Dokument ze zasedání

 

A7-0278/2012

25. 9. 2012

***I

ZPRÁVA

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ročních finančních výkazech, konsolidovaných finančních výkazech a souvisejících zprávách některých forem podniků

( COM(2011)0684 – C7‑0393/2011 – 2011/0308(COD) )

Výbor pro právní záležitosti

Zpravodaj: Klaus-Heiner Lehne

 

PR_COD_1amCom

 

 

Vysvětlivky

  *  Postup konzultací

  ***  Postup souhlasu

  ***I  Řádný legislativní postup (první čtení)

  ***II  Řádný legislativní postup (druhé čtení)

  ***III  Řádný legislativní postup (třetí čtení)

 

(Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu.)

 

 

 

 

 

Pozměňovací návrhy k návrhu aktu

V pozměňovacích návrzích Parlamentu je pozměněný text zvýrazněn tučnou kurzivou. Zvýraznění normální kurzivou je upozorněním pro technická oddělení a označuje části návrhu aktu, u nichž je navržena oprava, a má sloužit k usnadnění vypracování konečného znění (např. zjevné chyby nebo vynechání textu v některé jazykové verzi). Tyto navržené opravy podléhají dohodě příslušných oddělení.

 

V záhlaví každého pozměňovacího návrhu k existujícímu aktu, který má být návrhem aktu pozměněn, je na třetím řádku uveden existující akt a na čtvrtém řádku ustanovení existujícího aktu, kterého se pozměňovací návrh týká. Převzaté části ustanovení existujícího aktu, které Parlament hodlá změnit, zatímco návrh aktu tento úsek nezměnil, jsou označeny tučně. Případné vypuštění takovýchto úseků se označuje [...].

 

 

 

OBSAH

Strana

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU  5

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci  63

STANOVISKO Výboru pro rozvoj  73

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru  90

POSTUP  118

 

 

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ročních finančních výkazech, konsolidovaných finančních výkazech a souvisejících zprávách některých forem podniků

( COM(2011)0684 – C7‑0393/2011 – 2011/0308(COD) )

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě ( COM(2011)0684 ),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 50 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0393/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod a Hospodářského a měnového výboru ( A7-0278/2012 ),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

 

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Koordinace předpisů členských států týkajících se struktury a obsahu ročních finančních výkazů a zpráv vedení společnosti, použitých oceňovacích bází a zveřejňování těchto dokumentů ve vztahu mimo jiné k akciovým společnostem a společnostem s ručením omezeným je důležitá zejména pro ochranu akcionářů, společníků a třetích osob. U uvedených forem podniků je nutno tyto oblasti souběžně koordinovat, poněvadž na jedné straně vyvíjejí některé podniky činnost ve více členských státech a na druhé straně jsou třetím osobám poskytovány jako záruka jen čistá aktiva podniku.

(3) Koordinace předpisů členských států týkajících se struktury a obsahu ročních finančních výkazů a zpráv vedení společnosti, použitých oceňovacích bází a zveřejňování těchto dokumentů ve vztahu mimo jiné k akciovým společnostem a společnostem s ručením omezeným je důležitá zejména pro ochranu akcionářů, společníků a třetích osob, zejména pokud jde o pravidla pro zachování kapitálu a omezení rozdělování zisku stanovená ve druhé směrnici Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření1. U uvedených forem podniků je nutno tyto oblasti souběžně koordinovat, poněvadž na jedné straně vyvíjejí některé podniky činnost ve více členských státech a na druhé straně by to se to mohlo dotknout třetích osob nad rámec čistých aktiv podniku.

 

__________________

 

1 Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 1.

 

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3a) Roční finanční výkazy vypracované na obezřetném základě by měly podávat věrný a poctivý obraz o finanční situaci podniku. Roční finanční výkazy mají různé cíle, a to nejen poskytovat informace pro investory na kapitálových trzích, ale také podávat přehled o provedených transakcích a sloužit potřebám správy a řízení podniků. Evropská účetní pravidla musí dosáhnout odpovídající rovnováhy mezi zájmy příjemců finančních výkazů a zájmem společnosti nebýt zbytečně zatěžován požadavky v oblasti výkaznictví.

 

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7) Malé, střední a velké podniky by měly být vymezeny a vzájemně odlišovány na základě bilanční sumy, obratu a průměrného počtu zaměstnanců, neboť tyto ukazatele zpravidla objektivně vypovídají o velikosti podniku.

(7) Mikropodniky a malé, střední a velké podniky by měly být vymezeny a vzájemně odlišovány na základě bilanční sumy, obratu a průměrného počtu zaměstnanců, neboť tyto ukazatele zpravidla objektivně vypovídají o velikosti podniku.

 

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7a) Mikrosubjekty mají na splnění náročných požadavků stanovených právními předpisy omezené zdroje. Navzdory tomu často podléhají stejným pravidlům finančního výkaznictví jako větší společnosti. Tato pravidla pro ně představují zátěž, která není úměrná jejich velikosti, a je proto pro nejmenší společnosti ve srovnání s většími společnostmi nepřiměřená. Proto by mělo být možné osvobodit mikrosubjekty od některých povinností, které pro ně mohou představovat zbytečně náročnou administrativní zátěž. Mikrosubjekty by však měly i nadále podléhat veškerým vnitrostátním povinnostem ohledně vedení záznamů, které zachycují jejich obchodní transakce a finanční situaci.

 

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) V zájmu zveřejňování srovnatelných a rovnocenných informací by měly zásady vykazování a oceňování zahrnovat zásadu nepřetržitého trvání účetní jednotky, zásadu opatrnosti a akruální princip. Nemělo by být dovoleno provádět kompenzaci stavu majetku a závazků na straně jedné a nákladů a výnosů na straně druhé a složky majetku a závazků by měly být oceňovány odděleně. Položky finančních výkazů by měly být prezentovány takovým způsobem, aby odpovídaly ekonomické či obchodní podstatě uskutečněné transakce či ujednání. Vykazování, oceňování, prezentace a zveřejňování položek ve finančních výkazech by se mělo řídit zásadou významnosti.

(8) V zájmu zveřejňování srovnatelných a rovnocenných informací by měly zásady vykazování a oceňování zahrnovat zásadu nepřetržitého trvání účetní jednotky, zásadu opatrnosti a akruální princip. Kompenzaci stavu majetku a závazků na straně jedné a nákladů a výnosů na straně druhé by mělo být dovoleno provádět pouze ve výjimečných a přesně vymezených případech a složky majetku a závazků by měly být oceňovány odděleně. Položky finančních výkazů by měly být prezentovány takovým způsobem, aby nejen odpovídaly ekonomické či obchodní podstatě uskutečněné transakce či ujednání, ale aby také splňovaly právní formu. Prezentace a zveřejňování položek ve finančních výkazech by se mělo řídit zásadou významnosti.

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) Vzhledem k tomu, že je nutno zajistit srovnatelnost finančních údajů v celé Unii, je nutné, aby členské státy umožnily u některých finančních nástrojů systém účtování v reálných hodnotách. Systémy účtování v reálných hodnotách navíc nabízejí informace, jež mohou být pro uživatele finančních výkazů relevantnější nežli informace, jež vycházejí z pořizovací ceny či výrobních nákladů. Členské státy by proto měly povolit, aby systém účtování v reálných hodnotách přijaly pro sestavování ročních i konsolidovaných finančních výkazů či pouze pro sestavování konsolidovaných finančních výkazů všechny podniky či jen některé druhy podniků. Členské státy by navíc měly mít možnost povolit či vyžadovat, aby bylo v reálných hodnotách účtováno o majetku, u nějž se nejedná o finanční nástroje.

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) K tomu, aby byli uživatelé finančních výkazů s to srovnávat finanční situaci podniků po celé Unii, je nutno stanovit jednotné členění rozvahy. Členské státy by však měly mít možnost povolit či vyžadovat, aby podniky toto členění upravily a předkládaly rozvahu, v níž budou rozlišeny krátkodobé a dlouhodobé položky. U výsledovky by měla být zavedena možnost, aby její členění zachycovalo povahu či funkci nákladů. Členské státy by měly ustavit, že používána má být jedna, nebo obě podoby tohoto členění. Členské státy by měly mít rovněž možnost povolit, aby podniky namísto výsledovky sestavené v jednom z předepsaných členění předkládaly výkaz finančních výsledků (statement of performance). Pro malé a střední podniky by mělo u požadovaného členění uvedených výkazů platit zjednodušení.

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) Informace prezentované v rozvaze a výsledovce by měly být doplněny údaji v komentáři k finančním výkazům. Uživatelé finančních výkazů potřebují zpravidla jen v omezeném rozsahu doplňující informace o malých podnicích a pro tyto podniky může být nákladné tyto doplňující informace za účelem zveřejnění shromáždit. Je proto namístě zavést pro malé podniky omezený režim zveřejňování informací. Je-li však určitý malý podnik názoru, že je přínosné zveřejňovat doplňující informace, jež jsou vyžadovány o podnicích středních a velkých, nesmí mu v tom být bráněno.

(13) Informace prezentované v rozvaze a výsledovce by měly být doplněny údaji v komentáři k finančním výkazům. Uživatelé finančních výkazů potřebují zpravidla jen v omezeném rozsahu doplňující informace o mikropodnicích a malých podnicích a pro tyto podniky může být nákladné tyto doplňující informace za účelem zveřejnění shromáždit. Je proto namístě zavést pro mikropodniky a malé podniky omezený režim zveřejňování informací. Je-li však určitý mikropodnik a malý podnik názoru, že je přínosné zveřejňovat doplňující informace, jež jsou vyžadovány o podnicích středních a velkých, nesmí mu v tom být bráněno.

 

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) Zpráva vedení společnosti a konsolidovaná zpráva vedení společnosti jsou důležité součásti účetního výkaznictví. Měly by podávat pravdivý přehled vývoje a situace podnikání, a to způsobem přiměřeným rozsahu a složitosti podnikatelské činnosti. Tyto informace by se neměly omezovat jen na finanční aspekty podnikání daného podniku a měly by obsahovat analýzu environmentálních a sociálních aspektů tohoto podnikání, která je nezbytná k pochopení vývoje, výkonnosti a situace daného podniku. V případech, kdy je konsolidovaná zpráva vedení společnosti a zpráva vedení mateřského podniku předkládána ve formě jediné zprávy, může být vhodné zdůraznit otázky, které jsou významné pro všechny podniky zahrnuté do konsolidace jako celek. Nicméně s ohledem na potenciální zátěž, které čelí střední podniky, by měla být upravena možnost, aby členské státy upustily od povinnosti uvádět ve zprávách vedení těchto podniků nefinanční informace.

(15) Zpráva vedení společnosti a konsolidovaná zpráva vedení společnosti jsou důležité součásti účetního výkaznictví. Měly by podávat pravdivý přehled vývoje a situace podnikání, a to způsobem přiměřeným rozsahu a složitosti podnikatelské činnosti. Tyto informace by se neměly omezovat jen na finanční aspekty podnikání daného podniku a měly by obsahovat analýzu environmentálních a sociálních aspektů tohoto podnikání, která je nezbytná k pochopení vývoje, výkonnosti a situace daného podniku. V případech, kdy je konsolidovaná zpráva vedení společnosti a zpráva vedení mateřského podniku předkládána ve formě jediné zprávy, může být vhodné zdůraznit otázky, které jsou významné pro všechny podniky zahrnuté do konsolidace jako celek. Nicméně s ohledem na potenciální zátěž, které čelí malé a střední podniky, by měla být upravena možnost, aby členské státy upustily od povinnosti uvádět ve zprávách vedení těchto podniků nefinanční informace.

 

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16) Členské státy by měly mít možnost osvobodit malé podniky od povinnosti vypracovávat zprávu vedení společnosti za předpokladu, že v komentáři k finančním výkazům uvedou údaje o nabytí vlastních akcií vyjmenované v čl. 22 odst. 2 druhé směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření.

(16) Členské státy by měly mít možnost osvobodit malé podniky od povinnosti vypracovávat zprávu vedení společnosti za předpokladu, že v komentáři k finančním výkazům uvedou údaje o nabytí vlastních akcií vyjmenované v čl. 22 odst. 2 druhé směrnice Rady 77/91/EHS.

 

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17) Vzhledem k významné úloze, kterou subjekty veřejného zájmu sehrávají v ekonomice, měla by se na všechny tyto subjekty vztahovat ustanovení této směrnice, jež se týkají výkazu o správě a řízení společnosti.

(17) Vzhledem k významné úloze, kterou subjekty veřejného zájmu sehrávají v ekonomice, měla by se na všechny tyto subjekty vztahovat ustanovení této směrnice, jež se týkají výkazu o správě a řízení společnosti. Komise by měla posoudit další kroky k transparentnímu a komplexnímu popisu strategie pro rozmanitost, která je součástí rámce správy a řízení společnosti.

 

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18) Mnohé podniky patří do skupiny podniků. Konsolidované finanční výkazy musí být sestaveny tak, aby finanční informace o takových skupinách byly poskytnuty společníkům a třetím osobám. Vnitrostátní právní předpisy týkající se konsolidovaných finančních výkazů by proto měly být koordinovány, aby se docílilo srovnatelnosti a rovnocennosti informací, jež by měly podniky v Unii zveřejňovat.

(18) Mnohé podniky patří do skupiny podniků a cílem koordinace právních předpisů upravujících konsolidované účetní závěrky je ochrana zájmů kapitálových společností. Konsolidované finanční výkazy musí být sestaveny tak, aby finanční informace o takových skupinách byly poskytnuty společníkům a třetím osobám. Vnitrostátní právní předpisy týkající se konsolidovaných finančních výkazů by proto měly být koordinovány, aby se docílilo srovnatelnosti a rovnocennosti informací, jež by měly podniky v Unii zveřejňovat.

 

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 24

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24) Přidružené podniky by měly být do konsolidovaných finančních výkazů zahrnovány za použití ekvivalenční metody. Členské státy by měly být oprávněny povolit či vyžadovat, aby byl podnik pod společným řízením do konsolidovaných finančních výkazů zahrnován za použití metody poměrné konsolidace.

(24) Přidružené podniky by měly být do konsolidovaných finančních výkazů zahrnovány buď za použití ekvivalenční metody, nebo za použití metody účetní hodnoty. Členské státy by měly být oprávněny povolit či vyžadovat, aby byl podnik pod společným řízením do konsolidovaných finančních výkazů zahrnován za použití metody poměrné konsolidace.

 

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26) Roční finanční výkazy všech podniků, na něž se tato směrnice vztahuje, musí být zveřejňovány v souladu se směrnicí 2009/101/EHS. Je však namístě stanovit, že lze i v této oblasti povolit určité odchylky v případě malých a středních podniků.

(26) Roční finanční výkazy všech podniků, na něž se tato směrnice vztahuje, musí být zveřejňovány v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření1. Je však namístě stanovit, že lze i v této oblasti povolit určité odchylky v případě malých a středních podniků.

 

_______________

 

1 Úř. věst. L 259. 1.10.2009, s. 11.

 

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(26a) Zveřejňování roční účetní závěrky může představovat zátěž. Zároveň je ale nutné, aby členské státy zajistily soulad s touto směrnicí. Členským státům by proto mělo být povoleno osvobodit mikropodniky a malé podniky od obecného požadavku zveřejňování, jsou-li údaje z rozvahy řádně poskytnuty v souladu s vnitrostátním právem nejméně jednomu určenému příslušnému orgánu a předány do registru hospodářských subjektů, aby bylo možné získat na požádání jejich kopii. V takových případech by se neuplatňoval článek 30 této směrnice, pokud jde o povinnost zveřejňovat veškeré účetní dokumenty v souladu s čl. 3 odst. 5 směrnice 2009/101/ES.

 

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27) Členské státy jsou vyzývány k tomu, aby vyvinuly elektronické systémy zveřejňování výkazů, jež podnikům umožní předkládat údaje ze svého účetnictví včetně povinných finančních výkazů pouze jednou a v podobě, která k těmto údajům poskytne snadný přístup a možnost využití více uživatelům. Tyto systémy by však neměly představovat zátěž pro malé a střední podniky.

(27) Členské státy jsou vyzývány k tomu, aby vyvinuly elektronické systémy zveřejňování výkazů, jež podnikům umožní předkládat údaje ze svého účetnictví včetně povinných finančních výkazů pouze jednou a v podobě, která k těmto údajům poskytne snadný přístup a možnost využití více uživatelům. Komise se vyzývá, aby prozkoumala možnosti využívání harmonizovaného elektronického formátu pro výkaznictví, např. sestavování finančních výkazů v jazyku pro podnikové výkaznictví (XBRL). Tyto systémy by však neměly představovat zátěž pro malé a střední podniky.

 

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 31

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31) Roční finanční výkazy a konsolidované finanční výkazy by měly být předmětem auditu. Požadavek, aby auditorský výrok stanovil, zda roční, případně konsolidované finanční výkazy představují věrný a poctivý obraz v souladu s obecnými zásadami účetního výkaznictví, nepředstavuje omezení rozsahu tohoto výroku, nýbrž upřesňuje souvislosti, v nichž je vyjadřován. Povinnému auditu by neměly podléhat roční finanční výkazy malých podniků, neboť audit může pro tyto podniky představovat výraznou administrativní zátěž; v případě řady podniků navíc zastávají postavení společníků a členů vedení tytéž osoby, které takové ujištění třetí strany o finančních výkazech tedy potřebují jen v omezeném rozsahu.

(31) Roční finanční výkazy a konsolidované finanční výkazy by měly být předmětem auditu. Požadavek, aby auditorský výrok stanovil, zda roční, případně konsolidované finanční výkazy představují věrný a poctivý obraz v souladu s obecnými zásadami účetního výkaznictví, nepředstavuje omezení rozsahu tohoto výroku, nýbrž upřesňuje souvislosti, v nichž je vyjadřován. Povinnému auditu by neměly podléhat roční finanční výkazy mikropodniků a malých podniků, neboť audit může pro tyto podniky představovat výraznou administrativní zátěž; v případě řady mikropodniků a malých podniků navíc zastávají postavení společníků a členů vedení tytéž osoby, které takové ujištění třetí strany o finančních výkazech tedy potřebují jen v omezeném rozsahu.

 

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32) V zájmu větší transparentnosti plateb odváděných ve prospěch vlád by měly velké podniky a subjekty veřejného zájmu, jež působí v těžebním průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích, každoročně ve zvláštním výkazu zveřejňovat platby významného objemu, jež odvádějí vládám zemí, v nichž působí. Tyto podniky působí v zemích bohatých na přírodní zdroje, zejména ropu, zemní plyn, ostatní nerostné suroviny a původní lesy. Tento výkaz by měl uvádět druhy plateb, jež jsou srovnatelné s platbami, které zveřejňují podniky zapojené do iniciativy pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI). Uvedená iniciativa je rovněž doplněním akčního plánu EU pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT) a nařízení v oblasti dřeva, které vyžadují, aby obchodníci s dřevařskými výrobky vykonávali náležitou péči, tak aby se zamezilo tomu, že bude na trh EU uváděno nezákonně vytěžené dřevo.

(32) V zájmu větší transparentnosti plateb odváděných ve prospěch vlád by měly velké podniky a subjekty veřejného zájmu, jež působí v těžebním průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích, každoročně ve zvláštním výkazu zveřejňovat platby, jež odvádějí vládám zemí, v nichž působí. Tyto podniky působí v zemích bohatých na přírodní zdroje, zejména ropu, zemní plyn, ostatní nerostné suroviny a původní lesy. Tento výkaz by měl uvádět druhy plateb, jež jsou srovnatelné s platbami, které zveřejňují podniky zapojené do iniciativy pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI). Uvedená iniciativa je rovněž doplněním akčního plánu EU pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT) a nařízení v oblasti dřeva, které vyžadují, aby obchodníci s dřevařskými výrobky vykonávali náležitou péči, tak aby se zamezilo tomu, že bude na trh EU uváděno nezákonně vytěžené dřevo. Platby odváděné vládám zveřejní také velké podniky a subjekty veřejného zájmu, které působí v oblasti bankovnictví, stavebnictví nebo telekomunikací. Správní rady společností musí výkaz vypracovaný s náležitou péčí a pozorností a s využitím nejlepších znalostí a schopností sestavovatele schválit.

 

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33) Tyto výkazy by měly vládám zemí bohatých na zdroje pomoci naplňovat zásady a kritéria iniciativy EITI a zodpovídat se občanům za platby, které jim odvádějí podniky působící v oblasti těžebního průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích, které na území pod jejich jurisdikcí působí. Tento výkaz by měl uvádět údaje v členění podle zemí a podle projektů za předpokladu, že je projekt (např. koncese, zeměpisná oblast apod.) pokládán za vykazující jednotku nejnižší úrovně, na níž daný podnik sestavuje pravidelné interní zprávy vedení společnosti, a že jsou k těmto projektům přiřazeny určité platby. Vzhledem k obecnému cíli podporovat v těchto zemích řádnou správu věcí veřejných by měla být významnost zveřejňovaných plateb posuzována podle přijímající vlády. Ohledně významnosti by bylo možno upravit různá kritéria, např. určitou absolutní výši platby či procentní limit (např. platby přesahující určité procento z HDP dané země), s tím, že tato kritéria lze vymezit v aktu v přenesené pravomoci. Účelnost tohoto režimu vykazování by měla podléhat přezkumu ze strany Komise, jenž bude proveden do pěti let od vstupu této směrnice v platnost a o němž bude ve stejné lhůtě podána zpráva. Tento přezkum by měl posoudit účelnost tohoto režimu a měl by přihlédnout k mezinárodnímu vývoji, včetně hledisek konkurenceschopnosti a zabezpečení dodávek energie. Dále by měl zohlednit zkušenosti zpracovatelů a uživatelů údajů o platbách a posoudit, zdali by bylo vhodné zahrnout do tohoto režimu i další informace o platbách, např. efektivní daňové sazby, a údaje o příjemci, např. údaje o jeho bankovním účtu.

(33) Tyto výkazy by měly vládám zemí bohatých na zdroje pomoci naplňovat zásady a kritéria iniciativy EITI a zodpovídat se občanům za platby, které jim odvádějí podniky působící v oblasti těžebního průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích, které na území pod jejich jurisdikcí působí. Tento výkaz by měl uvádět údaje v členění podle zemí a podle projektů za předpokladu, že je projekt (např. smlouva, licence, pronájem nebo koncese, zeměpisná oblast apod.) totožný s určitým právním ujednáním, a že jsou k těmto projektům přiřazeny určité platby. Komise by měla pomocí aktů v přenesené pravomoci vyhodnotit, zda je nutné připravit zprávu, budou-li dodrženy rovnocenné požadavky na předkládání výkazů, nebo bude-li v tomto případě možné zveřejnit v EU rovnocennou zprávu. Platby není nutné zveřejňovat, pokud jednotlivá platba nebo více souvisejících plateb u jednoho projektu nepřesahují částku 80 000 EUR. Účelnost tohoto režimu vykazování by měla podléhat přezkumu ze strany Komise, jenž bude proveden do tří let od vstupu této směrnice v platnost a o němž bude ve stejné lhůtě podána zpráva. Tento přezkum by měl posoudit účelnost tohoto režimu a měl by přihlédnout k mezinárodnímu vývoji, k pokroku na cestě k vytvoření celosvětových norem a zprávě o dopadu tohoto právního předpisu na třetí země, zejména při plnění cíle větší transparentnosti plateb odváděných ve prospěch vlád. Dále by měl zohlednit zkušenosti zpracovatelů a uživatelů údajů o platbách a posoudit, zdali by bylo vhodné rozšířit rozsah působnosti této směrnice i na další průmyslová odvětví a zahrnout do tohoto režimu i další finanční informace, např. údaje o příjemci a o jeho bankovním účtu. Tento přezkum by měl také posoudit účelnost začlenění zprávy o platbách odváděných vládám do finančních výkazů.

 

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35) V zájmu zohlednění budoucích změn v právních předpisech členských států a Unie, jež se týkají forem podniků, by měla být Komise v souvislosti s aktualizací seznamů podniků v přílohách I a II zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy. Použití aktů v přenesené pravomoci je i v zájmu změny kritérií velikosti podniku, neboť v průběhu času bude jejich reálná hodnota vlivem inflace klesat. Je zvláště důležité, aby Komise během své přípravné práce prováděla potřebné konzultace, a to i na expertní úrovni. V zájmu relevantní a náležité míry zveřejňování plateb, jež podniky v oblasti těžebního průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích odvádějí vládám, a v zájmu jednotného uplatňování této směrnice by měla být Komise v souvislosti se specifikací pojmu významnosti plateb zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy.

(35) Je zvláště důležité, aby Komise během své přípravné práce prováděla potřebné konzultace, a to i na expertní úrovni. Aby bylo zajištěno, že platby, jež podniky v oblasti těžebního průmyslu, v odvětví těžby dřeva v původních lesích, bankovnictví, stavebnictví a telekomunikací odvádějí vládám, nebude třeba vykazovat, budou-li dodrženy rovnocenné požadavky na předkládání výkazů, měla by být Komise v souvislosti s určováním toho, které požadavky na dobrovolné nebo povinné předkládání výkazů by měly být považovány za rovnocenné požadavkům na předkládání výkazů stanoveným v této směrnici zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy. Komise by měla usnadnit uzavírání dohod o vzájemném uznávání či vytvoření mechanismů pro udělování výjimek s těmi třetími zeměmi, které od svých průmyslových odvětví vyžadují, aby zveřejňovala výkazy, jež jsou rovnocenné s těmi, které jsou požadovány v kapitole 9 této směrnice.

 

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 36 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(36a) Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Ve vztahu k této směrnici považuje tvůrce právních předpisů předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

 

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise je oprávněna pozměňovat seznamy podniků uvedené v přílohách I a II a zmíněné v odstavci 1 prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42.

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Ustanovení směrnice 91/674/EHS, směrnice 2006/46/ES, směrnice 2009/65/ES a směrnice 2011/61/ES nejsou touto směrnicí dotčena.

 

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) „subjekty veřejného zájmu“ subjekty, které se řídí právem některého členského státu, jak jsou definovány v 13. bodě článku 2 směrnice 2006/43/ES;

(1) „subjekty veřejného zájmu“ subjekty spadající do oblasti působnosti článku 1;

 

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 1 – písm. a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

a) upravené právem členského státu, jejichž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu ve smyslu bodu 14 čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů1;

 

________________

 

1 Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

 

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 1 – písm. b (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

b) úvěrové instituce definované v bodě 1 článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí1 a pojišťoven a o jejím výkonu ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven2;

 

________________________

 

1 Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

 

2 Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7.

 

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 1 – písm. c (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

c) další subjekty určené členskými státy za subjekty veřejného zájmu, například ty, které jsou důležité z hlediska veřejného zájmu vzhledem k povaze své činnosti, ke své velikosti nebo počtu svých zaměstnanců.

 

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7) „výrobními náklady“ náklady na pořízení surovin a materiálu a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou položkou. Do těchto nákladů lze zahrnout i rozumný podíl dalších nákladů, jež s danou položkou souvisejí nepřímo, a to v míře, do které se týkají období výroby. Náklady na distribuci se do těchto nákladů nezahrnují;

(7) „výrobními náklady“ náklady na pořízení surovin a materiálu a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou položkou. Do těchto nákladů se zahrne i rozumný podíl dalších nákladů, jež s danou položkou souvisejí nepřímo, a to v míře, do které se týkají období výroby. Náklady na distribuci se do těchto nákladů nezahrnují;

 

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 11

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) „skupinou“ mateřský podnik a všechny jeho dceřiné podniky zahrnuté do konsolidace;

(11) „skupinou“ mateřský podnik a všechny jeho dceřiné podniky zahrnuté do konsolidace;

 

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 13 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a) Kapitál se definuje s ohledem na pravidla pro udržování kapitálu a omezení rozdělování zisku stanovená ve směrnici 77/91/EHS.

Odůvodnění

Výraz „kapitál a rezervní fondy“ se v této směrnici používá, a není přitom řádně definován. Tento pojem by tedy měl rovněž být přizpůsoben pojmu „kapitál a rezervy“ dle práva v oblasti obchodních společností, a to na základě směrnice 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976, a dále sladěn s udržováním kapitálu a ochranou věřitele.

 

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. -1 (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-1. Členské státy mohou stanovit osvobození od některých povinností podle této směrnice v souladu s článkem 42a pro podniky, které k rozvahovému dni nepřekročí limity dvou z těchto tří kritérií (mikrosubjekty):

 

a) bilanční suma: 350 000 EUR;

 

b) čistý obrat: 700 000 EUR;

 

c) průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 10.

 

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Malým podnikem je podnik, který k rozvahovému dni nepřekračuje limity ve dvou z těchto tří kritérií:

1. Malým podnikem je podnik, který k rozvahovému dni nepřekračuje limity ve dvou z těchto tří kritérií:

a) bilanční suma: 5 000 000 EUR ;

a) bilanční suma: 4 000 000 EUR;

b) čistý obrat: 10 000 000 EUR;

b) čistý obrat: 8 000 000 EUR;

c) průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 50

c) průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 50

 

Členské státy mohou stanovit limitní hodnoty, které přesahují limitní hodnoty v písmenech a) a b) tohoto odstavce. Tyto limitní hodnoty však nesmí překročit částku 6 000 000 EUR u bilančních sum a 12 000 000 EUR u čistého obratu.

 

 

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7. Pokud jde o členské státy, které nepřijaly euro, částka v národní měně odpovídající částkám uvedeným v odstavcích 1 až 5 se vypočte pomocí směnného kurzu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie v den vstupu v platnost jakékoli směrnice, kterou se tyto částky stanoví.

7. Pokud jde o členské státy, které nepřijaly euro, částka v národní měně odpovídající částkám uvedeným v odstavcích -1 až 5 se vypočte pomocí směnného kurzu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie v den vstupu v platnost jakékoli směrnice, kterou se tyto částky stanoví.

 

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8. Pokud k rozvahovému dni podnik překročí nebo přestane překračovat limity dvou ze tří kritérií uvedených v článku 1 až 5, tato skutečnost ovlivní použití odchylek povolených touto směrnicí jen tehdy, jestliže toto nastane ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích.

8. Pokud k rozvahovému dni podnik překročí nebo přestane překračovat limity dvou ze tří kritérií uvedených v článku -1 až 5, tato skutečnost ovlivní použití odchylek povolených touto směrnicí jen tehdy, jestliže toto nastane ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích.

 

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

10. Aby se zohledňoval vliv inflace, Komise bude definice uvedené v odstavcích 1 až 5 tohoto článku pravidelně kontrolovat a v případě potřeby je i pozměňovat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 42, přičemž bude přihlížet k mírám inflace, jak jsou zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie.

10. Aby se zohledňoval vliv inflace, Komise bude definice uvedené v odstavcích -1 až 5 tohoto článku pravidelně kontrolovat a v případě potřeby je i pozměňovat, přičemž bude přihlížet k mírám inflace, jak jsou zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie.

 

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že uplatňování některého ustanovení této směrnice je v rozporu s povinností uloženou v odstavci 3, povolí se výjimka z daného ustanovení, aby byl podán pravdivý a věrný obraz o aktivech, pasivech, finanční pozici a zisku či ztrátě podniku. Každá taková výjimka se zmíní v komentáři k finančnímu výkazu s řádným odůvodněním a s uvedením jejího vlivu na stav aktiv a pasiv, finanční pozici a na zisk či ztrátu.

4. Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že uplatňování některého ustanovení této směrnice je v rozporu s povinností uloženou v odstavci 3, povolí se výjimka z daného ustanovení, aby byl podán pravdivý a věrný obraz o aktivech, pasivech, finanční pozici a zisku či ztrátě podniku. Každá taková výjimka se zmíní v komentáři k finančnímu výkazu s řádným odůvodněním a s uvedením jejího vlivu na stav aktiv a pasiv, finanční pozici a na zisk či ztrátu. Členské státy mohou tyto výjimečné případy vymezit a stanovit odpovídající zvláštní pravidla.

 

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. g

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g) jakákoli kompenzace mezi položkami aktiv a pasiv nebo mezi položkami nákladů a výnosů se zakazuje;

g) jakákoli kompenzace mezi položkami aktiv a pasiv nebo mezi položkami nákladů a výnosů se zakazuje, pokud členský stát v konkrétních případech neuzná zákonné právo na kompenzaci pohledávek a závazků ze zákona nebo podle smluvního ujednání;

 

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. h

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h) položky ve výsledovce a v rozvaze se prezentují s přihlédnutím k podstatě vykazované transakce nebo ujednání;

h) položky ve výsledovce a v rozvaze se mohou zaúčtovat a prezentovat s přihlédnutím k podstatě nebo formě vykazované transakce nebo ujednání;

 

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. j

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

j) při vykazování, oceňování, prezentaci a zveřejňování v ročních finančních výkazech se přihlíží k významnosti příslušných položek.

j) při prezentaci a zveřejňování v ročních finančních výkazech se přihlíží k významnosti příslušných položek.

 

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Výjimky z těchto obecných zásad lze povolit ve výjimečných případech za účelem podání pravdivého a věrného obrazu o aktivech, pasivech, finanční pozici a zisku či ztrátě podniku. Každá taková výjimka se musí zmínit v komentáři k finančním výkazům s náležitým odůvodněním a s uvedením vlivu na stav aktiv nebo pasiv, finanční pozici a zisk nebo ztrátu.

3. Výjimky z těchto obecných zásad lze povolit ve výjimečných případech. Každá taková výjimka se musí zmínit v komentáři k finančním výkazům s náležitým odůvodněním a s uvedením vlivu na stav aktiv nebo pasiv, finanční pozici a zisk nebo ztrátu.

 

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Článek 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 6

vypouští se

Alternativní metoda pro přeceňování dlouhodobých aktiv

 

1. Odchylně od čl. 5 odst. 1 bodu i) mohou členské státy všem podnikům nebo kterýmkoli druhům podniků povolit nebo od nich vyžadovat, aby dlouhodobá aktiva přeceňovaly. Pokud vnitrostátní právo takovéto oceňování upravuje, definuje jeho obsah, limity a pravidla pro použití.

 

2. Použije-li se odstavec 1, rozdíl mezi oceněním na základě pořizovací ceny nebo výrobních nákladů a oceněním pomocí přeceňovací metody se zapíše do fondu z přecenění v položce „kapitál a rezervní fondy“.

 

Fond z přecenění může být kdykoli zcela nebo částečně kapitalizován.

 

Pokud již částky zahrnuté do fondu z přecenění nejsou zapotřebí k použití základu přecenění, fond z přecenění se sníží. Členské státy mohou stanovit pravidla pro používání fondu z přecenění za předpokladu, že převody z fondu z přecenění do výsledovky je možné uskutečnit jen tehdy, pokud byly převedené částky zaneseny ve výsledovce jako náklady nebo pokud odrážejí zvýšení hodnoty, které již bylo skutečně realizováno. Žádná část fondu z přecenění nemůže být přímo ani nepřímo rozdělena, pokud nepředstavuje skutečně realizované zvýšení hodnoty.

 

S výjimkou situací popsaných v druhém a třetím pododstavci tohoto odstavce nelze fond z přecenění snižovat.

 

3. Na základě přeceněné částky se každoročně vypočítávají úpravy hodnot. Odchylně od článků 8 a 12 však mohou členské státy povolit nebo vyžadovat, aby se v příslušných položkách v členěních předepsaných v článcích 13 a 14 vykazovala pouze ta částka úpravy hodnoty, která je výsledkem ocenění na základě pořizovací ceny nebo na základě výrobních nákladů, a aby se rozdíl, který je výsledkem ocenění pomocí přeceňovací metody podle tohoto článku, v těchto členěních vykazoval odděleně.

 

 

 

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Článek 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 7

Článek 7

Alternativní metoda pro oceňování reálnou hodnotou

Alternativní metoda pro oceňování reálnou hodnotou

1. Odchylně od čl. 5 odst. 1 písm. i) a za podmínek stanovených v tomto článku:

1. Odchylně od čl. 5 odst. 1 písm. i) a za podmínek stanovených v tomto článku:

a) členské státy povolí všem podnikům či jakýmkoli druhům podniků oceňování finančních nástrojů (včetně derivátových finančních nástrojů) reálnou hodnotou, nebo to od nich budou vyžadovat;

a) členské státy povolí všem podnikům či jakýmkoli druhům podniků oceňování finančních nástrojů (včetně derivátových finančních nástrojů) reálnou hodnotou, nebo to od nich budou vyžadovat;

b) členské státy mohou všem podnikům nebo jakýmkoli druhům podniků povolit oceňování určitých kategorií aktiv, s výjimkou finančních nástrojů, částkami stanovenými na základě jejich reálné hodnoty, nebo to od nich mohou vyžadovat.

 

Toto povolení či nařízení se může omezovat na konsolidované finanční výkazy.

Toto povolení či nařízení se může omezovat na konsolidované finanční výkazy.

2. Komoditní transakce, které jsou smluvní strany oprávněny vypořádat v hotovosti, nebo jiný finanční nástroj se pro účely této směrnice považují za derivátové finanční nástroje, s výjimkou případů, kdy jsou splněny následující podmínky:

2. Komoditní transakce, které jsou smluvní strany oprávněny vypořádat v hotovosti, nebo jiný finanční nástroj se pro účely této směrnice považují za derivátové finanční nástroje, s výjimkou případů, kdy jsou splněny následující podmínky:

a) byly uzavřeny a trvají, aby zajistily předpokládané požadavky podniku na nákup, prodej nebo použití komodity;

a) byly uzavřeny a trvají, aby zajistily předpokládané požadavky podniku na nákup, prodej nebo použití komodity;

b) byly od svého vzniku určeny k tomuto účelu;

b) byly od svého vzniku určeny k tomuto účelu;

c) mají být vypořádány dodávkou komodity.

c) mají být vypořádány dodávkou komodity.

3. Ustanovení odst. 1 písm. a) se použije pouze na tato pasiva:

3. Ustanovení odst. 1 písm. a) se použije pouze na tato pasiva:

a) pasiva držená jako součást obchodního portfolia;

a) pasiva držená jako součást obchodního portfolia;

b) derivátové finanční nástroje.

b) derivátové finanční nástroje.

4. Ocenění podle odst. 1 písm. a) se nepoužije:

4. Ocenění podle odst. 1 písm. a) se nepoužije:

a) na nederivátové finanční nástroje držené do jejich splatnosti;

a) na nederivátové finanční nástroje držené do jejich splatnosti;

b) na poskytnuté úvěry a pohledávky vytvořené podnikem, které nejsou drženy k obchodování;

b) na poskytnuté úvěry a pohledávky vytvořené podnikem, které nejsou drženy k obchodování;

c) na účasti v dceřiných podnicích, přidružených podnicích a společných podnicích, na kapitálové nástroje emitované podnikem, smlouvy o podmíněném protiplnění při podnikové kombinaci a jiné finanční nástroje se zvláštními vlastnostmi, kvůli nimž by se měly podle obecného mínění účtovat odlišně od ostatních finančních nástrojů.

c) na účasti v dceřiných podnicích, přidružených podnicích a společných podnicích, na kapitálové nástroje emitované podnikem, smlouvy o podmíněném protiplnění při podnikové kombinaci a jiné finanční nástroje se zvláštními vlastnostmi, kvůli nimž by se měly podle obecného mínění účtovat odlišně od ostatních finančních nástrojů.

5. Odchylně od čl. 5 odst. 1 písm. i) mohou členské státy u všech aktiv a pasiv, která se v rámci systému zajišťovacího účetnictví v reálných hodnotách považují za zajištěné položky, nebo u identifikovaných částí takovýchto aktiv nebo pasiv povolit oceňování specifickou částkou vyžadovanou podle tohoto systému.

5. Odchylně od čl. 5 odst. 1 písm. i) mohou členské státy u všech aktiv a pasiv, která se v rámci systému zajišťovacího účetnictví v reálných hodnotách považují za zajištěné položky, nebo u identifikovaných částí takovýchto aktiv nebo pasiv povolit oceňování specifickou částkou vyžadovanou podle tohoto systému.

6. Odchylně od odstavců 3 a 4 tohoto článku mohou členské státy povolit nebo vyžadovat vykazování, oceňování a zveřejňování finančních nástrojů v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými ve shodě s nařízením (ES) č. 1606/2002.

 

7. Reálná hodnota ve smyslu tohoto článku se stanoví podle jedné z následujících hodnot:

7. Reálná hodnota ve smyslu tohoto článku se stanoví podle jedné z následujících hodnot:

a) podle tržní hodnoty u těch finančních nástrojů, pro které lze snadno identifikovat hodnověrný trh. Nelze-li tržní hodnotu pro některý nástroj snadno zjistit, ale lze ji zjistit pro jeho jednotlivé složky nebo pro podobný nástroj, je možné tržní hodnotu odvodit z tržní hodnoty jeho složek nebo podobného nástroje;

a) podle tržní hodnoty u těch finančních nástrojů, pro které lze snadno identifikovat hodnověrný trh. Nelze-li tržní hodnotu pro některý nástroj snadno zjistit, ale lze ji zjistit pro jeho jednotlivé složky nebo pro podobný nástroj, je možné tržní hodnotu odvodit z tržní hodnoty jeho složek nebo podobného nástroje;

b) podle hodnoty vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik u těch nástrojů, u kterých nelze snadno identifikovat hodnověrný trh. Tyto oceňovací modely a techniky musí zajistit přijatelný odhad tržní hodnoty.

b) podle hodnoty vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik u těch nástrojů, u kterých nelze snadno identifikovat hodnověrný trh. Tyto oceňovací modely a techniky musí zajistit přijatelný odhad tržní hodnoty.

Finanční nástroje, které nelze spolehlivě ocenit žádnou z metod popsaných v písmenech a) a b), se oceňují na základě pořizovací ceny nebo výrobních nákladů.

Finanční nástroje, které nelze spolehlivě ocenit žádnou z metod popsaných v písmenech a) a b), se oceňují na základě pořizovací ceny nebo výrobních nákladů.

8. Bez ohledu na čl. 5 odst. 1 písm. c) se v případě oceňování finančního nástroje reálnou hodnotou změna hodnoty zahrnuje do výsledovky. Avšak tato změna se zahrne přímo do fondu z přecenění na reálnou hodnotu, pokud:

8. Bez ohledu na čl. 5 odst. 1 písm. c) se v případě oceňování finančního nástroje reálnou hodnotou změna hodnoty zahrnuje do výsledovky. Avšak tato změna se zahrne přímo do fondu z přecenění na reálnou hodnotu, pokud:

a) je nástroj, o kterém je účtováno, zajišťovacím nástrojem v rámci systému zajišťovacího účetnictví, které umožňuje, aby některé nebo veškeré změny hodnoty nebyly uváděny ve výsledovce; nebo

a) je nástroj, o kterém je účtováno, zajišťovacím nástrojem v rámci systému zajišťovacího účetnictví, které umožňuje, aby některé nebo veškeré změny hodnoty nebyly uváděny ve výsledovce; nebo

b) se změna hodnoty týká kursového rozdílu vyplývajícího z měnové složky tvořící část čisté investice podniku v zahraničním subjektu.

b) se změna hodnoty týká kursového rozdílu vyplývajícího z měnové složky tvořící část čisté investice podniku v zahraničním subjektu.

Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby se změna hodnoty realizovatelného finančního aktiva, které není derivátovým finančním nástrojem, zahrnovala přímo do fondu z přecenění na reálnou hodnotu. Fond z přecenění na reálnou hodnotu se upraví, pokud částky v něm uvedené již nejsou nutné k uplatňování písmen a) a b).

Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby se změna hodnoty realizovatelného finančního aktiva, které není derivátovým finančním nástrojem, zahrnovala přímo do fondu z přecenění na reálnou hodnotu. Fond z přecenění na reálnou hodnotu se upraví, pokud částky v něm uvedené již nejsou nutné k uplatňování písmen a) a b).

9. Bez ohledu na čl. 5 odst. 1 písm. c) mohou členské státy všem podnikům nebo kterýmkoli druhům podniků povolit nebo od nich vyžadovat, aby v případě oceňování aktiv jiných než finančních nástrojů reálnou hodnotou uváděly změnu hodnoty do výsledovky.

 

 

 

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 6 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. V případě přidružených podniků:

6. V případě účastí:

 

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 6 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby se v ročních finančních výkazech přidruženého podniku používala ekvivalenční metoda podle čl. 27 odst. 2 až 8, a zohledňovaly se přitom nezbytné úpravy vyplývající ze zvláštních vlastností ročních finančních výkazů v porovnání s konsolidovanými finančními výkazy;

a) členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby se v ročních finančních výkazech účasti používala ekvivalenční metoda podle čl. 27 odst. 2 až 8, a zohledňovaly se přitom nezbytné úpravy vyplývající ze zvláštních vlastností ročních finančních výkazů v porovnání s konsolidovanými finančními výkazy;

 

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 6 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby se podíl na zisku nebo ztrátě připadající na přidružený podnik vykazoval ve výsledovce jen do výše odpovídající již obdrženým dividendám nebo těm, jejichž platba může být požadována;

b) členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby se podíl na zisku nebo ztrátě připadající na účast vykazoval ve výsledovce jen do výše odpovídající již obdrženým dividendám nebo těm, jejichž platba může být požadována;

 

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 6 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) pokud zisk nebo ztráta, které připadají na přidružený podnik a jsou uvedené ve výsledovce, překročí částky již obdržených dividend nebo dividend, jejichž platba může být požadována, výše rozdílů se připíše do rezervního fondu, který nemůže být rozdělen akcionářům.

c) pokud zisk nebo ztráta, které připadají na účast a jsou uvedené ve výsledovce, překročí částky již obdržených dividend nebo dividend, jejichž platba může být požadována, výše rozdílů se připíše do rezervního fondu, který nemůže být rozdělen akcionářům.

 

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Článek 8 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 8a

 

Členění rozvahy

 

Členské státy musí vyžadovat pro účely předkládání rozvahy jeden nebo oba způsoby členění uvedené v článcích 9 a 9a. Umožní-li členský stát použití obou, musí podnikům dovolit, aby si vybraly, které z předepsaných členění přijmou.

 

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Čl. 9 – Aktiva – písm. B – bod I – bod 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Náklady na výzkum a vývoj, pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v aktivech.

1. Náklady na vývoj, pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v aktivech.

 

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Čl. 9 – Aktiva – písm. B – bod III – bod 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7. Vlastní akcie nebo podíly (s uvedením jejich jmenovité hodnoty, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, s uvedením jejich účetní hodnoty), pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v rozvaze.

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Článek 9 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 9a

 

Členění rozvahy

 

A. Nesplacený upsaný kapitál

 

z toho splatný

 

(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, aby se splatný kapitál vykazoval v položce L. V takovém případě musí být část kapitálu splatného, dosud nesplaceného, uvedena buď v položce A, nebo v položce D.II.5.).

 

B. Zřizovací výdaje

 

jak jsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy, pokud tyto předpisy povolují jejich vykazování v aktivech. Vnitrostátní předpisy mohou rovněž stanovit, že zřizovací výdaje budou vykazovány jako první položka nehmotných aktiv.

 

C. Dlouhodobá aktiva

 

I. Nehmotná aktiva

 

1. Náklady na vývoj, pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v aktivech.

 

2. Koncese, patenty, licence, ochranné známky a jiná ocenitelná práva a nehmotná aktiva, pokud byly:

 

a) pořízeny za úplatu a není třeba je vykazovat v položce C.I.3; nebo

 

b) vytvořeny vlastní činností a pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v aktivech.

 

3. Goodwill, pokud byl pořízen za úplatu.

 

4. Poskytnuté zálohy.

 

II. Hmotná aktiva

 

1. Pozemky a budovy.

 

2. Technická zařízení a stroje.

 

3. Jiná zařízení a inventář, nástroje a provozní vybavení.

 

4. Poskytnuté zálohy a nedokončená hmotná aktiva.

 

III. Finanční aktiva

 

1. Akcie a podíly v podnicích ve skupině.

 

2. Půjčky podnikům ve skupině.

 

3. Účasti.

 

4. Půjčky podnikům spojeným účastnickým vztahem.

 

5. Investice držené jako dlouhodobá aktiva.

 

6. Ostatní půjčky.

 

D. Krátkodobá aktiva

 

I. Zásoby

 

1. Suroviny a jiné spotřebované výkony;

 

2. Nedokončená výroba.

 

3. Výrobky a zboží určené k dalšímu prodeji.

 

4. Poskytnuté zálohy.

 

II. Pohledávky

 

(U níže uvedených položek se musí odděleně uvést částky se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok.)

 

1. Pohledávky z obchodního styku.

 

2. Pohledávky za podniky ve skupině.

 

3. Pohledávky za podniky spojené účastnickým vztahem.

 

4. Ostatní pohledávky.

 

5. Pohledávky za upsaný splatný kapitál, dosud nesplacený (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, aby se splatný kapitál vykazoval v položce A).

 

6. Náklady a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, aby se tyto položky vykazovaly v položce E).

 

III. Investice

 

1. Akcie a podíly v podnicích ve skupině.

 

2. Vlastní akcie nebo podíly (s uvedením jejich jmenovité hodnoty, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, s uvedením jejich účetní hodnoty), pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v rozvaze.

 

3. Ostatní investice

 

IV. Bankovní a pokladní hotovost

 

E. Náklady a výnosy příštích období

 

(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují v položce D.II.6.).

 

F. Závazky: částky se zbytkovou splatností do jednoho roku

 

1. Dluhopisy, z toho samostatně konvertibilní dluhopisy.

 

2. Závazky vůči úvěrovým institucím.

 

3. Přijaté zálohy na smluvně podložené objednávky, pokud se nevykazují samostatně jako snížení zásob.

 

4. Závazky z obchodního styku.

 

5. Směnky k úhradě.

 

6. Závazky vůči podnikům ve skupině.

 

7. Závazky vůči podnikům spojeným účastnickým vztahem.

 

8. Ostatní závazky včetně daňových závazků a závazků ze sociálního zabezpečení.

 

9. Náklady a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, aby se tyto položky vykazovaly v položce K).

 

G. Čistá krátkodobá aktiva/závazky (se zohledněním nákladů a výnosů příštích období, pokud se vykazují v položce E, a nákladů a výnosů příštích období, pokud se vykazují v položce K).

 

H. Celková výše aktiv minus krátkodobé závazky

 

I. Závazky: částky se zbytkovou splatností delší než jeden rok

 

1. Dluhopisy, z toho samostatně konvertibilní dluhopisy.

 

2. Závazky vůči úvěrovým institucím.

 

3. Přijaté zálohy na smluvně podložené objednávky, pokud se nevykazují samostatně jako snížení zásob.

 

4. Závazky z obchodního styku.

 

5. Směnky k úhradě.

 

6. Závazky vůči podnikům ve skupině.

 

7. Závazky vůči podnikům spojeným účastnickým vztahem.

 

8. Ostatní závazky včetně daňových závazků a závazků ze sociálního zabezpečení.

 

9. Náklady a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, aby se tyto položky vykazovaly v položce K).

 

J. Rezervy

 

1. Rezervy na penzijní a podobné závazky.

 

2. Rezervy daňové.

 

3. Ostatní rezervy.

 

K. Náklady a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, aby se tyto položky vykazovaly v položce F.9. nebo I.9. nebo v obou těchto položkách.

 

L. Kapitál a rezervní fondy

 

I. Upsaný kapitál

 

(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, aby se v této položce vykazoval splatný kapitál. V takovém případě se musí výše upsaného kapitálu a splaceného kapitálu vykázat odděleně).

 

II. Emisní ážio

 

III. Fond z přecenění

 

IV. Rezervy

 

1. Zákonný rezervní fond, pokud vnitrostátní právní předpisy takový rezervní fond nařizují.

 

2. Rezervní fond na vlastní akcie nebo podíly, pokud vnitrostátní právní předpisy takový rezervní fond nařizují, aniž je dotčen čl. 22 odst. 1 písm. b) směrnice 77/91/EHS.

 

3. Statutární rezervní fondy.

 

4. Jiné rezervní fondy.

 

V. Zisk nebo ztráta z minulých účetních období

 

VI. Zisk nebo ztráta za účetní období

 

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Článek 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 10

Článek 10

Alternativní prezentace rozvahy

Alternativní prezentace rozvahy

Členské státy mohou podnikům nebo některým druhům podniků povolit nebo od nich vyžadovat, aby při prezentaci položek rozlišovaly mezi krátkodobými a dlouhodobými položkami v jiném členění, než je členění předepsané článkem 9, za předpokladu, že rozsah poskytovaných údajů bude přinejmenším rovnocenný rozsahu, který se jinak vyžaduje podle článku 9.

Členské státy mohou podnikům nebo některým druhům podniků povolit nebo od nich vyžadovat, aby při prezentaci položek rozlišovaly mezi krátkodobými a dlouhodobými položkami v jiném členění, než je členění předepsané článkem 9 a článkem 9a, za předpokladu, že rozsah poskytovaných údajů bude přinejmenším rovnocenný rozsahu, který se jinak vyžaduje podle článku 9 a článku 9a.

 

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8. Členské státy mohou povolit, aby se náklady na pořízení nebo náklady na výrobu zásob zboží stejné kategorie i všech zastupitelných položek včetně investic vypočítávaly na základě průměrných hodnot, podle metody „first in – first out (FIFO)“ nebo podle jiné podobné metody.

8. Členské státy mohou povolit, aby se náklady na pořízení nebo náklady na výrobu zásob zboží stejné kategorie i všech zastupitelných položek včetně investic vypočítávaly na základě průměrných hodnot, podle metody „first in – first out (FIFO)“, podle metody „last in – first out (LIFO)“ nebo podle jiné podobné metody, jež využívá nejnovějších osvědčených postupů.

 

Pozměňovací návrh    53

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 8 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

8a. Pokud je splatná částka jakéhokoli dluhu větší než přijatá částka, lze rozdíl vykázat v aktivech. Rozdíl je vykazován odděleně v rozvaze nebo v komentáři k účetní závěrce. Tento rozdíl je odepisován přiměřenou částkou každý rok a musí být zcela odepsán nejpozději v okamžiku splacení dluhu.

 

Pozměňovací návrh    54

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 9 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud vnitrostátní právní předpisy povolují vykazování nákladů na výzkum a vývoj v aktivech, musí být tyto náklady odepsány nejpozději do pěti let. Pokud nebyly náklady na výzkum a vývoj zcela odepsány, nesmí dojít k žádnému rozdělení zisků, není-li částka rezervních fondů použitelných k rozdělení a zisků z předchozích let nejméně rovna částce neodepsaných nákladů.

Pokud vnitrostátní právní předpisy povolují vykazování nákladů na vývoj v aktivech, musí být tyto náklady odepsány nejpozději do pěti let. Pokud nebyly náklady na vývoj zcela odepsány, nesmí dojít k žádnému rozdělení zisků, není-li částka rezervních fondů použitelných k rozdělení a zisků z předchozích let nejméně rovna částce neodepsaných nákladů.

 

Pozměňovací návrh    55

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

10. Goodwill se odepisuje systematicky po celou dobu jeho ekonomické životnosti. Pokud nelze jeho ekonomickou životnost spolehlivě odhadnout, odepisuje se goodwill po dobu nejvýše pěti let. Délka odpisu se vysvětlí v komentáři k finančním výkazům.

10. Goodwill se odepisuje systematicky po celou dobu jeho ekonomické životnosti. Ve výjimečných případech stanovených členskými státy, pokud jeho ekonomickou životnost nelze spolehlivě odhadnout, se odepisuje goodwill nejvýše po dobu určenou členskými státy, která trvá nejméně pět let a nepřekročí 10 let. Délka odpisu se vysvětlí v komentáři k finančním výkazům.

 

 

Pozměňovací návrh    56

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 11 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Rezerva představuje nejpřesnější odhad nákladů, které pravděpodobně vzniknou, nebo v případě ztráty či závazku, částku, která je zapotřebí k vypořádání k rozvahovému dni.

Rezervy se oceňují přiměřenou částkou vypočtenou na objektivním základě pro vypořádání splatné částky, nebo v případě ztráty či závazku, částkou, která je zapotřebí k vypořádání k rozvahovému dni.

 

Pozměňovací návrh    57

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 11 – pododstavec 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Rezervy není možné používat k úpravám hodnot položek aktiv.

 

Pozměňovací návrh    58

Návrh směrnice

Článek 15

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 15

vypouští se

Zvláštní ustanovení týkající se výsledovky

 

Mají-li jednotlivé položky výnosů a nákladů mimořádný objem či výskyt, podnik je zveřejní ve výsledovce odděleně a jejich výši a povahu ozřejmí v komentáři k finančním výkazům.

 

 

Pozměňovací návrh    59

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy povolí malým podnikům sestavovat zkrácenou rozvahu zahrnující jen položky označené v článku 9 písmeny a římskými číslicemi a zvlášť přitom uvádět informace požadované v závorkách v položce C.II v oddíle „aktiva“ a v položce C v oddíle „Kapitál, rezervní fondy a pasiva“ jako součet pro každou uvedenou položku.

1. Členské státy povolí malým podnikům sestavovat zkrácenou rozvahu zahrnující jen položky označené v článku 9 a v článku 9a písmeny a římskými číslicemi a zvlášť přitom uvádět:

 

(a) informace požadované v článku 9 v závorkách v položce C.II v oddíle „aktiva“ a v položce C v oddíle „Kapitál, rezervní fondy a pasiva“ souhrnně pro každou uvedenou položku nebo

 

(b) informace požadované v článku 9a v závorkách v položce D.II.

 

Pozměňovací návrh    60

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 1 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(d) celkovou výši veškerých finančních závazků, záruk a podmíněných aktiv a pasiv, jež nejsou vykázány v rozvaze, a uvedou povahu a formu jakékoli poskytnuté věcné záruky; veškeré penzijní závazky a závazky vůči podnikům ve skupině či přidruženým podnikům se uvádí samostatně;

(d) celkovou výši veškerých finančních závazků, záruk a podmíněných aktiv a pasiv, jež nejsou vykázány v rozvaze, a uvedou povahu a formu jakékoli poskytnuté věcné záruky; veškeré penzijní závazky a závazky vůči podnikům ve skupině či přidruženým podnikům se uvádí samostatně nebo na konci rozvahy;

 

Pozměňovací návrh    61

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 1 – písm. d a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(da) částku záloh a úvěrů poskytnutých členům správních, řídících či dozorčích orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a veškerých dosud splacených, odepsaných nebo prominutých částek, jakož i závazků přijatých v jejich prospěch formou záruk všeho druhu, přičemž tyto údaje se uvádějí souhrnně pro každou kategorii na konci rozvahy;

 

Pozměňovací návrh    62

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 1 – písm. d b (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(db) částku a povahu jednotlivých položek výnosů a nákladů, které vykazují mimořádný objem či výskyt;

 

 

Pozměňovací návrh    63

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 1 – písm. e

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(e) povahu a obchodní účel operací podniku, které nejsou zahrnuty v rozvaze, a jejich finanční dopad na podnik;

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    64

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 1 – písm. f

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(f) povahu významných operací, k nimž došlo po skončení období a jež nejsou zohledněny ve výsledovce nebo rozvaze, a finanční dopad těchto operací;

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    65

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 1 – písm. h

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(h) transakce, které podnik uzavřel se spřízněnými stranami, včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a dalších informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace podniku, pokud tyto transakce nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek. Informace o jednotlivých transakcích je možné seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou stranou na finanční situaci podniku.

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    66

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 1 – písm. h a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(ha) průměrný počet zaměstnanců během účetního období včetně zaměstnanců subdodavatelů:

 

Pozměňovací návrh    67

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 1 – písm. b a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(ba) charakter a obchodní účel operací podniku, které nejsou zahrnuty v rozvaze, pokud jsou rizika nebo užitky z těchto operací významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace podniku;

 

Pozměňovací návrh    68

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 1 – písm. e

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(e) částka záloh a úvěrů poskytnutých členům správních, řídících či dozorčích orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a veškerých dosud splacených, odepsaných nebo prominutých částek, jakož i závazků přijatých v jejich prospěch formou záruk všeho druhu. Tyto údaje se uvádějí souhrnně pro každou kategorii;

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    69

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 1 – písm. b a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(ba) transakce, které podnik uzavřel se spřízněnými stranami, včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a dalších informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace podniku, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek. Informace o jednotlivých transakcích je možné seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou stranou na finanční situaci podniku.

 

Pozměňovací návrh    70

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Členské státy mohou stanovit, že odst. 1 písm. b) se nepoužije, pokud je společnost zahrnuta do konsolidované účetní závěrky, která má být sestavena podle článku 23, za předpokladu, že jsou tyto informace uvedeny v příloze k této závěrce.

 

Pozměňovací návrh    71

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 2 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2b. Členské státy mohou vyjmout transakce podle odst. 1 písm. ba) provedené mezi dvěma nebo více členy skupiny, pokud dceřiné společnosti, které jsou smluvními stranami této transakce, jsou takovým členem plně vlastněny.

 

Pozměňovací návrh    72

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Střední podniky mohou být členskými státy osvobozeny od povinnosti stanovené v třetím pododstavci odstavce 1, pokud jde o neúčetní informace.

4. Malé a střední podniky mohou být členskými státy osvobozeny od povinnosti stanovené v třetím pododstavci odstavce 1, pokud jde o neúčetní informace.

 

Pozměňovací návrh    73

Návrh směrnice

Článek 22

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely této kapitoly podléhají mateřský podnik a všechny jeho dceřiné podniky konsolidaci, pokud mají mateřský podnik nebo jeden či více dceřiných podniků jednu z podnikových forem uvedených v příloze I nebo příloze II.

Pro účely této kapitoly podléhají mateřský podnik a všechny jeho dceřiné podniky konsolidaci, pokud mateřský podnik splňuje ustanovení podle čl. 1 odst. 1.

 

Pozměňovací návrh    74

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 1 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členský stát bude od každého podniku, který se řídí jeho vnitrostátním právem, vyžadovat, aby sestavoval konsolidované finanční výkazy a konsolidovanou zprávu vedení společnosti, jestliže má daný podnik (mateřský podnik) kontrolu nad jedním či více jinými podniky (dceřiným podnikem či podniky) a nachází se v kterékoli z následujících situací:

1. Členský stát bude od každého podniku, který se řídí jeho vnitrostátním právem, vyžadovat, aby sestavoval konsolidované finanční výkazy a konsolidovanou zprávu vedení společnosti, jestliže daný podnik (mateřský podnik):

 

Pozměňovací návrh    75

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 1 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(a) v jiném podniku (podnicích) má většinu hlasovacích práv akcionářů nebo společníků;

(a) má většinu hlasovacích práv akcionářů nebo společníků v jiném podniku či podnicích (dceřiném podniku či podnicích);

 

Pozměňovací návrh    76

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 1 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(b) má v jiném podniku (podnicích) právo jmenovat a odvolávat většinu členů správního, řídicího nebo dozorčího orgánu a současně je jeho akcionářem či společníkem;

(Netýká se českého znění.)

 

Pozměňovací návrh    77

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 1 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(c) má právo uplatňovat rozhodující vliv na jiný podnik (podniky), jehož je akcionářem nebo společníkem ve smyslu smlouvy, kterou s ním uzavřel, nebo podle jeho stanov, společenské nebo zakladatelské smlouvy, jestliže právo, jímž se jiný podnik (podniky) řídí, takovéto smlouvy nebo stanovy umožňuje;

(c) má právo uplatňovat rozhodující vliv na jiný podnik (podniky), jehož je akcionářem nebo společníkem ve smyslu smlouvy, kterou s ním uzavřel, nebo podle jeho stanov, společenské nebo zakladatelské smlouvy, jestliže právo, jímž se jiný podnik (podniky) řídí, takovéto smlouvy nebo stanovy umožňuje. Členský stát nemusí stanovit, že mateřský podnik musí být akcionářem nebo společníkem svého dceřiného podniku (či podniků). U těch členských států, jejichž právní předpisy neupravují veškeré smlouvy a veškeré doložky, není nutné, aby toto ustanovení uplatňovaly;

 

Pozměňovací návrh    78

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 1 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(d) má na jiný podnik (podniky) právo uplatňovat rozhodující vliv nebo toto právo skutečně uplatňuje, nebo má nad jiným podnikem (podniky) kontrolu;

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    79

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 1 – písm. e

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(e) předmětný podnik a jiný podnik (podniky) jsou řízeny jednotně mateřským podnikem;

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    80

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 1 – písm. f – bod ii

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(ii) vykonává na základě dohody uzavřené s ostatními akcionáři či společníky jiného podniku (podniků) většinu hlasovacích práv akcionářů a společníků.

(ii) vykonává na základě dohody uzavřené s ostatními akcionáři či společníky jiného podniku (podniků) většinu hlasovacích práv akcionářů a společníků. Členské státy mohou zavést podrobnější ustanovení týkající se podoby a obsahu takových dohod.

 

Pozměňovací návrh    81

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 1 – písm. f – pododstavec -1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy stanoví alespoň úpravu uvedenou výše v bodě ii).

 

Mohou ustanovení výše uvedeného bodu i) uplatňovat v závislosti na držení minimálně 20 % procent hlasovacích práv akcionářů či společníků podniku.

 

Pozměňovací návrh    82

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. Kromě případů uvedených v odstavci 1 mohou členské státy vyžadovat, aby každý podnik, jenž se řídí jejich vnitrostátním právem, sestavoval konsolidované finanční výkazy a konsolidovanou zprávu vedení společnosti, jestliže

 

(a) má právo uplatňovat rozhodující vliv na jiný podnik (podniky) nebo toto právo skutečně uplatňuje, nebo má nad jiným podnikem (podniky) kontrolu;

 

(b) předmětný podnik a jiný podnik (podniky) jsou řízeny jednotně mateřským podnikem;

 

Pozměňovací návrh    83

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Od povinnosti sestavovat konsolidované finanční výkazy a konsolidovanou zprávu vedení společnosti mohou členské státy osvobodit v případech, kdy mateřský podnik nemá žádnou z podnikových forem uvedených v příloze I nebo příloze II.

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    84

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Při prvním použití tohoto článku se tento přidružený podnik vykazuje v konsolidované rozvaze částkou, která odpovídá podílu přidruženého podniku na kapitálu a rezervních fondech, který tato účast představuje. Rozdíl mezi touto částkou a účetní hodnotou vypočtenou podle kapitol 2 až 3 se uvádí samostatně v konsolidované rozvaze nebo v komentáři ke konsolidovaným finančním výkazům. Tento rozdíl se vypočte ke dni, ke kterému je tato metoda poprvé použita.

2. Při prvním použití tohoto článku se tento přidružený podnik vykazuje v konsolidované rozvaze buď:

 

(a) účetní hodnotou vypočtenou podle kapitol 2 a 3. Rozdíl mezi touto hodnotou a částkou odpovídající podílu na kapitálu a rezervách, který tato účast představuje, se vykazuje samostatně v konsolidované rozvaze nebo v komentáři ke konsolidovaným finančním výkazům. Tento rozdíl se vypočte ke dni, ke kterému je tato metoda poprvé použita; nebo

 

(b) částkou, která odpovídá podílu přidruženého podniku na kapitálu a rezervních fondech, který tato účast představuje. Rozdíl mezi touto částkou a účetní hodnotou vypočtenou podle kapitol 2 až 3 se uvádí samostatně v konsolidované rozvaze nebo v komentáři ke konsolidovaným finančním výkazům. Tento rozdíl se vypočte ke dni, ke kterému je tato metoda poprvé použita.

 

Členský stát může nařídit použití buď písmene a), nebo písmene b). Konsolidovaná rozvaha nebo komentář k účetní závěrce musí uvádět, zda bylo použito písmeno a) nebo b).

Kromě toho mohou členské státy povolit nebo vyžadovat, aby se výpočet takového rozdílu prováděl ke dni pořízení akcií nebo podílů, nebo, pokud byly akcie nebo podíly pořizovány postupně, ke dni, ke kterému se podnik stal přidruženým podnikem.

Kromě toho mohou členské státy za účelem použití písmen a) a b) povolit nebo vyžadovat, aby se výpočet takového rozdílu prováděl ke dni pořízení akcií nebo podílů, nebo, pokud byly akcie nebo podíly pořizovány postupně, ke dni, ke kterému se podnik stal přidruženým podnikem.

 

Pozměňovací návrh    85

Návrh směrnice

Čl. 30 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby podniky zveřejňovaly řádně schválené roční finanční výkazy a zprávy vedení společnosti spolu s výrokem statutárního auditora uvedeným v článku 34, jak v souladu s kapitolou 2 směrnice 2009/101/ES stanoví právní předpisy jednotlivých členských států.

1. Členské státy zajistí, aby podniky v přiměřené lhůtě, která nepřesáhne 12 měsíců, zveřejňovaly řádně schválené roční finanční výkazy a zprávy vedení společnosti spolu s výrokem statutárního auditora uvedeným v článku 34, jak v souladu s kapitolou 2 směrnice 2009/101/ES stanoví právní předpisy jednotlivých členských států.

Členské státy však mohou podniky osvobodit od povinnosti zveřejňovat zprávy vedení společnosti. V takovém případě je možné získat na požádání kopii celé každé takové zprávy nebo její části. Cena za tuto kopii nesmí přesahovat správní náklady na její pořízení.

Členské státy však mohou podniky osvobodit od povinnosti zveřejňovat zprávy vedení společnosti, pokud kopii celé každé takové zprávy nebo její části lze na požádání snadno získat a cena za tuto kopii nepřesáhne správní náklady na její pořízení

 

Pozměňovací návrh    86

Návrh směrnice

Čl. 31 – odst. 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(a) zkrácenou rozvahu vykazující jen ty položky, které jsou v článku 9 označeny písmeny a římskými číslicemi, a uvádějící odděleně buď v rozvaze, nebo v komentáři k finančním výkazům:

(a) zkrácenou rozvahu vykazující jen ty položky, které jsou v článcích 9 a 9a označeny písmeny a římskými číslicemi, a uvádějící odděleně buď v rozvaze, nebo v komentáři k finančním výkazům:

 

Pozměňovací návrh    87

Návrh směrnice

Čl. 34 – odst. 1 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Statutární auditor rovněž vynese výrok, zda je zpráva vedení společnosti v souladu s finančními výkazy za stejné účetní období.

Statutární auditor rovněž vynese výrok ve věci:

 

Pozměňovací návrh    88

Návrh směrnice

Čl. 34 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(a) souladu zprávy vedení společnosti s finančními výkazy za stejné účetní období;

 

Pozměňovací návrh    89

Návrh směrnice

Čl. 34 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(b) toho, zda byla zpráva vedení společnosti vypracována v souladu s platnými právními požadavky, a

 

Pozměňovací návrh    90

Návrh směrnice

Čl. 34 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(c) toho, zda dle auditorových poznatků a názorů na podniku a jeho prostředí, k nimž dospěl v průběhu auditu, zpráva vedení společnosti adekvátně vykazuje pozici podniku, možnosti, hlavní rizika a nejistoty ohledně jeho pravděpodobného vývoje v budoucnosti.

 

 

Pozměňovací návrh    91

Návrh směrnice

Článek 35

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Obsah zprávy o auditu

Obsah zprávy o auditu

 

Článek 28 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES se tímto mění takto:

 

Odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

1. Zpráva statutárního auditora obsahuje:

1. Zpráva o auditu obsahuje:

(a) úvod, v němž jsou přinejmenším popsány finanční výkazy, které jsou předmětem povinného auditu, a zásady účetního výkaznictví, které byly použity pro její sestavení,

(a) úvod, v němž jsou přinejmenším popsány finanční výkazy, které jsou předmětem povinného auditu, a zásady účetního výkaznictví, které byly použity pro její sestavení,

(b) popis rozsahu povinného auditu, který obsahuje přinejmenším údaje o auditorských normách, podle kterých byl povinný audit proveden,

(b) popis rozsahu povinného auditu, který obsahuje přinejmenším údaje o auditorských normách, podle kterých byl povinný audit proveden,

(c) auditorský výrok, který jasně vyjadřuje stanovisko statutárních auditorů, zda roční finanční výkazy poskytují věrný a poctivý obraz v souladu s použitými zásadami účetního výkaznictví, a případně zda tyto roční finanční výkazy splňují zákonné požadavky; auditorský výrok je buď bez výhrad, s výhradami, záporný nebo je vyjádření odmítnuto, jestliže statutární auditor není schopen auditorský výrok vynést,

(c) auditorský výrok je buď bez výhrad, s výhradami, záporný nebo jasně vyjadřuje stanovisko statutárních auditorů, zda:

 

(i) roční finanční výkazy poskytují věrný a poctivý obraz v souladu s použitými zásadami účetního výkaznictví, a

 

(ii) případně zda tyto roční finanční výkazy splňují zákonné požadavky.

 

Jestliže statutární auditor není schopen auditorský výrok vynést, je vyjádření výroku odmítnuto;

(d) odkaz na jakékoli záležitosti, na něž statutární auditor zvláštním způsobem upozornil, aniž by vyjádřil auditorský výrok s výhradou,

(d) odkaz na jakékoli záležitosti, na něž statutární auditor zvláštním způsobem upozornil, aniž by vyjádřil auditorský výrok s výhradou,

(e) výrok, zda je zpráva vedení společnosti v souladu s ročními finančními výkazy za stejné účetní období.

(e) výrok podle čl. 34 odst. 1 druhého pododstavce směrnice (.../..../EC).

2. Statutární auditor tuto zprávu podepíše a uvede datum.

2. Statutární auditor tuto zprávu podepíše a uvede datum. V případě, že povinný audit provádí auditorská společnost, zpráva auditora musí být podepsána alespoň statutárním auditorem (auditory), který/kteří jménem auditorské společnosti povinný audit provádí. Za výjimečných okolností mohou členské státy stanovit, že tento podpis (tyto podpisy) nemusí být zveřejněn/y, pokud by toto zveřejnění mohlo vést k bezprostřednímu a závažnému ohrožení osobní bezpečnosti kohokoli. Jméno této osoby nebo osob musí být vždy známo dotčeným příslušným orgánům.

3. Zpráva statutárního auditora o konsolidovaných finančních výkazech je v souladu s požadavky stanovenými v odstavcích 1 a 2. Při vykazování souladu zprávy vedení společnosti a finančních výkazů, jak požaduje odstavec 1 písm. e), statutární auditor rovněž zohlední konsolidované finanční výkazy a konsolidovanou zprávu vedení společnosti. Pokud jsou ke konsolidovaným finančním výkazům přiloženy roční finanční výkazy mateřského podniku, mohou být zprávy statutárních auditorů vyžadované tímto článkem spojeny.

3. Zpráva statutárního auditora nebo auditorské společnosti o konsolidovaných finančních výkazech je v souladu s požadavky stanovenými v odstavcích 1 a 2. Při vykazování souladu zprávy vedení společnosti a finančních výkazů, jak požaduje odstavec 1 písm. e), statutární auditor nebo auditorská společnost rovněž zohlední konsolidované finanční výkazy a konsolidovanou zprávu vedení společnosti. Pokud jsou ke konsolidovaným finančním výkazům přiloženy roční finanční výkazy mateřského podniku, mohou být zprávy statutárních auditorů nebo auditorských společností vyžadované tímto článkem spojeny.

 

Pozměňovací návrh    92

Návrh směrnice

Čl. 36 – bod 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. „podnikem činným v těžebním průmyslu“ se rozumí podnik, který vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, objevením a rozvojem ložisek minerálů, ropy a zemního plynu, jakož i jejich těžbou, jak je uvedeno v sekci B, oddílech 05 až 08 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006,

1. „podnikem činným v těžebním průmyslu“ se rozumí podnik, který vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevením a rozvojem ložisek minerálů, ropy a zemního plynu, jakož i jejich těžbou, jak je uvedeno v sekci B, oddílech 05 až 08 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006,

 

Pozměňovací návrh    93

Návrh směrnice

Čl. 36 – bod 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. „vládou“ jakýkoli vnitrostátní, regionální či místní orgán členského státu nebo třetí země. Definice se vztahuje rovněž na útvar, agenturu či podnik, jež jsou tímto orgánem kontrolovány, jak stanoví čl. 23 odst. 1 až 6 této směrnice,

3. „vládou“ jakýkoli federální nebo vnitrostátní, regionální či místní orgán členského státu nebo třetí země. Definice se vztahuje rovněž na útvar, agenturu či podnik, jež jsou tímto orgánem kontrolovány, jak stanoví čl. 23 odst. 1 až 6 této směrnice,

 

Pozměňovací návrh    94

Návrh směrnice

Čl. 36 – bod 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. „projekt“ je totožný se zvláštní provozní jednotkou výkaznictví na nejnižší úrovni v rámci podniku, o níž se připravují pravidelné vnitřní zprávy vedení společnosti, které mají za cíl sledovat jeho podnikání.

4. „projekt“ je totožný s činnostmi upravenými určitou smlouvou, licencí, pronájmem, koncesí nebo obdobnými právními dohodami s vládou, na jejichž základě vznikají platební závazky. V případě, že jí platební závazky vznikly na jiném základě, provádí se výkaznictví na tomto základě.

 

Pozměňovací návrh    95

Návrh směrnice

Čl. 36 – bod 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a. „platbami“ se rozumí veškeré odvody za práva těžby, daně ze zisku, licenční poplatky, dividendy, bonusy za podpis smlouvy, objevení a těžbu, licenční poplatky, poplatky za nájem, tranzitní poplatky za dopravu potrubím, poplatky za zlepšení infrastruktury, vstupní poplatky a jiné přímé prémie, včetně nepeněžních plnění, a rovněž platby vládním bezpečnostním složkám související se specifickou činností daného odvětví.

 

Pozměňovací návrh    96

Návrh směrnice

Čl. 37 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy vyžadují od velkých podniků a všech subjektů veřejného zájmu, které jsou činné v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích, aby každoročně sestavovaly a zveřejňovaly zprávu o platbách odváděných vládám.

1. Členské státy vyžadují od velkých podniků a všech subjektů veřejného zájmu, které jsou činné v těžebním průmyslu, v odvětví těžby dřeva v původních lesích, v bankovnictví, stavebnictví nebo telekomunikacích, aby každoročně sestavovaly a zveřejňovaly zprávu o platbách odváděných vládám. Správní rady společností musí výkaz vypracovaný s náležitou péčí a pozorností a s využitím nejlepších znalostí a schopností sestavovatele schválit.

 

 

Pozměňovací návrh    97

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 1 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Zpráva uvádí následující údaje, pokud jsou z hlediska přijímající vlády významné:

1. Zpráva podle článku 37 uvádí následující údaje:

 

Pozměňovací návrh    98

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 1 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(a) celková výše plateb včetně nepeněžních plnění, jež byly během účetního období odvedeny každé vládě,

(a) částka rozdělená podle druhu a výše jednotlivých plateb, jež byly během účetního období odvedeny jednotlivým úrovním vlády,

 

Pozměňovací návrh    99

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 1 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(b) celková výše plateb rozdělených podle jejich druhu včetně nepeněžních plnění, jež byly během účetního období odvedeny každé vládě,

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    100

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 1 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(c) pokud jsou takové platby přičitatelné k určitému projektu uvede se výše plateb rozdělených podle jejich druhu včetně nepeněžních plnění, jež byly během účetního období odvedeny za každý takový projekt, a celková výše plateb za každý takový projekt.

(c) pokud jsou takové platby přičitatelné k určitému projektu, uvede se výše plateb rozdělených podle jejich druhu a výše jednotlivých plateb, jež byly během účetního období odvedeny za každý takový projekt.

 

Pozměňovací návrh    101

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 1 – pododstavec 1a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

.

Písmeno (c) se vztahuje pouze na podniky, které působí v odvětví těžebního průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích.

 

Pozměňovací návrh    102

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Vykazují se tyto druhy plateb:

vypouští se

(a) výrobní nároky,

 

(b) daně ze zisků,

 

(c) licenční poplatky,

 

(d) dividendy,

 

(e) bonusy za podpis, objevení a výrobu,

 

(f) licenční poplatky, poplatky za nájem, vstupní poplatky a jiné poplatky za licence a/nebo koncese,

 

(g) jiné přímé prémie odváděné dotčeným vládám.

 

 

Pozměňovací návrh    103

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Pokud se vládám odvádějí nepeněžní plnění, vykazuje se jejich hodnota nebo objem. Vykazuje-li se hodnota, poskytne se doplňkový komentář, ve kterém se vysvětlí, jak byla tato hodnota určena.

3. Pokud se vládám odvádějí nepeněžní plnění, vykazuje se jejich hodnota a objem. Vykazuje-li se hodnota, poskytne se doplňkový komentář, ve kterém se vysvětlí, jak byla tato hodnota určena.

 

Pozměňovací návrh    104

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Komise je v souladu s článkem 42 oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci, které mají specifikovat pojem významnosti plateb.

4. Platby není nutné zveřejňovat, pokud jednotlivá platba nebo více souvisejících plateb nepřesahují částku 80 000 EUR.

 

Pozměňovací návrh    105

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a. Zpráva obsahuje i dodatečné informace o celkovém počtu zaměstnanců podle jednotlivých zemí, včetně zaměstnanců subdodavatelů, a celkové výši peněžních sankcí za porušení právních předpisů v oblasti životního prostředí a nápravy škod členěných podle jednotlivých zemí.

 

Pozměňovací návrh    106

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Jakékoli druhy plateb odvedené vládě se v dané zprávě nevykazují v zemi, v níž trestněprávní předpisy zveřejnění takového druhu platby jasně zakazují. V takových případech příslušný podnik sdělí, že nevykázal platby v souladu s odstavci 1 až 3 a uvede název dotčené vlády.

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    107

Návrh směrnice

Čl. 39 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členský stát vyžaduje od všech velkých podniků nebo všech subjektů veřejného zájmu, které jsou činné v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích a které se řídí jeho vnitrostátním právem, aby v souladu s články 37 a 38 sestavovaly konsolidovanou zprávu o platbách odváděných vládám, pokud má mateřský podnik povinnost sestavovat konsolidované finanční výkazy, jak stanoví čl. 23 odst. 1 až 23 odst. 6 této směrnice.

1. Členský stát vyžaduje od všech velkých podniků nebo všech subjektů veřejného zájmu, které jsou činné v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích a které se řídí jeho vnitrostátním právem, aby v souladu s články 37 a 38 sestavovaly konsolidovanou zprávu o platbách odváděných vládám, pokud má mateřský podnik povinnost sestavovat konsolidované finanční výkazy, jak stanoví čl. 23 odst. 1 až 23 odst. 6 této směrnice.

 

Konsolidovaná zpráva uvádí platby prováděné podniky, které působí v těžebním průmyslu, v odvětví těžby dřeva, v bankovnictví, stavebnictví nebo v telekomunikacích a jež jsou dceřinými podniky nebo pobočkami.

 

Pozměňovací návrh    108

Návrh směrnice

Článek 40

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Zpráva o platbách vládám uvedená v článku 37 a konsolidovaná zpráva o platbách vládám uvedená v článku 39 se zveřejňují v souladu s právem všech příslušných členských států podle kapitoly 2 směrnice 2009/101/ES.

Zpráva o platbách vládám uvedená v článku 37 a konsolidovaná zpráva o platbách vládám uvedená v článku 39 se zveřejňují v souladu s právem všech příslušných členských států podle kapitoly 2 směrnice 2009/101/ES.

 

Komise je v souladu s článkem 42 oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem přijmout nezbytná rozhodnutí o tom, zda s náležitým zohledněním definic uvedených v článku 36 a opatření pro zajištění souladu lze požadavky na další povinné předkládání výkazů považovat za rovnocenné.

 

 

Pozměňovací návrh    109

Návrh směrnice

Článek 41

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise přezkoumá provádění a účinnost této kapitoly, zejména pokud jde o rozsah vykazovacích povinností a způsoby vykazování na základě projektu, a podá o tom zprávu. Přezkum rovněž zohlední vývoj dané oblasti na mezinárodní úrovni a zváží příslušné důsledky pro konkurenceschopnost a zabezpečení dodávek energie. Měl by být dokončen nejpozději do pěti let ode dne vstupu této směrnice v platnost. Příslušnou zprávu Komise případně spolu s legislativním návrhem předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Komise přezkoumá provádění a účinnost této kapitoly, zejména pokud jde o rozsah vykazovacích povinností a způsoby vykazování na základě projektu, a podá o tom zprávu. Přezkum rovněž zohlední vývoj dané oblasti na mezinárodní úrovni, zejména pokud jde o zvyšování transparentnosti plateb odváděných vládám, a zváží příslušné důsledky pro konkurenceschopnost a zabezpečení dodávek energie. Měl by být dokončen nejpozději do pěti let ode dne vstupu této směrnice v platnost. Příslušnou zprávu Komise případně spolu s legislativním návrhem předloží Evropskému parlamentu a Radě, případně rozšíří požadavky na vykazování i na další průmyslová odvětví a zajistí audit zprávy.

 

Pozměňovací návrh    110

Návrh směrnice

Čl. 42 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Přenesená pravomoc uvedená v čl. 1 odst. 2, čl. 3 odst. 10 a čl. 38 odst. 4 se Komisi svěřuje na dobu neurčitou počínaje dnem uvedeným v článku 50.

2. Přenesení pravomoci uvedené v článku 40 platí na dobu neurčitou od data uvedeného v článku 50.

 

Pozměňovací návrh    111

Návrh směrnice

Čl. 42 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 2, čl. 3 odst. 10 a čl. 38 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu datu, které v něm bude upřesněno. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedených v článku 40 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu datu, které v něm bude upřesněno. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

 

Pozměňovací návrh    112

Návrh směrnice

Čl. 42 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 2, čl. 3 odst. 10 a čl. 38 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 40 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

 

Pozměňovací návrh    113

Návrh směrnice

Článek 42 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 42a

 

Osvobození mikropodniků od povinností

 

1. Členské státy mohou podniky uvedené v čl. 3 odst. -1 osvobodit od některé nebo od všech těchto povinností:

 

(a) povinnosti vykazovat „náklady a příjmy příštích období“ a „výdaje a výnosy příštích období“;

 

(b) využije-li členský stát možnosti podle písmene a) tohoto odstavce, může uvedeným podnikům povolit – pouze ve vztahu k jiným nákladům stanoveným v odst. 2 písm. b) bodě vi) –, aby se odchýlily od čl. 5 odst. 1 písm. d), pokud jde o povinnost vykazovat „náklady a příjmy příštích období“ a „výdaje a výnosy příštích období“, za předpokladu, že tato skutečnost bude zveřejněna v komentáři k finančním výkazům nebo v souladu s písmenem c) tohoto odstavce na konci rozvahy;

 

(c) povinnost vypracovat komentář k finančním výkazům podle článku 17, pokud jsou informace, jež vyžaduje čl. 17 odst. 1 písm. d) této směrnice a čl. 22 odst. 2 směrnice 77/91/EHS, uvedeny na konci rozvahy;

 

(d) povinnost vypracovat zprávu vedení společnosti podle kapitoly 5, pokud jsou informace požadované podle čl. 22 odst. 2 směrnice 77/91/EHS zveřejněny v komentáři k finančním výkazům nebo v souladu s písmenem c) tohoto odstavce na konci rozvahy;

 

(e) povinnost zveřejňovat roční finanční výkazy podle kapitoly 7, pokud jsou údaje z rozvahy v nich obsažené řádně poskytnuty v souladu s vnitrostátním právem alespoň jednomu příslušnému orgánu, který určí dotčený členský stát. Není-li příslušným orgánem ústřední rejstřík, obchodní rejstřík nebo podnikový rejstřík, jak jsou uvedeny v čl. 3 odst. 1 směrnice 2009/101/ES, je příslušný orgán povinen poskytnout tyto údaje příslušnému rejstříku.

 

2. Členské státy mohou podnikům uvedeným v čl. 3 odst. -1 povolit:

 

(a) vypracovat případně pouze zkrácenou rozvahu, ve které jsou odděleně vykázány alespoň ty položky, které jsou v článku 9 označeny písmeny. V případě, že se použije odst. 1 písm. a) tohoto článku, položka D „aktiv“ a položka D „kapitálu, rezervních fondů a pasiv“ uvedené v článku 9 se z rozvahy vylučují;

 

(b) vypracovat případně pouze zkrácenou výsledovku, ve které jsou odděleně vykázány alespoň tyto položky:

 

(i) čistý obrat;

 

(ii) ostatní výnosy;

 

(iii) náklady na suroviny a jiný spotřební materiál;

 

(iv) osobní náklady;

 

(v) úpravy hodnot;

 

(vi) ostatní náklady;

 

(vii) daň;

 

(viii) zisk nebo ztrátu.

 

3. Členské státy nepovolí ani nenařídí, aby se článek 7 vztahoval na kterékoli mikropodniky využívající jakákoli z osvobození uvedených v odstavcích 1 a 2.

 

4. V případě podniků uvedených v čl. 3 odst. -1 se roční finanční výkazy sestavené v souladu s odstavci 1, 2 a 3 považují za finanční výkazy podávající pravdivý a věrný obraz podle požadavků čl. 4 odst. 3, takže čl. 4 odst. 4 se na tyto finanční výkazy nevztahuje.

 

5. Bilanční suma uvedená v čl. 3 odst. -1 písm. a) zahrnuje aktiva uvedená v článku 9 v položkách A až D pod označením „aktiva“. Pokud se použije odst. 1 písm. a), bilanční suma uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. a) zahrnuje aktiva uvedená v článku 9 v položkách A až C pod označením „aktiva“ .

 

6. Členské státy nepovolí výjimky podle odstavců 1, 2 a 3 pro investiční podniky nebo finanční holdingové podniky.

 

7. Do ...* předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o situaci mikropodniků, přičemž zohlední zejména situaci na vnitrostátní úrovni, pokud jde o počet podniků odpovídajících velikostním kritériím a o snížení administrativní zátěže díky výjimce z požadavku na zveřejňování.

 

8. Členské státy mohou použít odst. 1 písm. e) na malé podniky.

 

__________________

 

* Úř. věst.: vložte prosím datum: pět let po vstupu této směrnice v platnost.

 

Pozměňovací návrh    114

Návrh směrnice

Článek 46

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Není-li to v této směrnici výslovně stanoveno jinak, členské státy subjektům veřejného zájmu neumožní využívat zjednodušení a osvobození od povinnosti stanovená v této směrnici.

Není-li to v této směrnici výslovně stanoveno jinak, členské státy subjektům veřejného zájmu neumožní využívat zjednodušení a osvobození od povinnosti stanovená v této směrnici. Subjekt veřejného zájmu se považuje za velký podnik bez ohledu na svůj čistý obrat, bilanční sumu nebo průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období.

 

25. 6. 2012

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci

pro Výbor pro právní záležitosti

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ročních finančních výkazech, konsolidovaných finančních výkazech a souvisejících zprávách některých forem podniků

( COM(2011)0684 – C7‑0393/2011 – 2011/0308(COD) )

Navrhovatelka: Franziska Katharina Brantner

 

 

 

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Koordinace předpisů členských států týkajících se struktury a obsahu ročních finančních výkazů a zpráv vedení společnosti, použitých oceňovacích bází a zveřejňování těchto dokumentů ve vztahu mimo jiné k akciovým společnostem a společnostem s ručením omezeným je důležitá zejména pro ochranu akcionářů, společníků a třetích osob. U uvedených forem podniků je nutno tyto oblasti souběžně koordinovat, poněvadž na jedné straně vyvíjejí některé podniky činnost ve více členských státech a na druhé straně jsou třetím osobám poskytovány jako záruka jen čistá aktiva podniku.

(3) Koordinace předpisů členských států týkajících se struktury a obsahu ročních finančních výkazů a zpráv vedení společnosti, použitých oceňovacích bází a zveřejňování těchto dokumentů ve vztahu mimo jiné k akciovým společnostem a společnostem s ručením omezeným je důležitá zejména pro ochranu akcionářů, společníků a třetích osob. U uvedených forem podniků je nutno tyto oblasti souběžně koordinovat, poněvadž na jedné straně vyvíjejí některé podniky činnost ve více členských státech a na druhé straně by to se to mohlo dotknout třetích osob nad rámec čistých aktiv podniku.

 

 

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32) V zájmu větší transparentnosti plateb odváděných ve prospěch vlád by měly velké podniky a subjekty veřejného zájmu, jež působí v těžebním průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích, každoročně ve zvláštním výkazu zveřejňovat platby významného objemu, jež odvádějí vládám zemí, v nichž působí. Tyto podniky působí v zemích bohatých na přírodní zdroje, zejména ropu, zemní plyn, ostatní nerostné suroviny a původní lesy. Tento výkaz by měl uvádět druhy plateb, jež jsou srovnatelné s platbami, které zveřejňují podniky zapojené do iniciativy pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI). Uvedená iniciativa je rovněž doplněním akčního plánu EU pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT) a nařízení v oblasti dřeva, které vyžadují, aby obchodníci s dřevařskými výrobky vykonávali náležitou péči, tak aby se zamezilo tomu, že bude na trh EU uváděno nezákonně vytěžené dřevo.

(32) V zájmu větší transparentnosti plateb odváděných ve prospěch vlád by měly velké podniky a subjekty veřejného zájmu, jež působí v těžebním průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích, každoročně ve zvláštním výkazu zveřejňovat platby, jež odvádějí vládám zemí, v nichž působí. Tyto podniky působí v zemích bohatých na přírodní zdroje, zejména ropu, zemní plyn, ostatní nerostné suroviny a původní lesy. Tento výkaz by měl uvádět druhy plateb, jež jsou srovnatelné s platbami, které zveřejňují podniky zapojené do iniciativy pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI). Uvedená iniciativa je rovněž doplněním akčního plánu EU pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT) a nařízení v oblasti dřeva, které vyžadují, aby obchodníci s dřevařskými výrobky vykonávali náležitou péči, tak aby se zamezilo tomu, že bude na trh EU uváděno nezákonně vytěžené dřevo.

 

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33) Tyto výkazy by měly vládám zemí bohatých na zdroje pomoci naplňovat zásady a kritéria iniciativy EITI a zodpovídat se občanům za platby, které jim odvádějí podniky působící v oblasti těžebního průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích, které na území pod jejich jurisdikcí působí. Tento výkaz by měl uvádět údaje v členění podle zemí a podle projektů za předpokladu, že je projekt (např. koncese, zeměpisná oblast apod.) pokládán za vykazující jednotku nejnižší úrovně, na níž daný podnik sestavuje pravidelné interní zprávy vedení společnosti, a že jsou k těmto projektům přiřazeny určité platby. Vzhledem k obecnému cíli podporovat v těchto zemích řádnou správu věcí veřejných by měla být významnost zveřejňovaných plateb posuzována podle přijímající vlády. Ohledně významnosti by bylo možno upravit různá kritéria, např. určitou absolutní výši platby či procentní limit (např. platby přesahující určité procento z HDP dané země), s tím, že tato kritéria lze vymezit v aktu v přenesené pravomoci. Účelnost tohoto režimu vykazování by měla podléhat přezkumu ze strany Komise, jenž bude proveden do pěti let od vstupu této směrnice v platnost a o němž bude ve stejné lhůtě podána zpráva. Tento přezkum by měl posoudit účelnost tohoto režimu a měl by přihlédnout k mezinárodnímu vývoji, včetně hledisek konkurenceschopnosti a zabezpečení dodávek energie. Dále by měl zohlednit zkušenosti zpracovatelů a uživatelů údajů o platbách a posoudit, zdali by bylo vhodné zahrnout do tohoto režimu i další informace o platbách, např. efektivní daňové sazby, a údaje o příjemci, např. údaje o jeho bankovním účtu.

(33) Tyto výkazy by měly vládám zemí bohatých na zdroje pomoci naplňovat zásady a kritéria iniciativy EITI a zodpovídat se občanům za platby, které jim odvádějí podniky působící v oblasti těžebního průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích, které na území pod jejich jurisdikcí působí. Tento výkaz by měl uvádět údaje v členění podle zemí a podle projektů za předpokladu, že je projekt (např. koncese, zeměpisná oblast apod.) pokládán za vykazující jednotku nejnižší úrovně, na níž daný podnik sestavuje pravidelné interní zprávy vedení společnosti, a že jsou k těmto projektům přiřazeny určité platby. Nemělo by být nutné vypracovat zprávu, jestliže jsou dodrženy rovnocenné požadavky na předkládání výkazů. Nemělo by být nutné zveřejňovat platby, jestliže celková částka zaplacená vládě nepřesáhne 1 000 000 EUR nebo jestliže celková částka plateb za určitý projekt nepřesáhne 200 000 EUR. Účelnost tohoto režimu vykazování by měla podléhat přezkumu ze strany Komise, jenž bude proveden do pěti let od vstupu této směrnice v platnost a o němž bude ve stejné lhůtě podána zpráva. Tento přezkum by měl posoudit účelnost tohoto režimu a měl by přihlédnout k mezinárodnímu vývoji, včetně hledisek konkurenceschopnosti a zabezpečení dodávek energie. Dále by měl zohlednit zkušenosti zpracovatelů a uživatelů údajů o platbách a posoudit, zdali by bylo vhodné zahrnout do tohoto režimu i další informace o platbách, např. efektivní daňové sazby, a údaje o příjemci, např. údaje o jeho bankovním účtu.

 

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(33a)Účelnost tohoto režimu vykazování plateb odváděných vládám by měla podléhat přezkumu ze strany Komise, jenž bude proveden do čtyř let od vstupu této směrnice v platnost a o němž bude ve stejné lhůtě podána zpráva. Tento přezkum by měl posoudit účelnost tohoto režimu a měl by přihlédnout k mezinárodnímu vývoji, včetně hledisek konkurenceschopnosti a zabezpečení dodávek energie.

 

 

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 10 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

10a. Členské státy mohou stanovit limity nižší, než jsou limity stanovené v odstavcích 1 až 5 tohoto článku. Snížení těchto hodnot zachová stávající proporce.

Odůvodnění

V některých členských státech EU neodpovídají stanovené limitní hodnoty ekonomické situaci, protože hodnoty uvedené v odstavci 1 tohoto článku by znamenaly, že absolutní většina všech podniků v dotčených členských státech by pro účely této směrnice byla považována za „malé“. To by mělo škodlivý vliv na systémy výběru daní v těchto zemích.

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Čl. 36 – bod 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. „podnikem činným v těžebním průmyslu“ se rozumí podnik, který vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, objevením a rozvojem ložisek minerálů, ropy a zemního plynu, jakož i jejich těžbou, jak je uvedeno v sekci B, oddílech 05 až 08 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006,

1. „podnikem činným v těžebním průmyslu“ se rozumí nejvyšší úroveň mateřské společnosti, pro niž se vydává účetní závěrka v Unii, kdy skupina společností, pro kterou tato mateřská společnost vypracovává konsolidované finanční výkazy, zahrnuje dceřiné podniky, pobočky, stálé provozovny, společné podniky a přidružené podniky, vykonávající jakoukoli činnost související s průzkumem, objevením a rozvojem ložisek minerálů, ropy a zemního plynu, jakož i s jejich těžbou, zpracováním, vývozem nebo přepravou nebo jakoukoli jinou důležitou související činnost, jak je uvedeno v sekci B, oddílech 05 až 08 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006,

 

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Čl. 36 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. „vládou“ jakýkoli vnitrostátní, regionální či místní orgán členského státu nebo třetí země. Definice se vztahuje rovněž na útvar, agenturu či podnik, jež jsou tímto orgánem kontrolovány, jak stanoví čl. 23 odst. 1 až 6 této směrnice,

3. „vládou“ jakýkoli vnitrostátní, regionální či místní orgán členského státu nebo třetí země. Definice se vztahuje rovněž na útvar, agenturu či podnik, jež jsou tímto orgánem kontrolovány, jak stanoví čl. 23 odst. 1 až 6 této směrnice, nebo jakýkoli vládní subjekt, který dostává jakýkoli druh platby uvedený v článku 38 od jakéhokoli subjektu tvořícího podnik,

 

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Čl. 36 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. „projekt“ je totožný se zvláštní provozní jednotkou výkaznictví na nejnižší úrovni v rámci podniku, o níž se připravují pravidelné vnitřní zprávy vedení společnosti, které mají za cíl sledovat jeho podnikání.

4. „projekt“ je totožný se zvláštní provozní jednotkou výkaznictví na nejnižší úrovni v rámci podniku, o níž se připravují pravidelné vnitřní zprávy vedení společnosti, které mají za cíl sledovat jeho podnikání. Zahrnuje smlouvu, licenci, nájemní smlouvu nebo jinou právní dohodu, na jejímž základě společnost provozuje svou činnost a vznikají fiskální pasiva.

 

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Čl. 37 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy vyžadují od velkých podniků a všech subjektů veřejného zájmu, které jsou činné v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích, aby každoročně sestavovaly a zveřejňovaly zprávu o platbách odváděných vládám.

1. Členské státy vyžadují od velkých podniků a všech subjektů veřejného zájmu, které jsou činné v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích, aby každoročně sestavovaly a zveřejňovaly zprávu o platbách odváděných vládám, jež se týkají činností v těžebním průmyslu a lesním hospodářství stanovených v článku 36, a to včetně nepeněžních plnění.

 

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 1 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) celková výše plateb včetně nepeněžních plnění, jež byly během účetního období odvedeny každé vládě,

a) celková výše plateb rozdělených podle jejich druhu včetně nepeněžních plnění, jež byly během účetního období odvedeny každé vládě,

 

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 1 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) celková výše plateb rozdělených podle jejich druhu včetně nepeněžních plnění, jež byly během účetního období odvedeny každé vládě,

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 1 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) pokud jsou takové platby přičitatelné k určitému projektu uvede se výše plateb rozdělených podle jejich druhu včetně nepeněžních plnění, jež byly během účetního období odvedeny za každý takový projekt, a celková výše plateb za každý takový projekt.

c) pokud jsou takové platby přičitatelné k určitému projektu uvede se výše plateb rozdělených podle jejich druhu a celková výše plateb, jež byly během účetního období odvedeny za každý takový projekt.

 

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 2 – písm. f

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f) licenční poplatky, poplatky za nájem, vstupní poplatky a jiné poplatky za licence a/nebo koncese,

f) licenční poplatky, poplatky za nájem, tranzitní poplatky za dopravu potrubím, vstupní poplatky a jiné poplatky za licence a/nebo koncese,

 

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 2 – písm. g

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g) jiné přímé prémie odváděné dotčeným vládám.

g) jiné platby odváděné vládám, které jsou součástí obecně uznávaného toku příjmů pro komerční rozvoj v oblasti těžby ropy, zemního plynu, minerálů nebo těžby dřeva v původních lesích.

 

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a. Není nutné zveřejňovat platby podle odst. 1 písm. a) a c), jestliže celková roční částka zaplacená vládě v určité zemi nepřesáhne 1 000 000 EUR. Není nutné zveřejňovat platby podle odst. 1 písm. c), jestliže celková částka plateb na určitý projekt nepřesáhne 200 000 EUR.

 

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Čl. 39 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členský stát vyžaduje od všech velkých podniků nebo všech subjektů veřejného zájmu, které jsou činné v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích a které se řídí jeho vnitrostátním právem, aby v souladu s články 37 a 38 sestavovaly konsolidovanou zprávu o platbách odváděných vládám, pokud má mateřský podnik povinnost sestavovat konsolidované finanční výkazy, jak stanoví čl. 23 odst. 1 až 23 odst. 6 této směrnice.

1. Členský stát vyžaduje od všech velkých podniků nebo všech subjektů veřejného zájmu, které jsou činné v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích a které se řídí jeho vnitrostátním právem, aby v souladu s články 37 a 38 sestavovaly konsolidovanou zprávu o platbách odváděných tímto podnikem nebo subjektem veřejného zájmu a/nebo dceřinými společnostmi nebo subjekty ovládanými takovým podnikem nebo subjektem veřejného zájmu vládám, pokud má mateřský podnik povinnost sestavovat konsolidované finanční výkazy, jak stanoví čl. 23 odst. 1 až 23 odst. 6 této směrnice.

 

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Článek 41

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise přezkoumá provádění a účinnost této kapitoly, zejména pokud jde o rozsah vykazovacích povinností a způsoby vykazování na základě projektu, a podá o tom zprávu. Přezkum rovněž zohlední vývoj dané oblasti na mezinárodní úrovni a zváží příslušné důsledky pro konkurenceschopnost a zabezpečení dodávek energie. Měl by být dokončen nejpozději do pěti let ode dne vstupu této směrnice v platnost. Příslušnou zprávu Komise případně spolu s legislativním návrhem předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Komise přezkoumá provádění a účinnost této kapitoly, zejména pokud jde o rozsah vykazovacích povinností a způsoby vykazování na základě projektu, a podá o tom zprávu. Přezkum rovněž zohlední vývoj dané oblasti na mezinárodní úrovni, především ve Spojených státech, zváží příslušné důsledky pro konkurenceschopnost a zabezpečení dodávek energie a posoudí možný dopad vnitrostátních právních předpisů, jež brání zveřejňování plateb odváděných vládám. Posoudí také, zda by vykazovací povinnosti podniků, které jsou činné v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích, měly být rozšířeny i na některá další odvětví, především na odvětví rybolovu, velkovýroby energie a stavebnictví. Přezkum by měl být dokončen nejpozději do čtyř let ode dne vstupu této směrnice v platnost. Příslušnou zprávu Komise případně spolu s legislativním návrhem předloží Evropskému parlamentu a Radě.

 

 

POSTUP

Název

Roční finanční výkazy, konsolidované finanční výkazy a související zprávy některých forem podniků

Referenční údaje

COM(2011)0684 – C7-0393/2011 – 2011/0308(COD)

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

JURI

15.11.2011

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

AFET

15.11.2011

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Franziska Katharina Brantner

14.11.2011

Datum přijetí

19.6.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

26

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Bastiaan Belder, Franziska Katharina Brantner, Elmar Brok, Jerzy Buzek, Tarja Cronberg, Michael Gahler, Ana Gomes, Andrzej Grzyb, Takis Hadjigeorgiou, Anna Ibrisagic, Liisa Jaakonsaari, Anneli Jäätteenmäki, Tunne Kelam, Nicole Kiil-Nielsen, Maria Eleni Koppa, Andrey Kovatchev, Paweł Robert Kowal, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Eduard Kukan, Vytautas Landsbergis, Ryszard Antoni Legutko, Sabine Lösing, Mario Mauro, Francisco José Millán Mon, Alexander Mirsky, María Muñiz De Urquiza, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Norica Nicolai, Raimon Obiols, Kristiina Ojuland, Justas Vincas Paleckis, Ioan Mircea Paşcu, Bernd Posselt, Tokia Saïfi, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Nikolaos Salavrakos, Jacek Saryusz-Wolski, György Schöpflin, Werner Schulz, Charles Tannock, Inese Vaidere, Sir Graham Watson, Boris Zala

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Marije Cornelissen, Kinga Gál, Barbara Lochbihler, Helmut Scholz, Traian Ungureanu, Ivo Vajgl, Alejo Vidal-Quadras, Janusz Władysław Zemke

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Jolanta Emilia Hibner, Horst Schnellhardt

 

 

20. 6. 2012

STANOVISKO Výboru pro rozvoj

pro Výbor pro právní záležitosti

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ročních finančních výkazech, konsolidovaných finančních výkazech a souvisejících zprávách některých forem podniků

( COM(2011)0684 – C7‑0393/2011 – 2011/0308(COD) )

Navrhovatelka: Fiona Hall

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Předmětem úpravy směrnice o účetnictví je široká škála otázek týkajících se ročních a konsolidovaných finančních výkazů evropských společností s ručením omezeným.

Výbor pro rozvoj zajímá především kapitola 9, která se týká zpráv o platbách, jež jsou odváděny vládám. Právní předpisy EU v současnosti nevyžadují, aby podniky vykazovaly platby odváděné vládám v zemích, kde působí, ačkoli takové platby, zejména v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva, mohou pro dotčenou zemi představovat významný podíl příjmů, zejména jedná-li se o země bohaté na přírodní zdroje. Evropský parlament vyzývá již od roku 2007 k předložení návrhů, aby byly informace tohoto druhu zveřejňovány obsáhlým a vyčerpávajícím způsobem.

Komise na základě revizí směrnice o transparentnosti a směrnice o účetnictví z října 2011 navrhla, aby podniky činné v těžebním průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích každoročně zveřejňovaly údaje o platbách, jež odvádějí vládám v jednotlivých zemích, v případech, kdy jsou tyto platby přiřazeny ke konkrétnímu projektu a jsou pro přijímající vládu významné. Tento požadavek by se omezoval pouze na velké společnosti a na veškeré subjekty veřejného zájmu.

Návrhy Komise vycházejí z amerického Dodd-Frankova zákona přijatého v červenci 2010, jenž vyžaduje, aby podniky těžebního průmyslu (podniky těžící ropu, zemní plyn a ostatní nerostné suroviny) registrované u Komise pro burzu a cenné papíry (SEC) zveřejňovaly platby, jež odvádějí vládám, v členění podle zemí a projektů. Návrh se opírá rovněž o dobrovolnou iniciativu pro transparentnost těžebního průmyslu, jež v tomto odvětví působí.

Zveřejňování těchto údajů o platbách vládám by mohlo poskytnout stěžejní informace o toku příjmů, což by zástupcům občanské společnosti a občanům, zejména v zemích bohatých na přírodní zdroje, které jsou však často chudé, umožnilo snadněji pohnat své vlády k odpovědnosti. Větší transparentnost by mohla podpořit lepší správu, odrazovat od korupce, zvýšit odpovědnost podniků a zároveň investorům umožnit informovanější rozhodování.

Navrhovatelka otevřeně vítá návrh Komise jako zásadní krok směrem k větší transparentnosti a odpovědnosti. Určité body ovšem v souvislosti s dalším rozvojem pokládá za obzvlášť důležité. Navrhovatelka proto předkládá pozměňovací návrhy, které se týkají změn ve vymezení projektu, odstranění výjimek a uplatnění prahu významnosti.

Ačkoli navrhovatelka uznává, že transparentnost má pro těžební průmysl a těžbu dřeva v původních lesích stěžejní význam, domnívá se, že by působnost směrnice měla být rozšířena, neboť je zapotřebí dosáhnout větší odpovědnosti ve všech odvětvích. Proto navrhuje, aby údaje o platbách vykazovala všechna průmyslová odvětví, a to v členění podle jednotlivých zemí, a aby byly zveřejňovány doplňující finanční údaje, které členským zemím EU a rozvojovým zemím pomohou snížit daňové úniky a případy vyhýbání se daňové povinnosti ve všech odvětvích. Tento návrh je v souladu s postojem, který Parlament přijal v březnu 2011 ve zprávě Evy Jolyové o spolupráci s rozvojovými zeměmi na podpoře řádné správy v daňové oblasti, kde se uvádí, že výkazy za jednotlivé země by měly být předkládány v obsáhlé podobě, měly by zahrnovat výši zisků před zdaněním a po zdanění a vztahovat se na všechna odvětví. V případě těžebního průmyslu a odvětví těžby dřeva by podniky působící v této oblasti měly vykazovat údaje o platbách v členění podle projektů.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh  1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32) V zájmu větší transparentnosti plateb odváděných ve prospěch vlád by měly velké podniky a subjekty veřejného zájmu, jež působí v těžebním průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích, každoročně ve zvláštním výkazu zveřejňovat platby významného objemu, jež odvádějí vládám zemí, v nichž působí. Tyto podniky působí v zemích bohatých na přírodní zdroje, zejména ropu, zemní plyn, ostatní nerostné suroviny a původní lesy. Tento výkaz by měl uvádět druhy plateb, jež jsou srovnatelné s platbami, které zveřejňují podniky zapojené do iniciativy pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI). Uvedená iniciativa je rovněž doplněním akčního plánu EU pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT) a nařízení v oblasti dřeva, které vyžadují, aby obchodníci s dřevařskými výrobky vykonávali náležitou péči, tak aby se zamezilo tomu, že bude na trh EU uváděno nezákonně vytěžené dřevo.

(32) V zájmu větší transparentnosti plateb odváděných ve prospěch vlád by měly všechny velké podniky a subjekty veřejného zájmu v rámci každoročního finančního výkazu zveřejňovat výkaz o platbách významného objemu, jež odvádějí vládám zemí, v nichž působí, a rovněž doplňující finanční informace týkající se jejich činností ve třetích zemích. Cílem zveřejnění těchto údajů je usnadnit investorům informovanější rozhodování, zlepšit správu a řízení podniků, zvýšit odpovědnost a přispět k omezení daňových úniků. Tento výkaz by měl uvádět údaje v členění podle jednotlivých zemí. Navíc jestliže tyto podniky provádějí těžbu přírodních zdrojů, zejména těžbu ropy, zemního plynu, ostatních nerostných surovin a původních lesů, měl by být ve výkaznictví rovněž uveden konkrétní projekt nebo projekty, k nimž byly tyto platby přiřazeny. Tento výkaz by měl vycházet z požadavků na zveřejňování údajů iniciativy pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI). Uvedená iniciativa je rovněž doplněním akčního plánu EU pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT) a nařízení v oblasti dřeva, které vyžadují, aby obchodníci s dřevařskými výrobky vykonávali náležitou péči, tak aby se zamezilo tomu, že bude na trh EU uváděno nezákonně vytěžené dřevo.

 

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33) Tyto výkazy by měly vládám zemí bohatých na zdroje pomoci naplňovat zásady a kritéria iniciativy EITI a zodpovídat se občanům za platby, které jim odvádějí podniky působící v oblasti těžebního průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích, které na území pod jejich jurisdikcí působí. Tento výkaz by měl uvádět údaje v členění podle zemí a podle projektů za předpokladu, že je projekt (např. koncese, zeměpisná oblast apod.) pokládán za vykazující jednotku nejnižší úrovně, na níž daný podnik sestavuje pravidelné interní zprávy vedení společnosti, a že jsou k těmto projektům přiřazeny určité platby. Vzhledem k obecnému cíli podporovat v těchto zemích řádnou správu věcí veřejných by měla být významnost zveřejňovaných plateb posuzována podle přijímající vlády. Ohledně významnosti by bylo možno upravit různá kritéria, např. určitou absolutní výši platby či procentní limit (např. platby přesahující určité procento z HDP dané země), s tím, že tato kritéria lze vymezit v aktu v přenesené pravomoci. Účelnost tohoto režimu vykazování by měla podléhat přezkumu ze strany Komise, jenž bude proveden do pěti let od vstupu této směrnice v platnost a o němž bude ve stejné lhůtě podána zpráva. Tento přezkum by měl posoudit účelnost tohoto režimu a měl by přihlédnout k mezinárodnímu vývoji, včetně hledisek konkurenceschopnosti a zabezpečení dodávek energie. Dále by měl zohlednit zkušenosti zpracovatelů a uživatelů údajů o platbách a posoudit, zdali by bylo vhodné zahrnout do tohoto režimu i další informace o platbách, např. efektivní daňové sazby, a údaje o příjemci, např. údaje o jeho bankovním účtu.

(33) Tyto výkazy by měly pomoci zajistit odpovědnost vlád zemí vůči občanům za platby, které jim odvádějí podniky, které na území pod jejich jurisdikcí působí. Tento výkaz by měl uvádět údaje v členění podle zemí a v případě podniků působících v oblasti těžebního průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích by měl výkaz rovněž uvést konkrétní projekt nebo projekty, k nimž byly tyto platby přiřazeny, je-li projekt pokládán za totožný se smlouvou, licencí, úvěrem, koncesí nebo jinou právní dohodou, z nichž podniku vzniká daňová povinnost a závazky z příjmů v každé zemi, kde působí. Za předpokladu, že jakékoli platební závazky vznikly na jiném základě, provádí se výkaznictví na tomto základě. Vzhledem k obecnému cíli podporovat v těchto zemích řádnou správu věcí veřejných by měly být platby pokládány za významné, jestliže jakákoli jednotlivá platba či souhrn plateb stejného druhu bude převyšovat částku 15 000 EUR. Účelnost tohoto režimu vykazování by měla podléhat přezkumu ze strany Komise, jenž bude proveden do čtyř let od vstupu této směrnice v platnost a o němž bude ve stejné lhůtě podána zpráva. Tento přezkum by měl posoudit účelnost tohoto režimu a měl by přihlédnout k mezinárodnímu vývoji, k pokroku na cestě k vytvoření celosvětových norem a zprávě o dopadu tohoto právního předpisu na třetí země, zejména při plnění cíle větší transparentnosti plateb odváděných ve prospěch vlád. Dále by měl zohlednit otázky konkurenceschopnosti a zabezpečení dodávek energie a zkušenosti zpracovatelů a uživatelů údajů o platbách a posoudit, zdali by bylo vhodné zahrnout do tohoto režimu i další informace o platbách.

 

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 34 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(34a) Na řadě míst na celém světě, například v Demokratické republice Kongo, jsou ozbrojené konflikty úzce svázány s příjmy z nedovolené těžby nerostných surovin. Prolomení těchto vazeb by přispělo ke snížení počtu a intenzity konfliktů. Řešení by mohlo spočívat v uložení povinnosti podnikům Unie, které těží nerostné suroviny v oblastech postižených nebo ohrožených konfliktem, provádět náležitou kontrolu s cílem zajistit, aby jejich dodavatelské řetězce nebyly propojeny se znesvářenými stranami. Zatímco by taková iniciativa měla plně zohledňovat zájmy místních zúčastněných stran, EITI i doporučení OECD týkající se řádných kontrol a odpovědného řízení dodavatelského řetězce by mohly sloužit jako užitečné referenční body. Pro lepší představu o tomto možném řešení je důležité, aby se v kontextu Unie posoudila proveditelnost a očekávaný dopad zavedení takové povinnosti.

 

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35) V zájmu zohlednění budoucích změn v právních předpisech členských států a Unie, jež se týkají forem podniků, by měla být Komise v souvislosti s aktualizací seznamů podniků v přílohách I a II zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy. Použití aktů v přenesené pravomoci je i v zájmu změny kritérií velikosti podniku, neboť v průběhu času bude jejich reálná hodnota vlivem inflace klesat. Je zvláště důležité, aby Komise během své přípravné práce prováděla potřebné konzultace, a to i na expertní úrovni. V zájmu relevantní a náležité míry zveřejňování plateb, jež podniky v oblasti těžebního průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích odvádějí vládám, a v zájmu jednotného uplatňování této směrnice by měla být Komise v souvislosti se specifikací pojmu významnosti plateb zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy.

(35) V zájmu zohlednění budoucích změn v právních předpisech členských států a Unie, jež se týkají forem podniků, by měla být Komise v souvislosti s aktualizací seznamů podniků v přílohách I a II zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy. Použití aktů v přenesené pravomoci je i v zájmu změny kritérií velikosti podniku, neboť v průběhu času bude jejich reálná hodnota vlivem inflace klesat. Je zvláště důležité, aby Komise během své přípravné práce prováděla potřebné konzultace, a to i na expertní úrovni.

 

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 38

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(38) Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie,

(38) Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie a článkem 208 SFEU,

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Čl. 36 – odst. 1 – bod 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. „podnikem činným v těžebním průmyslu“ se rozumí podnik, který vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, objevením a rozvojem ložisek minerálů, ropy a zemního plynu, jakož i jejich těžbou, jak je uvedeno v sekci B, oddílech 05 až 08 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006,

1. „podnikem“ se rozumí nejvyšší úroveň mateřské společnosti, pro niž se vydává účetní závěrka v Unii, kdy skupina společností, pro kterou tato mateřská společnost vypracovává konsolidované finanční výkazy, zahrnuje dceřiné podniky, pobočky, stálé provozovny, společné podniky a přidružené podniky.

Odůvodnění

Cílem je jasně stanovit, aby zveřejňování zahrnovalo více než jednu samostatnou společnost, ale i stálé provozovny obchodující v jiných místech, než ve kterých jsou začleněny, a společné podniky a přidružené společnosti, a to i v případě, že jejich výsledky nejsou pro jiné účely plně zahrnuty do účetní závěrky mateřské společnosti.

 

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Čl. 36 – odst. 1 – bod 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. „podnikem činným v těžebním průmyslu“ se rozumí nejvyšší úroveň mateřské společnosti, pro niž se vydává účetní závěrka v Unii, kdy skupina společností, pro kterou tato mateřská společnost vypracovává konsolidované finanční výkazy, zahrnuje dceřiné podniky, pobočky, stálé provozovny, společné podniky a přidružené podniky, vykonávající jakoukoli činnost související s průzkumem, objevením, rozvojem, těžbou, zpracováním, vývozem a přepravou minerálů, ropy a zemního plynu, nebo jakoukoli jinou významnou související činnost, jak je uvedeno v sekci B, oddílech 05 až 08 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006.

 

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Čl. 36 – odst. 1 – bod 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. „vládou“ jakýkoli vnitrostátní, regionální či místní orgán členského státu nebo třetí země. Definice se vztahuje rovněž na útvar, agenturu či podnik, jež jsou tímto orgánem kontrolovány, jak stanoví čl. 23 odst. 1 až 6 této směrnice,

3. „vládou“ jakýkoli vnitrostátní, regionální či místní orgán členského státu nebo třetí země. Definice se vztahuje rovněž na útvar, agenturu či podnik, jež jsou tímto orgánem kontrolovány, jak stanoví čl. 23 odst. 1 až 6 této směrnice, nebo jakýkoli vládní subjekt, státní podnik nebo společnost ve vlastnictví členů vlády, který obdrží jakýkoli druh platby uvedený v článku 38 od jakéhokoli subjektu tvořícího podnik.

 

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Čl. 36 – bod 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. „projekt“ je totožný se zvláštní provozní jednotkou výkaznictví na nejnižší úrovni v rámci podniku, o níž se připravují pravidelné vnitřní zprávy vedení společnosti, které mají za cíl sledovat jeho podnikání.

4. „projekt“ je totožný se smlouvou, licencí, úvěrem, koncesí nebo jinou právní dohodou, z nichž společnosti vzniká daňová povinnost a závazky z příjmů v každé zemi, kde působí. V případě, že jí platební závazky vznikly na jiném základě, provádí se výkaznictví na tomto základě.

Odůvodnění

Stinnou stránkou definice Komise je skutečnost, že by podnikům mohla umožnit sestavování odlišných definic projektu, a to na základě jejich vlastních specifických struktur řízení, a mohly by vytvářet výsledky, které nelze srovnávat, neboť společnosti nemusejí provádět vykazování na společném základě. Navrhované znění odráží skutečnost, že těžební průmysl a společnosti působící v odvětví těžby dřeva obvykle získávají práva na těžbu přírodních zdrojů v rámci vymezené geografické oblasti země.

 

Pozměňovací návrh  10

Návrh směrnice

Čl. 36 – odst. 1 – bod 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a. „subjekty tvořícími podnik“ se rozumí takové dceřiné podniky, přidružené podniky, společné podniky, stálé provozovny a jiné obchodní režimy, které jsou celé nebo zčásti považovány za členy podniku, v rozsahu, v němž jsou zahrnovány do ročních finančních výkazů dotčených podniků.

Odůvodnění

Cílem je zajistit, že bude zveřejnění provedeno i za společné podniky a přidružené podniky v podílu, v jakém se zapojují do výkaznictví podniku.

 

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Čl. 37 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy vyžadují od velkých podniků a všech subjektů veřejného zájmu, které jsou činné v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích, aby každoročně sestavovaly a zveřejňovaly zprávu o platbách odváděných vládám.

1. Členské státy vyžadují od velkých podniků, včetně společných podniků, a všech subjektů veřejného zájmu, aby každoročně sestavovaly a zveřejňovaly zprávu o platbách odváděných vládám, včetně nepeněžních plnění, v rámci každoročního finančního výkazu. Podniky v této zprávě rovněž zveřejní dodatečné finanční informace týkající se jejich činností ve třetích zemích. Zpráva uvádí zejména údaje týkající se činností dceřiných podniků, přidružených podniků, společných podniků, stálých provozoven a dalších obchodních režimů v rozsahu, v němž jsou zahrnovány do ročních finančních výkazů dotčených podniků nebo subjektů. Zpráva je součástí komentáře k finančním výkazům.

 

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 1 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Zpráva uvádí následující údaje, pokud jsou z hlediska přijímající vlády významné:

1. Zpráva uvádí následující údaje:

 

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 1 – písm. b a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(ba) doplňující finanční informace týkající se činností ve třetích zemích v členění podle zemí, jak je uvedeno v odstavci 3b;

 

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a. V případě velkých podniků a veškerých subjektů veřejného zájmu, které jsou činné v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích, uvádí zpráva v případě, že jsou tyto platby přiřazeny ke konkrétnímu projektu, rovněž výši podle druhu platby, včetně nepeněžních plnění, jež byly během účetního období odvedeny za každý takový projekt, a celkovou výši plateb za každý takový projekt.

Odůvodnění

Ačkoli je nedostatečná transparentnost plateb odváděných vládám problémem ve všech odvětvích, nejzjevnější je tento problém v těžebním průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích, kdy je tato činnost vykonávána v rozvojových zemích, a proto by podniky působící v tomto odvětví měly vykazovat platby podle projektů, aby místní obyvatelé mohli volat místní a národní vlády k odpovědnosti.

 

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 2 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(b) daně ze zisků,

(b) daně ze zisků a uplatňovaná efektivní daňová sazba,

 

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 2 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(c) licenční poplatky,

(c) licenční poplatky a uplatňovaná efektivní daňová sazba,

 

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 2 – písm. f

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(f) licenční poplatky, poplatky za nájem, vstupní poplatky a jiné poplatky za licence a/nebo koncese,

(f) licenční poplatky, poplatky za nájem, tranzitní poplatky za dopravu potrubím, vstupní poplatky a jiné poplatky za licence nebo koncese,

 

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 2 – písm. f a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(fa) platby státním bezpečnostním složkám za bezpečnostní služby,

 

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 2 – písm. f b (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(fb) daně z pozemků a nemovitostí,

 

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 2 – písm. f c (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(fc) srážkové daně,

 

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 2 – písm. f d (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(fd) dovozní a vývozní poplatky a daně,

 

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Čl. 38 – bod 2 – písm. f e (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(fe) spotřební daně,

 

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 2 – písm. f f (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(ff) penalizační platby za porušení zákona, jako jsou závazky v oblasti životního prostředí a závazky související s nápravou škod,

 

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 2 – písm. g

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(g) jiné přímé prémie odváděné dotčeným vládám.

(g) jiné prémie odváděné dotčeným vládám.

 

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Pokud se vládám odvádějí nepeněžní plnění, vykazuje se jejich hodnota nebo objem. Vykazuje-li se hodnota, poskytne se doplňkový komentář, ve kterém se vysvětlí, jak byla tato hodnota určena.

3. Pokud se vládám odvádějí nepeněžní plnění, vykazuje se jejich hodnota a objem. Vykazuje-li se hodnota, poskytne se doplňkový komentář, ve kterém se vysvětlí, jak byla tato hodnota určena.

 

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a. Platby se zveřejní, jestliže jakákoli jednotlivá platba či souhrn plateb stejného druhu bude převyšovat částku 15 000 EUR.

Odůvodnění

Navrhovatelka se domnívá, že práh významnosti by měl být stanoven jako absolutní hodnota spíše prostřednictvím této směrnice, než aktem v přenesené pravomoci. Platby, které jsou pro nadnárodní společnost relativně malé, mohou pro chudé rozvojové země představovat velké sumy, zejména na úrovni oblastní či místní správy.

 

 

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Čl. 38 b – odst. 3 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3b. Zpráva by rovněž měla uvádět následující doplňující finanční informace v členění podle zemí:

 

a) čistý obrat rozdělený podle hlavních kategorií činnosti;

 

b) vyprodukované objemy prodeje nebo výměny;

 

c) zisk nebo ztrátu před zdaněním;

 

d) celkový počet zaměstnanců a úhrn jejich platů;

 

e) výdaje na investice do dlouhodobých aktiv během vykazovaného období.

 

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Komise je v souladu s článkem 42 oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci, které mají specifikovat pojem významnosti plateb.

vypouští se

Odůvodnění

Navrhovatelka se domnívá, že práh významnosti by měl být stanoven jako absolutní hodnota spíše prostřednictvím této směrnice, než aktem v přenesené pravomoci.

 

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Jakékoli druhy plateb odvedené vládě se v dané zprávě nevykazují v zemi, v níž trestněprávní předpisy zveřejnění takového druhu platby jasně zakazují. V takových případech příslušný podnik sdělí, že nevykázal platby v souladu s odstavci 1 až 3 a uvede název dotčené vlády.

vypouští se

Odůvodnění

Ustanovení o výjimce by mělo být vypuštěno, neboť není prokázáno, že by některá země v současnosti vykazování těchto plateb zakazovala, a proto, že takové ustanovení by mohlo některé vlády vést k přijetí zákonů o ochraně utajovaných skutečností, jež by mohly narušovat působnost právních předpisů. Žádné ustanovení o výjimce se nenachází ani v podobném americkém Dodd-Frankově zákoně.

 

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Čl. 39 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členský stát vyžaduje od všech velkých podniků nebo všech subjektů veřejného zájmu, které jsou činné v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích a které se řídí jeho vnitrostátním právem, aby v souladu s články 37 a 38 sestavovaly konsolidovanou zprávu o platbách odváděných vládám, pokud má mateřský podnik povinnost sestavovat konsolidované finanční výkazy, jak stanoví čl. 23 odst. 1 až 23 odst. 6 této směrnice.

1. Členský stát vyžaduje od všech velkých podniků nebo všech subjektů veřejného zájmu, které se řídí jeho vnitrostátním právem, aby v souladu s články 37 a 38 sestavovaly konsolidovanou zprávu o platbách odváděných vládám, pokud má mateřský podnik povinnost sestavovat konsolidované finanční výkazy, jak stanoví čl. 23 odst. 1 až 23 odst. 6 této směrnice.

 

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Čl. 39 – odst. 3 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Podnik nemusí být zahrnut do konsolidované zprávy o platbách vládě, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

vypouští se

(a) mateřskému podniku při výkonu jeho práv ohledně nakládání s majetkem nebo ohledně řízení tohoto podniku významně brání přísná a dlouhodobá omezení,

 

(b) informace nezbytné pro sestavení konsolidované zprávy o platbách vládě v souladu s touto směrnicí nelze získat bez nepřiměřených nákladů nebo bez zbytečného zdržení.

 

 

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Čl. 41 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise přezkoumá provádění a účinnost této kapitoly, zejména pokud jde o rozsah vykazovacích povinností a způsoby vykazování na základě projektu, a podá o tom zprávu. Přezkum rovněž zohlední vývoj dané oblasti na mezinárodní úrovni a zváží příslušné důsledky pro konkurenceschopnost a zabezpečení dodávek energie. Měl by být dokončen nejpozději do pěti let ode dne vstupu této směrnice v platnost. Příslušnou zprávu Komise případně spolu s legislativním návrhem předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Komise přezkoumá provádění a účinnost této kapitoly, zejména pokud jde o rozsah vykazovacích povinností a způsoby vykazování na základě projektu, a podá o tom zprávu. Přezkum rovněž zohlední vývoj dané oblasti na mezinárodní úrovni, pokrok na cestě k vytvoření celosvětových norem v této oblasti a zprávu o dopadu tohoto právního předpisu na třetí země, zejména při dosahování cíle větší transparentnosti plateb odváděných ve prospěch vlád. Přezkum rovněž zváží příslušné důsledky pro konkurenceschopnost a zabezpečení dodávek energie. Měl by být dokončen nejpozději do čtyř let ode dne vstupu této směrnice v platnost. Příslušnou zprávu Komise případně spolu s legislativním návrhem předloží Evropskému parlamentu a Radě.

 

 

POSTUP

Název

Roční finanční výkazy, konsolidované finanční výkazy a související zprávy některých forem podniků

Referenční údaje

COM(2011)0684 – C7-0393/2011 – 2011/0308(COD)

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

JURI

15.11.2011

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

DEVE

15.3.2012

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Fiona Hall

5.12.2011

Projednání ve výboru

14.5.2012

 

 

 

Datum přijetí

4.6.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Thijs Berman, Ricardo Cortés Lastra, Corina Creţu, Véronique De Keyser, Nirj Deva, Leonidas Donskis, Charles Goerens, Eva Joly, Filip Kaczmarek, Gay Mitchell, Norbert Neuser, Birgit Schnieber-Jastram, Michèle Striffler, Alf Svensson, Keith Taylor, Ivo Vajgl, Iva Zanicchi

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Emer Costello, Enrique Guerrero Salom, Fiona Hall, Edvard Kožušník, Judith Sargentini, Horst Schnellhardt, Patrizia Toia

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Marisa Matias

 

 

16. 7. 2012

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru

pro Výbor pro právní záležitosti

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ročních finančních výkazech, konsolidovaných finančních výkazech a souvisejících zprávách některých forem podniků

( COM(2011)0684 – C7‑0393/2011 – 2011/0308(COD) )

Navrhovatel: Wolf Klinz

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Obecné souvislosti

Komise zveřejnila dne 25. října 2011 návrh, který nahrazuje a pozměňuje směrnice

o účetnictví (78/660/EHS a 83/349/EHS) a jehož specifickým cílem je snížit administrativní zátěž pro malé podniky.

Obě směrnice o účetnictví jsou v platnosti posledních 30 let a poskytují kompletní soubor pravidel pro zpracování a obsah povinných finančních výkazů. Vzhledem k tomu, že společnosti kótované na burze začaly v roce 2005 podléhat nařízení o IAS, staly se de facto hlavními uživateli směrnic o účetnictví malé a střední podniky (MSP).

Komise navrhuje, aby byly tyto dvě směrnice nahrazeny jedinou směrnicí, která by lépe odpovídala současným i budoucím potřebám zpracovatelů a uživatelů finančních výkazů. Současný návrh doplňuje návrh týkající se finančních výkazů mikrosubjektů z roku 2009, který přijal Evropský parlament dne 13. prosince 2011.

Po posouzení dopadu, jež bylo provedeno v letech 2009–2011, vyvíjí Komise úsilí o snížení administrativní zátěže o 25 % do roku 2012 a předpokládá potenciální úspory ve výši 1,5 mld. EUR ročně u všech společností, které spadají do působnosti této směrnice.

Navrhovatel v této souvislosti upozorňuje zejména na následující body:

Úvahy

Zaprvé, pokud jde o působnost tohoto návrhu, zpravodaj se domnívá, že zvýšené a v celé EU harmonizované limitní hodnoty pro malé podniky (článek 3) pomohou těmto podnikům využívat výhodu rovných podmínek v celé EU. Zpravodaj je pro omezení účetních oblastí

v přílohách a zrušení požadavku na povinný audit.

Pokud jde o středně velké a velké podniky, podporuje zpravodaj navrhované limitní hodnoty, je však toho názoru, že středně velké a velké podniky musí mít mimoto povinnost připravit povinný výkaz peněžních toků, který zajistí na jedné straně poskytování dostatečných a včasných informací o situaci podniků a na straně druhé lepší řízení likvidity v bankách, které tyto podniky financují. Zejména povinný, pravidelně auditovaný výkaz peněžních toků by mohl představovat vazbu na posuzování přílivu prostředků do bank v rámci nového požadavku krytí likviditou podle pravidel úmluvy Basilej III / nařízení o kapitálových požadavcích.

Zpravodaj rozhodně podporuje návrhy Komise na omezení byrokracie; domnívá se, že je možné dosáhnout ještě dalšího zjednodušení. Některé ze současných návrhů Komise, které ruší možnosti volby u jednotlivých států, by pro toto odvětví v členských státech představovaly zátěž. Proto zpravodaj navrhuje zachování možnosti volby u jednotlivých států, neboť její zrušení se nejeví jako přínosné pro tento postup i výkazy společností jako takové.

Pokud jde o IFRS pro malé a střední podniky, zpravodaj podporuje rozhodnutí Komise, aby se nezaváděly. Harmonizovaná směrnice o účetnictví zajistí, aby byl pro malé a střední podniky v Evropě zaveden osvědčený standard, v němž budou zohledněny specifické rysy evropského práva obchodních společností.

Zpravodaj vítá zavedení povinného sestavování finančních výkazů v elektronickém, víceúčelovém formátu: jazyku pro podnikové výkaznictví (XBRL), který již Evropský parlament požadoval v minulosti v usneseních nazvaných „Pokračování Lamfalussyho postupu – budoucí struktura dohledu“ ( 2008/2148 (INI) ) a „Small Business Act“ ( 2008/2237 (INI) ). Domnívá se, že harmonizovaný elektronický formát může přinést celou řadu výhod a mohl by přispět i k vytvoření systému jediného kontaktního místa pro výkaznictví, které by mohlo být využíváno i v jiných oblastech, např. v oblasti daňové. Zavedení povinného užívání XBRL by však mohlo pro mnoho malých podniků představovat značnou zátěž, a proto zpravodaj navrhuje zavést jej až po příslušné přípravě (včetně zapojení orgánu ESMA) od roku 2018.

Komise navrhuje nové požadavky na předkládání výkazů v členění podle jednotlivých zemí a na základě projektů pro velké podniky a subjekty veřejného zájmu působící v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích (výkaz o platbách odváděných vládám). Zpravodaj obecně podporuje cíle Komise zaměřené na větší transparentnost v oblasti využívání přírodních zdrojů; domnívá se nicméně, že je třeba zvolit vyvážený přístup. Proto navrhuje omezit působnost tohoto ustanovení na podniky a subjekty s čistým obratem vyšším než 500 milionů EUR a na platby v objemu nad 100 000 EUR. Zpravodaj by chtěl vedle legislativních návrhů poukázat i na mezinárodní iniciativu pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI), která v současné době sdružuje 35 zemí, z nichž žádná není členským státem EU, a chtěl by upozornit Komisi a členské státy na možnost společného přístupu EU k této iniciativě.

S cílem zvýšit transparentnost největších společností a jejich přeshraničních činností v jiných odvětvích, než je těžební průmysl, navrhuje zpravodaj zavést předkládání zvláštních výkazů v členění podle jednotlivých zemí (CBCR) s klíčovými finančními údaji o zemích, kde podniky působí bez vlastních poboček (nebo samostatných právnických osob) nebo ve společných podnicích. Působnost by měla být omezena stejným způsobem, jak je tomu v případě těžebního průmyslu.

Zpravodaj by chtěl rovněž pozměnit nařízení 1606/2002 s cílem poskytnout Komisi právo rozhodnout o použitelnosti mezinárodních účetních standardů prostřednictvím aktů

v přenesené pravomoci podle ustanovení Lisabonské smlouvy
.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

 

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Roční finanční výkazy musí podávat věrný a poctivý obraz o stavu majetku a závazků, finanční situaci a zisku nebo ztrátě podniku. Za tímto účelem je nutno předepsat povinné členění rozvahy a výsledovky a minimální obsah komentáře k finančním výkazům a zprávy vedení společnosti. V souladu se zásadou, podle níž je třeba myslet především na malé a střední podniky, by měly být nejprve v právních předpisech plně harmonizovány povinné požadavky na malé podniky. V zájmu eliminace neúměrné zátěže by neměly být členské státy oprávněny po těchto subjektech požadovat předkládání dalších informací. Členské státy jsou však oprávněny uložit další požadavky podnikům středním a velkým.

(6) Roční finanční výkazy musí podávat věrný a poctivý obraz o stavu majetku a závazků, finanční situaci a zisku nebo ztrátě podniku. Věrný a poctivý obraz je minimální normou pro předkládání účetní závěrky, aby bylo možné vykonávat úkoly vedení společnosti, což zahrnuje, že společnost je schopna zachovat nepřetržité trvání účetní jednotky na základě svých čistých aktiv v rozvaze, které jsou dostatečné pro podporu zájmu věřitele1. Aby bylo možné takovou zkoušku provést, platí, že aktiva nebudou uváděna nad svou realizovatelnou výši a budou započítány potenciální závazky a potenciální podmíněná pasiva. Rovněž je nutno předepsat povinné členění rozvahy a výsledovky a minimální obsah komentáře k finančním výkazům a zprávy vedení společnosti. V souladu se zásadou, podle níž je třeba myslet především na malé a střední podniky, by měly být nejprve v právních předpisech plně harmonizovány povinné požadavky na malé podniky. V zájmu eliminace neúměrné zátěže by neměly být členské státy oprávněny po těchto subjektech požadovat předkládání dalších informací. Členské státy jsou však oprávněny uložit další požadavky podnikům středním a velkým.

 

__________________

 

1 Evropský soudní dvůr, případ Tomberger C-234/94 ze dne 27. června 1996 a případ DE + ES Bauunternehmung C-275/97 ze dne 14. září 1999. Viz rovněž článek 15 druhé směrnice 2006/68/ES, jenž rovněž stanoví test čistých aktiv pro určení toho, zda může být dividenda vyplacena.

Odůvodnění

Je třeba vyjasnit, co v oblasti práva znamená věrný a poctivý obraz, neboť se na různých místech objevovaly nejasnosti, které byly v rozporu se současným významem ve smyslu práva. Tyto nesrovnalosti jsou poté nadbytečné ve vztahu k požadavku na věrný a poctivý obraz a narušují funkční požadavky na účetní závěrku, které na nich závisí. Komise nesprávně předpokládá, že věrný a poctivý obraz je výsledkem navazujících norem, ačkoli ve skutečnosti jde o zcela samostatnou základní normu.

 

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7) Malé, střední a velké podniky by měly být vymezeny a vzájemně odlišovány na základě bilanční sumy, obratu a průměrného počtu zaměstnanců, neboť tyto ukazatele zpravidla objektivně vypovídají o velikosti podniku.

(7) Mikropodniky, malé, střední a velké podniky by měly být vymezeny a vzájemně odlišovány na základě bilanční sumy, obratu a průměrného počtu zaměstnanců, neboť tyto ukazatele zpravidla objektivně vypovídají o velikosti podniku.

 

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12a) Středně velké a velké podniky by měly mít povinnost sestavit výkaz peněžních toků, který by zajistil poskytování dostatečných a včasných informací o situaci podniků a lepší řízení likvidity pro banky, které tyto podniky financují.

 

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 24

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24) Přidružené podniky by měly být do konsolidovaných finančních výkazů zahrnovány za použití ekvivalenční metody. Členské státy by měly být oprávněny povolit či vyžadovat, aby byl podnik pod společným řízením do konsolidovaných finančních výkazů zahrnován za použití metody poměrné konsolidace.

(24) Přidružené podniky by měly být do konsolidovaných finančních výkazů zahrnovány buď za použití ekvivalenční metody, nebo za použití metody účetní hodnoty. Členské státy by měly být oprávněny povolit či vyžadovat, aby byl podnik pod společným řízením do konsolidovaných finančních výkazů zahrnován za použití metody poměrné konsolidace.

 

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27) Členské státy jsou vyzývány k tomu, aby vyvinuly elektronické systémy zveřejňování výkazů, jež podnikům umožní předkládat údaje ze svého účetnictví včetně povinných finančních výkazů pouze jednou a v podobě, která k těmto údajům poskytne snadný přístup a možnost využití více uživatelům. Tyto systémy by však neměly představovat zátěž pro malé a střední podniky.

(27) Pro podniky se sídlem v Evropské unii by byl velmi prospěšný harmonizovaný elektronický formát pro výkaznictví, neboť by to usnadnilo vytvoření systému jediného kontaktního místa pro podávání zpráv, které by mohlo být využíváno i v jiných oblastech. Proto by sestavování finančních výkazů v jazyku pro podnikové výkaznictví (XBRL) mělo být povinné s účinností od 1. ledna 2018, a to poté, co uplyne doba potřebná pro přípravu a testování. Vytvoření tohoto systému by však nemělo představovat zátěž pro malé a střední podniky.

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32) V zájmu větší transparentnosti plateb odváděných ve prospěch vlád by měly velké podniky a subjekty veřejného zájmu, jež působí v těžebním průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích, každoročně ve zvláštním výkazu zveřejňovat platby významného objemu, jež odvádějí vládám zemí, v nichž působí. Tyto podniky působí v zemích bohatých na přírodní zdroje, zejména ropu, zemní plyn, ostatní nerostné suroviny a původní lesy. Tento výkaz by měl uvádět druhy plateb, jež jsou srovnatelné s platbami, které zveřejňují podniky zapojené do iniciativy pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI). Uvedená iniciativa je rovněž doplněním akčního plánu EU pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT) a nařízení v oblasti dřeva, které vyžadují, aby obchodníci s dřevařskými výrobky vykonávali náležitou péči, tak aby se zamezilo tomu, že bude na trh EU uváděno nezákonně vytěžené dřevo.

(32) V zájmu větší transparentnosti plateb odváděných ve prospěch vlád by měly velké podniky a subjekty veřejného zájmu každoročně podávat zprávy o činnostech v každé zemi, v níž působí, a to včetně plateb odváděných vládám. Limitní hodnota pro posouzení velikosti podniků a subjektů veřejného zájmu by měla vycházet z dvojnásobku limitu pro malé a střední podniky ve standardní definici EU. Tento výkaz by měl být předmětem povinného auditu a měl by uvádět druhy plateb, jež jsou srovnatelné s platbami, které zveřejňují podniky zapojené do iniciativy pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI). Uvedená iniciativa je rovněž doplněním akčního plánu EU pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT) a nařízení v oblasti dřeva, které vyžadují, aby obchodníci s dřevařskými výrobky vykonávali náležitou péči, tak aby se zamezilo tomu, že bude na trh EU uváděno nezákonně vytěžené dřevo.

 

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33) Tyto výkazy by měly vládám zemí bohatých na zdroje pomoci naplňovat zásady a kritéria iniciativy EITI a zodpovídat se občanům za platby, které jim odvádějí podniky působící v oblasti těžebního průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích, které na území pod jejich jurisdikcí působí. Tento výkaz by měl uvádět údaje v členění podle zemí a podle projektů za předpokladu, že je projekt (např. koncese, zeměpisná oblast apod.) pokládán za vykazující jednotku nejnižší úrovně, na níž daný podnik sestavuje pravidelné interní zprávy vedení společnosti, a že jsou k těmto projektům přiřazeny určité platby. Vzhledem k obecnému cíli podporovat v těchto zemích řádnou správu věcí veřejných by měla být významnost zveřejňovaných plateb posuzována podle přijímající vlády. Ohledně významnosti by bylo možno upravit různá kritéria, např. určitou absolutní výši platby či procentní limit (např. platby přesahující určité procento z HDP dané země), s tím, že tato kritéria lze vymezit v aktu v přenesené pravomoci. Účelnost tohoto režimu vykazování by měla podléhat přezkumu ze strany Komise, jenž bude proveden do pěti let od vstupu této směrnice v platnost a o němž bude ve stejné lhůtě podána zpráva. Tento přezkum by měl posoudit účelnost tohoto režimu a měl by přihlédnout k mezinárodnímu vývoji, včetně hledisek konkurenceschopnosti a zabezpečení dodávek energie. Dále by měl zohlednit zkušenosti zpracovatelů a uživatelů údajů o platbách a posoudit, zdali by bylo vhodné zahrnout do tohoto režimu i další informace o platbách, např. efektivní daňové sazby, a údaje o příjemci, např. údaje o jeho bankovním účtu.

(33) Tyto výkazy by měly vládám zemí bohatých na zdroje pomoci naplňovat zásady a kritéria iniciativy EITI a zodpovídat se občanům za platby, které jim odvádějí podniky, které na území pod jejich jurisdikcí působí. V případě podniků působících v oblasti těžebního průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích by měl výkaz uvádět údaje v členění podle zemí a podle projektů za předpokladu, že je projekt pokládán za smlouvu, licenci, koncesi nebo jinou právní dohodu, na jejímž základě podnik působí a z níž mu vznikají specifické závazky vůči vládě, a že jsou k těmto projektům přiřazeny určité platby. Vzhledem k obecnému cíli podporovat v těchto zemích řádnou správu věcí veřejných by měly být vykazovány platby každé vládě v případě, že celková výše plateb, včetně nepeněžního plnění, jež byly odvedeny během účetního období, překročí 30 000 EUR. Účelnost tohoto režimu vykazování by měla podléhat přezkumu ze strany Komise, jenž bude proveden do tří let od vstupu této směrnice v platnost a o němž bude ve stejné lhůtě podána zpráva. Tento přezkum by měl posoudit účelnost tohoto režimu a měl by přihlédnout k mezinárodnímu vývoji, včetně hledisek konkurenceschopnosti a zabezpečení dodávek energie. Dále by měl zohlednit zkušenosti zpracovatelů a uživatelů údajů o platbách a posoudit, zdali by bylo vhodné zahrnout do tohoto režimu i další údaje o příjemcích plateb, např. údaje o jejich bankovním účtu.

 

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35) V zájmu zohlednění budoucích změn v právních předpisech členských států a Unie, jež se týkají forem podniků, by měla být Komise v souvislosti s aktualizací seznamů podniků v přílohách I a II zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy. Použití aktů v přenesené pravomoci je i v zájmu změny kritérií velikosti podniku, neboť v průběhu času bude jejich reálná hodnota vlivem inflace klesat. Je zvláště důležité, aby Komise během své přípravné práce prováděla potřebné konzultace, a to i na expertní úrovni. V zájmu relevantní a náležité míry zveřejňování plateb, jež podniky v oblasti těžebního průmyslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích odvádějí vládám, a v zájmu jednotného uplatňování této směrnice by měla být Komise v souvislosti se specifikací pojmu významnosti plateb zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy.

(35) V zájmu zohlednění budoucích změn v právních předpisech členských států a Unie, jež se týkají forem podniků, by měla být Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy v souvislosti s úpravou kritérií velikosti podniku, neboť v průběhu času bude jejich reálná hodnota vlivem inflace klesat. Je zvláště důležité, aby Komise během své přípravné práce prováděla potřebné konzultace, a to i na expertní úrovni.

 

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Komise je oprávněna pozměňovat seznamy podniků uvedené v přílohách I a II a zmíněné v odstavci 1 prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42.

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7) „výrobními náklady“ náklady na pořízení surovin a materiálu a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou položkou. Do těchto nákladů lze zahrnout i rozumný podíl dalších nákladů, jež s danou položkou souvisejí nepřímo, a to v míře, do které se týkají období výroby. Náklady na distribuci se do těchto nákladů nezahrnují;

(7) „výrobními náklady“ náklady na pořízení surovin a materiálu a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou položkou. Do těchto nákladů je nutno zahrnout i rozumný podíl dalších nákladů, jež s danou položkou souvisejí nepřímo, a to v míře, do které se týkají období výroby. Náklady na distribuci se do těchto nákladů nezahrnují;

 

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) bilanční suma: 5 000 000 EUR;

a) bilanční suma: 4 500 000 EUR;

 

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) čistý obrat: 10 000 000 EUR;

b) čistý obrat: 9 000 000 EUR;

 

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7. Pokud jde o členské státy, které nepřijaly euro, částka v národní měně odpovídající částkám uvedeným v odstavcích 1 až 5 se vypočte pomocí směnného kurzu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie v den vstupu v platnost jakékoli směrnice, kterou se tyto částky stanoví.

7. Pokud jde o členské státy, které nepřijaly euro, částka v národní měně odpovídající částkám uvedeným v odstavcích 1 až 5 se vypočte pomocí směnného kurzu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie v den vstupu v platnost jakékoli směrnice, kterou se tyto částky stanoví. Limit v národní měně může být v případě významných, dlouhotrvajících změn ve směnném kurzu přepočten. Komise by měla vydat pokyny ohledně toho, co má být považováno za významnou, dlouhotrvající změnu, a jak by měly být limity v nestálém měnovém prostředí vypočteny.

Odůvodnění

Navrhovaný článek funguje ve stabilních prostředích směnného kurzu. Směnné kurzy národních měn vůči euru se mohou významně měnit, ať už z důvodu politické volby v členských státech, nebo kvůli vnějšímu tlaku samotného trhu v případě nerovnováhy. Mělo by být možné limity přepočíst. Pozměňovací návrh doporučuje způsob, který zohledňuje tento problém, aniž by se otevírala cesta neustálým přepočtům.

 

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Roční finanční výkazy tvoří jeden celek a u všech podniků zahrnují přinejmenším rozvahu, výsledovku a komentář k finančním výkazům.

1. Roční finanční výkazy tvoří jeden celek a u všech podniků zahrnují přinejmenším rozvahu, výsledovku, komentář k finančním výkazům a výkaz peněžních toků.

 

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Článek 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 4a

 

Jazyk pro podnikové výkaznictví (eXtensible Business Reporting Language)

 

1. S účinností od 1. ledna 2018 jsou všechny finanční výkazy sestavovány v jazyku pro podnikové výkaznictví (XBRL).

 

2. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42 s cílem stanovit formát XBRL a způsob, jakým má být toto ustanovení uplatněno v členských státech. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vydá Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) pro Komisi stanovisko ke specifikaci formátu.

 

3. Před přijetím aktů v přenesené pravomoci, které jsou uvedeny v odstavci 2, provede Komise spolu s orgánem ESMA odpovídající posouzení možných formátů XBRL a uskuteční ve všech členských státech příslušné testy.

 

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. h

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h) položky ve výsledovce a v rozvaze se prezentují s přihlédnutím k podstatě vykazované transakce nebo ujednání;

h) položky ve výsledovce a v rozvaze se zařazují a prezentují s přihlédnutím nejen k právní formě, ale také k ekonomické podstatě vykazované transakce nebo ujednání;

 

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. j

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

j) při vykazování, oceňování, prezentaci a zveřejňování v ročních finančních výkazech se přihlíží k významnosti příslušných položek.

j) při prezentaci a zveřejňování v ročních finančních výkazech se přihlíží k významnosti příslušných položek.

 

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Odchylně od čl. 5 odst. 1 písm. i) mohou členské státy u všech aktiv a pasiv, která se v rámci systému zajišťovacího účetnictví v reálných hodnotách považují za zajištěné položky, nebo u identifikovaných částí takovýchto aktiv nebo pasiv povolit oceňování specifickou částkou vyžadovanou podle tohoto systému.

5. Odchylně od čl. 5 odst. 1 písm. i) mohou členské státy u všech aktiv a pasiv, která se v rámci systému zajišťovacího účetnictví v reálných hodnotách považují za zajištěné položky, nebo u identifikovaných částí takovýchto aktiv nebo pasiv povolit oceňování specifickou částkou vyžadovanou podle tohoto systému, bude-li uvedeno v souladu se zásadou věrného a poctivého obrazu.

Odůvodnění

S ohledem na skutečnost, že věrný a poctivý obraz je minimální normou pro to, aby bylo možné vykonávat úkoly vedení v záležitostech nepřetržitého trvání účetní jednotky a zákonnosti rozdělení, některé aspekty, které se týkají účetnictví v reálných hodnotách, mohou být s uvedenou normou v rozporu. ESD shledal, že se mohou požadavky účetní směrnice uplatnit jen způsobem, který je v souladu se zásadou věrného a poctivého zobrazení, a nikoli naopak.

 

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Odchylně od odstavců 3 a 4 tohoto článku mohou členské státy povolit nebo vyžadovat vykazování, oceňování a zveřejňování finančních nástrojů v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými ve shodě s nařízením (ES) č. 1606/2002.

6. Odchylně od odstavců 3 a 4 tohoto článku mohou členské státy povolit nebo vyžadovat vykazování, oceňování a zveřejňování finančních nástrojů v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými ve shodě s nařízením (ES) č. 1606/2002, bude-li uvedeno v souladu se zásadou věrného a poctivého obrazu.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný ze stejných důvodů jako pozměňovací návrh předložený týmiž autory v případě čl. 7 odst. 5.

 

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8. Členské státy mohou povolit, aby se náklady na pořízení nebo náklady na výrobu zásob zboží stejné kategorie i všech zastupitelných položek včetně investic vypočítávaly na základě průměrných hodnot, podle metody „first in – first out (FIFO)“ nebo podle jiné podobné metody.

8. Členské státy mohou povolit, aby náklady na pořízení nebo náklady na výrobu zásob zboží stejné kategorie i všech zastupitelných položek včetně cenných papírů byly vypočítávány na základě průměrných hodnot nebo podle metody „first in – first out (FIFO)“, metody „last in – first out (LIFO)“ nebo podle jiné podobné metody.

 

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 11 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Rezerva představuje nejpřesnější odhad nákladů, které pravděpodobně vzniknou, nebo v případě ztráty či závazku, částku, která je zapotřebí k vypořádání k rozvahovému dni.

Rezerva představuje nejpřesnější objektivní odhad nákladů, které pravděpodobně vzniknou, nebo v případě ztráty či závazku, částku, která je zapotřebí k vypořádání k rozvahovému dni.

 

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Článek 15 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 15a

 

Výkaz peněžních toků

 

1. Finanční výkazy zahrnují i výkaz peněžních toků.

 

2. Výkaz peněžních toků poskytuje informace o změnách hotovostních prostředků a hotovostních ekvivalentů daného subjektu za sledované období a uvádí samostatně změny týkající se provozních činností, investičních činností a finančních činností. Výkaz nesmí být starší než šest měsíců.

 

3. Odstavec 1 se nevztahuje na malé podniky a skupiny, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 1 a čl. 3 odst. 4.

 

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 1 – písm. f

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období rozčleněný podle kategorií a osobní náklady za účetní období rozvržené podle mezd a platů, nákladů na sociální zabezpečení a penzijních nákladů, nejsou-li tyto uvedeny samostatně ve výsledovce;

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) všechny důležité události, k nimž došlo po skončení účetního období;

vypouští se

Odůvodnění

Duplicitní ustanovení s čl. 17 odst. 1 písm. f).

 

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Střední podniky mohou být členskými státy osvobozeny od povinnosti stanovené v třetím pododstavci odstavce 1, pokud jde o neúčetní informace.

4. Mikropodniky, malé a střední podniky mohou být členskými státy osvobozeny od povinnosti stanovené v třetím pododstavci odstavce 1, pokud jde o neúčetní informace.

 

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Od povinnosti sestavovat konsolidované finanční výkazy a konsolidovanou zprávu vedení společnosti jsou osvobozeny malé skupiny s výjimkou případů, kdy je některý podnik ze skupiny subjektem veřejného zájmu.

1. Od povinnosti sestavovat konsolidované finanční výkazy a konsolidovanou zprávu vedení společnosti mohou členské státy osvobodit malé skupiny s výjimkou případů, kdy je některý podnik ze skupiny subjektem veřejného zájmu.

Odůvodnění

Jelikož se podíl podniků spadajících do kategorie „malých“, jak je definována v článku 3.1, mezi jednotlivými členskými státy liší, měla by směrnice ponechat členským státům určitou pružnost, aby mohly případně snížit svou hranici pro osvobození od povinnosti vypracovávat konsolidované finanční výkazy.

 

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Od povinnosti sestavovat konsolidované finanční výkazy a konsolidovanou zprávu vedení společnosti mohou členské státy osvobodit střední skupiny s výjimkou případů, kdy je některý podnik ze skupiny subjektem veřejného zájmu.

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7. V konsolidovaných finančních výkazech se uvádějí aktiva, pasiva, finanční pozice, zisk nebo ztráta podniků zahrnutých do konsolidace, jako by tyto podniky představovaly jediný podnik.

7. V konsolidovaných finančních výkazech se uvádějí aktiva, pasiva, finanční pozice, peněžní toky, zisk nebo ztráta podniků zahrnutých do konsolidace, jako by tyto podniky představovaly jediný podnik.

 

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Při prvním použití tohoto článku se tento přidružený podnik vykazuje v konsolidované rozvaze částkou, která odpovídá podílu přidruženého podniku na kapitálu a rezervních fondech, který tato účast představuje. Rozdíl mezi touto částkou a účetní hodnotou vypočtenou podle kapitol 2 až 3 se uvádí samostatně v konsolidované rozvaze nebo v komentáři ke konsolidovaným finančním výkazům. Tento rozdíl se vypočte ke dni, ke kterému je tato metoda poprvé použita.

2. Při prvním použití tohoto článku se tento přidružený podnik vykazuje v konsolidované rozvaze buď:

 

a) účetní hodnotou vypočtenou podle kapitol 2 a 3. Rozdíl mezi touto hodnotou a částkou odpovídající podílu na kapitálu a rezervách, který tato účast představuje, se vykazuje samostatně v konsolidované rozvaze nebo v komentáři ke konsolidovaným finančním výkazům. Tento rozdíl se vypočte ke dni, ke kterému je tato metoda poprvé použita; nebo

 

b) částkou, která odpovídá podílu přidruženého podniku na kapitálu a rezervních fondech, který tato účast představuje. Rozdíl mezi touto částkou a účetní hodnotou vypočtenou v souladu s kapitolami 2 až 3 se uvádí samostatně v konsolidované rozvaze nebo v komentáři ke konsolidovaným finančním výkazům. Tento rozdíl se vypočte ke dni, ke kterému je tato metoda poprvé použita.

 

Členský stát může nařídit použití buď písmene a), nebo písmene b). Konsolidovaná rozvaha nebo komentář k účetní závěrce musí uvádět, zda bylo použito písmeno a) nebo b).

Kromě toho mohou členské státy povolit nebo vyžadovat, aby se výpočet takového rozdílu prováděl ke dni pořízení akcií nebo podílů, nebo, pokud byly akcie nebo podíly pořizovány postupně, ke dni, ke kterému se podnik stal přidruženým podnikem.

Kromě toho mohou členské státy za účelem použití písmen a) a b) povolit nebo vyžadovat, aby se výpočet takového rozdílu prováděl ke dni pořízení akcií nebo podílů, nebo, pokud byly akcie nebo podíly pořizovány postupně, ke dni, ke kterému se podnik stal přidruženým podnikem.

 

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) při uvádění průměrného počtu zaměstnanců během účetního období se zvlášť uvádí průměrný počet zaměstnanců, který zaměstnávají podniky, které se vykazují pomocí metody poměrné konsolidace,

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Čl. 34 – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby audit finančních výkazů subjektů veřejného zájmu, středních a velkých podniků prováděla jedna nebo více osob, které členské státy oprávnily k provádění povinných auditů na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES.

Členské státy zajistí, aby audit finančních výkazů subjektů veřejného zájmu, malých, středních a velkých podniků prováděla jedna nebo více osob, které členské státy oprávnily k provádění povinných auditů na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES. Členské státy mohou některé nebo všechny malé podniky od této povinnosti osvobodit.

 

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Čl. 35 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Statutární auditor tuto zprávu podepíše a uvede datum.

2. Statutární auditor tuto zprávu podepíše a uvede datum. V případě, že provádí povinný audit auditorská firma, musí zprávu auditora za auditorskou firmu podepsat alespoň statutární auditor (auditoři) provádějící povinný audit.

Odůvodnění

Cílem je objasnit situaci v případě, kdy se bude jednat o auditorskou firmu.

 

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Čl. 36 – odst. 1 – bod 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. „podnikem činným v těžebním průmyslu“ se rozumí podnik, který vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, objevením a rozvojem ložisek minerálů, ropy a zemního plynu, jakož i jejich těžbou, jak je uvedeno v sekci B, oddílech 05 až 08 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006,

vypouští se

Odůvodnění

Pokud mají být pro všechny zachovány rovné podmínky, neměly by se požadavky omezovat jen na konkrétní odvětví; požadavky na průhlednost, které jsou předmětem této kapitoly, jsou nezbytné ve všech odvětvích.

 

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Čl. 36 – odst. 1 – bod 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. „podnikem činným v těžebním průmyslu“ se rozumí podnik, který vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, objevením a rozvojem ložisek minerálů, ropy a zemního plynu, jakož i jejich těžbou, jak je uvedeno v sekci B, oddílech 05 až 08 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006,

1. „podnikem“ se rozumí nejvyšší úroveň mateřské společnosti, pro niž se vydává účetní závěrka v Evropské unii, kdy skupina společností, pro kterou tato mateřská společnost vypracovává konsolidované finanční výkazy, zahrnuje dceřiné podniky, pobočky, stálé provozovny, společné podniky a přidružené podniky,

Odůvodnění

Cílem je jasně stanovit, že zveřejňování zahrnuje více než jednu individuální společnost a že zahrnuje rovněž stálé provozovny obchodující v jiných místech, než ve kterých jsou začleněny, a společné podniky a přidružené společnosti, a to dokonce i když jejich výsledky nejsou pro jiné účely plně zahrnuty do účetní závěrky mateřské společnosti.

 

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Čl. 36 – odst. 1 – bod 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. „podnikem činným v odvětví těžby dřeva v původních lesích“ se rozumí podnik, který v původních lesích vyvíjí aktivity uvedené v sekci A oddílu 2.2 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006,

vypouští se

Odůvodnění

Pokud mají být pro všechny zachovány rovné podmínky, neměly by se požadavky omezovat jen na konkrétní odvětví; požadavky na průhlednost, které jsou předmětem této kapitoly, jsou nezbytné ve všech odvětvích.

 

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Čl. 36 – odst. 1 – bod 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. „vládou“ jakýkoli vnitrostátní, regionální či místní orgán členského státu nebo třetí země. Definice se vztahuje rovněž na útvar, agenturu či podnik, jež jsou tímto orgánem kontrolovány, jak stanoví čl. 23 odst. 1 až 6 této směrnice,

3. „vládou“ jakýkoli mezinárodní správní nebo jakýkoli vnitrostátní, regionální či místní orgán členského státu nebo třetí země. Definice se vztahuje rovněž na útvar, agenturu či podnik, jež jsou tímto orgánem kontrolovány, jak stanoví čl. 23 odst. 1 až 6 této směrnice, nebo jakýkoli vládní subjekt, který dostává jakýkoli druh platby uvedený v článku 38 od jakéhokoli subjektu tvořícího podnik,

 

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Čl. 36 – odst. 1 – bod 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. „projekt“ je totožný se zvláštní provozní jednotkou výkaznictví na nejnižší úrovni v rámci podniku, o níž se připravují pravidelné vnitřní zprávy vedení společnosti, které mají za cíl sledovat jeho podnikání.

4. „projekt“ je totožný se smlouvou, licencí, pronájmem nebo jinou právní dohodou, na jejímž základě podnik vykonává svou činnost a ze které mu vznikají specifické závazky z příjmů.

 

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Čl. 36 – odst. 1 – bod 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a. „subjekty tvořícími podnik" se rozumí takové dceřiné podniky, přidružené podniky, společné podniky, stálé provozovny a jiné obchodní režimy, které jsou celé nebo zčásti považovány za členy podniku, v rozsahu, v němž jsou zahrnovány do ročních finančních výkazů daného podniku.

Odůvodnění

Cílem je zajistit, že bude zveřejnění provedeno i za společné podniky a přidružené podniky v podílu, v jakém se zapojují do výkaznictví podniku.

 

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Čl. 37 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy vyžadují od velkých podniků a všech subjektů veřejného zájmu, které jsou činné v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích, aby každoročně sestavovaly a zveřejňovaly zprávu o platbách odváděných vládám.

1. Členské státy vyžadují od velkých podniků a všech subjektů veřejného zájmu, aby každoročně sestavovaly a zveřejňovaly zprávu o činnostech v každé zemi, v níž působí, a to včetně zprávy o platbách odváděných vládám, pokud tyto podniky nebo subjekty splňují nebo překračují dvě z následujících kritérií:

 

a) bilanční suma: 100 000 000 EUR;

 

b) čistý obrat: 100 000 000 EUR;

 

c) k datu svých bilančních sum zaměstnávají 500 osob nebo více.

 

Zpráva musí být rovněž sestavena, pokud podnik působí v některé zemi formou společného podniku (joint-venture).

 

Tato zpráva podléhá povinnému auditu.

 

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 1 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Zpráva uvádí následující údaje, pokud jsou z hlediska přijímající vlády významné:

1. Zpráva uvádí následující údaje:

a) celková výše plateb včetně nepeněžních plnění, jež byly během účetního období odvedeny každé vládě,

a) celková výše plateb včetně nepeněžních plnění, jež byly během účetního období odvedeny každé vládě, pokud celková výše plateb přesahuje 30 000 EUR,

b) celková výše plateb rozdělených podle jejich druhu včetně nepeněžních plnění, jež byly během účetního období odvedeny každé vládě,

b) výše plateb vykazovaných pod písm. a) a rozčleněných podle jejich druhu včetně nepeněžních plnění,

c) pokud jsou takové platby přičitatelné k určitému projektu uvede se výše plateb rozdělených podle jejich druhu včetně nepeněžních plnění, jež byly během účetního období odvedeny za každý takový projekt, a celková výše plateb za každý takový projekt.

c) v případě podniků, které jsou činné v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích, pokud jsou takové platby přičitatelné k určitému projektu, uvede se výše plateb vykazovaných pod písm. a) a rozčleněných podle jejich druhu včetně nepeněžních plnění, jež byly během účetního období odvedeny za každý takový projekt, a celková výše plateb za každý takový projekt.

 

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 1 – písm. c a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

d) pro každou zemi, v níž podnik působí:

 

- čistý obrat;

 

- náklady vynaložené na prodej (včetně úprav hodnoty);

 

- hrubý zisk nebo ztráta;

 

- produkce;

 

- odbytové náklady (včetně úprav hodnoty);

 

- správní náklady (včetně úprav hodnoty a úhrnu platů);

 

- ostatní provozní výnosy;

 

- úpravy hodnoty finančních aktiv a investic držených jako krátkodobá aktiva;

 

- zisk nebo ztráta před zdaněním;

 

- zisk nebo ztráta za účetní období.

 

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 2 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Vykazují se tyto druhy plateb:

2. Vykazují se tyto druhy plateb vládám a tyto údaje:

 

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 2 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) daně ze zisků,

b) daně ze zisků, ve zprávě se uvede uplatněná daňová sazba,

 

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 2 – písm. f e (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa) penalizační platby za porušení zákona, jako jsou závazky v oblasti životního prostředí a závazky související s nápravou škod,

 

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Pokud se vládám odvádějí nepeněžní plnění, vykazuje se jejich hodnota nebo objem. Vykazuje-li se hodnota, poskytne se doplňkový komentář, ve kterém se vysvětlí, jak byla tato hodnota určena.

3. Pokud se vládám odvádějí nepeněžní plnění, vykazuje se jejich hodnota a objem. Vykazuje-li se hodnota, poskytne se doplňkový komentář, ve kterém se vysvětlí, jak byla tato hodnota určena.

 

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Komise je v souladu s článkem 42 oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci, které mají specifikovat pojem významnosti plateb.

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Jakékoli druhy plateb odvedené vládě se v dané zprávě nevykazují v zemi, v níž trestněprávní předpisy zveřejnění takového druhu platby jasně zakazují. V takových případech příslušný podnik sdělí, že nevykázal platby v souladu s odstavci 1 až 3 a uvede název dotčené vlády.

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Čl. 39 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členský stát vyžaduje od všech velkých podniků nebo všech subjektů veřejného zájmu, které jsou činné v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích a které se řídí jeho vnitrostátním právem, aby v souladu s články 37 a 38 sestavovaly konsolidovanou zprávu o platbách odváděných vládám, pokud má mateřský podnik povinnost sestavovat konsolidované finanční výkazy, jak stanoví čl. 23 odst. 1 až čl. 23 odst. 6 této směrnice.

1. Členský stát vyžaduje od všech velkých podniků nebo všech subjektů veřejného zájmu, které se řídí jeho vnitrostátním právem, aby v souladu s články 37 a 38 sestavovaly konsolidovanou zprávu o platbách odváděných vládám, pokud má mateřský podnik povinnost sestavovat konsolidované finanční výkazy, jak stanoví čl. 23 odst. 1 až čl. 23 odst. 6 této směrnice a pokud mateřský podnik na konsolidovaném základě splňuje nebo překračuje limitní hodnoty uvedené v čl. 37 odst. 1.

 

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Čl. 39 – odst. 3 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Podnik nemusí být zahrnut do konsolidované zprávy o platbách vládě, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

3. Podnik nemusí být zahrnut do konsolidované zprávy o platbách vládě, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek, za předpokladu, že finanční výkazy subjektu tvořícího podnik odvádějícího platbu nejsou zahrnovány ani do konsolidovaných finančních výkazů za období, jehož se zpráva týká, avšak jinak ano:

Odůvodnění

Zamezuje se uplatňování dvojích norem na platby zahrnované do účetních závěrek, ale nikoli do této zprávy.

 

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Čl. 39 – odst. 3 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) mateřskému podniku při výkonu jeho práv ohledně nakládání s majetkem nebo ohledně řízení tohoto podniku významně brání přísná a dlouhodobá omezení,

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Čl. 39 – odst. 3 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) informace nezbytné pro sestavení konsolidované zprávy o platbách vládě v souladu s touto směrnicí nelze získat bez nepřiměřených nákladů nebo bez zbytečného zdržení.

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Článek 41

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise přezkoumá provádění a účinnost této kapitoly, zejména pokud jde o rozsah vykazovacích povinností a způsoby vykazování na základě projektu, a podá o tom zprávu. Přezkum rovněž zohlední vývoj dané oblasti na mezinárodní úrovni a zváží příslušné důsledky pro konkurenceschopnost a zabezpečení dodávek energie. Měl by být dokončen nejpozději do pěti let ode dne vstupu této směrnice v platnost. Příslušnou zprávu Komise případně spolu s legislativním návrhem předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Komise přezkoumá provádění a účinnost této kapitoly, zejména pokud jde o rozsah vykazovacích povinností, limitní hodnoty uvedené v čl. 37 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 písm. a) a způsoby vykazování na základě projektu, a podá o tom zprávu. Přezkum rovněž zohlední vývoj dané oblasti na mezinárodní úrovni a zváží příslušné důsledky pro konkurenceschopnost a zabezpečení dodávek energie. Měl by být dokončen nejpozději do tří let ode dne vstupu této směrnice v platnost. Příslušnou zprávu Komise případně spolu s legislativním návrhem předloží Evropskému parlamentu a Radě.

 

 

 

 

POSTUP

Název

Roční fínanční výkazy, konsolidované finanční výkazy a související zprávy některých forem podniků

Referenční údaje

COM(2011)0684 – C7-0393/2011 – 2011/0308(COD)

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

JURI

15.11.2011

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ECON

15.11.2011

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Wolf Klinz

25.10.2011

Projednání ve výboru

20.3.2012

30.5.2012

 

 

Datum přijetí

19.6.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

0

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Elena Băsescu, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Markus Ferber, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Gunnar Hökmark, Syed Kamall, Othmar Karas, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Philippe Lamberts, Astrid Lulling, Hans-Peter Martin, Arlene McCarthy, Sławomir Witold Nitras, Ivari Padar, Alfredo Pallone, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Sampo Terho, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells, Pablo Zalba Bidegain

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Sari Essayah, Olle Ludvigsson, Marisa Matias, Sirpa Pietikäinen, Emilie Turunen

 

 

 

POSTUP

Název

Roční fínanční výkazy, konsolidované finanční výkazy a související zprávy některých forem podniků

Referenční údaje

COM(2011)0684 – C7-0393/2011 – 2011/0308(COD)

Datum predložení EP

25.10.2011

 

 

 

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

JURI

15.11.2011

 

 

 

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

AFET

15.11.2011

DEVE

15.3.2012

INTA

15.3.2012

ECON

15.11.2011

 

EMPL

15.11.2011

 

 

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

EMPL

15.12.2011

 

 

 

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Klaus-Heiner Lehne

21.11.2011

 

 

 

Projednání ve výboru

19.12.2011

27.3.2012

18.6.2012

10.7.2012

Datum přijetí

18.9.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Raffaele Baldassarre, Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Marielle Gallo, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Klaus-Heiner Lehne, Antonio Masip Hidalgo, Jiří Maštálka, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Francesco Enrico Speroni, Dimitar Stoyanov, Rebecca Taylor, Alexandra Thein, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Piotr Borys, Eva Lichtenberger, Arlene McCarthy, Angelika Niebler, Dagmar Roth-Behrendt, József Szájer

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Jacek Włosowicz

Datum předložení

25.9.2012