– dále je nezbytné podporovat a prosazovat zapojení mladých odborníků do tohoto odvětví, aby se zachovala co nejpříhodnější socioekonomická rovnováha a bylo možné splnit cíle strategie EU 2020 v oblasti zaměstnanosti,
– rovněž je v souvislosti s přistoupení Chorvatska vhodné zvýšit rozpočtové výdaje na zmodernizování loďstva tím, že se zlepší hygiena a bezpečnost na lodích a tím i pracovní podmínky; tyto snahy se netýkají pouze pracovních podmínek, ale neoddělitelně souvisí i s omezením intenzity rybolovu podporou selektivnějších postupů rybolovu, při nichž dochází k eliminací odpadů, a s bezpečností potravin u mořských produktů díky lepším podmínkám skladování;
3. dále je nutné zajistit dostatečné finanční prostředky na vědecký výzkum a shromažďování údajů v oblasti zachování, řízení a udržitelného využívání rybolovných zdrojů (11.07);
4. mimo jiné je třeba zdůraznit význam dohledu (11.08) nad rybolovnými činnostmi a zejména stěžejní úlohu Evropské agentury pro kontrolu rybolovu, v jejímž případě by jakékoli snížení prostředků mělo neblahé následky pro celé odvětví a výbor pro rybolov toto snížení zásadně odmítá;
5. návrh neposkytnout prostředky na závazky na integrovanou námořní politiku se v tomto stavu považuje za nepřípustný.
Doufáme, že rozpočtový výbor a jeho hlavní zpravodaj pan Giovanni LA VIA podpoří tyto priority a bude možné je začlenit do usnesení o mandátu ke třístranným rozhovorům.
S úctou
Gabriel Mato Adrover Crescenzio Rivellini
předseda zpravodaj
Kopie: pan Giovanni LA VIA, hlavní zpravodaj pro rozpočet 2013
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí | 20.6.2012 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 34 3 3 | ||
Členové přítomní při konečném hlasování | Richard Ashworth, Francesca Balzani, Reimer Böge, Zuzana Brzobohatá, Andrea Cozzolino, James Elles, Eider Gardiazábal Rubial, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Estelle Grelier, Lucas Hartong, Jutta Haug, Monika Hohlmeier, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Anne E. Jensen, Ivailo Kalfin, Sergej Kozlík, Giovanni La Via, George Lyon, Barbara Matera, Claudio Morganti, Juan Andrés Naranjo Escobar, Nadezhda Neynsky, Dominique Riquet, Alda Sousa, László Surján, Helga Trüpel, Angelika Werthmann | |||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování | Alexander Alvaro, Franziska Katharina Brantner, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Jürgen Klute, Jan Mulder, María Muñiz De Urquiza, Georgios Papastamkos, Paul Rübig, Peter Šťastný, Theodor Dumitru Stolojan | |||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování | Rosa Estaràs Ferragut, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz | |||