Dokument ze zasedání

 

A7-0327/2012

15. 10. 2012

*

ZPRÁVA

o návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti

( COM(2011)0841 – C7‑0014/2012 – 2011/0414(CNS) )

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodaj: Holger Krahmer

 

PR_CNS_art55am

 

 

Vysvětlivky

       *     Postup konzultací

   ***     Postup souhlasu

  ***I     Řádný legislativní postup (první čtení)

 ***II     Řádný legislativní postup (druhé čtení)

  ***III     Řádný legislativní postup (třetí čtení)

 

(Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu.)

 

 

 

 

 

Pozměňovací návrhy k návrhu aktu

V pozměňovacích návrzích Parlamentu je pozměněný text zvýrazněn tučnou kurzivou. Zvýraznění normální kurzivou je upozorněním pro technická oddělení a označuje části návrhu aktu, u nichž je navržena oprava, a má sloužit k usnadnění vypracování konečného znění (např. zjevné chyby nebo vynechání textu v některé jazykové verzi). Tyto navržené opravy podléhají dohodě příslušných oddělení.

 

V záhlaví každého pozměňovacího návrhu k existujícímu aktu, který má být návrhem aktu pozměněn, je na třetím řádku uveden existující akt a na čtvrtém řádku ustanovení existujícího aktu, kterého se pozměňovací návrh týká. Převzaté části ustanovení existujícího aktu, které Parlament hodlá změnit, zatímco návrh aktu tento úsek nezměnil, jsou označeny tučně. Případné vypuštění takovýchto úseků se označuje [...].

 

 

 

OBSAH

Strana

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...........................5

STANOVISKO Rozpočtového výboru.......................................................................25

POSTUP...................................................................................................................................34

 

 

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti

( COM(2011)0841 – C7‑0014/2012 – 2011/0414(CNS) )

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě ( COM(2011)0841 ),

–   s ohledem na článek 203 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0014/2012),

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Rozpočtového výboru ( A7-0327/2012 ),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  upozorňuje na to, že finanční krytí uvedené v legislativním návrhu je pro zákonodárný orgán pouze orientačním údajem a bude je možné přesně stanovit teprve poté, co bude dosaženo dohody ohledně návrhu nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období let 2014–2020;

3.  připomíná své usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu[1];

4.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii změnila odpovídajícím způsobem;

5.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

6.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

7.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

 

Pozměňovací návrh   1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a) Toto nařízení by mělo stanovit pro celou dobu trvání nástroje finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu [] interinstitucionální dohody ze dne XX/201Z mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení.

 

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1b) Lepší vynakládání a kvalita výdajů by měly být hlavními zásadami pro plnění cílů tohoto nástroje a současně je nutné zajistit optimální využívání finančních zdrojů.

 

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1c) Je důležité zajistit řádné finanční řízení tohoto nástroje a jeho uplatňování co nejúčinnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem a zároveň poskytnout právní jistotu a zajistit dostupnost tohoto nástroje pro všechny účastníky.

 

 

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Havárie v Černobylu v roce 1986 zdůraznila celosvětový význam jaderné bezpečnosti. Havárie ve Fukušimě-Daiiči v roce 2011 jen potvrdila, že je nutné i nadále pokračovat v úsilí o zlepšení jaderné bezpečnosti tak, aby byly splněny přísnější možné normy. Aby bylo možné vytvořit bezpečnostní podmínky nezbytné k tomu, aby byla odstraněny rizika pro život a zdraví obyvatelstva, mělo by mít Evropské společenství pro atomovou energii (dále jen „Společenství“) možnost podporovat jadernou bezpečnost ve třetích zemích.

(3) Havárie v Černobylu v roce 1986 zdůraznila celosvětový význam jaderné bezpečnosti. Havárie ve Fukušimě-Daiiči v roce 2011 jen potvrdila, že jaderná rizika jsou vlastní každému reaktoru a že je proto třeba i nadále pokračovat v úsilí o zlepšení jaderné bezpečnosti tak, aby byly dosaženy nejpřísnější normy odrážející nejmodernější postupy, zejména co se týče řízení a regulační nezávislosti. Dokud jsou stávající jaderné elektrárny v provozu a dokud se stavějí nové, cílem tohoto nástroje by mělo být zajištění toho, aby úroveň jederné bezpečnosti v zemích, jimž EU pomáhá, odpovídala evropským bezpečnostním normám, aby byly tyto normy dodržovány a aby hlavní prioritou byla podpora nezávislých dozorčích orgánů. Aby bylo možné vytvořit bezpečnostní podmínky nezbytné k tomu, aby byla odstraněny rizika pro život a zdraví obyvatelstva, mělo by mít Evropské společenství pro atomovou energii (dále jen „Společenství“) možnost podporovat jadernou bezpečnost ve třetích zemích.

 

 

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) Sama Evropská unie jednáním se svými členskými státy v rámci společných politik, má nezbytnou kapacitu k tomu, aby reagovala na globální výzvy, a je rovněž v ideální pozici k tomu, aby koordinovala spolupráci se třetími zeměmi.

(4) Mnoho zemí na celém světě zvažuje nebo plánuje vybudování jaderných elektráren, což s sebou nese širokou škálu problémů a vyžaduje vytvoření odpovídající kultury jaderné bezpečnosti a systémů řízení. Je třeba nalézt způsoby, jak zlepšit bezpečnost a zabezpečení jaderných elektráren, které se budují v blízkosti hranic Unie, zejména v případech nedostatečné politické spolupráce s Unií. V tomto ohledu by měly být ve všech členských státech a příslušných třetích zemích provedeny zátěžové zkoušky s cílem odhalit potenciální rizika pro bezpečnost a okamžitě uplatněna nutná opatření na jejich nápravu. Díky jednání se svými členskými státy v rámci společných politik a spolupráci s mezinárodními a regionálními organizacemi má Evropská unie příhodné postavení k tomu, aby reagovala na globální výzvy a koordinovala spolupráci se třetími zeměmi. Je třeba upřednostnit zajištění podpory ze strany nezávislých dozorčích orgánů a podporu příslušných orgánů dozoru a vícestranných regionálních a mezinárodních struktur, které mohou posílit důvěru a uplatňování norem pomocí mechanismu vzájemného hodnocení. V tomto ohledu by měl být Evropský parlament v souladu s touto směrnicí Komisí pravidelně informován ohledně plánů třetích zemí v oblasti jaderné bezpečnosti.

 

Pozměňovací návrh  6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Aby se zachovalo a podpořilo trvalé zdokonalování jaderné bezpečnosti a dozoru nad ní, přijala Rada Evropské unie dne 25. června 2009 směrnici 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství v oblasti jaderné bezpečnosti jaderných zařízení. Rada rovněž přijala směrnici 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Tyto směrnice a přísné normy v oblasti jaderné bezpečnosti a nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady zavedené v Unii představují názorné příklady, které mohou motivovat třetí země k tomu, aby přijaly podobně přísné normy.

(6) Aby se zachovalo a podpořilo trvalé zdokonalování jaderné bezpečnosti a dozoru nad ní, přijala Rada Evropské unie dne 25. června 2009 směrnici 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství v oblasti jaderné bezpečnosti jaderných zařízení. Ve sdělení Komise ze dne 4. října 2012 o komplexních posouzeních rizik a bezpečnosti („zátěžových testech“) jaderných elektráren v Evropské unii a souvisejících činností se zdůrazňuje potřeba posílit tento rámec. Rada rovněž přijala směrnici 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Tyto směrnice a přísné normy v oblasti jaderné bezpečnosti a nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady zavedené v Unii představují názorné příklady, které mohou motivovat třetí země k tomu, aby přijaly podobně přísné normy, ale jsou důvěryhodné jen v případě, že jsou náležitě provedeny ve všech členských státech.

 

Pozměňovací návrh  7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) Je zvláště zapotřebí, aby Společenství i nadále usilovalo o uplatňování účinného dozoru nad jadernými materiály ve třetích zemích, a to na základě svých vlastních činností v oblasti dozoru v rámci Unie.

(10) Je zvláště zapotřebí, aby Společenství i nadále usilovalo o uplatňování účinného dozoru nad jadernými materiály ve třetích zemích, a to na základě svých vlastních činností v oblasti dozoru v rámci Unie. Využívání práce odborníků z Unie při pomoci třetím zemím v oblasti jaderné energie je důležité i pro zachování vysoké úrovně odborných poznatků v Unii.

 

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a) Nový rámcový program pro výzkum a Inovace na období 2014–2020 („Horizont 2020“) a výzkumný a školicí program Evropského společenství pro atomovou energii (2014–2018) doplňující Horizont 2020 věnuje zvláštní pozornost mezinárodní spolupráci a vztahům Unie se třetími zeměmi. V této souvislosti by se měla věnovat zvláštní pozornost rozvoji lidských zdrojů.

 

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12b) Měla by být zajišťována soudržnost, koordinovanost a doplňkovost pomoci Unie v oblasti jaderné bezpečnosti prostřednictvím individuálního úsilí členských států a dalších mezinárodních, regionálních a místních organizací s cílem vyhnout se překrývání činností a dvojímu financování.

 

 

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Článek 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 1

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Předmět a oblast působnosti

Evropská unie financuje opatření podporující prosazování vysoké úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a provádění účinného a efektivního dozoru nad jaderným materiálem ve třetích zemích v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

Evropská unie financuje opatření podporující prosazování vysoké úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a provádění účinného a efektivního dozoru nad jaderným materiálem ve třetích zemích v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Tím bude zajištěno, že tento jaderný materiál bude používán pouze pro civilní účely, k nimž je zamýšlen.

1. Sledovány jsou následující specifické cíle:

1. Sledovány jsou následující specifické cíle:

a) podpora účinné kultury jaderné bezpečnosti a uplatňování nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti a radiační ochrany;

a) podpora účinné kultury a účinného řízení jaderné bezpečnosti a uplatňování nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti a radiační ochrany;

b) zodpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, vyřazování zařízení z provozu a sanace bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení;

b)zodpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, vyřazování zařízení z provozu a sanace bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení ve třetích zemích;

c) zavedení rámců a metodiky pro provádění účinného a efektivního dozoru nad jadernými materiály ve třetích zemích.

c) zavedení rámců a metodiky pro provádění účinného a efektivního dozoru nad jadernými materiály ve třetích zemích.

2. Celkový postup plnění výše zmíněných cílů se hodnotí prostřednictvím těchto výkonnostních ukazatelů:

2. Celkový postup plnění výše zmíněných cílů se hodnotí prostřednictvím těchto výkonnostních ukazatelů:

a) počet a závažnost otázek identifikovaných během příslušných hodnotících misí MAAE;

a) počet a závažnost otázek identifikovaných během příslušných hodnotících misí MAAE;

 

aa) míra, v níž země přijímající pomoc rozvinuly nejvyšší úrovně bezpečnosti v jaderných zařízeních do normy, která odráží příslušné postupy v EU z technického, regulačního a provozního hlediska;

b) stav rozvoje strategií pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a vyřazování zařízení z provozu, příslušný právní a regulační rámec a provádění projektů;

b) stav rozvoje strategií pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a vyřazování zařízení z provozu, množství a rozsah sanace požadované v případě bývalých jaderných lokalit a zařízení, příslušný právní a regulační rámec a provádění projektů;

c) počet a závažnost otázek identifikovaných v příslušných zprávách MAAE o jaderných zárukách.

c) počet a závažnost otázek identifikovaných v příslušných zprávách MAAE o jaderných zárukách.

 

ca) dlouhodobý kladný dopad na životní prostředí;

3. Komise zajišťuje, aby přijatá opatření byla v souladu s celkovým strategickým politickým rámcem Unie pro partnerskou zemi a zejména s cíli jejího rozvoje a politikami a programy hospodářské spolupráce.

3. Komise zajišťuje, aby přijatá opatření byla v souladu s celkovým strategickým politickým rámcem Unie pro partnerskou zemi a zejména s cíli jejího rozvoje a politikami a programy hospodářské spolupráce.

 

3a. Cílů stanovených ve výše uvedeném odstavci 1 je dosahováno především prostřednictvím následujících opatření:

 

a) podporou regulačních orgánů pro zajištění jejich nezávislosti, kompetence a rozvoje a podporou investic do lidských zdrojů;

 

b) podporou opatření na posílení a zavádění legislativního rámce;

 

c) podporou navrhování a provádění systémů posuzování bezpečnosti založených na normách podobných normám používaných v Evropské unii;

 

d) spoluprací v následujících oblastech: odbornost, zkušenosti a rozvíjení dovedností, postupy havarijního řízení a prevence nehod, strategie odpovědného a bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a strategie vyřazování z provozu.

 

Tato opatření zahrnují podstatné prvky předávání znalostí (sdílení zkušeností, podporu stávajících a nových vzdělávacích a školicích programů v oblasti jaderné bezpečnosti) s cílem podpořit udržitelnost dosažených výsledků.

4. Specifická opatření podporovaná tímto nařízením a kritéria vztahující se k spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti jsou detailně popsána v příloze.

4. Specifická opatření podporovaná tímto nařízením a kritéria vztahující se k spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti jsou detailně popsána v příloze.

5. Finanční, hospodářská a technická spolupráce, poskytovaná podle tohoto nařízení, doplňuje spolupráci, kterou Unie poskytuje podle ostatních nástrojů rozvojové spolupráce.

5. Finanční, hospodářská a technická spolupráce, poskytovaná podle tohoto nařízení, doplňuje spolupráci, kterou Unie poskytuje podle ostatních nástrojů rozvojové spolupráce a rámcového programu pro výzkum a inovace na období 2014–2020 („Horizont 2020“) a výzkumného a školicího programu Evropského společenství pro atomovou energii (2014–2018) doplňujícího Horizont 2020.

 

5a. Pomoc poskytovaná v rámci tohoto nástroje by měla být prioritně uvolňována pro země využívající nástroje předvstupní pomoci a evropského nástroje sousedství.

Odůvodnění

I když je jaderná bezpečnost pro všechny země zásadně důležitá a měla by být celosvětově podporována, zpravodaj zastává názor, že pomoc EU by se měla přednostně soustřeďovat na její nejbližší sousedy, zejména země využívající nástroje IPA a ENI.

 

Pozměňovací návrh  11

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Strategické dokumenty budou mít za cíl poskytnout soudržný rámec pro spolupráci mezi Unií a dotčenými partnerskými zeměmi či regiony, který bude v souladu s celkovým cílem a oblastí působnosti, s cíli, zásadami a politikou Unie.

3. Strategické dokumenty budou mít za cíl poskytnout soudržný rámec pro spolupráci mezi Unií, členskými státy a dotčenými partnerskými zeměmi či regiony, který bude v souladu s celkovým cílem a oblastí působnosti, s cíli, zásadami a vnějšími a vnitřními politikami Unie.

 

 

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Strategický dokument schvaluje Komise v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 15 odst. 3 společného prováděcího nařízení. Strategické dokumenty mohou být přezkoumány v polovině období nebo kdykoli to bude nezbytné, v souladu s týmž postupem. Tento postup však není vyžadován pro aktualizace strategie, které neovlivňují počáteční prioritní oblasti a cíle stanovené v tomto dokumentu.

5. Strategický dokument schvaluje Komise v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 15 odst. 3 společného prováděcího nařízení. Strategické dokumenty musí být přezkoumány v polovině období nebo kdykoli to bude nezbytné, v souladu s týmž postupem. Tento postup však není vyžadován pro aktualizace strategie, které neovlivňují počáteční prioritní oblasti a cíle stanovené v tomto dokumentu, pokud nemají finanční dopad překračující prahové úrovně stanovené v čl. 2 odst. 2 společného prováděcího nařízení.

 

Tento strategický dokument musí být předložen Evropskému parlamentu, který předloží své posouzení při přezkumu v polovině období.

 

 

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Víceleté orientační programy stanovují prioritní oblasti vybrané pro financování, specifické cíle, očekávané výsledky, výkonnostní ukazatele a orientační finanční příděly, a to jak celkové, tak i pro každou prioritní oblast a včetně přiměřené rezervy nepřidělených financí, přičemž tato částka může být případně vyjádřena v podobě rozpětí nebo minima.

2. Víceleté orientační programy stanovují prioritní oblasti vybrané pro financování, specifické cíle, očekávané výsledky, jasné, konkrétní a transparentní výkonnostní ukazatele a orientační finanční příděly, a to jak celkové, tak i pro každou prioritní oblast a včetně přiměřené rezervy nepřidělených financí, aniž jsou tím dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu; přičemž tato částka může být případně vyjádřena buďto v podobě rozpětí nebo minima. Víceleté orientační programy stanoví pravidla umožňující vyhnout se zdvojování činností a zajišťující řádné využití dostupných prostředků.

 

Pozměňovací návrh   14

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Víceleté orientační programy se v zásadě zakládají na dialogu mezi partnerskými zeměmi či regiony, což přináší zapojení zúčastněných stran, aby bylo zajištěno, že dotčená země či region převezmou za proces dostatečnou vlastní odpovědnost, a také aby se podnítila podpora pro vnitrostátní rozvojové strategie.

3. Víceleté orientační programy se v co největší možné míře zakládají na dialogu mezi partnerskými zeměmi či regiony, což přináší zapojení zúčastněných stran, aby bylo zajištěno, že dotčená země či region převezmou za proces dostatečnou vlastní odpovědnost, a také aby se podnítila podpora pro vnitrostátní rozvojové strategie. Tyto víceleté orientační programy zohlední pracovní program MAAE v oblasti jaderné bezpečnosti a nakládání s odpady.

 

Pozměňovací návrh   15

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Víceleté orientační programy se revidují podle potřeby, s ohledem na kterýkoli přezkum souvisejících strategických dokumentů, v souladu s týmž postupem. Přezkumný postup však není vyžadován pro změny víceletých orientačních programů, které přinášejí technické úpravy, převádějí finanční prostředky v rámci přídělů pro prioritní oblast nebo snižují či zvyšují velikost počátečního orientačního přídělů o méně než 20 %, za předpokladu, že tyto změny neovlivní počáteční prioritní oblasti ani cíle stanovené v dokumentu. Veškeré tyto technické úpravy se sdělují do jednoho měsíce Evropskému parlamentu a Radě.

5. Víceleté orientační programy se revidují podle potřeby, s ohledem na kterýkoli přezkum souvisejících strategických dokumentů, v souladu s týmž postupem. Přezkumný postup však není vyžadován pro změny víceletých orientačních programů, které přinášejí technické úpravy, převádějí finanční prostředky v rámci přídělů pro prioritní oblast nebo snižují či zvyšují velikost počátečního orientačního přídělu v rámci odpovídajícího procentního limitu stanoveného v čl. 2 odst. 2 společného prováděcího nařízení, za předpokladu, že tyto změny neovlivní počáteční prioritní oblasti ani cíle stanovené v dokumentu. Veškeré tyto technické úpravy se sdělují do jednoho měsíce Evropskému parlamentu a Radě.

 

Pokud celková částka spojená s nepodstatnými změnami nebo jejich rozpočtový dopad překročí prahové hodnoty nízkorozpočtového financování stanovené v čl. 2 odst. 2 společného prováděcího nařízení, použije se postup uvedený v čl. 15 odst. 3 uvedeného nařízení.

 

Pozměňovací návrh   16

Návrh nařízení

Článek 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 4 a

 

Podávání zpráv

 

1. Komise přezkoumá pokrok dosažený při provádění opatření přijatých podle tohoto nařízení a předkládá Evropskému parlamentu a Radě každé dva roky zprávu o provádění pomoci v rámci spolupráce.

 

2. Zpráva obsahuje informace vztahující se k předchozím dvěma letům o financovaných opatřeních, informace o výsledcích monitorování a hodnotících zkouškách a o provádění rozpočtových závazků a plateb rozdělené podle zemí, regionů a druhu spolupráce, jakož i plánů třetích zemí v oblasti jaderné bezpečnosti.

 

Pozměňovací návrh   17

Návrh nařízení

Článek 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 5a

 

Soudržnost a doplňkovost pomoci poskytované Unií

 

1. Při provádění tohoto nařízení se zajistí soudržnost s ostatními oblastmi a nástroji vnější činnosti Unie a s dalšími příslušnými unijními politikami.

 

2. Unie a členské státy koordinují své příslušné programy podpory, aby se zvýšila efektivita a účinnost poskytování podpory a politického dialogu, v souladu se zavedenými zásadami pro posilování operativní koordinace v oblasti vnější pomoci a pro harmonizaci politik a postupů. Koordinace zahrnuje pravidelné konzultace a časté výměny relevantních informací v jednotlivých fázích cyklu poskytování podpory.

 

3. Unie činí ve spolupráci s členskými státy nezbytné kroky pro zajištění řádné koordinace a spolupráce s mnohostrannými a regionálními organizacemi a subjekty, včetně – ovšem nikoli pouze – evropských finančních institucí, mezinárodních finančních institucí, agentur, fondů a programů OSN, soukromých a politických nadací a dárců mimo Unii.

 

Pozměňovací návrh   18

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Finanční referenční částka pro provádění tohoto nařízení v období 2014–2020 činí 631 100 000 EUR.

1. Finanční referenční částka uvedená v bodě [17] interinstitucionální dohody ze dne XX/201Z mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení pro provádění tohoto nařízení v období 2014–2020 činí 631 100 000 EUR.

 

Pozměňovací návrh   19

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Prostředky na každý rok schvaluje rozpočtový orgán v rámci limitů víceletého finančního rámce.

2. Prostředky na každý rok schvaluje rozpočtový orgán, aniž by byla dotčena ustanovení nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020, ani interinstitucionální dohoda ze dne xxx/201z mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení.

 

 

Pozměňovací návrh   20

Návrh nařízení

Příloha – Podporovaná specifická opatření

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Podporovaná specifická opatření

Podporovaná specifická opatření

Pro naplnění cílů stanovených v článku 1 tohoto nařízení lze podpořit následující opatření.

Pro naplnění cílů stanovených v článku 1 tohoto nařízení lze podpořit následující opatření.

a) Prosazování účinné kultury jaderné bezpečnosti a uplatňování nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti a radiační ochrany na všech úrovních zejména cestou:

a) Zavádění a prosazování účinné kultury a řízení jaderné bezpečnosti a uplatňování nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti odrážející nejmodernější postupy a radiační ochrany na všech úrovních zejména cestou:

– trvalé podpory poskytované regulačním orgánům, organizacím pro technickou podporu a cestou upevňování regulačního rámce, zvláště co se týče udělování licencí, včetně přezkumu a následné kontroly účinných a komplexních posouzení rizik a bezpečnosti („zátěžových zkoušek”),

– trvalé podpory poskytované regulačním orgánům, organizacím pro technickou podporu a cestou upevňování regulačního rámce, zvláště co se týče udělování licencí, včetně přezkumu a provádění nezbytných opatření na zajištění co nejvyšší úrovně bezpečnosti v jaderných zařízeních v souladu s normami odrážejícími nejmodernější postupy v EU, pokud jde o jejich technickou, regulační a provozní stránku;

– prosazování účinných regulačních rámců, postupů a systémů s cílem zajistit odpovídající ochranu před ionizujícím zářením z radioaktivních materiálů, zvláště z vysoce aktivních radioaktivních zdrojů, a jejich bezpečnou likvidaci;

– prosazování účinných a transparentních regulačních rámců, postupů a systémů s cílem zajistit odpovídající ochranu před ionizujícím zářením z radioaktivních materiálů, zvláště z vysoce aktivních radioaktivních zdrojů, a jejich bezpečnou likvidaci;

 

– prosazování účinných systémů řízení jaderné bezpečnosti, které zaručují nezávislost, odpovědnost a pravomoc regulačních orgánů a regionálních a mezinárodních struktur spolupráce mezi těmito orgány;

– zavedení účinných mechanismů pro předcházení nehod s radiologickými následky, jakož i zmírnění následků takových případných nehod (např. monitorování životního prostředí v případě úniků radioaktivity, plánování a provádění zmírňovacích a sanačních činností) a pro přípravu nouzových plánů, připravenost a reakci na mimořádné události, opatření v oblasti civilní ochrany a obnovy,

– zavedení účinných mechanismů pro předcházení nehod s radiologickými následky, jakož i zmírnění následků takových případných nehod (např. monitorování životního prostředí v případě úniků radioaktivity, plánování a provádění zmírňovacích a sanačních činností) a pro přípravu nouzových plánů, připravenost a reakci na mimořádné události, opatření v oblasti civilní ochrany a obnovy,

– podpory poskytované provozovatelům jaderných zařízení ve výjimečných případech, za zvláštních a řádně odůvodněných okolností v rámci následných opatření komplexních posouzení rizik a bezpečnosti („zátěžových zkoušek”);

– spolupráce s provozovateli jaderných zařízení ve výjimečných případech, za zvláštních a řádně odůvodněných okolností v rámci následných opatření komplexních posouzení rizik a bezpečnosti („zátěžových zkoušek”);

 

– podpora politik informování, vzdělávání a odborné přípravy v oblasti jaderné energetiky týkajících se jaderného palivového cyklu, nakládání s jadernými odpady a radiační ochrany.

b) Zodpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, vyřazování zařízení z provozu a sanace bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení, zejména cestou:

b) Zodpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, vyřazování zařízení z provozu a sanace bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení, zejména cestou:

– spolupráce s třetími zeměmi v oblasti nakládání s vyhořelým jaderným palivem a jaderným odpadem (tj. převoz, předzpracování, manipulace, zpracování, skladování a likvidace) včetně rozvoje zvláštních strategií a rámců pro zodpovědné nakládání s vyhořelým jaderným palivem a jaderným odpadem,

– spolupráce s třetími zeměmi v oblasti nakládání s vyhořelým jaderným palivem a jaderným odpadem (tj. převoz, předzpracování, manipulace, zpracování, skladování a likvidace) včetně rozvoje zvláštních strategií a rámců pro zodpovědné nakládání s vyhořelým jaderným palivem a jaderným odpadem,

– vypracovávání a provádění strategií a rámců pro vyřazování stávajících zařízení z provozu, pro sanaci bývalých jaderných areálů a oblastí s pozůstatky po těžbě uranu a nakládání s potopenými radioaktivními objekty a materiály v moři,

– vypracovávání a provádění strategií a rámců pro vyřazování stávajících zařízení z provozu, pro sanaci bývalých jaderných areálů a oblastí s pozůstatky po těžbě uranu a nakládání s potopenými radioaktivními objekty a materiály v moři,

– vytváření potřebného regulačního rámce a metodik (včetně metod jaderné forenzní vědy) pro provádění dozoru nad jadernou bezpečností, včetně řádné evidence a kontroly štěpných materiálů na úrovni státu a provozovatelů,

– vytváření potřebného regulačního rámce a metodik (včetně metod jaderné forenzní vědy) pro provádění dozoru nad jadernou bezpečností, včetně řádné evidence a kontroly štěpných materiálů na úrovni státu a provozovatelů,

– opatření na podporu mezinárodní spolupráce (včetně opatření v rámci příslušných mezinárodních organizací, zejména MAAE) ve výše uvedených oblastech, včetně provádění a monitorování, jak jsou dodržovány mezinárodní úmluvy a smlouvy, výměny informací, budování kapacit a odborného vzdělávání v oblasti jaderné bezpečnosti a výzkumu.

– opatření na podporu mezinárodní spolupráce (včetně opatření v rámci příslušných regionálních a mezinárodních organizací, zejména MAAE) ve výše uvedených oblastech, včetně provádění a monitorování, jak jsou dodržovány mezinárodní úmluvy a smlouvy, výměny informací, budování kapacit a odborného vzdělávání v oblasti jaderné bezpečnosti a výzkumu.

 

ba) podpora zajišťování vysoké úrovně dovedností a znalostí regulačních orgánů, organizací technické podpory a provozovatelů (aniž by došlo k narušení hospodářské soutěže) v této oblasti spadající do tohoto nařízení, zejména prostřednictvím:

 

– trvalé podpory vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců regulačních orgánů, organizací technické podpory a provozovatelů jaderných zařízení (aniž by docházelo k narušení hospodářské soutěže);

 

– podpory rozvoje odpovídajících školicích zařízení.

 

 

Pozměňovací návrh   21

Návrh nařízení

Příloha – Kritéria – 1. Obecná kritéria

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Obecná kritéria

1. Obecná kritéria

– Spolupráce se může vztahovat na všechny „třetí země“ (státy, které nejsou členy EU) po celém světě.

Spolupráce by se měla vztahovat na všechny „třetí země“ (státy, které nejsou členy EU) v souladu s cíli stanovenými v článku 1 tohoto nařízení.

– Přednost dostanou přistupující země a země v regionu evropského sousedství. Upřednostněny budou regionální přístupy.

– Přednost dostanou přistupující země a země v regionu evropského sousedství. Upřednostněny budou regionální přístupy.

– Země s vysokými příjmy by měly být zahrnuty pouze tehdy, umožní-li to přijmout výjimečná opatření, např. v návaznosti na velkou jadernou havárii, pokud to bude nezbytné a vhodné.

– Země s vysokými příjmy by měly být zahrnuty pouze tehdy, umožní-li to přijmout výjimečná opatření, např. v návaznosti na velkou jadernou havárii, pokud to bude nezbytné a vhodné. Pro účely tohoto nařízení se zeměmi s vysokými příjmy rozumí země a území uvedené v příloze I nařízení Rady (ES) č. 1934/20061

– Obecná shoda a reciproční dohoda mezi třetí zemí a Evropskou unií by měla být potvrzena formální žádostí podanou Komisi, zavazující dotčenou vládu.

– Obecná shoda a reciproční dohoda mezi třetí zemí a Evropskou unií by měla být potvrzena formální žádostí podanou Komisi, zavazující dotčenou vládu.

– Třetí země, které chtějí s Evropskou unií spolupracovat, by se měly v plné míře hlásit k zásadám nešíření. Rovněž by měly být stranami souvisejících úmluv v rámci MAAE o jaderné bezpečnosti a zabezpečení nebo podniknout kroky, které prokážou jasné odhodlání k takovýmto úmluvám přistoupit. Spolupráce s Evropskou unií by mohla být podmíněna přistoupením nebo splněním kroků vedoucích k přistoupení k souvisejícím úmluvám. V případech krize by uplatňování této zásady mělo být výjimečně flexibilní.

– Třetí země, které chtějí s Evropskou unií spolupracovat, by se měly v plné míře hlásit k zásadám nešíření. Rovněž by měly být stranami souvisejících úmluv v rámci MAAE o jaderné bezpečnosti a zabezpečení nebo podniknout kroky, které prokážou jasné odhodlání k takovýmto úmluvám přistoupit. Spolupráce s Evropskou unií by měla být podmíněná přistoupením k souvisejícím úmluvám a jejich prováděním. V případech krize by uplatňování této zásady mělo být výjimečně flexibilní, pokud by nečinnost mohla zvýšit míru rizika pro Unii a její občany.

– Aby byl zajištěn a kontrolován soulad s cíli spolupráce, musí přijímající třetí země přijmout zásadu vyhodnocování podniknutých kroků. Vyhodnocování by mělo umožňovat monitorovat a ověřovat soulad s dohodnutými cíli a mohlo by být podmínkou pro pokračování s platbami příspěvku Společenství.

– Aby byl zajištěn a kontrolován soulad s cíli spolupráce, musí přijímající třetí země přijmout zásadu vyhodnocování podniknutých kroků. Ověřitelný a stálý soulad s dohodnutými cíli by měl být podmínkou pro pokračování s platbami příspěvku Společenství.

– Spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti a dozoru nad jaderným materiálem v rámci tohoto nařízení nemá za cíl podporovat jadernou energii.

– Spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti a dozoru nad jaderným materiálem v rámci tohoto nařízení nemá za cíl podporovat jadernou energii nebo prodlužovat životnost stávajících jaderných elektráren.

 

_______________

 

1 nařízení Rady (ES) č. 1934/2006 ze dne 21. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy, a s rozvojovými zeměmi podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 pro činnosti jiné, než je oficiální rozvojová pomoc (Úř. věst. L 405, 30.12.2006).

 

Pozměňovací návrh  22

Návrh nařízení

Příloha – Kritéria – 2. Země s instalovanou kapacitou na výrobu jaderné energie - odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V případě zemí, které již finanční prostředky Společenství čerpají, by další spolupráce měla záviset na posouzení akcí financovaných z rozpočtu Společenství a řádném odůvodnění nových potřeb. Posouzení by mělo umožnit přesněji stanovit povahu spolupráce a výši částek, které by těmto zemím měly být v budoucnu vyplaceny.

V případě zemí, které již finanční prostředky Společenství čerpají, by další spolupráce měla záviset na posouzení akcí financovaných z rozpočtu Společenství a řádném odůvodnění nových potřeb. Posouzení by mělo umožnit přesněji stanovit povahu spolupráce a výši částek, které by těmto zemím měly být v budoucnu vyplaceny. Unie by měla podnítit regionální spolupráci a mechanismus vzájemného hodnocení.

 

Pozměňovací návrh  23

Návrh nařízení

Příloha – Kritéria – 3. Země bez instalované kapacity na výrobu jaderné energie – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V případě zemí, které mají v plánu vyvíjet kapacitu na výrobu jaderné energie, ať už disponují výzkumnými reaktory či nikoli, a u nichž možnost intervence vyvstává v okamžiku, kdy je třeba se ujistit, že souběžně s vývojem programu na výrobu jaderné energie je podporována i jaderná bezpečnost a kultura bezpečnosti, především co se týká posílení orgánů dozoru a organizací pro technickou podporu, spolupráce zohlední důvěryhodnost programu na vývoj jaderné energie, existenci vládního rozhodnutí o využití jaderné energie a sestavení předběžného plánu.

V případě zemí, které mají v plánu vyvíjet kapacitu na výrobu jaderné energie, ať už disponují výzkumnými reaktory či nikoli, a u nichž možnost intervence vyvstává v okamžiku, kdy je třeba se ujistit, že souběžně s vývojem programu na výrobu jaderné energie je podporována i jaderná bezpečnost a kultura bezpečnosti, především co se týká posílení řízení jaderné bezpečnosti a nezávislosti a pravomoci orgánů dozoru a organizací pro technickou podporu. Spolupráce zohlední důvěryhodnost programu na vývoj jaderné energie, existenci vládního rozhodnutí o využití jaderné energie a sestavení předběžného plánu.

 

Pozměňovací návrh  24

Návrh nařízení

Příloha – Priority – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Aby se vytvořily bezpečné podmínky nezbytné k odstranění rizik pro život a zdraví veřejnosti a aby se zajistilo, že jaderné materiály nebudou použity k jiným účelům, než ke kterým jsou určeny, zaměřuje se spolupráce přímo na orgány jaderného dozoru (a organizace pro jejich technickou podporu). Cílem je zajistit jejich technickou způsobilost a nezávislost a upevnit regulační rámec, zvláště co se týče udělování licencí, včetně přezkumu a následné kontroly účinných a komplexních posouzení rizik a bezpečnosti („zátěžových zkoušek”).

V rámci tohoto nástroje se spolupráce zaměřuje přímo na orgány jaderného dozoru (a organizace pro jejich technickou podporu) s cílem zajistit jejich technickou způsobilost a nezávislost a upevnit regulační rámec, zvláště co se týče udělování licencí, včetně přezkumu a následné kontroly účinných a komplexních posouzení rizik a bezpečnosti („zátěžových zkoušek”). Tak by se měly vytvořit bezpečné podmínky nezbytné k odstranění rizik pro život a zdraví veřejnosti a k zajištění toho, že jaderné materiály nebudou použity k jiným účelům, než ke kterým jsou určeny.

 

Pozměňovací návrh   25

Návrh nařízení

Příloha – Priority – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Mezi další priority programů spolupráce, které se stanoví v souvislosti s tímto nařízením, patří:

Mezi další priority programů spolupráce, které se stanoví v souvislosti s tímto nařízením, patří:

 

– udělování licencí;

– rozvoj a provádění zodpovědných strategií a rámců pro zodpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem;

- rozvoj a provádění zodpovědných strategií a rámců pro zodpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem;

– vyřazování existujících jaderných zařízení z provozu, sanace bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení a oblastí s pozůstatky po těžbě uranu, nakládání s potopenými radioaktivními objekty a materiály v moři, představují-li nebezpečí pro veřejnost.

– vyřazování existujících jaderných zařízení z provozu, sanace bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení a oblastí s pozůstatky po těžbě uranu, nakládání s potopenými radioaktivními objekty a materiály v moři, představují-li nebezpečí pro veřejnost.

 

– zajištění toho, aby nebyly jaderné materiály používány k jiným účelům, než k jakým jsou určeny.

Odůvodnění

Jak se rovněž uznává ve stanovisku EHSV (ze dne 23. května 2012) „návrh INSC stanoví, že cílem INSC je omezit jaderné riziko, ale mělo by být uvedeno, že technicky, vzhledem k omezení rizika složitého průmyslového procesu, nelze dosažení tohoto cíle zaručit, a zejména nelze zaručit prevenci katastrofální jaderné nehody. [...] Je třeba rovněž poznamenat, že přesvědčení, že lze rizika jakéhokoli procesu odstranit, nevybízí k vysoké kultuře bezpečnosti.“

 

Pozměňovací návrh  26

Návrh nařízení

Příloha – Priority – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Ve zvláštních situacích bude zvážena spolupráce s provozovateli jaderných zařízení ve třetích zemích v rámci následných opatření „zátěžových zkoušek“. Tato spolupráce s provozovateli jaderných zařízení se nebude vztahovat na dodávky vybavení.

Ve zvláštních situacích bude zvážena spolupráce s provozovateli jaderných zařízení ve třetích zemích v rámci následných opatření „zátěžových zkoušek“. Tato spolupráce s provozovateli jaderných zařízení se nebude vztahovat na dodávky vybavení a na další činnosti nebo pomoc, které by provozovatel mohl a měl nakupovat na komerčním základě, aby splnil bezpečnostní regulační normy.

Odůvodnění

EU by neměla dotovat provozovatele jaderných zařízení v zahraničí.

 

 

16. 7. 2012

STANOVISKO Rozpočtového výboru

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti

( COM(2011)0841 – C7‑0014/2012 – 2011/0414(CNS) )

Navrhovatel: Jan Kozłowski

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Jako odpověď na globální výzvy a potřebu mezinárodně koordinovaných kroků v oblasti jaderné bezpečnosti předložila Komise svůj návrh evropského nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC) pro víceletý finanční rámec na období 2014–2020. Tento nový nástroj bude vycházet ze stávajícího rámce pro spolupráci v jaderné oblasti, který EU postupně vyvíjela od devadesátých let minulého století.

 

Cílem tohoto nástroje je vybavit Unii dostatečnými prostředky k tomu, aby podporovala bezpečnost lidí a strategickou bezpečnost tím, že odpoví na výzvy v oblasti jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a dozoru nad jadernou bezpečností ve všech třetích zemích. Kromě toho INSC promítne navenek některé z cílů strategie Evropa 2020 tím, že podpoří regulační a další formy spolupráce s rozvíjejícími se ekonomikami a výměnu osvědčených postupů a standardů.

 

Protože se jaderné výzvy dynamicky mění a některé z předchozích projektů EU v oblasti jaderné bezpečnosti budou brzy zastaralé (jako je sanace černobylské lokality), budou prostředky přesměrovány na poněkud odlišné cíle příštího víceletého finančního rámce. Novými programovými prioritami na léta 2014 až 2020 se tak stane sanace těžebních lokalit, řádné uložení vyhořelého paliva, nakládání s odpady a vyřazování jaderných zařízení z provozu. Zásahy se rovněž změní z technické pomoci na spolupráci a sdílení know-how EU se třetími zeměmi, včetně oblasti návrhu, provozování, údržby a regulace jaderných elektráren.

 

Rozpočtové důsledky

Návrh Komise na celkové vyčlenění prostředků na období 2014–2020 na nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti představuje růst o 5,8 % ve stálých cenách roku 2011 (z 529 milionů EUR v současném víceletém finančním rámci na 560 milionů eur v příštím VFR).

 

Peníze EU budou rozdělovány prostřednictvím víceletých strategických dokumentů a orientačních programů, do nichž budou zahrnuty finanční priority a specifické cíle.

 

Nedostatky stávajícího návrhu:

 

Návrh nařízení Komise je pokrokem, neboť přináší větší transparentnost, pružnost a zjednodušení uvedeného nástroje. Tím, že se na něj vztahuje obecné prováděcí nařízení, pokrývající veškeré nástroje vnější činnosti, se zlepšuje právní jistota pro příjemce INSC a dochází k harmonizaci pravidel.

 

Přes navrhovaná zlepšení by navrhovatel rád zdůraznil, že je třeba zajistit lepší koordinaci, soudržnost a doplňkovost kroků v oblasti jaderné bezpečnosti na úrovni EU a na vnitrostátních úrovních, ale rovněž s dalšími mezinárodními, místními a regionálními organizacemi s cílem vyhnout se překrývání činností a maximalizovat dopady financování.

 

V době hospodářské krize je třeba uvažovat o dalším zlepšení řádného finančního řízení a co nejlepším využití finančních prostředků EU.

 

Aniž by byl snižován význam jaderné bezpečnosti, chtěl by navrhovatel znovu připomenout význam tohoto odvětví jako důležitého zdroje energie. Proto by rád zdůraznil, že je třeba zachovat jeho hospodářský rozvoj a respektovat přitom co nejvyšší úroveň standardů jaderné bezpečnosti při výrobě jaderné energie.

 

V neposlední řadě by navrhovatel chtěl poukázat na to, že je důležité zajistit prioritní přístup k finančním prostředkům poskytovaným podle tohoto nástroje kandidátským zemím, možným budoucím kandidátským zemím a příjemcům pomoci z evropského nástroje sousedství, zejména s ohledem na to, že jedna kandidátská země, jedna možná kandidátská země a 9 sousedních zemí již zahájilo nebo plánuje výstavbu výzkumných a výkonových jaderných reaktorů.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh legislativního usnesení

Bod 1 a (nový)

 

Návrh legislativního usnesení

Pozměňovací návrh

 

1a. upozorňuje na to, že finanční krytí uvedené v legislativním návrhu je pro zákonodárný orgán pouze orientačním údajem a lze je přesně stanovit teprve poté, co bude dosaženo dohody ohledně návrhu nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období let 2014–2020;

 

Pozměňovací návrh   2

Návrh legislativního usnesení

Bod 1 b (nový)

 

Návrh legislativního usnesení

Pozměňovací návrh

 

1b. připomíná své usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu1; znovu zdůrazňuje, že v příštím VFR bude zapotřebí dostatečných dodatečných zdrojů, má-li Unie plnit své současné politické priority a nové úkoly stanovené v Lisabonské smlouvě a reagovat na nepředvídané události; zdůrazňuje, že i při zvýšení úrovně financování příštího VFR o nejméně 5 % oproti úrovni v roce 2013 lze ke splnění dohodnutých cílů a závazků Unie a k zásadě solidarity Unie přispět jen v omezené míře; vyzývá Radu, aby v případě, že nebude sdílet tento přístup, jasně stanovila, od kterých z jejích politických priorit či projektů by bylo možné navzdory jejich prokazatelné evropské přidané hodnotě zcela upustit;

 

_____________

 

1 Přijaté texty, P7_TA (2011)0266.

 

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a) Toto nařízení by mělo stanovit pro celou dobu trvání nástroje finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu [] interinstitucionální dohody ze dne XX/201Z mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení.

 

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1b) Lepší provádění a kvalita výdajů by měly být hlavními zásadami pro dosažení cílů tohoto nástroje, přičemž musí být současně zajištěno optimální využívání finančních prostředků.

 

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1c) Je důležité zajistit řádné finanční řízení tohoto nástroje a jeho provádění co nejúčinnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem a zároveň zajistit právní jistotu a přístupnost tohoto nástroje pro všechny účastníky.

 

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) Sama Evropská unie jednáním se svými členskými státy v rámci společných politik, má nezbytnou kapacitu k tomu, aby reagovala na globální výzvy, a je rovněž v ideální pozici k tomu, aby koordinovala spolupráci se třetími zeměmi.

(4) Sama Evropská unie jednáním se svými členskými státy v rámci společných politik a strategií má nezbytnou kapacitu k tomu, aby reagovala na globální výzvy, a je rovněž v ideální pozici k tomu, aby v oblasti jaderné bezpečnosti koordinovala spolupráci se třetími zeměmi.

 

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a) Měla by být zajišťována koherentnost, koordinovanost a doplňkovost pomoci Unie v oblasti jaderné bezpečnosti s individuálním úsilím členských států a dalších mezinárodních, regionálních a místních organizací s cílem vyhnout se překrývání činností a dvojímu financování.

 

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise zajišťuje, aby přijatá opatření byla v souladu s celkovým strategickým politickým rámcem Unie pro partnerskou zemi a zejména s cíli jejího rozvoje a politikami a programy hospodářské spolupráce.

3. Komise zajišťuje, aby přijatá opatření byla v souladu s vnitřními a vnějšími politikami a celkovým strategickým politickým rámcem Unie pro partnerskou zemi a zejména s cíli jejího rozvoje a politikami a programy hospodářské spolupráce.

 

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a. Pomoc poskytovaná podle tohoto nástroje by měla být prioritně uvolňována pro země využívající nástroje předvstupní pomoci (IPA-II) a evropského nástroje sousedství (ENI).

Odůvodnění

I když je jaderná bezpečnost pro všechny země zásadně důležitá a měla by být celosvětově podporována, navrhovatel zastává názor, že pomoc EU by se měla přednostně soustřeďovat na její nejbližší sousedy, zejména země využívající nástroje IPA a ENI.

 

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Strategické dokumenty budou mít za cíl poskytnout soudržný rámec pro spolupráci mezi Unií a dotčenými partnerskými zeměmi či regiony, který bude v souladu s celkovým cílem a oblastí působnosti, s cíli, zásadami a politikou Unie.

3. Strategické dokumenty budou mít za cíl poskytnout soudržný rámec pro spolupráci mezi Unií a dotčenými partnerskými zeměmi či regiony, který bude v souladu s celkovým cílem a oblastí působnosti, s cíli, zásadami a vnějšími a vnitřními politikami Unie.

 

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Strategický dokument schvaluje Komise v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 15 odst. 3 společného prováděcího nařízení. Strategické dokumenty mohou být přezkoumány v polovině období nebo kdykoli to bude nezbytné, v souladu s týmž postupem. Tento postup však není vyžadován pro aktualizace strategie, které neovlivňují počáteční prioritní oblasti a cíle stanovené v tomto dokumentu.

5. Strategický dokument schvaluje Komise v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 15 odst. 3 společného prováděcího nařízení. Strategické dokumenty mohou být přezkoumány v polovině období nebo kdykoli to bude nezbytné, v souladu s týmž postupem. Tento postup však není vyžadován pro aktualizace strategie, které neovlivňují počáteční prioritní oblasti a cíle stanovené v tomto dokumentu, pokud nemají finanční dopad překračující prahové úrovně stanovené v čl. 2 odst. 2 společného prováděcího nařízení.

 

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Víceleté orientační programy stanovují prioritní oblasti vybrané pro financování, specifické cíle, očekávané výsledky, výkonnostní ukazatele a orientační finanční příděly, a to jak celkové, tak i pro každou prioritní oblast a včetně přiměřené rezervy nepřidělených financí, přičemž tato částka může být případně vyjádřena v podobě rozpětí nebo minima.

2. Víceleté orientační programy stanovují prioritní oblasti vybrané pro financování, specifické cíle, očekávané výsledky, jasné, konkrétní a transparentní výkonnostní ukazatele a orientační finanční příděly, a to jak celkové, tak i pro každou prioritní oblast a včetně přiměřené rezervy nepřidělených financí, aniž jsou tím dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu, přičemž tato částka může být případně vyjádřena v podobě rozpětí nebo minima.

 

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Víceleté orientační programy se revidují podle potřeby, s ohledem na kterýkoli přezkum souvisejících strategických dokumentů, v souladu s týmž postupem. Přezkumný postup však není vyžadován pro změny víceletých orientačních programů, které přinášejí technické úpravy, převádějí finanční prostředky v rámci přídělů pro prioritní oblast nebo snižují či zvyšují velikost počátečního orientačního přídělů o méně než 20 %, za předpokladu, že tyto změny neovlivní počáteční prioritní oblasti ani cíle stanovené v dokumentu. Veškeré tyto technické úpravy se sdělují do jednoho měsíce Evropskému parlamentu a Radě.

5. Víceleté orientační programy se revidují podle potřeby, s ohledem na kterýkoli přezkum souvisejících strategických dokumentů, v souladu s týmž postupem. Přezkumný postup však není vyžadován pro změny víceletých orientačních programů, které přinášejí technické úpravy, převádějí finanční prostředky v rámci přídělů pro prioritní oblast nebo snižují či zvyšují velikost počátečního orientačního přídělu v rámci odpovídajícího procentního limitu stanoveného v čl. 2 odst. 2 společného prováděcího nařízení, za předpokladu, že tyto změny neovlivní počáteční prioritní oblasti ani cíle stanovené v dokumentu. Veškeré tyto technické úpravy se sdělují do jednoho měsíce Evropskému parlamentu a Radě.

 

Pokud celková částka spojená s nepodstatnými změnami nebo jejich rozpočtový dopad překročí prahové hodnoty nízkorozpočtového financování stanovené v čl. 2 odst. 2 společného prováděcího nařízení, použije se postup uvedený v čl. 15 odst. 3 uvedeného nařízení.

 

Pozměňovací návrh   14

Návrh nařízení

Článek 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 5a

 

Soudržnost a doplňkovost pomoci poskytované Unií

 

1. Při provádění tohoto nařízení se zajistí soudržnost s ostatními oblastmi a nástroji vnější činnosti Unie a s dalšími příslušnými unijními politikami.

 

2. Unie a členské státy koordinují své příslušné programy podpory, aby se zvýšila účinnost a účelnost poskytování podpory a politického dialogu v souladu se zavedenými zásadami pro posilování operativní koordinace v oblasti vnější pomoci a pro harmonizaci politik a postupů. Koordinace zahrnuje pravidelné konzultace a časté výměny relevantních informací v jednotlivých fázích cyklu poskytování podpory.

 

3. Unie činí ve spolupráci s členskými státy nezbytné kroky pro zajištění řádné koordinace a spolupráce s mnohostrannými a regionálními organizacemi a subjekty, včetně – ovšem nikoli pouze – evropských finančních institucí, mezinárodních finančních institucí, agentur, fondů a programů OSN, soukromých a politických nadací a dárců mimo Unii.

 

Pozměňovací návrh   15

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Finanční referenční částka pro provádění tohoto nařízení v období 2014–2020 činí 631 100 000 EUR.

1. Finanční referenční částka uvedená v bodě [17] interinstitucionální dohody ze dne XX/201Z mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení pro provádění tohoto nařízení v období 2014–2020 činí 631 100 000 EUR.

 

Pozměňovací návrh   16

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Prostředky na každý rok schvaluje rozpočtový orgán v rámci limitů víceletého finančního rámce.

2. Prostředky na každý rok schvaluje rozpočtový orgán, aniž by byla dotčena ustanovení nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020, ani interinstitucionální dohoda ze dne xxx/201z mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení.

 

 

 

POSTUP

Název

Nástroj spoluprace v oblasti jaderné bezpečnosti

Referenční údaje

COM(2011)0841 – C7-0014/2012 – 2011/0414(CNS)

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

19.1.2012

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

BUDG

19.1.2012

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Jan Kozłowski

15.2.2012

Datum přijetí

12.7.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Marta Andreasen, Richard Ashworth, Zuzana Brzobohatá, Jean Louis Cottigny, Jean-Luc Dehaene, Isabelle Durant, James Elles, Göran Färm, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Lucas Hartong, Jutta Haug, Anne E. Jensen, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, Giovanni La Via, Barbara Matera, Claudio Morganti, Juan Andrés Naranjo Escobar, Nadezhda Neynsky, Dominique Riquet, Alda Sousa, Helga Trüpel, Derek Vaughan, Angelika Werthmann

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Alexander Alvaro, Bendt Bendtsen, Gerben-Jan Gerbrandy, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Jutta Steinruck, Nils Torvalds

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Leonardo Domenici

 

 

 

POSTUP

Název

Nástroj spoluprace v oblasti jaderné bezpečnosti

Referenční údaje

COM(2011)0841 – C7-0014/2012 – 2011/0414(CNS)

Datum konzultace s EP

16.1.2012

 

 

 

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

19.1.2012

 

 

 

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

BUDG

19.1.2012

ENVI

19.1.2012

 

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

ENVI

20.12.2011

 

 

 

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Holger Krahmer

14.2.2012

 

 

 

Projednání ve výboru

11.7.2012

 

 

 

Datum přijetí

9.10.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

47

6

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Amelia Andersdotter, Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Maria Da Graça Carvalho, Jürgen Creutzmann, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Adam Gierek, Norbert Glante, András Gyürk, Fiona Hall, Jacky Hénin, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Vittorio Prodi, Miloslav Ransdorf, Teresa Riera Madurell, Michèle Rivasi, Amalia Sartori, Salvador Sedó i Alabart, Francisco Sosa Wagner, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Catherine Trautmann, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Maria Badia i Cutchet, Ioan Enciu, Gunnar Hökmark, Yannick Jadot, Ivailo Kalfin, Sajjad Karim, Seán Kelly, Holger Krahmer, Zofija Mazej Kukovič, Vladko Todorov Panayotov, Markus Pieper, Peter Skinner

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Anne E. Jensen, Ramona Nicole Mănescu

Datum předložení

16.10.2012

 

 

[1] Přijaté texty P7_TA(2011)0266