Dokument ze zasedání

 

A7-0305/2012

4. 10. 2012

ZPRÁVA

o iniciativě pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací

( 2012/2004(INI) )

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Zpravodaj: Heinz K. Becker

PR_INI

OBSAH

Strana

 

 

 

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o iniciativě pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací

2012/2004(INI)

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 18. dubna 2012 nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ ( COM(2011)0173 ),

–   s ohledem na pracovní dokument specializované sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba o sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvaném „Iniciativa pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“ (INT/606) ze dne 22. února 2012,

–   s ohledem na návrh nařízení Rady ze dne 8. února 2012 o statutu evropské nadace, který předložila Komise, ( COM(2012)0035 ),

–   s ohledem na návrh směrnice ze dne 20. prosince 2011 o zadávání veřejných zakázek, který předložila Komise, ( COM(2011)0896 ),

–   s ohledem na návrh nařízení ze dne 7. prosince 2011 o evropských fondech sociálního podnikání, který předložila Komise, ( COM(2011)0862 ),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 nazvané „Iniciativa pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“ ( COM(2011)0682 ),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 o obnovené strategii EU pro sociální odpovědnost podniků 2011–2014 ( COM(2011)0681 ),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – Společně pro nový růst“ ( COM(2011)0206 ),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. října 2010 nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu – Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství“ ( COM(2010)0608 ),

–   s ohledem na návrh Komise ze dne 6. října 2010 ohledně programu Evropské unie pro sociální změny a inovace ( COM(2011)0609 ),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ ( KOM(2010)2020 ),

–   s ohledem na návrh nařízení Rady ze dne 6. října 2011 o evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení, který předložila Komise, ( COM(2011)607 ),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 o iniciativě Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ ( COM(2010)0758 ),

–   s ohledem na publikaci z roku 2008 vydanou rozvojovým programem Organizace spojených národů a evropskou výzkumnou sítí EMES nazvanou „Sociální podnik: Nový model pro snižování chudoby a tvorbu pracovních míst”[1],

–   s ohledem na průzkumné stanovisko EHSV „Sociální podnikání a sociální podniky“ (IN/589) ze dne 26. října 2011,

–   s ohledem na své usnesení o sociální ekonomice ze dne 19. února 2009[2],

–   s ohledem na své písemné prohlášení (P7_DCL(2010)0084) přijaté dne 10. března 2011,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2012 o statutu evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců[3],

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů ( A7-0305/2012 ),

A. vzhledem k tomu, že sociální podniky, kterých jsou 2 miliony, představují 10 % veškerých evropských podniků a zaměstnávají více než 11 milionů osob v EU, což činí 6 % veškeré pracovní síly Unie, významně přispívají k evropskému sociálnímu modelu a ke strategii Evropa 2020;

B.  vzhledem k tomu, že v důsledku odlišného historického vývoje vykazují právní rámce pro podniky všeho druhu, včetně podniků z oblasti sociální ekonomiky a sociálního podnikání, mezi členskými státy značné rozdíly;

C. vzhledem k tomu, právní rámec na evropské úrovni neuznává podniky sociální ekonomiky, přičemž tyto podniky jsou uznávány pouze v několika členských státech;

D. vzhledem k tomu, že důsledky nynější sociální, ekonomické a finanční krize, stejně jako demografické změny, zejména stárnutí obyvatelstva, představují velkou zátěž pro sociální systémy, včetně povinných i dobrovolných systémů sociálního pojištění, a proto je nutné podporovat zcela nové systémy sociální pomoci, aby bylo zajištěno přiměřené a přijatelné sociální zabezpečení;

E.  vzhledem k úzkému propojení Aktu o jednotném trhu se strategií Evropa 2020, jejichž cílem je zajistit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a tím zvýšit množství a zlepšit kvalitu pracovních míst a bojovat s chudobou, a vzhledem k tomu, že sociální podniky mohou být na základě svého inovačního potenciálu a své reakce na sociální potřeby značným přínosem;

F.  vzhledem k tomu, že Komise považuje subjekty působící v oblasti sociálního hospodářství a sociální podniky za významnou hybnou sílu hospodářského růstu a sociálních inovací, která má potenciál vytvářet trvalá pracovní místa, a za činitele, který podporuje zapojování ohrožených skupin do pracovního trhu;

G. vzhledem k tomu, že je potřeba uvítat návrhy Komise týkající se regulace evropských fondů sociálního podnikání a program pro sociální změny a inovace;

H. vzhledem k tomu, že sociální podniky mohou být nápomocny při poskytování sociálních služeb, které jsou klíčovými prvky sociálního státu, a tím přispívají k dosahování společných cílů Evropské unie;

I.   vzhledem k tomu, že řada sociálních podniků, zejména mikropodniků a malých a středních podniků, se potýká s obtížemi při získávání finančních prostředků za účelem rozšíření své činnosti, a proto potřebují zvláštní individualizovanou podporu, jako je například sociální bankovnictví, nástroje na rozdělení rizik, filantropické fondy nebo (mikro)úvěry; vzhledem k významné úloze, kterou v tomto směru hrají Strukturální fondy a programy EU, jež sociálním podnikům, a to i podnikům vyžadujícím značnou míru investic, usnadňují přístup k finančním prostředkům;

J.   vzhledem k tomu, že většina sociálních podniků jsou zastánci reformy politiky na základě podpory řádného řízení, jehož lze docílit zejména zapojením pracovníků, zákazníků a zúčastněných stran, a podporují vzájemné získávání poznatků a sociální inovace, čímž reagují na stupňující se požadavky občanů, pokud jde o etické, sociální a ekologické chování podniků;

K. vzhledem k tomu, že sociální podniky z podstaty své činnosti a způsobu fungování pomohou vybudovat jednotnější, demokratickou a aktivní společnost a často nabízejí – nebo by měly nabízet – příznivé pracovní podmínky a stejnou odměnu za stejnou práci, přičemž podporují rovné příležitosti pro muže a ženy, aby tak mohli sladit pracovní a osobní život;

L.  vzhledem k tomu, že byl zaznamenán návrh Komise přidat nové kategorie znevýhodněných osob do vyhrazených zakázek;

Úvod

1.  vítá sdělení Komise nazvaná „Iniciativa pro sociální podnikání“ a „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“, která obsahují doporučení pro vlády členských států týkající se zlepšení rámcových podmínek pro sociální podniky, což může vést k vytváření nových pracovních míst mj. v rychle rostoucí oblasti zdravotní a sociální péče (takzvaný bílý sektor) a v oblasti ochrany životního prostředí (takzvaný zelený sektor), což jsou dvě oblasti, které nabízejí nové možnosti pro sociální a širší podnikání;

2.  uvádí, že sociální podnikání je součástí ekologického sociálně tržního hospodářství a evropského jednotného trhu, a poukazuje na jejich vysokou odolnost vůči krizím a na spolehlivé podnikatelské modely; zdůrazňuje, že sociální podniky se často snaží vyjít vstříc sociálním a lidským potřebám, které komerční subjekty nebo stát neuspokojují nebo neuspokojují dostatečně; zdůrazňuje, že pracovní místa v rámci sociálního hospodářství spíše zůstanou v místě svého vzniku;

3.   podotýká, že sociální podnik je nehledě na svou právní formu podnik, který:

a)  má jako hlavní cíl dosažení měřitelného, pozitivního sociálního dopadu v souladu se svými stanovami nebo jiným zákonným dokumentem, jímž se podnik zakládá, pokud tento podnik:

–   poskytuje služby či zboží ohroženým osobám, osobám na okraji společnosti, znevýhodněným nebo sociálně vyloučeným osobám, příp.

–   poskytuje zboží nebo služby na základě takového způsobu výroby zboží nebo poskytování služeb, který přispívá k naplnění jeho sociálního cíle;

b)  místo rozdělování zisků je používá především k dosažení svého stěžejního cíle a zavedl předem stanovené postupy a pravidla pro výjimečné situace, kdy jsou zisky rozdělovány akcionářům a vlastníkům, která zajišťují, že rozdělení zisků nenaruší dosažení primárních cílů, a dále

c)  je řízen odpovědným a transparentním způsobem, zejména prostřednictvím zapojení zaměstnanců, zákazníků, příp. zúčastněných subjektů, kterých se týká jeho podnikatelská činnost;

Opatření doporučená pro různé typy podniků

4.  zdůrazňuje, že činnost dobrovolníků v různých odvětvích sociálního hospodářství, včetně mladých lidí na počátku kariéry, kteří přinášejí nadšení a nové dovednosti, a starších osob, které mají velké zkušenosti a rozvinuté dovednosti, jsou významným přínosem pro hospodářský růst, solidaritu a sociální soudržnost a dodávají mnoha lidem smysl života; žádá o uznání a přiměřenou finanční a strukturální podporu na místní, celostátní i evropské úrovni;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby sociální podniky nebyly znevýhodňovány jinými druhy podniků, které se s oblibou soustřeďují pouze na lukrativní oblasti sociálního hospodářství; poukazuje na to, že jde především o městské oblasti, přičemž v jiných, méně výnosných, převážně venkovských nebo periferních oblastech, kde je nákladnější logistika, je nabídka služeb menší a jejich kvalita nižší; zdůrazňuje, že uživatelé by měli mít možnost si mezi poskytovateli těchto služeb svobodně vybírat;

6.  zdůrazňuje význam strategie a opatření na podporu sociálního podnikání a inovativních sociálních podniků, zejména s ohledem na mladé a znevýhodněné osoby, s cílem zajistit lepší a snadnější přístup podnikatelů a podnikatelek k programům a financování ze strany EU a členských států; požaduje přiměřenou podporu, aby se i nadále zlepšovala atraktivita a viditelnost programu Erasmus pro mladé podnikatele, a to i v oblasti sociálního hospodářství; připomíná však, že samostatně výdělečnou činnost je třeba doplnit poskytnutím odpovídajícího vedení;

7.  všímá si rozmanitosti v rámci sociálního hospodářství; zdůrazňuje, že vytváření jakýchkoli nových rámců na úrovni EU by mělo být pro podniky dobrovolné a mělo by mu předcházet hodnocení jejich dopadu, aby se zohlednila existence různých modelů sociálního podnikání napříč členskými státy; zdůrazňuje, že u veškerých opatření se musí prokázat jejich přínos pro celou EU;

8.  podporuje iniciativy na úrovni EU týkající se rozšíření a upevnění již vyspělého sektoru sdružení v různých členských státech; vyzývá k vytvoření evropského statutu pro sdružení, který by doplňoval již existující statuty v členských státech;

9.  vítá záměr Komise předložit návrh na zjednodušení nařízení o statutu evropské družstevní společnosti;

10. vítá studii, která se zabývá situací vzájemných pojišťoven v Evropě úzce spjatých se sociální oblastí, kterou nechala vypracovat Komise; zdůrazňuje, že vzájemné pojišťovny by měly být prostřednictvím evropského statutu uznány jako výrazný a významný aktér evropského hospodářství a společnosti; zdůrazňuje výhody, které by evropský statut přinesl z hlediska činnosti vzájemných pojišťoven; doporučuje členským státům, které tento statut ještě nezavedly, aby tak učinily;

11. vítá návrh nařízení o statutu evropské nadace vypracovaný Komisí[4];

12. připomíná, že ve sdělení COM(2004)0018 se Komise zavázala ke dvanácti konkrétním opatřením na podporu rozvoje družstev, s politováním však konstatuje, že dosud bylo v této oblasti dosaženo jen malého pokroku; vyzývá Komisi, aby v souladu s iniciativou z roku 2004 navrhla další ambiciózní opatření na zlepšení provozních podmínek družstev, vzájemných pojišťoven, sdružení a nadací, a tím podpořila rozvoj sociálního hospodářství obecně;

13. vítá přijetí revidovaného souboru pravidel EU pro státní podporu sociálních a místních služeb a zároveň vyzývá Komisi, aby tato pravidla ještě více ujasnila, a usnadnila tak jejich pochopení a uplatňování místními a regionálními orgány, zejména s ohledem na sociální podniky;

Podniky plnící sociální cíle nebo podniky s dopadem na sociální oblast

14. zdůrazňuje, že sociální podniky jsou významným poskytovatelem sociálních služeb obecného zájmu; poukazuje na to, že tyto podniky často vznikají z organizací občanské společnosti, dobrovolnických organizací, příp. sociálních sdružení, které poskytují služby zaměřené na jednotlivce a jsou určeny k uspokojení základních lidských potřeb, a to zejména potřeb ohrožených osob, či jsou s těmito subjekty úzce spjaty; poukazuje na to, že sociální podniky se často ocitají mezi tradičním veřejným a soukromým sektorem poskytujícím veřejné služby, tj. služby v rámci zadávání veřejných zakázek;

15. domnívá se, že na pojem sociální odpovědnost podniků by se mělo pohlížet odděleně od pojmu sociální podnikání a sociální podniky, a to přesto, že některé komerční podnikání s významnou činností spjatou se sociální odpovědností podniků může být se sociálním podnikáním v silné vzájemné interakci;

Finanční hlediska – zlepšení právního a fiskálního prostředí

16. domnívá se, že program pro sociální změny a inovace na období let 2014–2020 se svou částí věnovanou mikrofinancování a sociálnímu podnikání přispívá ke snahám o zajištění lepšího přístupu mikropodniků k mikrokreditům v rámci sociálního hospodářství, zároveň však přihlíží k různorodosti finančních potřeb sociálních podniků;

17. domnívá se, že k zajištění lepšího přístupu sociálních podniků k finančním trhům jsou zapotřebí různé finanční nástroje, jako jsou evropské fondy sociálního podnikání či evropské fondy rizikového kapitálu a Evropský fond neformálních investorů (tzv. „European Angels Funds“);

18. zdůrazňuje, že je nutné sociální podniky podporovat na základě dostatečných finančních prostředků na místní, regionální a celostátní úrovni i na úrovni EU, a poukazuje na příslušné finanční prostředky ve víceletém finančním rámci (jako je Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, program pro sociální změnu a inovace, program pro výzkum a inovace a program Horizont 2020); výslovně žádá o podporu inovativních sociálních podniků, zejména těch, které podporují kvalitní zaměstnání, boj s chudobou a sociálním vyloučením a investují do vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního vzdělávání;

19. zdůrazňuje, že je nutné zjednodušit přístup k finančním prostředkům EU a zároveň zajistit přiměřenou flexibilitu na úrovni členských států, upozorňuje dále na to, že by mělo být zpřístupněno a inzerováno více možností financování a také že by měly být zjednodušeny požadavky na organizaci, administrativu a účetnictví;

20. poukazuje na to, že zavádění nových forem finanční podpory bude předcházet analýza stávajících nástrojů, aby se ověřila jejich účinnost, a domnívá se proto, že k tomu je nutné se vybavit nástroji, jimiž by bylo možné změřit a porovnat sociální návratnost investic, a tím podpořit rozvoj transparentnějšího investičního trhu;

21. považuje za nezbytné vytvořit podmínky, za nichž mohou sociální podniky získat finanční nezávislost a zapojit se do obchodní ekonomické činnosti;

22. domnívá se, že k zachování účelu sociálního podnikání a sociálních podniků je třeba uplatňovat odpovědné postupy řízení podporované transparentními finančními mechanizmy, které by byly řádně sledovány;

Měření, podpora a propagace

23. vyzývá k provedení srovnávací studie různých celostátních a regionálních rámců v EU a provozních podmínek a charakteristik sociálních podniků, včetně jejich velikosti a počtu a oblasti jejich působnosti, a také studii systémů certifikace a označování v jednotlivých členských státech, kterou by iniciovala Komise a která by byla provedena ve spolupráci se sociálními podniky;

24. zdůrazňuje, že mezi sociálními podniky panují velké rozdíly co do jejich formy, velikosti, obchodní činnosti, ekonomiky a spolupráce; podotýká, že některé sociální podniky zaujímají v oblasti své působnosti vedoucí místo v rozvoji a mají dostatečnou schopnost vlastního rozvoje, avšak jiné potřebují know-how týkající se založení, rozvoje i řízení podniku;

25. je toho názoru, že s cílem zvýšit konkurenceschopnost sociálních podniků po celé EU je třeba podpořit vytváření sociálních inovačních uskupení, jejichž přínos přesahuje oblast jejich vzniku; dále se domnívá, že sociální podniky, mají-li vhodné pobídky, mohou mít rozhodující význam pro zaměstnávání kvalifikovaných pracovníků ve věku nad 50 let, kteří již opustili trh práce;

26. podporuje návrh Komise na vytvoření vícejazyčné přístupné a uživatelsky vstřícné elektronické platformy pro sociální podniky, která by měla mimo jiné umožňovat vzájemné učení a výměnu osvědčených modelů, podporovat vznik partnerství, usnadnit výměnu informací o přístupu k financování a o možnostech školení a sloužit jako síť pro přeshraniční spolupráci; vyzývá Komisi a členské státy, aby se v rámci metody otevřené koordinace věnovaly otázce sociálního podnikání;

27. podporuje návrh Komise na vytvoření skupiny odborníků pro sociální podnikání, která by monitorovala a hodnotila pokrok při přijímání opatření navržených v tomto sdělení ( COM(2011)0682 );

28. vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily možnost a vhodnost vytvoření „Evropské sociální značky“, která by byla přidělována sociálním podnikům, aby měly větší možnost přístupu k veřejným a sociálně inovačním zakázkám, aniž by docházelo k porušování pravidel pro jejich zadávání; navrhuje, aby se u podniků s touto značkou pravidelně sledovalo, zda dodržují ustanovení týkající se této značky;

29. žádá, aby byly vytvořeny takové předpisy EU pro zadávání veřejných zakázek, které by místo zásady „nejnižší ceny“ uplatňovaly při poskytování služeb externími dodavateli zásadu „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“ ;

30. žádá Komisi, aby se zasadila o lepší pochopení sociálních podniků a sociální ekonomiky a o rozšíření příslušných znalostí, aby došlo ke zviditelnění jejich činnosti, a to na základě podpory vědeckého výzkumu mj. v rámci 8. rámcového programu (Horizont), a aby zahájila pravidelné podávání zpráv o činnosti sociálních podniků a o jejich výsledcích; vyzývá členské státy, aby v návaznosti na výzvu Komise k předkládání návrhů na vytvoření spolehlivých statistik o sociálních podnicích ze strany statistických úřadů členských států přijaly příslušná opatření;

31. vyzývá Komisi a členské státy, aby sociální podniky zahrnuly do akčních plánů v oblasti zaměstnanosti a sociálního začlenění, a podporuje vytvoření „Evropské ceny v oblasti sociálního podnikání“, která by ocenila jejich sociální účinky;

32. poukazuje na to, že sociální podniky je nutné zvyšováním povědomí o jejich činnosti maximálně podporovat a vyjadřovat jim uznání, mj. tím, že by se upozorňovalo na výhody, které přinášejí a které jsou jiného než čistě ekonomického rázu, a vyzývá k široké informační kampani, která by byla zahájena na základě vytvoření přístupné mnohojazyčné internetové stránky s rychle a snadno přístupnými informacemi o sociálních produktech a službách pro občany a kterou by podpořila Komise, členské státy i sociální partneři;

33. vyzývá členské státy, aby zvážily výhody zařazení zásad sociálních podniků / sociálního podnikání a sociální odpovědnosti do školních osnov, učebních plánů vysokých škol dalších vzdělávacích ústavů a do programu celoživotního vzdělávání, což by napomohlo rozvoji sociálních a občanských dovedností a umísťování pracovníků v sociálních podnicích; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily konvenční i internetové vzdělávání sociálních podnikatelů a propagovaly užší spolupráci mezi sociálními podniky, komerčními podniky a akademickou obcí s cílem zvýšit povědomí a znalosti o činnosti sociálních podniků a bojovat proti veškerým stávajícím stereotypům;

34. domnívá se, že zavedení společného evropského rámce pro zveřejňování údajů zaručí poskytování jasnějších a použitelnějších informací o investicích do sociálních podniků;

35. vítá závazek Komise k prozkoumání a zvážení možnosti, kdy by sociální podniky používaly „spící“ patenty k usnadnění svého rozvoje, a věří, že v blízké budoucnosti budou přijata konkrétní opatření;

36. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

 

Úvodem je třeba výslovně poukázat na podnadpis sdělení Evropské komise ze dne 25. října 2011 o iniciativě pro sociální podnikání, protože výstižně shrnuje komplexní cíle EU:

 

Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací.

 

Cíl, který je zde formulován, obsahuje jak uznání stávajících struktur, tak i otevřenost vůči novým, inovativním formám sociálního hospodářství (v budoucnosti bude třeba obojího), jestliže chceme čelit výzvám v sociální oblasti v souvislosti se strategií Evropa 2020 a úspěšně plnit hlavní úkoly, které s sebou přinášejí. Tato evropská koncepce má dva pilíře:

 

A.  Potřeba sociálních služeb bezesporu neustále roste, např. v oblasti zdravotních a pečovatelských služeb, už jen proto, že společnost v důsledku demografických změn stále více stárne.

B.   Evropa usiluje o hospodářský růst, aby zvýšila svou konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku a potenciál vytvářet nová pracovní místa, který lze nalézt především v zelené a bílé ekonomice.

 

Závěry, které z toho plynou, dokládají správnost politického programu Evropské unie: od usnesení o sociálním hospodářství z roku 2009 přes usnesení o sociálních investičních fondech z roku 2012 až k iniciativě pro sociální podnikání.

 

Sociální podnikání potřebuje na rozdíl od mnoha jiných hospodářských odvětví doplňkové finanční nástroje. Iniciativy Komise v této oblasti by měly být co nejdříve následovány vhodnými opatřeními na celostátní a regionální úrovni.

 

V zájmu umožnění rychlého rozvoje sociálního podnikání a cílené podpory osob a organizací, které působí v jeho prospěch, usiluje tato zpráva Evropského parlamentu o stanovení co nejpřesnějších a nejjednoznačnějších a zároveň otevřených rámcových podmínek zaručujících příležitosti pro další fázi evropského sociálního hospodářství, která nabídne nové příležitosti.

 

Zpráva kromě toho vyjadřuje přesvědčení, že by se v této fázi, jež nás čeká, měla projevit velká inovační síla, a mělo by se tedy hodně experimentovat. Úspěch či neúspěch těchto pokusů v dohledné době posoudí orgány EU společně se členskými státy. Je třeba z toho poté vyvodit konkrétní závěry ohledně optimálních kroků a opatření, které by v dlouhodobém horizontu umožnily další účinný rozvoj sociálního podnikání.

 

Stručně řečeno, zavedené rámcové podmínky a akční plány by měly současně ponechávat prostor pro rozmanitost a pluralitu tam, kde již existuje, případně jej vytvořit tam, kde dosud chybí.

 

Vhodné východisko v tomto smyslu mohou poskytnout klíčová opatření navrhovaná Komisí, jde např. o zmapování sociálních podniků v Evropě, vytvoření databáze osvědčení nebo komplexní informační platformy pro vzájemné učení. Rovněž tak by mohlo být pro další rozvoj velmi užitečné vytvoření nějakého způsobu označení kvality sociálních podniků.

 

Často bývají stavěny do protikladu dvě hlediska:

 

1.   K definici sociálního podnikání a k sebepojetí sociálních podniků patří pojmy jako veřejný zájem, sociální přínos, sociální dopad a dopad na životní prostředí a faktory jako větší repatriace zisků nebo modely účasti zaměstnanců a zásady otevřenosti a transparentnosti.

 

2.   Žádoucí úspěšný rozvoj sociálního podnikání vychází z obecně přijímaného přesvědčení, že sociální podnikání je nedílnou součástí ekologického sociálního hospodářství na evropském vnitřním trhu a že i sociální podnikání potřebuje regulovanou hospodářskou soutěž, která vede k neustálému zlepšování kvality a k úsilí o dosažení větší účinnosti.

 

Tato zpráva se však zaměřuje především na to, aby došlo ke sladění těchto dvou hledisek v zájmu dosažení pozitivního rozvoje sociálního podnikání.

 

Heslo jedné rakouské neziskové organizace (Hilfswerk) toto společné pojetí výstižně shrnuje takto:

 

           „Kdo potřebuje pomoc, ten si ji zasluhuje.“

 

K „regulované soutěži“: Specifickým rysem sociálních služeb je to, že jsou nabízeny často výhodněji v městských aglomeracích než na venkově (důvody: logistická hustota, vzdálenosti atd.). Zde samozřejmě nesmí probíhat soutěž bez pravidel, aby se subjekty orientované na zisk nesoustředily na jednotlivé oblasti a ostatní pak neposkytovaly „špatné služby pro chudé lidi“.

 

V další fázi rozvoje bude vhodné věnovat zvláštní pozornost také sociálnímu bankovnictví, které již s maximální účinností pomáhá mnoha lidem v sociální nouzi například v Rakousku (např. spořitelna Zweite Sparkasse).

 

Do budoucna si zasluhují hlubší zkoumání také modely sociálních franšíz, pokud jde o jejich možný status sociálního podniku tohoto typu.

 

Pusťme se tedy do práce na maximálním rozvoji sociálního podnikání.

Budoucnost právě začíná!

19. 6. 2012

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

ke sdělení Iniciativa pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací

( 2012/2004(INI) )

Navrhovatel: Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz

 

 

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá návrh Komise týkající se zlepšení přístupu sociálních podniků k financování prostřednictvím stanovení regulačního rámce pro zavádění investičních nástrojů na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby navrhla co nejdříve praktické právní předpisy, a sice vzhledem k tomu, že inovativní potenciál těchto sociálních podniků zůstává z velké části neprověřen; poukazuje na to, že zavádění nových forem finanční podpory bude předcházet analýza stávajících nástrojů, aby se ověřila jejich účinnost, a domnívá se, že k tomu je nutné se vybavit prostředky, jimiž lze změřit a porovnat sociální návratnost investic, a tím podpořit rozvoj transparentnějšího investičního trhu; je pevně přesvědčen, že je třeba podpořit rozdílné finanční nástroje, jako jsou evropské fondy sociálního podnikání či evropské fondy rizikového kapitálu, vydávání dluhopisů na podporu solidarity a iniciativy zaměřené na neformální investory („Business Angels“);

2.  zdůrazňuje, že mezi sociálními podniky panují velké rozdíly co do jejich formy, velikosti, obchodní činnosti, ekonomiky a spolupráce; některé sociální podniky zaujímají v oblasti své působnosti vedoucí místo v rozvoji a mají dostatečnou kapacitu pro vlastní rozvoj, avšak jiné potřebují know-how týkající se založení, rozvoje i řízení podniku;

3.  domnívá se, že definice sociálního podniku obsažená ve sdělení o iniciativě pro sociální podnikání je pozitivním krokem k uznání specifické povahy tohoto druhu organizací; žádá, aby ji používaly všechny orgány EU; trvá na tom, že je nutné tento popis použít v návrhu nařízení o evropských fondech pro iniciativu pro sociální podnikání; dále trvá na tom, že je třeba zohlednit tři klíčové rozměry, jimiž se sociální podniky odlišují – tj. sociální záměr / cíl, podnikatelská činnost a způsob řízení, který podporuje spoluúčast;

4.  zdůrazňuje, že koncepce „sociálního podnikání“ je nedílnou součástí demokratického řízení podniku, které v plné míře zajišťuje hospodářskou demokracii, zapojení zúčastněných stran, jakož i transparentnost a změny řízení podniku v souladu se zásadami Evropské unie, OBSE a Organizace spojených národů; vyzývá Evropskou komisi, aby tyto aspekty měla na paměti při zkoumání a určování osvědčených postupů a využitelných vzorů při vytváření veřejné databáze značek a osvědčení pro sociální podniky v Evropě, která má posílit jejich viditelnost a možnost porovnávání, a rovněž ve svých návrzích na zlepšení právního prostředí;

5.  považuje za nezbytné vytvořit podmínky, za nichž mohou sociální podniky získat finanční nezávislost a zapojit se do obchodní ekonomické činnosti; konstatuje, že v mnoha členských státech finanční mechanismy a nižší počet veřejných zakázek nutí sociální podniky soustředit se na získávání subvencí a finančních prostředků od vládních institucí namísto zvyšování kvality svých služeb či výrobků, což by pomohlo zlepšit jejich konkurenceschopnost; zdůrazňuje potřebu rozšířit přístup k dluhovým a kapitálovým nástrojům na dané úrovni rozvoje podniků při zohlednění konkrétního způsobu fungování sociálních podniků;

6.  je toho názoru, že s cílem zvýšit konkurenceschopnost sociálních podniků v Evropě je třeba podpořit vytváření sociálních inovačních uskupení, jejichž přidaná hodnota přesahuje danou oblast; dále se domnívá, že sociální podniky, mají-li vhodné pobídky, mohou mít rozhodující význam pro zaměstnávání kvalifikovaných pracovníků ve věku 50 let a více, kteří opustili trh práce;

7.  žádá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, která sociálním podnikům zajistí stejné šance, pokud jde o účast na veřejných zakázkách;

8.  vítá skutečnost, že se Komise ubírá směrem ke zjednodušení účetních zásad pro malé a střední podniky, což napomůže ještě účinnějšímu dosahování úspor;

9.  domnívá se, že zavedení společného evropského rámce pro zveřejňování údajů zaručí přísun jasnějších a efektivnějších informací o investicích do sociálních podniků;

10. je toho názoru, že problémy na trhu, kde sociální podniky působí, jsou způsobeny jednak nedostatkem relevantního know-how, jednak nedostatkem pozornosti věnované specifikům sociálních podniků, a proto je důležité si nejen předávat znalosti na mezinárodní úrovni i na úrovni jednotlivých členských států, ale také v této souvislosti zajistit dostupnost poradenství, vzdělávání (včetně počátečního i trvalého) a informací; domnívá se, že pomocí podpory a prosazování sociálních podniků můžeme co nejlépe využít jejich růstový potenciál a schopnost vytvářet sociální hodnoty;

11. vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly programy odborné přípravy, včetně programů založených na využívání informačních a komunikačních technologií, určené firmám, které poskytují sociální služby nebo zboží a služby zaměřené na zranitelné osoby;

12. zdůrazňuje, že zásadní je vytvořit větší povědomí o sociálních podnicích, zejména těch, které působí v sociálním hospodářství, na základě vhodných informačních kampaní; dále se domnívá, že pro dosažení tohoto cíle je zapotřebí věnovat více pozornosti výhodám a účelům sociálního podnikání tím, že se budou používat jiná hodnocení a ukazatele než pouze ekonomické povahy; podotýká, že v mnoha případech fungování sociálních podniků, zejména těch, které působí v sociální ekonomice, brání nedostatky v povědomí o nich či stereotypy, které se s nimi pojí; poukazuje proto na to, že z pohledu Komise je hlavní prioritou zlepšit povědomí v rámci všech veřejných orgánů, a především místních komunit, neboť využití místního potenciálu by mohlo pomoci zapojit tyto místní komunity a zároveň zvýšit přitažlivost sociálních podniků působících v dotčených regionech;

13. podtrhuje příležitost, kterou toto sdělení skýtá k podpoře účasti sociálních podniků na trhu s veřejnými zakázkami; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby přijala opatření, jimiž podpoří využívání sociálních doložek nebo zakázek vyhrazených podnikům, které zaměstnávají znevýhodněné osoby;

14. vítá závazek Komise k prozkoumání a zvážení možnosti, že by sociální podniky mohly používat „spící“ patenty k usnadnění svého rozvoje a věří, že v blízké budoucnosti budou přijata konkrétní opatření;

15. vyzývá Komisi, aby učinila nezbytné kroky, jimiž zajistí, že normy vypracované evropskými orgány pro normalizaci budou pro sociální podniky splnitelnější.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

19.6.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

50

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Amelia Andersdotter, Josefa Andrés Barea, Zigmantas Balčytis, Ivo Belet, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Jürgen Creutzmann, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Vicky Ford, Gaston Franco, Adam Gierek, Norbert Glante, Fiona Hall, Kent Johansson, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Marisa Matias, Jaroslav Paška, Aldo Patriciello, Vittorio Prodi, Miloslav Ransdorf, Teresa Riera Madurell, Michèle Rivasi, Paul Rübig, Salvador Sedó i Alabart, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Patrizia Toia, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Niki Tzavela, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Antonio Cancian, António Fernando Correia de Campos, Ioan Enciu, Roger Helmer, Jolanta Emilia Hibner, Ivailo Kalfin, Seán Kelly, Werner Langen, Mario Pirillo, Peter Skinner, Lambert van Nistelrooij

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Jorgo Chatzimarkakis

 

 

28. 6. 2012

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k Iniciativě pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací

( 2012/2004(INI) )

Navrhovatelka: Małgorzata Handzlik

 

 

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  uznává, že sociální podniky mají potenciál být významnými činiteli inovace a reagovat tak na stávající sociální a hospodářské problémy, výrazně přispět k přeshraniční spolupráci a podpořit tím růst v tomto odvětví; podněcuje tedy rozvoj podpůrného a zjednodušeného regulačního rámce, který podpoří strukturální rozmanitost sociálního podnikání, bude odpovídat zvláštní povaze jeho činností a zajistí finanční podporu, která je vhodnější pro sociální podnikání, zvláště pro malé a střední podniky, čímž přispěje k jejich růstu a udržitelnosti;

2.  domnívá se, že k zachování účelu sociálního podnikání a sociálních podniků je třeba odpovědných postupů řízení podporovaných řádným sledováním a transparentností mechanismů financování;

3.  zdůrazňuje, že uznání sociálních podniků na evropské úrovni by se nemělo omezit na začlenění sociálních cílů do některých komerčních podniků, ale mělo by také zohlednit zvláštnosti jednotlivých kategorií sociálních podniků, především těch v oblasti sociálního a solidárního hospodářství; zdůrazňuje, že aby toho bylo dosaženo, je třeba přijmout a provést nástroje financování, které umožní, aby tyto podniky prováděly svou činnost v souladu se svými vlastními cíli a záměry a aby se vzájemně podporovaly; také zdůrazňuje, že lepší znalost sociálních podniků a kvalitativní, vícestranné a nezávislé zhodnocení jejich činnosti by umožnilo zhodnotit, jaký přínos mají pro celou společnost, a pochopit, že sociální soudržnost je zdrojem hospodářského a sociálního bohatství, a nikoli jen výdajem;

4.  vítá návrh mikroúvěru na podporu evropských malých a středních podniků;

5.  zdůrazňuje, že je důležité, aby sociální podniky ve všech odvětvích přispěly k posílení sociální soudržnosti a začlenění a také k porozumění a uspokojení potřeb spotřebitelů obecně, zvláště pak zranitelných skupin spotřebitelů; zdůrazňuje, že přestože sociální podniky usilují především o uspokojení potřeb sociální a veřejné politiky, snaží se také o uspokojení rostoucích nároků občanů na etické chování, které ve větší míře zohledňuje lidské jedince, životní prostředí, sociální normy a společenské chování;

6.  vyzývá Komisi, aby přijala opatření, jejichž cílem je zlepšení obecného povědomí veřejnosti o činnostech sociálních podniků a zvýšení její důvěry v tyto podniky, a aby pobídla širokou veřejnost k aktivní podpoře tohoto druhu podnikání;

7.  vyzývá členské státy, aby odstranily překážky bránící vzniku a rozvoji institucí sociální ekonomiky, podpořily odbornou přípravu a rekvalifikaci v oblasti institucí sociální ekonomiky a zesílily pomoc podnikatelům v oblasti sociálních podniků, a tím podporovaly, povzbuzovaly a rozvíjely instituce sociální ekonomiky;

8.  zdůrazňuje, že sociální podniky z podstaty své činnosti a způsobu fungování pomohou vybudovat demokratickou a „aktivní“ společnost vyznačující se vysokou mírou soudržnosti, která přispěje k vytvoření pracovních míst a udržitelnému a inkluzívnímu hospodářskému růstu, a to zejména prosazováním vzájemnosti a udržitelnosti, sociální soudržnosti a začlenění, trvalých a kvalitních pracovních míst, rovných příležitostí pro muže a ženy a sladění osobního, rodinného a pracovního života;

9.  domnívá se, že sociální odpovědnost podniků a „sociální podnik“ představují vzájemně se doplňující aspekty téže politiky, a proto by měly být rozvíjeny koordinovaným způsobem, bez zdvojení úsilí ze strany členských států;

10. zastává názor, že reforma pravidel EU v oblasti zadávání veřejných zakázek je vhodnou příležitostí ke zlepšení situace v oblasti dodržování sociálních norem, zvýšení účasti sociálních podniků na veřejných zakázkách a zlepšení jejich přístupnosti pro tyto podniky; vítá systém sociálních služeb zahrnutých v návrhu Komise o revizích směrnic o veřejných zakázkách a zdůrazňuje, že je důležité, aby místní smluvní orgány tohoto nástroje zajistily kvalitní služby založené na sociální soudržnosti;

11. poukazuje na návrh Komise přidat nové kategorie znevýhodněných osob do vyhrazených zakázek; podtrhuje možnost nového opatření ohledně vyhrazených zakázek na podporu inovačního sociálního a územního rozvoje, přičemž budou dodržovány principy soutěže při zadávání zakázek;

12. žádá Komisi, aby provedla důkladné posouzení vlivů, které povede k vytvoření dlouhodobé strategie ochrany sociálních a ekologických cílů a zlepšení účasti sociálních podniků ve veřejných zakázkách bez omezování konkurenčního přidělování zakázek a bez toho, aby dávaly podněty k obcházení pravidel; žádá členské státy, aby odstranily překážky bránící zahájení a rozvoji hospodářských činností institucí sociální ekonomiky, zvláště s ohledem na provádění administrativních postupů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

21.6.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Pablo Arias Echeverría, Adam Bielan, Sergio Gaetano Cofferati, Birgit Collin-Langen, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Cornelis de Jong, Christian Engström, Evelyne Gebhardt, Malcolm Harbour, Toine Manders, Hans-Peter Mayer, Sirpa Pietikäinen, Robert Rochefort, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Emilie Turunen, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Raffaele Baldassarre, Mario Borghezio, Simon Busuttil, Pier Antonio Panzeri, Laurence J.A.J. Stassen, Marc Tarabella, Kyriacos Triantaphyllides, Anja Weisgerber, Kerstin Westphal

 

 

 

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

18.9.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

36

5

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Edit Bauer, Heinz K. Becker, Pervenche Berès, Vilija Blinkevičiūtė, Philippe Boulland, Milan Cabrnoch, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Minodora Cliveti, Marije Cornelissen, Emer Costello, Andrea Cozzolino, Frédéric Daerden, Sari Essayah, Thomas Händel, Marian Harkin, Nadja Hirsch, Stephen Hughes, Danuta Jazłowiecka, Ádám Kósa, Jean Lambert, Veronica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Siiri Oviir, Licia Ronzulli, Elisabeth Schroedter, Nicole Sinclaire, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu, Inês Cristina Zuber

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Jan Kozłowski, Svetoslav Hristov Malinov, Antigoni Papadopoulou, Birgit Sippel, Csaba Sógor

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Cornelia Ernst

 

 

[1] http://www.emes.net/fileadmin/emes/PDF_files/News/2008/11.08_EMES_UNDP_publication.pdf.
[2] Úř. věst. C 76E, 25.3.2010, s. 16.
[3] Přijaté texty P7_TA(2012)0071
[4] COM(2012)0035 v konečném znění.