Dokument ze zasedání

A7-00313/2012

12. 10. 2012

PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA

v zájmu dosažení kladného výsledku postupu schvalování víceletého finančního rámce na období 2014–2020

( COM(2011)0398 – COM(2012)0388 – 2011/0177(APP) )

Rozpočtový výbor

Spoluzpravodajové: Reimer Böge, Ivailo Kalfin

PR_Consent_Interim

OBSAH

Strana

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU............................................................5

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ..............................................................................................20

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci...........................................................69

STANOVISKO VýborU pro rozvoj...............................................................................73

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod................................................78

STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu.........................................81

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci.............................85

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin     90

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku...........................98

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů..............103

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch.....................................106

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj....................................................111

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.........................115

STANOVISKO Výboru pro rybolov.........................................................................121

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání............................................126

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti....................................................134

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci          137

STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti..................................................141

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví.............................147

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU...................................................152

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

v zájmu dosažení kladného výsledku postupu schvalování víceletého finančního rámce na období 2014–2020

( COM(2012)0388 – 2011/0177(APP) )

Evropský parlament,

–   s ohledem na články 311 a 312 Smlouvy o fungování EU,

–   s ohledem na návrh a pozměněný návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020, jež předložila Komise dne 29. června 2011 a 6. července 2012 ( COM(2011)0398 a COM(2012)0388 ),

–   s ohledem na návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech ze dne 29. června 2011, který předložila Komise ( COM(2011)0403 ),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. června 2011 nazvané „Rozpočet – Evropa 2020“ ( COM(2011)0500 ),

–   s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 27. dubna 2010 o fungování interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ( COM(2010)0185 ),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2007 o budoucnosti vlastních zdrojů Evropské unie[1],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 nazvané „Investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu“[2],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2012 o víceletém finančním rámci a vlastních zdrojích[3],

–   s ohledem na společné prohlášení o problémech spojených s víceletým finančním rámcem, které tvoří přílohu revidovaných finančních pravidel použitelných pro souhrnný rozpočet Unie,

–   s ohledem na čl. 81 odst. 3 jednacího řádu,

–   s ohledem na průběžnou zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro rybolov, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ( A7-0313/2012 ),

A. vzhledem k tomu, že podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování EU (SFEU) Rada přijme zvláštním legislativním postupem nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, přičemž rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že podle čl. 312 odst. 2 SFEU může Evropská rada jednomyslně přijmout rozhodnutí, které Radě umožní při přijímání nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, rozhodovat kvalifikovanou většinou;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 295 SFEU Evropský parlament, Rada a Komise se navzájem konzultují a vzájemnou dohodou upravují způsoby své spolupráce, a vzhledem k tomu, že za tímto účelem by měly uzavřít interinstitucionální dohodu s cílem zdokonalit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi orgány v rozpočtových záležitostech;

C. vzhledem k tomu, že čl. 312 odst. 5 SFEU požaduje, aby Evropský parlament, Rada a Komise činily všechna nezbytná opatření k usnadnění přijetí finančního rámce;

D. vzhledem k tomu, že podle článku 311 Smlouvy o fungování EU si Unie zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik a její rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů; vzhledem k tomu, že než Rada přijme nové rozhodnutí týkající se reformy vlastních zdrojů, musí konzultovat s Evropským parlamentem a dále musí získat jeho souhlas, než přijme nařízení týkající se prováděcích opatření k systému vlastních zdrojů;

E.  vzhledem k tomu, že nyní bude nařízení o víceletém finančním rámci poprvé přijímáno na základě nových ustanovení Lisabonské smlouvy, což s sebou přináší nová ujednání o spolupráci mezi orgány, jejichž cílem je sladit účinné rozhodování s respektováním pravomocí, které vyplývají ze Smlouvy;

F.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva uděluje Evropské unii nové významné pravomoci, například v oblasti vnější činnosti (čl. 27 odst. 3 Smlouvy o EU), sportu (článek 165 SFEU), vesmíru (článek 189 SFEU), změny klimatu (článek 191 SFEU), energetiky (článek 194 SFEU), cestovního ruchu (článek 195 SFEU) a civilní ochrany (článek 196 SFEU);

G. vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 přijatém velkou většinou hlasů Parlament stanovil své obecné politické priority pro příští víceletý finanční rámec jak z legislativního, tak rozpočtového hlediska;

H. vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 13. června 2011 přijatém velkou většinou hlasů Parlament vyjádřil své obecné politické priority pro příští víceletý finanční rámec z rozpočtového hlediska, a to jak ve vztahu k výdajům, tak k příjmům;

I.   vzhledem k tomu, že příslušné parlamentní výbory provedly úplnou podrobnou analýzu potřeb s cílem stanovit politické priority, což dokládají jejich přiložená stanoviska;

J.   vzhledem k tomu, že úřadující kyperské předsednictví má v úmyslu předložit na mimořádném zasedání Evropské rady v listopadu 2012 jednací osnovu, včetně výše stropů (ale také politická rozhodnutí, která spadají do rámce řádného legislativního postupu);

K. vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby EU disponovala jak rozpočtem, tak rozpočtovým postupem, které plně odrážejí transparentní a demokratickou podstatu parlamentního rozhodování a procesu parlamentní kontroly na základě dodržování obecných zásad jednotnosti a univerzálnosti, což vyžaduje, aby se všechny příjmy a výdaje vykazovaly v plné výši bez jakýchkoli vzájemných zápočtů a aby se o příjmech i výdajích diskutovalo a hlasovalo v Parlamentu v souladu s pravomocemi obsaženými ve Smlouvách;

Rozpočet EU jako klíčový nástroj pro zajištění inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v celé EU

1.    je si plně vědom, že jednání o víceletém finančním rámci na období 2014–2020 probíhají ve velmi složitém sociálním, ekonomickém a finančním kontextu, kdy členské státy vynakládají značné úsilí na fiskální korekce ve svých vnitrostátních rozpočtech s cílem dosáhnout udržitelnosti veřejných financí a stabilizovat bankovní sektor a jednotnou měnu; trvá na tom, že Unii nelze vnímat jako další fiskální zátěž pro daňové poplatníky; je ovšem přesvědčen, že rozpočet EU je součástí řešení, které Evropě umožní vymanit se ze současné krize prostřednictvím podpory investic do růstu a podpory pracovních míst a poskytování pomoci členským státům při společném a organizovaném zvládání současných strukturálních problémů, zejména ztráty konkurenceschopnosti, narůstající nezaměstnanosti a chudoby, na udržitelném základě;

2.  domnívá se však, že vyvážené strukturální reformy na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU představují zásadní podmínku pro řádné a účinné hospodaření s finančními prostředky EU, a zároveň připomíná důležitost zdravých veřejných financí;

3.  připomíná, že Evropská rada při mnohých příležitostech kladla důraz na nutnost posílit evropskou správu ekonomických záležitostí a podpořila cíle stanovené ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, konkrétně pak podporu zaměstnanosti, zlepšování podmínek pro inovace, výzkum a vývoj a navýšení veřejných výdajů, jež jsou na ně určeny, splnění cílů v oblasti změny klimatu a energetiky, zvyšování úrovně vzdělanosti a podporu sociálního začleňování, zejména prostřednictvím snižování chudoby;

4.    připomíná, že Evropská rada přijala v červnu 2012 Pakt pro růst a zaměstnanost, v němž poukazuje na pákový efekt rozpočtu EU při posilování růstu a zvyšování zaměstnanosti a klade zásadní důraz na skutečnost, že představuje prostředek, který napomůže celé Evropě překonat současnou hospodářskou a finanční krizi;

5.  domnívá se, že Unie byla v posledních čtyřech letech obzvláště zasažena několika po sobě následujícími finančními krizemi částečně proto, že finanční subjekty, mezinárodní partneři a veřejné mínění zpochybňovali míru solidarity v EU; domnívá se, že rozpočet EU by měl být ústředním bodem takové solidarity; je proto přesvědčen, že rozhodnutí o příštím víceletém finančním rámci buď bude mít výrazně pozitivní dopad na snahy vlád členských států o překonání krize, nebo povede k další recesi v EU;

6.  připomíná, že veškerá makroekonomická opatření určená na finanční stabilizaci a přijatá od roku 2008 doposud nevedla k překonání hospodářské a finanční krize; proto se domnívá, že má-li se v Evropě dosáhnout návratu k růstu a zvyšování zaměstnanosti, je třeba, aby se členské státy i nadále snažily aktivovat svůj potenciál pro udržitelný růst a aby byl sestaven dobře zacílený, silný a dostatečný rozpočet EU, aby bylo možné dále přispívat ke koordinaci a posílení úsilí vyvíjeného na úrovni členských států;

7.  konstatuje, že rozpočet EU tvoří pouze přibližně 2 % celkových veřejných výdajů v Unii, a je tudíž více než 45krát nižší než součet veřejných výdajů členských států;

8.  připomíná, že podle článku 310 SFEU musí být rozpočet EU vyrovnaný co do příjmů a výdajů, a proto nesmí vytvářet veřejný dluh;

9.  zdůrazňuje, že rozpočet EU je především investičním rozpočtem a že 94 % jeho celkových výnosů je investováno do samotných členských států nebo na externí priority Unie; zdůrazňuje, že bez příspěvku z rozpočtu EU by byly veřejné investice pro regiony a členské státy minimalizovány nebo by nebyly možné; domnívá se, že jakékoli snížení rozpočtu EU by nevyhnutelně zvýšilo nerovnováhu a ohrozilo růst a konkurenční sílu celého hospodářství Unie i jeho soudržnost, což by ohrozilo dodržování zásady solidarity coby klíčové evropské hodnoty;

10. zdůrazňuje, že Lisabonská strategie nedosáhla svých cílů mimo jiné kvůli nedostatečné koordinaci a dodržování závazků na všech úrovních, a to jak ve vztahu k rozpočtu, tak v legislativní oblasti; pevně věří, že aby byla strategie Evropa 2020 efektivní, nelze s jejím prováděním otálet a je třeba ji provádět již nyní;

11. připomíná, že realizace sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 bude vyžadovat zásadní objem investic orientovaných na budoucnost, jejichž výše se odhaduje přinejmenším na 1 800 miliard EUR do roku 2020[4]; zdůrazňuje, že jednoho z hlavních cílů strategie Evropa 2020 – tj. podpory růstu a kvalitní zaměstnanosti pro všechny Evropany – bude dosaženo pouze tehdy, budou-li nyní bez dalších odkladů uskutečněny potřebné investice do vzdělávání, znalostní společnosti, výzkumu a vývoje, inovací, malých a středních podniků a ekologických a nových technologií, přičemž bude zároveň podporováno sociální začlenění; přiklání se k tomu, aby byl zaujat přístup ve dvou rovinách, tedy aby byla pro růst příznivá opatření k fiskální konsolidaci v zájmu snižování deficitů veřejných financí a veřejného dluhu spojena s podporou takových investic;

12. domnívá se, že alarmující situace mladých lidí v celé EU, včetně nebývale vysoké míry nezaměstnanosti, rostoucí chudoby a výzev ve vzdělávání, vyžaduje, aby bylo prostřednictvím náležitých programů rozpočtové podpory a širokého zapojení vynaloženo zvláštní úsilí na to, aby i nové generace ctily hodnoty EU v oblasti míru, demokracie a lidských práv, hospodářské prosperity a sociální spravedlnosti;

13. zdůrazňuje, že silná, diverzifikovaná průmyslová základna je klíčová pro dosažení inteligentního, udržitelného a inkluzivního evropského hospodářství; zdůrazňuje důležitost průmyslového odvětví při podpoře konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst v EU a jeho výsledný zásadní příspěvek k překonání hospodářské krize;

14. důrazně podporuje návrh Komise týkající se systematického zohledňování opatření na boj proti změně klimatu, přičemž cílem je, aby alespoň 20 % výdajů bylo spojených s klimatem; domnívá se, že je nezbytné, aby rozpočet EU mohl uvolňovat investice na udržitelné a prosperující nízkouhlíkové hospodářství, poskytnout náležitou podporu na dosažení cílů strategie Evropa 2020 v oblasti klimatu, energetiky, účinného využívání zdrojů a biologické rozmanitosti a přinést prospěch občanům EU tím, že zajistí zdravější životní prostředí;

15. proto vyzývá členské státy, aby uvážily synergie mezi vnitrostátním úsilím v oblasti konsolidace a přidanou hodnotou z hlediska priorit správně zaměřeného rozpočtu EU, neboť tyto synergie umožní realizaci politických závazků, které již byly přijaty na nejvyšší úrovni;

Výše výdajů

16. zdůrazňuje, že od roku 1988 vnitrostátní rozpočty v průměru narůstají rychleji než rozpočet EU; konstatuje, že i po vypuknutí krize v roce 2008 celkové veřejné výdaje v členských státech narůstají s roční nominální mírou ve výši 2 %; dospěl k závěru, že toto smršťování rozpočtu EU v porovnání s vnitrostátními rozpočty naprosto odporuje rozšíření pravomocí a rozsahu úkolů, jež Unii svěřuje Smlouva, jakož i hlavním politickým rozhodnutím přijatým samotnou Evropskou radou, zejména rozvoji posílené evropské správy ekonomických záležitostí;

17. zdůrazňuje, že od roku 2000 se dramaticky zvětšil rozdíl mezi stropem vlastních zdrojů EU (1,29 % HND v prostředcích na závazky a 1,23 % v prostředcích na platby) a stropy víceletého finančního rámce; dále konstatuje, že víceletý finanční rámec stanoví pouze maximální úrovně výdajů, přičemž rozpočet EU se vždy pohyboval hluboko pod těmito úrovněmi;

18. domnívá se, že návrh Komise, který představuje zmrazení stropů víceletého finančního rámce na období 2014–2020 na úrovni stropů stanovených pro rok 2013, nebude dostatečným nástrojem pro financování stávajících politických priorit souvisejících se strategií Evropy pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, nových úkolů, jež stanoví Lisabonská smlouva, či nepředvídatelných událostí, nemluvě o politických cílech a závazcích, které stanovila samotná Evropská rada;

19. připomíná svůj postoj ze dne 8. června 2011, že bez odpovídajícího navýšení rozpočtu nad úroveň stropů pro rok 2013 budou muset být některé priority a politiky EU omezeny nebo od nich dokonce bude muset být upuštěno;

20. varuje Radu, aby nepodnikala žádné pokusy o další snížení úrovně výdajů EU, jak navrhuje Komise; rozhodně nesouhlasí s jakýmikoli požadavky na lineární, plošné škrty, které by ohrozily provádění a účinnost všech politik EU bez ohledu na jejich evropský přínos, politickou váhu či výsledky; namísto toho vybízí Radu, aby v případě, že navrhne škrty, jasně a veřejně určila, od kterých z jejích politických priorit či projektů by se mělo zcela upustit;

21. zdůrazňuje klíčovou roli, kterou musí rozpočet EU hrát při dosahování společně dohodnutých cílů strategie Evropa 2020; je pevně přesvědčen, že pokud je financování EU správně nastaveno, může skutečně spustit a urychlit činnosti, jež mají jasný evropský přínos a jež členské státy nejsou schopny provádět samy, a stejně tak může vytvářet synergie a dosáhnout doplňkovosti s činnostmi členských států tím, že jim pomůže zaměřit se na klíčové investice orientované na budoucnost;

22. v této souvislosti znovu potvrzuje svůj kladný postoj k výraznému navýšení finančních prostředků, jež jsou k dispozici pro programy Unie v oblasti konkurenceschopnosti, malých a středních podniků, podnikání a udržitelných infrastruktur, které představují jádro strategie Evropa 2020; je pevně přesvědčen, že další škrty s ohledem na návrh Komise závažně ohrozí důvěryhodnost EU a její politický závazek učiněný ve prospěch růstu a tvorby pracovních míst;

23. vřele vítá návrh Komise ohledně nástroje pro propojení Evropy a realistické příděly finančních prostředků s cílem zlepšit dopravní, energetické a digitální sítě v Evropě; v této souvislosti naléhavě vyzývá, aby během prvních let byla částka na nástroj pro propojení Evropy převedená z Fondu soudržnosti byla využívána v plném souladu s příděly pro jednotlivé členské státy z tohoto fondu;

24. poukazuje na význam výzkumu a inovací při zrychlování přechodu na světově nejsilnější udržitelné a znalostní hospodářství, které účinně a odpovědně využívá své přírodní zdroje; vyzývá orgány EU a členské státy, aby se dohodly na konkrétním plánu, jak dosáhnout cíle investovat 3 % HDP do výzkumu; poukazuje na významný ekonomický závazek, který by vznikl v důsledku uskutečňování tohoto cíle, a to v podobě dodatečných výdajů dosahujících celkové výše 130 miliard EUR ročně, které by byly financovány ze všech zdrojů; proto zdůrazňuje nutnost posílit, stimulovat a zabezpečit financování výzkumu a inovací v Unii prostřednictvím výrazného navýšení výdajů a financování výzkumu a inovací v EU, zejména prostřednictvím programu Horizont 2020;

25. připomíná, že malé a střední podniky představují klíčový faktor ekonomického růstu, konkurenceschopnosti, inovací a zaměstnanosti, a uznává jejich důležitou úlohu při zajišťování obnovy a oživení udržitelného hospodářství EU; proto vítá skutečnost, že strategie Evropa 2020 klade důraz na inovace a průmyslovou politiku; důrazně odmítá jakýkoli pokus dále snížit příděly pro programy, jako je COSME, které představují jádro evropské konkurenceschopnosti a zaměstnanosti;

26. domnívá se, že politika soudržnosti EU (strukturální fondy a Fond soudržnosti) je strategickým nástrojem pro investice, udržitelný růst a konkurenceschopnost a je hlavním pilířem evropské solidarity, který má nesporný evropský přínos; rovněž bere na vědomí výrazně pozitivní vedlejší účinky financování na podporu soudržnosti pro všechny členské státy; trvá na tom, že EU by měla mít možnost spolehnout se na stabilní, solidní a udržitelný finanční rámec, aby se účinně omezila makroekonomická nerovnováha v EU a přispělo se k hospodářské, sociální a územní soudržnosti ; s ohledem na naléhavou potřebu zajistit veřejné investice do růstu a pracovních míst znovu potvrzuje svůj postoj, že financování určené na politiku soudržnosti by mělo být zachováno přinejmenším na stejné úrovni jako v období 2007–2013 a že by mělo být i nadále dostupné všem regionům v EU, zejména pak méně rozvinutým regionům; schvaluje návrh Komise, aby bylo 25 % celkového objemu prostředků přidělených na politiku soudržnosti vyhrazeno pro ESF;

27. připomíná svůj postoj, že vzhledem k širokému spektru úkolů, výzev a cílů, na které musí reagovat společná zemědělská politika (SZP), by částky přidělené na SZP v rozpočtovém roce 2013 měly být v průběhu příštího finančního programového období přinejmenším zachovány; domnívá se, že nová SZP by se měla zaměřit na efektivnější a účinnější přidělování svého rozpočtu, mimo jiné prostřednictvím spravedlivého rozdělení přímých plateb a prostředků na rozvoj venkova mezi členské státy, regiony a zemědělce v zájmu zmírnění stávajících rozdílů; v této souvislosti zdůrazňuje význam úlohy druhého pilíře SZP, který významně přispívá k investicím a vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech, jakož i ke zvýšení efektivity a konkurenceschopnosti zemědělského odvětí, zejména s ohledem na nové výzvy zmiňované ve strategii Evropa 2020 i na zacházení s životním prostředím a ochranu biologické rozmanitosti;

28. zdůrazňuje, že je nezbytné posílit dobře zacílený a účinný program Unie pro životní prostředí a klima a že integrované výdaje na oblast klimatu a životního prostředí by měly být aktivně podporovány z příslušných fondů Unie;

29. uznává závažné problémy, jimž čelí mladí lidé v EU s ohledem na hospodářskou krizi; domnívá se, že účast, zaměstnanost, vzdělávání, neformální vzdělávání, odborná příprava, mobilita a sociální začleňování mladých Evropanů představují otázky, které jsou strategicky významné pro rozvoj EU a evropské společnosti; trvá na zohlednění a upřednostnění těchto otázek ve všech příslušných politikách a programech financovaných z rozpočtu EU společně s nezbytným navýšením financování konkrétních nástrojů zaměřených na mládež navrhovaných Komisí, jako je zavedení systému záruk pro mladé, jehož cílem je zajistit, aby každý mladý člověk v Evropě, který nemůže najít zaměstnání, dostal příležitost se dále vzdělávat či účastnit odborné přípravy;

30. zdůrazňuje, že je třeba, aby pokračoval program pro nejchudší osoby; připomíná Komisi její závazek předložit včas legislativní návrh v tomto smyslu, aby bylo zajištěno pokračování programu po roce 2013 na novém právním základě se samostatnými finančními prostředky;

31. zastává názor, že celková částka přidělená Komisí na prostor svobody, bezpečnosti a práva dostatečně neodpovídá posílení, k němuž došlo v této oblasti v důsledku přijetí Lisabonské smlouvy, ani rostoucímu množství úkolů a výzev tohoto prostoru; zdůrazňuje, že financované činnosti musí mít evropský přínos a že je třeba zabezpečit přidělování spravedlivých, vyvážených a transparentních podílů financování na různé cíle sledované těmito programy;

32. připomíná, že programy EU pro vzdělávání, mládež, média a kulturu jsou občanům blízké, dosahují mimořádně vysoké míry provádění, vyznačují se znatelnou působností a zasahováním do dalších oblastí, včetně značných hospodářských výsledků, a tím, že shromažďují zdroje, povzbuzují k mobilitě a aktivnímu občanství a podněcují spolupráci mezi různými odvětvími a zúčastněnými stranami, představují jasnou a prokázanou přidanou hodnotu EU;

33. znovu potvrzuje svůj postoj, že nové povinnosti, které EU ukládá Smlouva, budou ve srovnání s víceletým finančním rámcem na období 2007–2013 vyžadovat odpovídající dodatečné finanční prostředky, aby bylo Unii umožněno plnit její úlohu globálního hráče a zároveň dodržet dříve přijaté závazky, zejména dosažení příspěvku členských států na oficiální rozvojovou pomoc ve výši 0,7 % HND a splnění rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015; vyzdvihuje úlohu Unie v prosazování demokracie, míru, solidarity, stability a snižování chudoby v sousedních a partnerských zemích; zdůrazňuje, že pomoc EU a pomoc poskytovaná členskými státy se vzájemně doplňují, což přispívá k rychlejší intervenci v regionech, kde není zavedena dvoustranná pomoc; zvláště podporuje společné plánování opatření členských států a EU; zdůrazňuje proto, že návrh Komise týkající se „Globální Evropy“ a Evropského rozvojového fondu musí být považován za nejnutnější minimum, které je potřebné k dosažení evropských cílů ve světě; konstatuje, že je zejména třeba spojit povinnosti ESVČ s přiměřenými rozpočtovými zdroji;

Velké projekty

34. zdůrazňuje strategický význam velkých infrastrukturních projektů, jako je Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER), Galileo a Evropský program monitorování Země (GMES), pro budoucnost konkurenceschopnosti EU; v důsledku toho odmítá jakoukoli snahu o přeměnu programu GMES na mezivládní program;

35. je pevně přesvědčen, že financování těchto velkých projektů by mělo být zaručeno prostřednictvím rozpočtu EU, ale zároveň by mělo být pevně vymezeno s cílem zajistit, aby možná překročení nákladů neohrozila financování a úspěšné provádění ostatních politik Unie;

36. vítá návrh Komise stanovit ve víceletém finančním rámci maximální částku pro program Galileo, a tím pevně vymezit příděl rozpočtových prostředků pro tento projekt; domnívá se taktéž, že by měly být v tomto nařízení stanoveny maximální částky pro projekt ITER a GMES; je toho názoru, že finanční krytí pro tyto tři projekty by mělo být stanoveno nad rámec stropů víceletého finančního rámce, aby bylo usnadněno poskytnutí dodatečných finančních prostředků ze strany členských států, bude-li to třeba;

Racionálnější výdaje

37. znovu opakuje, že dosažení evropské přidané hodnoty a zajištění řádného finančního řízení – efektivnost, účelnost a hospodárnost – by nyní ještě více než kdy jindy měly být hlavními zásadami pro vytváření rozpočtu EU; v tomto ohledu vítá soubor legislativních návrhů Komise k nové generaci víceletých programů, jež mají být přijaty v rámci řádného legislativního postupu; trvá na tom, že musí být maximalizovány synergie mezi podpůrnými programy EU a vnitrostátními investicemi;

38. domnívá se, že vzhledem k současným omezením veřejných rozpočtů je využívání pákového účinku ostatních zdrojů financování naprosto nezbytné k uskutečnění dlouhodobých investic potřebných ke splnění cílů strategie Evropa 2020; je pevně přesvědčen, že přidaná hodnota Unie spočívá zejména v dlouhodobých investicích, které přesahují možnosti jednotlivých členských států; v tomto ohledu zdůrazňuje závěry a doporučení svého usnesení o inovačních finančních nástrojích v souvislosti s novým víceletým finančním rámcem[5];

39. zdůrazňuje nutnost zajistit soudržnost mezi předpisy pro jednotlivá odvětví a celkovým rámcem finančního nařízení a nalézt rovnováhu mezi zjednodušováním a řádným finančním řízením; bere na vědomí zjednodušený srovnávací přehled vydaný Komisí a potvrzuje svoje odhodlání podporovat agendu pro zjednodušení víceletého finančního rámce; je přesvědčen o nutnosti dále snižovat administrativní zátěž kladenou na příjemce a vyzývá k tomu, aby byly v rámci nové generace víceletých programů prováděny důkladné kontroly byrokratických postupů s cílem zabránit vzniku jakékoli další administrativní zátěže na úrovni EU i na úrovni vnitrostátní;

40. domnívá se, že účelnost výdajů EU závisí na řádném politickém, regulačním a institucionálním rámci na všech úrovních; trvá na tom, že členské státy musí v souladu s čl. 310 odst. 5 a článkem 317 SFEU plnit rozpočet v souladu se zásadou řádného finančního řízení; připomíná členským státům, že mají právní povinnost zajistit, aby prostředky zapsané do rozpočtu byly využívány v souladu s touto zásadou, a že musí převzít svou část zodpovědnosti za zefektivnění financování EU; připomíná, že k 90 % chyb, jež odhalil Evropský účetní dvůr, došlo v členských státech a že většiny těchto chyb by se dalo vyvarovat; naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby na příslušné politické úrovni vydaly vnitrostátní prohlášení o věrohodnosti;

41. podporuje zavedení ustanovení o podmíněnosti ex ante, která zajistí, aby financování EU, zejména v případě Fondu soudržnosti, strukturálních fondů, fondu pro rozvoj venkova a rybářského fondu, bylo lépe zacíleno na dosažení cílů strategie Evropa 2020; je přesvědčen, že je-li jejich provádění založeno jednak na zásadě posíleného partnerství spočívajícího ve větším zapojení místních a regionálních orgánů, jednak na podmínkách, které jsou relevantní ve vztahu k cílům různých fondů, mohla by tato ustanovení o podmíněnosti zlepšit legitimitu a účinnost podpory EU;

42. požaduje, aby bylo vyplácení příspěvků v rámci dohod o partnerství vázáno na určité konkrétní závazky předem stanovené v dialogu mezi Komisí a členskými státy; považuje za správné, aby tyto podmínky zahrnovaly zejména řádné provádění již schválených právních předpisů EU (např. v oblasti regulace cen, nabídkových řízení, dopravy, životního prostředí a zdravotnictví), aby se zabránilo nesrovnalostem a aby byla zajištěna účinnost; odmítá však ukládání podmínek, které od členských států vyžadují zásadní sociální a ekonomické reformy; každá podmínka by měla plně respektovat zásady subsidiarity a partnerství;

43. zdůrazňuje však, že neexistuje žádný přímý vztah mezi výsledky dosaženými v rámci regionální politiky a makroekonomickou výkonností členského státu a že regiony by neměly být trestány za selhání, k němuž dojde na úrovni členského státu ve věci dodržování postupů souvisejících se správou ekonomických záležitostí; domnívá se, že uložení dodatečných sankcí by proto mohlo zhoršit problémy členských států, které již čelí makroekonomickým potížím, a že makroekonomické podmínky tedy nejsou přijatelné;

44. zdůrazňuje velmi důležitou práci decentralizovaných agentur EU při podpoře cílů Unie a potřebu přidělit jim z rozpočtu prostředky odpovídající jejich povinnostem;

45. zároveň se domnívá, že výsledkem práce decentralizovaných agentur EU by měly být výrazně vyšší úspory na vnitrostátní úrovni; naléhavě vyzývá členské státy, aby posoudily nárůst efektivnosti vzniklý na vnitrostátní úrovni v důsledku činnosti těchto agentur a plně ho využily, aby tak racionalizovaly své vnitrostátní výdaje; vyzývá členské státy také k tomu, aby identifikovaly případné oblasti, v nichž dochází k překrývání činností nebo v nichž je přidaná hodnota ve srovnání s činností agentur omezená, a zefektivnily tak jejich fungování;

46. je přesvědčen, že zavedení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) by se mělo na úrovni EU projevit v podobě úspor z rozsahu a výrazných úspor na vnitrostátní úrovni, zejména pokud jde o diplomatické služby jednotlivých členských států ve třetích zemích;

47. navrhuje provést nezávislé posouzení účelnosti vynakládání veřejných prostředků na třech úrovních – státní, regionální a evropské – s cílem důkladně prozkoumat přidanou hodnotu a možnosti sdružování zdrojů a úspor nákladů v takových oblastech, jako jsou obrana, rozvojová politika, decentralizované agentury, ESVČ a vědecký výzkum, a to nejen prostřednictvím podpory úspor z rozsahu na úrovni EU, ale také dodržováním zásady subsidiarity; je přesvědčen, že toto posouzení by mělo vést k úsporám nákladů; připomíná, že posouzení týkající se decentralizovaných agentur by mělo vzít v potaz příslušná ustanovení dokumentu Společný postup, který tvoří přílohu Společného prohlášení Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise o decentralizovaných agenturách, jež bylo podepsáno dne 19. července 2012;

48. souhlasí s názorem Komise, že je zapotřebí racionalizovat administrativní výdaje; zdůrazňuje však, že je důležité nastolit rovnováhu mezi dalšími úsporami a potřebou zajistit, aby orgány a instituce vykonávaly své úkoly v souladu se svými povinnostmi a pravomocemi vyplývajícími ze Smluv, s přihlédnutím k obtížně řešitelným výzvám současné hospodářské krize;

49. zásadně nesouhlasí s prováděním lineárního snižování stavu zaměstnanců ve všech orgánech, institucích a agenturách, jelikož jejich úkoly i odpovědnost se podle Smluv podstatně liší; zdůrazňuje, že v zájmu diferencovaného přístupu k jednotlivým orgánům by mělo být ponecháno na jejich rozhodnutí, na kterých místech a jaká snížení lze provést tak, aby tím nebylo dotčeno jejich řádné fungování;

50. upozorňuje na značné úspory, jichž by bylo možné dosáhnout, pokud by Evropský parlament měl jediné sídlo; naléhavě žádá rozpočtové orgány, aby se touto otázkou zabývaly v rámci jednání o příštím VFR 2014–2020;

Doba trvání

51. zastává názor, že příští víceletý finanční rámec stanovený na období sedmi let, tedy do roku 2020, by měl být považován za přechodné řešení, jelikož se vyznačuje jasnou vazbou na strategii Evropa 2020; domnívá se však, že stanovení pětiletého období nebo dvou období po pěti letech by trvání víceletého finančního rámce lépe sladilo s funkčním obdobím orgánů, čímž by byla posílena demokratická odpovědnost; připomíná, že má-li být VFR funkční a účinný, vyžaduje sedmileté období co nejvyšší možnou míru flexibility;

Hodnocení v polovině období

52. zdůrazňuje, že je třeba zakotvit v nařízení o víceletém finančním rámci provádění hodnocení v polovině období a stanovit pro tento účel zvláštní postup, včetně závazného harmonogramu, který zajistí plné zapojení příštího Parlamentu; domnívá se, že Komise by měla předložit legislativní návrh, který umožní, aby byl revidovaný víceletý finanční rámec pro rozpočtové období roku 2018 přijat včas; zdůrazňuje, že hodnocení v polovině období by nemělo narušovat stabilitu investičních vyhlídek a mělo by chránit příjemce a zajišťovat stabilitu dlouhodobého plánování a investic;

Potřeba flexibilnějšího víceletého finančního rámce

53. je v zásadě přesvědčen, že měnící se politické a hospodářské okolnosti, jakož i nepředvídatelné události, budou v průběhu sedmiletého období vyžadovat, aby byl víceletý finanční rámec upravován; trvá na tom, že příští víceletý finanční rámec musí zajišťovat posílenou rozpočtovou flexibilitu v rámci okruhů i mezi nimi a také mezi jednotlivými rozpočtovými roky v rámci víceletého finančního rámce, aby se zajistilo, že dostupné rozpočtové prostředky mohou být plně využity;

54. domnívá se, že 5% flexibilita je nepostradatelná, pokud jde o stropy pro (pod)okruhy, aby bylo možné přizpůsobit se novým okolnostem, aniž by se zvyšovala celková částka a aniž by to vyžadovalo revizi víceletého finančního rámce;

55. vítá návrh Komise na zvýšení úrovně legislativní flexibility (možnost odchýlit se od částky stanovené pro celé období trvání dotčeného programu) z 5 % na 10 %;

56. zdůrazňuje nutnost co nejlépe využívat stropy stanovené ve víceletém finančním rámci; za tímto účelem navrhuje, aby byly nevyužité rezervy v rámci stropů prostředků na závazky v rozpočtu na jeden rok převedeny do dalšího roku a že by měly představovat souhrnnou rezervu víceletého finančního rámce, měly by být připsány do budoucích roků k různým okruhům v souladu s jejich odhadovanými potřebami a uvolněny v rámci ročního rozpočtového procesu;

57. zdůrazňuje taktéž nutnost zavést souhrnnou rezervu víceletého finančního rámce pro prostředky na platby umožňující převádět nevyužité rezervy v rámci stropů prostředků na platby do následujících let a uvolnit tyto rezervy v rámci ročního rozpočtového procesu;

58. je obzvláště znepokojen v souvislosti se současnou neustále se zvyšující úrovní neuhrazených závazků (reste à liquider – RAL); žádá, aby byla v rámci VFR 2014–2020 přijata společná interinstitucionální strategie pro udržení úrovně RAL pod kontrolou a aby byla za tímto účelem přijata odpovídající opatření; vyzývá v této souvislosti k zahájení diskuse o krocích, které je třeba učinit, aby byly prostředky na platby v rámci období VFR rozděleny rovnoměrněji, a zabránilo se tak v co nejvyšší míře tomu, aby provádění programů EU bylo na konci období finančního rámce ohroženo v důsledku chybějících prostředků na platby;

59. poznamenává, že rozpočet EU vykazuje každým rokem přebytek a že příspěvky členských států do rozpočtu EU jsou o tuto částku následně snižovány; současně vyjadřuje politování nad pravidelnými lineárními škrty, které provádí Rada v odhadech Komise týkajících se prostředků na platby, které byly uvedeny v návrhu rozpočtu, ale i nad neustálými námitkami, které má Rada proti tomu, aby byly do rozpočtu EU vloženy další prostředky na platby, které Komise na konci rozpočtového roku potřebuje k tomu, aby bylo možné splnit finanční závazky EU; domnívá se, že takovýto přístup nepředstavuje dobré rozpočtové plánování a že zatímco vrácený přebytek nemá žádný vliv na celkovou výši schodků členských států, pro roční rozpočet EU by tato částka mohla být rozhodující; připomíná závazek, který učinily orgány a podle něhož mají revidovat finanční nařízení s cílem umožnit převod nevyužitých prostředků a rozpočtového zůstatku;

60. velmi podporuje zachování bezpečnostní rezervy, ale zdůrazňuje, že aby byla účinná, její uvolnění by nemělo mít za následek povinné vyrovnání výše stropů a mělo by se přijímat kvalifikovanou většinou hlasů v Radě;

61. vítá návrh Komise na zvýšení přídělu na nástroj flexibility a využívání ročních částech až do roku n+3;

62. velmi důrazně podporuje návrh Komise, podle něhož by rezerva na pomoc při mimořádných událostech, Fond solidarity Evropské unie, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a rezervy na krize v zemědělství měly být vzhledem ke své neprogramovatelné povaze do rozpočtu zapsány nad rámec stropů pro příslušné okruhy;

63. poukazuje na přínos Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) jakožto nástroje pro pomoc v krizi, který pomáhá pracovníkům, kteří přišli o zaměstnání, znovu se zapojit do pracovního trhu; trvá na tom, aby EFG pokračoval i po roce 2013 jakožto nástroj dostupný za rovných podmínek všem kategoriím pracovníků; zdůrazňuje také nutnost přijetí zjednodušeného a zrychleného postupu pro čerpání dotací, aby se zlepšila jeho účinnost;

Jednotnost rozpočtu

64. připomíná, že rozpočet EU se vztahuje na všechny příjmy a výdaje plynoucí z rozhodnutí orgánů EU v mezích jejich pravomocí a že jednotlivě zohledňuje finanční operace Unie ve formě úvěrů, výpůjček a záruk;

65. naléhavě žádá Komisi a Radu, aby ve zvláštní příloze uvedly seznam rozpočtových a finančních závazků a záruk, jež v rámci evropského mechanismu stabilizace (EFSM, EFSF, ESM) přijala Unie nebo některý z členských států v souladu s ustanoveními čl. 122 odst. 2, čl. 136 odst. 3 a článku 143 SFEU, jakož i seznam projektů dvoustranné finanční pomoci jinému členskému státu nebo jiných projektů souvisejících s „bankovní unií“;

66. zdůrazňuje, že všechna rozhodnutí týkající se posílení hospodářské a měnové unie by měla vycházet ze Smluv a měly by se na nich podílet příslušné orgány; zdůrazňuje, že jakýkoli odklon od metody Společenství a nárůst ve využívání mezivládních dohod povede pouze k rozdělení a oslabení Evropské unie včetně eurozóny;

67. důrazně vyžaduje, aby se členské státy pevně zavázaly k tomu, že Evropský rozvojový fond bude od roku 2021 začleněn do rozpočtu EU; poznamenává, že takováto reforma vyžaduje, aby byly patřičně zvýšeny stropy VFR;

68. potvrzuje svůj budoucí záměr pořádat zvláštní veřejné diskuse a hlasovat o příjmové straně rozpočtu v rámci svého přezkumu návrhu ročního rozpočtu; je pevně přesvědčen, že tímto způsobem bude zachována trvalá diskuse o systému financování Unie, zatímco bude plně uznáno, že rozpočtový orgán nemá v současné době pravomoc k navrhování změn této strany rozpočtu;

Vlastní zdroje

69. domnívá se, že jednání o příštím víceletém finančním rámci, která byla zahájena před více než rokem, jasně ukazují na patovou situaci vzniklou kvůli neexistenci systému skutečných vlastních zdrojů: tato jednání probíhají v Radě a vedou je dva protichůdné tábory, kde na jedné straně stojí země, které jsou ve vztahu k rozpočtu EU čistými plátci, a na druhé straně stojí země, které jsou ve vztahu k rozpočtu EU čistými příjemci, jednání pak probíhají na základě systému, jenž vytváří čistě z účetnictví vycházející vizi „spravedlivé návratnosti“, která nakonec jakoukoli dohodu o víceletém finančním rámci podmiňuje dohodnutím dlouhého seznamu výjimek a kompenzací, o kterých se vyjednává neveřejně a které jsou pro evropské občany nesrozumitelné;

70. je pevně přesvědčen, že financování rozpočtu Unie by se mělo vrátit ke skutečnému systému vlastních zdrojů, jak stanoví Římská smlouva a všechny následné smlouvy EU; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že současný systém, v němž převážná většina financování pochází z příspěvků členských států, není transparentní a spravedlivý a nepodléhá parlamentní kontrole ani na evropské, ani na vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že takový systém v podstatě odporuje liteře a duchu Smlouvy;

71. zdůrazňuje, že restrukturalizace systému vlastních zdrojů se jako taková netýká výše rozpočtu EU, ale je zaměřena na nalezení efektivnější kombinace zdrojů pro financování dohodnutých politik a cílů EU; poukazuje na to, že zavedení nového systému by nezvýšilo celkové daňové zatížení občanů, ale namísto toho by snížilo zatížení státní pokladny členských států;

72. znovu potvrzuje svůj základní postoj, jak je uvedeno v jeho usnesení ze dne 13. června 2012, že není připraven udělit svůj souhlas, pokud jde o nařízení o příštím víceletém finančním rámci, jestliže nebude uzavřena politická dohoda o reformě systému vlastních zdrojů v souladu s návrhem Komise ze dne 29. června 2011, včetně jejích legislativních návrhů týkajících se skutečných nových vlastních zdrojů; domnívá se, že taková reforma by měla usilovat o snížení podílu příspěvků, které do rozpočtu EU vkládají členské státy na základě HND, a to maximálně na 40 % do roku 2020, čímž by se podpořily snahy členských států o konsolidaci;

73. je pevně přesvědčen, že nezbytná politická dohoda by měla zahrnovat tyto prvky:

1)   je nutné provést hloubkovou reformu financování rozpočtu EU, vrátit se k systému skutečných, jasných, jednoduchých a spravedlivých vlastních zdrojů a zároveň nabízet záruky za rozhodování a demokratickou kontrolu, která je nedílně spjata se všemi veřejnými rozpočty;

2)   tato reforma musí vstoupit v platnost v průběhu víceletého finančního rámce na období 2014–2020, jak navrhuje Komise;

3)   členské státy, které jsou ochotné zavést daň z finančních transakcí, nyní musí formálně požádat Komisi o návrh o posílené spolupráci v této oblasti; Komise poté musí okamžitě reagovat tak, že zveřejní takový návrh společně se souborem revidovaných návrhů o balíčku týkajícím se vlastních zdrojů s cílem zajistit, aby příjmy z této daně byly plně či zčásti přidělovány do rozpočtu EU jakožto skutečně vlastní zdroj, čímž budou sníženy vnitrostátní příspěvky těch členských států, které tuto daň zavedou;

4)   dohodu o reformě DPH jakožto vlastním zdroji a stejně tak způsoby jejího provádění je třeba uzavřít společně s dohodou o víceletém finančním rámci;

5)   nový systém musí ukončit stávající mechanismus rabatu a další korekční mechanismy; případné kompenzace mohou být přípustné pouze na základě návrhu Komise, musí však mít pouze dočasnou povahu a musí být odůvodněny na základě nepopiratelných a objektivních hospodářských kritérií;

6)   v případě, že uplatňování nových vlastních zdrojů nepovede k významnému snížení příspěvků, které do rozpočtu EU vkládají členské státy na základě HND, Komise předloží dodatečné návrhy týkající se zavedení nových skutečně vlastních zdrojů;

Interinstitucionální jednání

74. zdůrazňuje, že v Parlamentu i v Radě se pro přijetí víceletého finančního rámce vyžaduje jasná většina hlasů, a poukazuje na význam plného využívání ustanovení čl. 312 odst. 5, který orgánům ukládá povinnost vést jednání s cílem dosáhnout dohody na znění, k němuž má Parlament vyjádřit svůj souhlas;

75. zdůrazňuje, že nyní to bude poprvé, kdy se nařízení o víceletém finančním rámci přijímá na základě nových ustanovení Lisabonské smlouvy, což s sebou přináší nová ujednání o spolupráci mezi orgány, která kombinují účinné rozhodování s respektováním příslušných pravomocí; v tomto ohledu vítá kroky maďarského, polského, dánského a kyperského předsednictví v Radě učiněné s cílem zavést strukturovaný dialog a pravidelnou výměnu informací s Parlamentem;

76. vyjadřuje svoji připravenost zahájit s Radou zásadní diskuse o nařízení o víceletém finančním rámci i o interinstitucionální dohodě a žádá Radu, aby posílila své kontakty na všech úrovních a učinila tak s ohledem na zasedání Evropské rady, které se bude konat ve dnech 22. až 23. listopadu; zdůrazňuj, že je třeba co nejdříve dosáhnout konečné dohody o VFR;

77. poznamenává, že jakákoli dohoda, jíž se dosáhne na úrovni Evropské rady, nepředstavuje pro Radu nic víc než mandát k jednání; trvá na tom, že poté, co Evropská rada dosáhne politické dohody, musí dojít mezi Parlamentem a Radou k plnohodnotným jednáním před tím, než Rada formálně předloží svůj návrh týkající se nařízení o víceletém finančním rámci Parlamentu s tím, aby vyjádřil svůj souhlas;

78. znovu opakuje, že podle Smlouvy o fungování EU jsou Parlament a Rada legislativními orgány, kdežto Evropská rada úlohu legislativního orgánu nevykonává; zdůrazňuje, že jednání o legislativních návrzích týkajících se víceletých programů probíhají v rámci řádného legislativního postupu;

79. trvá na tom, aby byla jednání o nařízení o víceletém finančním rámci a souvisejících víceletých programech založena na kvalitativním přístupu; zdůrazňuje, že by měla být považována za jeden balíček opatření, a znovu potvrzuje zásadu, že „nic nelze považovat za dohodnuté, pokud není dohodnuto vše“.

80. zdůrazňuje význam stanovisek výborů EP, která tvoří přílohu průběžné zprávy, neboť tato stanoviska doplňují pokyny k jednání o VFR/IIA uvedené v tomto usnesení a poskytují k nim cennou pomoc konzultace a další podrobnosti; trvá na tom, že doporučení týkající se jednotlivých politik obsažená v těchto stanoviscích by měla tvořit základ pro jednání o příslušných víceletých programech; připomíná v této souvislosti své pevné přesvědčení o tom, že v rámci zvláštního legislativního postupu uplatňovaného pro VFR by se neměly řešit otázky, které jsou předmětem řádného legislativního postupu;

81. upozorňuje Radu na přiložený pracovní dokument a v něm obsažené změny návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 a změny návrhu iterinstitucionální dohody o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení; doporučuje provést případně další změny v závislosti na jednáních o postupu ve věci VFR; zdůrazňuje, že ke konečné podobě interinstitucionální dohody lze dospět až po dokončení jednání o VFR;

82. na závěr poukazuje na to, že pokud nebude víceletý finanční rámec přijat do konce roku 2013, bude platnost stropů a dalších ustanovení odpovídajících roku 2013 prodloužena až do doby, než bude přijat nový víceletý finanční rámec; naznačuje, že v takovém případě by byl Parlament připraven dosáhnout s Radou a Komisí rychlé dohody, která přizpůsobí vnitřní strukturu víceletého finančního rámce tak, aby odrážela nové politické priority;

83. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a také ostatním příslušným orgánům a institucím.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

WORKING DOCUMENT

21. 9. 2012

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci

pro Rozpočtový výbor

k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020

( COM(2011)0398 – 2011/0177(APP) )

Navrhovatelka: Marietta Giannakou

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že okruh 4 rozpočtu Evropské unie musel být v průběhu víceletého finančního rámce (VFR) 2007–2013 mnohokrát opravován jak z důvodu omezených přídělů rozpočtových prostředků, tak vzhledem k nedostatku flexibility v rámci okruhu 4 při neočekávaných okolnostech; znovu připomíná svůj přístup, podle kterého z nových odpovědností svěřených EU Smlouvou o fungování Evropské unie vyplývá ve srovnání s VFR 2007–2013 přiměřené dodatečné financování, jež by Unii umožnilo plnit svou úlohu celosvětového aktéra a zároveň dodržet dříve přijaté závazky; zdůrazňuje, že pomoc EU doplňuje pomoc poskytnutou členskými státy a je katalyzátorem intervence v regionech, ve kterých není poskytována bilaterální pomoc; zvláště podporuje postupy navržené Komisí na posílení společného plánování akcí členských států a EU;

2.   v této souvislosti se domnívá, že návrh Komise týkající se celkového přídělu prostředků pro okruh 4 odráží obavy, které Evropský parlament vyjádřil ve svém usnesení ze dne 8. června 2011[16], a skutečné potřeby pro vnější činnost Unie; vítá signál, který tento návrh představuje pro všechny partnery Unie, a to jak pro země, které jsou příjemci pomoci, tak pro další dárcovské země; nicméně konstatuje, že návrh Komise představuje minimum pro splnění cílů EU, které podporují hlavy států a předsedové vlád a které jsou zakotveny v Lisabonské smlouvě; vyžaduje, aby Rada v případě, že nebude schopna plně podpořit návrh Komise, jasně stanovila a zdůvodnila, od kterých z priorit či projektů bude třeba navzdory jejich prokazatelné evropské přidané hodnotě zcela upustit;

3.  opakuje však své přesvědčení, že zvýšená rozpočtová flexibilita v rámci celého VFR, kterou všechny strany považují za nezbytnou, je obzvláště důležitá, pokud jde o okruh 4; vyzývá Komisi, aby v případě potřeby navrhla specifická pravidla pro tento rozpočtový okruh s cílem zaručit schopnost reagovat na krize a požadavky, které nelze předvídat, přičemž budou plně dodržovány výsadní pravomoci rozpočtového orgánu; bere rovněž na vědomí, že Komise v rámci každého víceletého programu navrhla posílený mechanismus, který by EU umožnil přizpůsobit své financování politickým potřebám a omezením;

4.   opakuje proto svou výzvu, aby byl zaveden vhodný postup, který by na konci rozpočtového roku umožnil přerozdělení finančních prostředků, které nebyly v rámci okruhu 4 využity; kromě toho se domnívá, že souhlas Parlamentu s nařízením Rady, kterým se stanoví VFR na období 2014–2020, by měl být mimo jiné podmíněn souhlasem rady s návrhy Komise týkajícími se opětovného využití příjmů a splátek pocházejících z finančních nástrojů; vítá návrh Komise na větší využití inovativních finančních nástrojů v oblasti zahraničních vztahů s širším okruhem příslušných organizací a finančních institucí;

5.   znovu vyjadřuje svou podporu všem nástrojům vnější činnosti Unie navrženým pro období 2014–2020[17], a zejména nástroji sousedství; zdůrazňuje, že by měl být nadále zachován vyvážený poměr mezi pomocí východním a jižním sousedům a že by měl být zároveň zohledněna výkonnost přijímacích zemí; vítá nový nástroj partnerství, prostřednictvím kterého by měla být zahájena nová forma spolupráce se zeměmi, které mají pro Unii strategický význam;

6.   opakuje rovněž, že podporuje, aby Evropský investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj mohly počítat se zárukou EU, pokud jde o finanční spolupráci se sousedními zeměmi, zejména o financování malých a středních podniků a mikroúvěrů;

7.  domnívá se, že je třeba, aby se finanční pomoc lépe přizpůsobovala kandidátským a případným kandidátským zemím a dalším přijímajícím a partnerským zemím; domnívá se, že rozpočtové úsilí Unie musí odpovídat tempu a skutečnému pokroku podle zásady více za více, přičemž musí být zohledněna integrační kapacita Unie; zdůrazňuje, že zásada více za více rovněž znamená, že pomoc zemím, které nesplnily své závazky, bude omezenější;

8.  připomíná, že EU je odpovědná za podporu celosvětové bezpečnosti, demokracie, dodržování právního státu, udržitelného a inkluzivního hospodářského rozvoje; v tomto ohledu důrazně zdůrazňuje přidanou hodnotu víceletých programů EU, jako jsou nástroj stability a nástroj pro lidská práva; dále zdůrazňuje, že všechny programy vnější činnosti EU by měly být dostupnější pro občanskou společnost, sociální partnery a místní a regionální orgány a cílem podpořit jejich zapojení a odpovědnost;

9.   důrazně hájí nezbytnost zachovat rezervu na pomoc při mimořádných událostech ve stávající, dosud velmi dobře fungující podobě, tedy jako neplánovanou rezervu mimo stropy VFR 2014–2020 a vyčlenit na ni významné množství finančních prostředků na základě realistického odhadu, které Unii umožní rychle reagovat na nepředvídané potřeby a neočekávané krizové situace uvolněním prostředků ad hoc, kdykoli to bude nutné; vítá návrh Komise zvýšit finanční prostředky rezervy na 350 milionů EUR (ceny v roce 2011) a umožnit jejich využití až do roku n+1 jako velice pozitivní krok správným směrem; zdůrazňuje, že začleněním rezervy na pomoc při mimořádných událostech do okruhu 4, které navrhují některé členské státy, vzniká nebezpečí, že by se mohl snížit celkový objem prostředků určených na financování vnější činnosti Unie;

10. domnívá se, že pro účinnost zahraniční politiky EU je důležité, aby Evropská služba pro vnější činnost měla k dispozici dostatečné finanční prostředky, které by jí umožnily vykonávat zvyšující se počet úkolů, kterými je pověřena; v této souvislosti nicméně zdůrazňuje, že tyto prostředky by měly být využívány co nejefektivněji, a to i prostřednictvím vyváženější personální struktury.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

4. 9. 2012

STANOVISKO VýborU pro rozvoj

pro Rozpočtový výbor

k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020

( COM(2011)0398 – 2011/0177(APP) )

Navrhovatel: Charles Goerens

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že do období VFR 2014–2020 spadají lhůty stanovené na rok 2015 pro  plnění rozvojových cílů tisíciletí a dosažení kolektivního cíle, který spočívá v poskytování 0,7 % hrubého národního důchodu na oficiální rozvojovou pomoc (ORP); zdůrazňuje, že vzhledem ke značnému poklesu výše ORP, k němuž došlo mezi lety 2010 a 2011 ve 14 členských státech EU, a vzhledem ke snížení poměru ORP/HND z 0,44 % na 0,42 % představuje příští VFR poslední příležitost pro dárce EU vynaložit větší úsilí s cílem vrátit se k plnění mezinárodních závazků; zdůrazňuje, že rozpočet EU určený na rozvoj doplňuje snahy členských států v této oblasti a pomáhá jim dosáhnout stanovených cílů a že má obzvláště výrazný pákový efekt na rozpočty některých členských států (bez ohledu na velikost) určené na pomoc;

2.  s hrdostí konstatuje, že se pomoc EU za poslední desetiletí výrazně zlepšila, a instituce EU se tím dnes dostaly do čela celosvětového úsilí o účinné a transparentní poskytování pomoci[18], která dosahuje měřitelných a podstatných výsledků, jež se projevují v konkrétních zlepšeních životů milionů lidí v rozvojových zemích; dále připomíná zásadní úlohu, kterou instituce EU hrají při koordinaci rozvojové politiky a pomoci, a komparativní výhodu pomoci EU v řadě oblastí, která často EU umožňuje poskytovat pomoc efektivněji, účelněji a předvídatelněji než členské státy poskytující pomoc v rámci svých bilaterálních programů;

3.  zdůrazňuje, že rozpočet EU má klíčovou úlohu, neboť umožňuje členským státům spolupracovat se zeměmi, v nichž nejsou zastoupeny, a pokračovat v podpoře zemí, v nichž ukončily programy spolupráce, zejména pokud jde o nestabilní státy a situace po ukončení konfliktu; připomíná, že díky rozvojové pomoci, kterou poskytuje EU, má nyní 31 milionů lidí přístup k pitné vodě a 9 milionů lidí přístup k hygienickým zařízením; 5 milionů dětí bylo očkováno proti spalničkám; do vzdělávání na základním stupni se zapojilo 9 milionů nových žáků, 700.000 učitelů získalo přístup k dalšímu vzdělávání a do škol středního stupně bylo zapsáno více než 80.000 studentek; žádá proto naléhavě Komisi, aby i nadále dostatečnými prostředky podporovala tento náš příspěvek k lidskému rozvoji a vymýcení chudoby;

4.  vítá návrh Komise na navýšení finančních prostředků v okruhu 4 ve srovnání s VFR 2007–2013; zdůrazňuje však, že návrh předložený Komisí v roce 2004 pro VFR 2007–2013 byl ve skutečných hodnotách vyšší než její návrh pro období 2014–2020; zdůrazňuje, že okruh 4, který ve VFR 2000–2006 a 2008–2013 trpěl chronickým nedostatkem finančních prostředků, by neměl padnout za oběť škrtům, k nimž se v řadě členských států přistupuje v důsledku režimu úsporných opatření; je toho názoru, že úroveň financování vnějších nástrojů ve výši, jakou navrhuje Komise ve svém sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“[19], zejména pokud jde o finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI), humanitární pomoc a Evropský rozvojový fond (ERF), pro něž je v návrhu vyčleněno pouze 2 %, 0,62 % a 2,96 % z celkového rozpočtu EU, je pro Unii a její členské státy naprosto nezbytná, mají-li plnit své závazky v oblasti mezinárodní rozvojové pomoci;

5.  velice naléhavě žádá členské státy a evropské orgány a instituce, aby co nejdříve zavedly evropskou daň z finančních transakcí; zdůrazňuje, že významná část příjmů z veškerých daní z finančních transakcí zavedených v Evropě by měla sloužit k financování rozvoje a boje proti změně klimatu; zdůrazňuje, že pokud se daň z finančních transakcí stane jedním z nových vlastních zdrojů EU, měla by přispět k výraznému navýšení prostředků v okruhu 4;

6.  zdůrazňuje, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje zakotvená v článku 208 SFEU se musí stát klíčovou horizontální zásadou v rámci jednání MMF a takovouto zásadou i zůstat;

7.  poznamenává, že mj. v důsledku stále častějších a ničivějších přírodních katastrof jsou finanční prostředky, které byly vyčleněny na řešení naléhavých přírodních a humanitárních katastrof, každým rokem nedostatečné; je vděčný občanům EU za to, že i v době finanční a hospodářské krize v řadě členských států neustále poskytují stále větší podporu humanitární pomoci EU určené v celosvětovém měřítku pro ty, kteří ji nejvíce potřebují[20]; zdůrazňuje proto, že je třeba zajistit dostatečné finanční prostředky v rámci okruhu 4 na rozpočtové položky humanitární a potravinová pomoc, ale i realistické financování rezervy na pomoc při mimořádných událostech;

8.  důrazně hájí nezbytnost zachovat rezervu na pomoc při mimořádných událostech ve stávající, dosud velmi dobře fungující podobě, tedy jako neplánovanou rezervu mimo stropy VFR 2014–2020 a vyčlenit na ni významné množství finančních prostředků na základě realistického odhadu, které Unii umožní rychle reagovat na nepředvídané potřeby a neočekávané krizové situace uvolněním prostředků ad hoc, kdykoli to bude nutné; zdůrazňuje, že začleněním rezervy na pomoc při mimořádných událostech do okruhu 4, jak prosazují některé členské státy, vzniká nebezpečí, že by se mohl snížit celkový objem prostředků určených na financování vnější činnosti Unie, zejména na financování rozvoje; velmi vítá návrh Komise, která chce zvýšit své financování na 350 milionů EUR (v cenách 2011) oproti VFF 2014–2020 a umožnit jejich čerpání až do roku n+1, jako skutečný krok správným směrem; zdůrazňuje, že v zájmu nezávislého, flexibilního a pohotového využívání rezervy na pomoc při mimořádných událostech, což je pro poskytování humanitární pomoci naprosto nezbytné, by se na tuto rezervu neměly vztahovat stropy VFR;

9.  zdůrazňuje, že zásada diferenciace musí vést k tomu, aby se financování rozvoje soustředilo na menší počet partnerských zemí způsobilých pro bilaterální spolupráci v rámci zeměpisných programů, a nikoli ke snížení celkového objemu finančních prostředků vyčleněných na DCI, přičemž je třeba vzít v potaz také skutečnost, že EU bude pokračovat ve spolupráci s „postoupivšími“ partnerskými zeměmi prostřednictvím regionálních a tematických programů DCI, což si také vyžádá přiměřené financování;

10. podtrhuje globální odpovědnost EU v boji proti změně klimatu; připomíná, že závazky plynoucí z Kodaňské dohody a z dohody z Cancúnu, jejichž cílem je pomoci rozvojovým zemím řešit problém změny klimatu, musí být vzhledem k současné rozvojové pomoci „nové a dodatečné“ a že mezi těmito dvěma politikami musí být zachována dostatečná provázanost; vyzývá proto EU, aby si i přes stávající hospodářskou krizi nadále stanovovala vysoké cíle a aby na řešení otázek změny klimatu vyhradila zcela nové prostředky, jež budou doplňkem HND ve výši 0,7 % a jež bude možné vysledovat v rámci celého rozpočtu EU; očekává, že Komise a Rada přijmou v tomto ohledu odpovídající politické závazky;

11. bere na vědomí návrh Komise, aby součástí DCI byl Panafrický program jako zcela nový program, na který bude vyčleněno přibližně 4,3 % celkového rozpočtu DCI a který bude doplňovat ostatní stávající zeměpisné a tematické programy; zdůrazňuje, že toto rozšíření oblasti působnosti DCI se musí patřičně odrazit na výši finančních příspěvků, které jsou na tento nástroj vyčleněny;

12. v zásadě souhlasí se začleněním ERF do rozpočtu; trvá však na tom, že začlenění ERF do rozpočtu EU musí s sebou nést převedení veškerého financování ERF do okruhu 4 a v žádném případě by nemělo sloužit jako záminka k tomu, aby se snížil celkový objem finančních prostředků vynakládaných obecně na vnější činnost EU a zejména na rozvojovou pomoc, a že musí vést k větší předvídatelnosti pomoci; zastává názor, že vzhledem ke stávající rozpočtové a hospodářské krizi je riziko toho, že začlenění ERF do rozpočtu povede ke snížení celkové výše finančních prostředků vyčleněných na spolupráci s partnery AKT, příliš vysoké; naléhavě žádá Komisi, aby dostála svým závazkům a bezodkladně předložila návrhy, kterými by se kontrola Parlamentu nad ERF sladila s právy kontroly nad souhrnným rozpočtem EU, zejména pokud jde o DCI, a v nichž by se stanovilo, že se začlenění ERF do rozpočtu uskuteční až v rámci VFF pro období po roce 2020.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

18. 9. 2012

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod

pro Rozpočtový výbor

k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020

( COM(2011)0398 – 2011/0177(AVC) )

Navrhovatel: Syed Kamall

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto návrhy:

Doporučení

1.  konstatuje, že různé nástroje sice zahrnují činnosti, jež mají posílit obchodní a hospodářské vztahy EU, avšak že je nutné, aby jednotlivé podokruhy okruhu 4 (Globální Evropa) v návrhu VFR 2014–2020 náležitě zohledňovaly cíle obchodní politiky EU, jež spočívají v podpoře otevřených trhů v duchu vzájemnosti s cílem podnítit hospodářský růst a zaměstnanost a podpořit udržitelný rozvoj;

2.  domnívá se, že na hospodářské a obchodní aspekty nástrojů partnerství by měl být v rámci stávajících rozpočtových stropů vyčleněn větší podíl přidělených finančních prostředků, má-li se zajistit, aby při jednáních o konečné podobě VFR nebyly opomenuty hlavní formy hospodářské spolupráce EU s jejími nejdůležitějšími obchodními partnery;

3.  bere na vědomí návrh Komise, aby byly v okruhu 4 zvýšeny prostředky na závazky; trvá na tom, aby navrhované zvýšení rozpočtových prostředků na politiku jižního a východního sousedství bylo použito na zásadní naplnění sociálních a hospodářských aspirací lidu v těchto regionech a aby vyšší financování bylo podmíněno podporou udržitelného hospodářského rozvoje, prohloubením regionální spolupráce, snížením nezaměstnanosti a nárůstem životní úrovně celé populace;

4.  vzhledem k makroekonomické situaci a výzvám, které přináší měnící se svět, a v zájmu lepšího a efektivnějšího využívání stávajících prostředků EU naléhavě žádá, aby bylo možné VFR 2014–2020 využívat flexibilněji s cílem odpovídajícím způsobem reagovat na měnící se okolnosti a priority a aby byly současně dodržovány schválené výše prostředků na platby;

5.  žádá důslednost, pokud jde o nástroje v okruhu 4 a rozpočtové prostředky určené na tyto nástroje v rámci okruhu 5; zdůrazňuje, že úspěšné uplatňování nástrojů v okruhu 4 se zajistí kontrolami postupů a výdajů, které je možné provádět, zejména ve třetích zemích, budou-li k dispozici dostatečné zdroje;

6.  žádá konzistentnost všech nástrojů VFR, aby bylo možné provádět společnou průmyslovou strategii založenou na výzkumu a inovacích s cílem zajistit zachování výrobních kapacit Evropské unie;

7.  bere na vědomí ambiciózní cíl EU přidělit minimálně 20 % jejího rozpočtu na vytváření společnosti s nízkými emisemi uhlíku, která se dokáže vyrovnat se změnou klimatu, a na zajištění hlavních akcí týkajících se klimatu a biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že tento cíl je prioritní, a prohlašuje, že přidělených 20 % je třeba chápat jako naprosté minimum; trvá na tom, že tento cíl se musí prostřednictvím vnějších nástrojů odrážet v obchodní politice EU;

8.  domnívá se, že Evropská unie by měla při vyjednávání obchodních dohod zohledňovat sociální, hygienické a environmentální normy místo toho, aby vytvářela rozpočtové položky, jejichž cílem je náprava škod, ke kterým by mohlo dojít po vstupu těchto obchodních dohod v platnost.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

8. 10. 2012

STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu

pro Rozpočtový výbor

průběžná zpráva v zájmu dosažení pozitivního výsledku při postupu schvalování víceletého finančního rámce na období 2014–2020 ( 2011/0177(APP)

( COM(2011)0398 – COM(2012)0388 – 2011/0177(APP) )

Navrhovatel: Jan Mulder

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto návrhy:

Doporučení

Horizontální otázky

1.  bere na vědomí významné změny probíhající v reálné ekonomice členských států způsobené krizí; žádá proto, aby opatření plánovaná ve víceletém finančním rámci (VFR) na období 2014–2020 byla založena na stávající hospodářské a sociální situaci členských států a případně upravena tak, aby byla v souladu s celkovými cíli, které uvedla Evropská rada ve svých závěrech z 28.–29. června 2012 pod názvem „Přínos evropských politik k růstu a zaměstnanosti“;

2.  podporuje celkový finanční příděl na budoucí víceleté období financování, jenž Komise uvedla ve svém návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020; domnívá se však, že oblast působnosti tohoto nařízení by se měla omezit na zásady řádného finančního řízení, protože měnící se politické a hospodářské okolnosti a nepředvídatelné události mohou během těchto sedmi let vyžadovat úpravy; domnívá se proto, že by do interinstitucionální dohody (IID) měla být začleněna podrobnější ustanovení;

3.  považuje za politováníhodné, že při přípravě nového víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 nebyl Evropský účetní dvůr (EÚD) požádán, aby připravil situační zprávu, jež by uváděla silné i slabé stránky předchozího VFR; vyzývá proto EÚD, aby takovou zprávu vypracoval, až se bude připravovat VFR na období po roce 2020;

4.  je stále přesvědčen, že řádné finanční řízení musí být založeno na zkušenostech s plněním rozpočtu získaných v předchozích letech; v této souvislosti se domnívá, že snaha Výboru pro rozpočtovou kontrolu, jakožto výboru s horizontální působností, je obzvláště významná;

5.  lituje skutečnosti, že nový návrh interinstitucionální dohody neobsahuje – pokud jde o plnění rozpočtu – žádná ustanovení týkající se hospodárnosti, účinnosti a účelnosti nebo řádného finančního řízení z hlediska rozpočtové kontroly;

6.  vyzývá, aby byla do nové IID začleněna ustanovení o odpovědnosti, transparentnosti a řádném finančním řízení, vzhledem k tomu, že nejsou zakotvena v budoucím revidovaném finančním nařízení;

7.  zdůrazňuje, že členské státy musí nést svůj díl odpovědnosti v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování Evropské unie; připomíná, že k 90 % chyb, které zjistil EÚD, došlo v členských státech, a že většině těchto chyb bylo možné zabránit;

8.  vyzývá všechny členské státy, aby na příslušné politické úrovni vydaly prohlášení o vnitrostátní správě; domnívá se, že pokud členský stát předložil prohlášení o vnitrostátní správě v souvislosti s výdaji v rámci systému sdíleného řízení, mělo by dojít ke snížení finančních oprav o 15 % u každého fondu;

9.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vytvořila vzor prohlášení o vnitrostátní správě, což zvýší význam i srovnatelnost těchto prohlášení; domnívá se, že takováto prohlášení by měla mimo jiné certifikovat určitá kritéria, jako je věrné a poctivé účetnictví, účinnost řídících a kontrolních systémů a legalita a řádnost souvisejících transakcí, měla by specifikovat své zaměření a související podklady, obsahovat výrok auditora a výhrady a vyloučení odpovědnosti[21]; domnívá se, že EÚD a Komise by měly být schopny začlenit obsah prohlášení o vnitrostátní správě do své činnosti v oblasti auditu;

10. vyzývá členské státy, aby připravovaly smysluplné výroční souhrny a zveřejňovaly je;

11. lituje skutečnosti, že evropský mechanismus stability (ESM) by vytvořen na mezivládní úrovni, mimo institucionální struktury Evropské unie, přestože je euro jednou z výsad Unie; zdůrazňuje, že kvůli tomu je rozhodování v rámci smlouvy o ESM netransparentní a vzbuzuje pochybnosti o odpovědnosti a demokratické kontrole;

Specifické otázky

12. vyzývá k tomu, aby příjmy a výdaje vzniklé prováděním příslušného Evropského rozvojového fondu byly začleněny do souhrnného rozpočtu Unie, aby se tak zajistila příslušná demokratická kontrola; konstatuje, že finanční prostředky dostupné v rámci okruhu 4 by měly být přiměřeně navýšeny;

13. vyzývá, s cílem zvýšit úsilí v boji proti pašování a padělání cigaret, aby pokuty vyplývající ze sankcí za nelegální obchodování s tabákovými výrobky byly považovány za vnější účelově vázané příjmy;

14. vyzývá k tomu, aby pokuty uvalené v oblasti hospodářské soutěže, další pokuty a pohledávky vzniklé v důsledku mimosoudního urovnání sporů, smírčích dohod nebo jakýchkoli jiných podobných dohod uzavřených s nestátními třetími stranami byly považovány za příjem do rozpočtu EU, ať už se jedná o účelově vázané příjmy nebo jiné druhy příjmů;

15. konstatuje, že nerozlišené prostředky, které při uzávěrce rozpočtového roku odpovídají řádně smluvně podloženým povinnostem, by se měly automaticky přenášet pouze do následujícího rozpočtového roku. Totéž pravidlo by mělo platit pro prostředky, u nichž došlo ke zrušení závazku, a pro nevyužité prostředky (na závazky a platby), na které se nevztahuje čl. 9 odst. 2 a 3 nového návrhu finančního nařízení, a na disponibilní nevyčerpaná rozpětí pod celkovým stropem VFR u každého okruhu, která dohromady tvoří „celkové rozpětí VFR“ a měla by být v následujícím rozpočtovém roce přidělena do jednotlivých okruhů podle jejich potřeb;

16. žádá o možnost přenosu prostředků, u nichž došlo ke zrušení závazku, a nevyužitých prostředků (na závazky a platby) z rozpočtu na rok N do rozpočtu na rok N+1 nebo do některého z budoucích rozpočtů v rámci ročního rozpočtového procesu a na základě rozhodnutí rozpočtového orgánu; vyzývá k tomu, aby nevyužité prostředky a prostředky, u nichž došlo ke zrušení závazku, byly buď přiděleny na konkrétní program, nebo zapsány do kapitoly předběžných prostředků; konstatuje, že v takových případech by prostředky od členských států měly být požadovány teprve tehdy, až rozpočtový orgán rozhodne o jejich konkrétním využití;

17. žádá o možnost přenosu nevyužitých rozpětí pod každým stropem VFR do jakéhokoli stropu v následujících letech VFR, aniž by se změnila celková výše VFR;

18. vyzývá k tomu, aby přebytečné a nevyužité prostředky na závazky z předchozích rozpočtových let stávajícího VFR byly spolu s prostředky, u nichž došlo ke zrušení závazku, zapsány do rezervy na platby a na závazky;

19. vyzývá k tomu, aby byla daň z přidané hodnoty (DPH) považována za oprávněný projektový výdaj;

20. vyzývá k tomu, aby byly různé typy rozpočtové podpory jasně definovány; připomíná, že povinnosti příjemce a podmínky, za nichž se poskytuje rozpočtová podpora, by také měly být jasně stanoveny.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

24. 9. 2012

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

pro Rozpočtový výbor

k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020

( COM(2011)0398 – 2011/0177(APP) )

Navrhovatelka: Pervenche Berès

Mod

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto návrhy:

Doporučení

1.  připomíná, že politika soudržnosti musí přispívat ke zmenšování makroekonomických nerovnováh v rámci EU a k ekonomickému a sociálnímu sbližování s ohledem na cíle strategie Evropa 2020, a zejména její cíle týkající se vzdělávání, zaměstnanosti a chudoby;

2.   domnívá se, že výsledky politiky soudržnosti, zejména na sociální úrovni, a důsledky krize nás nutí k tomu, abychom rozpočet plánovali dostatečně flexibilně, co se týče změn plánu, tak, aby EU mohla vést proticyklickou politiku;

3.  trvá na tom, aby nový víceletý finanční rámec obdržel dostatečné finanční prostředky, a EU tak mohla být i nadále důvěryhodná vůči svým občanům a naplnit ambiciózní cíle strategie Evropa 2020;

4.   zdůrazňuje, že s ohledem na stávající ekonomickou a sociální krizi musí víceletý finanční rámec podporovat investice na oživení hospodářské činnosti, ale také zejména prokázat svou přidanou hodnotu v boji proti strukturálním problémům, jako je nezaměstnanost a chudoba, jimž čelí členské státy;

5.  trvá na tom, že nový rámec a nové finanční nástroje musí obnovit důvěru občanů v evropský projekt a že se musí uplatňovat článek 9 Smlouvy týkající se horizontální sociální doložky, aby byla zajištěna vysoká míra zaměstnanosti, odpovídající sociální ochrana, boj proti sociálnímu vyloučení a podpora vysoké úrovně vzdělání, odborné přípravy a ochrany zdraví;

6.  trvá na tom, aby alespoň 25 % finančních prostředků určených na politiku soudržnosti bylo přiděleno Evropskému sociálnímu fondu (ESF), aby se podporovala zaměstnatelnost a stimulovaly sociální investice;

7.   navrhuje, aby byly závazky členských států, které zůstanou více než dva roky neuhrazené, znovu přiděleny jiným programům nebo akcím Unie;

8.   zdůrazňuje, že je nezbytné posílit administrativní kapacitu orgánů odpovědných za provádění politiky soudržnosti, aby se tak zlepšilo řízení strukturálních fondů a ovlivnila schopnost řízení ze strany veřejných orgánů; podporuje návrhy Komise v tomto smyslu;

9.  vítá návrh Komise a zdůrazňuje nutnost vyčlenění alespoň 20 % přídělů z ESF na „podporu sociálního začleňování a boje proti chudobě“;

10. je přesvědčen, že sankce spojené s makroekonomickou podmíněností, jež jsou navrhovány v rámci strukturálních fondů, jsou v rozporu se základním principem solidarity v EU; požaduje zrušení makroekonomické podmíněnosti;

11. je přesvědčen, že Evropský program pro sociální změny a inovace hraje důležitou roli v podpoře rozvoje a koordinace sociálních politik na evropské úrovni, v usnadnění přístupu k mikroúvěrům a v podpoře přeshraniční mobility zaměstnanců; trvá na tom, aby s ohledem na náročnost vytváření nových pracovních míst a boje proti nezaměstnanosti a chudobě byly finanční prostředky na tento program navýšeny o 5 % v souladu s jeho usnesením ze dne 8. června 2011 nazvaným Investice do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu;

12. požaduje, aby víceleté finanční plánování zohlednilo dramatickou situaci mladých lidí na trhu práce; navrhuje proto, aby byl v rámci Evropského programu pro sociální změny a inovace vytvořen oddíl „Iniciativa pro mládež“ s vlastními finančními prostředky ve výši 150 milionů EUR;

13. připomíná zásadní roli Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v boji proti důsledkům globalizace, restrukturalizace průmyslových odvětví a neočekávané krize; uznává jeho přínos jakožto nástroje pro pomoc v krizi, který pomáhá pracovníkům, kteří přišli o zaměstnání, znovu se zapojit do pracovního trhu; trvá na tom, aby EFG pokračoval i po roce 2014 jakožto nástroj dostupný za rovných podmínek všem kategoriím pracovníků; zdůrazňuje, že je nutno přimět členské státy k tomu, aby jej využívaly k plnění cílů strategie EU 2020, řízení restrukturalizace a k podpoře nových kvalifikací, včetně těch potřebných pro nová, udržitelná a vysoce kvalitní pracovní místa; zdůrazňuje také nutnost přijetí zjednodušeného a zrychleného postupu, pokud jde o čerpání dotací;

14. zdůrazňuje, že situaci chudých lidí v Evropě by měl zlepšit program pomoci pro nejchudší osoby, včetně zaměření na nedostatek potravin; připomíná Komisi její závazek předložit včas legislativní návrh v tomto smyslu, aby bylo zajištěno pokračování podpory takového programu po roce 2014 na novém právním základě se samostatnými finančními prostředky (nad rámec 20 % z ESF určených na podporu sociálního začlenění a boj proti chudobě), s důrazem na usnadnění činnosti organizací, které poskytují podporu nejpotřebnějším, a na řešení strukturálního problému nedostatku potravin;

15. zdůrazňuje význam smluv o partnerství a nutnost efektivního zastoupení a účasti poslanců EP v monitorovacích výborech v roli pozorovatelů;

16. připomíná, že je nutné zapojit sociální partnery přímo do provádění financovaných programů, aby bylo zajištěno optimální plnění rozpočtu určeného na politiku soudržnosti;

17. připomíná, že politická rozhodnutí musí být založena na objektivních, podrobných a důvěryhodných údajích a analýzách; trvá na tom, že agentury EU potřebují dostatečné finanční prostředky, aby mohly vykonávat své úkoly a plnit požadavky orgánů, pod něž spadají.

Změny

Změna    1

Návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení

Bod 13 – odrážka 1

Změna    2

Návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení

Bod 13 – odrážka 2

Změna    3

Návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení

Bod 13 – odrážka 3

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

24. 9. 2012

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

pro Rozpočtový výbor

k průběžné zprávě v zájmu dosažení pozitivního výsledku při postupu schvalování víceletého finančního rámce na období 2014–2020

( COM(2011)0398 – COM(2012)0388 – 2011/0177(APP) )

Navrhovatelka: Marisa Matias

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ke zprávě o investování do budoucnosti:   nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu ( 2010/2211(INI) ), kterou vypracoval zvláštní výbor pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013;

2.  vítá pracovní dokument k programu LIFE v obecnějších souvislostech: udržitelnost v příštím víceletém finančním rámci (VFR) na období 2014–2020, který předložila dne 16. dubna 2012 zpravodajka Jutta Haugová[22];

3.  bere na vědomí zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Zdraví pro růst, třetí víceletý program činnosti EU v oblasti zdraví na období 2014–2020 ( COM(2011)0709 – C7-0399/2011 – 2011/0339(COD) );

4.  je přesvědčen, že víceletý finanční rámec (VFR) na období 2014–2020 by měl sloužit k tomu, aby byly splněny cíle v oblasti klimatu a energetiky 20-20-20 a cíl snížit emise zvýšen na 30 %;

5.  je přesvědčen, že VFR by měl zahrnovat veškeré fondy a opatření, obzvláště ty, které se týkají životního prostředí, civilní ochrany, opatření v oblasti klimatu a zajišťování potravin, a to vzhledem k tomu, že se EP zasazuje o metodu Společenství a usiluje o dosažení maximální přidané hodnoty z prostředků EU;

6.  je přesvědčen, že VFR by měl umožnit EU dosáhnout svých celkových cílů v oblasti biologické rozmanitosti a poskytnout spolufinancování pro řízení sítě Natura 2000;

7.  je přesvědčen, že VFR by měl být v souladu s návrhem Komise a přesunout finanční prostředky na zajišťování potravin do okruhu 3 rozpočtu;

8.  je přesvědčen, že VFR by měl poskytnout nezbytné prostředky na program činnost v oblasti životního prostředí a klimatu a lépe přitom využívat vhodné nástroje, posílit energetickou bezpečnost, budovat ekonomiku, která bude účelně využívat zdroje a bude odolnější vůči změnám klimatu, a také zvýšit konkurenceschopnost Unie vytvořením většího množství ekologičtějších pracovních míst, posilovat zajištění energetické bezpečnosti a představovat přínos pro zdraví v podobě čistšího ovzduší;

Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)

9.  rozhodně žádá, aby bylo alespoň 0,5 % z unijního rozpočtu přiděleno na program LIFE, vzhledem k jeho mimořádným výsledkům jako sice malého, ale velmi dobře zacíleného a účinného nástroje a vzhledem k jeho vysoké evropské přidané hodnotě a skutečnosti, že je to jediný nástroj zaměřený výhradně na problémy klimatu a životního prostředí; zdůrazňuje, že by integrované výdaje na oblast klimatu a životního prostředí prostřednictvím integrovaných projektů LIFE měly být v příslušných fondech Unie aktivně podporovány; požaduje, aby byl programu LIFE přidělen díl prostředků dostatečný k tomu, aby mohl přispívat k řádnému a trvalému řízení sítě Natura 2000, s přihlédnutím k zabezpečenému příspěvku z jiných fondů Unie;

10. je přesvědčen, že VFR by měl být založen na striktně průřezovém přístupu zaměřeném na koordinaci opatření v boji proti změně klimatu ve všech souvisejících oblastech operací, včetně vnějších politik, a tudíž by mělo být 30 % z částky přidělené každé z politik a činností, jež z tohoto programu mají být financovány, vyčleněno na cíl boje proti změně klimatu;

11. je přesvědčen, že VFR by měl zajistit odpovídající financování sítě Natura 2000, a to poskytnutím alespoň 5,8 miliardy EUR ročně z finančních zdrojů Unie i členských států, přičemž by tyto prostředky byly dány k dispozici prostřednictvím různých fondů EU (SZP, politika soudržnosti, LIFE, EMFF, Horizont 2020) a zároveň bude zajištěna lepší koherence a součinnost mezi těmito fondy prostřednictvím rámců prioritních opatření na vnitrostátní úrovni uvedených ve společném strategickém rámci;

12. je přesvědčen, že VFR musí zajistit, aby byly kvantifikovány finanční prostředky do Globálního fondu pro klima a biologickou rozmanitost;

13. je přesvědčen, že VFR by měl poskytnout podporu na veřejné statky, jako je ochrana biologické rozmanitosti, stabilizace klimatu, kvalita ovzduší, vody a půdy, aniž by tyto snahy komplikovaly cíle politiky EU;

14. zdůrazňuje, že je nutné, aby ve výzvách při udělování koncesí nebo při vyhlašování veřejných zakázek byly stanoveny jasné podmínky, pokud jde o ochranu životního prostředí;

15. je přesvědčen, že VFR by měl zahrnovat – a vyčíslit – plánované mezinárodní finanční prostředky v oblasti klimatu pro rozvojové země, které, jak bylo dohodnuto při jednáních o rámcové dohodě OSN o změně klimatu (UNFCCC), činí celkem 100 000 milionů USD ročně do roku 2020;

16. připomíná svůj dřívější požadavek, aby ambice Unie přejít na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství byly zohledňovány ve všech výdajových politikách; zdůrazňuje, že pokud nedojde k jednoznačnému zacílení fondů na udržitelnost v rámci soudržnosti Unie, infrastruktury, zemědělství a výzkumné politiky, povede to ke jen ke zdánlivému, krátkodobému nárůstu flexibility, a přitom se výrazně sníží flexibilita budoucích generací; vyzývá proto, jak se navrhuje v příslušných stanoviscích výboru ENVI, k rozumnému vyčlenění prostředků v rámci každého fondu, které povede k tomu, že alespoň 20 % výdajů bude směřovat do oblasti klimatu[23];

17. je pevně přesvědčen, že strategie Evropa 2020 spolu se svými stěžejními iniciativami, které je třeba převést do podoby konkrétních opatření, by měla být hlavním politickým východiskem pro příští VFR; je přesvědčen, že veškeré vnitřní politiky by měly přispívat k dosažení cílů stanovených ve strategii Evropa 2020; proto se také domnívá, že by se tyto strategické priority měly promítnout do struktury VFR: je odhodlán Evropskou unii prostřednictvím větší podpory udržitelnějšího přístupu přeměnit na inteligentní a konkurenceschopnou Evropu podporující začlenění; je přesvědčen, že investice do opatření na ochranu biologické rozmanitosti a ekosystémů a do účinného využívání zdrojů, včetně doplňkových opatření prováděných na úrovni EU v oblasti veřejného zdraví, přispějí k udržitelnému růstu a vytváření pracovních míst; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit začleňování právních předpisů a cílů EU v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a klimatu do odvětvových politik (například do SZP, politiky soudržnosti, SRP a rozvojové politiky);

18. zdůrazňuje nutnost zavést spolehlivé záruky, jimiž by bylo zaručeno, že cíle udržitelnosti v Unii nebudou oslabovány dotováním uhlíkově náročných činností škodlivých pro životní prostředí nebo vynakládáním prostředků na dlouhodobou infrastrukturu, které způsobují, že si naše společnost zachovává neudržitelné návyky; při tomto úsilí je podle něj nezbytné, aby byly horizontálně uplatňovány konkrétní ochranné nástroje na výdaje Unie, jako jsou např. komplexní předběžné podmínky, přísná pravidla týkající se podmíněnosti, důkladné posuzování vlivů programů a projektů na životní prostředí a oblast klimatu (SEA, EIA) a také pozitivní a negativní sledování změn klimatu a biologické rozmanitosti; upozorňuje, že by jinak hrozilo riziko, že nesourodé investice sníží nákladovou efektivnost a bude vědomě akceptována přidaná hodnota výdajů Unie;

19. je pevně přesvědčen, že současná dluhová krize nesmí vést ke krátkodobým investicím ohrožujícím nejen finanční kapitál Unie, ale i její přírodní kapitál, a to dalším zhoršováním biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb; vyzývá namísto toho k vytvoření náležitého rámce k boji proti krizi na základě na budoucnost orientovaných investic do hlavních budoucích výzev, jako je účinné využívání zdrojů, změna klimatu a ochrana ekosystémů, kde by potenciální hospodářské a sociální přínosy byly značné;

20. požaduje, aby byly vyvíjeno úsilí s cílem zajistit, aby byly z VFR postupně odstraněny dotace škodlivé pro životní prostředí, zejména podpora uhlíkově náročných činností, činností zvyšujících zdrojovou a energetickou náročnost a činností, které poškozují ekosystémy a biologickou rozmanitost, a dotace na paliva;

21. zdůrazňuje, že značná část prostředků na program Horizont 2020 by měla být přidělena na podporu výzkumu v prioritních oblastech EU, jako je činnost v oblasti klimatu, obnovitelné zdroje energie, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a zachování biologické rozmanitosti a ekologické inovace; připomíná, že konkrétním cílem ekologických inovací je podpora inovativního evropského průmyslu a inovační komunity, které jsou schopny vytvářet nové produkty, postupy a služby přinášející udržitelný růst a environmentální výhody; zdůrazňuje, že cílem je zvýšit účinnost využívání zdrojů, snížit dopady na životní prostředí, předcházet znečištění (vody) a dosáhnout účinnějšího, efektivnějšího a zodpovědnějšího využívání přírodních zdrojů;

22. je přesvědčen, že VFR by měl poskytnout podporu udržitelnému zemědělství, biologické rozmanitosti a ekosystémovým službám prostřednictvím společné zemědělské politiky (SZP), a to přidělením poloviny všech prostředků SZP na rozvoj venkova, přičemž více než polovina z nich by měla vést k přínosům v oblasti životního prostředí prostřednictvím zachování biologické rozmanitosti v širší zemědělské krajině, zlepšení spojení a přizpůsobení se dopadům změny klimatu a jejich zmírňování, podněcovat inovace v udržitelném zemědělství v účinnosti využívání zdrojů; vítá návrh Komise na reformu SZP, která přináší ekologizaci SZP ve formě vyčlenění 30 % plateb z prvního pilíře na balíček hodnotných, základních osvědčených postupů uplatňovaných na úrovni zemědělských podniků, které by měly zahrnovat i střídání a diverzifikaci plodin, stálé pastviny a minimální velikost „plochy využívané v ekologickém zájmu“, a na podporu správných agronomických postupů;

23. je pevně přesvědčen, že společná rybářská politika (SRP) musí podporovat dlouhodobou environmentální udržitelnost, která je nezbytným předpokladem pro hospodářskou a sociální stabilitu a přispívá k dostupnosti dodávek potravin; žádá proto, aby VFR podporoval přechod k účinnému a udržitelnému rybolovu, který zajišťuje například to, aby byl do roku 2015 dosažen maximální udržitelný výnos a aby skončila praxe výmětů;

24. je přesvědčen, že by měly být zachovány prostředky na zajišťování potravin, a to se zřetelem ke skutečnosti, že v případě vypuknutí epidemického výskytu choroby u zvířat nebo rostlin je třeba zajistit, aby opatření Unie byla účinná. upozorňuje, že Unie pravidelně čelí neočekávaným zdravotním hrozbám, a z tohoto důvodu je návrh Komise snížit částku přidělenou na tuto položku v okruhu 3 rozpočtu Unie neodůvodněný;

Politika soudržnosti

25. je přesvědčen, že VFR by měl poskytnout z Fondu soudržnosti pomoc na projekty v oblasti životního prostředí, a to zejména na ty, jež se týkají biologické rozmanitosti, účinnosti zdrojů, měst a znečištění ovzduší;

26. je přesvědčen, že ve VFR by měly být vyčleněny zdroje z Evropského fondu pro regionální rozvoj na energetickou účinnost, obnovitelné zdroje, inovace a podporu MSP;

27. je přesvědčen, že ve VFR by měly být vyčleněny zdroje z Evropského fondu pro regionální rozvoj na energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie, životní prostředí a účinné využívání zdrojů, ekologické inovace a podporu MSP;

28. je přesvědčen, že VFR by měl prostřednictvím předběžných podmínek zlepšit posuzování dopadů, které výdaje politiky soudržnosti mají na životní prostředí, což přispěje k zamezení vzniku výdajů škodlivých pro životní prostředí, a ke zvyšování kvality operačních programů;

Nástroj pro propojení Evropy

29. je přesvědčen, že vzhledem k dlouhé době trvání rozsáhlých infrastrukturních projektů, které mají být podpořeny z nástroje pro propojení Evropy a finančními nástroji včetně projektových dluhopisů, je prioritou zajistit, aby fondy, nástroje a projekty měřitelným způsobem přispívaly k dosažení cílů strategie Evropa 2020 a cílů v oblasti energetiky a klimatu 20-20-20 a také Komisí vypracovaného plánu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050; je přesvědčen, že infrastrukturní projekty podporované z nástroje pro propojení Evropy a projektovými dluhopisy v oblasti energetiky, dopravy a komunikací by měly mít měřitelný pozitivní dopad na životní prostředí, klima a nízkouhlíkovou energetickou bezpečnost; je přesvědčen, že při posuzování projektu, jeho hodnocení a vykazování je vyžadováno prokazatelné přispění k dosažení cílů politik EU v oblasti klimatu a energetiky a současně dodržování všech příslušných politik vztahujících se k životnímu prostředí (SEA, EIA);

Program „Zdraví pro růst“

30. je přesvědčen, že VFR by měl mít na mysli, že zdravotnictví (jeden z největších zaměstnaneckých sektorů v EU, který představuje 10 % HDP EU a 10 % pracovních míst v EU, s vyšším než průměrným procentním podílem pracovníků s terciárním vzděláním) má v Evropě zmítané krizí zásadní význam; zdůrazňuje význam programu „Zdraví pro růst“ v období 2014–2020 a podtrhuje, že do roku 2020 bude v EU chybět jeden milion zdravotnických pracovníků, přičemž upozorňuje, že tento program by měl pomoci vytvořit pobídky na trhu práce;

31. zdůrazňuje, že je třeba mít na zřeteli zájem na stabilní ekonomice v dlouhodobějším měřítku, neboť investice do zdravotní péče a do dobrého zdravotního stavu stárnoucích občanů EU v krátkodobém měřítku sníží náklady na systémy zdravotní a sociální péče v měřítku dlouhodobém;

Mechanismus Unie pro civilní ochranu

32. je přesvědčen, že VFR by měl upozornit na zvyšující se počet a závažnost přírodních či člověkem způsobených katastrof a na skutečnost, že změna klimatu může vést k ještě mnohem horším katastrofám; je přesvědčen, že mechanismus civilní ochrany Unie by se měl zaměřit na akce v rámci Unie, na které je nutno z rozpočtu přidělit odpovídající výši zdrojů;

33. vítá návrh Komise obnovit finanční nástroj pro civilní ochranu tak, aby poskytoval finanční podporu činnostem, které se zabývají různými aspekty cyklu krizového řízení, konkrétně aby byl využit pro soudržnější a lépe integrovanou reakci v případě krizové situace, lepší připravenost na řešení katastrof a inovativní opatření, jež snižují rizika katastrof; poukazuje na to, že tento nástroj by měl být rovněž využit k vytvoření evropského střediska reakce na mimořádné situace, do kterého jsou zapojeny nástroje civilní ochrany všech členských států za účelem podpory zefektivnění nákladů prostřednictvím koordinované dostupnosti nástrojů civilní ochrany;

34. je přesvědčen, že VFR by měl podporovat obnovení finančního nástroje pro civilní ochranu, což umožní, aby byla poskytována finanční podpora činnostem souvisejícím s různými aspekty cyklu krizového řízení; je přesvědčen, že částka, která bude přidělena tomuto nástroji, bude muset být spravována pružně, aby byl prostor pro její zvýšení, kdykoli to budou okolnosti vyžadovat;

35. domnívá se, že vytvoření evropského střediska reakce na mimořádné situace bude především stavět na stávajících kapacitách členských států, a tím se zamezí dalším nákladům; poukazuje na to, že na úrovni EU bude vytvoření evropského střediska reakce na mimořádné situace s posílenými plánovacími a koordinačními funkcemi představovat přínos pro celou EU tím, že se vytvoří úspory na úrovni členských států, které by měly převážit nad náklady, které plynou do rozpočtu EU, ačkoli přínos rychlé a účinné reakce na katastrofy ve smyslu zachráněných lidských životů pochopitelně nelze posuzovat pouze z finančního hlediska;

36. připomíná, že celkové cíle spolupráce EU v oblasti civilní ochrany se týkají zajištění lepší ochrany osob, životního prostředí, majetku a kulturního dědictví v případě velkých přírodních, technologických a člověkem způsobených katastrof a že spolupráce EU v oblasti civilní ochrany se zaměřuje na:

     a) usnadnění rychlé a účinné reakce na katastrofy,

b) zajištění dostatečné připravenosti subjektů civilní ochrany na mimořádné situace a

c) vyvíjení opatření pro předcházení katastrofám;

Provádění a sledování

37. trvá na důležitosti stanovit dostatečný strop závazků v rámci okruhu 5, aby bylo zajištěno, že instituce a agentury budou moci co nejlépe provádět a plnit své úkoly; zdůrazňuje, že úspěšné provedení a sledování víceletých programů a politik s přínosem pro občany Unie i členské státy vyžaduje vysoce kvalifikované, mnohojazyčné a nezávislé zaměstnance, kteří budou vybíráni z řad občanů v co nejširším geografickém měřítku a budou plně oddáni hodnotám evropského projektu;

38. je přesvědčen, že příští VFR by měl umožňovat účelové vymezení prostředků do velkých projektů, jako je operační globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES); domnívá se, že by rozpočet EU měl na tento program dlouhodobě přispívat, aby byla zabezpečeno jeho plánování, kontinuita činnosti a organizační stabilita; je toho názoru, že budou-li potřeba pro tento velký projekt další finanční prostředky, neměly by být poskytnuty na úkor menších úspěšných projektů financovaných z rozpočtu EU;

39. bere na vědomí orientační částky pro decentralizovanou agenturu spadající do působnosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, jak je navrhuje Komise; není přesvědčen o tom, že tyto částky odpovídají potřebám agentur k plnění jejich stanovených úkolů, neboť pro rozpočty agentur představují zmrazení; požaduje, aby byly zajištěny dostatečné prostředky pro agentury působící v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

25. 9. 2012

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

pro Rozpočtový výbor

k průběžné zprávě v zájmu dosažení pozitivního výsledku při postupu schvalování víceletého finančního rámce na období 2014–2020

( COM(2011)0398 – COM(2012)0388 – 2011/0177(APP) )

Navrhovatelka: Edit Herczog

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že k tomu, aby EU překonala stávající hospodářskou a sociální krizi a aby byla zajištěna její budoucí konkurenceschopnost v globalizovaném světě, je naprosto nezbytné, aby byly splněny cíle stanovené ve strategii Evropa 2020 zaměřené na dosažení inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu; je přesvědčen, že je zásadní reformovat rozpočet Unie tak, aby lépe odrážel finanční potřeby spojené s řešením výzev 21. století;

2.  vítá návrh Komise na zavedení spravedlivějšího, jednoduššího a transparentnějšího systému vlastních zdrojů, který by nejpozději do roku 2018 navýšil podíl vlastních zdrojů v rozpočtu EU až o 60 %; plně podporuje návrh Komise zavést počínaje rokem 2014 pro celou EU daň z finančních transakcí, a to jako vlastní zdroj EU;

3.  je přesvědčen, že rozpočet Unie může být významnou hnací silou reformy, pokud se výdaje EU zaměří na oblasti, jež stimulují hospodářský růst, jako je oblast inovací, výzkumu a vývoje;

4.  zdůrazňuje, že některé oblasti, jako jsou inovace, výzkum a vývoj, strategické investice do infrastruktury transevropských sítí nebo zahraniční politika, musí být oproti jiným oblastem upřednostňovány s cílem čelit stávajícím a budoucím politickým a hospodářským výzvám;

5.  zdůrazňuje, že jedním z nejdůležitějších cílů EU je posílit její konkurenceschopnost a usnadnit přeměnu na nejsilnější znalostní ekonomiku na světě; zdůrazňuje, že příští VFR by měl podporovat tento vývoj ve všech oblastech politiky EU;

6.  zdůrazňuje klíčovou úlohu, již musí hrát rozpočet EU při dosahování společně dohodnutých cílů strategie Evropa 2020; zdůrazňuje, že cílem musí být inteligentní a moderní rozpočet Unie nastavený v souladu s prioritními politickými cíli, zejména se zaměřením na oblasti podporující růst, spíše než všezahrnující velký rozpočet; je přesvědčen, že pokud je financování EU správně zaměřeno, může skutečně spustit a urychlit činnosti s jasnou přidanou hodnotou EU, které nejsou členské státy schopny vykonávat samy, i dosáhnout součinnosti a doplňkovosti s činnostmi členských států tím, že jim pomůže zaměřit se na klíčové investice orientované na budoucnost; vítá proto návrh Komise zvýšit – ve srovnání se stávajícím VFR na období 2007–2013 – financování určené na programy EU v oblasti výzkumu, inovací, konkurenceschopnosti, MSP a infrastruktury; je pevně přesvědčen, že navrhované částky představují skutečné minimum, a důrazně varuje před snahami některých členských států je snížit, protože by to ohrozilo důvěryhodnost EU a její politický závazek ve prospěch růstu a pracovních míst; současně zdůrazňuje, že je třeba zajistit dostatečnou rozpočtovou flexibilitu, aby bylo možné rozpočtové prostředky vhodným způsobem přizpůsobovat vyvíjejícím se okolnostem a prioritám;

7.  vyzývá ke komplexnímu přezkumu výdajů stávajícího VFR s cílem určit výdaje, které jsou pro dosažení politických cílů Unie zásadní, a výdaje, které jsou méně relevantní, s cílem přerozdělit 30 % výdajů, jež byly původně vyčleněny na oblasti, které již nejsou relevantní, a přidělit je do oblastí s vysokou prioritou, čímž dojde k uvolnění zdrojů pro jiné oblasti;

8.  obzvláště zdůrazňuje, že je třeba posílit a stimulovat výzkum, vývoj a inovace v EU a zajistit jejich financování tím, že budou ve VFR na období 2014–2020 výrazně navýšeny částky určené na program Horizont 2020 a dojde k radikálnímu zjednodušení postupů financování, avšak zároveň bude přísně dodržována zásada řádného finančního řízení;

9.  je přesvědčen, že finanční prostředky programu Horizont 2020 musí být v souladu s prioritami strategie Evropa 2020 a musí být využívány jako katalyzátor u činností EU s vysokou přidanou hodnotou, pro efektivnější rozdělování veřejných prostředků EU a pro posílení pákového efektu soukromých finančních prostředků; je přesvědčen, že nejméně 15 % rozpočtu programu Horizont 2020 by mělo být vyčleněno pro MSP;

10. zdůrazňuje přidanou hodnotu EU u programů zaměřených na MSP vzhledem k tomu, že tyto programy výrazně podpořily členské státy při zajišťování přístupu MSP k možnostem financování a na zahraniční trhy v době hluboké finanční krize; je přesvědčen, že do budoucna by měl být všem průmyslovým aktérům v EU umožněn zdokonalený, zjednodušený a zracionalizovaný přístup k finančním prostředkům; je přesvědčen, že by měla být rozšířena oblast působnosti příslušných finančních nástrojů tak, aby pokryla všechny fáze podnikatelského cyklu;

11. je pevně přesvědčen, že prostředky vyčleněné na program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) by měly být zdvojnásobeny nebo alespoň výrazně navýšeny;

12. domnívá se, že rozvoj nové generace udržitelných energetických systémů v EU bude vyžadovat výrazné investice do výzkumu a vývoje v oblasti energetiky; zdůrazňuje proto, že je třeba navýšit financování výzkumu a technologického rozvoje a zachovat ukázkové projekty v oblasti energetiky; vyzývá k udržení a posílení rozpočtu programu Inteligentní energie – Evropa, který spravuje Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace; vyzývá k plnému provádění již přijatého strategického plánu pro energetické technologie (SET); žádá Komisi a Radu, aby vyjasnily jeho financování ve VFR na období 2014–2020; vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily přiměřené financování rozvoje inteligentních energetických sítí;

13. zdůrazňuje význam vyčlenění dostatečného množství finančních prostředků pro ty členské státy, které se v rámci jednání o přistoupení k Evropské unii zavázaly, že uzavřou jaderné reaktory a následně je vyřadí z provozu, neboť uznává, že toto časné uzavření představuje pro dotčené členské státy mimořádnou finanční zátěž;

14. zdůrazňuje strategický význam rozsáhlých infrastrukturních projektů (např. ITER a GMES) pro budoucí konkurenceschopnost EU a posílení průmyslových odvětví EU; domnívá se, že jejich financování by mělo být v rozpočtu EU zajištěno na základě plně samostatného a komplexního víceletého rozpočtu mimo VFR (nad úroveň stropů VFR), zatímco zlepšování řízení průmyslových projektů by mělo i nadále spadat do působnosti pravidel obsažených v unijních Smlouvách; zdůrazňuje, že pokud během provádění kteréhokoli z těchto projektů dojde k překročení nákladů, je třeba je pokrýt tak, aby nebylo ohroženo financování a úspěšné provádění ostatních politik Unie nebo rozsáhlých projektů, které přispívají k dosahování cílů strategie Evropa 2020;

15. domnívá se, že vzhledem k současným omezením veřejných rozpočtů je využívání pákového efektu ostatních zdrojů financování naprosto nezbytné k uskutečnění dlouhodobých investic potřebných ke splnění strategie Evropa 2020; rozhodně se domnívá, že přidaná hodnota EU se zvyšuje zejména prostřednictvím podpory vysoce rizikových, velmi nákladných a dlouhodobých programů, které přesahují možnosti jednotlivých členských států; vyzývá proto k opatřením EU, jež by snížila investiční rizika u činností velkého rozsahu a rozvíjela mimo jiné celoevropské investice do infrastruktury v oblasti energetiky a IKT; v této souvislosti vítá zahájení pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy EU na období let 2012–2013 a návrh Komise týkající se nástroje pro propojení Evropy (CEF) jakožto první kroky tímto směrem; doporučuje, aby Komise monitorovala a přezkoumávala souhrnný dopad nových či pozměněných právních předpisů na dlouhodobé investice soukromého sektoru a zajistila, aby byl naléhavě řešen problém překážek pro investice; zdůrazňuje, že je třeba, aby bylo pro nástroj CEF zajištěno přiměřené financování s cílem zajistit provádění tohoto nástroje, a to mimo jiné za účelem zabezpečení dodávek energie pro Evropu a realizace vnitřního trhu EU, přičemž budou diverzifikovány zdroje dodávek a podpořen udržitelný rozvoj;

16. domnívá se však, že je třeba se důkladněji zamyslet nad tím, jak zlepšit podporu dlouhodobých investic v EU; domnívá se, že je třeba rozvinout a posílit finanční nástroje na sdílení rizik začleněné do rozpočtu EU a usnadnit jejich prostřednictvím financování investic do prioritních odvětví, jež budou zahrnovat širší a různorodější soubor projektů a různé typy rizik (přístup zaměřený na „portfolio projektů); je přesvědčen, že je třeba i nadále podporovat součinnost a doplňkovost mezi systémem EU a vnitrostátními systémy, aby se tak maximalizoval potenciál růstu těchto nástrojů; zdůrazňuje, že tyto nástroje musí být založeny na jasných a transparentních kritériích pro způsobilost a výběr projektů;

17. rozhodně zdůrazňuje, že opětovné investování příjmů (zpětné toky) by mělo být zásadou, již budou dodržovat všechny inovativní finanční nástroje; zdůrazňuje, že tento princip návratu (tzv. revolving) vede nejen k úsporám veřejných financí, ale posiluje také pákový a násobný účinek těchto nástrojů, což v konečném důsledku pomáhá zajistit vyšší úroveň investic do hospodářství;

18. zdůrazňuje, že je třeba umožňovat a podporovat interoperabilitu a součinnost mezi politikou soudržnosti a specifickými programy (např. Horizont 2020, COSME, CEF); je přesvědčen, že je třeba podporovat kumulativní nebo kombinované financování s cílem maximalizovat čerpání dostupných finančních prostředků EU všemi členskými státy a jejich účast ve všech specifických programech a dosáhnout rovnoměrnějšího hospodářského rozvoje na území EU jako celku.

19. zdůrazňuje především nutnost dalšího financování programu „Erasmus pro mladé podnikatele“ ve víceletém finančním rámci pro období 2014–2020; poznamenává, že tento program si jako cíl vytkl podporu evropského podnikání, výměnu znalostí a modelů osvědčených postupů a budování sítí a partnerství pro tyto účely;

20. zdůrazňuje, že jakékoli navýšení provozního rozpočtu musí být doprovázeno dostatečným zvýšením správního rozpočtu, aby se zajistilo úspěšné provádění programů EU.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

11. 7. 2012

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

pro Rozpočtový výbor

k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020

( COM(2011)0398 – C7 – 2011/0177(APP) )

Navrhovatel: Cristian Silviu Buşoi

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto návrhy:

1.  vítá navrhovaný víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (VFR) a jeho provázanost s cíli strategie Evropa 2020; zdůrazňuje však, že stále nesplňuje to, co Parlament požadoval ve svém usnesení ze dne 8. června 2011[24]; poukazuje na to, že i při zvýšení úrovně zdrojů pro příští VFR o 5 % oproti úrovni v roce 2013 je možné přispět ke splnění dohodnutých cílů a závazků Unie a k zásadě solidarity Unie jen v omezené míře;

2.  upozorňuje, že VFR by měl poskytnout potřebné finanční prostředky k uskutečňování iniciativ v rámci Aktu o jednotném trhu s cílem lépe využít potenciál vnitřního trhu při zajišťování budoucí konkurenceschopnosti a inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu EU;

3.  zdůrazňuje, že MSP jsou páteří evropské ekonomiky a že VFR by měl zajistit výraznou podporu politice EU, která má za cíl zlepšit přístup MSP k financování, zvýšit jejich konkurenceschopnost a podporovat podnikání; velmi podporuje navrhovaný program pro konkurenceschopnost podniků a MSP, domnívá se však, že finanční krytí, které je na něj vyčleněno, by mělo být ještě zvýšeno na 0,5 % VFR;

4.  zdůrazňuje důležitost spotřebitelské politiky pro zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů v EU a pro zlepšení postavení spotřebitelů obecně; navrhovaný příděl prostředků pro program pro spotřebitele na období 2014–2020 pokládá za nedostatečný k tomu, aby bylo těchto cílů dosaženo, a požaduje, aby bylo finanční krytí tohoto programu zvýšeno o 5 %;

5.   opětovně připomíná, že je třeba zajistit dostatečné finanční prostředky pro dokončení vnitřního trhu sloužícího přibližně 500 milionům občanů, které představuje přesvědčivé řešení pro překonání hospodářské a finanční krize, kterou prochází EU;

6.  vřele vítá navrhovaný nástroj pro propojení Evropy určený k financování rozsáhlých infrastrukturních projektů na podporu vytvoření jednotného trhu v energetice a jednotného trhu v digitální oblasti, přičemž by se zvýšil volný pohyb zboží, služeb a lidí a zajistilo se zvýšení ochrany spotřebitelů, kteří tak získají přístup na trh, který je transparentnější a konkurenční, pokud jde o nabídku a ceny; zdůrazňuje, že potřeby financování jsou v této oblasti obrovské a že přídělem prostředků, který je nyní navrhován, nebude možné je pokrýt; zastává proto postoj, že by měl být kladen větší důraz na inovativní mechanismy financování, jako jsou například projektové dluhopisy EU.

7.  připomíná, že výzkum a inovace jsou pro silný a konkurenční jednotný trh zásadní; vyzývá Radu, aby v příštím víceletém finančním rámci považovala tuto oblast za politickou prioritu a navýšila finanční prostředky na program Horizont 2020 až na 100 miliard EUR;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

20. 9. 2012

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch

pro Rozpočtový výbor

k průběžné zprávě v zájmu dosažení pozitivního výsledku při postupu schvalování víceletého finančního rámce na období 2014–2020

( COM(2011)0398 – 2011/0177(APP) )

Navrhovatel: Brian Simpson

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že se ukázalo, že 8 miliard EUR přidělených na realizaci transevropské dopravní sítě (TEN-T) na programové období 2007–2013 je velmi nedostatečná částka a že na dokončení sítě a podporu růstu, vytváření pracovních míst a konkurenceschopnosti EU jsou potřebné dodatečné zdroje,

1.  zdůrazňuje prvořadou úlohu odvětví dopravy EU jakožto mocného pilíře vnitřního trhu a základu pro volný pohyb osob a zboží i pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost; poukazuje na to, že odvětví dopravy vytváří 6,3 % HDP EU a poskytuje zaměstnání 13 milionům lidí;

2.  připomíná obrovské finanční a technické výzvy, před nimiž stojí odvětví dopravy, pokud jde o zmírňování dopadu jeho činnosti na životní prostředí, zlepšování jeho konkurenceschopnosti a sítí;

3.  zdůrazňuje, že k dosažení klíčového cíle EU, jímž je snížit do roku 2050 emise CO2 v odvětví dopravy ve srovnání s rokem 1990 o 60 %, a na podporu udržitelnějších způsobů dopravy, posílení multimodální dopravy a prosazování udržitelné městské mobility, vycházející z bezpečností a zásad bezpečnosti a dostupnosti, jsou zapotřebí velké investice;

4.  zdůrazňuje rozdíly v rozvoji dopravní infrastruktury v různých členských státech a význam rozvoje dopravní infrastruktury v nových členských státech, a vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o vytvoření jednotného a rovnoměrně rozvíjeného evropského dopravního prostoru;

5.  zdůrazňuje, že celkový příděl prostředků, které budou k dispozici na investice do dopravy v příštím víceletém finančním rámci (VFR), bude rozhodující pro realizaci sítě TEN-T i pro nezbytný výzkum v oblasti dopravy, aby si Unie mohla udržet své postavení průmyslového lídra v oboru udržitelné a inovativní dopravní technologie; vyzývá proto členské státy, aby návrh Komise podpořily;

6.  zdůrazňuje, že doprava a mobilita mají pro evropský vnitřní trh zásadní význam, a trvá proto na tom, že by Unie měla cílené investice do infrastruktury TEN-T a výzkumu v oblasti dopravy spíše podstatně zvýšit, než je snižovat, protože tyto investice mohou výrazně a přímo přispět k překonání obtížné hospodářské situace tím, že podpoří konkurenceschopnost, hospodářský růst a zaměstnanost v EU;

7.  vítá návrh Komise na nástroj pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility – CEF) a s tím související navržené zvýšení jeho centrálně spravovaných finančních prostředků přidělených na TENT-T a domnívá se, že tyto částky jsou realistické a představují naprosté minimum; domnívá se, že pro vyvolání očekávaného pákového efektu v oblasti dopravy by přidělené finanční prostředky měly v ideálním případě představovat alespoň 10 % z odhadovaných potřeb (500 miliard EUR pro TEN-T do roku 2020) a že pokud Rada souhlasí s výrazným snížením finančního krytí, měl by být rovněž proveden rozsáhlý přezkum seznamu předem určených dopravních projektů uvedených v příloze CEF;

8.  trvá na tom, že otázky, jako je rozdělení finančního krytí z CEF mezi různá odvětví, objem použitý pro finanční nástroje, nebo způsoby převodu z Fondu soudržnosti na dopravní infrastrukturu v rámci CEF, nejsou součástí víceletého finančního rámce, protože spadají pod řádný legislativní postup týkající se CEF;

9.  bere na vědomí záměr Komise zvýšit v odvětví dopravy využívání inovativních finančních nástrojů, jako jsou např. projektové dluhopisy; domnívá se, že tyto nástroje přinesou pákový efekt do rozpočtu EU, a tím přilákají další investory pro projekty společného zájmu, které jsou komerčně životaschopné, ale nemají dostatečné financování z trhu; zdůrazňuje, že by to mohlo podpořit financování dopravní infrastruktury s evropskou přidanou hodnotou;

10. vyzývá Komisi, aby zajistila koordinaci mezi CEF a jinými zdroji financování, které jsou k dispozici pro TEN-T, zejména mezi Fondem soudržnosti a programem Horizont 2020;

11. zdůrazňuje, že dodatečných 10 miliard EUR z Fondu soudržnosti je třeba spravovat centrálně v rámci CEF, aby měly konkrétně pro země přijímající prostředky z Fondu soudržnosti jednoznačný přínos na úrovni EU v případě projektů dopravní infrastruktury v rámci sítě TEN-T; upozorňuje na nedávnou zprávu Evropského účetního dvora[25], podle níž nejsou finanční prostředky z Fondu soudržnosti a strukturálních fondů vždy používány stejně účinně; zastává názor, že by se zvláštní pozornost měla věnovat problémům, s nimiž se mohou některé členské státy potýkat při plánování projektů, a zeměpisné vyváženosti rozložení projektů; zdůrazňuje, že rozhodnutí Komise musí být založeno na zásadě investování peněz na území přijímající země podél schváleného projektu TEN-T, jak je uvedeno v příloze 1 CEF, a že za žádných okolností nebude centrální spravování těchto dodatečných 10 miliard EUR z Fondu soudržnosti bránit účasti nebo omezovat účast zemí přijímajících prostředky z Fondu soudržnosti při provádění a financování projektů v oblasti dopravy prostřednictvím CEF nad rámec 10 miliard EUR přidělených z Fondu soudržnosti;

12. trvá na tom, aby VFR na období 2014–2020 umožňoval větší rozpočtovou flexibilitu, jak v rámci okruhů, tak i mezi nimi; zdůrazňuje proto význam zachování CEF a politiky soudržnosti ve společném okruhu a nesouhlasí s koncepcí podokruhů;

13. poukazuje na potřebu efektivnějších projektových pobídek, jako je zásada „use it or lose it“, která zajišťuje lepší realizaci projektů;

14. zdůrazňuje, že musí zůstat zachována realistická spojitost mezi počtem předem určených projektů v příloze navrženého nařízení o CEF a finančními částkami pro CEF v příštím VFR;

15. zdůrazňuje, že v souladu s plněním cílů EU v oblasti udržitelného růstu musí být zaručeny dostatečné finanční prostředky na horizontální priority v rámci CEF, zejména na evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS) a výzkumný projekt řízení leteckého provozu v rámci jednotného evropského nebe (SESAR), u nichž jsou pokračující investice zásadní z důvodu podpory interoperability, čímž se dopravní síť EU stane efektivnější, konkurenceschopnější a bezpečnější;

16. zdůrazňuje význam poskytování finančních prostředků na velké programy technologického rozvoje – globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES), evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS), globální družicový navigační systém Galileo (GNSS) atd.) – jako celek, a zdůrazňuje, že je třeba, aby iniciativa GMES byla i nadále financována v rámci VFR vzhledem k jejímu přínosu k udržitelnému rozvoji a bezpečnosti v odvětví dopravy;

17. připomíná zásadní strategický význam projektu Galileo pro EU, jelikož z něj má prospěch hlavně technologie GNSS a praktické provádění aplikací ITS; trvá na tom, že řádné financování programu Galileo musí být zajištěno, aniž by to bylo na úkor rozpočtu TEN-T;

18. uznává skutečnost, že Fond soudržnosti a Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) jsou hlavními zdroji financování dopravy ze strany EU; s ohledem na to zdůrazňuje, že je důležité zajistit lepší integraci cílů strategie EU 2020 do strukturálních fondů EU tak, aby byly zaměřeny na inteligentní a udržitelnou mobilitu;

19. poukazuje na úspěch programu Marco Polo, jehož cílem je v souvislosti s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství převést přepravu nákladů ze silnic na jiné druhy dopravy, a programu NAIADES, integrovaného evropského akčního programu pro vnitrozemskou vodní dopravu, a je přesvědčen, že by tyto projekty měly mít v příštím finančním období k dispozici odpovídající finanční prostředky;

20. připomíná, že na základě Lisabonské smlouvy je cestovní ruch novou pravomocí Unie, a poukazuje na to, že by proto měl být rovněž v příštím VFR zohledněn; zdůrazňuje význam přínosu cestovního ruchu pro hospodářství Unie a skutečnost, že v některých regionech představuje hlavní hospodářskou činnost, a je přesvědčen, že by evropská strategie pro cestovní ruch měla být v příštím období podporována odpovídajícími finančními prostředky;

21. vítá v této souvislosti návrh Komise, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) (2014–2020); zdůrazňuje zejména, že by měla být poskytnuta silná podpora pro zvláštní příděly ve výši 131 milionů EUR na konkurenceschopnost podniků v ​​odvětví cestovního ruchu;

22. připomíná, že by v příštím VFR měla být zohledněna integrovaná námořní politika, a to prostřednictvím odpovídajícího a dlouhodobého nástroje pro finanční podporu integrované námořní politiky;

23. zdůrazňuje velmi důležitou práci dopravních agentur při podpoře cílů EU v oblasti bezpečnosti a interoperability i potřebu sladit jejich povinnosti s odpovídajícími rozpočtovými prostředky.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

20. 9. 2012

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj

pro Rozpočtový výbor

k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020

( COM(2011)0398 – 2011/0177(AVC) )

Navrhovatel: Andrey Kovatchev

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto návrhy:

–    s ohledem na čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské Unie (SFEU), který stanoví, že Rada přijme jednohlasně nařízení, jímž se stanoví víceletý finanční rámec, poté co obdrží souhlas Evropského parlamentu, který rozhodne absolutní většinou,

–    s ohledem na čl. 312 odst. 3 SFEU, který jasně uvádí, že víceletý finanční rámec stanoví výši ročních stropů prostředků na závazky podle kategorie výdajů a výši ročních stropů prostředků na platby, což vyžaduje, aby Parlament i Rada dodržovaly svou úlohu v jednání o víceletém finančním rámci, která vychází ze Smlouvy, a daly prostor pro jednání o koncepci budoucí politiky soudržnosti, které má podle článku 177 SFEU proběhnout řádným legislativním postupem,

A. vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 13. června 2012 o víceletém finančním rámci a vlastních zdrojích zdůraznil, že rozpočet EU a zejména výdaje na politiku soudržnosti představují mocný nástroj ke zvýšení strategických investic s prokázanou evropskou přidanou hodnotou a k obnově růstu a konkurenceschopnosti evropského hospodářství prostřednictvím vytváření pracovních míst pro občany EU a z toho vyplývajícím zlepšováním kvality života;

B.  vzhledem k tomu, že víceletý finanční rámec na období 2014–2020 je třeba považovat za hlavní nástroj k plnění cílů EU do roku 2020 na celém území EU i k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti; vzhledem k tomu, že by se měl také zaměřovat na proměnu cílů EU, na nichž se dohodly hlavy států a vlád, v konkrétní a skutečné činnosti, je nutné, aby se současná jednání oprostila od krizové logiky a aby se při nich usilovalo o sestavení zdravého a rozumného rozpočtu, který zajistí růst a zaměstnanost a nakonec poskytne občanům EU i vysoký životní standard a bezpečnost;

C. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti EU je mechanismem přispívajícím ke skutečné účasti regionů EU na jednotném trhu a hlavní reakcí EU na přetrvávající hospodářské, sociální a územní rozdíly mezi regiony je třeba, aby byla i nadále považována za hlavní pilíř evropské solidarity;

D. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti nicméně vyžaduje reformy, díky nimž by se měla více zaměřit na výsledky, více se tematicky soustředit, stát se přístupnější pro příjemce, a v důsledku toho i více nákladově efektivní, co se týče realizovaných investic;

E.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti by měla umožňovat spravedlivý přístup ke zdrojům a reagovat na skutečné rozvojové potřeby všech regionů EU, což vyžaduje také flexibilitu k řešení specifickým potřeb regionů při stanovování cílů a investičních priorit, aniž by byly ovlivněny investice např. do výzkumu a vývoje a inovací, které jsou hlavním nástrojem přispívajícím k plnění cílů strategie EU 2020, která musí být patřičně propojena s politikou soudržnosti, tedy prostřednictvím „cesty ke špičkovému výzkumu“;

F.  vzhledem k tomu, že je zřejmé, že politika soudržnosti bude užitečná a účinná pouze, pokud se bude opírat o stabilní, pevný a udržitelný finanční rámec; s ohledem na to, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 o Investování do budoucna: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu potvrdil svůj závazek prosazovat silnější politiku soudržnosti EU, přičemž klade důraz na přidělení odpovídající výše finančních prostředků, přinejmenším na stejné úrovni, jako výše odsouhlasené pro současné programové období 2007–2013;

G. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti EU je rozvojovou politikou a strategickým nástrojem pro investice, růst a konkurenceschopnost s nezpochybnitelnou evropskou přidanou hodnotou, která přispívá k růstu a vytváření pracovních míst v celé Unii a napomáhá překonávat současnou hospodářskou a finanční krizi, přičemž tento nástroj rozhodně přispívá k různým vnitrostátním programům obnovy a usiluje o podporu inovací a odstranění rozdílů mezi evropskými regiony;

H. vzhledem k tomu, že neexistuje přímá spojitost mezi regionální výkonností politiky a makroekonomickou výkonností členského státu, a vzhledem k tomu, že regiony by neměly být postihovány za nedodržování postupů týkajících se správy ekonomických záležitostí na celostátní úrovni; vzhledem k tomu, že uložení dalších sankcí by mohlo prohloubit problémy zemí, které se již potýkají s makroekonomickými potížemi, a proto jsou makroekonomické podmíněnosti v rámci financování politiky soudržnosti nepřípustné;

I.   vzhledem k tomu, že vyjadřuje politování nad návrhem Komise snížit o 47 % konkrétní dodatečné finanční prostředky pro nejvzdálenější a nejméně osídlené regiony a věří, že by měla být zachována stejná výše finančních prostředků, jako v předcházejících programových obdobích;

J.  vzhledem k tomu, že jak příjemci tak čistí plátci mají z politiky soudržnosti prospěch;

K. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti podporuje opatření na sjednocení sociálních a ekonomických podmínek ve všech regionech EU, pokud se zřizují nové tematické fondy, neměly by rozbourat národní finanční rámce, jelikož by se tím negativně ovlivnily výstupy a výsledky politiky soudržnosti v jednotlivých členských státech;

i.    zdůrazňuje, že Evropský parlament zastává postoj, že financování politiky soudržnosti by mělo být zachováno přinejmenším na úrovni období 2007–2013, konkrétně 354 815 miliard EUR v cenách na rok 2011 (kromě nástroje pro propojení Evropy), což je naprosto minimální pevná výše financování, a proto je určující pro budoucí vyjednávací pozici Parlamentu;

ii.    Připomíná, že všechny otázky související s koncepcí politiky soudržnosti musí být projednávány v rámci probíhajících řádných legislativních postupů legislativního balíčku na období 2014–2020 a že nařízení o VFR by se mělo výhradně zabývat výší a kategoriemi výdajů;

iii.   Připomíná, že ustanovení čl. 312 odst. 5 SFEU vyžadují, aby Parlament, Rada a Komise podnikly jakákoli opatření na usnadnění přijetí finančního rámce prostřednictvím použitelných postupů, a že za tímto účelem by Rada měla zajistit, aby Parlament byl dopředu informován o právních nástrojích, které mu Rada hodlá předložit k souhlasu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

18. 9. 2012

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova

pro Rozpočtový výbor

k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020

( COM(2011)0398 – 2011/0177(APP) )

Navrhovatel: Paolo De Castro

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Probíhající diskuse o budoucím VFF mají pro SZP a rozhodnutí, která mají být přijata ohledně legislativních návrhů na její reformu, zásadní význam.

Z diskusí o „jednací osnově“, které probíhají v rámci Evropské rady a Rady pro obecné záležitosti, v tomto okamžiku ještě nevyplývají konkrétní postoje či dokonce číselné údaje týkající se VFR. Stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova však dává tomuto výboru možnost upozornit Rozpočtový výbor na svůj postoj, zejména pokud jde o stávající číselné údaje pro budoucí VFR.

Výchozím bodem pro toto stanovisko je postoj Parlamentu vyjádřený v jeho usneseních ze dne 8. června 2011 (zpráva výboru SURE) a ze dne 23. června 2011 (Dessova zpráva). Parlament v obou případech vznesl jednoznačný požadavek, aby rozpočet pro SZP byl zachován minimálně ve stejné výši jako v současném víceletém rámci.

Analýza návrhů Komise

Když Komise dne 29. června 2011 předložila návrhy pro VFR 2014–2020, byl návrh pro rozpočet určený na SZP často spojován s označením zmrazení reálných hodnot prostředků. Stojí však za to přistoupit k podrobnější analýze údajů.

Zdroj: COM(2011) 398.

Údaje předložené Komisí jsou vyjádřeny v cenách roku 2011. Stejně tak i stávající VFR 2007–2013 byl v době svého přijetí v roce 2006 vyjádřen v cenách roku 2004.

Použije-li se deflátor 2 % ročně, mohou být tyto údaje převedeny na „současné ceny“ (což je obvyklý způsob jejich uvádění; viz http://ec.europa.eu/budget/figures/fin_fwk0713/fwk0713_en.cfm).

Použitím deflátoru 2% ročně mohou být tyto údaje VFR 2007–2013 rovněž vyjádřeny ve stálých cenách roku 2011:

Zdroj: Compendium of technical sheets. Tematické oddělení D, GŘ IPOL.

Porovnáním celkových částek v okruhu 2 obou tabulek dospějeme k celkovému snížení:

420 682 milionů EUR – 382 927 milionů EUR = 37 755 milionů EUR (9 %).

Pozn.: podle původní dohody z roku 2006 by částka pro okruh 2 (371 344 milionů EUR v cenách roku 2004) bez ohledu na různé její úpravy (potravinový nástroj, Galileo, ITER atd.) byla 426 558 milionů EUR v cenách roku 2011. Vezmeme-li tento údaj jako výchozí hodnotu, pak by návrh Komise pro VFR 2014–2020 znamenal snížení rozpočtu o přibližně 10, 3 %.

Závěry předložené navrhovatelem

Jak se vyjádřil Parlament ve svých dřívějších usneseních, rozpočet pro SZP by měl být ponechán alespoň ve stejné výši jako v období 2007–2013. Škrty navrhované Komisí by proto měly být odmítnuty a Parlament by měl požadovat částku odpovídající stropům stanoveným pro stávající programové období.

Při omezeních, která se uplatňují jak v rozpočtech členských států, tak v rozpočtu EU, je zásadní umožnit flexibilitu, díky níž mohou členské státy přesunovat finanční prostředky mezi dvěma pilíři SZP (přímé platby a rozvoj venkova), a tím nejvhodnějším způsobem řešit problémy, kterým čelí venkovské oblasti.

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje význam společné zemědělské politiky s ohledem na skutečnost, že podle Smluv zajišťuje zásobování potravinami pro své občany; poznamenává, že poptávka po potravinách roste rychleji než nabídka, přičemž důsledky klimatických změn jsou obzvláště citelné právě v zemědělství; trvá na tom, že Evropa jako největší dovozce zemědělských produktů musí zachovávat a zvyšovat svůj zemědělský potenciál a efektivitu svého zemědělsko-potravinářského odvětví, chce-li zvládnout současnou i budoucí poptávku po potravinách v EU;

2.  domnívá se, že dohody o víceletém finančním rámci na období 2014–2020 by mělo být dosaženo před koncem roku 2012, jinak může dojít ke ztrátě důvěryhodnosti a stability EU ;

3.  připomíná, že podle SFEU jsou legislativními orgány Parlament a Rada, kdežto Evropská komise žádnou úlohu legislativního orgánu nevykonává; trvá na tom, že politický obsah budoucí SZP by měl být stanoven v rámci řádného legislativního postupu;

4.  připomíná svůj postoj vyjádřený ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 nazvaném „Investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu„[26] a usnesení ze dne 23. června 2011 o společné zemědělské politice do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin, přírodních zdrojů a územní problematiky[27], v nichž se uvádí, že rozpočet pro SZP by v příštím VFR měl být ponechán ve skutečných hodnotách alespoň ve stejné výši jako ve stávajícím víceletém období;

5.  se znepokojením konstatuje, že návrh Komise týkající se budoucího VFR, v jehož rámci je celkový strop okruhu 2 stanoven ve výši 382 927 milionů EUR[28] a dílčí strop pro přímé platby a výdaje související s trhem ve výši 281 825 milionů EUR, by pro tento okruh znamenal snížení reálné hodnoty o 37 755 milionů EUR;

6.  domnívá se, že tyto škrty nemohou být vyváženy výdaji v rámci jiných okruhů (potravinová pomoc pro nejchudší osoby, zemědělský výzkum, potravinová bezpečnostní rezerva atd.), ani flexibilními nástroji pro nepředvídatelné výdaje (rezerva pro zemědělskou krizi atd.), neboť se v těchto případech jedná o rozpočtové rezervy, které nezahrnují prostředky na závazky;

7.  domnívá se, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci by neměl být započítáván do rozpočtu SZP, neboť jeho zahrnutí do tohoto rozpočtu je zavádějící: za prvé není jasné, zda vůbec budou mít zemědělci v různých členských státech přístup k těmto peněžním prostředkům nebo jak bude tento přístup zajištěn, a za druhé se tímto zahrnutím předpokládá, že mezinárodní obchodní dohody budou i nadále přivádět k bankrotu tisíce zemědělců; dále se domnívá, že zemědělství by kvůli své úloze při zajišťování bezpečnosti potravin a zejména právu lidí na potravu nemělo být používáno jako páka v mezinárodních obchodních jednáních;

8.  zdůrazňuje význam úlohy II. pilíře SZP, který významně přispívá k investicím a vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech, jakož i ke zvýšení efektivity a konkurenceschopnosti zemědělského odvětí; proto se vyslovuje pro posílení II. pilíře SZP v souladu s acquis dosavadních reforem SZP, což významně zvýší účinnost a účelnost této politiky, zejména tváří v tvář novým výzvám uvedeným mimo jiné ve strategii Evropa 2020 ;

9   vyzývá proto Radu, aby navýšila finanční prostředky okruhu 2 a příslušného podokruhu pro přímé platby a výdaje související s trhem na 420 682 milionů EUR a 336 685 milionů EUR, což by odpovídalo zmrazení reálných hodnot v souladu s požadavky vyjádřenými v předchozích usneseních EP;

10. zdůrazňuje, že zemědělská politika je jedinou politikou Unie, která byla v návrhu Komise na následující VFR předmětem tak výrazných škrtů; trvá proto na tom, že mají-li být plánována celková omezení rozpočtu EU, neměla by v žádném případě vést k dalšímu snížení rozpočtu SZP;

11. zdůrazňuje, že přechod k regionálnímu modelu a k další ekologizaci SZP v následujícím víceletém období bude mít na zemědělce vážný dopad a že by další škrty v celkovém rozpočtu SZP jednotlivé zemědělce tudíž ještě více zatížily;

12.  zdůrazňuje, že je důležité umožnit členským státům určitou flexibilitu, díky níž budou moci přesunovat finanční prostředky mezi dvěma pilíři SZP s přihlédnutím ke stávajícím požadavkům na spolufinancování při přesunu finančních prostředků z prvního do druhého pilíře, a tím nejvhodnějším způsobem řešit problémy, kterým čelí venkovské oblasti, aniž by byly dotčeny probíhající legislativní procesy týkající se reformy SZP, zejména opatření týkající se přesunu mezi fondy v budoucím nařízení o přímých platbách;

13. je přesvědčen, že program pomoci nejchudším osobám v Unii by měl pokračovat i po roce 2013.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

20. 9. 2012

STANOVISKO Výboru pro rybolov

pro Rozpočtový výbor

o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020

( COM(2011)0398 – C7-0000/2012 – 2011/0177(APP) )

Navrhovatel: João Ferreira

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

Celkové hodnocení

A. zdůrazňuje skrovnost víceletého finančního rámce (VFR) navrženého na období 2014–2020, neboť se jedná o relativní snížení prostředků ve srovnání se současným VFR na období 2007–2013; domnívá se, že krize by neměla být záminkou pro snižování rozpočtu Unie a že je nyní naopak ještě více zapotřebí disponovat solidním, podstatně posíleným rozpočtem, který umožní plnit cíle politiky Evropské unie, jimiž jsou podpora růstu a zaměstnanosti a dodržování zásady hospodářské a sociální soudržnosti v rámci strategie EU 2020; vyzývá proto Radu, aby v tomto smyslu změnila návrh VFR na období 2014–2020 předložený Komisí;

Obecné otázky týkající se odvětví rybolovu

B.  připomíná, že rybolovné zdroje představují veřejný statek zásadního významu pro celosvětové zabezpečení potravin; upozorňuje, že odvětví rybolovu a akvakultury a s nimi spojené činnosti jsou často hlavním zdrojem obživy a udržitelné zaměstnanosti v pobřežních, ostrovních a vzdálených regionech; zdůrazňuje, že reformovaná společná rybářská politika by měla sledovat sociální, hospodářské a environmentální cíle, realizované prostřednictvím řádného zachování a řízení rybolovných zdrojů a boje proti hospodářskému a sociálnímu úpadku, jenž postihuje mnoho pobřežních komunit, přičemž současně je třeba podporovat zaměstnanost, zlepšovat životní podmínky místních obyvatel a věnovat zvláštní zřetel odvětví drobného rybolovu, k čemuž bude po roce 2013 zapotřebí dostatečných finančních zdrojů; uznává, že je třeba posílit koordinaci s politikou soudržnosti;

C. konstatuje, že návrh VFR na období 2014–2020 obsažený ve sdělení Komise s názvem „Rozpočet pro Evropu 2020“ počítá pro rybolov a námořní záležitosti s celkovou orientační dotací ve výši 6,685 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2011 (Evropský námořní a rybářský fond, včetně tržních opatření + dohody o partnerství v odvětví rybolovu + regionální organizace pro řízení rybolovu), což představuje roční průměr ve výši 955 milionů EUR; pro rok 2013, poslední rok současného VFR, činí tato částka 984 milionů EUR; se znepokojením zdůrazňuje, že částky stanovené pro každý jednotlivý rok VFR na období 2014–2020 jsou nižší než částka stanovená na rok 2013 v rámci současného VFR; připomíná, že Parlament ve svém usnesení ze dne 8. června 2011[29] nazvaném „Investování do budoucna: nový víceletý finanční rámec pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu“ požadoval nejméně 5% zvýšení úrovně prostředků přidělených na příští VFR oproti úrovni roku 2013;

D. upozorňuje, že některé cíle navržené Komisí vyžadují větší finanční prostředky a že nebudou-li náležité prostředky poskytnuty, může být splnění těchto cílů ohroženo; připomíná, že k cílům Komise patří zejména napravit rozdíl mezi rybolovem a jinými odvětvími hospodářství, jenž panuje v oblasti inovací, podporovat přechod k odvětví rybolovu s omezeným dopadem, při němž budou odstraněny výměty a snížen dopad rybolovu na mořské ekosystémy, zajistit životaschopnost komunit závislých na pobřežním rybolovu a podporovat diverzifikaci;

E.  zdůrazňuje, že podobně jako odvětví zemědělství je odvětví rybolovu velmi zranitelné vůči krizím; doporučuje proto – po vzoru opatření plánovaných pro odvětví zemědělství – vytvoření konkrétních mechanismů podpory, které bude možné využít v naléhavých případech, jako jsou např. přírodní pohromy, nucená zastavení některých činností z důvodu obnovy populací nebo náhlá omezení přístupu k nezbytným základním vstupům;

F.  znovu potvrzuje, že z důvodu nepravidelnosti rybolovných činností, zapříčiněné řadou faktorů, zejména nepopiratelnými přírodními omezeními, je nutné zachovat pro toto odvětví náležité veřejné financování, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Společenství;

Otázky týkající se strukturálních fondů, zejména Evropského námořního a rybářského fondu (EMFF)

G. domnívá se, že budoucí společný strategický rámec pro prostředky se sdíleným řízením, zejména budoucí Evropský námořní a rybářský fond (EMFF), by měl zohlednit různorodost cílů těchto nástrojů financování; připomíná, že EMFF je odvětvový podpůrný fond, a přidělení prostředků z tohoto fondu nesmí v žádném případě záviset na ekonomickém postavení zeměpisné oblasti, v níž působí příjemce;

H. odmítá možnost zavést či posílit při využívání evropských fondů pravidla makroekonomické podmíněnosti; domnívá se, že země, které se dostanou do největších finančních potíží, a jejichž hospodářství je tudíž nejkřehčí, nelze dvojnásobně penalizovat, neboť mají omezený přístup k finančním prostředkům, jež jsou nezbytné pro jejich oživení a rozvoj, a neboť by se tím zpochybnila zásada soudržnosti;

I.   zdůrazňuje význam EMFF pro období 2014–2020, vzhledem k tomu, že jeho finanční prostředky budou hlavním zdrojem financování budoucí společné rybářské politiky; upozorňuje, že pokud se stanoví nové cíle, politiky a priority, které budou mít dopad na mořské prostředí, musí pro ně být získány odpovídající finanční prostředky; odmítá, aby financování těchto nových cílů, politik a priorit (jako je integrovaná námořní politika) probíhalo na úkor fondů vyžadovaných pro rybářskou politiku;

J.   vyzývá ke zjednodušení přístupu k prostředkům se sdíleným řízením, zejména k EMFF, s cílem zjednodušit práci příjemcům a příslušným vnitrostátním orgánům a podporovat plné využití dostupných finančních prostředků; zastává názor, že je vhodné dávat přednost projektům, které předkládají integrovaná řešení a jsou v co nejširším měřítku výhodné pro všechny pobřežní komunity, spíše než těm, které jsou výhodné pouze pro omezený počet subjektů;

K. vyjadřuje své znepokojení nad tím, že může dojít k odstranění stávajících veřejných nástrojů regulace trhů s produkty rybolovu a akvakultury; v zájmu zaručení lepší výnosnosti sektoru, stability trhů, zlepšení uvádění produktů rybolovu na trh a zvýšení přidané hodnoty rybolovu požaduje posílení společné organizace trhu pro produkty rybolovu a akvakultury, k čemuž ovšem musí být společné organizaci trhu přiděleny nezbytné finanční prostředky;

L.  doporučuje koordinovat stávající nástroje, zejména ve finanční oblasti, s cílem reagovat na konkrétní problémy odvětví drobného rybolovu a pobřežních společenství, jež jsou na něm nejvíce závislá; zdůrazňuje, že zásadním nástrojem pro správné řízení tohoto odvětví je vědecký výzkum v oblasti rybolovu, neboť je nezbytný pro poznání faktorů, které podmiňují vývoj rybolovných zdrojů, pro jejich kvantitativní hodnocení a pro rozvoj modelů, jež umožní předvídat jejich vývoj, ale i pro zlepšení lovných zařízení, plavidel a pracovních a bezpečnostních podmínek rybářů; vyzývá proto k posílení financování rybolovného výzkumu v oblasti životního prostředí a v sociální a hospodářské oblasti;

N. zastává názor, že je nutné zlepšit shromažďování, zpracovávání a dostupnost biologických údajů tak, aby bylo zaručeno, že politika a řízení budou skutečně spočívat na znalostech; považuje proto za nezbytné posílit účast Unie v této oblasti a změnit povolenou maximální míru spolufinancování ze současných 50 % na nejméně 75 %;

O. domnívá se, že období biologického klidu představují důležitý a – jak se ukázalo – účinný prostředek zachování rybolovných zdrojů a nezbytný nástroj udržitelného řízení některých lovišť; uznává, že dodržováním období biologického klidu v určitých kritických stadiích životního cyklu druhů ryb lze dosáhnout toho, aby byl vývoj zdrojů uveden do souladu se zachováním rybolovné činnosti mimo období klidu; požaduje proto, aby byla zavedena možnost finanční kompenzace rybářů v období nečinnosti;

P.  zdůrazňuje, že současný stav rozvoje akvakultury v Evropě vyžaduje posílení výzkumu a vývoje v této oblasti, což umožní plně využívat potenciál tohoto odvětví a současně bojovat proti některým jeho omezením, a tím zároveň přispět k jeho udržitelnosti;

Nejvzdálenější regiony

Q. zdůrazňuje význam odvětví rybolovu v této socioekonomické situaci, v oblasti zaměstnanosti a při podpoře hospodářské a sociální soudržnosti v nejvzdálenějších regionech, jejichž hospodářství čelí trvalým strukturálním omezením a jejichž možnosti hospodářské diverzifikace jsou omezené; požaduje zachování a posílení podpory Společenství poskytované odvětví rybolovu v nejvzdálenějších regionech – zejména pokud jde o program na uhrazení dodatečných nákladů, jež vznikají v důsledku okrajové polohy těchto oblastí – s cílem zajistit odbyt pro určené produkty rybolovu pocházející z některých nejvzdálenějších regionů (rybolov podle programu POSEI); domnívá se v této souvislosti, že tento program by neměl být časově omezený, jelikož okrajová poloha těchto regionů je trvalým faktorem; lituje, že došlo k prudkému snížení celkových finančních prostředků určených v návrhu VFR na období 2014–2020 těmto regionům, přestože počet nejvzdálenějších regionů uznaných Evropskou unií se bude v příštích letech zvyšovat, a požaduje čisté navýšení těchto prostředků;

Návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení

R.  vyzývá k tomu, aby interinstitucionální dohoda zajistila plnou účast Evropského parlamentu na jednáních o mezinárodních dohodách o rybolovu; naléhavě vyzývá, aby se zástupci Evropského parlamentu mohli s ohledem na pravomoci Parlamentu v oblasti dohod o rybolovu účastnit všech fází těchto jednání jako pozorovatelé, a to v pozici rovnocenné pozici zástupců členských států;

Otázky týkající se vnější dimenze společné rybářské politiky

S.  vyjadřuje své znepokojení nad relativní neúčinností dohod o partnerství v oblasti rybolovu, pokud jde o odvětvovou podporu třetích zemí; zdůrazňuje, že v souladu s rozhodnutími Komise jsou prostředky přidělené na odvětvovou podporu v absolutním vyjádření příliš malé na to, aby přinášely očekávané výsledky; domnívá se proto, že je třeba přijmout opatření ke změně této situace a rovněž zlepšit účinnost odvětvové podpory a podporovat absorpci těchto finančních prostředků v třetích zemích.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

24. 9. 2012

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání

pro Rozpočtový výbor

k průběžné zprávě v zájmu dosažení pozitivního výsledku při postupu schvalování víceletého finančního rámce na období 2014–2020 ( 2011/0177(APP) )

( COM(2011)0398 – COM(2012)0388 – 2011/0177(APP) )

Navrhovatel: Morten Løkkegaard

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto návrhy:

–   s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se stanovuje víceletý finanční rámec na období 2014–2020 ( COM(2011)0398 , COM(2012)0388 ),

–   s ohledem na předlohu Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení ( COM(2011)0403 ),

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Rozpočet strategie Evropa 2020“ ( COM(2011)0500 ),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu ( 2010/2211(INI) )[30],

–   s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí „Erasmus pro všechny“ – program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport ( COM(2011)0788 ),

–   s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program kreativní Evropa ( COM(2011)0785 ),

–   s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se na období 2014–2020 zavádí program „Evropa pro občany“ ( COM(2011)0884 ),

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti ze dne 28. března 2012 k právnímu základu návrhu nařízení Rady, kterým se na období 2014–2020 zavádí program „Evropa pro občany“,

–   s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 22. října 2008 nazvané „Partnerství pro komunikaci o Evropě”[31],

–   s ohledem na strategický dokument s názvem „Komunikace o Evropě, pro Evropu a v rámci Evropy“[32],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o Evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě ( 2007/2211(INI) )[33],

A. vzhledem k tomu, že vzdělávání, odborná příprava a mládež jsou klíčovou součástí strategie Evropa 2020 a jejího hlavního cíle, jímž je snížení podílu osob, jež předčasně ukončily školní docházku, na méně než 10 % a zvýšení podílu mladých osob s titulem nebo diplomem nejméně na 40 %;

B.  vzhledem k tomu, že mobilita v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže přispívá k osobnímu rozvoji a k získávání dovedností, jež jsou na trhu práce v EU nezbytné; vzhledem k tomu, že tato mobilita přispívá rovněž k vytváření a udržení pracovních míst a snižování chudoby a má přímý dopad jak na krátkodobý hospodářský vzestup Evropy, tak na její dlouhodobý růst a produktivitu;

C. vzhledem k tomu, že výměny, které umožňuje mobilita v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, napomáhají rozvoji aktivního zapojení občanů do procesu evropské integrace a vytváření soudržnosti;

D. vzhledem k tomu, že evropští ministři zodpovědní za vysokoškolské vzdělávání stanovili v roce 2009 cíl, že by v roce 2020 mělo nejméně 20 % osob, které získají diplom v rámci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, absolvovat část studia či odborné přípravy v zahraničí;

E.  vzhledem k tomu, že evropská kulturní a tvůrčí odvětví výrazně přispívají k šíření kulturní a jazykové rozmanitosti, k vytváření a udržení pracovních míst a celkově k hospodářskému a sociálnímu blahobytu Evropy a mají pozitivní vedlejší účinek na další odvětví, např. cestovní ruch a digitální technologie;

F.  vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví významně přispívají k inovacím v oblasti vědecko-technického a územního rozvoje a tím k dosahování evropských cílů v oblasti růstu;

G. vzhledem k tomu, že audiovizuální odvětví hraje např. při vytváření vysoce kvalifikovaných profesí zaměřených do budoucna a také při ochraně a další podpoře pluralizmu a svobody sdělovacích prostředků zásadní hospodářskou, sociální a politickou roli;

H. vzhledem k tomu, že podle Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů přijaté dne 20. října 2005 má kulturní činnost, statky a služby jak hospodářskou, tak i kulturní povahu, jelikož jsou nositeli identit, hodnot a významů, a nemělo by se s nimi tedy zacházet tak, jako kdyby měly pouze odchodní hodnotu;

I.   vzhledem k tomu, že evropská kultura je velmi rozmanitá a kvalitní a měla by být výrazněji začleněna do evropského diplomatického úsilí;

J.   vzhledem k tomu, že dostupné a kvalitní vzdělávání je klíčovým nástrojem při budování evropského občanství a při řešení problematiky rozšířeného politického extremizmu v celé Evropě;

K. vzhledem k tomu, že větší zapojení občanů má pro Evropskou unii prvořadý význam, a je tudíž nutné vytvořit samostatný program týkající se evropského občanství;

L.  vzhledem k zásadnímu významu strategie EU v oblasti komunikace při vytváření lepších vazeb mezi Unií a jejími občany; vzhledem k tomu, že evropští občané ve stále větší míře využívají sociální média a internet, jež nabízejí příležitost k interaktivnímu a kooperativnímu spojení s politiky;

M. vzhledem k tomu, že nevrcholový sport má zásadní význam z hlediska prosazování fyzické činnosti upevňující zdraví a sociálního začlenění;

Doporučení

Aktuální programy

i)   připomíná, že aktuální programy EU pro vzdělávání, mládež, média a kulturu jsou občanům blízké, dosahují vysoké míry uplatňování, vyznačují se znatelnou působností a vedlejším účinkem, včetně toho, že dosahují značných hospodářských výsledků, a tím, že shromažďují zdroje a prohlubují spolupráci mezi různými odvětvími a zúčastněnými stranami, představují jasný a ukázkový přínos ze strany EU;

ii)  zdůrazňuje, že tyto programy hrají významnou úlohu také při řízení politiky členských států směry dohodnutými na úrovni Společenství a na mezivládní úrovni;

iii) konstatuje, že aktuální program celoživotního vzdělávání ve velké míře přispívá k individuálnímu rozvoji evropských občanů tím, že organizuje programy mobility na úrovni EU a tím zajišťuje maximální součinnost; připomíná, že tento program hraje důležitou roli také při koordinaci a modernizaci vnitrostátních politik vzdělávání a odborné přípravy a příslušných orgánů v rámci členských států;

iv)  připomíná, že po celém světě existuje stále více úspěšných internetových iniciativ v oblasti dálkového vzdělávání; vyzývá k zapojení investic do internetových iniciativ v oblasti dálkového vzdělávání a výuky elektronických dovedností;

v)  zdůrazňuje, že program Mládež v akci posiluje obnovenou Strategii EU pro mládež (2010–2018) a prostřednictvím sociálního začleňování na základě neformálního a informálního vzdělávání a akcí zaměřených na dobrovolnickou oblast a pomocí rozvoje politik týkajících se mládeže na úrovni EU i členských států napomáhá většímu zapojení mládeže na všech úrovních;

vi)  připomíná, že jak program MEDIA, tak program MEDIA Mundus přispívá k podpoře a posilování evropské kinematografické a audiovizuální produkce a ke spolupráci v této oblasti mezi EU a třetími zeměmi a také ke zvyšování konkurenceschopnosti evropského audiovizuálního odvětví; zdůrazňuje, že tyto programy představují významný přínos ze strany EU tím, že podporují distribuci evropských audiovizuálních děl a zvyšují jejich oběh a sledovanost uvnitř i mimo EU;

vii) zdůrazňuje, že cílem programu MEDIA je zachovat a zvýšit evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost a zachovat a rozšiřovat její kinematografické a audiovizuální dědictví tím, že k němu bude mít veřejnost zajištěn přístup;

viii) připomíná, že program Kultura 2007 má výrazný vedlejší hospodářský účinek, hraje v oblasti podpory spolupráce v kulturní sféře jedinečnou roli a napomáhá rozvoji evropské kulturní a jazykové rozmanitosti;

ix)  zdůrazňuje, že spolupráce v oblasti kultury a vzdělávání v rámci diplomatického úsilí EU povede rovněž k výrazným pozitivním vedlejším hospodářským i jiným účinkům;

x)  připomíná, že aktuální program Evropa pro občany zapojuje do svých projektů více než milion občanů ročně, významně přispívá k rozvoji aktivního občanství a dobrovolnické práce a napomáhá tomu, aby si veřejnost uvědomila význam evropských hodnot, jako je solidarita, zákaz diskriminace a kulturní rozmanitost; poukazuje na to, že navrhovaný nový program představuje přínos tím, že Unii přibližuje občanům a vede k přeshraniční diskuzi;

Návrh Komise k programu „Erasmus pro všechny“

xi)  konstatuje, že návrh Komise slučuje v souladu s novými úkoly Unie v dané oblasti stávající program celoživotního vzdělávání a program Mládež v akci a obsahuje také samostatnou kapitolu věnovanou sportu; vzhledem k ambicím a záběru tohoto nového programu považuje navržený finanční rámec ve výši 17 299 000 000 EUR za naprosté minimum; zdůrazňuje také, že velmi omezená částka určená pro všechna příslušná odvětví, zejména sport, nemůže být snížena, aniž by byla ohrožena účinnost daných politik;

xii) poukazuje na to, že návrh Komise nezohledňuje veškeré cílové skupiny a opatření stávajících programů, např. mobilita dospělých by již neměla samostatnou rozpočtovou položku; kromě toho konstatuje, že pokud jde o vysokoškolské vzdělávání, vyžaduje záměr Komise vyloučit doktorandy programu Erasmus Mundus z cílové skupiny programu Erasmus pro všechny a přesunout financování jejich mobility do programu „Horizont 2020“ bedlivé sledování, neboť tento plán by mohl oslabit vztah mezi výzkumem a vysokoškolským studiem (jehož nezbytnost neustále potvrzuje boloňský proces) a ohrozit strategie zakládání příslušných partnerství, které již tři roky podporuje program Erasmus Mundus, a navíc by se mohlo stát, že nebude brát v úvahu vzdělávací rozměr doktorského studia programu Erasmus Mundus a že toto studium se omezí na aplikovaný výzkum;

xiii) důrazně doporučuje, aby byly částky přidělené pro jednotlivá odvětví vzdělávání, tj. školní vzdělávání, učňovské a odborné vzdělávání, vyšší vzdělávání a vzdělávání dospělých, a pro mládež, jak je uvedeno v důvodové zprávě k návrhu, začleněny do právního základu, aby tím byla zajištěna jejich právní závaznost a aby byly předmětem rozhodnutí rozpočtového orgánu; vyjadřuje znepokojení nad tím, že minimální vyčleněné částky, tak jak jsou navrženy, představují pouze 56 % celkového rozpočtu; zdůrazňuje, že je nutné tyto částky zvýšit, aby bylo zajištěno spolehlivé financování různých odvětví; doporučuje také, aby Parlament na základě hodnotící zprávy Komise provedl v polovině období přehodnocení přidělených finančních částek;

xiv) poukazuje na současnou alarmující výši nezaměstnanosti mládeže a se znepokojením konstatuje, že politika péče o mládež není v návrhu Komise dostatečně zřejmá; zdůrazňuje potřebu vytvořit pro oblast mládeže samostatnou kapitolu a samostatnou rozpočtovou položku;

xv) bere na vědomí, že do návrhu programu Erasmus pro všechny bylo začleněno financování mobility na magisterské úrovni; zdůrazňuje, že by toto financování nemělo nahradit již zavedený systém grantů, a poukazuje na to, že aby byl tento systém sociálně únosný, je zejména v době krize nutné zavést hranice financování, které by závisely na příjmech;

xvi) zdůrazňuje, že do návrhu je nutné zahrnout pevné odhodlání dosáhnout sociálního začlenění prostřednictvím zajištění rovného přístupu k mobilitě po dobu celého vzdělávacího procesu a procesu odborné přípravy na všech úrovních; v tomto ohledu poukazuje na význam využívání příležitostí podle možností každého jednotlivce, zejména v případě studentů s nižším příjmem;

xvii) konstatuje, že evropská záruka pro mladé lidi by s přiměřenou podporou mohla po roce 2014 přinést významné hospodářské výsledky;

xviii) konstatuje, že program EU pro financování sportu může navázat na zkušenosti s přípravnými opatřeními v oblasti rozvoje evropského rozměru v oblasti sportu, jak stanovuje článek 165 Lisabonské smlouvy, zejména s ohledem na sociální začlenění;

Návrh Komise k programu „Kreativní Evropa“

xix) konstatuje, že Komise má v plánu sloučit stávající programy MEDIA, MEDIA Mundus a Kultura 2007; zdůrazňuje však, že toto sloučení může ohrozit stávající úspěch v rámci dotyčných oblastí; poukazuje na to, že je v zájmu transparentnosti a zřetelnosti důležité, aby pro složku MEDIA, složku Kultura a složku přesahující několik odvětví byly v rámci rozpočtu přiděleny samostatné částky a vytvořeny samostatné rozpočtové položky;

xx) konstatuje, že Komise počítá s rozpočtem 1 801 000 000 EUR; považuje tuto částku za naprosté minimum k zajištění řádného fungování navrženého nového víceletého programu; zdůrazňuje, že pro program Kultura a MEDIA byly vyčleněny již tak velmi omezené finanční prostředky, které nemohou být dále kráceny, aniž by to ohrozilo účinnost těchto programů;

xxi) poukazuje na to, že plánované orientační přidělené částky na složku MEDIA, složku Kultura a složku přesahující několik odvětví nejsou stanoveny v právním základu, ale pouze v důvodové zprávě k danému návrhu; zdůrazňuje, že jasné rozdělení mezi složkami musí být včleněno do právního základu, aby tím byla zajištěna jejich právní závaznost a aby byly předmětem rozhodnutí rozpočtového orgánu;

xxii) zdůrazňuje, že výsledkem momentálních nulových nebo zanedbatelných investic do kultury v mnoha programech a okruzích rozpočtu Evropské unie je nutnost vyhnout se plýtvání potenciálem, kterým odvětví kultury disponuje ve smyslu vytváření inovací, což může znamenat ztrátu příležitosti k podpoře inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění;

xxiii) potvrzuje, že v průběhu akcí zahájených v rámci programu Kreativní Evropa bude nutné sledovat cíle a výsledky, které by v souladu s dvojí povahou této oblasti zohlednily nejen ekonomické, ale i sociální a kulturní faktory;

xxiv) vítá myšlenku finančního nástroje, který by řešil problém obtížného přístupu subjektů kulturních a tvůrčích odvětví k úvěrům, a doporučuje, aby záruky poskytované finančním zprostředkovatelům pomocí tohoto nástroje byly doplněny o předem stanovená vyrovnaná portfolia a aby zaručily rovný přístup všech členských států a všech druhů subjektů, ať už ziskových či neziskových, a transparentní a kontrolované řízení;

Návrh Komise k programu „Evropa pro občany“

xxv) konstatuje, že navržený finanční rámec pro provádění tohoto programu činí 229 000 000 EUR, což představuje v porovnání s rozpočtem na stávající program velmi omezené navýšení finančních prostředků; zdůrazňuje, že tato částka je naprostým minimem k zajištění řádného fungování navrženého programu;

xxvi) se znepokojením konstatuje, že ani v návrhu, ani v jeho přílohách nejsou stanoveny orientační přidělené částky na každou složku; zdůrazňuje, že tyto přidělené částky musejí být začleněny do právního základu, aby se staly předmětem rozhodnutí rozpočtového orgánu;

xxvii) poukazuje na to, že finanční rámec pro nový program by měl být ve stejné míře přístupný pro všechny zúčastněné skupiny;

xxviii) důrazně doporučuje přiznat rozpočtovou prioritu snadno dostupným projektům a projektům malého rozsahu, jež by byly co nejblíže občanům;

xxix) důrazně trvá na tom, že by se návrh Komise týkající se programu „Evropa pro občany“ měl přijímat postupem spolurozhodování;

Obecné připomínky

xxx) zdůrazňuje význam flexibilního vynakládání prostředků v rámci víceletého finančního rámce a podotýká, že existence malých okruhů, jako je aktuální okruh 3b, brání přerozdělování zdrojů mezi jednotlivými programy; naléhavě vyzývá k tomu, aby se tyto malé okruhy či podokruhy v příštím VFR nevyskytovaly;

xxxi) připomíná, že investice Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj do vzdělávání a odborné přípravy by měly v letech 2007–2013 představovat více než 72 mld. eur a do výzkumu a inovací 60 mld. eur; má za to, že existují možnosti financování kulturní činnosti v rámci několika programů Unie, např. prostřednictvím strukturálních fondů či nástrojů pro vnější činnost; zdůrazňuje proto význam maximálního využití součinnosti a multiplikačního účinku mezi jednotlivými částmi rozpočtu, zejména mezi strukturálními politikami na straně jedné a politikami vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a kultury na straně druhé;

xxxii) požaduje, aby se zajistilo, aby bylo mobilitu dospělých, kteří se vzdělávají (včetně osob na trhu práce a zájemců o studium z řad dospělých), možné financovat ze strukturálních fondů, a aby bylo toto financování dostupnější;

xxxiii) doporučuje zlepšit v rámci příštího návrhu víceletého finančního rámce dostupnost příležitostí pro občany a zúčastněné strany; v tomto ohledu považuje za důležité zjednodušit administrativní a finanční zátěž související s programy EU;

xxxiv) domnívá se, že nevládní organizace hrají při dosahování cílů stanovených v příštím VFR významnou roli, a důrazně doporučuje, aby byla uznána jejich úloha jako klíčových hráčů v rámci evropského občanského dialogu a aby jim byla zejména v období krize poskytnuta náležitá administrativní a finanční podpora;

xxxv) zdůrazňuje význam evropského nástroje sousedství pro podporu mobility a občanské společnosti v zemích zahrnutých do evropské politiky sousedství; v této souvislosti připomíná, že je třeba zachovat rovnováhu při rozdělování finančních prostředků mezi jižní a východní rozměr evropské politiky sousedství;

xxxvi) připomíná, že evropští občané využívají sociální média a internet stále více jako zdroj zpravodajství a kulturního obsahu i jako příležitost k interaktivnímu a kooperativními spojení s politiky; vyzývá orgány EU, aby využívaly sociální média a další internetové nástroje a aktivněji vstupovali do kontaktu s občany, například prostřednictvím využívání programů, jako je Sharing Europe; vyzývá orgány EU, aby dávaly k dispozici více informací o veřejném sektoru za účelem jejich dalšího využití;

xxxvii) důrazně doporučuje, aby byl oblasti komunikace přidělen vlastní právní základ a aby byly zvýšeny jak závazky, tak platby vyčleněné na činnost v rámci politik v oblasti komunikace, aby bylo možné co nejoptimálněji zahájit dialog s občany.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

18. 9. 2012

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti

pro Rozpočtový výbor

k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020

( COM(2011)0398 – 2011/0177(APP) )

Navrhovatelka: Dagmar Roth-Behrendt

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto návrhy:

Spravedlnost

1. za nejvyšší prioritu považuje vypracování jednoduchých, jasných a snadno  srozumitelných právních předpisů s cílem zajistit vysokou úroveň transparentnosti   evropských právních předpisů a zaručit jejich účinné uplatňování; v tomto ohledu   zdůrazňuje, že je třeba podpořit další vývoj evropského prostoru práva poskytnutím   přiměřených finančních prostředků, a to s cílem poskytnout občanům normy platné

  v celé EU, základní úroveň spravedlnosti, nediskriminační zacházení a možnost   svobodně vykonávat svá práva na celém území Evropy;

2.  považuje za zásadní, aby EU financovala prostřednictvím smysluplného přidělování prostředků řadu finančních programů zacílených na podporu legislativy EU a politiky v oblasti spravedlnosti, a zaměřila se přitom na přeshraniční otázky, které lze vhodně řešit pouze koordinovanými kroky na úrovni EU;

3.  zdůrazňuje, že snazší dosažení plného přístupu ke spravedlnosti, důkladné justiční vzdělávání a efektivní soudní spolupráce v občanských a trestních věcech by mohly být dále zajištěny navýšením navržených prostředků pro program Spravedlnost 2014–2020, a požaduje 5% zvýšení jeho finančního rámce;

Správní náklady

4.  souhlasí s názorem Komise, že je zapotřebí racionalizovat administrativní výdaje; zdůrazňuje však, že je důležité nastolit rovnováhu mezi dalšími úsporami a potřebou zajistit, aby orgány a instituce vykonávaly své úkoly v souladu se svými povinnostmi a pravomocemi vyplývajícími ze Smluv, s přihlédnutím k obtížně řešitelným výzvám současné hospodářské krize;

5.  v této souvislosti podotýká, že 80 % úspor, které Komise plánuje, pochází z navrhovaného 5% snížení počtu zaměstnanců; zásadně nesouhlasí s prováděním lineárního snižování stavu zaměstnanců ve všech orgánech, institucích a agenturách, jelikož jejich úkoly i odpovědnost se podle Smluv podstatně liší; zdůrazňuje, že by mělo být ponecháno na jejich rozhodnutí, na kterých místech a jaká snížení lze provést tak, aby tím nebylo dotčeno jejich řádné fungování;

6.  připomíná, že v roce 2004 prošla evropská veřejná služba hloubkovou reformou, v jejímž důsledku již byly ušetřeny 3 miliardy eur, a do roku 2020 bude díky této reformě ušetřeno dalších přibližně 5 miliard eur z rozpočtu EU; konstatuje, že správní výdaje EU představují pouze 5,8 % víceletého finančního rámce (VFR) na období 2007–2013, který sám představuje přibližně 1 % HND EU;

7.  uznává skutečnost, že rozpočtové orgány musí vzít v potaz ekonomický a sociální kontext, který se bude v příštím VFR lišit, avšak klade důraz na to, že mnohem více než kdy předtím EU potřebuje efektivní veřejnou službu s vysoce kvalifikovanými a mnohojazyčnými zaměstnanci, kteří budou rekrutováni z řad občanů členských států v co nejširším geografickém měřítku a při řádném zohlednění genderové rovnováhy; podotýká, že zaměstnanci musí být nezávislí, splňovat vysoké profesní standardy a musí být ochotni odejít ze své země původu; kromě toho jim musí být poskytnuty prostředky k tomu, aby mohli vykonávat své povinnosti co nejúčinnějším a nejloajálnějším způsobem;

8.  postaví se rozhodně proti každému opatření, které porušuje právní status úředníků s ohledem na základní práva, obecné zásady práva Unie a zásadu sociální spravedlnosti a které by ohrozilo řádné fungování administrativy EU při plnění jejího úkolu sloužit Unii a jejím občanům.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

20. 9. 2012

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

pro Rozpočtový výbor

o průběžné zprávě v zájmu dosažení pozitivního výsledku při postupu schvalování víceletého finančního rámce na období 2014–2020

( COM(2011)0398 – 2011/0177(APP) )

Navrhovatelka: Monika Hohlmeier

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že byla změněna struktura okruhu 3 „Bezpečnost a občanství“; domnívá se, že začlenění potravinové bezpečnosti, Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, Odrůdového úřadu Společenství a Evropské agentury pro léčivé přípravky do nově vytvořeného okruhu 3 je sporné a neodráží všeobecný cíl, který si tento okruh klade; navrhuje, aby v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 8. června 2011 nazvaném „Investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu“[34] byl název okruhu změněn na „Občanství, svoboda, bezpečnost a právo“;

2.  je toho názoru, že celková částka přidělená na prostor svobody, bezpečnosti a práva dostatečně neodpovídá posílení, k němuž došlo v této oblasti v důsledku přijetí Lisabonské smlouvy, ani rostoucímu množství úkolů a výzev;

3.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit účinné využívání a řádnou správu finančních prostředků, aby nedocházelo k tomu, že členské státy budou sledovat vlastní vnitrostátní zájmy;

4.  zdůrazňuje, že při zjednodušení struktur financování za současného zajištění flexibility musí být zachována předvídatelnost a spolehlivost a že je nutné zajistit adekvátní podíl pro každý z cílů konkrétních finančních prostředků;

5.  zdůrazňuje, že je nutné, aby financované činnosti vytvářely evropskou přidanou hodnotu a aby v rámci všech fondů a programů byla dostatečná rovnováha mezi politickými cíli;

6.  vítá skutečnost, že díky vytvoření Azylového a migračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost došlo ke zjednodušení struktur financování, čemuž napomohla také všeobecně použitelná pravidla týkající se programování, správy, kontroly a hlášení, avšak pouze za předpokladu, že mezi jednotlivými prioritami v rámci fondů bude zachována rovnováha; poukazuje na to, že zjednodušením nástrojů v oblasti vnitřních věcí se sníží počet právních základů a jejich prováděcích pravidel, což všem zúčastněným stranám umožní lepší pochopení těchto pravidel;

7.  domnívá se, že spravedlivý podíl finančních zdrojů by měl být přidělen v rámci Azylového a migračního fondu především na podporu cílů stávajícího Uprchlického fondu a Fondu pro integraci; bere na vědomí zvláštní důraz kladený na opatření pro znovuusídlení a vnitřní přesídlení; zdůrazňuje, že je nutné, aby financované činnosti vytvářely evropskou přidanou hodnotu a aby byla dostatečná rovnováha mezi politickými cíli;

8.  opakuje, že jsou již naplánovány nové prvky jako systém jmenné evidence cestujících (PNR) v EU nebo balíček týkající se „inteligentních hranic“; je toho názoru, že Fond vnitřní bezpečnosti by měl mít dostatečné finanční zdroje, aby mohl plnit své cíle, a také zdůrazňuje, že jeho veškerá činnost musí být v naprostém souladu s Listinou základních práv; žádá, aby byly vyčleněny finanční prostředky na vytvoření hraničních kontrol, které dbají na potřebu ochrany osob a plně respektují základní práva migrantů;

9.  zdůrazňuje, že je třeba využívat prostředky z Fondu pro vnitřní bezpečnost k posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva a k zajištění koordinace mezi členskými státy, co se týče zavedení jednotného a vysoce kvalitního systému kontrol na vnějších hranicích; dále se domnívá, že investice do infrastruktury, vybavení, dopravních prostředků a informačních systémů by dále měly přispívat k plnění společných norem bezpečnosti a ke zvýšení účinnosti společných operací koordinovaných agenturou Frontex;

10. zdůrazňuje, že program Spravedlnost je financován dostatečně; vyzdvihuje nutnost patřičné rovnováhy mezi finančními prostředky přidělenými na různé účely;

11. domnívá se, že práva dětí a snahy v oblasti ochrany dětí je třeba zviditelnit v konkrétních finančních položkách, aby bylo možné vyhledávat a sledovat přidělení prostředků a zhodnotit jejich účinnost;

12. vítá návrh programu Práva a občanství; zdůrazňuje, že zjednodušení struktur financování by nemělo mít za následek snížení úrovně finančních zdrojů ve srovnání s výší prostředků dostupných v rámci stávajících programů na období 2007–2013, a z toho důvodu nesouhlasí s návrhem Komise na omezení financování; požaduje navýšený rozpočet na podporu a ochranu základních práv a boj proti rasismu, xenofobii a všem formám diskriminace, zejména v situaci, kdy jsme v Evropě svědky stále větší nesnášenlivosti a sociálních nepokojů v důsledku současné finanční krize;

13. ostře nesouhlasí se statickým přístupem k financování agentur působících v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva, který žádným způsobem neodráží nárůst úkolů ani jejich pozastavení;

14. domnívá se, že zejména rozpočet agentury Frontex, Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) a Evropského policejního úřadu (Europol) neodpovídá stále vzrůstajícímu množství jejich úkolů; poukazuje v této souvislosti na nedávno změněný mandát agentury Frontex, začátek působení EASO a jeho předpokládané činnosti a na zřízení Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě v rámci Europolu;

15. zdůrazňuje, že je třeba řádně vyhodnotit stávající opatření a že před vytvořením nových legislativních návrhů je naprosto nezbytné řádně posoudit dopady.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

9. 10. 2012

STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti

pro Rozpočtový výbor

k průběžné zprávě v zájmu dosažení kladného výsledku postupu schvalování víceletého finančního rámce na období 2014–2020

( COM(2011)0398 – COM(2012)0388 – 2011/0177(APP) )

Navrhovatel: Rafał Trzaskowski

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh průběžné zprávy

Návrh usnesení

Bod odůvodnění D

Pozměňovací návrh   2

Návrh průběžné zprávy

Návrh usnesení

Bod odůvodnění J

Pozměňovací návrh   3

Návrh průběžné zprávy

Návrh usnesení

Bod 7

Pozměňovací návrh   4

Návrh průběžné zprávy

Návrh usnesení

Bod 8

Pozměňovací návrh   5

Návrh průběžné zprávy

Návrh usnesení

Bod 22

Pozměňovací návrh   6

Návrh průběžné zprávy

Návrh usnesení

Bod 24

Pozměňovací návrh   7

Návrh průběžné zprávy

Návrh usnesení

Bod 26

Pozměňovací návrh   8

Návrh průběžné zprávy

Návrh usnesení

Bod 62

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

20. 9. 2012

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví

pro Rozpočtový výbor

k průběžné zprávě v zájmu dosažení pozitivního výsledku při postupu schvalování víceletého finančního rámce na období 2014–2020

( COM(2011)0398 – 2011/0177(APP) )

Navrhovatelka: Inês Cristina Zuber

Mod

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto návrhy:

Právní východiska a/nebo body odůvodnění

–       s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–       s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

A.     vzhledem k tomu, že Komise sice svým přístupem k různým aspektům rovnosti pohlaví v příštím VFR usiluje o flexibilnější řešení výzev, které stojí před ženami, ale vzhledem k tomu, že na tyto účely nebyly vyčleněny konkrétní prostředky, hrozí, že dojde ke snížení financování v porovnání se stávajícím VFR;

B.     vzhledem k tomu, že strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015 uvádí, že příští VFR podpoří provádění opatření plánovaných v této strategii;

C.     vzhledem k tomu, že stávající návrh VFR na období 2014–2020 nezohledňuje skutečnost, že je nutné zvýšit investice do rovnosti pohlaví a práv žen, což je mimo jiné nezbytná reakce na současnou hospodářskou a finanční krizi;

Doporučení

i)       zdůrazňuje, že začleňování rovnosti pohlaví do různých politik musí jít ruku v ruce s přidělováním konkrétních zdrojů, a že konkrétní příděly finančních prostředků tedy nelze nahradit horizontálními cíli; žádá dvojí přístup, který zajistí účinnost a předvídatelnost a bude pravidlem všech klíčových nástrojů financování; zdůrazňuje, že v průběhu následujícího programového období je třeba výrazněji a účinněji integrovat politiky v oblasti rovnosti pohlaví a nástroje k prosazování této rovnosti,

ii)      vyzývá Komisi a Radu, aby ve VFR 2014–2020 sestavovaly rozpočty s ohledem na rovnost pohlaví; zdůrazňuje, že součástí nařízení o VFR by měly být pokyny Komisi, aby v rozpočtovém procesu EU a při používání různých nástrojů financování sestavovala rozpočty s ohledem na rovnost pohlaví;

iii)     poukazuje na to, že VFR by měl poskytnout analýzu svých rozpočtových priorit z hlediska rovnosti pohlaví a také podrobné informace o každém poskytnutí prostředků z rozpočtu na politiky a programy týkající se rovnosti pohlaví;

iv)     zdůrazňuje, že je třeba zvýšit financování činností v oblasti rovnosti pohlaví, které jsou zaměřeny na zaměstnanost a růst, s cílem vyřešit horizontální a vertikální segregaci pohlaví a bojovat proti rozdílům v platech a důchodech žen a mužů a rostoucí chudobě žen, jakož i činností zaměřených na práva a demokracii; vyzývá Komisi a Radu, aby určily rovnost pohlaví jako konkrétní cíl programu Práva a občanství a aby zachovaly program Daphne jako samostatný podokruh tohoto programu;

v)      vyzývá Komisi a Radu, aby cíle stanovené pro rovnost pohlaví zahrnuly do nařízení o strukturálních fondech a do klíčových programů financování EU (zdraví a životní prostředí, vzdělávání, mládež, hospodářství atd.) a aby pro ně vyčlenily finanční prostředky; hájí strategičtější využívání ESF za účelem podpory rovnosti žen a mužů, lepšího přístupu a opětovného začleňování na trh práce a boje proti nezaměstnanosti, chudobě, sociálnímu vyloučení a všem formám diskriminace; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova navrhla aktivní opatření na podporu zaměstnanosti žen ve venkovských oblastech;

vi)     vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, aby byly pro Evropský institut pro rovnost žen a mužů i nadále vyčleněny stejné finanční prostředky, má-li tento institut zahájit plný provoz a členským státům a rotujícím předsednictvím Rady Evropské unie poskytovat statistické a výzkumné údaje o politice rovnosti pohlaví v EU;

vii)    zdůrazňuje, že strategie Komise pro rovnost žen a mužů 2010–2015, strategie pro následujících pět let po roce 2015 a výroční zprávy o rovnosti pohlaví by měly posloužit k základnímu vymezení oblastí cílených výdajů a způsobů jejich uskutečňování, zejména s ohledem na vysoké riziko chudoby a sociálního vyloučení nejvíce zranitelných kategorií, jako jsou starší ženy a svobodné matky;

viii) konstatuje, že budou-li vytvořeny rozsáhlé programy financování, nebudou moci menší nevládní organizace, včetně ženských organizací, využívat projektových grantů EU, což znemožní, aby svým jedinečným způsobem přispěly ke zlepšení kvality politik a právních předpisů v oblasti rovnosti pohlaví; žádá, aby vedle větších grantů nadále existovaly menší granty, má-li se zajistit, aby k prostředkům EU měly i v budoucnu přístup menší nevládní organizace;

ix)     vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, aby veškeré rozpočtové prostředky přidělené v rámci VFR 2014–2020 respektovaly zásadu rovnosti pohlaví a podporovaly zohledňování otázky rovnosti pohlaví ve všech politikách Unie;

x)      zdůrazňuje, že rovnost pohlaví musí být mnohem jasněji uváděna jako cíl a že ve všech vnějších činnostech a programech EU na ni musí být vyčleněny finanční prostředky.

xi)     zdůrazňuje význam sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví jako nástroje řádné správy, který má zlepšit efektivitu a spravedlnost a řádné sledování toho, jak přidělování prostředků z rozpočtu ovlivňuje hospodářské a sociální příležitosti žen a mužů, a význam flexibilní restrukturalizace prostředků, které mají negativní dopad na dosažení rovnosti pohlaví; je přesvědčen o tom, že důkladná analýza problematiky rovnosti pohlaví v procesu přípravy rozpočtu EU zlepší zaměření zdrojů tak, aby byla posílena rovnost a sociální soudržnost.

Změny

Pozměňovací návrh   1

Pozměněný návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Pozměňovací návrh   2

Pozměněný návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020

Čl. 12 – odst. 1

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU