Dokument ze zasedání

A7-0347/2012

22. 10. 2012

***I

ZPRÁVA

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)

( COM(2011)0651 – C7‑0360/2011 – 2011/0295(COD) )

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodajka: Arlene McCarthy

PR_COD_1amCom

OBSAH

Strana

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...........................5

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin     63

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti......................................................74

POSTUP...................................................................................................................................96

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)

( COM(2011)0651 – C7‑0360/2011 – 2011/0295(COD) )

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě ( COM(2011)0651 ),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0360/2011),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 22. března 2012[1],

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 28.března 2012[2],

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro právní záležitosti ( A7-0110/2012 ),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU[3]*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise ,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[4],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[5],

v souladu s řádným legislativním postupem[6],

vzhledem k těmto důvodům:

(1)         Skutečný vnitřní trh s finančními službami je rozhodující pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst v Unii.

(2)         Integrovaný, účinný a transparentní finanční trh vyžaduje integritu. Řádné fungování trhů s cennými papíry a důvěra veřejnosti v trhy jsou nezbytnými předpoklady hospodářského růstu a blahobytu. Zneužívání trhu narušuje integritu finančních trhů a důvěru veřejnosti v cenné papíry a deriváty.

(3)         Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)[7], která byla přijata dne 28. ledna 2003, doplnila a aktualizovala právní rámec Unie na ochranu integrity trhu. Nicméně vzhledem k tomu, že od té doby došlo k vývoji v oblasti legislativy, trhu a technologií, který vedl k významným proměnám podoby finančních trhů, by tato směrnice měla být nyní nahrazena tak, aby držela s tímto vývojem krok. Nový legislativní akt je také třeba k zajištění jednotných pravidel a přehlednosti klíčových pojmů a k zajištění jednotných předpisů v souladu se závěry skupiny na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU.

(4)         Existuje potřeba vytvořit jednotný rámec, který zachová integritu trhu, zabrání případným regulatorním arbitrážím a zajistí odpovědnost při pokusech o manipulaci a také zajistí větší právní jistotu a menší složitost předpisů pro účastníky trhu. Tento přímo použitelný právní akt má za cíl přispět rozhodujícím způsobem k hladkému fungování vnitřního trhu a měl by v důsledku toho vycházet z ustanovení článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) vykládaného v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

(5)         S cílem odstranit zbývající překážky obchodování a závažná narušení hospodářské soutěže mající za následek rozdílnost práva členských států a zamezit vznikání případných dalších pravděpodobných překážek obchodování a závažných narušení hospodářské soutěže je nezbytné přijmout nařízení, kterým se stanoví jednotná pravidla, která budou platit ve všech členských státech. Vezmou-li na sebe požadavky týkající se zneužívání trhu formu nařízení, mělo by být zajištěno, že tyto požadavky budou přímo uplatnitelné. Tím by měly být zajištěny jednotné podmínky, neboť se zamezí vzniku rozdílných vnitrostátních požadavků vlivem provedení směrnice. Toto nařízení by tak mělo mít za následek, že se všechny osoby v celé Unii budou řídit stejnými pravidly. Toto nařízení by mělo rovněž snížit složitost regulačních pravidel a náklady firem na jejich plnění, a to především pro firmy podnikající v přeshraničním styku, a přispět k zamezení narušení hospodářské soutěže.

(6)         Komise ve svém sdělení ze dne 25. června 2008 s názvem „Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu“ vyzývá Unii a její členské státy, aby navrhovaly pravidla s cílem snížit administrativní zátěž, přijímaly právní předpisy pro potřeby emitentů na trzích malých a středních podniků a usnadnily přístup těchto emitentů k financování. Řada ustanovení směrnice 2003/6/ES ukládá emitentům, zejména těm, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro růst malých a středních podniků, administrativní zátěž, která by měla být snížena.

(7)         Zneužívání trhu je pojem, který zahrnuje veškeré protiprávní jednání na finančních trzích, a pro účely tohoto nařízení je třeba jej chápat tak, že sestává z obchodování zasvěcených osob či zneužití důvěrných informací a manipulace s trhem. Takové jednání snižuje úplnou a řádnou průhlednost trhu, která je předpokladem pro operace všech hospodářských subjektů na integrovaných finančních trzích.

(8)         Oblast působnosti směrnice 2003/6/ES se zaměřila na finanční nástroje přijaté k obchodování na regulovaných trzích, ale v posledních letech se stále více finančních nástrojů obchodovalo v mnohostranných obchodních systémech (MTF). Existují i finanční nástroje, které se obchodují pouze na veškerých jiných typech organizovaných obchodních systémů (OTF), jako jsou „broker crossing systems“, nebo formou OTC. Působnost tohoto nařízení by proto měla být rozšířena na všechny finanční nástroje obchodované v systémech MTF nebo OTF, stejně jako finanční nástroje obchodované mimo burzu, například swapy úvěrového selhání, nebo na jakékoliv jiné jednání nebo činnosti, které mohou mít vliv na takové finanční nástroje obchodované na regulovaném trhu, MTF nebo OTF. To by mělo zlepšit ochranu investorů, zachovat integritu trhů a zajistit, aby byla manipulace s trhem těchto nástrojů prostřednictvím finančních nástrojů obchodovaných mimo burzu jednoznačně zakázána.

(9)         Stabilizace finančních nástrojů nebo operace s vlastními finančními nástroji v rámci programů zpětného odkupu mohou být za určitých okolností z ekonomických důvodů legitimní, a neměly by se proto samy o sobě považovat za zneužívání trhu.

(10)       Členské státy a Evropský systém centrálních bank, Evropský nástroj finanční stability, národní centrální banky a jiné orgány nebo jednotky pro speciální účel jednoho či více členských států i Evropské unie a některé další veřejné orgány by neměly být omezovány v řízení měnové politiky, politiky směnných kurzů nebo správy veřejného dluhu, měly by přitom však postupovat transparentně.

(11)       Racionálně uvažující investoři opírají svá investiční rozhodnutí o informace, které již mají k dispozici, to znamená, o informace dostupné ex ante. Proto by otázka, zda by při investičním rozhodování racionální investor pravděpodobně vzal v úvahu konkrétní informaci, měla být hodnocena na základě informací dostupných ex ante. Takové hodnocení musí vzít v potaz předpokládaný dopad informací v kontextu všech souvisejících činností emitenta jako celku, spolehlivost zdroje informací a jiné tržní proměnné, které mohou mít vliv na finanční nástroje, související spotové komoditní kontrakty a za určitých okolností dražené produkty na bázi povolenek na emise.

(12)       Informace dostupné ex post se mohou použít k ověření předpokladu, že informace dostupné ex ante byly citlivé na cenu, ale neměly by se použít ke stíhání osob, které došly k přiměřeným závěrům na základě ex ante informací, které měly k dispozici.

(13)       Právní jistota účastníků trhu by se měla zvýšit díky užšímu vymezení dvou prvků, jež jsou zásadní pro definici důvěrné informace, a sice přesné povahy takové informace a významu jejího možného dopadu na ceny finančních nástrojů, souvisejících spotových komoditních kontraktů a dražených produktů na bázi povolenek na emise. V případě derivátů, které jsou velkoobchodními energetickými produkty, by se mělo jako na důvěrné informace nahlížet na informace, jejichž zveřejnění se žádá dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2012 ze dne ... [o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií].

(14)       Důvěrné informace je možné zneužít ještě předtím, než je emitent povinen zveřejnit je. Stav smluvních jednání, podmínky, na kterých se strany prozatímně dohodnou v rámci smluvních jednání, možnost umisťování finančních nástrojů, podmínky, za kterých budou finanční nástroje uváděny na trh, nebo prozatímní podmínky umisťování finančních nástrojů mohou pro investory představovat relevantní informace. Na tyto informace by tedy mělo být nahlíženo jako na důvěrné informace. Avšak tyto informace nemusí být dostatečně přesné, aby bylo možné emitentovi uložit povinnost je zveřejnit. V takových případech bude platit zákaz obchodování zasvěcených osob, ovšem neměla by platit povinnost emitenta tyto informace zveřejnit.

(14a)     Použití důvěrných informací může spočívat v nabytí a zcizení finančních nástrojů. Protože nabytí nebo zcizení finančních nástrojů nezbytně zahrnuje předchozí rozhodnutí k takovému kroku, pouhé provedení tohoto nabytí nebo zcizení by nemělo být samo o sobě považováno za obchodování zasvěcených osob.

(14b)     Pouhý přístup k důvěrným informacím o jiné společnosti a jejich použití v souvislosti s veřejnou nabídkou převzetí s cílem získat kontrolu nad touto společností nebo v souvislosti s návrhem na fúzi s touto společností by nemělo být samo o sobě považováno za obchodování zasvěcených osob.

(14c)     Výzkum a odhady odvozené z veřejně dostupných údajů by neměly být považovány za důvěrné informace, a proto by jakákoli operace provedená na základě takového výzkumu nebo odhadů sama o sobě neměla být považována za obchodování zasvěcených osob.

(14d)     Pouhá skutečnost, že tvůrci trhu nebo osoby oprávněné vystupovat jako protistrany se omezí jen na provozování vlastní povolené obchodní činnosti spočívající v nákupu nebo prodeji finančních nástrojů nebo že osoby oprávněné provádět pokyny jménem třetích stran s důvěrnými informacemi se omezí na svědomité vykonání pokynu, by sama o sobě neměla být považována za obchodování zasvěcených osob.

(14e)     Obchodování s finančními nástroji, pro něž určitá osoba obdržela žádost, aby lokalizovala jednotlivé cenné papíry nebo aby potvrdila, že lze důvodně očekávat, že bude provedeno vypořádání, aby tak klient splnil požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o krátkém prodeji a některých aspektech swapů úvěrového selhání[8], může být oprávněné a nemělo by být samo o sobě považováno za obchodování zasvěcených osob.

(14f)      Záměrem tohoto nařízení není zakázat rozumné diskuse mezi akcionáři a dalšími účastníky trhu a vedením ohledně podniku a jeho výhledů. Toto zapojení akcionářů do správy a řízení podniku by mělo být považováno za nezbytný prvek řádného fungování vztahu mezi podniky a akcionáři.

(14g)     Pokud se důvěrné informace týkají procesu, který probíhá ve více fázích, může být každá z těchto fází, stejně jako celý proces, považována za informace přesné povahy.

(14h)     Transakce nebo pokyny k obchodování, které by bylo možno považovat za manipulaci s trhem, mohou být odůvodněny na základě toho, že jsou oprávněné a jsou v souladu s uznávanými postupy na daném regulovaném trhu. Jestliže příslušný orgán prokáže, že v pozadí těchto transakcí nebo pokynů existoval jiný, neoprávněný důvod, může stále uložit sankci.

(14i)      Postupy, které jsou přijímány na určitém trhu, nelze považovat za platné pro jiné trhy, pokud příslušné orgány těchto jiných trhů tyto postupy oficiálně nepřijaly.

(15)       Spotové trhy a odvozené trhy s deriváty jsou vysoce propojené a globální a ke zneužívání trhu může docházet napříč všemi trhy i napříč hranicemi států, což může způsobit značná systémová rizika. To platí jak pro obchodování zasvěcených osob, tak pro manipulaci s trhem. Důvěrné informace ze spotových trhů mohou zejména přinést prospěch osobám obchodujícím na finančním trhu. Proto by se měla obecná definice důvěrné informace ve vztahu k finančním trhům a komoditním derivátům rovněž vztahovat na všechny informace, které jsou pro příslušnou komoditu relevantní. Kromě toho se mohou manipulativní strategie vyskytovat i napříč spotovými trhy a trhy s deriváty. Obchodování s finančními nástroji včetně komoditních derivátů, lze využít k manipulaci se souvisejícími spotovými komoditními kontrakty a spotové komoditní kontrakty lze využít k manipulaci se souvisejícími finančními nástroji. Zákaz manipulace s trhem by měl tyto spojitosti zachytit. Není však vhodné ani možné rozšířit působnost nařízení na jednání, které se netýká finančních nástrojů, například na obchodování se spotovými komoditními kontrakty, které má vliv pouze na spotovém trhu. V konkrétním případě velkoobchodních energetických produktů by příslušné orgány měly brát v úvahu specifický charakter definic [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. ... o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií], když budou uplatňovat definice důvěrné informace, obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem podle tohoto nařízení na finanční nástroje týkající se velkoobchodních energetických produktů.

(15a)     Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/EU ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství[9] mají Evropská komise, členské státy a jiné úředně stanovené subjekty odpovědnost za technická hlediska vydávání povolenek na emise, jejich bezplatné přidělování způsobilým průmyslovým odvětvím a novým účastníkům trhu a obecně za rozvoj a provádění rámcové politiky Unie v oblasti klimatu, což jsou aspekty, které jsou základem poskytování povolenek na emise pro subjekty splňující podmínky systému EU pro obchodování s emisemi. Při plnění těchto úkolů mají tyto veřejné subjekty přístup k cenově citlivým neveřejným informacím a podle směrnice 2003/87/EU mohou být nuceny vykonávat určité tržní operace týkající se povolenek na emise. Protože Komise, členské státy a jiné úředně stanovené subjekty musí být i nadále schopny vytvářet a provádět politiku Unie v oblasti klimatu, měly by být jejich činnosti prováděné výlučně za účelem plnění cílů této politiky a týkající se povolenek na emise vyňaty z působnosti tohoto nařízení. Tato výjimka by neměla mít negativní dopad na celkovou transparentnost trhu, neboť tyto veřejné subjekty mají zákonnou povinnost vykonávat svou činnost způsobem, který zaručuje řádné, spravedlivé a nediskriminační zveřejňování nových rozhodnutí, vývoje a údajů, které jsou cenově citlivé, a přístup k nim. Záruky spravedlivého a nediskriminačního zveřejňování specifických cenově citlivých informací, které jsou v držení veřejných subjektů, jsou také dány směrnicí 2003/87/EU a prováděcími opatřeními přijatými na jejím základě. Výjimka pro veřejné subjekty při plnění cílů politiky Unie v oblasti klimatu by se zároveň neměla vztahovat na případy, kdy se tyto veřejné subjekty účastní činností nebo transakcí, které neprobíhají v rámci plnění cílů politiky Unie v oblasti klimatu, nebo kdy se osoby pracující pro tyto subjekty účastní takových činností na vlastní odpovědnost.

(16)       V důsledku klasifikace povolenek na emise jako finančních nástrojů v rámci revize směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích s finančními nástroji[10] budou tyto nástroje rovněž zařazeny do působnosti tohoto nařízení. Vzhledem ke specifické povaze těchto nástrojů a strukturálním rysům trhu s uhlíkem je nutné zajistit, aby nebyla omezena činnost členských států, Komise a dalších oficiálně určených orgánů týkající se povolenek na emise při dosahování cílů politiky Unie v oblasti klimatu. Toto nařízení však zohledňuje značnou citlivost informací na straně nabídky pod kontrolou veřejných orgánů a úředníků pro trh s povolenkami na emise, a tím i potřebu, aby byly tyto informace spravovány s odpovídající péčí podle jasných postupů s dostatečnými kontrolními mechanismy s cílem zabránit jejich nekontrolovanému nebo diskriminačnímu zveřejňování na trhu s povolenkami na emise, jež by mělo za následek narušení řádného procesu tvorby cen na těchto trzích. Na druhé straně by tyto veřejné orgány měly umožnit dostatečnou transparentnost řádného procesu tvorby cen na trzích s povolenkami na emise. Proto je nutné spravedlivé, včasné a nediskriminační zveřejňování konkrétních cenově citlivých informací a neveřejných informací, které mají v držení veřejné orgány. Navíc povinnost zveřejňovat důvěrné informace musí být uložena účastníkům na tomto trhu obecně. Nicméně, aby se zabránilo uložení oznamovací povinnosti, která není užitečná, a také k udržení efektivity nákladů plánovaného opatření je nezbytné omezit regulatorní dopad této povinnosti pouze na ty operátory evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS), u nichž – vzhledem k jejich velikosti a činnostem – lze důvodně předpokládat, že by mohli mít významný dopad na ceny povolenek na emise. Tam, kde se účastníci trhu s povolenkami na emise již řídí povinností zveřejňovat důvěrné informace, zejména na základě nařízení o integritě a transparentnosti trhu s energií, by povinnost zveřejňovat důvěrné informace týkající se povolenek na emise neměla vést k opakování povinného zveřejňování informací s prakticky stejným obsahem.

(17)       Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství[11] stanovilo pro dražby povolenek na emise dva paralelní režimy proti zneužívání trhu. Nicméně v důsledku klasifikace povolenek na emise jako finančních nástrojů by toto nařízení mělo představovat jednotný soubor pravidel s opatřeními k zamezení zneužívání trhu vztahující se na celý primární a sekundární trh s povolenkami na emise. Toto nařízení se tak bude týkat také dražení povolenek na emise nebo jiných dražených produktů, které jsou na nich založeny, podle nařízení Komise č. 1031/2010.

(18)       Toto nařízení by mělo stanovit opatření týkající se manipulace s trhem, která mohou být přizpůsobena novým formám obchodování nebo novým strategiím, které mohou mít nekalý charakter. S ohledem na skutečnost, že obchodování s finančními nástroji je stále více automatizováno, je žádoucí, aby byla manipulace s trhem doplněna o příklady konkrétních nekalých strategií, které lze provádět prostřednictvím jakýchkoli dostupných prostředků obchodování, včetně algoritmického obchodování a obchodování vysokofrekvenčního, podle definice ve směrnici [nová směrnice MiFID]. Uvedené příklady nemají za cíl být vyčerpávající ani nemají naznačovat, že stejné strategie prováděné jinými prostředky by neměly také nekalou povahu.

(19)       Za účelem doplnění zákazu manipulace s trhem by toto nařízení mělo zahrnovat zákaz pokusu o manipulaci s trhem s tím, že neúspěšné pokusy manipulovat s trhem by měly také podléhat sankcím. Pokus o manipulaci s trhem je třeba odlišit od situace, kdy jednání nemá na cenu finančního nástroje požadovaný vliv. Takové jednání se považuje za manipulaci s trhem, pokud zřejmě vyslalo nepravdivé nebo zavádějící signály.

(20)       Toto nařízení by mělo rovněž definovat to, že dopouštět se manipulace s trhem u finančního nástroje, nebo se o to pokoušet, může mít podobu využití souvisejících finančních nástrojů, jako jsou derivátové nástroje, které se obchodují na jiném obchodním místě nebo formou OTC.

(20a)     Mnoho finančních nástrojů je oceňováno pomocí referenčních hodnot. Skutečná manipulace s referenčními hodnotami, např. mezibankovní nabídkové sazby, nebo pokus o tuto manipulaci může mít vážný dopad na důvěru v trh a může způsobit značné ztráty investorům a narušit reálnou ekonomiku. Ve vztahu k referenčním hodnotám je tudíž nutné zavést zvláštní ustanovení, která zachovají integritu trhů a zajistí, aby příslušné orgány mohly prosadit jasný zákaz manipulace s těmito hodnotami. Je nezbytné doplnit obecný zákaz manipulace s trhem o zákaz manipulace se samotnou referenční hodnotou a předávání nepravdivých nebo zavádějících informací, zákaz poskytování nepravdivých nebo zavádějících vstupních údajů nebo zákaz jakékoliv jiné činnosti, která s výpočtem referenční hodnoty, včetně metodiky výpočtu této referenční hodnoty, manipuluje. Tato pravidla doplňují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií[12], které zakazuje úmyslné poskytování nepravdivých informací podnikům provádějícím posuzování cen nebo vydávajícím zprávy týkající se trhu s velkoobchodními energetickými produkty, jež má za následek uvedení účastníků trhu, kteří na základě takových posouzení cen nebo zpráv týkajících se trhu jednají, v omyl. Dále by příslušné orgány neměly mít povinnost prokazovat bezprostřední souvislost mezi porušením pravidel jedním nebo více jednotlivci a výsledným dopadem na jeden nebo více finančních nástrojů. Mělo by stačit, že je spojitost, byť i nepřímá, mezi porušením pravidel a určitým finančním nástrojem. Například pouhé předání nepravdivých nebo zavádějících informací týkajících se určité mezibankovní nabídkové sazby nebo jiné referenční hodnoty by mělo být podle definice také jednou z forem manipulace s trhem.

(21)       Za účelem zajištění jednotných tržních podmínek mezi obchodními místy a mechanismy, které jsou předmětem tohoto nařízení, by měli být organizátoři regulovaných trhů, MTF a OTF povinni přijmout a zachovávat účinná a transparentní opatření a postupy zaměřené na předcházení a odhalování praktik manipulace s trhem a jeho zneužívání.

(22)       Manipulace nebo pokus o manipulaci s finančními nástroji může spočívat i v zadání pokynu, který nemusí být proveden. Dále lze finančním nástrojem manipulovat prostřednictvím jednání, k němuž dochází mimo obchodní místo. Z tohoto důvodu by měly osoby, které profesionálně zajišťují nebo provádějí transakce ▌, mít zavedeny účinná opatření a postupy pro odhalování podezřelých transakcí a zachovávat je. Sem rovněž spadá oznamování podezřelých pokynů a transakcí, k nimž dochází mimo obchodní místo.

(23)       Manipulace nebo pokus o manipulaci s finančními nástroji může spočívat i v šíření nepravdivých nebo zavádějících informací. Rozšiřování nepravdivých nebo zavádějících informací může mít v poměrně krátké časové době významný dopad na ceny finančních nástrojů. Může spočívat ve vytvoření zjevně nepravdivé informace, ale rovněž v záměrném zatajení podstatných skutečností a ve vědomě nepřesném vykazování informací. Tato forma manipulace s trhem má obzvláště škodlivé důsledky pro investory, protože je nutí vycházet při svých investičních rozhodnutích z nepravdivých nebo zavádějících informací. Škodlivé důsledky to má i pro emitenty, protože snižuje důvěru v dostupné informace o nich. Absence důvěry v trh může zase ohrozit schopnost emitenta vydávat nové finanční nástroje nebo zajišťovat si úvěry od jiných účastníků trhu s cílem financovat svůj provoz. Informace se na trhu šíří velmi rychle. V důsledku toho mohou následky škod na straně investorů a emitentů přetrvávat po poměrně dlouhou dobu až do okamžiku, kdy dojde k odhalení, že daná informace je nepravdivá nebo zavádějící, a kdy ji také bude emitent nebo osoby odpovědné za její šíření moci opravit. Je tedy nezbytné, aby na rozšiřování nepravdivých nebo zavádějících informací, včetně zvěstí a nepravdivých nebo zavádějících zpráv, bylo pohlíženo jako na porušení tohoto nařízení. Z tohoto důvodu je vhodné znemožnit osobám působícím na finančních trzích volně sdělovat informace, které nejsou v souladu s jejich vlastním názorem a o nichž vědí nebo by měly vědět, že jsou nepravdivé nebo zavádějící, na úkor investorů a emitentů.

(23a)     Vzhledem k nárůstu využívání internetových stránek, blogů a sociálních sítí jak emitenty, tak investory je důležité vyjasnit, že šíření nepravdivých nebo zavádějících informací prostřednictvím internetu, včetně sociálních sítí nebo anonymních blogů, by mělo být považováno za zneužívání trhu stejně jako šíření těchto informací prostřednictvím tradičnějších komunikačních kanálů.

(24)       Rychlé uveřejnění důvěrných informací emitentem je nezbytné k tomu, aby se zabránilo obchodování zasvěcených osob a zajistilo se, že investoři nejsou uváděni v omyl. Emitenti by proto měli být povinni co nejdříve informovat veřejnost o důvěrných informacích, kromě případů, kdy se odkladem zveřejnění neuvede veřejnost v omyl a emitent je schopen zajistit důvěrnost informací.

(25)       Někdy ▌může být v nejlepším zájmu finanční stability, aby bylo zveřejnění důvěrných informací odloženo. Příslušný orgán by tedy měl mít možnost rozhodnout o odkladu zveřejnění důvěrných informací.

(25a)     Pokud jde o finanční instituce, zejména pokud jsou příjemci úvěrové pomoci centrálních bank, včetně nouzového poskytnutí likvidity, mělo by být posouzení toho, zda je některá informace informací systémového významu a zda je odklad zveřejnění ve veřejném zájmu, provedeno v úzké spolupráci s příslušnou centrální bankou, s příslušným orgánem vykonávajícím dohled nad emitentem a případně s vnitrostátním makroobezřetnostním orgánem.

(26)       Požadavek na zveřejnění důvěrných informací může představovat zátěž pro emitenty, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro růst malých a středních podniků, a to k nákladům na kontrolu informací, které mají, a na právní poradenství o tom, zda a kdy musí být informace zveřejněny. Přesto je rychlé zveřejnění důvěrných informací nezbytné pro zajištění důvěry investorů v tyto emitenty. Proto by měl mít evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010[13], možnost vydávat pokyny, které pomáhají emitentům splnit povinnost zveřejnit důvěrné informace a neohrozit přitom ochranu investorů.

(27)       Seznamy zasvěcených osob jsou důležitým nástrojem pro regulační orgány při vyšetřování možného zneužívání trhu, ale rozdíly mezi členskými státy v oblasti údajů, které budou v těchto seznamech uvedeny, představují pro emitenty zbytečnou administrativní zátěž. Datová pole povinná pro seznamy zasvěcených osob by se proto měla sjednotit a plně harmonizovat, a tím tyto náklady snížit pro podniky všech velikostí. Je důležité, aby byly osoby zařazené na seznamy zasvěcených osob o této skutečnosti a o jejích důsledcích v rámci této směrnice a nařízení [nové MAR] informovány. Vzhledem k tomu, že tyto osoby mají přístup k důvěrným informacím, měla by pro ně z tohoto nařízení dále vyplývat i povinnost zveřejňovat veškeré informace o skutečném nebo potenciálním zneužívání trhu, které mají.

(28)       Větší průhlednost operací prováděných osobami s řídicí pravomocí v rámci emitenta, případně osobami s nimi úzce propojenými, představuje preventivní opatření proti zneužívání trhu. Při zveřejňování transakcí osob s řídicí pravomocí a při všech jejich veřejných sděleních by proto měly být uplatňovány nejvyšší možné standardy. Rovněž uveřejňování těchto transakcí, přinejmenším jednotlivě, může být velmi cenným zdrojem informací pro investory. Je třeba upřesnit, že povinnost zveřejnit transakce osob s řídicí pravomocí se také týká zastavení nebo půjčování finančních nástrojů a transakcí prováděných jinou osobou jednající dle svého uvážení jménem osoby s řídicí pravomocí.

(29)       Účinnost dohledu příslušných orgánů každého členského státu zaručí soubor nástrojů a pravomocí. K integritě trhu by měly na své úrovni též přispět podniky na trhu a hospodářské subjekty. V tomto smyslu by určení jediného orgánu příslušného pro oblast zneužívání trhu nemělo vyloučit spolupráci nebo rozdělení pravomocí příslušného orgánu mezi tento orgán a podniky na trhu za účelem zajištění účinné kontroly dodržování tohoto nařízení.

(30)       Pro účely odhalování případů obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem je nezbytné, aby měly příslušné úřady možnost vstupovat do soukromých prostor a zajišťovat tam dokumenty. Přístupu do soukromých prostor je zapotřebí především v případě, že osoba, které byl vznesen požadavek na poskytnutí informací, tento požadavek (zcela nebo zčásti) nesplní; nebo ii) existují důvodné pochyby o tom, že pokud by byl takový požadavek vznesen, byl by splněn, nebo že dokumenty nebo informace, kterých se tento požadavek týká, by nebyly odstraněny, zfalšovány nebo zničeny.

(31)       Existující záznamy telefonních rozhovorů, elektronické komunikace a záznamy o datových přenosech od investičních podniků provádějících transakce a existující záznamy o telefonních a datových přenosech od telekomunikačních operátorů představují zásadní a někdy jediný důkaz pro odhalování a prokazování existence obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem. Pomocí záznamů o telefonních a datových přenosech je možné stanovit totožnost osoby odpovědné za šíření nepravdivé nebo zavádějící informace, že dané osoby byly po určitou dobu v kontaktu a že mezi dvěma nebo více lidmi existuje nějaký vztah. Příslušné orgány by proto měly mít možnost požadovat existující záznamy telefonních rozhovorů, elektronické komunikace a záznamy o datových přenosech uchovávané investičním podnikem v souladu se směrnicí [nová směrnice MiFID]. V zájmu zavedení rovných podmínek v Unii ve vztahu k přístupu příslušných orgánů k záznamům o telefonních a datových přenosech uchovávaným telekomunikačním operátorem ▌by měly mít příslušné orgány možnost požadovat existující záznamy o telefonních a datových přenosech uchovávané těmito operátory, pokud takové záznamy o telefonních a datových přenosech mohou být relevantní pro prokazování obchodování zasvěcených osob nebo manipulace s trhem dle vymezení v [nové směrnici MAD], kteréžto jednání je v rozporu s tímto nařízením nebo směrnicí [nová směrnice MAD]. Tyto záznamy by neměly zahrnovat obsah telefonní hlasové komunikace, pokud zahrnutí takového obsahu nepovolí soudní orgán.

(32)       Vzhledem k tomu, že zneužívání trhu může probíhat přes hranice a trhy, měly by příslušné orgány být povinny spolupracovat a vyměňovat si informace s jinými příslušnými regulačními orgány a s ESMA, a to zejména při vyšetřování. Pokud je příslušný orgán přesvědčen, že ke zneužívání trhu dochází nebo došlo v jiném členském státě nebo že se dotýká finančních nástrojů obchodovaných v jiném členském státě, měl by tuto skutečnost oznámit příslušnému orgánu a ESMA. V případech zneužívání trhu s přeshraničními účinky by ESMA měl mít možnost koordinovat vyšetřování, pokud o to požádá jeden z dotčených příslušných orgánů nebo také, je-li to s ohledem na cíle tohoto nařízení vhodné, z vlastního podnětu.

(32a)     Včasné zjišťování a účinné vyšetřování manipulace s trhem je pro příslušné orgány značně obtížné. Zejména pokud je taková manipulace prováděna činností na bázi evidence příkazů, brání roztříštěnost v obchodním systému tomu, aby byl prováděn dohled nad trhem, a to kvůli chybějícím konsolidovaným údajům. Aby bylo možné tento problém vyřešit, musí být vytvořen účinný mechanismus, který umožní provádět dohled nad evidencemi příkazů napříč trhy. Za tímto účelem je třeba, aby příslušné orgány obchodního místa, v němž byl emitent poprvé připuštěn k obchodování, získávaly denně od regulovaných trhů a MTF komplexní údaje týkající se evidence příkazů. V souladu s čl. 69 odst. 2 směrnice .../.../EU [nová směrnice MiFID] by příslušné orgány měly mít možnost přenést úkoly v oblasti dohledu na třetí strany.

(33)       S cílem zajistit výměnu informací a spolupráci s orgány třetích zemí v souvislosti s účinným prosazováním tohoto nařízení by příslušné orgány měly uzavřít se svými partnery ve třetích zemích dohody o spolupráci. Veškeré předávání osobních údajů prováděné na základě těchto dohod musí být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (ES) 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[14] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[15].

(34)       Obezřetnostní a podnikatelský rámec pro finanční sektor by měl spočívat na pevném režimu dohledu a sankcí. Za tímto účelem by měly být orgány dohledu vybaveny dostatečnými pravomocemi jednat a měly by mít možnost využívat rovnocenné, silné a odrazující sankce za všechna finanční pochybení a tyto sankce by měly být účinně vymáhány. Skupina na vysoké úrovni však měla za to, že žádný z těchto prvků v současné době není zaveden. Revize stávajících sankčních pravomocí a jejich praktické aplikace zaměřená na podporu sbližování sankcí v celém rozsahu dohledových činností byla provedena v rámci sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 o posílení sankčních režimů ve finančním odvětví. Toto nařízení, spolu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/…/EU ze dne ... [o trestněprávním postihu za obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem], má za cíl vytvoření podrobného rámce, zejména pokud jde o sankce, jež mohou být uloženy jako postih za zneužívání trhu.

(35)       Proto by ▌měl být tímto nařízením stanoven soubor správních opatření, sankcí a pokut, které zajistí jednotný přístup v členských státech a posílí jejich odrazující účinek. Správní pokuty by měly vzít v úvahu faktory, jako je vrácení všech zjištěných finančních výhod, závažnost a trvání porušení pravidel, různé přitěžující a polehčující faktory, dopad porušení na třetí strany a řádné fungování trhu a měly by mít odstrašující účinek a zabraňovat opakovanému porušení, včetně trvalého zbavení funkcí investičního podniku nebo organizátora trhu, a případně by mohly zahrnovat zmírnění sankce v případě spolupráce s příslušným orgánem. Při přijímání a zveřejňování sankcí by měla být respektována základní práva stanovení v Listině základních práv Evropské unie.

(35a)     Na straně druhé by směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/…/EU ze dne … [o trestněprávním postihu za obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem] měla zavést požadavek, aby všechny členské státy zavedly účinný, přiměřený a odrazující trestněprávní postih za nejzávažnější trestné činy obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem. Oba akty jsou chápány tak, že se mají navzájem doplňovat, a společně by měly poskytnout nezbytné nástroje, aby mohly být v případě potřeby ukládány patřičné sankce. Dotyčné orgány by však neměly být nijak povinovány, aby hned na počátku vyšetřování zvolily určitý typ sankcí, který chtějí uložit. Jinými slovy skutečnost, že je zahájeno vyšetřování s cílem uložit správní sankce, by neměla vylučovat, že pokud si to povaha daného případu vyžádá, bude uložen trestněprávní postih.

(36)       Informátoři sdělují příslušným orgánům nové informace, které jim pomáhají při odhalování a postihování případů obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem. Ochota oznamovat tyto přečiny však může být nižší v důsledku strachu z odplaty nebo z nedostatku pobídek. Toto nařízení by proto mělo zajistit, aby byla k dispozici odpovídající opatření, která podpoří informátory v úsilí upozornit příslušné orgány na případná porušení tohoto nařízení a ochrání je před odvetou. Informátoři by však měli mít nárok na pobídky jen v případě, že poskytnou nové informace, které nejsou ze zákona povinni oznámit, a pokud tyto informace vedou k sankcím za porušení tohoto nařízení. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby informátorské programy, které zavedou, obsahovaly mechanismy, které poskytují odpovídající ochranu nahlášených osob, zejména pokud jde o právo na ochranu osobních údajů, a postupy pro zajištění práva nahlášené osoby na obhajobu a práva být vyslechnut před přijetím rozhodnutí, jež se této osoby týká, jakož i práva žádat u soudu o účinný opravný prostředek proti rozhodnutí, jež se této osoby týká.

(37)       Protože členské státy přijaly právní předpisy provádějící směrnici 2003/6/ES a protože se před úplnou implementací zaváděného rámce předpokládá přijetí aktů v přenesené pravomoci a prováděcích technických norem, je třeba odložit použití hmotněprávních ustanovení tohoto nařízení na dostatečně dlouhou dobu.

(38)       S cílem usnadnit hladký přechod k používání tohoto nařízení lze pokračovat v používání tržních zvyklostí existujících před vstupem tohoto nařízení v platnost a akceptovaných příslušnými orgány v souladu s nařízením Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů[16], pro účely použití čl. 1 bodu 2 písm. a) směrnice 2003/6/ES až do jednoho roku od termínu stanoveného pro efektivní použití tohoto nařízení, pokud jsou oznámeny orgánu ESMA.

(39)       Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané v Listině základních práv Evropské unie zakotvené ve Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU), zejména právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, svobodu projevu a informací, svobodu podnikání, právo na účinný opravný prostředek a spravedlivý proces, presumpci neviny a právo na obhajobu, zásady zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů a právo nebýt souzen nebo potrestán dvakrát za stejný čin. Omezení těchto práv jsou v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv, protože jsou nezbytná pro zajištění cílů obecného zájmu ochrany investorů a integrity finančních trhů a lze využít vhodných ochranných opatření, která zajistí, že se práva omezí pouze v rozsahu nezbytném pro naplnění těchto cílů a opatřeními, která jsou úměrná plněnému cíli. Oznamování podezřelých transakcí je zejména nutné k zajištění toho, aby mohly příslušné orgány odhalit a trestat zneužívání trhu. Zákaz pokusů o manipulaci s trhem je nutný proto, aby mohly příslušné orgány sankcionovat takové pokusy, u nichž disponují důkazy o úmyslu manipulovat s trhem, a to i v případě, že nebyl zjištěn vliv na tržní ceny. Přístup k datovým a telefonním záznamům je nutný k zajištění důkazů a vodítek při vyšetřování možného obchodování zasvěcených osob nebo manipulace s trhem, a tedy pro zjišťování a trestání zneužívání trhu. Podmínky stanovené v tomto nařízení zajistí dodržování základních práv. Opatření týkající se informátorství jsou nezbytná k usnadnění odhalování zneužívání trhu a k zajištění ochrany oznamovatelů a hlášených osob, včetně ochrany jejich soukromí, osobních údajů a práva být vyslechnut a práva na účinné opravné prostředky před soudem. Zavedení minimálních společných pravidel pro správní opatření, sankce a pokuty je třeba k tomu, aby za srovnatelné porušení zneužívání trhu hrozil srovnatelný trest a aby uložené sankce byly úměrné závažnosti jednání. Toto nařízení v žádném případě nebrání členským státům používat svá ústavní pravidla vztahující se na svobodu tisku a svobodu projevu ve sdělovacích prostředcích.

(40)       Směrnice 95/46/ES a nařízení (EU) č. 45/2001 upravují zpracování osobních údajů prováděné orgánem ESMA v rámci tohoto nařízení a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy. Jakákoliv výměna nebo přenos informací ze strany příslušných orgánů by měly být v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici 95/46/ES. A jakákoliv výměna nebo předávání informací orgánem ESMA by měla být v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001.

(41)       Tímto nařízením, jakož i akty v přenesené pravomoci, normami a pokyny přijatými v souladu s ním není dotčeno uplatňování pravidel Unie v oblasti hospodářské soutěže.

(42)       Komise by v souladu s článkem 290 SFEU měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci. Zejména by měly být přijaty akty v přenesené pravomoci, pokud jde o podmínky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů, ukazatele manipulativního jednání ve výčtu v příloze 1, prahové hodnoty pro stanovení uplatnění povinnosti zveřejnění na účastníky trhu s povolenkami na emise, podmínky pro sestavování seznamů zasvěcených osob a prahovou hodnotu a podmínky týkající se transakcí osob s řídicí pravomocí. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci své přípravné práce provedla příslušné konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měla Komise zajistit simultánní, včasné a řádné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

▌

(44)       Technické normy v odvětví finančních služeb by v celé Unii měly zajistit jednotné podmínky v záležitostech, na které se vztahuje toto nařízení. Protože se jedná o orgán s vysoce specializovanou odborností, bylo by efektivní a vhodné svěřit ESMA vypracování návrhu regulačních a prováděcích technických norem pro předložení Komisi, které se nebudou týkat výběru variant politiky.

(45)       Komise by měla přijmout návrhy regulačních technických norem vypracovaných ESMA, pokud jde o postupy a opatření pro obchodní místa zaměřené na prevenci a odhalování zneužívání trhu a systémy a šablony, které budou osoby používat pro odhalování a oznamování podezřelých pokynů a transakcí, a pokud jde o technická opatření pro kategorie osob pro objektivní prezentaci informací doporučujících investiční strategii a pro zveřejnění konkrétních zájmů nebo upozornění na střety zájmů, k přijetí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci dle článku 290 SFEU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci své přípravné práce provedla příslušné konzultace, a to i na odborné úrovni.

(46)       Komise by rovněž měla mít pravomoc přijímat prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů dle článku 291 SFEU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. Orgánu ESMA by mělo být svěřeno vypracování návrhu prováděcích technických norem k předložení Komisi pro otázky zveřejňování důvěrných informací, formátů seznamů zasvěcených osob a formulářů a postupů pro spolupráci a výměnu informací příslušných orgánů mezi sebou a s ESMA.

(47)       Jelikož cíle tohoto nařízení, konkrétně zabránění zneužívání trhu v podobě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a lze jej tedy z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v témže článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(48)       Protože ustanovení směrnice 2003/6/ES již nejsou relevantní a dostatečná, měla by být tato směrnice zrušena, a to po […]*. Požadavky a zákazy uvedené v tomto nařízení jsou v těsném vztahu s požadavky a zákazy uvedenými ve směrnici [nová směrnice MiFID], proto by se měly začít používat ke dni použitelnosti revidované směrnice MiFID.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

oddíl 1

Předmět a oblast působnosti

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví společný regulační rámec proti zneužívání trhu s cílem zajistit integritu finančních trhů v Evropské unii, zlepšit ochranu investorů a posílit důvěru v tyto trhy.

Článek 2

Oblast působnosti

1.          Toto nařízení se vztahuje na:

             a)      finanční nástroje přijaté k obchodování na regulovaném trhu nebo ty, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování na regulovaném trhu;

             b)     finanční nástroje obchodované v systému MTF nebo OTF alespoň v jednom členském státě;

             c)      jednání nebo transakce týkající se finančních nástrojů uvedených v písmenech a) nebo b) bez ohledu na to, zda se toto jednání nebo transakce uskuteční na regulovaném trhu, v systémech MTF nebo OTF;

             d)     jednání nebo transakce, včetně nabídek, týkající se dražeb povolenek na emise nebo jiných dražených produktů na nich založených dle nařízení (EU) č. 1031/2010.

Aniž by byla dotčena jakákoli ustanovení týkající se konkrétně nabídek předložených v souvislosti s dražbou, vztahují se na tyto nabídky požadavky a zákazy uvedené v tomto nařízení týkající se pokynů k obchodování.

2.          Články 7 a 9 se vztahují také na nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, které nejsou uvedeny v odst. 1 písm. a) a b), ale jejichž hodnota je vztažena k finančnímu nástroji uvedenému v daném odstavci. To zahrnuje derivátové nástroje pro přenos úvěrového rizika, které se týkají finančního nástroje uvedeného v odstavci 1, a finanční rozdílové smlouvy, které se vztahují k takovému finančnímu nástroji.

2a.        Články 7 až 10 se rovněž vztahují na úrokové sazby, měny, referenční hodnoty, mezibankovní nabídkové sazby, indexy a druhy finančních nástrojů, včetně veškerých derivátových smluv nebo derivátových nástrojů, které odvozují svou hodnotu od hodnoty úrokových sazeb, měn nebo indexů.

3.          Články 8 a 10 se vztahují také na transakce, pokyny k obchodování nebo jiné jednání, které se týká:

             a)      druhů finančních nástrojů, včetně derivátových kontraktů či derivátových nástrojů pro přenos úvěrového rizika, kde transakce, pokyn nebo jednání má, pravděpodobně bude mít nebo má mít vliv na finanční nástroj uvedený v odst. 1 písm. a) a b);

             b)     spotových komoditních kontraktů, které nejsou velkoobchodními energetickými produkty, kde transakce, pokyn nebo jednání má, pravděpodobně bude mít nebo má mít vliv na finanční nástroj uvedený v odst. 1 písm. a) a b); nebo

             c)      druhů finančních nástrojů, včetně derivátových kontraktů nebo derivátových nástrojů pro přenos úvěrového rizika, kde transakce, pokyn nebo jednání má, pravděpodobně bude mít nebo má mít vliv na spotové komoditní kontrakty.

             ▌

4.          Zákazy a požadavky uvedené v tomto nařízení se vztahují na činnosti týkající se nástrojů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 prováděné v Unii i mimo ni.

4a.        Orgán ESMA zveřejní a udržuje seznam obsahující nástroje uvedené v odst. 1 písm. a) a b) a obchodní místa, na kterých jsou obchodovány. Tento seznam neomezuje oblast působnosti tohoto nařízení.

oddíl 2

Vynětí z působnosti

Článek 3

Výjimka pro programy zpětného odkupu a stabilizace

1.          Zákazy uvedené v článcích 9 a 10 tohoto nařízení se nevztahují na obchodování s finančními nástroji v rámci programů zpětného odkupu, pakliže budou před začátkem obchodování uveřejněny a příslušným orgánem schváleny úplné podrobnosti o daném programu, dané obchody jsou oznámeny příslušnému orgánu jako součást programu zpětného odkupu a následně oznámeny veřejnosti a pokud jsou dodrženy přiměřené mezní hodnoty s ohledem na objem a cenu.

2.          Zákazy uvedené v článcích 9 a 10 tohoto nařízení se nevztahují na ▌stabilizaci finančního nástroje, pakliže je stabilizace prováděna po omezenou dobu, jsou-li uveřejněny a příslušným orgánem schváleny relevantní informace o této stabilizaci a pokud jsou dodrženy přiměřené mezní hodnoty s ohledem na cenu.

2a.        Pouhý přístup k důvěrným informacím o jiné společnosti a jejich použití v souvislosti s veřejnou nabídkou převzetí s cílem získat kontrolu nad touto společností nebo v souvislosti s návrhem na fúzi s touto společností nesmějí být samy o sobě považovány za obchodování zasvěcených osob.

2b.        Vzhledem k tomu, že nabytí nebo zcizení finančních nástrojů nutně zahrnuje předchozí rozhodnutí o nabytí nebo zcizení přijaté osobou, která provádí některou z těchto transakcí, uskutečnění těchto nabytí nebo zcizení nesmí samo o sobě být považováno za použití důvěrné informace.

3.          Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31, které vymezí a stanoví podmínky, které musí splňovat programy zpětného odkupu a stabilizační opatření uvedené v odstavcích 1 a 2 ▌, aby měly nárok na tuto výjimku, včetně podmínek pro obchodování, omezení týkající se času a objemu, povinností zveřejňování informací a podávání zpráv a podmínek týkajících se cen.

3a.        Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem stanovit podmínky, které musí splňovat programy zpětného odkupu a stabilizační opatření uvedená v odstavcích 1 a 2, včetně podmínek pro obchodování, omezení týkajících se času a objemu, povinností zveřejňování informací a podávání zpráv a podmínek týkajících se cen.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [...].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 4

Výjimka pro činnosti v oblasti řízení měnové politiky a správy veřejného dluhu a činnosti týkající se politiky v oblasti klimatu

1.          Toto nařízení se nevztahuje na transakce nebo pokyny ▌, které v rámci řízení měnové nebo kurzové politiky či politiky v oblasti správy veřejného dluhu provádějí členský stát, Evropský systém centrálních bank, centrální banka členského státu, ministerstvo, agentura nebo jednotka pro speciální účel členského státu nebo osoba jednající jejich jménem, a v případě členského státu, který je federálním státem, se nevztahuje na takovéto transakce, pokyny nebo jednání prováděné členem této federace. Rovněž se nevztahuje na transakce, pokyny nebo jednání, které provádí Unie, jednotka pro speciální účel pro několik členských států, Evropská investiční banka, mezinárodní finanční instituce zřízená dvěma nebo více členskými státy, jejímž účelem je mobilizovat financování a poskytovat finanční pomoc ve prospěch svých členů, kteří čelí vážným finančním problémům nebo jsou jimi ohroženi, nebo Evropský nástroj finanční stability.

1a.        Každý, kdo využívá výjimky podle tohoto článku, musí zajistit stabilní vnitřní pravidla pro sledování a zmírňování střetu zájmů, stejně jako systém a kontroly zabraňující zneužívání trhu vlastními zaměstnanci nebo kterýmikoli smluvními partnery.

Článek 4a

Uznávané tržní postupy

1.          Příslušné orgány mohou stanovit uznávané tržní postupy na základě těchto kritérií:

a)          úroveň transparentnosti příslušného tržního postupu z hlediska celého trhu;

b)          potřeba chránit volné působení tržních sil a patřičnou souhru sil nabídky a poptávky;

c)          míra dopadu příslušného tržního postupu na likviditu a účinnost trhu;

d)          míra, do jaké daný postup zohledňuje mechanismus obchodování na dotčeném trhu a umožňuje účastníkům tohoto trhu reagovat náležitým a včasným způsobem na nově vzniklou situaci na trhu, vytvořenou tímto postupem;

e)          riziko, které daný postup představuje pro integritu přímo nebo nepřímo souvisejících trhů, regulovaných i neregulovaných, s dotčeným finančním nástrojem v rámci Unie;

f)           závěry veškerých šetření příslušného tržního postupu, která byla provedena příslušným orgánem nebo jiným orgánem, zejména pokud byla daným tržním postupem porušena pravidla nebo předpisy určené k předcházení zneužívání trhu nebo kodexy chování, ať již na uvedeném trhu, nebo na trzích přímo nebo nepřímo souvisejících v rámci Unie;

g)          strukturální charakteristiky příslušného trhu, ať již je regulován, či nikoli, včetně druhů obchodovaných finančních nástrojů a typu účastníků tohoto trhu, včetně míry účasti drobných investorů na příslušném trhu.

2.          Dříve, než budou stanoveny uznávané tržní postupy, příslušný orgán informuje orgán ESMA a ostatní příslušné orgány o zamýšlených uznávaných tržních postupech a poskytne podrobné informace o posouzení provedeném na základě kritérií stanovených v odstavci 1. Toto oznámení musí být provedeno nejpozději šest měsíců před vstupem zamýšleného uznávaného tržního postupu v platnost.

3.          Do tří měsíců od přijetí oznámení vydá orgán ESMA stanovisko pro dotčený příslušný orgán, ve kterém posoudí slučitelnost každého uznávaného tržního postupu s požadavky uvedenými v odstavci 1 a stanovenými v regulačních technických normách přijatých v souladu s odstavcem 5 a zváží, zda zavedení uznávaných tržních postupů nebude ohrožovat důvěru v unijní finanční trh. Stanovisko se zveřejní na internetových stránkách orgánu ESMA.

4.          Jestliže některý příslušný orgán stanoví uznávaný tržní postup v rozporu se stanoviskem orgánu ESMA vydaným v souladu s odstavcem 3, zveřejní na svých internetových stránkách do 24 hodin od stanovení tohoto uznávaného tržního postupu oznámení, ve kterém plně vysvětlí důvody tohoto kroku, včetně zdůvodnění, proč tento uznávaný tržní postup neohrožuje důvěru v trh.

5.          S cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto článku vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem, které podrobně stanoví postup pro stanovení uznávané tržní ceny podle odstavců 2 a 3.

             Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [...].

             Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6.          Příslušné orgány pravidelně přezkoumávají tržní postupy, které přijaly, zejména s ohledem na významné změny prostředí příslušných trhů, jako jsou např. změny pravidel obchodování nebo tržních infrastruktur.

7.          Orgán ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam uznávaných tržních postupů a členských států, pro které jsou tyto postupy platné.

8.          Orgán ESMA sleduje uplatňování uznávaných tržních postupů a předkládá Komisi každoročně zprávu o jejich uplatňování na dotčených trzích.

9.          Uznávaný tržní postup, který stanovil příslušný orgán před vstupem tohoto nařízení v platnost, se v dotčeném členském státě nadále uplatňuje, dokud nebude předložen orgánu ESMA podle odstavce 2. Příslušné orgány předloží takové uznávané tržní postupy orgánu ESMA do tří měsíců poté, co Komise přijme regulační technické normy podle odstavce 5.

oddíl 3

Definice

Článek 5

Definice

1.          Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)          „finančním nástrojem“ jakýkoli nástroj ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 8 nařízení [MiFIR],

2)          „regulovaným trhem“ mnohostranný systém v Unii ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 5 nařízení (EU) č. .../... [MiFIR],

3)          „mnohostranným obchodním systémem (MTF)“ mnohostranný systém v Unii ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 6 nařízení (EU) č. .../... [MiFIR],

4)          „organizovaným obchodním systémem (OTF)“ systém nebo mechanismus v Unii ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 7 nařízení (EU) č. .../... [MiFIR],

4a)        „uznávanými tržními postupy“ postupy, které se rozumně očekávají na jednom nebo více finančních trzích a jsou uznány příslušným orgánem v souladu s článkem 4a,

4b)        „stabilizací“ každý nákup nebo nabídka nákupu relevantních finančních nástrojů nebo každá transakce s přidruženými nástroji s nimi rovnocennými uskutečněná investičním podnikem nebo úvěrovou institucí v souvislosti s významnou distribucí takových dotyčných cenných papírů výlučně za účelem podpory jejich tržní ceny po předem určenou dobu z důvodu prodejního tlaku na takové cenné papíry;

5)          „obchodním místem“ systém nebo mechanismus v Unii, na které odkazuje čl. 2 odst. 1 bod 25 nařízení (EU) č. .../... [MiFIR],

6)          „trhem pro růst malých a středních podniků“ systém MTF v Unii ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 11 směrnice .../.../EU [nová MiFID],

7)          „příslušným orgánem“ příslušný orgán určený v souladu s článkem 16,

8)          „osobou“ fyzická nebo právnická osoba,

9)          „komoditou“ komodita ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006[17],

10)        „spotovým komoditním kontraktem“ jakákoli smlouva o dodávce komodity obchodované na spotovém trhu s dodáním ihned při vypořádání transakce, včetně derivátové smlouvy, kterou je třeba vypořádat fyzicky,

11)        „spotovým trhem“ jakýkoli komoditní trh, na kterém se komodity prodávají za hotové a dodávají se ihned při vypořádání transakce,

12)        „programem zpětného odkupu“ obchodování s vlastními akciemi v souladu s články 19 až 24 směrnice 77/91/EHS[18],

13)        „algoritmickým obchodováním“ obchodování s finančními nástroji pomocí počítačových algoritmů ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 30 směrnice .../.../EU [nová MiFID],

14)        „povolenkami na emise“ finanční nástroj uvedený v příloze I oddílu C bodě 11) směrnice .../.../EU [nová MiFID],

15)        „účastníkem trhu s povolenkami na emise“ osoba, která provádí transakce s povolenkami na emise, včetně zadávání pokynů k obchodování,

16)        „emitentem finančního nástroje“ emitent ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. h) směrnice 2003/71/ES[19],

▌

18)        „velkoobchodními energetickými produkty“ velkoobchodní energetické produkty definované v čl. 2 bodu 4 nařízení (EU) č. 1227/2011[20],

19)        „vnitrostátním regulačním orgánem“ vnitrostátní regulační orgán definovaný v čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) č. 1227/2012,

19a)      „údaji týkajícími se evidence příkazů“ informace, které musí být poskytnuty ve vztahu k jednotlivému pokynu zadanému regulovanému trhu nebo MTF, a to pro účely zaznamenání do evidence příkazů, kterou si vede provozovatel příslušného regulovaného trhu nebo systému MRF,

19b)      „komoditními deriváty“ komoditní deriváty ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 15 nařízení (EU) č. .../... [MiFIR],

20)        „referenční hodnotou“ jakákoli zveřejňovaná sazba, index nebo číselná hodnota, s odkazem na něž se určuje částka splatná u finančního nástroje, včetně mezibankovní nabídkové sazby, vypočítaná použitím vzorce k určení nebo jinak odvozená od:

             a)     ceny nebo hodnoty jednoho nebo více podkladových aktiv, nebo

             b)     úrokové sazby (skutečné nebo odhadované) uplatňované na půjčky prostředků.

2.        Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, pokud jde o opatření upřesňující technické prvky, popřípadě pozměňující definice stanovené v odstavci 1, v souladu s definicemi stanovenými v nařízení (EU) č. .../2012 [MiFIR] a ve směrnici 2012/.../EU [nová MiFID] s cílem zohlednit:

a)          technický vývoj na finančních trzích,

b)          seznam praktik zneužívání podle čl. 34b písm. b).

oddíl 4

Důvěrné informace, obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem

Článek 6

Důvěrné informace

1.          Pro účely tohoto nařízení se jako důvěrné informace označují následující typy informací:

             a)      informace přesné povahy, která nebyla zveřejněna, týká se přímo nebo nepřímo jednoho nebo několika emitentů finančních nástrojů nebo jednoho nebo několika finančních nástrojů a která, pokud by byla zveřejněna, by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto finančních nástrojů nebo na ceny souvisejících derivátových finančních nástrojů;

             b)     ve vztahu ke komoditním derivátům informace přesné povahy, která nebyla zveřejněna, týkající se přímo nebo nepřímo jednoho nebo více takových derivátů nebo souvisejících spotových komoditních kontraktů, a která, pokud by byla zveřejněna, by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto derivátů nebo souvisejících spotových komoditních kontraktů nebo by měla narušující účinek na fungování trhů komoditních derivátů nebo by bránila dohledu nad daným trhem; a především informace, která má být zveřejněna v souladu s právními či regulatorními předpisy na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni, pravidly trhu, smlouvami nebo zvyklostmi na příslušných trzích komoditních derivátů nebo spotových trzích.

             c)      ve vztahu k povolenkám na emise a na nich založeným draženým produktům informace přesné povahy, která nebyla zveřejněna, týká se přímo nebo nepřímo jednoho nebo více z těchto nástrojů a která, pokud by byla zveřejněna, by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto nástrojů nebo na ceny souvisejících derivátových finančních nástrojů, a informace, která má být zveřejněna v souladu s právními či regulatorními předpisy na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni, pravidly trhu, smlouvami nebo zvyklostmi na příslušných trzích komoditních derivátů nebo spotových trzích;

             d)     pro osoby pověřené prováděním pokynů týkajících se finančních nástrojů to také znamená informaci dodanou klientem a týkající se dosud nevyřízených pokynů klienta k finančním nástrojům, která je přesné povahy, týká se přímo nebo nepřímo jednoho nebo více emitentů finančních nástrojů nebo jednoho nebo více finančních nástrojů a která, pokud by byla zveřejněna, by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto finančních nástrojů, souvisejících spotových komoditních kontraktů nebo na ceny souvisejících derivátových finančních nástrojů;

             e)      informace, která nespadá pod písmena a), b), c) nebo d), týká se jednoho nebo více emitentů finančních nástrojů nebo jednoho nebo více finančních nástrojů, která, jakkoli není obecně přístupná veřejnosti, je takového druhu, že je rozumně považována za takovou, která musí být následně zveřejněna, a která, pokud by byla k dispozici racionálnímu investorovi, který pravidelně obchoduje na trhu a s příslušným finančním nástrojem nebo souvisejícím spotovým komoditním kontraktem, by byla touto osobou považována za relevantní při rozhodování o podmínkách, za nichž by transakce s finančním nástrojem nebo souvisejícím spotovým komoditním kontraktem měla být provedena, a pokud by byl jakýkoli druh chování na základě takové informace pravděpodobně považován racionálním investorem, který pravidelně obchoduje na trhu, za selhání ze strany dotyčné osoby při dodržování standardu chování, které by se u osoby v dané pozici ve vztahu k tomuto trhu mohlo rozumně očekávat.

2.          Pro účely použití odstavce 1 se informace považuje za informaci přesné povahy, pokud je jejím obsahem souhrn okolností, který existuje nebo u něhož lze důvodně očekávat, že vznikne, nebo událost, která nastala nebo u níž lze důvodně očekávat, že nastane, a pokud je konkrétní natolik, že umožňuje vyvozovat závěry týkající se možného vlivu tohoto souhrnu okolností nebo události na ceny finančních nástrojů, souvisejících spotových komoditních kontraktů, povolenek na emise nebo dražených produktů založených na těchto povolenkách.

3.          Pro účely použití odstavce 1 se informací, která by, pokud by byla zveřejněna, pravděpodobně měla významný dopad na ceny finančních nástrojů, souvisejících spotových komoditních kontraktů, povolenkách na emise nebo dražených produktů založených na těchto povolenkách, rozumí informace, kterou by racionální investor pravděpodobně použil jako součást základu pro svá investiční rozhodnutí.

3a.        S cílem zajistit jednotné uplatňování odst. 1 písm. c) vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem stanovující definici důvěrných informací ve vztahu k povolenkám na emise nebo na nich založených dražených produktů.

             Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi po veřejné konzultaci do [...][21]*.

             Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3b.        S cílem zajistit jednotné uplatňování odst. 1 písm. e) na různé činnosti na trhu vydá orgán ESMA pokyny napomáhající stanovení vhodných standardů chování ve vztahu k příslušným trhům.

Článek 7

Obchodování zasvěcených osob a neoprávněné uveřejnění důvěrných informací

1.          Pro účely tohoto nařízení dochází k obchodování zasvěcených osob tehdy, když osoba disponuje důvěrnou informací a použije ji při nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, jichž se informace týká, na vlastní účet nebo na účet třetí osoby, přímo nebo nepřímo. Za obchodování zasvěcených osob se považuje také využití důvěrné informace ke zrušení nebo změně pokynu týkajícího se finančního nástroje, jehož se informace týká, pokud byl tento pokyn zadán předtím, než dotyčná osoba důvěrnou informaci získala.

2.          Pro účely tohoto nařízení dochází k pokusu o obchodování zasvěcených osob tehdy, když osoba disponuje důvěrnou informací a použije tuto informaci ve snaze nabýt nebo zcizit finanční nástroje, jichž se tato informace týká, na vlastní účet nebo na účet třetí osoby, přímo nebo nepřímo. Za pokus o obchodování zasvěcených osob na základě důvěrných informací se považuje také pokus o zrušení nebo změnu pokynu týkajícího se finančního nástroje, jehož se informace týká, pokud byl tento pokyn zadán předtím, než dotyčná osoba důvěrnou informaci získala. Snahou nabýt nebo zcizit finanční nástroje podle tohoto článku se rozumí jakékoli jednání potřebné k uskutečnění, zrušení nebo změně obchodu.

3.          Pro účely tohoto nařízení osoba doporučuje nebo navádí jinou osobu k obchodování zasvěcených osob tehdy, když tato osoba disponuje důvěrnou informací a na základě této důvěrné informace doporučuje jiné osobě nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, jichž se informace týká, nebo tuto osobu k takovémuto nabytí nebo zcizení navádí.

3a.        Použití nebo pokračující zveřejňování doporučení nebo podnětu podle odstavce 3 se považuje za obchodování zasvěcené osoby v případě, že osobě, která používá nebo zveřejňuje doporučení nebo podněty, je nebo by mělo být známo, že se toto jednání zakládá na informacích zasvěcené osoby.

3b.        Pro účely tohoto nařízení osoba doporučuje nebo navádí jinou osobu k obchodování zasvěcených osob tehdy, když tato osoba disponuje důvěrnými informacemi a na základě těchto informací doporučuje jiné osobě zrušení nebo změnu pokynu týkajícího se finančního nástroje, jehož se tyto informace týkají, aniž by s těmito důvěrnými informacemi tuto osobu seznámila, nebo tuto osobu k takovémuto zrušení nebo změně navádí.

4.          Pro účely tohoto nařízení dochází k neoprávněnému zveřejnění důvěrných informací tehdy, když osoba, která disponuje důvěrnými informacemi, sdělí tyto informace jiné osobě, s výjimkou případů, kdy toto zveřejnění informací spadá do rámce běžného výkonu povinností vyplývajících ze zaměstnání nebo povolání.

5.          Odstavce 1, 2, 3 a 4 se vztahují na každou osobu, která disponuje důvěrnou informací v důsledku některé z následujících situací:

             a)      status člena správního, řídícího nebo dozorčího orgánu emitenta;

             b)     podíl na kapitálu emitenta;

             c)      přístup k informacím při výkonu povinností vyplývajících ze zaměstnání nebo povolání;

             d)     zapojení do nelegální činnosti.

             Odstavce 1, 2, 3 a 4 se rovněž vztahují na jakékoli důvěrné informace získané osobou za jiných okolností než za okolností uvedených v písmenech a) až d), o nichž je nebo by mělo být osobě známo, že se jedná o důvěrné informace.

6.          V případě, že osoba uvedená v odstavci 1 a 2 je právnickou osobou, vztahují se ustanovení daných odstavců také na fyzické osoby, které se podílejí na rozhodnutí o nabytí nebo zcizení nebo o pokusu nabýt nebo zcizit finanční nástroje jménem právnické osoby nebo takové rozhodnutí ovlivňují.

7.          Tento článek se nevztahuje na fyzickou osobu, která provádí určitou transakci, pokud dotyčná osoba:

a)     nevyzývala, nedoporučovala, nepodněcovala nebo jiným způsobem neovlivňovala fyzickou osobu, která jejím jménem přijala rozhodnutí o nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, na něž se tato informace vztahuje; a

b)     zavedla, prováděla a udržovala odpovídající a účinná vnitřní opatření a postupy zajišťující, aby fyzická osoba uvedená v písmeni a) ani žádná jiná fyzická osoba ▌, která mohla jakýmkoli způsobem ovlivnit rozhodnutí o nabytí nebo zcizení těchto nástrojů, nedisponovala důvěrnými informacemi podle písmene a).

8.          Tento článek se nevztahuje na transakce provedené za účelem splnění splatného závazku nabýt nebo zcizit finanční nástroje, pokud tento závazek vyplývá z uzavřené dohody nebo má uspokojit právní nebo regulatorní povinnost, které vznikly předtím, než dotyčná osoba získala důvěrnou informaci.

9.          V souvislosti s dražbami povolenek na emise nebo jiných, na nich založených dražených produktů, které se konají v souladu s nařízením (EU) č. 1031/2010, se zákaz podle odstavce 1 vztahuje také na použití důvěrných informací při předložení, změně nebo stažení nabídky na vlastní účet osoby, která disponuje důvěrnými informacemi, nebo na účet třetí osoby.

9a.        Má se za to, že osoba disponující důvěrnou informací tuto informaci nepoužívá, a nedopouští se tudíž obchodování zasvěcených osob, pokud tato osoba:

a)     jedná jako tvůrce trhu nebo jako osoba oprávněná jednat jako protistrana a nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, k nimž se tato informace vztahuje, je provedeno oprávněně v rámci běžného výkonu jejího zaměstnání, povolání nebo povinností; nebo

b)     je oprávněna provádět pokyny jménem třetích stran a nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, k nimž se tento pokyn vztahuje, je provedeno jako oprávněný pokyn v rámci běžného výkonu jejího zaměstnání, povolání nebo povinností.

Článek 8

Manipulace s trhem

1.          Pro účely tohoto nařízení se jako manipulace s trhem označují následující činnosti:

             a)      uzavření transakce, zadání pokynu k obchodování nebo jiné jednání, které ▌:

                      -       dává nebo je způsobilé dávat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku, poptávku nebo cenu finančního nástroje nebo souvisejícího spotového komoditního kontraktu, nebo

                      -       zajišťuje nebo je způsobilé zajistit cenu jednoho nebo několika finančních nástrojů nebo souvisejícího spotového komoditního kontraktu na neobvyklé nebo umělé úrovni,

             b)     uzavření transakce, zadání pokynu k obchodování nebo jiná činnost nebo jednání, která ovlivňuje nebo pravděpodobně ovlivní cenu jednoho nebo několika finančních nástrojů nebo souvisejícího spotového komoditního kontraktu, přičemž jsou využity fiktivní prostředky nebo jiná forma klamavého nebo lstivého jednání,

c)      šíření informací prostřednictvím médií, včetně internetu, nebo jakýmikoli jinými prostředky, jež má nebo pravděpodobně bude mít následky, které jsou uvedeny v písmenu a), pokud osoba, která tyto informace šíří, ví nebo by měla vědět, že tyto informace jsou nepravdivé nebo zavádějící, nebo

             d)     předání nepravdivých nebo zavádějících informací, které poskytují nepravdivé nebo zavádějící vstupní údaje, nebo jakékoli jiné jednání týkající se referenčních hodnot, které zahrnuje jakékoli nepravdivé nebo zavádějící vyjádření nebo požadavek na takové vyjádření.

Jsou-li informace šířeny pro účely žurnalistiky podle prvního pododstavce písmene c), je třeba toto šíření informací posoudit s ohledem na pravidla týkající se svobody ▌projevu a svobody a plurality sdělovacích prostředků a na pravidla nebo kodexy, jimiž se řídí novinářská činnost, s výjimkou situací, kdy:

                      -       tyto osoby získávají, přímo nebo nepřímo, výhodu nebo zisk ze šíření zmíněných informací, nebo

                       -       zveřejnění nebo šíření je činěno se záměrem matení trhu, pokud jde o nabídku, poptávku nebo cenu finančních nástrojů.

2.          Pro účely tohoto nařízení se bez ohledu na to, zda má toto jednání zamýšlený čistý účinek, pokusem o manipulaci s trhem rozumí:

a)      pokus uzavřít transakci, pokus zadat pokyn k obchodování nebo pokus o jakékoli jiné jednání podle vymezení v odst. 1 písm. a) nebo b), nebo

b)     pokus o šíření informací podle vymezení v odst. 1 písm. c).

2a.        Pokusem se pro účely tohoto článku rozumí jakýkoliv úkon potřebný k uskutečnění jakékoli z činností uvedených v odst. 2 písm. a) a b).

3.          Za manipulaci s trhem nebo za pokus o manipulaci s trhem se považuje mimo jiné toto jednání:

             a)      jednání osoby nebo osob jednajících ve shodě směřující k získání dominantního nebo jiného postavení v oblasti nabídky nebo poptávky po finančním nástroji nebo souvisejících spotových komoditních kontraktech, které má nebo bude pravděpodobně mít přímo nebo nepřímo za následek fixaci nákupních nebo prodejních cen nebo vytvoření jiných nespravedlivých podmínek pro obchodování, nebo stanovení cen v neobvyklé a umělé výši,

             b)     nákup nebo prodej finančních nástrojů v kterékoli fázi obchodovacího období trhu, který má nebo pravděpodobně bude mít účinek nebo záměr oklamat investory jednající na základě uvedených cen včetně závěrečných cen,

             c)      zadávání pokynů obchodnímu místu, včetně jejich zrušení nebo jakýchkoli úprav, obvykle v krátké lhůtě, všemi dostupnými prostředky ▌obchodování, včetně elektronických prostředků, jako jsou strategie algoritmického nebo vysokofrekvenčního obchodování podle definice ve směrnici .../.../EU [nová MiFID], které spočívají alespoň v jednom z níže uvedených jednání:

                      -       narušení nebo zpoždění fungování obchodního systému obchodního místa, nebo zvýšení pravděpodobnosti dosažení tohoto účinku;

                      -       ztížení identifikace skutečných pokynů v obchodním systému obchodního místa pro další osoby, nebo zvýšení pravděpodobnosti dosažení tohoto účinku, a to i zadáním pokynů, které mají za následek přetížení nebo destabilizaci evidence příkazů; nebo

                      -       vytvoření nebo pravděpodobného vytvoření nepravdivého nebo zavádějícího dojmu o nabídce nebo poptávce po finančním nástroji nebo o jeho ceně, zejména prostřednictvím zadání pokynů pro posílení určitého trendu, nebo zvýšení pravděpodobnosti vytvoření takového dojmu;

             d)     využití příležitostného nebo pravidelného přístupu k tradičním nebo elektronickým médiím k vyslovení názoru na finanční nástroj nebo související spotový komoditní kontrakt (nebo nepřímo na jeho emitenta) po předchozím otevření pozice na tento finanční nástroj nebo související spotový komoditní kontrakt s cílem získat následný prospěch z dopadů vysloveného názoru na cenu tohoto nástroje nebo souvisejícího spotového komoditního kontraktu, a to bez současného zveřejnění střetu zájmů odpovídajícím a účinným způsobem.

             e)      koupě nebo prodej povolenek na emise nebo souvisejících derivátů na sekundárním trhu před dražbou konanou podle nařízení č. 1031/2010 s účinkem fixování dražebních zúčtovacích cen za dražené produkty na neobvyklých nebo umělých úrovních nebo matení účastníků dražby podávajících nabídky.

4.          Pro účely použití odst. 1 písm. a) a b) a aniž jsou dotčeny formy jednání uvedené v odstavci 3, stanoví příloha I demonstrativní výčet ukazatelů týkajících se využívání fiktivních prostředků nebo jakýchkoli jiných forem klamavého nebo lstivého jednání a demonstrativní výčet ukazatelů týkajících se nepravdivých nebo zavádějících signálů a zajišťování cen.

4a.        Obchodní místa zajistí, aby měla zavedeny režimy uvedené v článku 59 směrnice .../... [nová MiFID], s cílem zajistit, že žádná osoba nebo osoby jednající ve shodě nebudou moci zajistit získání dominantního postavení v oblasti nabídky nebo poptávky po finančním nástroji nebo souvisejících spotových komoditních kontraktech, které má přímo nebo nepřímo za následek fixaci nákupních nebo prodejních cen nebo vytvoření jiných nespravedlivých podmínek pro obchodování.

4b.        V zájmu zajištění řádných trhů sdělí účastníci trhu dodatečné informace obchodnímu místu a příslušnému orgánu s cílem usnadnit jejich schopnost zjistit nekalé jednání a provádět vyšetřování.

             Uvedené informace by měly obsahovat následující údaje:

             a)     kdo je odpovědný za zadání pokynu;

             b)     zda byl pokyn proveden manuálně nebo elektronicky; a

             c)      jaká strategie byla k provedení použita.

5.          Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesní ukazatele uvedené v příloze I, s cílem objasnit jejich prvky a vzít v úvahu technický vývoj na finančních trzích.

             Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [...].

             Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA 2

OBCHODOVÁNÍ ZASVĚCENÝCH OSOB A MANIPULACE S TRHEM

Článek 9

Zákaz obchodování zasvěcených osob a neoprávněného zveřejňování důvěrných informací

Je zakázáno:

a)          provádět obchodování zasvěcených osob nebo se o něj pokoušet;

b)          doporučovat jiné osobě, aby prováděla obchodování zasvěcených osob, nebo ji k tomu navádět; nebo

c)          neoprávněně zveřejnit důvěrnou informaci.

Článek 10

Zákaz manipulace s trhem

Je zakázáno provádět manipulaci s trhem nebo se o ni pokoušet.

Článek 10a

Zadání nepřípustných pokynů

1.          Kdokoli, kdo provozuje činnost obchodního místa, musí zavést pravidla, aby se předešlo zadávání nepřípustných pokynů, které by vedly ke zneužívání, a to v souladu s čl. 51 odst. 5a směrnice .../... [nová směrnice MiFID], např. uložení vyššího poplatku pro účastníky trhu, kteří zadávají pokyn k obchodování, jenž je následně zrušen, a nižších poplatků za pokyn, který je proveden, nebo uložení vyšších poplatků těm účastníkům trhu, kteří mají vysoký poměr mezi zrušenými pokyny k obchodování a uskutečněnými pokyny k obchodování, a uložení vyšších poplatků těm účastníkům trhu, kteří provozují vysokofrekvenční obchodní strategii, s cílem zohlednit dodatečné zatížení kapacity systému. Kdokoli, kdo provozuje činnost obchodního místa, musí být schopen uzpůsobit své poplatky za zrušené pokyny v závislosti na době, po kterou byl pokyn zachován, a stanovit výši poplatků pro jednotlivé finanční nástroje, na něž se uplatňují.

2.          Kdokoli, kdo provozuje činnost obchodního místa, musí ohlásit příslušným orgánům systematické a opakované porušování těchto pravidel, aby mohly příslušné orgány učinit odpovídající kroky podle tohoto nařízení.

3.          V souladu s ustanoveními článku 17 směrnice .../...[nová směrnice MiFID], pokud jakýkoli podnik provádějící algoritmické obchodování neohlásí příslušnému orgánu materiální položku nebo materiální změnu fungování svého algoritmu nebo strategie algoritmického obchodování, považuje se v případě škodlivého dopadu na trh toto jednání za nepřípustné a je třeba proti němu zakročit plně v souladu s tímto nařízením.

4.          Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, jimiž upřesní požadavky stanovené v tomto článku a zejména:

a)          zajistí, aby struktury poplatků nemotivovaly k pokřiveným podmínkám pro obchodování nebo zneužívání trhu;

b)          upřesní poměr mezi zrušenými pokyny k obchodování a provedenými pokyny uvedený v odstavci 1;

c)          zajistí, aby systémy algoritmického nebo vysokofrekvenčního obchodování nemohly vytvářet pokřivené podmínky pro obchodování na trhu nebo přispívat k jejich vzniku.

Článek 11

Prevence a odhalování zneužívání trhu

1.          Kdokoli, kdo provozuje činnost obchodního místa či mimoburzovních obchodů, musí přijmout a udržovat účinná opatření a postupy v souladu s [články 31 a 56] směrnice [nová MiFID] zaměřenými na prevenci a odhalování zneužívání trhu.

1a.        Kdokoli, kdo provozuje činnost obchodního místa, musí přijmout a udržovat účinná opatření a postupy za účelem výměny informací s jinými osobami, které provozují činnost obchodního místa se značnou likviditou se stejnými nebo úzce souvisejícími nástroji zaměřené na prevenci a odhalování zneužívání trhu v těchto obchodních místech.

2.          Kdokoli, kdo profesionálně zprostředkovává nebo provádí transakce s finančními nástroji, musí přijmout a zachovávat účinná opatření a postupy k detekci a hlášení pokynů a transakcí, které mohou představovat obchodování zasvěcených osob, manipulaci s trhem či pokus o ně. Má-li tato osoba důvodné podezření, že pokyn nebo transakce s jakýmkoli finančním nástrojem, ať již zadané nebo provedené v obchodním místě nebo mimo něj, mohou představovat obchodování zasvěcených osob, manipulaci s trhem či pokus o ně, je tato osoba povinna tuto skutečnost bez prodlení oznámit příslušnému orgánu.

2a.        Orgán ESMA a příslušné vnitrostátní orgány zajistí jeden nebo více bezpečných komunikačních kanálů pro osoby, které chtějí oznámit zneužívání trhu. Tyto kanály zajistí, že totožnost osob poskytujících informace bude známa pouze orgánu ESMA nebo příslušnému vnitrostátnímu orgánu.

2b.        Kdokoli, kdo je uveden na seznamu zasvěcených osob a dozví se o činnostech, které mohou představovat obchodování zasvěcených osob, manipulaci s trhem či pokus o ně, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit prostřednictvím kanálů uvedených v odstavcích 2 a 2a.

2c.         Oznámení příslušnému orgánu v dobré víře uvedené v článcích 7 až 10 nezakládá porušení žádných omezení ve vztahu k šíření informací vyplývajících ze smlouvy nebo právního, regulačního či správního předpisu a nezakládá pro oznamující osobu vznik jakéhokoli druhu odpovědnosti v souvislosti s jejím oznámením.

2d.        Osoba jednající v rámci výkonu povolání, která má v úmyslu zahájit prověřování jednoho nebo více investorů s cílem stanovit podmínky případné budoucí významné distribuce nebo zpětného odkupu cenných papírů, a to na žádost emitenta nebo prodejce, uchovává odpovídající záznamy o svém šetření.

             Pokud některé z informací, které mají být sděleny, jsou důvěrnými informacemi, musí osoba před provedením šetření získat souhlas investora k tomu, aby takové informace obdržela.

3.          ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro určení:

a)          vhodných opatření a postupů pro splnění požadavků stanovených v odstavci 1;

b)          systémů a vzorů oznámení, které budou osoby používat v rámci plnění požadavků stanovených v odstavci 2; a

c)          druhu prověřování, která se mají provádět v rámci případné budoucí významné distribuce nebo zpětného odkupu cenných papírů na žádost emitenta nebo prodejce a záznamy odpovídající požadavkům podle odstavce 2d.

             ESMA předloží tento návrh regulačních technických norem Komisi do [...].

             Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA 3

POŽADAVKY NA ZVEŘEJŇOVÁNÍ

Článek 12

Zveřejňování důvěrných informací

1.          Emitent finančního nástroje je povinen co nejdříve informovat veřejnost a příslušný orgán o důvěrných informacích, jež se ho přímo týkají, a na přiměřenou dobu umístit na svých internetových stránkách veškeré důvěrné informace, které je nutno zveřejnit.

2.          Účastník trhu s povolenkami na emise je povinen veřejně, účinně a včas zveřejnit důvěrné informace týkající se povolenek na emise, které drží v souvislosti se svým podnikáním, včetně činností v oblasti letectví podle vymezení v příloze I směrnice 2003/87/ES nebo zařízení ve smyslu čl. 3 písm. e) uvedené směrnice, které daný účastník, mateřská společnost nebo přidružená společnost vlastní nebo kontroluje, nebo za něž je účastník, jeho mateřská společnost nebo přidružená společnost z provozního hlediska odpovědná, a to buď zcela nebo částečně. Pokud jde o zařízení, musí toto sdělení obsahovat relevantní informace o kapacitě a využití zařízení, včetně plánovaných či neplánovaných odstávek těchto zařízení.

             První pododstavec se nevztahuje na účastníky trhu s povolenkami na emise, pokud činnosti v oblasti letectví nebo zařízení, které vlastní, kontroluje nebo za než je zodpovědný, produkovaly v předchozím roce emise pod úrovní minimální prahové hodnoty ekvivalentu oxidu uhličitého, a v případě zařízení, kde probíhá spalování, nepřesáhl jmenovitý tepelný příkon minimální prahovou hodnotu.

             Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31, kterými upraví prahovou hodnotu ekvivalentu oxidu uhličitého a prahovou hodnotu jmenovitého tepelného příkonu pro účely uplatnění výjimky stanovené v druhém pododstavci. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci podle tohoto pododstavce Komise posoudí, zda úprava prahové hodnoty ekvivalentu oxidu uhličitého nebo prahové hodnoty jmenovitého tepelného příkonu odpovídá potřebám plynoucím z technického vývoje a vývoje na trhu.

3.          Odstavce 1 a 2 se nevztahují na informace, které jsou pouze důvěrnými informacemi ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. e).

4.          Aniž je dotčen odstavec 5, emitent finančního nástroje nebo účastník trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, může na vlastní odpovědnost odložit uveřejnění důvěrné informace podle odstavce 1, např. aby nepoškodil své oprávněné zájmy, a to za předpokladu, že jsou splněny tyto dvě podmínky:

             a)      odkladem nedojde k uvedení veřejnosti v omyl;

             b)     emitent finančního nástroje nebo účastník trhu s povolenkami na emise je schopen zajistit důvěrnost této informace.

             Pokud emitent finančního nástroje nebo účastník trhu s povolenkami na emise má v úmyslu odložit zveřejnění důvěrné informace podle tohoto odstavce, je povinen tento úmysl oznámit příslušnému orgánu a poskytnout dostatek informací odůvodňujících nutnost tohoto odkladu v souladu s kritérii stanovenými v odstavci 5. V případě, že příslušný orgán odkladu podle odstavce 5 nepovolí, zveřejní se dané informace ihned poté, co bude toto odmítnutí sděleno. Toto informování příslušných orgánů žádným způsobem neruší jejich pravomoc ukládat sankce za porušení tohoto nařízení.

5.          Příslušný orgán může emitentovi finančního nástroje nebo účastníku na trhu s povolenkami na emise povolit odklad uveřejnění důvěrné informace za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

             a)      jde o informaci systémového významu;

             b)     odklad zveřejnění je ve veřejném zájmu;

             c)      lze zajistit důvěrnost těchto informací.

             Příslušný orgán v případě potřeby informuje orgán ESMA o vývoji podle čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1095/2010.

             Rozhodnutí o udělení nebo neudělení povolení se sděluje písemně. Příslušný orgán povolí odklad pouze na dobu, která je ve veřejném zájmu.

             Příslušný orgán nejméně jednou týdně posoudí, zda je odklad i nadále vhodný, a zruší povolení ihned poté, co přestane platit některá z podmínek v písmenech a), b) a c).

6.          V případě, že emitent finančního nástroje nebo účastník trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, nebo osoba jednající jeho jménem či na jeho účet sdělí důvěrnou informaci třetí osobě při běžném výkonu svých povinností vyplývajících ze zaměstnání či povolání, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 4, musí tuto informaci kompletně a účinně zveřejnit buď současně v případě úmyslného uveřejnění, nebo neprodleně v případě neúmyslného uveřejnění. Tento odstavec se nepoužije v případě, že osoba, která přijímá informaci, je povinna zachovávat mlčenlivost, která brání této osobě sdělovat příslušné informace jiné třetí straně, a to bez ohledu na to, zda tato povinnost vyplývá ze zákona, předpisů, stanov nebo ze smlouvy.

7.          V případě, že se obchodní místo takto rozhodne, může pro emitenty na daném trhu umístit důvěrné informace týkající se emitentů finančních nástrojů, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, na svých internetových stránkách namísto na webových stránkách emitenta. V takovém případě se má za to, že emitent splnil povinnosti uvedené v odstavci 1.

8.          Tento článek se nevztahuje na emitenty, kteří nepožadovali nebo neschválili přijetí svých finančních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu v některém z členských států nebo v případě nástroje obchodovaného pouze v systémech MTF či OTF nepožadovali nebo neschválili obchodování se svými finančními nástroji v systémech MTF či OTF v některém z členských států.

9.          ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesní podmínky:

             –       pro vhodné uveřejňování důvěrných informací podle odstavců 1, 6 a 7;

             –       pro odklad uveřejnění důvěrných informací podle odstavců 4 a 5.

             ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [...].

             Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 13

Seznamy zasvěcených osob

1.          Emitenti finančních nástrojů nebo účastníci trhu s povolenkami, na něž se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, a osoby jednající jejich jménem nebo na jejich účet jsou povinni:

             a)      sestavit seznam všech osob, které pro ně pracují na základě pracovní smlouvy nebo jinak a které mají přístup k důvěrným informacím;

             b)     pravidelně seznam aktualizovat; a

             c)      co nejdříve předložit tento seznam příslušnému orgánu, pokud si jej tento vyžádá.

1a.        Emitenti uvedení v odstavci 1 a osoby jednající jejich jménem nebo na jejich účet při přípravě tohoto seznamu zajistí, aby veškeré osoby na něm uvedené byly obeznámeny s právními a regulačními povinnostmi, které pro ně z této skutečnosti vyplývají, a byly si vědomy sankcí spojených se zneužitím nebo nedovoleným oběhem těchto informací.

▌

4.          Orgán ESMA vypracuje regulační technické normy, v nichž stanoví informace o totožnosti a důvodech pro zařazení těchto osob na seznam zasvěcených osob podle odstavce 1 a upřesní podmínky, za nichž emitenti finančního nástroje nebo účastníci trhu s povolenkami na emise nebo osoby jednající jejich jménem musí vypracovat tento seznam, včetně podmínek, za nichž je tyto seznamy třeba aktualizovat, časového období, po které je nutno tyto seznamy uchovávat, a odpovědnosti osob na nich uvedených. V případě malých a středních podniků vypracuje orgán ESMA přiměřené a zjednodušené návrhy regulačních technických norem s cílem snížit administrativní zátěž pro emitenty finančních nástrojů, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro růst malých a středních podniků.

          Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [...].

             Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

5.          Tento článek se rovněž vztahuje na všechny dražební platformy, dražitele a subjekty sledující dražby ve vztahu k dražbám povolenek na emise nebo jiných, na nich založených dražených produktů, které se konají v souladu s nařízením (EU) č. 1031/2010.

6.          ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro určení přesného formátu seznamů zasvěcených osob a formátu pro aktualizaci těchto seznamů uvedených v tomto článku.

          ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem Komisi do [...]*.

          Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 14

Transakce osob s řídicí pravomocí

1.          Osoby s řídicí pravomocí v rámci emitenta finančního nástroje nebo účastníka trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, jakož i osoby, jež jsou s nimi v úzké vazbě, zajistí, aby byly zveřejněny informace o existenci transakcí uskutečněných na vlastní účet vztahujících se k akciím daného emitenta nebo k derivátům nebo k jiným finančním nástrojům s nimi spojeným nebo k povolenkám na emise. Tyto osoby zajistí, aby byly informace zveřejněny do dvou pracovních dnů ode dne, kdy k transakci došlo.

2.          Pro účely odstavce 1 zahrnují transakce, které musí být zveřejněny, toto jednání:

             a)      zastavení nebo půjčení finančních nástrojů osobou nebo jménem osoby uvedené v odstavci 1;

             b)     transakce uskutečněné portfolio manažerem nebo jinou osobou jménem osoby uvedené v odstavci 1, včetně případů, kdy tento manažer nebo jiná osoba jedná dle vlastního uvážení.

▌

4.          Tento článek se rovněž vztahuje na všechny dražební platformy, dražitele a subjekty sledující dražby ve vztahu k dražbám povolenek na emise nebo jiných, na nich založených dražených produktů, které se konají v souladu s nařízením (EU) č. 1031/2010.

4a.        Osoba s řídicí pravomocí v rámci emitenta finančního nástroje neuskutečňuje žádné transakce na vlastní účet vztahující se k akciím daného emitenta nebo k derivátům nebo k jiným finančním nástrojům s nimi spojeným mimo stanovené období obchodu (trading window).

▌

6.          Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 a přijme opatření, která stanoví:

a)     profesní funkce osob považovaných za osoby s řídicí pravomocí uvedené v odstavci 1,

b)     typy vazeb, včetně rodinných vazeb a vazeb dle občanského a smluvního práva, považované za úzké osobní vazby,

▌

c)      opatření a podmínky pro uplatňování stanovených období obchodu v souladu s odstavcem 4a, a zejména počáteční a koncový bod takových období obchodu, a také podmínky pro držení cenově citlivých informací spojené se zákazem obchodování mimo stanovené období obchodu.

          Orgán ESMA poskytne Komisi technickou pomoc před vypracováním aktů uvedených v prvním pododstavci.

6a.        Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní charakteristiky transakce podle odstavce 2, jež zakládají povinnost uvedenou v tomto odstavci, informace, které se musí zveřejnit, a způsob informování veřejnosti. Při vypracovávání těchto návrhů regulačních norem může orgán ESMA v případě potřeby stanovit prahovou hodnotu pro množství nebo objem transakcí podle odstavce 2, která zakládá povinnost uvedenou v tomto odstavci a která se může lišit podle druhu dotyčných osob.

             Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [...].

             Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6b.        S cílem zajistit jednotné uplatňování odstavce 1 může orgán ESMA vypracovat návrhy prováděcích technických norem týkajících se formátu [vzorové podoby], v němž mají být informace uvedené v odstavci 1 zveřejňovány.

             Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [...]*.

             Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 15

Investiční doporučení a statistiky

1.          Osoby, které vydávají nebo rozšiřují informace doporučující nebo navrhující investiční strategii určené pro distribuční kanály nebo pro veřejnost, vyvinou přiměřenou snahu o zajištění objektivní prezentace těchto informací a informují o svých zájmech nebo upozorňují na střet zájmů v souvislosti s finančními nástroji, jichž se informace týkají.

1a.        Pokud osoby uvedené v odstavci 1 obchodují na vlastní účet s nástroji, ke kterým poskytují poradenství podle odstavce 1, mohou od nich příslušné orgány požadovat tyto informace, pokud to považují za nezbytné, a popřípadě i od dalších příslušných orgánů s cílem stanovit, zda je uvedené poradenství v souladu s požadavky podle odstavce 1.

2.          Veřejné instituce, které rozšiřují statistiky, jež mohou mít významný vliv na finanční trhy, rozšiřují tyto statistiky objektivně a průhledně.

3.          ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými se stanoví technická opatření pro různé kategorie osob uvedených v odstavci 1, pro objektivní předkládání informací doporučujících nebo navrhujících investiční strategii a pro uveřejňování konkrétních zájmů nebo upozorňování na střety zájmů.

             ESMA předloží návrhy regulačních technických norem Komisi do [...].

             Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 15a

Zveřejňování nebo šíření informací ve sdělovacích prostředcích

Jsou-li informace zveřejňovány nebo šířeny a formulují-li se doporučení pro účely žurnalistiky, je třeba toto zveřejňování nebo šíření informací posoudit s ohledem na pravidla týkající se svobody tisku a svobody, svobody a plurality sdělovacích prostředků a na pravidla nebo kodexy, jimiž se řídí výkon novinářské činnosti, s výjimkou situací, kdy:

a)     příslušné osoby nebo osoby s nimi úzce spojené získávají, přímo nebo nepřímo, výhodu nebo zisk ze zveřejňování nebo šíření zmíněných informací, nebo

b)     zveřejňování nebo šíření probíhá se záměrem matení trhu, pokud jde o nabídku, poptávku nebo cenu finančních nástrojů.

KAPITOLA 4

ESMA A PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY

Článek 16

Příslušné orgány

Aniž jsou dotčeny pravomoci soudních orgánů, určí každý členský stát jediný správní orgán příslušný pro účely tohoto nařízení a poskytne tomuto orgánu dostatečné zdroje, které mu umožní plnit jeho pravomoci stanovené v tomto nařízení. Příslušný orgán zajistí, aby se na jeho území používala ustanovení tohoto nařízení ve vztahu k veškerým činnostem prováděným na jeho území a k činnostem prováděným v zahraničí týkajícím se nástrojů přijatých k obchodování na regulovaném trhu, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování na regulovaném trhu nebo které jsou obchodovány v systému MTF nebo OTF na jeho území. Členské státy o určeném příslušném orgánu informují Komisi, ESMA a příslušné orgány jiných členských států.

Článek 17

Pravomoci příslušných orgánů

1.          Příslušné orgány vykonávají své funkce některým z následujících způsobů:

a)      přímo;

b)     ve spolupráci s jinými orgány nebo podniky na trhu;

c)      v rámci své odpovědnosti přenesením pravomoci na jiné orgány nebo podniky na trhu;

d)     podáním žádosti u příslušných soudních orgánů.

2.          Aby mohly plnit své povinnosti podle tohoto nařízení, musí mít příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem a pravomocemi alespoň tyto dohledové a vyšetřovací pravomoci:

a)      mít přístup k jakémukoli dokumentu v jakékoli podobě a získat nebo pořídit jeho kopii;

b)     požadovat informace od jakékoli osoby, včetně těch, které se postupně zúčastňují předávání pokynů nebo provádění příslušných operací, jakož i jejich nadřízených, a pokud je to nutné, předvolat a vyslechnout každou takovou osobu za účelem získání informací;

c)      ve vztahu ke komoditním derivátům požadovat informace od účastníků souvisejících spotových trhů podle standardizovaných formátů, získávat zprávy o transakcích a mít přímý přístup k systémům obchodníků;

d)     provádět kontroly na místě v jiných než v soukromých prostorách s ohlášením nebo bez ohlášení;

e)      po předchozím získání povolení od soudního orgánu daného členského státu v souladu s vnitrostátním právem a v případě, že existuje důvodné podezření, že dokumenty týkající se předmětu dané kontroly mohou být relevantní pro dokazování případu obchodování s důvěrnými informacemi nebo manipulace s trhem, kteréžto jednání je v rozporu se tímto nařízením nebo směrnicí .../.../EU [nová směrnice MAD], vstupovat do soukromých prostor s cílem zajistit dokumenty v jakékoli formě;

ea)    předávat záležitosti k trestnímu stíhání;

f)      požadovat stávající záznamy telefonních rozhovorů, elektronické komunikace a ▌datových přenosů uchovávaných ▌investiční firmou v souladu s [novou směrnicí MiFID];

fa)    požadovat stávající záznamy o telefonních a datových přenosech uchovávané telekomunikačním operátorem v případě, že tyto záznamy mohou být relevantní pro dokazování obchodování zasvěcených osob nebo manipulace s trhem v rozporu s tímto nařízením nebo směrnicí .../.../EU [nová směrnice MAD].

         Záznamy uvedené v tomto písmenu nezahrnují obsah telefonní hlasové komunikace, pokud zahrnutí tohoto obsahu nepovolí soudní orgán.

fb)    požadovat zmrazení a/nebo obstavení aktiv;

fc)    pozastavit obchodování s příslušným finančním nástrojem;

fd)    požadovat dočasné pozastavení jakéhokoli postupu, který je v rozporu s ustanoveními tohoto nařízení.

2a.        Činnosti uvedené v písmenech e), f) a fa) mohou provádět donucovací orgány ve spolupráci s orgány dohledu v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

3.          Příslušné orgány vykonávají své dohledové a vyšetřovací pravomoci uvedené v odstavci 2 v souladu s vnitrostátním právem. Příslušné orgány nesmějí vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné osoby spojené s prošetřovaným subjektem.

4.          Zpracování osobních údajů shromážděných při výkonu dohledových a vyšetřovacích pravomocí podle tohoto článku se provádí v souladu se směrnicí 95/46/ES.

5.          Členské státy zajistí přijetí vhodných opatření tak, aby příslušné orgány měly veškeré dohledové a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro plnění jejich povinností.

Článek 17a

Dohled nad evidencí příkazů napříč trhy

1.          K jakémukoli finančnímu nástroji přijatému k obchodování na regulovaném trhu nebo v systému MTF má orgán členského státu příslušný pro obchodní místo, ve kterém byl daný finanční nástroj poprvé přijat k obchodování, pravomoc vykonávat dohled napříč trhy, pokud jde o manipulaci s trhem prostřednictvím vedení evidence příkazů.

V souladu s čl. 71 odst. 1 [nové směrnice MiFID] by příslušné orgány měly mít možnost přenést úkoly v oblasti dohledu na třetí strany.

2.          Provozovatelé obchodních míst poskytují údaje týkající se evidence příkazů u finančních nástrojů, které jsou aktivně obchodovány na daném regulovaném trhu nebo v systému MTF, příslušnému orgánu domovského členského státu regulovaného trhu nebo systému MTF.

V případě, že příslušný orgán není příslušným orgánem podle odstavce 1, učiní nezbytná opatření, aby konsolidoval a předložil odpovídající údaje týkající se evidence příkazů příslušnému orgánu uvedenému v odstavci 1.

Příslušný orgán domovského členského státu regulovaných trhů nebo systému MTF v každém případě odpovídá za zajištění toho, aby regulované trhy a systémy MTF, nad nimiž vykonává dohled, prováděly hlášení pokynů v souladu s odpovídajícími normami pro údaje.

3.          Údaje týkající se evidence příkazů uvedené v odstavci 2 jsou jasné, přesné a patřičně podrobné, aby umožnily příslušným orgánům provádět dohled napříč trhy podle odstavce 1. Jedná se o následující údaje:

a)          identifikační kód člena, který předal pokyn regulovanému trhu nebo systému MTF;

b)          identifikace finančního nástroje;

c)          datum a čas (v milisekundách), kdy byl regulovanému trhu nebo systému MTF pokyn předán;

d)          charakteristiky pokynu, mj. zejména:

- ukazatel nákupu/prodeje;

- počáteční a zbývající/přetrvávající množství (přičemž se zohlední jakékoli dílčí obchodování nebo události, které mají na pokyn dopad, jak ukázané, tak skryté);

- typ pokynu (např. tržní, s cílem omezit nebo zastavit aj.);

- mezní cena (je-li použita);

- období platnosti, jak je stanoveno účastníkem trhu (např. ke konci dne, platí do zrušení, jakékoli specifikované datum a čas, do dalšího termínu);

- jakákoli podmínka (podmínky) pro provedení pokynu (např. minimální proveditelná velikost, zastavovací cena);

e)          datum a čas (v milisekundách) jakékoli události, která může tyto charakteristiky ovlivnit;

f)           typ události, která měla za následek změnu těchto charakteristik (např. upravení charakteristik účastníkem trhu, úplné nebo částečné zrušení provedení, přerušení na trhu, zastavovací spuštění);

g)          identifikační kód pokynu;

h)          zda je pokyn zadán členem trhu (regulovaného trhu nebo případně systému MTF) na vlastní účet (ve funkci příkazce) nebo jménem třetí strany (ve funkci zástupce).

Tyto informace budou poskytnuty pro každé typické období platnosti příkazu, které je definováno jako doba, po niž charakteristiky vymezené v písm. d) zůstávají nezměněné a nejsou ovlivněny žádnou událostí. Pro vyloučení pochybností obsahují tyto informace pro každé typické období platnosti datum / čas (v milisekundách) jeho počátku a datum / čas (v milisekundách) jeho konce a typ události, která měla následek jeho ukončení.

4.        Příslušný orgán podle odstavce 1 na vyžádání zpřístupní údaje týkající se evidence příkazů veškerým dalším příslušným orgánům.

5.        Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a)          výčet finančních nástrojů, které by měly podléhat dohledu napříč trhy, podrobností a technických parametrů údajů týkajících se evidence příkazů a rovněž periodicity poskytování těchto údajů;

b)          případy, kdy mohou další příslušné orgány mohou v souladu s odstavcem 4 požádat o údaje týkající se evidence příkazů příslušný orgán členského státu, ve kterém se nachází obchodní místo, v němž byl emitent poprvé připuštěn k obchodování;

c)          způsob zacházení s údaji při přenesení úkolů na třetí strany a sankce v případě zneužití těchto údajů třetími stranami.

Orgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předá Komisi do ...*.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6.        Do ...* ESMA vypracuje zprávu posuzující fungování dohledu nad evidencemi příkazů napříč trhy, v níž mimo jiné uvede, jak by mohl orgán ESMA podporovat provádění tohoto úkolu a napomáhat mu.

Článek 18

Spolupráce s ESMA

1.          Příslušné orgány spolupracují pro účely tohoto nařízení s ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

2.          Příslušné orgány neprodleně poskytnou ESMA veškeré informace nezbytné pro plnění jejích úkolů v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.          ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro určení postupů a formulářů pro výměnu informací uvedených v odstavci 2.

             ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [...]*.

             Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 19

Povinnost spolupracovat

1.          Příslušné orgány spolupracují mezi sebou navzájem a s ESMA tam, kde je to nezbytné pro účely tohoto nařízení. ▌Příslušné orgány poskytují pomoc příslušným orgánům jiných členských států a ESMA. Zejména si bez zbytečného odkladu vyměňují informace a spolupracují při vyšetřování a vymáhání práva.

             Povinnost spolupráce a pomoci stanovená v prvním pododstavci se vztahuje také na Komisi, pokud jde o výměnu informací týkajících se komodit, které jsou zemědělskými produkty uvedenými v příloze I SFEU.

2.          Příslušné orgány a ESMA spolupracují s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) zřízenou nařízením (ES) č. 713/2009[22] a vnitrostátními regulačními orgány členských států tak, aby zajistily přijetí koordinovaného přístupu k vymáhání příslušných pravidel tam, kde se transakce, pokyny k obchodování nebo jiné kroky či jednání vztahují na jeden či více finančních nástrojů, na něž se vztahuje toto nařízení, jakož i na jeden nebo více velkoobchodních energetických produktů, na které se vztahují články 3, 4 a 5 nařízení (EU) č. .../2012 [o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií]. Při uplatňování článků 6, 7 a 8 tohoto nařízení u finančních nástrojů týkajících se velkoobchodních energetických produktů příslušné orgány zohlední specifickou povahu definic v článku 2 [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. ... o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií] a ustanovení článků 3, 4 a 5 nařízení (EU) č. .../2012 [o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií].

3.          Příslušné orgány na vyžádání neprodleně poskytují veškeré informace nutné pro účely uvedené v odstavci 1.

4.          V případě, že je příslušný orgán přesvědčen o tom, že na území jiného členského státu dochází nebo došlo k jednání, které je v rozporu s ustanoveními tohoto nařízení, nebo že dochází k jednání ovlivňujícímu finanční nástroje obchodované v obchodním místě nacházejícím se v jiném členském státě, oznámí tuto skutečnost co nejpodrobněji příslušnému orgánu tohoto jiného členského státu a ESMA a v případě velkoobchodních energetických produktů agentuře ACER. Zainteresované příslušné orgány různých členských států provádějí vzájemné konzultace a konzultace s ESMA a v případě velkoobchodních energetických produktů s agenturou ACER ohledně přijetí vhodných opatření a vzájemně se informují o podstatných událostech dosavadního vývoje. Koordinují svůj postup, aby se předešlo možnému zdvojení a překrývání při uplatňování správních opatření, sankcí a pokut v těchto přeshraničních případech v souladu s články 24, 25, 26, 27 a 28, a vzájemně si pomáhají při prosazování svých rozhodnutí.

5.          Příslušný orgán jednoho členského státu může pro účely kontroly nebo šetření na místě požádat o pomoc příslušný orgán jiného členského státu.

             Příslušný orgán informuje ESMA o všech žádostech uvedených v prvním pododstavci. V případě šetření nebo kontroly s přeshraničním účinkem koordinuje ESMA kontroly nebo šetření, je-li o to požádán některým z příslušných orgánů, popřípadě z vlastního podnětu, je-li to s ohledem na cíle tohoto nařízení vhodné.

             Pokud příslušný orgán obdrží od příslušného orgánu jiného členského státu žádost, aby provedl kontrolu nebo šetření na místě, může provést některý z následujících kroků:

             a)      provést kontrolu nebo šetření na místě sám;

             b)     umožnit příslušnému orgánu, který podal žádost, účastnit se kontroly nebo šetření na místě;

             c)      umožnit příslušnému orgánu, který podal žádost, provést kontrolu nebo šetření na místě sám;

             d)     jmenovat auditory nebo odborníky, kteří provedou kontrolu nebo šetření na místě;

             e)      rozdělit se o konkrétní úkoly související s kontrolními činnostmi s ostatními příslušnými orgány.

6.          Aniž je dotčen článek 258 Smlouvy o fungování EU, může příslušný orgán, jehož žádosti o informace nebo pomoc podle odstavců 1, 2, 3 a 4 není v přiměřené lhůtě vyhověno nebo jehož žádost o informace nebo pomoc je zamítnuta, toto zamítnutí nebo absenci konání v přiměřeném časovém horizontu předložit ESMA.

             V těchto případech může ESMA jednat v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010, aniž je dotčena jeho možnost jednat v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1095/2010.

7.          Příslušné orgány spolupracují a vyměňují si informace s příslušnými vnitrostátními a regulačními orgány třetích zemí odpovědných za související spotové trhy v případě, že mají důvodné podezření, že došlo nebo dochází k jednání, které představuje obchodování zasvěcených osob nebo manipulaci s trhem v souladu s tímto nařízením nebo se směrnicí 2012/.../EU [nová směrnice MAD]. Tato spolupráce zajistí konsolidovaný přehled o finančních a spotových trzích a odhalování a stíhání přeshraničních případů zneužívání trhu i zneužívání napříč trhy.

             V souvislosti s povolenkami na emise musí být rovněž zajištěna spolupráce a výměna informací podle předchozího pododstavce se:

             a)      subjektem sledujícím dražby ve vztahu k dražbám povolenek na emise nebo jiných dražených produktů na nich založených, které se konají v souladu s nařízením č. 1031/2010;

             b)     příslušnými orgány, správci registru, včetně hlavního správce, a dalšími veřejnými orgány pověřenými dohledem nad dodržováním směrnice 2003/87/ES.

             ESMA v rámci spolupráce a výměny informací mezi příslušnými a regulačními orgány v ostatních členských státech a třetích zemích vystupuje jako zprostředkovatel a koordinátor. Příslušné orgány pokud možno uzavírají ujednání o spolupráci s regulačními orgány třetích zemí odpovědnými za související spotové trhy v souladu s článkem 20.

8.          Zpřístupnění osobních údajů třetím zemím se řídí články 22 a 23.

9.          ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro určení postupů a formulářů pro výměnu informací a pomoc uvedených v tomto článku.

             ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [...]*.

             Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení č. 1095/2010.

Článek 19a

Řešení sporů mezi příslušnými orgány

Pokud příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či nečinností jiného příslušného orgánu jiného členského státu v souvislosti s ustanoveními nařízení nebo směrnice (EU) č. .../... [nová směrnice MAD], může orgán ESMA postupovat v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 20

Spolupráce s třetími zeměmi

1.          Příslušné orgány členských států uzavírají v případě potřeby dohody o spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí, pokud jde o výměnu informací s příslušnými orgány ve třetích zemích a vymáhání povinností vyplývajících z tohoto nařízení ve třetích zemích. Tyto dohody zajistí alespoň účinnou výměnu informací, která příslušným orgánům umožňuje plnit své povinnosti podle tohoto nařízení.

             Příslušný orgán informuje ESMA a ostatní příslušné orgány členských států, pokud navrhuje uzavřít takové dohody.

1a.        Pokud se Unie účastní systému obchodování s emisemi s třetí zemí, vztahuje se toto nařízení i na povolenky na emise v rámci tohoto systému a na dražené produkty na nich založené. Pokud je to nutné, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 opatření, kterými stanoví kritéria pro zahrnutí těchto povolenek na emise a dražených produktů do působnosti tohoto nařízení.

2.          ESMA usnadňuje a koordinuje rozvoj dohod o spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a příslušnými orgány třetích zemí. V souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010 ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem obsahující vzorovou dohodu o spolupráci, kterou příslušné orgány členských států použijí, pokud je to možné.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ...*.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

2a.        ESMA rovněž mezi příslušnými orgány členských států usnadňuje a koordinuje výměnu informací získaných od příslušných orgánů třetích zemí, které mohou být důležité pro přijetí opatření podle článků 24, 25, 26, 27 a 28.

3.          Příslušné orgány uzavírají dohody o výměně informací s příslušnými orgány třetích zemí pouze tehdy, pokud sdělované informace podléhají zárukám profesního tajemství, které jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v článku 21. Účelem této výměny informací je plnění úkolů těchto příslušných orgánů.

4.          Zpřístupnění osobních údajů třetím zemím se řídí články 22 a 23.

Článek 21

Profesní tajemství

1.          Na veškeré důvěrné informace přijaté, vyměněné nebo předané podle tohoto nařízení se vztahují podmínky profesního tajemství stanovené v odstavcích 2 a 3.

2.          Povinnost mlčenlivosti v rámci profesního tajemství se vztahuje na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušný orgán nebo jakýkoli orgán nebo podnik na trhu, na něhož příslušný orgán přenesl své pravomoci, včetně auditorů a odborníků smluvně najatých příslušným orgánem. Informace, na něž se vztahuje profesní tajemství, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě nebo orgánu, vyjma na základě ustanovení zákona.

3.          Veškeré informace, které se týkají obchodních nebo provozních podmínek a jiných ekonomických či osobních záležitostí, vyměněné mezi příslušnými orgány podle tohoto nařízení jsou považovány za důvěrné, s výjimkou případů, kdy příslušný orgán v okamžiku jejich sdělení uvede, že informace mohou být zpřístupněny, nebo kdy je takovéto zpřístupnění nutné pro soudní řízení.

Článek 22

Ochrana osobních údajů

Pokud jde o zpracování osobních údajů členskými státy v rámci tohoto nařízení, použijí příslušné orgány ustanovení směrnice 95/46/ES. Pokud jde o zpracování osobních údajů orgánem ESMA v rámci tohoto nařízení, řídí se ESMA ustanoveními nařízení (ES) č. 45/2001.

Osobní údaje se uchovávají po dobu maximálně 5 let.

Článek 23

Poskytnutí osobních údajů třetím zemím

1.          Příslušný orgán členského státu může předávat osobní údaje do třetích zemí za předpokladu, že jsou splněny požadavky směrnice 95/46/ES, zejména článků 25 nebo 26, a pouze po posouzení jednotlivých případů. Příslušný orgán členského státu se ujistí, že je předání nezbytné pro účely tohoto nařízení. Příslušný orgán zajistí, aby tato třetí země nepředala údaje jiné třetí zemi bez výslovného písemného souhlasu a splnění podmínek stanovených příslušným orgánem členského státu. Osobní údaje mohou být předány jen do třetí země, která poskytuje odpovídající úroveň ochrany osobních údajů.

2.          Příslušný orgán členského státu předá příslušnému orgánu třetí země informace získané od příslušného orgánu jiného členského státu pouze v případě, že příslušný orgán daného členského státu získal výslovný souhlas příslušného orgánu, který předal informace, a případně pokud jsou tyto informace předány pouze pro účely, pro které tento orgán dal svůj souhlas.

3.          V případě, že dohoda o spolupráci umožňuje výměnu osobních údajů, musí být v souladu se směrnicí 95/46/ES.

KAPITOLA 5

Správní opatření a sankce

Článek 24

Správní opatření a sankce

1.          Členské státy stanoví pravidla týkající se správních opatření a sankcí vztahujících se v případě jednání uvedeného v článku 25 na osoby odpovědné za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich provádění. Tato opatření a tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

             Do [...][23]*oznámí členské státy pravidla uvedená v prvním pododstavci Komisi a ESMA. Členské státy oznámí Komisi a ESMA neprodleně také všechny následné změny.

2.          Při výkonu svých sankčních pravomocí v případě jednání uvedeného v článku 25 příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že správní opatření a sankce povedou k žádoucím výsledkům tohoto nařízení, a koordinují svou činnost, aby se zabránilo možnému zdvojování a překrývání při uplatňování správních opatření, sankcí a pokut v přeshraničních případech v souladu s článkem 19.

2a.        Příslušné orgány rovněž úzce spolupracují s orgány kteréhokoli členského státu odpovědného za vyšetřování či stíhání veškerých trestných činů, které vznikly v důsledku jednání uvedeného v článku 25, aby zajistily, že správní a trestní opatření a sankce povedou k žádoucím výsledkům, a aby koordinovaly svou činnost s cílem zabránit možnému zdvojování nebo překrývání, jestliže důsledkem porušení může být jak trestní sankce, tak i správní opatření či sankce.

Článek 25

Sankční pravomoci

Tento článek se použije v případě tohoto jednání:

a)          osoba provádí obchodování zasvěcených osob v rozporu s článkem 9 nebo se o to pokusí;

b)          osoba doporučuje nebo navádí jinou osobu k obchodování zasvěcených osob v rozporu s článkem 9;

c)          osoba neoprávněně zveřejní důvěrné informace v rozporu s článkem 9;

d)          osoba provádí manipulace s trhem v rozporu s článkem 10;

e)          osoba se pokusí o manipulaci s trhem v rozporu s článkem 10;

f)           osoba, která provozuje činnost obchodního místa, nepřijme a neudržuje účinná opatření a postupy zaměřené na prevenci a odhalování praktik manipulace s trhem v rozporu s čl. 11 odst. 1;

g)          osoba, která profesionálně zajišťuje nebo provádí transakce, nemá zavedeny systémy pro odhalování a oznamování transakcí, které mohou představovat obchodování zasvěcených osob, manipulaci s trhem či pokus o manipulaci s trhem, nebo neoznámí podezřelé pokyny nebo transakce příslušnému orgánu bez prodlení, v rozporu s čl. 11 odst. 2;

h)          emitent finančního nástroje nebo účastník trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, neinformuje co nejdříve veřejnost o důvěrných informacích nebo na svých internetových stránkách neuveřejní důvěrné informace, které mají být zveřejněny, v rozporu s čl. 12 odst. 1;

i)           emitent finančního nástroje nebo účastník trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, odloží zveřejnění důvěrných informací, přičemž takový odklad může uvést veřejnost v omyl, nebo není zajištěna důvěrnost této informace, v rozporu s čl. 12 odst. 2;

j)           emitent finančního nástroje nebo účastník trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, neinformuje příslušný orgán, že zveřejnění důvěrných informací bylo odloženo, v rozporu s čl. 12 odst. 4;

k)          emitent finančního nástroje nebo účastník trhu s povolenkami na emise nebo osoba jednající jejich jménem nebo na jejich účet nezveřejní důvěrné informace sdělené kterékoli osobě v rámci běžného výkonu povinností vyplývajících ze zaměstnání nebo povolání, v rozporu s čl. 12 odst. 6;

l)           emitent finančního nástroje, účastník trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, nebo osoba jednající jejich jménem nebo na jejich účet nevytvoří, pravidelně neaktualizuje nebo nepředá příslušnému orgánu na jeho žádost seznam zasvěcených osob, v rozporu s čl. 13 odst. 1;

m)         osoba s řídicí pravomocí v rámci emitenta finančních nástrojů, účastníka trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, nebo osoba v úzké vazbě s nimi nezveřejní existenci transakcí uskutečněných na vlastní účet, v rozporu s čl. 14 odst. 1 a 2;

n)          osoba, která vydává nebo rozšiřuje informace doporučující nebo navrhující investiční strategii určené pro distribuční kanály nebo pro veřejnost, nevyvine přiměřenou snahu k tomu, aby tyto informace byly předkládány objektivně, nebo nezveřejní zájmy či střety zájmů, v rozporu s čl. 15 odst. 1;

o)          osoba, která pracuje nebo pracovala pro příslušný orgán nebo jakýkoli orgán nebo podnik na trhu, na něž příslušný orgán přenesl své úkoly, zveřejní informace, na které se vztahuje profesní tajemství, v rozporu s článkem 21;

p)          osoba neumožní příslušnému orgánu přístup k dokumentu a neposkytne jeho kopii požadovanou v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. a);

q)          osoba neposkytne informace nebo nereaguje na výzvu ze strany příslušného orgánu v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. b);

r)           účastník trhu neposkytne příslušnému orgánu informace týkající se komoditních derivátů nebo zprávy o podezřelých transakcích nebo neumožní přímý přístup k systémům obchodníků na základě žádosti v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. c);

s)           osoba neumožní přístup do prostor za účelem jejich kontroly na základě žádosti příslušného orgánu v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. d);

t)           osoba neumožní přístup k záznamům telefonních hovorů či datového přenosu na základě žádosti příslušného orgánu v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. f);

u)          osoba nevyhoví žádosti příslušného orgánu ukončit činnost, která je v rozporu s tímto nařízením, pozastavit obchodování s finančními nástroji nebo publikovat opravné prohlášení;

v)          osoba vykonává činnost navzdory zákazu ze strany příslušného orgánu.

Článek 26

Správní opatření a sankce

1.          Aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů v souladu s článkem 17, mají v případě porušení článku 9 nebo 10 nebo v případě jednání uvedeného v článku 25 příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem pravomoc ukládat alespoň tato správní opatření a sankce:

             a)      příkaz osobě odpovědné za porušení pravidel, aby toto jednání ukončila a zdržela se jeho opakování;

             b)     opatření, která mají být uplatněna za neposkytnutí spolupráce při vyšetřování podle článku 17;

             c)      opatření, která vedou k ukončení trvalého porušování tohoto nařízení a odstranění jeho účinků;

             d)     veřejné prohlášení, které označuje odpovědnou osobu a povahu porušení pravidel, zveřejněné na internetových stránkách příslušných orgánů;

             e)      oprava zveřejněných nepravdivých nebo zavádějících informací včetně požadavku, aby emitent nebo jiná osoba, která zveřejnila nebo šířila nepravdivé nebo zavádějící informace, zveřejnila opravné prohlášení;

             f)      dočasný nebo trvalý zákaz výkonu činnosti;

             g)      odnětí oprávnění investičního podniku ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice [nová MiFID];

             h)      dočasný nebo trvalý zákaz výkonu funkce v investičních podnicích pro jakéhokoli člena orgánu investičního podniku nebo pro jakoukoli jinou fyzickou osobu, která nese odpovědnost;

                      Pokud se taková osoba dopustí porušení ustanovení o obchodování zasvěcených osob nebo manipulaci s trhem, bude jí na dva roky zakázáno obchodování na obchodním místě podle tohoto nařízení.

                    Pokud byly vůči této osobě už dříve uplatněny sankce z důvodu obchodování   zasvěcených osob nebo manipulace s trhem, bude jí natrvalo zakázáno   obchodování na obchodním místě podle tohoto nařízení.

             i)       pozastavení obchodování s příslušným finančním nástrojem;

             j)      požadavek zmrazení nebo obstavení aktiv;

             k)     správní peněžité sankce až do výše desetinásobku výše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty, jež jsou důsledkem porušení pravidel, pokud je lze stanovit, pokud jsou vyšší než maximální částky uvedené v písmeni l), popřípadě písmeni m);

             l)       aniž jsou dotčena ustanovení písmene k), pokud jde o fyzické osoby, správní peněžité sankce až v neomezené výši;

             m)     aniž jsou dotčena ustanovení písmena k), pokud jde o právnickou osobu, správní peněžité sankce až do výše 20 % jejího celkového ročního obratu za předchozí hospodářský rok; pokud je právnická osoba dceřinou společností mateřského podniku [ve smyslu článků 1 a 2 směrnice 83/349/EHS], příslušný celkový roční obrat je celkovým ročním obratem za předchozí hospodářský rok stanoveným z konsolidované účetní závěrky vrcholného mateřského podniku.

2.          Příslušné orgány mohou mít kromě pravomocí uvedených v odstavci 1 i jiné sankční pravomoci a mohou stanovit vyšší úrovně správních peněžitých sankcí než jsou ty, které stanovuje daný odstavec. Při stanovení správních peněžitých sankcí ve výši přesahující částky podle odstavce 1 mohou příslušné orgány zohlednit rozsah, v němž porušení jednoho nebo více požadavků tohoto nařízení negativně postihlo fungování trhů, finanční situaci účastníků těchto trhů a širší hospodářské, sociální a environmentální zájmy.

3.          Každé správní opatření a sankce za porušení tohoto nařízení se zveřejňují bez zbytečného odkladu, včetně alespoň informací o druhu a povaze porušení a totožnosti osob za ně odpovědných, pokud však takové zveřejnění vážně neohrozí stabilitu finančních trhů. V případě, že by zveřejnění způsobilo nepřiměřenou škodu zúčastněným fyzickým osobám, musí příslušné orgány zveřejnit opatření a sankce proti těmto fyzickým osobám na anonymním základě.

Článek 27

Účinné uplatňování sankcí

1.          Členské státy zajistí, aby při určování druhu a výše správních opatření, sankcí a výše pokut vzaly příslušné orgány v úvahu veškeré relevantní okolnosti, včetně:

             a)      závažnosti a délky trvání porušení pravidel;

             b)     míry odpovědnosti dotyčné osoby;

             ba)   pokud je to vhodné, míry, v níž byl zaměstnanec nabádán nebo v níž na něj byl formou vnitřních pravidel, pokynů nebo postupů příslušné instituce vyvíjen tlak, aby jednal určitým způsobem;

             c)      finanční síly dotyčné osoby, což je vyjádřeno celkovým obratem dotyčné právnické osoby nebo ročním příjmem odpovědné fyzické osoby;

             d)     významu realizovaného zisku nebo zamezených ztrát pro odpovědnou osobu, pokud je lze určit;

             e)      úrovně spolupráce dotyčné osoby s příslušným orgánem, aniž by byla dotčena nutnost zajistit vrácení realizovaných zisků či zamezených ztrát;

             f)      předchozího porušení pravidel dotyčnou osobou.

             Příslušné orgány mohou vzít v úvahu i další faktory, jsou-li tyto faktory stanoveny ve vnitrostátním právu.

2.          S cílem zajistit jejich jednotné uplatňování a odrazující účinek v rámci celé Unie stanoví ESMA obecné zásady určené příslušným orgánům v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 o druzích správních opatření a sankcí a výši pokut.

Článek 28

Odvolání

Členské státy zajistí, aby na rozhodnutí přijatá příslušným orgánem v souladu s tímto nařízením bylo možno uplatnit právo na odvolání.

Článek 28a

Právo na obhajobu

Členské státy zavedou vhodné postupy k zajištění práva na obhajobu osoby, jež je vyšetřována na základě tohoto nařízení. Tyto postupy zajistí, aby byla dotčená osoba vyslechnuta před přijetím rozhodnutí, které se jí týká, a aby tato osoba měla právo na účinný soudní opravný prostředek proti rozhodnutí, které se jí týká.

Článek 29

Oznamování porušení pravidel

1.          Členské státy zajistí, aby byly zavedeny účinné mechanismy, které doplní mechanismy uvedené v čl. 11 odst. 2a a které účinně motivují k oznamování porušení tohoto nařízení příslušným orgánům a které zahrnují alespoň zvláštní postupy pro příjem oznámení o porušení pravidel a následná opatření. Tyto postupy zajistí, aby byly dodrženy následující zásady:

             a)     přiměřená ochrana, včetně naprosté anonymity, pro osoby, které ohlásí možné nebo skutečné porušení důvěrnosti totožnosti dané osoby ve všech fázích řízení, aniž jsou touto ochranou dotčena zejména vnitrostátní ustanovení pro soudní řízení;

             b)     ochrana osobních údajů jak osoby, která oznamuje možné nebo skutečné porušení, tak obviněné osoby v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 95/46/ES;

             c)      vhodná ochrana obviněné osoby; a

             d)     vhodná ochrana před špatným zacházením na pracovišti jak pro osobu, která oznamuje, tak pro obviněnou osobu, a zajištění právní pomoci těmto osobám.

1a.        Členské státy vyžadují, aby veškeré finanční instituce a obchodní místa měly strategii pro boj proti podvodům.

2.          Finanční pobídky pro osoby, které nabízejí zásadní informace o možném porušení tohoto nařízení, mohou být poskytovány v souladu s vnitrostátním právem, pokud pro tyto osoby již neexistuje právní nebo smluvní povinnost oznamovat tyto informace, informace jsou nové a vedou k uložení správní sankce nebo opatření nebo trestní sankce za porušení tohoto nařízení.

3.          Komise přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 opatření pro upřesnění postupů uvedených v odstavci 1, včetně způsobu oznamování, následných opatření a opatření na ochranu osob.

Článek 30

Výměna informací s ESMA

1.          Příslušné ▌orgány poskytnou ESMA každoročně souhrnné informace o všech správních opatřeních, sankcích a pokutách uložených buď jimi samotnými, nebo soudními orgány v souladu s články 24, 25, 26, 27, 28 a 29. ESMA tyto informace zveřejní ve výroční zprávě.

2.          V případě, že příslušný orgán zveřejnil správní opatření, sankce a pokuty, oznámí je současně orgánu ESMA.

3.          Pokud se zveřejněné správní opatření, sankce a pokuta vztahují na investiční podnik povolený v souladu se směrnicí [nová MiFID], uvede ESMA odkaz na zveřejněnou sankci v rejstříku investičních podniků podle čl. 5 odst. 3 směrnice [nová MiFID].

4.          ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro určení postupů a formulářů pro výměnu informací uvedených v tomto článku.

             ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [...]*.

             Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA 6

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

▌

Článek 32

Výkon přenesené pravomoci

1.          Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.          ▌Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na základě čl. 5 odst. 2, čl. 10 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 14 odst. 6 a čl. 29 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne uvedeného v čl. 36 odst. 1.

3.          Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci podle čl. 5 odst. 2, čl. 10 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 14 odst. 6 a čl. 29 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.          Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.          Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 2, čl. 10 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 14 odst. 6 a čl. 29 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, nevysloví-li Evropský parlament ani Rada ve lhůtě tří měsíců od oznámení tohoto aktu Evropskému parlamentu a Radě námitku, nebo oznámí-li před uplynutím této lhůty Evropský parlament a Rada Komisi, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 32a

Lhůta pro přijetí aktů v přenesené pravomoci

Komise přijme akty v přenesené pravomoci podle čl. 5 odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 14 odst. 6 a čl. 29 odst. 3 do ...[24]*.

▌

KAPITOLA 8

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 34

Zrušení směrnice 2003/6/ES

Směrnice 2003/6/ES se ruší s účinkem ode dne [...][25]**. Odkazy na směrnici 2003/6/ES se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 34a

Přezkum a zpráva

Do 30. června 2014 Komise po poradě s příslušnými orgány a orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, nakolik je přiměřený režim pro emitenty finančních nástrojů přijatých k obchodování na trhu vhodný pro růst malých a středních podniků, zejména podle čl. 12 odst. 4.

Článek 34b

Poradní výbor ESMA pro vysokofrekvenční obchodování

Orgán ESMA vytvoří do 30. června 2014 poradní výbor odborníků z členských států, aby stanovil, jaký vývoj v oblasti vysokofrekvenčního obchodování by potenciálně mohl představovat manipulaci s trhem, s cílem:

a)          rozšířit znalosti orgánu ESMA o vysokofrekvenčním obchodování, a

b)          sestavit seznam praktik zneužívání při vysokofrekvenčním obchodování, včetně „spoofingu“, „quote stuffingu“ a „layeringu“, pro účely čl. 5 odst. 2a.

Článek 34c

Poradní výbor ESMA pro technologie na finančních trzích

Do 30. června 2014 vytvoří orgán ESMA poradní výbor složený z vnitrostátních odborníků, jehož cílem je stanovit, jaké nové technologie na trzích by mohly potenciálně představovat zneužití trhu nebo manipulaci s trhem, za účelem:

a)          zlepšení znalostí orgán ESMA o obchodních strategiích provázaných s novými technologiemi a možnostech jejich zneužití,

b)          doplnění seznamu možných forem zneužití, které již byly zjištěny a které konkrétně souvisí se strategiemi vysokofrekvenčního obchodování,

c)          posouzení účinnosti přístupu jednotlivých obchodních míst k rizikům spojeným s novými obchodními postupy.

Na základě této analýzy by měl orgán ESMA vydat dodatečné pokyny o osvědčených postupech pro veškeré finanční trhy EU.

▌

Článek 35a

Zaměstnanci a zdroje orgánu ESMA

Orgán ESMA zjistí do …* své potřeby, co se týče zaměstnanců a zdrojů, které vyplývají z výkonu pravomocí a plnění povinností podle tohoto nařízení, a předloží o tom Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu.

Článek 36

Vstup v platnost a použitelnost

1.          Toto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým dnem po] vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.          Použije se od [...][26]* s výjimkou čl. 3 odst. 2, čl. 8 odst. 5, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 9, čl. 13 odst. 4 a 6, čl. 14 odst. 5 a 6, čl. 15 odst. 3, čl. 18 odst. 9, čl. 19 odst. 9, čl. 28 odst. 3 a čl. 29 odst. 3, které se použijí okamžitě po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne …

Za Evropský parlament                                          Za Radu

předseda/předsedkyně          předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I

A.

Ukazatele manipulativního jednání souvisejícího s nepravdivými nebo zavádějícími signály a se zajištěním ceny

Pro účely uplatňování čl. 8 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a aniž jsou dotčeny formy jednání uvedené v odstavci 3 téhož článku, by účastníci trhu a příslušné orgány měli při šetření transakcí nebo pokynů k obchodování vzít v úvahu ukazatele z níže uvedeného demonstrativního výčtu, které by však neměly být nutně samy o sobě považovány za projev manipulace s trhem:

a)          míra, do jaké zadané pokyny k obchodování nebo uskutečněné transakce představují významný podíl denního objemu transakcí s příslušným finančním nástrojem, souvisejícím spotovým komoditním kontraktem nebo draženým produktem na bázi povolenek na emise, zejména když tyto činnosti vedou k významné změně jejich cen;

b)          míra, do jaké pokyny k obchodování zadané nebo transakce uskutečněné osobami s významnou kupní či prodejní pozicí u finančního nástroje, souvisejícího spotového komoditního kontraktu nebo draženého produktu na bázi povolenek na emise vedou k významným změnám cen daného finančního nástroje, souvisejícího spotového komoditního kontraktu nebo draženého produktu na bázi povolenek na emise;

c)          zda uskutečněné transakce nevedou ke změně skutečného vlastníka finančního nástroje, souvisejícího spotového komoditního kontraktu nebo draženého produktu na bázi povolenek na emise;

d)          míra, do jaké zadané pokyny k obchodování nebo uskutečněné transakce zahrnují zvrat pozic v krátkém období a představují významný podíl denního objemu transakcí s příslušným finančním nástrojem, souvisejícím spotovým komoditním kontraktem nebo draženým produktem na bázi povolenek na emise a mohou být spojeny s významnými změnami ceny finančního nástroje, souvisejícího spotového komoditního kontraktu nebo draženého produktu na bázi povolenek na emise;

e)          míra, do jaké se zadané pokyny k obchodování nebo uskutečněné transakce koncentrují v krátkém časovém úseku burzovního dne a vedou ke změně ceny, která se následně obrátí;

f)           míra, do jaké zadané pokyny k obchodování změní zastoupení nejvýhodnější nabídky nebo prodejní ceny u finančního nástroje, souvisejícího spotového komoditního kontraktu nebo draženého produktu na bázi povolenek na emise (nebo obecněji zastoupení knihy objednávek, která je k dispozici účastníkům trhu) a jsou odstraněny před tím, než jsou provedeny;

g)          míra, do jaké jsou pokyny k obchodování zadány nebo transakce uskutečněny v době nebo zhruba kolem doby, kdy se počítají referenční ceny, vypořádací ceny a ocenění, a vedou ke změnám cen, které mají vliv na tyto ceny a ocenění.

B.

Ukazatelé manipulativního jednání souvisejícího s využíváním fiktivních prostředků nebo jakékoli jiné formy klamavého nebo lstivého jednání

Pro účely uplatňování čl. 8 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a aniž jsou dotčeny formy jednání uvedené v odstavci 3 druhém pododstavci téhož článku, by účastníci trhu a příslušné orgány měli při šetření transakcí nebo pokynů k obchodování vzít v úvahu ukazatele z níže uvedeného demonstrativního výčtu, které by však neměly být nutně samy o sobě považovány za projev manipulace s trhem:

a)          zda pokynům k obchodování zadaným nebo transakcím uskutečněným určitými osobami předchází nebo po nich následuje šíření nepravdivých či zavádějících informací týmiž osobami či osobami s nimi propojenými;

b)          zda jsou určitými osobami zadány pokyny k obchodování nebo uskutečněny transakce předtím nebo poté, co tytéž osoby nebo osoby s nimi propojené vydají nebo rozšíří investiční doporučení, která jsou chybná či zkreslená nebo očividně ovlivněná materiálním zájmem.

30. 5. 2012

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)

( KOM(2011)0651 – C7–0513/2011 – 2011/0295(COD) )

Navrhovatel: Richard Seeber

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Směrnice o zneužívání trhu (MAD) 2003/6/ES zavedla komplexní rámec pro boj proti „zneužívání trhu“ (obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem). Navržené nařízení rozšiřuje oblast působnosti tohoto rámce na veškeré finanční nástroje, na něž se vztahuje směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID). Cílem je zvýšit integritu trhu a ochranu investorů a zajistit jednotné předpisy a rovné podmínky.

Komise současně předložila návrh na přepracování směrnice MiFID, který nově klasifikuje emisní povolenky v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) jako finanční nástroje, takže celý trh s emisními povolenkami v EU bude podléhat regulaci finančních trhů.

Přes 80 % trhu povolenek na emise představuje trh s deriváty a podléhá tedy již nyní směrnicím MiFID a MAD. Nové nařízení o zneužívání trhu však ve snaze zamezit podvodným praktikám, které by mohly narušit důvěru v systém ETS, rozšiřuje ochranu trhu také na primární trh a neregulované spotové trhy s emisními povolenkami. Použily by se směrnice MiFID a směrnice 2003/6/ES o zneužívání trhu, čímž se celkově zlepší bezpečnost trhu, aniž by tím byl ohrožen jeho účel, kterým je i nadále snižování emisí.

Pokud v rámci přezkumu směrnice MiFID dochází ke změně klasifikace emisních povolenek ETS na finanční nástroje, na které se budou vztahovat právní předpisy o zneužívání trhu, bude nutné upravit některá ustanovení s ohledem na zvláštní povahu těchto nástrojů.

Návrh nařízení proto zavádí zvláštní definici důvěrné informace pro povolenky na emise. Na rozdíl od tradičních finančních nástrojů není povinnost zveřejňovat důvěrné informace uložena emitentovi (tím je příslušný veřejný orgán, např. Komise, který by při dosahování klimatických cílů neměl být omezován povinnostmi zveřejňovat informace), nýbrž účastníkům trhu. Zveřejňovány by měly být zpravidla informace o fyzické činnosti daného subjektu, jako je kapacita a využívání zařízení.

Navrhovatel podporuje návrh Komise, pokud jde o zahrnutí emisních povolenek do předpisového rámce o zneužívání trhu. Veškeré organizované obchodování tedy bude probíhat v regulovaných obchodních místech, s téměř identickými požadavky na transparentnost, organizaci a dozor nad trhem. Současně byly předloženy pozměňovací návrhy, které mají zvýšit účinnost návrhu.

Jedním z důležitých aspektů nařízení je zejména to, že z povinnosti zveřejňovat důvěrné informace jsou vyňati účastníci trhu, u nichž lze předpokládat, že nemají významný vliv na tvorbu cen povolenek na emise. Prahovou hodnotu (vyjádřenou jako roční emise CO2, tepelný příkon nebo jejich kombinace) hodlá Komise stanovit aktem v přenesené pravomoci.

V praxi lze ovšem očekávat, že na tvorbu cen uhlíku budou mít významný vliv pouze informace o činnosti největších emitentů v ETS (těmi jsou obvykle podniky v energetickém odvětví): odhaduje se, že 80 % emisí v EU vytváří jen 7 % zařízení („velká“ zařízení produkující ročně přes 500 000 tun CO2), přičemž téměř polovina všech povolenek na trhu je v držení pouhých 20 společností.

Aby na trhu nevznikala nejistota, bylo by proto vhodné, kdyby byly tyto prahové hodnoty již od počátku explicitně stanoveny v textu nařízení. Autor stanoviska navrhuje, aby byly tyto hodnoty stanoveny ve výši 3 milionů tun ekvivalentu CO2 a 300 MW jmenovitého tepelného výkonu u spalovacích zařízení, takže by se povinnost zveřejňovat důvěrné informace vztahovala pouze na nejvýznamnější subjekty na trhu. Navrhovatel nicméně považuje za vhodné, aby Komise měla pravomoc měnit tyto prahové hodnoty prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, bude-li to nutné s ohledem na technický rozvoj a vývoj na trhu, například pokud jde o řešení problému cenové volatility nebo asymetrie trhu.

Dále se vyjasňuje, že úředníci Komise a členských států, kteří mají přístup k důvěrným informacím, mají jednoznačný zákaz účastnit se aktivit představujících zneužívání trhu.

Nakonec se vkládá ustanovení, podle něhož se toto nařízení bude vztahovat na veškeré budoucí systémy obchodování s emisemi, jichž by se EU účastnila na základě globálních dohod. Díky tomu budou tyto nové trhy požívat stejné ochrany, jakou má unijní systém ETS.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)

(Viz pozměňovací návrh 2 k bodu odůvodnění 16)

Odůvodnění

Je třeba lépe vymezit důvody a podmínky pro vynětí veřejných subjektů (emitentů povolenek na emise) z působnosti tohoto nařízení, pokud provádějí činnosti v rámci plnění cílů klimatické politiky Unie. Je třeba rovněž vyjasnit, že úředníci těchto veřejných subjektů, kteří mají přístup k důvěrným informacím o povolenkách na emise, nesmí tyto informace používat k jednání, které představuje zneužívání trhu.

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

(Viz pozměňovací návrh 1 k bodu odůvodnění 15a)

Odůvodnění

V zájmu tržní jistoty je vhodné, aby prahové hodnoty pro vynětí z povinného zveřejňování důvěrných informací byly stanoveny v textu nařízení a zmíněny v odůvodnění spolu s důvody pro jejich stanovení. Rovněž je důležité, aby byly z povinně zveřejňovaných informací vyňaty obchodní strategie.

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 42

Odůvodnění

Existují dvě prahové hodnoty, jedna je vyjádřená jako ekvivalent oxidu uhličitého, druhá jako jmenovitý tepelný příkon u spalovacích zařízení.

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2

Odůvodnění

Je třeba vyjasnit, že z působnosti tohoto nařízení jsou vyňaty pouze subjekty jednající výlučně v rámci plnění cílů klimatické politiky Unie. Na jednotlivé úředníky veřejných subjektů, kteří mají přístup k důvěrným informacím, jež mohou ovlivnit trh s povolenkami na emise, se nadále vztahují veškerá ustanovení o zneužívání trhu.

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2

(Viz pozměňovací návrh 6 čl. 6 odst. 3)

Odůvodnění

Sladění formulace s ostatními ustanoveními nařízení.

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 3

(Viz pozměňovací návrh 5 čl. 6 odst. 2)

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 2 – pododstavec 2

Odůvodnění

Pro zvýšení tržní jistoty je vhodné, aby byly prahové hodnoty pro vynětí z povinného zveřejňování stanoveny již od počátku v textu nařízení. Konkrétní čísla byla zvolena tak, aby se tato povinnost vztahovala pouze na velké účastníky na trhu, u nichž lze předpokládat, že jejich činnost má významný vliv na tvorbu cen a které pokrývají přibližně 75 % celkového trhu s povolenkami. Tři miliony tun ekvivalentu oxidu uhličitého odpovídají šesti „velkým“ zařízením, z nichž každé produkuje 500 000 tun emisí.

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 2 – pododstavec 3

Odůvodnění

Stanovení prahové hodnoty již od počátku pomůže zvýšit jistotu pro účastníky na trhu a zamezit právní nejistotě. Přesto je vhodné, aby byla Komise zmocněna k přijímání změn prahových hodnot prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, neboť tak bude možné řešit různé problémy trhu (asymetrie, cenová volatilita atd.) a případně i dosahovat politických cílů (postupné snižování emisí v rámci klimatické politiky Unie).

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 5 – návětí

Odůvodnění

Není důvod, proč by účastníci na trhu s povolenkami na emise neměli mít možnost dostat oficiální svolení k odkladu zveřejnění důvěrných informací.

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 1a (nový)

Odůvodnění

Tržní ochrana by se měla vztahovat i na budoucí systémy obchodování s emisemi, do nichž by Unie vstoupila na základě globálních dohod.

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Článek 31

Odůvodnění

Prahové hodnoty by měly být uvedeny mezi ustanoveními, které může Komise doplnit nebo změnit prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci.

POSTUP

20. 6. 2012

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)

( KOM(2011)0651 – C7–0513/2011 – 2011/0295(COD) )

Navrhovatelka: Alexandra Thein

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Navrhovatelka velmi vítá cíl Komise posílit a aktualizovat opatření k boji proti zneužívání trhu a obchodování zasvěcených osob.

Je proto správné převést platnou směrnici v nařízení, neboť tak budou v EU zajištěna jednotná ustanovení a vymezení pojmů a jednotné uplatňování opatření v členských státech. Platná směrnice totiž ponechává prostor, kde může vznikat právní nejistota i mezery umožňující porušení předpisu.

V tomto stanovisku jsou především vymezeny hlavní body, které jsou problematické z právního hlediska, a předloženy návrhy jejich řešení. Navrhovatelka považuje za důležité upozornit na to, že u předložených pozměňovacích návrhů nejde o to, aby někdo unikl oprávněné sankci nebo postihu, jejich cílem je spíše vytvořit právní jistotu a jasnost, a tím usnadnit praktické stíhání a potírání zneužívání trhu.

Navrhovatelka považuje především následující body za problematické:

- Pochybuje, zda je všeobecná výjimka pro činnosti v oblasti řízení měnové politiky a správy veřejného dluhu a činnosti týkající se politiky v oblasti klimatu opodstatněná, a domnívá se, že je smysluplné tuto výjimku přezkoumat.

- Vymezení pojmu důvěrné informace je složité a obtížné. Zásadní význam má přesnost této definice, která je v důsledku výchozím bodem pro uložení sankce, a tím pro určení trestnosti. Je politováníhodné, že rozhodnutí Evropského soudního dvora ohledně žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané německým Spolkovým soudním dvorem (dne 14.1.2011, Markus Geltl v. Daimler AG, věc C-19/11) nebylo možné promítnout do návrhu Komise. Žádost o rozhodnutí se zabývá hlavními body této definice, tedy dostupností důvěrné informace při časově rozsáhlém ději o mnoha dílčích krocích a rovněž pojmem rozumného očekávání. Stanovisko generálního advokáta, které vychází z právně širokého výkladu pojmu, je k dispozici od 21. března 2012. Soudní dvůr bude muset v rámci svého rozhodnutí důsledně přezkoumat tuto definici a eventuálně i potřebu vymezit další pojmy, zejména pokud jde o novou kategorii důvěrných informací uvedenou v čl. 6 odst. 1 písm. e). Navrhovatelka však v tomto okamžiku k této otázce nepředložila žádné pozměňovací návrhy, neboť Evropský soudní dvůr své rozhodnutí ještě nevydal.

- V zásadě je třeba pozitivně hodnotit trestnost pokusu, neboť zvyšuje možnost uložit sankce. Není však jasné, zda a jakým způsobem lze pokus v praxi skutečně prokázat.

- Mechanismy prevence zneužití trhu a jeho zamezení uvedené v čl. 11 odst. 2 návrhu nařízení by měly zohledňovat, zda dotčené osoby mohou skutečně splnit požadavky stanovené podle druhu a rozsahu prováděných transakcí, a musí být přiměřené.

- Prahová hodnota v jednotné výši 20 000 EUR pro zveřejnění transakcí dostatečně nezohledňuje situaci v jednotlivých členských státech, zejména průměrný objem transakcí, který se může v závislosti na velikosti burzy nebo objemu transakcí prováděných v daném členském státě zásadně lišit. Místo určení konkrétní prahové hodnoty je proto lepší ponechat na členských státech, aby ji stanovily v rozmezí od 20 000 do 100 00 EUR, čímž se ve srovnání se současnou právní situací značně omezí právní nejednotnost.

- Při zveřejňování sankcí by neměla být uváděna totožnost odpovědné osoby, což je neudržitelné, zejména uvážíme-li, že např. v případě násilných trestných činů by tomu požadavky na ochranu údajů v mnoha členských státech zamezily. Neměly by se uvádět ani druh a povaha porušení nařízení, pokud by zveřejnění zúčastněným stranám způsobilo nepřiměřenou škodu.

- Pokud jde o oznamování zneužití trhu, je pozitivní, že vytváření finančních pobídek je v současnosti stanoveno pouze jako možnost členských států, neboť v EU existují v této souvislosti odlišné právní tradice, což je třeba předloženými pozměňovacími návrhy ještě více zdůraznit.

- Postupy pro hlášení porušení nařízení by neměly být stanoveny prováděcími akty na základě článku 291 SFEU, nýbrž akty v přenesené pravomoci podle článku 290 SFEU, neboť se zde jedná o doplnění jiných než podstatných předpisů nařízení.

- V nařízení by měla být výslovně stanovena zásada zákazu dvojího trestu, zejména v případě souběhu správních sankcí a trestních sankcí.

- Vzhledem k tomu, že provádění a uplatňování právních předpisů EU je pro jejich úspěšnost zásadní, je třeba v textu stanovit doložku o přezkumu, která zajišťuje, aby bylo možné přezkoumat fungování určitých ustanovení, např. o sankcích za pokus o zneužití trhu a o výjimce pro činnosti v oblasti řízení měnové politiky a správy veřejného dluhu a činnosti týkající se politiky v oblasti klimatu.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 36

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 42

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 43

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 48 a (nový)

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh jasně stanoví, že na investiční poradenství a neformální doporučení krátkodobé investice, která pravděpodobně nebudou zpřístupněna veřejnosti, by se neměla vztahovat pravidla pro zveřejňování výzkumných prací. Znění vychází z bodu odůvodnění 3 směrnice Komise 2003/125/ES, kterou se provádí ustanovení čl. 6 odst. 5 směrnice o zneužívání trhu (2003).

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 48 b (nový)

Odůvodnění

Z důvodu zajištění právní jistoty by body odůvodnění, v nichž je vymezen trestný čin obchodování zasvěcených osob, uvedené ve směrnici z roku 2003 o zneužívání trhu měly být znovu zahrnuty do nařízení o zneužívání trhu (tj. bod odůvodnění 18). Evropský soudní dvůr navíc ve věci Spector Photo uznal, že osoba má za určitých okolností možnost hájit se proti obvinění, jde-li o makléře a subjekty oprávněné jednat jako protistrany (bod 58 věci Spector Photo NV proti CBFA (věc C-45/08)).

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 48 c (nový)

Odůvodnění

Z důvodu zajištění právní jistoty by body odůvodnění, v nichž je vymezen trestný čin obchodování zasvěcených osob, uvedené ve směrnici z roku 2003 o zneužívání trhu měly být znovu zahrnuty do nařízení o zneužívání trhu (tj. bod odůvodnění 29). Evropský soudní dvůr navíc ve věci Spector Photo uznal, že osoba by měla za určitých okolností možnost hájit se proti obvinění, jde-li o makléře a subjekty oprávněné jednat jako protistrany (bod 60 věci Spector Photo NV proti CBFA (věc C-45/08)).

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 48 d (nový)

Odůvodnění

Z důvodu zajištění právní jistoty by body odůvodnění, v nichž je vymezen trestný čin obchodování zasvěcených osob, uvedené ve směrnici z roku 2003 o zneužívání trhu měly být znovu zahrnuty do nařízení o zneužívání trhu (tj. bod odůvodnění 30). Evropský soudní dvůr navíc ve věci Spector Photo uznal, že osoba má za určitých okolností možnost hájit se proti obvinění, jde-li o jde o předchozí rozhodnutí o získání či zcizení (bod 60 věci Spector Photo NV proti CBFA (věc C-45/08)).

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 48 e (nový)

Odůvodnění

Z důvodu zajištění právní jistoty by body odůvodnění, v nichž je vymezen trestný čin obchodování zasvěcených osob, uvedené ve směrnici z roku 2003 o zneužívání trhu měly být znovu zahrnuty do nařízení o zneužívání trhu (tj. bod odůvodnění 31). Výzkum a odhady odvozené z veřejně dostupných údajů by neměly být považovány za důvěrné informace; v opačném případě by to negativně narušilo účinné fungování finančních trhů.

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 48 f (nový)

Odůvodnění

Tento bod odůvodnění je významný zejména v případech, kdy se povinnosti zveřejňování, které jsou stanovené v bodu odůvodnění 12 nařízení o integritě a transparentnosti trhu s energií (REMIT), vztahují na všechny účastníky určitého trhu. V opačném případě by účastníci trhu museli zveřejňovat své obchodní plány a strategie.

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 48 g (nový)

Odůvodnění

Vzhledem k vzájemné propojenosti nařízení o zneužívání trhu a nařízení o prodeji na krátko by mohly být informace týkající se prodeje na krátko podle nařízení o zneužívání trhu považovány za důvěrné informace. Vědomí, že klient hodlá sjednat prodej na krátko, je technicky vzato důvěrnou informací, a proto bychom s ní nemohli nakládat, aniž by to nebylo považováno za případný trestný čin. Tento pozměňovací návrh stanoví přiměřenou možnost pro činnost prováděnou podniky, které vykonávají své obvyklé činnosti.

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – písm. a

Pozměňovací návrh   14

Návrh nařízení

Čl. 6 – bod 1 – písm. d a (nové)

Odůvodnění

Nový čl. 6 odst. 1 písm. da) zavádí samostatnou kategorii důvěrných informací, které nejsou ani „přesné“ ani „cenově citlivé“, ale které jsou na základě provádění „prověření ze strany racionálního investora“ jednoduše považovány za důvěrné informace.

Pozměňovací návrh   15

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – písm. e

Pozměňovací návrh   16

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 3

Odůvodnění

Znění navržené Komisí vyvolává značnou právní nejistotu, neboť „významný dopad na ceny“ bude závislý na prověření, které provedou příslušné orgány, a to na základě toho, co by racionální investor pravděpodobně použil jako součást základu pro svá investiční rozhodnutí (nejasné a nepřesné kritérium).

Pozměňovací návrh   17

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1

Pozměňovací návrh   18

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 3 – pododstavec 1

Pozměňovací návrh   19

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 3

Pozměňovací návrh   20

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 5

Pozměňovací návrh   21

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 5 a (nový)

Odůvodnění

Mělo by být jasně stanoveno, že porušení ustanovení nařízení o zneužívání trhu v důsledku uplatňování tohoto nařízení nemá za následek neplatnost transakcí ani neovlivňuje jejich vymahatelnost. Tato zásada již byla zohledněna v čl. 9 odst. 4 nařízení EMIR (text přijatý Evropským parlamentem dne 29. března 2012).

Pozměňovací návrh   22

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 2 a (nový)

Odůvodnění

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zabránit tomu, aby se na osobu vztahovaly jak trestní, tak i správní sankce za totéž jednání.

Pozměňovací návrh   23

Návrh nařízení

Čl. 25 – nadpis

Pozměňovací návrh   24

Návrh nařízení

Čl. 26 – nadpis

Pozměňovací návrh   25

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 1

Pozměňovací návrh   26

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 1 – písm. m

Pozměňovací návrh   27

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 3

Pozměňovací návrh   28

Návrh nařízení

Článek 26 a (nový)

Pozměňovací návrh   29

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 1 – písm. a

Pozměňovací návrh   30

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2 a (nový)

Odůvodnění

S ohledem na právní jistotu tento pozměňovací návrh jasně stanoví, že porušení ustanovení nařízení o zneužívání trhu nemá za následek neplatnost transakcí ani neovlivňuje jejich vymahatelnost.

Pozměňovací návrh   31

Návrh nařízení

Čl. 29 – odst. 3

Pozměňovací návrh   32

Návrh nařízení

Článek 31

Pozměňovací návrh   33

Návrh nařízení

Čl. 32 – odst. 2

Pozměňovací návrh   34

Návrh nařízení

Čl. 32 – odst. 3

Pozměňovací návrh   35

Návrh nařízení

Čl. 32 – odst. 5

Pozměňovací návrh   36

Návrh nařízení

Článek 33

Pozměňovací návrh   37

Návrh nařízení

Článek 35 a (nový)

POSTUP

POSTUP