Dokument ze zasedání
3. 12. 2012
*
ZPRÁVA
o návrhu nařízení Rady, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi
( COM(2012)0511 – C7-0314/2012 – 2012/0242(CNS) )
Hospodářský a měnový výbor
Zpravodajka: Marianne Thyssen
PR_CNS_art55am
Vysvětlivky |
* Postup konzultace *** Postup souhlasu ***I Řádný legislativní postup (první čtení) ***II Řádný legislativní postup (druhé čtení) ***III Řádný legislativní postup (třetí čtení) (Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu.)
|
Pozměňovací návrhy k návrhu aktu |
V pozměňovacích návrzích Parlamentu je pozměněný text zvýrazněn tučnou kurzivou. Zvýraznění normální kurzivou je upozorněním pro technická oddělení a označuje části návrhu aktu, u nichž je navržena oprava, a má sloužit k usnadnění vypracování konečného znění (např. zjevné chyby nebo vynechání textu v některé jazykové verzi). Tyto navržené opravy podléhají dohodě příslušných oddělení.
V záhlaví každého pozměňovacího návrhu k existujícímu aktu, který má být návrhem aktu pozměněn, je na třetím řádku uveden existující akt a na čtvrtém řádku ustanovení existujícího aktu, kterého se pozměňovací návrh týká. Převzaté části ustanovení existujícího aktu, které Parlament hodlá změnit, zatímco návrh aktu tento úsek nezměnil, jsou označeny tučně. Případné vypuštění takovýchto úseků se označuje [...].
|
OBSAH
Strana
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...........................5
STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti....................................................40
PŘÍLOHA I...............................................................................................................................64
PŘÍLOHA II..............................................................................................................................66
POSTUP...................................................................................................................................69
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu nařízení Rady, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi
( COM(2012)0511 – C7-0314/2012 – 2012/0242(CNS) )
(Zvláštní legislativní postup – konzultace)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Radě ( COM(2012)0511 ),
– s ohledem na čl. 127 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0314/2012),
– s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (C-83/230),
– s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti,
– s ohledem na dopis Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro ústavní záležitosti ( A7-0392/2012 ),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
5. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU[1]*
k návrhu Komise
---------------------------------------------------------
NAŘÍZENÍ RADY,
kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 6 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky,
v souladu se zvláštním legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) V minulých desetiletích učinila Unie významný pokrok ve vytváření vnitřního trhu pro bankovní služby. V důsledku toho drží v mnoha členských státech významný tržní podíl bankovní skupiny, jež mají ústředí v jiném členském státě, a úvěrové instituce rozložily svou obchodní činnost na různé zeměpisné oblasti, a to jak uvnitř eurozóny, tak i mimo ni.
(1a) V průběhu současné finanční a hospodářské krize se evropský bankovní systém téměř zhroutil. Roztříštěnost finančního sektoru ohrožuje existenci jednotné měny a jednotného trhu. Nyní je nezbytné prohloubit integraci bankovnictví s cílem upevnit evropskou jednotu, obnovit finanční stabilitu a vytvořit základ pro hospodářskou obnovu.
(2) Zachování a prohloubení vnitřního trhu bankovních služeb je zásadní pro podporu hospodářského růstu a přiměřeného financování reálné ekonomiky. Nicméně se ukazuje být čím dál víc problematické. Je prokázáno, že integrace bankovních trhů v Unii se pomalu zastavuje a že dochází k opětovnému zestátňování bank.
(3) Kromě přijetí přísnějších právních přepisů v EU musí orgány dohledu současně posílit svůj kontrolní dohled, aby se v něm odrazily zkušenosti z finanční krize minulých let, a musí být schopny dohlížet na velmi složité a propojené trhy a instituce.
(4) Dohled nad jednotlivými bankami bude nadále z velké části spadat do působnosti vnitrostátních orgánů. Koordinace mezi orgány dohledu je velmi důležitá, krize však ukázala, že samotná koordinace, zejména v kontextu jednotné měny, nestačí. Aby se zachovala finanční stabilita v Evropě a posílily pozitivní účinky integrace trhů na růst a blahobyt, měly by se více integrovat povinnosti dohledu.
(4a) Ponechání pravomoci dohledu nad jednotlivými bankami velkým, navzájem propojeným bankovním skupinám výlučně na úrovni členských států znemožňuje bezproblémové získání nezkresleného pohledu na celou bankovní skupinu a její celkově dobrý stav. To může vést k různému výkladu a protichůdným rozhodnutím na úrovni jednotlivých bankovních skupin.
(5) Odolnost úvěrových institucí je v mnoha případech stále úzce napojena na členský stát, v němž jsou usazeny. Pochybnosti o udržitelnosti veřejného dluhu, vyhlídkách na ekonomický růst a životaschopnosti úvěrových institucí vytvářejí negativní, vzájemně se posilující tržní trendy. Tato spojitost má vliv konkrétně na používání eura jako jednotné měny, jelikož vede k roztříštěnosti finančnictví, která brání tomu, aby byly různé součásti veřejného a soukromého sektoru financovány podle své vlastní úvěruschopnosti, což vytváří nerovné podmínky a může být rizikové pro životaschopnost některých úvěrových institucí, jakož i pro stabilitu finančního systému a může to znamenat výraznou zátěž pro již tak napjaté veřejné finance dotčených členských států. Tento problém vytváří specifická rizika uvnitř eurozóny, kde se kvůli jednotné měně zvyšuje pravděpodobnost, že negativní vývoj v jednom státě ohrozí hospodářský vývoj a stabilitu v jiných členských zemích eurozóny a následně v celé eurozóně, ale také v členských státech, které nejsou členy eurozóny a kde se výrazně angažují banky z eurozóny.
(6) Evropský orgán pro bankovnictví, zřízený v roce 2011 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví)[2], a Evropský systém dohledu nad finančním trhem, zřízený článkem 2 uvedeného nařízení a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)[3] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)[4], značně zlepšily spolupráci mezi orgány bankovního dohledu v Unii. Evropský orgán pro bankovnictví významným způsobem přispívá k vypracování souboru jednotných pravidel pro finanční služby v Unii a sehrál zásadní úlohu při jednotném provádění rekapitalizace velkých úvěrových institucí eurozóny, na které se dohodla Evropská rada v říjnu 2011, a při uplatňování pokynů a podmínek týkajících se státní podpory, jež úspěšně prosadil nezávislý orgán EU pro hospodářskou soutěž.
(7) Evropský parlament požadoval při různých příležitostech, aby byl některý evropský orgán přímo příslušný pro jisté úkoly týkající se dohledu nad finančními institucemi, nejprve se tak vyjádřil ve svém usnesení ze dne 13. dubna 2000 o sdělení Komise o provádění rámce pro finanční trhy: akční plán[5], a poté v usnesení ze dne 21. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii[6].
(8) V závěrech Evropské rady ze dne 29. června 2012 byl předseda Evropské rady vyzván, aby připravil harmonogram pro dosažení skutečné hospodářské a měnové unie. Téhož dne poukázaly hlavy států a vlád eurozóny na svém summitu na to, že jakmile bude účinný jednotný mechanismus dohledu vytvořen se zapojením Evropské centrální banky pro banky v eurozóně, mohl by mít ESM v návaznosti na řádné rozhodnutí možnost rekapitalizovat banky v eurozóně přímo a tato rekapitalizace by se opírala o příslušné podmínky, včetně nutnosti souladu s pravidly pro státní podporu.
(8a) Evropská rada dne 18. října 2012 dospěla k závěru, že by se proces zaměřený na prohloubení hospodářské a měnové unie měl opírat o institucionální a právní rámec a měl by se vyznačovat otevřeností a transparentností vůči členským státům, které nepoužívají jednotnou měnu, a dodržováním integrity jednotného trhu. Součástí jednotného finančního rámce bude jednotný mechanismus dohledu, který bude co nejvíce otevřen všem členským státům, které se jej rozhodnou zúčastnit.
(9) Měla by proto být vytvořena evropská bankovní unie, která bude podložena rozsáhlým a podrobným jednotným souborem pravidel pro finanční služby na celém jednotném trhu a bude se skládat z jednotného mechanismu dohledu a společného rámce pro pojištění vkladů a restrukturalizaci. Vzhledem k vzájemné závislosti mezi členskými státy, které sdílejí jednotnou měnu, musí bankovní unie zahrnovat všechny členské státy eurozóny a měla by zahrnovat všechny další členské státy, které chtějí euro přijmout nebo se na jeho přijetí připravují. Institucionální a právní možnosti, jak to zajistit, musejí dosáhnout rovnováhy mezi rovným postavením všech zúčastněných členských států a pobídkami pro členské státy mimo eurozónu k tomu, aby se k jednotné měně připojily. V zájmu zachování a prohloubení vnitřního trhu by v rozsahu, v němž to bude institucionálně možné, měla bankovní unie zahrnovat všechny členské státy, kromě těch, které daly zcela jasně najevo své přání nebýt členy této unie.
(10) Jednotný mechanismus dohledu je prvním krokem k vytvoření bankovní unie a měl by zajistit, aby politika Unie týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi byla zavedena soudržně a efektivně, aby jednotný soubor pravidel pro finanční služby byl používán rovnocenným způsobem na úvěrové instituce ve všech dotčených členských státech a aby tyto úvěrové instituce podléhaly dohledu nejvyšší kvality, jenž nebude omezován úvahami jiné než obezřetnostní povahy. Jednotný mechanismus dohledu by měl být v souladu zejména s fungováním vnitřního trhu v oblasti finančních služeb a s volným pohybem kapitálu. Jednotný mechanismus dohledu je základem pro další kroky směřující k bankovní unii. Uplatňuje se tak zásada, že případnému zavedení společných mechanismů intervence v případě krize včetně přímého přístupu k ESM by měly předcházet společné kontroly, které by snížily pravděpodobnost, že mechanismy intervence bude třeba použít.
(11) Evropská centrální banka jako centrální banka eurozóny s rozsáhlými odbornými znalostmi o makroekonomických záležitostech a záležitostech finanční stability, s přístupem k různým zdrojům informací, se všeobecně uznávanými odbornými znalostmi a jako banka, která si během krize zachovala svou věrohodnost, má dobré předpoklady k plnění jasně stanovených úkolů týkajících se dohledu se zaměřením na ochranu stability evropského finančního systému. Pro bankovní dohled jsou centrální banky příslušné již v mnoha členských státech. Evropské centrální bance by proto měly být svěřeny zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k dohledu nad úvěrovými institucemi ve zúčastněných členských státech.
(12) Evropské centrální bance by měly svěřeny zvláštní úkoly týkající se dohledu, jež jsou zásadní pro zajištění soudržného a účinného provádění politiky Unie týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi, ostatní úkoly by však měly zůstat v pravomoci vnitrostátních orgánů. Evropská centrální banka by měla mít mimo jiné za úkol přijímat opatření k udržování makroobezřetnostní stability.
(13) K zajištění stability finančního systému je nezbytná bezpečnost a odolnost velkých bank. Nicméně nedávné zkušenosti dokládají, že hrozbu pro finanční stabilitu mohou představovat i menší banky. Evropská centrální banka proto může kdykoli a za všech okolností převzít úkoly svěřené vnitrostátním příslušným orgánům a vykonávat veškeré zvláštní úkoly v oblasti dohledu.
(14) Předchozí povolení k přístupu k činnosti úvěrových institucí je klíčovou obezřetnostní technikou k zajištění toho, že tyto činnosti vykonávají pouze provozovatelé se zdravou ekonomickou základnou, organizace schopné vyrovnat se se specifickými riziky plynoucími z přijímání vkladů a poskytování úvěrů a vhodné vedoucí osoby. Evropská centrální banka by proto měla být pověřena povolení úvěrovým institucím vydávat a měla by být rovněž příslušná pro jejich odnětí, s výhradou konkrétních ujednání zohledňujících úlohu vnitrostátních orgánů.
(15) Vedle podmínek pro udělení povolení úvěrovým institucím stanovených v právních předpisech Unie a případů, v nichž se povolení odnímají, jsou členské státy v současné době schopny stanovit další podmínky pro udělení povolení a případy, v nichž se povolení odnímají. Evropská centrální banka by tedy měla úvěrovým institucím vydávat povolení a odnímat povolení v případě nedodržení vnitrostátních právních předpisů na návrh relevantního příslušného vnitrostátního orgánu, který posoudí splnění odpovídajících podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy. V případě, že jsou podmínky stanovené právními předpisy Unie splněny, udělí Evropská centrální banka povolení ve lhůtě 30 pracovních dnů, kterou lze v řádně odůvodněných případech ještě jednou prodloužit o stejné období, od obdržení návrhu dotyčného vnitrostátního příslušného orgánu.
(16) K zajištění neustálé přiměřenosti a dobrého finančního stavu vlastníků úvěrové instituce je nezbytně potřeba posoudit vhodnost nového vlastníka před tím, než významný podíl na úvěrové instituci zakoupí. Evropská centrální banka jako orgán Unie má dobré předpoklady k provádění takového posouzení, aniž by vytvářela nepřiměřená omezení vnitřního trhu. Evropská centrální banka by měla mít za úkol posuzovat nabytí a zcizení významných účastí v úvěrových institucích.
(17) Předpokladem pro obezřetnost úvěrových institucí je dodržování pravidel Unie, která od úvěrových institucí požadují, aby držely jistou úroveň kapitálu jako zajištění vůči rizikům plynoucím z obchodní činnosti úvěrových institucí, aby omezily velikost angažovanosti u jednotlivých protistran, aby zveřejnily informace o finanční situaci úvěrových institucí, aby disponovaly dostatkem likvidních aktiv k překonání napjatých situací na trhu a aby omezily využití pákového efektu. Evropská centrální banka by měla mít za úkol zajistit dodržování těchto pravidel, stanovovat přísnější obezřetnostní požadavky a uplatňovat dodatečná opatření vůči úvěrovým institucím, avšak pouze v případech, které akty Unie konkrétně stanoví.
(18) Dodatečné kapitálové polštáře, zahrnující bezpečnostní kapitálový polštář a proticyklický kapitálový polštář, které zajišťují, že úvěrové instituce nahromadí během období hospodářského růstu dostatečnou kapitálovou základnu, aby mohly pokrýt ztráty v nepříznivých obdobích, jsou klíčovými obezřetnostními nástroji, jež mají zabezpečit dostupnost přiměřeného pokrytí ztrát. Evropská centrální banka by měla mít za úkol tyto polštáře stanovit a zajistit, že je úvěrové instituce dodržují.
(19) Bezpečnost a odolnost úvěrové instituce závisí také na tom, zda je přidělen přiměřený vnitřně stanovený kapitál, zohledňující rizika, kterým může být instituce vystavena, a zda jsou zavedeny odpovídající vnitřní organizační struktury a uspořádání správy a řízení společnosti. Evropská centrální banka by proto měla mít za úkol stanovit požadavky, kterými zajistí, aby úvěrové instituce zavedly spolehlivé řídicí systémy, postupy a mechanismy, včetně strategií a procesů k posouzení a udržení přiměřeného vnitřně stanoveného kapitálu. V případě nedostatků by měla rovněž mít za úkol uložit vhodná opatření, včetně zvláštních dodatečných kapitálových požadavků, zvláštních požadavků na zveřejnění informací a na likviditu.
(20) Rizika pro bezpečnost a odolnost úvěrové instituce mohou vznikat jak na úrovni jednotlivé úvěrové instituce, tak na úrovni bankovní skupiny nebo finančního konglomerátu. K zajištění bezpečnosti a odolnosti úvěrových institucí jsou důležitá zvláštní ujednání v oblasti dohledu, jež by tato rizika zmírnila. Kromě dohledu nad jednotlivými úvěrovými institucemi by úkoly Evropské centrální banky měly zahrnovat dohled na konsolidované úrovni, doplňkový dozor, dohled nad finančními holdingovými společnostmi a dohled nad smíšenými finančními holdingovými společnostmi.
(21) K zachování finanční stability musí být zhoršení finanční a ekonomické situace jisté instituce napraveno dříve, než se tato instituce dostane do stavu, kdy veřejné orgány nemají jinou možnost, než její problém vyřešit nebo použít k intervenci prostředky daňových poplatníků. Evropská centrální banka by měla mít za úkol přijímat opatření včasné intervence, která jsou vymezena v příslušných právních předpisech Unie. Měla by však svá včasná intervenční opatření koordinovat s relevantními orgány příslušnými pro restrukturalizaci. Dokud nebudou pravomoci k restrukturalizaci svěřeny evropskému orgánu, měla by Evropská centrální banka navíc odpovídajícím způsobem spolupracovat s dotčenými vnitrostátními orgány, aby se zajistilo společné chápání příslušných úkolů v případě krize, zejména v souvislosti se skupinami pro řešení přeshraničních krizí a budoucími kolegii pro restrukturalizaci vytvořenými za tímto účelem.
(22) Úkoly týkající se dohledu, jež nejsou svěřeny Evropské centrální bance, by měly zůstat v pravomoci vnitrostátních orgánů. Patří k nim zejména pravomoc přijímat oznámení od úvěrových institucí ve věci svobody usazování a volného pohybu služeb, dohlížet na subjekty, které nejsou zahrnuty do definice úvěrové instituce podle práva Unie, ale je nad nimi vykonáván dohled jako nad úvěrovými institucemi podle vnitrostátního práva, dohlížet na úvěrové instituce ze třetích zemí, jež založily pobočku nebo poskytují přeshraniční služby v Unii, dohlížet na platební služby, denně provádět ověřování úvěrových institucí, vykonávat funkci příslušného orgánu pro úvěrové instituce, pokud jde o trhy s finančními nástroji a o předcházení tomu, aby byl finanční systém využíván pro účely praní peněz a financování terorismu.
(22a) Evropská centrální banka koordinuje své kroky s vnitrostátními orgány, jejichž úkolem je zajišťovat vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a bojovat proti praní peněz.
(23) Evropská centrální banka by měla plnit svěřené úkoly s cílem zajistit bezpečnost a odolnost úvěrových institucí, stabilitu finančního systému Unie, jakož i jednotlivých zúčastněných členských států, a jednotu a integritu vnitřního trhu, čímž bude rovněž zajištěna ochrana vkladatelů a zlepší se fungování vnitřního trhu v souladu s jednotným souborem pravidel pro finanční služby v Unii. Evropská centrální banka zejména řádně zohlední zásady rovnosti a nediskriminace.
(23a) Při plnění úkolů, které jí byly svěřeny, a aniž je dotčen cíl zajistit bezpečnost a odolnost úvěrových institucí, by Evropská centrální banka měla řádně zohlednit různé typy úvěrových institucí.
(24) Pověření Evropské centrální banky vykonávat dohled ▐ by mělo být v souladu s rámcem Evropského systému dohledu nad finančním trhem zřízeným v roce 2010 a s jeho základním cílem vypracovat jednotný soubor pravidel a více sblížit postupy dohledu v celé Unii. Spolupráce mezi orgány bankovního dohledu a orgány dohledu nad pojistnými trhy a trhy s cennými papíry je důležitá k řešení záležitostí společného zájmu a k zajištění řádného dohledu nad úvěrovými institucemi, které jsou rovněž aktivní v odvětví pojišťovnictví a cenných papírů. Od Evropské centrální banky by se proto mělo vyžadovat, aby v rámci Evropského systému dohledu nad finančním trhem úzce spolupracovala s Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. Evropská centrální banka by své úkoly měla plnit v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny pravomoci a úkoly jiných zúčastněných stran Evropského systému dohledu nad finančním trhem. Od Evropské centrální banky by se také mělo vyžadovat, aby spolupracovala s dotyčnými orgány příslušnými pro restrukturalizaci a nástroji evropské veřejné pomoci.
▐
(26) Evropská centrální banka by měla při plnění svých úkolů podléhat všem pravidlům práva Unie včetně veškerého primárního a sekundárního práva Unie, rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor, pravidel hospodářské soutěže a kontroly spojování podniků a jednotnému souboru pravidel platnému pro všechny členské státy a plnit své úkoly v souladu s nimi. Evropskému orgánu pro bankovnictví bylo svěřeno vypracování návrhů technických norem a pokynů a doporučení, které zajistí sbližování dohledu a soudržnost výsledků dohledu v rámci Unie. Evropská centrální banka by neměla tyto úkoly Evropského orgánu pro bankovnictví nahrazovat, a měla by proto uplatnit pravomoc přijímat nařízení v souladu s článkem 132 Smlouvy o fungování Evropské unie, pouze pokud se akty Unie přijaté Komisí na základě návrhů vypracovaných Evropským orgánem pro bankovnictví nebo pokyny či doporučení vypracované Evropským orgánem pro bankovnictví nezabývají jistými hledisky nezbytnými pro to, aby Evropská centrální banka řádně plnila své úkoly, nebo se jimi nezabývají dostatečně podrobně.
(26a) V nezbytných případech uzavírá Evropská centrální banka memoranda o porozumění s příslušnými orgány odpovědnými za trhy s finančními nástroji, v nichž bude obecným způsobem popsáno, jak spolu budou spolupracovat při výkonu svých úkolů dohledu podle právních předpisů Unie, pokud jde o finanční instituce definované v článku 2. Tato memoranda nebudou diskriminační a zpřístupní se Evropskému parlamentu, Evropské radě a příslušným orgánům všech členských států.
(27) Aby bylo zajištěno, že úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti pravidla a rozhodnutí v oblasti dohledu provádějí, měly by být v případě jejich nedodržení uloženy účinné, přiměřené a odrazující sankce. V souladu s čl. 132 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie a nařízením Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce[7] je Evropská centrální banka zmocněna ukládat podnikům pokuty či periodické penále za neplnění povinností vyplývajících z jejích nařízení a rozhodnutí. Aby mohla Evropská centrální banka účinně plnit své úkoly týkající se vynucování pravidel dohledu stanovených v přímo použitelném právu Unie, měla by mít navíc pravomoc ukládat úvěrovým institucím, finančním holdingovým společnostem a smíšeným finančním holdingovým společnostem za nedodržení těchto pravidel peněžité sankce. Vnitrostátní orgány by měly i nadále mít pravomoc ukládat sankce v případě nesplnění povinností plynoucích z vnitrostátního práva, kterým se provádí směrnice Unie. Pokud Evropská centrální banka považuje pro plnění svých úkolů za vhodné, aby byla za taková porušení povinností uložena sankce, měla by mít v tomto ohledu možnost předat záležitost vnitrostátním orgánům.
(28) Vnitrostátní orgány dohledu mají důležité a lety ověřené odborné znalosti v oblasti dohledu nad úvěrovými institucemi na svém území a znají jejich ekonomické, organizační a kulturní zvláštnosti. Pro tyto účely vytvořily širokou základnu specializovaných a vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. K zajištění vysoké úrovně evropského dohledu by tedy vnitrostátní orgány dohledu měly Evropské centrální bance pomáhat při vypracování a provádění aktů souvisejících s výkonem úkolů Evropské centrální banky týkajících se dohledu.
(28a) Kromě průběžného podávání zpráv by měly příslušné vnitrostátní orgány vždy neprodleně informovat Evropskou centrální banku, pokud mají závažné pochybnosti o bezpečnosti nebo odolnosti některé úvěrové instituce, pro niž provádějí úkoly jménem Evropské centrální banky, nebo pokud stabilita finančního systému je, nebo by mohla být, ohrožena v důsledku situace, v níž se nachází některá úvěrová instituce, pro niž provádějí úkoly jménem Evropské centrální banky.
(29) Pokud jde o dohled nad přeshraničními bankami, které provádějí svou obchodní činnost v eurozóně i mimo ni, měla by Evropská centrální banka úzce spolupracovat s příslušnými orgány▐ členských států, jejichž měnou není euro. Evropská centrální banka by v tomto případě měla jako příslušný orgán podléhat odpovídajícím povinnostem spolupráce a výměny informací podle práva Unie a měla by se plně účastnit kolegií orgánů dohledu. Plní-li úkoly týkající se dohledu evropský orgán, přináší to zjevné výhody, pokud jde o finanční stabilitu a udržitelnou integraci trhů, z tohoto důvodu by měly mít možnost se nového mechanismu účastnit též členské státy, které se nepodílejí na jednotné měně. Nezbytným předpokladem pro efektivní plnění úkolů týkajících se dohledu je však to, že rozhodnutí týkající se dohledu budou prováděna zcela a neprodleně. Členské státy, jejichž měnou není euro a které si přejí účastnit se nového mechanismu, by se proto měly zavázat, že zajistí, že jejich příslušné vnitrostátní orgány budou respektovat a přijmou vůči úvěrovým institucím veškerá opatření, o něž Evropská centrální banka požádá. Evropská centrální banka by měla mít možnost navázat úzkou spolupráci s příslušnými orgány členského státu, který se neúčastní společné měny. Měla by být povinna tuto spolupráci navázat, jestliže jsou splněny podmínky stanovené tímto nařízením.
(29a) Podmínky, za kterých se zástupci příslušných orgánů členských států, jejichž měnou není euro, účastní činností dozorčí rady banky by měly umožnit jejich plné a rovnocenné zastoupení. V pravomoci dozorčí rady banky je plánovat a vykonávat úkoly v oblasti dohledu svěřené Evropské centrální bance. Dozorčí rada banky by měla vykonávat své pravomoci s plným vědomím toho, že nejvyšším výkonným orgánem Evropské centrální banky je Rada guvernérů Evropské centrální banky.
(30) K plnění svých úkolů by Evropská centrální banka měla mít odpovídající pravomoci dohledu. Právo Unie o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi stanoví, že se jisté pravomoci svěřují příslušným orgánům jmenovaným pro tyto účely členskými státy. Do té míry, do jaké tyto pravomoci spadají do rozsahu úkolů týkajících se dohledu svěřených Evropské centrální bance, by Evropská centrální banka měla být považována za příslušný orgán pro zúčastněné členské státy a měla by mít pravomoci, které příslušným orgánům uděluje právo Unie. Patří k nim pravomoci udělené těmito akty příslušným orgánům domovských a hostitelských členských států a pravomoci svěřené určeným orgánům.
(31) Aby mohla Evropská centrální banka účinně plnit své úkoly, měla by mít možnost vyžádat si veškeré potřebné informace a provádět šetření a kontroly na místě a případně ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány. Tyto pravomoci se vztahují na subjekty pod dohledem, osoby podílející se na činnosti těchto subjektů nebo spřízněných třetích stran, třetí strany, které subjekty využívají v rámci outsourcingu provozních funkcí nebo činností, a osoby s jinou úzkou a podstatnou vazbou na činnost těchto subjektů, včetně zaměstnanců úvěrové instituce, kteří se na její činnosti přímo nepodílejí, ale vzhledem ke svým úkolům v tomto subjektu mohou mít důležité informace týkající se konkrétní záležitosti, a podniků, které těmto subjektům poskytly služby. Evropská centrální banka by měla mít možnost o tyto informace požádat formou prosté žádosti, po níž nemá příjemce žádosti povinnost informace poskytnout, avšak učiní-li tak dobrovolně, neměly by být poskytnuté informace nepravdivé nebo zavádějící a měly by být zpřístupněny neprodleně. Evropská centrální banka by měla mít rovněž možnost vyžádat si informace formou rozhodnutí. Evropská centrální banka a vnitrostátní orgány dohledu budou mít přístup k týmž informacím, aniž by na úvěrové instituce byly kladeny požadavky na dvojí podávání zpráv.
(32) Využívají-li úvěrové instituce své právo usazování nebo poskytování služeb v jiném členském státě, nebo je-li několik subjektů stejné skupiny usazeno v různých členských státech, právo Unie stanoví zvláštní postupy a rovněž stanoví, jak se mezi dotčené členské státy rozdělí pravomoci. V rozsahu, v němž Evropská centrální banka přebírá některé úkoly týkající se dohledu ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům, by se dané postupy a rozdělení pravomocí neměly uplatnit na výkon práva usazování či poskytování služeb v jiném zúčastněném členském státě.
(33) Jako orgán zřízený Smlouvou o fungování Evropské unie je Evropská centrální banka orgánem Unie jako celku. Proto by při svých rozhodovacích postupech měla být vázána předpisy Unie a obecnými zásadami spravedlivého řízení a transparentnosti. Mělo by být plně respektováno právo osob, jimž je rozhodnutí Evropské banky určeno, být slyšen, jakož i jejich právo odvolat se proti rozhodnutím Evropské centrální banky v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení.
(34) Pověření úkoly týkajícími se dohledu pro Evropskou centrální banku též znamená, že přijímá významnou odpovědnost chránit finanční stabilitu v Unii a používat své pravomoci dohledu co nejúčinnějším a nejpřiměřenějším způsobem. Každé přenesení pravomocí dohledu z členského státu na Unii by mělo být vyváženo náležitými požadavky na transparentnost a odpovědnost. A přestože musí být Evropská centrální banka ve vztahu k měnové politice nezávislá, musí být za plnění svých úkolů odpovědná Evropskému parlamentu a Radě ministrů jako demokraticky legitimizovaným institucím zastupujícím evropské občany a členské státy. Součástí toho by mělo být pravidelné podávání zpráv a zodpovídání otázek. Přijímají-li vnitrostátní orgány dohledu opatření podle toho nařízení, měla by se nadále uplatnit ustanovení o odpovědnosti stanovená ve vnitrostátních právních předpisech.
(34a) Zástupce dozorčí rady Evropské centrální banky může být na žádost parlamentů zúčastněných členských států spolu s příslušným vnitrostátním orgánem předvolán příslušnými výbory dotčených vnitrostátních parlamentů ke slyšení ohledně výkonu svých úkolů dohledu. Toto další posílení demokratické odpovědnosti je přiměřené vzhledem k dopadu, jenž opatření v oblasti dohledu mohou mít na veřejné finance, úvěrové instituce, na jejich zákazníky a zaměstnance a na trhy v zúčastněných členských státech.
(34b) Tímto nařízením není dotčeno právo Evropského parlamentu zřídit dočasný vyšetřovací výbor, který by prošetřil obvinění z porušování práva Unie nebo nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování podle článku 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(34c) Podle článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie musí Soudní dvůr Evropské unie provést přezkum legality aktů, mimo jiné aktů ECB, s výjimkou doporučení a stanovisek, které mají mít právní účinky vůči třetím osobám.
(34d) Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství1 se vztahuje na ECB na základě článku 342 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(35) Evropská centrální banka je odpovědná za provádění měnové politiky s cílem udržovat cenovou stabilitu v souladu s čl. 127 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Plnění úkolů týkajících se dohledu má za cíl chránit bezpečnost a odolnost úvěrových institucí a stabilitu finančního systému. K zamezení střetu zájmů a k zajištění toho, že každá funkce je vykonávána v souladu s platnými cíli, by Evropská centrální banka měla zajistit, že tyto funkce budou vykonávány odděleně. Evropská centrální banka stanoví ve svých vnitřních předpisech praktická opatření, jež zajistí oddělení funkce dohledu a měnové funkce Evropské centrální banky a jejich provozní nezávislost. Zaměstnanci pověření výkonem úkolů svěřených Evropské centrální bance tímto nařízením by měli být organizačně odděleni od ostatních zaměstnanců Evropské centrální banky a měly by se na ně vztahovat oddělené hierarchické linie.
(36) Konkrétně by měla být vytvořena dozorčí rada banky příslušná pro vypracování rozhodnutí v záležitostech souvisejících s dohledem, v níž by Evropská centrální banka využila specifických odborných znalostí vnitrostátních orgánů dohledu. Dozorčí radu by měli tvořit zástupci Evropské centrální banky a vnitrostátních orgánů zúčastněných členských států. Při výběru členů dozorčí rady banky je třeba náležitě zohlednit jejich odbornost a pohlaví. Aby byla zajištěna úplná koordinace s činnostmi Evropského orgánu pro bankovnictví a s obezřetnostními politikami Unie, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropská komise by se měly účastnit dozorčí rady jako pozorovatelé. ▐
(36a) Dozorčí rada banky při plnění svých úkolů přihlíží ke všem významným skutečnostem a okolnostem ve zúčastněných členských státech a svoje povinnosti plní v zájmu Unie jako celku. Příslušné vnitrostátní orgány zúčastněných členských států, které jsou zastoupeny v dozorčí radě banky, mají stejná hlasovací práva.
(36b) Dozorčí rada banky bude provádět úplné přípravné práce týkající se úkolů v oblasti dohledu svěřených Evropské centrální bance a navrhovat Radě guvernérů Evropské centrální banky úplné návrhy rozhodnutí, která má Rada guvernérů přijmout, a to podle postupu, který je nezbytné stanovit v jednacím řádu Evropské centrální banky. Návrh rozhodnutí se považuje za přijatý, pokud Rada guvernérů nevznese námitku ve stanovené lhůtě, jež bude uvedena v jednacím řádu.
(36c) Dozorčí radě banky je nápomocen řídící výbor v omezenějším složení. Řídící výbor připravuje schůze dozorčí rady banky a plní své povinnosti pouze v zájmu Unie jako celku a při zajištění naprosté transparentnosti spolupracuje s dozorčí radou banky. Řídící výbor tvoří rovným dílem zástupci Evropské centrální banky a osoby s vysokou reputací v oblasti obezřetnostního dohledu.
(37) Dozorčí rada banky, řídící výbor a zaměstnanci Evropské centrální banky vykonávající povinnosti dohledu by měli podléhat odpovídajícím požadavkům na zachování služebního tajemství. Podobné požadavky by se měly uplatnit na výměnu informací se zaměstnanci Evropské centrální banky, kteří nejsou zapojeni do činností dohledu. Nemělo by to Evropské centrální bance bránit ve výměně informací v mezích a za podmínek stanovených v příslušných legislativních aktech Unie, mimo jiné s Evropskou komisí pro účely úkolů vyplývajících z článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie a z právních předpisů Unie o posíleném hospodářském a rozpočtovém dohledu.
(38) Aby Evropská centrální banka plnila své úkoly týkající se dohledu efektivně, měla by při plnění těchto úkolů jednat zcela nezávisle, zejména bez neoprávněného politického vlivu a zásahů z finančního odvětví, které by narušily její provozní nezávislost. V případě bývalých členů dozorčí rady banky se zavede minimální období, během kterého nemohou být opět zvoleni.
(39) Aby Evropská centrální banka plnila své úkoly týkající se dohledu efektivně, měla by mít k dispozici přiměřené zdroje. Tyto zdroje by měla získat způsobem, který zajišťuje nezávislost Evropské centrální banky na neoprávněném vlivu vnitrostátních příslušných orgánů a účastníků trhu a rovněž zajišťuje oddělení měnové politiky od úkolů týkajících se dohledu. Náklady na dohled by měly z velké části nést subjekty, které dohledu podléhají. Úkoly Evropské centrální banky týkající se dohledu by proto měly být alespoň částečně financovány z poplatků účtovaných úvěrovým institucím. Vzhledem k převedení významných úkolů týkajících se dohledu z vnitrostátních orgánů na Evropskou centrální banku se očekává, že poplatky za dohled placené na vnitrostátní úrovni se odpovídajícím způsobem sníží.
(40) Pro účinný dohled jsou nezbytní vysoce motivovaní, dobře vyškolení a nestranní zaměstnanci. K vytvoření skutečně propojeného mechanismu dohledu by se měla zavést patřičná výměna a dočasné přidělování zaměstnanců mezi Evropskou centrální bankou a všemi příslušnými vnitrostátními orgány a mezi nimi navzájem. Bude-li to třeba k zamezení střetu zájmů, zejména při dohledu nad velkými bankami, Evropská centrální banka by měla mít možnost požádat, aby vnitrostátní týmy dohledu zahrnovaly také zaměstnance příslušných orgánů jiných zúčastněných členských států, což umožní využívat týmy dohledu z různých zeměpisných oblastí se specifickými odbornými znalostmi a profily. Výměna a dočasné přidělování zaměstnanců vytvoří společnou kulturu dohledu. Evropská centrální banka bude pravidelně poskytovat informace o tom, kolik zaměstnanců příslušných vnitrostátních orgánů členských států je zapojeno do fungování jednotného mechanismu dohledu. Ze zásady nelze zavádět paralelní evropské a vnitrostátní dozorčí struktury, jež by mohly vést ke zdvojování požadavků na podávání zpráv.
(41) Vzhledem ke globalizaci bankovních služeb a většímu významu mezinárodních standardů by Evropská centrální banka měla plnit své úkoly v souladu s mezinárodními standardy a navázat dialog a úzkou spolupráci s orgány dohledu mimo Unii, aniž by zdvojovala mezinárodní úlohu Evropského orgánu pro bankovnictví. V její pravomoci by mělo být navazování kontaktů a uzavírání správních dohod s orgány dohledu a správními orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi, které však podléhá koordinaci s Evropským orgánem pro bankovnictví a současně plně respektuje stávající úlohy a příslušné pravomoci orgánů členských států a orgánů Unie.
(42) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[8] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[9] se plně použijí na zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení.
(43) Na Evropskou centrální banku se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[10]. Evropská centrální banka také přistoupila k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
(44) Aby se zajistilo, že úvěrové instituce podléhají dohledu nejvyšší kvality, jenž nebude omezován úvahami jiné než obezřetnostní povahy, a aby se efektivně a včas řešily negativní vzájemně se umocňující dopady vývoje na trhu na banky a členské státy, měla by Evropská centrální banka začít plnit své zvláštní úkoly týkající se dohledu co nejdříve. Převedení úkolů týkajících se dohledu z vnitrostátních orgánů dohledu na Evropskou centrální banku však vyžaduje jistý objem příprav. Je proto třeba stanovit odpovídající období postupného zavádění. Proces postupného zavádění by měl být dokončen nejpozději do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost.
(44a) V zájmu zaručení právní kontinuity obezřetnostního dohledu je nezbytné zajistit, aby veškerá rozhodnutí přijatá příslušnými vnitrostátními orgány, jež se týkají úkolů svěřených Evropské centrální bance tímto nařízením, zůstala platná do doby, než toto nařízení vstoupí v platnost, pokud Evropská centrální banka tato rozhodnutí nezmění nebo nezruší.
(45) Současný rámec obezřetnostních požadavků pro úvěrové instituce a doplňkový dozor nad finančními konglomeráty tvoří směrnice, které členským státům při vymezování pravomocí příslušných orgánů umožňují ve velkém počtu případů možnost volby či uvážení. Dokud nebudou přijaty nové legislativní akty Unie, v nichž budou výslovně uvedeny pravomoci, které příslušné orgány mají přímo a bez odkazu na možnosti volby a uvážení členských států, nemůže tedy Evropská centrální banka přijmout žádné rozhodnutí přímo použitelné na úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti. V této přechodné fázi by tedy Evropská centrální banka měla plnit své úkoly pouze tak, že příslušným vnitrostátním orgánům bude udělovat pokyny k jednání.
(46) Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, a musí být prováděno v souladu s těmito právy a zásadami.
(47) Jelikož cílů tohoto nařízení, a sice vytvoření účinného a efektivního rámce pro výkon zvláštních úkolů týkajících se dohledu vykonávaného orgánem Unie nad úvěrovými institucemi a zajištění důkladného uplatňování jednotného souboru pravidel pro úvěrové instituce, nemůže být dostatečně dosaženo na úrovni členských států, a protože struktura bankovního trhu pokrývá celé území Unie a úpadky bank mají vliv na ostatní členské státy, lze tedy těchto cílů lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení daných cílů,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Kapitola I
Předmět a definice
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se Evropské centrální bance svěřují zvláštní jasně stanovené úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi s cílem zajistit bezpečnost a dobrý stav úvěrových institucí a stabilitu finančního systému v EU a v každém zúčastněném členském státě EU s patřičným ohledem na jednotu a integritu vnitřního trhu a s ohledem na jejich zajištění.
Při plnění svých povinností podle tohoto nařízení Evropská centrální banka respektuje různé druhy a různou velikost úvěrových institucí.
Tímto nařízením nejsou dotčeny závazky a s nimi spojené pravomoci příslušných orgánů zúčastněných členských států vykonávat úkoly dohledu, které nejsou v tomto nařízení svěřeny Evropské centrální bance.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
(1) „zúčastněným členským státem“ se rozumí členský stát, jehož měnou je euro, nebo členský stát, jehož měnou není euro, ale který se v souladu s článkem 6 rozhodl spolupracovat v rámci jednotného mechanismu dohledu;
(2) „příslušným vnitrostátním orgánem“ se rozumí příslušný vnitrostátní orgán určený zúčastněnými členskými státy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění)[11] a se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění)[12];
(3) „úvěrovými institucemi“ se rozumějí úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 bodu 1 směrnice 2006/48/ES;
(4) „finanční holdingovou společností“ se rozumí finanční holdingová společnost ve smyslu čl. 4 bodu 19 směrnice 2006/48/ES;
(5) „smíšenou finanční holdingovou společností“ se rozumí smíšená finanční holdingová společnost podle definice v čl. 2 odst. 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu[13];
(6) „finančním konglomerátem“ se rozumí finanční konglomerát podle definice v čl. 2 odst. 14 směrnice 2002/87/ES;
(6a) „jednotným mechanismem dohledu“ se rozumí evropský systém finančního dohledu, který tvoří Evropský centrální banka a příslušné orgány zúčastněných členských států, jak je uvedeno v článku 5 tohoto nařízení.
Článek 3
Spolupráce
1. Evropská centrální banka v rámci své pravomoci orgánu dohledu a své úlohy v rámci jednotného mechanismu dohledu úzce spolupracuje s Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropskou radou pro systémová rizika, které jsou součástí Evropského systému dohledu nad finančním trhem zřízeného článkem 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010, který v Unii zajišťuje přiměřenou míru regulace a dohledu.
Je-li to nezbytné, uzavře Evropská centrální banka s příslušnými orgány zodpovědnými za trhy s finančními nástroji memoranda o dohodě. Tato memoranda se poskytnout Evropskému parlamentu, Evropské radě a příslušným orgánům všech členských států.
2. Evropská centrální banka své úkoly plní v souladu s tímto nařízením, aniž jsou dotčeny pravomoci a úkoly jiných zúčastněných stran jednotného mechanismu dohledu a Evropského systému dohledu nad finančním trhem.
3. Evropská centrální banka úzce spolupracuje s Evropským nástrojem finanční stability a veškerými budoucími evropskými nástroji finanční pomoci, zejména v případech, kdy úvěrová instituce získala, nebo pravděpodobně získá přímou či nepřímou evropskou finanční pomoc z Evropského nástroje finanční stability, Evropského mechanismu stability nebo z jakéhokoli jiného nástroje veřejné finanční pomoci.
Článek 4
Úkoly svěřené Evropské centrální bance
1. V rámci článku 5 má Evropská centrální banka▐ v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie a v souladu s jednotným souborem pravidel a jednotnou příručkou o dohledu, kterou vypracuje Evropský orgán pro bankovnictví, výlučnou pravomoc plnit ve vztahu ke všem úvěrovým institucím usazeným v zúčastněných členských státech následující úkoly pro účely obezřetnostního dohledu:
a) vydávat a odnímat úvěrovým institucím povolení k činnosti s výhradou ustanovení článku 13;
b) posuzovat žádosti o nabytí a pozbytí účastí v úvěrových institucích;
c) zajistit soulad s akty Unie, které úvěrovým institucím ukládají obezřetnostní požadavky v oblasti kapitálových požadavků, omezení vysokých expozic vůči rizikům, likvidity, pákového efektu a podávání zpráv a zveřejňování informací o těchto záležitostech;
d) stanovovat přísnější obezřetnostní požadavky a uplatňovat další opatření vůči úvěrovým institucím, avšak pouze v případech, které jsou konkrétně stanoveny v aktech Unie;
e) vedle kapitálových požadavků uvedených v písmeni c) ukládat úvěrovým institucím, aby si udržovaly určitou velikost kapitálových polštářů, a rovněž stanovovat úrovně proticyklického kapitálového polštáře a ukládat jakákoli další opatření v oblasti dohledu zaměřená na řešení systémových nebo makroobezřetnostních rizik v případech konkrétně stanovených v aktech Unie;
f) uplatňovat požadavky konkrétně stanovené v aktech Unie, aby úvěrové instituce zavedly spolehlivé systémy správy a řízení, procesy a mechanismy a účinné interní postupy pro hodnocení kapitálové přiměřenosti;
g) zjistit, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené úvěrovými institucemi a kapitál, který tyto instituce mají v držení, zajišťují spolehlivé řízení a pokrytí jejich rizik, a na základě této kontroly prováděné v rámci dohledu uložit úvěrovým institucím zvláštní dodatečné kapitálové požadavky, zvláštní požadavky na zveřejňování informací, zvláštní požadavky na likviditu a jiná opatření v případech, jež jsou konkrétně stanoveny v aktech Unie;
h) na podporu přezkumu prováděného v rámci dohledu, na nějž se vztahuje příslušná koordinace s Evropským orgánem pro bankovnictví, uskutečňovat zátěžové testy úvěrových institucí, příp. zveřejňovat jejich výsledky;
(i) vykonávat dohled na konsolidovaném základě nad mateřskými společnostmi úvěrových institucí usazenými v jednom ze zúčastněných členských států, včetně finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností, a podílet se na dohledu na konsolidovaném základě nad mateřskými společnostmi neusazenými v jednom ze zúčastněných členských států, a to i v rámci kolegií orgánů dohledu; příslušné orgány členských států se účastní kolegií orgánů dohledu pod vedením Evropské centrální banky ve funkci pozorovatelů;
(j) účastnit se na doplňkovém dohledu nad finančním konglomerátem ve vztahu k úvěrovým institucím, které jsou do něj zapojeny, a převzít úkoly koordinátora v případech, kdy je Evropská centrální banka jmenována jako koordinátor pro finanční konglomerát v souladu s kritérii stanovenými v příslušném právním aktu Unie;
k) plnit úkoly týkající se dohledu související s včasnou intervencí, jestliže úvěrová instituce nedodržuje platné obezřetnostní požadavky, nebo je pravděpodobné, že je nedodrží, což zahrnuje ozdravné plány a opatření finanční podpory uvnitř skupiny, ve spolupráci s příslušnými orgány pro restrukturalizaci a v souladu s právními předpisy Unie;
▐
(1a) uplatňovat správní sankce v souladu s ustanoveními článku 15.
1a. Evropská centrální banka zajistí, aby při plnění úkolů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. d), e) a g) platily pro úvěrové instituce v zúčastněných členských státech stejné podmínky a aby byly tyto podmínky dodržovány.
2. Pro úvěrové instituce usazené v nezúčastněném členském státě, které zřídí pobočku nebo poskytují přeshraniční služby ve zúčastněném členském státě, plní Evropská centrální banka úkoly uvedené v odstavci 1, které přísluší příslušným vnitrostátním orgánům zúčastněného členského státu.
3. S výhradou jakéhokoli relevantního ustanovení práva Unie, zejména jakéhokoli legislativního nebo nelegislativního aktu, včetně technických norem, které vypracoval Evropský orgán pro bankovnictví a přijala Komise, a v souladu s nimi může Evropská centrální banka přijímat nařízení a doporučení a přijímat rozhodnutí o provedení nebo použití práva Unie v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, a to pouze tehdy, pokud tyto akty Unie neupravují určité aspekty nutné k řádnému plnění úkolů Evropské centrální banky, nebo je neupravují dostatečně podrobně. Před přijetím nařízení povede Evropská centrální banka otevřené veřejné konzultace, včetně konzultací s Evropským orgánem pro bankovnictví a s Komisí, a provede analýzu případných souvisejících nákladů a přínosů.
V případě potřeby Evropská centrální banka přispívá k vypracování návrhu regulačních technických norem nebo prováděcích technických norem ze strany Evropského orgánu pro bankovnictví nebo upozorní Evropský orgán pro bankovnictví na to, že je nutné Komisi předložit návrhy norem, které by novelizovaly stávající regulační nebo prováděcí technické normy.
3a. Při plnění svých úkolů vymezených v tomto článku dodržuje Evropská centrální banka spravedlivou rovnováhu mezi právy zúčastněných členských států. Evropská centrální banka vezme s ohledem na dotyčné členské státy v úvahu zejména následující skutečnosti:
i) zachování finanční stability,
ii) stabilitu úvěrové nabídky,
iii) makroekonomické podmínky;
iv) rovné podmínky a podporu a usnadnění produktivní činnosti v rámci reálné ekonomiky, předcházení a vyhýbání se rizikům systémového a morálního hazardu a fiskální náklady spojené s úpadkem a bankovní krizí.
▐
Článek 5
Jednotný mechanismus dohledu
1. Evropská centrální banka plní své úkoly v rámci jednotného mechanismu dohledu sestávajícího z Evropské centrální banky a příslušných vnitrostátních orgánů zúčastněných členských států. V rámci jednotného mechanismu dohledu mají Evropská centrální banka i vnitrostátní orgány dohledu povinnost spolupracovat v dobré víře a vyměňovat si informace.
2. Ve vhodných případech a aniž jsou dotčeny povinnosti a odpovědnost Evropské centrální banky za veškeré úkoly, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, příslušné vnitrostátní orgány jsou Evropské centrální bance nápomocny při vypracovávání a uplatňování veškerých aktů souvisejících s úkoly uvedenými v článku 4, a to za podmínek stanovených v tomto článku a v rámci uvedeném v odstavci 3.
2a. Vzhledem k tomu, že Evropská centrální banka musí za všech okolností zajistit v rámci jednotného mechanismu dohledu důsledný dohled, požádá příslušné orgány členských států, aby jí byly nápomocny při plnění úkolů svěřených na základě článku 4 a při výkonu pravomocí a plnění povinností, které jí byly svěřeny v článku 8, pokud jde o veškeré úvěrové instituce, a zejména ve vztahu k úvěrovým institucím, které:
a) neobdržely přímou či nepřímou evropskou finanční pomoc z Evropského nástroje finanční stability nebo Evropského mechanismu stability nebo jakýchkoli jiných nástrojů veřejné finanční pomoci, ani o ni nepožádaly; nebo
b) nepředstavují systémové riziko, jak je definováno v právních předpisech EU, a to ani samostatně, ani jako součást skupiny úvěrových institucí, finančních holdingových společností nebo smíšených finančních holdingových společností. Evropská centrální banka provádí pro účely uplatňování tohoto ustanovení pravidelné hodnocení rizik.
Příslušné vnitrostátní orgány předloží Evropské centrální bance návrhy rozhodnutí ohledně dohledu, které budou pokládány za přijaté Evropskou centrální bankou, pokud je na základě písemného vysvětlení nezamítne během lhůty stanovené v rámci uvedeném v odstavci 3, jež nepřesáhne 10 pracovních dní.
2b. Evropská centrální banka činnost příslušných vnitrostátních orgánů průběžně monitoruje.
Za tímto účelem podávají příslušné vnitrostátní orgány Evropské centrální bance pravidelné zprávy o tom, jak plní úkoly stanovené v odstavci 2a. Evropská centrální banka může od příslušných vnitrostátních orgánů požadovat rovněž informace o tom, jak tyto orgány plní své úkoly podle odstavce 2a, a může kdykoli využít pravomocí uvedených v článcích 8 až 12.
2c. Příslušné vnitrostátní orgány bezodkladně informují Evropskou centrální banku v těchto případech:
a) pokud existují vážné obavy ohledně bezpečnosti, příp. dobrého stavu určité úvěrové instituce, v jejímž případě plní úkoly jménem Evropské centrální banky;
b) pokud stabilitu finančního systému ohrožuje nebo může ohrozit stav této úvěrové instituce, v jejímž případě plní úkoly jménem Evropské centrální banky.
2d. Evropská centrální banka může kdykoli a za všech okolností převzít povinnosti příslušných orgánů členských států uvedené v odstavci 2a a vykonávat veškeré zvláštní úkoly v oblasti dohledu přímo.
3. Evropská centrální banka ve spolupráci s příslušnými orgány zúčastněných členských států přijímá a zveřejňuje rámec, jimž se řídí organizace praktických postupů provádění tohoto odstavce. Evropská centrální banka jasně definuje rámec a podmínky, za nichž Evropská centrální banka a příslušné vnitrostátní orgány uvedené činnosti v oblasti dohledu podle tohoto článku provádějí, přičemž se s příslušnými vnitrostátními orgány všech zúčastněných členských států zachází stejným způsobem.
3a. Dozorčí rada Evropské centrální banky vystupuje jako jediné kontaktní místo pro všechny úvěrové instituce podléhající dohledu, pokud tento úkol neplní na základě rámce dohledu, který je uveden v odstavci 3, příslušné vnitrostátní orgány.
4. Příslušné vnitrostátní orgány jakožto nedílná součást jednotného mechanismu dohledu jednají v souladu s rámcem uvedeným v odstavci 3 a řídí se při plnění svých úkolů podle tohoto článku pokyny, které vydá Evropská centrální banka. Příslušné vnitrostátní orgány Evropskou centrální banku beze zbytku a včas informují o činnosti, kterou vykonávají, aby byly této bance nápomocny.
Článek 6
Účast členských států, jejichž měnou není euro, v jednotném mechanismu dohledu
(úzká spolupráce)
1. V mezích stanovených tímto článkem plní Evropská centrální banka úkoly v oblastech uvedených v čl. 4 odst. 1) a 2) ve vztahu k úvěrovým institucím usazeným v zúčastněném členském státě, jehož měnou není euro, pokud byla v souladu s tímto článkem navázána úzká spolupráce mezi Evropskou centrální bankou a příslušným vnitrostátním orgánem takového členského státu. Za tím účelem může Evropská centrální banka udělit pokyny nebo se obrátit s požadavky na příslušný vnitrostátní orgán tohoto členského státu.
2. Úzká spolupráce mezi Evropskou centrální bankou a příslušným vnitrostátním orgánem členského státu, jehož měnou není euro a který se rozhodl pro účast v jednotném mechanismu dohledu, se navazuje rozhodnutím přijatým Evropskou centrální bankou při splnění těchto podmínek:
a) dotčený členský stát sdělí ostatním členským státům, Komisi, Evropské centrální bance a Evropskému orgánu pro bankovnictví, že žádá o navázání úzké spolupráce s Evropskou centrální bankou při plnění úkolů uvedených v článku 4 ve vztahu ke všem úvěrovým institucím usazeným v daném členském státě;
b) V tomto sdělení se dotčený členský stát zaváže:
– zajistit, aby se jeho příslušný vnitrostátní orgán řídil veškerými pokyny nebo požadavky Evropské centrální banky;
– poskytnout veškeré informace o úvěrových institucích zřízených v daném členském státě, které může Evropská centrální banka požadovat pro komplexní posouzení uvedených úvěrových institucí.
(c) Dotčený členský stát přijal vnitrostátní právní akty k zajištění toho, aby jeho příslušný vnitrostátní orgán byl povinen přijmout vůči úvěrovým institucím jakékoli opatření, o které v souladu s odstavcem 5 Evropská centrální banka požádá.
▐
4. Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Rozhodnutí se použije od čtrnáctého dne po zveřejnění.
5. Má-li Evropská centrální banka za to, že vůči úvěrové instituci, finanční holdingové společnosti či smíšené finanční holdingové společnosti by mělo být příslušným orgánem dotčeného členského státu přijato opatření týkající se úkolů uvedených v odstavci 1, zašle uvedenému orgánu žádost, v níž upřesní patřičný časový rámec. Časový rámec nesmí být kratší než 48 hodin, ledaže je nezbytné přijmout opatření dříve, aby se zamezilo nenapravitelným škodám. Příslušný orgán dotčeného členského státu přijme veškerá nezbytná opatření v souladu s povinností uvedenou v odst. 2 písm. c).
6. Pokud již dotčený členský stát nesplňuje podmínky stanovené v odst. 2 písm. a) až c) nebo pokud jeho příslušný orgán nejedná v souladu s povinností uvedenou v odst. 2 písm. c), může Evropská centrální banka rozhodnout o vydání varování, v němž bude dotyčný členský stát upozorněn na pozastavení nebo ukončení úzké spolupráce, pokud nebudou přijata rozhodná nápravná opatření. Jestliže do 10 dnů od poskytnutí tohoto upozornění nebude příslušné opatření přijato, může Evropská centrální banka pozastavit nebo ukončit úzkou spolupráci s uvedeným členským státem ke dni, jenž určí Evropská centrální banka.
Rozhodnutí se oznámí dotčenému členskému státu a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. V rozhodnutí se uvede datum, od něhož je použitelné, přičemž se řádně zohlední účinnost dohledu a oprávněné zájmy úvěrových institucí.
Článek 7
Mezinárodní vztahy
Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci členských států a ostatních orgánů Unie, včetně Evropské centrální banky, může Evropská centrální banka v souvislosti s úkoly, které jsou jí v rámci jednotného mechanismu dohledu svěřeny tímto nařízením, navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí za předpokladu řádné koordinace s Evropským orgánem pro bankovnictví. Z těchto dohod nevyplývají pro Unii ani její členské státy žádné právní závazky.
Článek 8
Pravomoci dohledu a vyšetřování
1 Pro účely provádění úkolů, které jsou jí svěřeny ustanoveními čl. 4 odst. 1) a 2), se Evropská centrální banka považuje za příslušný orgán ve zúčastněných členských státech v souladu s příslušnými právními akty Unie a má pravomoci a povinnosti, které mají na základě uvedených aktů příslušné orgány.
Pro účely provádění úkolů, které jsou jí svěřeny ustanoveními čl. 4 odst. 1) a 2), se Evropská centrální banka považuje za určený orgán v souladu s příslušnými právními akty Unie a má pravomoci a povinnosti, které mají na základě uvedených aktů určené orgány.
2 Pro účely provádění úkolů, které jsou jí svěřeny ustanoveními čl. 4 odst. 1) a 2) má Evropská centrální banka vyšetřovací pravomoci uvedené v oddíle I.
2a. Při výkonu svých vyšetřovacích pravomocí Evropská centrální banka a příslušné vnitrostátní orgány úzce spolupracují.
Článek 9
Žádosti o informace
1. Evropská centrální banka může formou prosté žádosti nebo rozhodnutím požádat tyto právnické nebo fyzické osoby o poskytnutí všech informací nutných k provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, včetně informací, které mají být předávány v opakovaných intervalech a ve specifikovaných formátech pro účely dohledu a související statistické účely:
a) úvěrové instituce;
b) finanční holdingové společnosti;
c) smíšené finanční holdingové společnosti;
d) smíšené holdingové společnosti;
e) osoby zapojené do činností subjektů uvedených v písmenech a) až d) a spřízněné třetí strany;
f) třetí strany, na které subjekty uvedené v písmenech a) až d) převedly provozní funkce nebo činnosti v rámci outsourcingu;
g) osoby jinak úzce a významně spřízněné nebo spojené s činnostmi subjektů uvedených v písmenech a) až d);
h) příslušné vnitrostátní orgány.
2. Osoby uvedené v odstavci 1 musejí požadované informace poskytnout. Ustanovení o zachování služebního tajemství nezakládají pro tyto osoby výjimku z povinnosti poskytnout požadované informace. Poskytnutí požadovaných informací se nepovažuje za porušení služebního tajemství.
2a. Pokud Evropská centrální banka získává informace přímo od právnických nebo fyzických osob uvedených v odstavci 1, zpřístupní tyto informace dotyčným příslušným vnitrostátním orgánům.
Článek 10
Obecná šetření
1. V zájmu plnění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, může Evropská centrální banka provádět ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány veškerá nezbytná šetření osob uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až g). Za tím účelem je Evropská centrální banka oprávněna:
a) požadovat předložení dokumentů;
b) zkoumat knihy a záznamy osob uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až g) a pořizovat z těchto knih a záznamů kopie nebo výpisy;
c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od všech osob uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až g) nebo jejich zástupců nebo zaměstnanců;
d) vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou či právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření.
2. Osoby uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a) až g) se podrobí šetřením zahájeným na základě rozhodnutí Evropské centrální banky. Jestliže nějaká osoba brání provádění šetření, zúčastněný členský stát, ve kterém se nacházejí příslušné prostory, poskytne nezbytnou pomoc včetně umožnění přístupu Evropské centrální bance do provozních prostor právnických osob uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až g), aby mohla být výše uvedená práva vykonána.
Článek 11
Kontroly na místě
1. V zájmu plnění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, může Evropská centrální banka příp. ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách právnických osob uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až g) v souladu s článkem 12. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může Evropská centrální banka provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení.
2. Úředníci Evropské centrální banky a další osoby pověřené Evropskou centrální bankou k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor a na pozemky ▌osob, kterých se rozhodnutí Evropské centrální banky ohledně šetření týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 10 odst. 1). Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.
3. Osoby uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a) až g) se podrobí kontrolám na místě nařízeným rozhodnutím Evropské centrální banky.
4. Úředníci příslušného vnitrostátního orgánu členského státu, na jehož území má kontrola probíhat, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují pod dohledem a za koordinace Evropské centrální banky aktivní pomoc úředníkům Evropské centrální banky a dalším osobám pověřeným Evropskou centrální bankou. Za tímto účelem mají pravomoci stanovené v odstavci 2. Úředníci příslušného orgánu dotyčného zúčastněného členského státu se ve vhodných případech kontrol na místě účastní také ▌.
5. Pokud úředníci Evropské centrální banky a další doprovázející osoby pověřené Evropskou centrální bankou zjistí, že nějaká osoba odmítá kontrolu nařízenou podle tohoto článku, příslušný orgán zúčastněného členského státu jim poskytne nezbytnou pomoc.
Článek 12
Povolení justičního orgánu
1. Jestliže kontrola na místě podle čl. 11 odst. 1 nebo poskytnutí pomoci podle čl. 11 odst. 5 vyžaduje podle vnitrostátních předpisů povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno.
2. Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 1 a Evropská centrální banka se v rámci jednotného mechanismu dohledu rozhodla provést kontrolu na místě, vnitrostátní justiční orgán kontroluje, zda je rozhodnutí Evropské centrální banky pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při kontrole přiměřenosti těchto donucovacích opatření může vnitrostátní justiční orgán požádat Evropskou centrální banku o podrobné vysvětlení, zejména důvodů, na jejichž základě má Evropská centrální banka podezření, že došlo k porušení příslušných právních aktů Unie, a závažnosti tohoto podezření ohledně porušení a povahy účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost kontroly ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu Evropské centrální banky. Zákonnost rozhodnutí Evropské centrální banky přezkoumává pouze Soudní dvůr Evropské unie.
Článek 13
Povolení
1. Každá žádost o povolení k zahájení činnosti úvěrové instituce, která má být usazena ve zúčastněném členském státě, musí být podána příslušnými orgány členského státu, ve kterém má být úvěrová instituce usazena v souladu s požadavky stanovenými v příslušných vnitrostátních předpisech.
Jestliže úvěrová instituce splňuje všechny podmínky povolení stanovené ve vnitrostátních předpisech uvedeného členského státu, příslušný vnitrostátní orgán přijme ve lhůtě stanovené zákonem tohoto členského státu rozhodnutí navrhnout Evropské centrální bance, aby povolení udělila. Rozhodnutí se oznámí Evropské centrální bance a dotčené úvěrové instituci. Pokud úvěrová instituce nesplní veškeré podmínky stanovené zákonem daného členského státu, příslušný vnitrostátní orgán žádost o povolení zamítne.
Po obdržení návrhu od příslušného vnitrostátního orgánu uvedeného ve druhém pododstavci Evropská centrální banka udělí povolení ve lhůtě 30 pracovních dní po obdržení návrhu, kterou lze v odůvodněných případech prodloužit jednou na stejně dlouhou dobu, pokud jsou splněny podmínky stanovené v právu Unie. Rozhodnutí se oznámí a vysvětlí dotčené úvěrové instituci a příslušnému vnitrostátnímu orgánu.
2. Evropská centrální banka může povolení odebrat v případech stanovených v aktech Unie na základě vlastní iniciativy nebo na návrh příslušného vnitrostátního orgánu členského státu, ve kterém je úvěrová instituce usazena.
Jestliže se příslušný vnitrostátní orgán, který navrhl povolení v souladu s odstavcem 1, domnívá, že povolení musí být odebráno v souladu s vnitrostátním právem, předá za tím účelem návrh Evropské centrální bance. Evropská centrální banka v uvedeném případě přijme rozhodnutí o navrhovaném odebrání povolení, přičemž plně zohlední důvody tohoto odebrání, které mu poskytl příslušný vnitrostátní orgán.
Článek 14
Pravomoci hostitelských orgánů a spolupráce na konsolidovaném dohledu
1. Postupy stanovené v aktech Unie pro úvěrové instituce, které chtějí zřídit pobočku nebo využívat volného pohybu služeb vykonáváním svých činností na území jiného členského státu, a příslušné pravomoci domovských a hostitelských členských států se mezi zúčastněnými členskými státy použijí pouze pro účely úkolů, které nebyly svěřeny Evropské centrální bance na základě článku 4 tohoto nařízení.
2. Ustanovení stanovená v aktech Unie v souvislosti se spoluprací mezi příslušnými orgány z různých členských států pro provádění dohledu na konsolidovaném základě se nepoužijí v případě, že dotčené příslušné orgány jsou příslušnými orgány zúčastněných členských států.
2a. Při plnění svých úkolů vymezených v článku 4 dodrží Evropská centrální banka spravedlivou rovnováhu mezi domovskými a hostitelskými právy zúčastněných členských států.
Článek 15
Sankce nebo jiná správní opatření
1. Pro účely provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, může Evropská centrální banka v případě, kdy úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti úmyslně nebo z nedbalosti poruší požadavek vyplývající z přímo použitelných aktů Unie, a v souvislosti s nimž mají příslušné orgány podle přímo použitelného práva Unie k dispozici správní peněžité sankce, uložit správní peněžité sankce, jak je vymezuje právo Unie a v souladu s vnitrostátním právním řádem.
2. V případě, že je právnická osoba dceřinou společností mateřského podniku, je příslušný celkový roční obrat uvedený v prvním pododstavci celkový roční obrat vyplývající z konsolidovaného účtu nejvyššího mateřského podniku v předcházejícím hospodářském roce.
3. Uplatňované sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Evropská centrální banka při rozhodování o uložení sankce a při stanovování vhodné sankce přihlédne ke všem podstatným okolnostem stanoveným v právu Unie.
4. Evropská centrální banka použije tento článek v souladu s články 3 a 5 nařízení Rady (ES) č. 2532/98.
5. V případech, na které se nevztahuje odstavec 1 a kdy je to nutné za účelem plnění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, může Evropská centrální banka požadovat od příslušných vnitrostátních orgánů zahájení řízení s cílem přijmout opatření v zájmu zajištění toho, aby příslušné sankce byly uloženy v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy i příslušnými akty práva Unie. Sankce uplatňované příslušnými vnitrostátními orgány musí být účinné, přiměřené a odrazující.
První pododstavec se použije zejména v případě peněžitých sankcí, které mají být uloženy úvěrovým institucím, finančním holdingovým společnostem nebo smíšeným finančním holdingovým společnostem za porušení vnitrostátních právních předpisů, které provádějí příslušné směrnice EU, a všech správních sankcí nebo opatření, které mají být uloženy členům správní rady úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti nebo jakýmkoli jiným fyzickým osobám, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů odpovědné za porušení předpisů ze strany úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti.
6. Evropská centrální banka bez zbytečného odkladu zveřejní všechny sankce uvedené v odstavci 1 včetně informací o druhu a charakteru porušení předpisů a totožnosti osob, které jsou za toto porušení zodpovědné, jestliže by toto zveřejnění vážně neohrozilo stabilitu finančních trhů.
7. Aniž by byla dotčena ustanovení odstavců 1 až 6, Evropská centrální banka může za účelem plnění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, v případě porušení nařízení nebo rozhodnutí Evropské centrální banky uložit sankce v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2532/98.
Článek 15a
Odvolací senát
1. Evropská centrální banka zřídí správní odvolací senát pro účely řešení odvolání proti rozhodnutím Evropské centrální banky jednající jako jediný orgán dohledu podle tohoto nařízení. Odvolací senát tvoří pět fyzických osob s vysokou reputací a prokázanými příslušnými znalostmi a odbornými zkušenostmi na dostatečně vysoké úrovni, včetně zkušeností v oblasti dohledu, v bankovnictví nebo v rámci jiných finančních služeb, avšak nikoli současní zaměstnanci Evropské centrální banky, příslušných orgánů nebo jiných vnitrostátních či unijních institucí. Odvolací senát má přístup k dostatečným právnickým znalostem pro poskytování odborných právních rad týkajících se zákonnosti výkonu pravomocí Evropské centrální banky podle tohoto nařízení.
2. Členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje Evropská centrální banka na funkční období pěti let, které může být jednou prodlouženo, na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s dozorčí radou banky. Odvolací senát stanoví a zveřejní rozhodovací postupy. Členové odvolacího senátu nejsou vázáni žádnými pokyny.
3. Členové odvolacího senátu se zavazují jednat nezávisle a ve veřejném zájmu. Za tímto účelem učiní prohlášení o závazcích a veřejné prohlášení o zájmech, z nichž vyplývá, že neexistují žádné přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti.
4. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně příslušných orgánů, může podle tohoto nařízení podat odvolání proti rozhodnutí Evropské centrální banky, které je určeno této osobě nebo se této osoby bezprostředně a přímo dotýká. Odvolací senát rozhodne o odvolání ve lhůtě, která je přiměřená naléhavosti dané záležitosti a není delší než tři týdny ode dne podání odvolání. Odvolání podané podle odstavce 1 nemá odkladný účinek. Odvolací senát však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, proti němuž bylo odvolání podáno, pokud to podle jeho názoru okolnosti vyžadují. Odvolací senát může potvrdit rozhodnutí přijaté Evropskou centrální bankou nebo věc vrátit k projednání Evropské centrální bance, která rozhodnutí vyhoví nebo vysvětlí důvody, proč tak neučiní.
5. Odvolací senát přijme a zveřejní svůj jednací řád.
6. Rozhodnutí odvolacího senátu se přijímají s odůvodněním a zveřejňují.
Článek 15b
Žaloby u Soudního dvora Evropské unie
1. Proti rozhodnutí odvolacího senátu nebo v případech, v nichž odvolání k odvolacímu senátu není možné, proti rozhodnutí Evropské centrální banky v rámci jednotného mechanismu dohledu lze podle článku 263 SFEU podat žalobu u Soudního dvora Evropské unie.
2. V souladu s článkem 263 SFEU mohou členské státy a orgány Unie či každá fyzická nebo právnická osoba podat proti rozhodnutí Evropské centrální banky žalobu u Soudního dvora Evropské unie.
3. V případě, že Evropská centrální banka má v rámci jednotného mechanismu dohledu povinnost jednat a nevydá rozhodnutí, lze u Soudního dvora Evropské unie podat žalobu pro nečinnost podle článku 265 Smlouvy o fungování EU.
4. Evropská centrální banka musí přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie.
Článek 16
Nezávislost
1. Při provádění úkolů, které jsou jim svěřeny tímto nařízením, jednají Evropská centrální banka a příslušné vnitrostátní orgány, které jednají v rámci jednotného mechanismu dohledu, nezávisle. Členové dozorčí rady banky a řídícího výboru jednají nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.
2. Orgány, instituce a jiné subjekty Unie, jakož i vlády a orgány členských států tuto nezávislost uvedenou v odstavci 1 respektují.
2a. Dozorčí rada Evropské centrální banky zavede kodex chování, včetně pravidel o střetu zájmů, vztahující se na její zaměstnance a vedoucí pracovníky zapojené do bankovního dohledu.
Článek 17
Odpovědnost a podávání zpráv
1. Evropská centrální banka je za provádění tohoto nařízení odpovědná Evropskému parlamentu a Radě v souladu s touto kapitolou.
2. Evropská centrální banka předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Euroskupině a vnitrostátním parlamentům zúčastněných členských států výroční zprávu o provádění úkolů, které ji byly svěřeny tímto nařízením.
3. Předseda dozorčí rady Evropské centrální banky veřejně předkládá tuto zprávu Evropskému parlamentu a Euroskupině za přítomnosti zástupců všech členských států podílejících se na jednotném mechanismu dohledu.
4. Na žádost Evropského parlamentu se předseda dozorčí rady zúčastní slyšení ohledně výkonu jejích úkolů dohledu, včetně uložených poplatků a vzniklých výdajů, před příslušnými výbory Parlamentu.
5. Evropská centrální banka odpoví ústně nebo písemně na otázky, které jí položí Evropský parlament, ▐ Euroskupina a Rada.
6. Předseda dozorčí rady banky na požádání poskytne Hospodářskému a měnovému výboru Evropského parlamentu v rámci neveřejného jednání veškeré důvěrné informace týkající se úkolů, které jsou nezbytné při výkonu pravomocí Evropského parlamentu podle Smlouvy a na základě tohoto nařízení.
7. Na žádost parlamentu zúčastněného členského státu předstoupí zástupce dozorčí rady banky společně se zástupcem příslušného vnitrostátního orgánu před tento parlament a zodpoví otázky ohledně vykonávání úkolů týkajících se dohledu.
8. Tímto nařízením není dotčeno právo Evropského parlamentu zřídit dočasný vyšetřovací výbor, který by prošetřil obvinění z porušování práva Unie nebo nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování podle článku 226 SFEU, ani právo Evropského parlamentu požadovat zahájení nezávislého vyšetřování jednání či nejednání ze strany Evropské centrální banky, jež vedlo nebo mohlo vést k závažné události týkající se finanční stability, důvěry nebo selhání úvěrové instituce.
Článek 17a
Řádný proces a postup rozhodování pro přijímání rozhodnutí týkajících se dohledu
1. Před přijetím rozhodnutí týkajících se dohledu v souladu s článkem 4 a oddílem 2 poskytne Evropská centrální banka osobám, které jsou předmětem řízení, příležitost vyjádřit se. To neplatí, pokud je nezbytné okamžitě jednat, aby se zabránilo závažnému poškození finančního systému. V takovém případě může Evropská centrální banka přijmout prozatímní rozhodnutí a poskytnout dotčeným osobám příležitost vyjádřit se co nejdříve poté, co toto rozhodnutí přijme.
2. Při řízení musí být případně plně dodržováno právo dotčených osob na obhajobu. Tyto osoby mají právo nahlížet do spisu Evropské centrální banky s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace.
3. Rozhodnutí Evropské centrální banky obsahuje důvody, ze kterých vychází.
Článek 17b
Oznamování porušení pravidel
Evropská centrální banka zajistí, aby byly zavedeny účinné mechanismy oznamování porušení tohoto nařízení, zahrnující konkrétní postupy pro přijímání oznámení o porušení pravidel a následná opatření k nim. Tyto postupy jsou v souladu s příslušnými právními předpisy EU a zajišťují, aby byly uplatňovány následující zásady: náležitá ochrana, včetně naprosté anonymity, pro osoby, které oznámí porušení pravidel, ochrana osobních údajů, náležitá ochrana pro obviněné osoby, náležitá ochrana před nepříznivým zacházením na pracovišti.
Článek 18
Oddělení od funkce měnové politiky
1. Při provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, sleduje Evropská centrální banka pouze cíle stanovené tímto nařízením.
2. Evropská centrální banka provádí úkoly, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, odděleně od svých úkolů týkajících se měnové politiky a všech ostatních úkolů. Úkoly, které jsou Evropské centrální bance svěřeny tímto nařízením, a úkoly Evropské centrální banky, které se vztahují k měnové politice, se nesmějí vzájemně narušovat. Úkoly, které jsou Evropské centrální bance svěřeny tímto nařízením, rovněž nesmějí narušovat plnění úkolů, které se vztahují k Evropské radě pro systémová rizika, ani jiných úkolů. Evropská centrální banka podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, jak dodržuje toto ustanovení. Úkoly svěřené Evropské centrální bance tímto nařízením nemění probíhající sledování solventnosti jejích dlužníků.
Zaměstnanci pověření výkonem úkolů svěřených Evropské centrální bance tímto nařízením jsou organizačně odděleni od ostatních zaměstnanců a vztahují se na ně oddělené požadavky na podávání zpráv.
3. Pro účely odstavců 1 a 2 přijímá Evropská centrální banka všechny nezbytné vnitřní předpisy, včetně předpisů týkajících se služebního tajemství, a také pravidla stanovující praktická opatření k zajištění oddělení jednotlivých funkcí i provozní nezávislost mezi funkcemi Evropské centrální banky týkajícími se dohledu a jejími jinými funkcemi. Přijaté předpisy a postupy budou zveřejněny a poskytnuty Evropskému parlamentu a Radě.
Článek 19
Dozorčí rada banky
1. Plánování a příprava úkolů dohledu svěřených Evropské centrální bance tímto nařízením provádí interní orgán složený ze čtyř zástupců Evropské centrální banky jmenovaných Výkonnou radou Evropské centrální banky a jednoho zástupce vnitrostátního orgánu příslušného pro dohled nad úvěrovými institucemi v každém zúčastněném členském státě (dále jen „dozorčí rada banky“).
2. Dozorčí rada banky má kromě toho předsedu nebo předsedkyni, které jmenuje Rada guvernérů po otevřeném výběrovém řízení na základě zásluh, dovedností a dobrých znalostí finančních institucí a finančního dohledu a po schválení Evropským parlamentem. Místopředseda dozorčí rady banky je volen členy Rady guvernérů Evropské centrální banky z jejich řad a musí být schválen Evropským parlamentem.
3. Dozorčí rada banky bude provádět úplné přípravné práce týkající se úkolů v oblasti dohledu svěřených Evropské centrální bance a navrhovat Radě guvernérů Evropské centrální banky úplné návrhy rozhodnutí, která má Rada guvernérů přijmout, a to podle postupu, který je nezbytné stanovit v jednacím řádu Evropské centrální banky. Návrh rozhodnutí se považuje za přijatý, pokud Rada guvernérů nevznese ve stanovené lhůtě námitku uvádějící důvody, proč tak činí.
3a. Dozorčí rada banky při plnění svých úkolů ve smyslu tohoto článku přihlíží ke všem významným skutečnostem a okolnostem v zúčastněných členských státech a svoje povinnosti plní v zájmu Unie jako celku. Všichni členové dozorčí rady banky mají stejná hlasovací práva.
4. Dozorčí rada banky může jmenovat ▌řídicí výbor v omezenějším složení, který podporuje její činnosti. Řídící výbor připravuje schůze dozorčí rady banky. Řídícímu výboru předsedá předseda dozorčí rady banky a výbor je tvořen šesti členy vyjma předsedy. Těchto šest členů zahrnuje tři zástupce Evropské centrální banky a tři osoby s vysokou reputací a prokázanými příslušnými znalostmi a odbornými zkušenostmi v oblasti dohledu, které jmenuje Evropská centrální banka. Řídící výbor plní své přípravné úkoly výhradně v zájmu Unie jako celku a za naprosté transparentnosti spolupracuje s dozorčí radou banky.
▐
6. Předseda Evropského orgánu pro bankovnictví a člen Evropské komise se mohou zúčastnit jednání dozorčí rady banky jako pozorovatelé.
7. Rada guvernérů přijímá a zveřejňuje jednací řád dozorčí rady banky včetně pravidel týkajících se funkčního období předsedy a místopředsedy. Funkční období předsedy je pětileté a může být jednou obnoveno. Funkční období místopředsedy nepřesáhne pět let a nelze je obnovit. Jednací řád zajistí všem zúčastněným členským státům rovné zacházení. Složení dozorčí rady banky dodržuje zásady vyváženosti zastoupení žen a mužů a zkušeností.
Článek 20
Služební tajemství a výměna informací
1. Členové dozorčí rady banky, zaměstnanci Evropské centrální banky a zaměstnanci vyslaní vnitrostátními příslušnými orgány zúčastněných členských států, kteří vykonávají povinnosti dohledu, i jednotlivci, kteří poskytují služby, ať už přímo či nepřímo, trvale či příležitostně, související s výkonem těchto povinností, jsou i po ukončení svých povinností vázáni požadavky na zachovávání služebního tajemství stanovenými v článku 37 protokolu č. 4 a v příslušných právních aktech Unie.
2. Pro účely provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, je Evropská centrální banka v rámci omezení a za podmínek stanovených v příslušných právních aktech Unie oprávněna vyměňovat si informace s vnitrostátními nebo evropskými orgány a subjekty v případech, ve kterých právo Unie dovoluje příslušným vnitrostátním orgánům sdělovat uvedeným subjektům informace, nebo v případech, kdy členské státy mohou takové sdělování informací podle práva Unie poskytnout.
▐
Článek 22
Zdroje
Evropská centrální banka věnuje potřebné zdroje na provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením.
Článek 23
Rozpočet
1. Výdaje Evropské centrální banky na provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, se zapisují do zvláštního oddílu rozpočtu Evropské centrální banky.
2. Evropská centrální banka v rámci zprávy uvedené v článku 17 podrobně popíše rozpočet na své úkoly týkající se dohledu. Zveřejňuje podrobné roční účty vztahující se k tomuto rozpočtu.
2a. V souladu s čl. 27 odst. 27.1 protokolu č. 4 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky podléhají roční účty vztahující se k oddílu rozpočtu, který se týká dohledu, auditu.
Článek 24
Poplatky za dohled
1. Evropská centrální banka v rámci své funkce orgánu dohledu uloží úvěrovým institucím zúčastněných členských států, aby uhradily poplatky, které pokryjí náklady v souvislosti s jejími úkoly.
2. Velikost poplatku uloženého úvěrové instituci musí být úměrná důležitosti a rizikovému profilu dané úvěrové instituce
2a. Evropská centrální banka zveřejňuje prohlášení o politice, které může být pravidelně aktualizováno s ohledem na množství poplatků uložených v souladu s tímto článkem.
Článek 25
Zaměstnanci a výměna zaměstnanců
1. Evropská centrální banka zajišťuje přiměřenou výměnu a dočasné přeložení zaměstnanců se všemi příslušnými vnitrostátními orgány zúčastněných členských států a mezi nimi navzájem, přičemž bere v potaz rozdělení odpovědnosti za provoz mezi Evropskou centrální banku a příslušnými vnitrostátní orgány.
2. Evropská centrální banka ve vhodných případech požaduje, aby v dohlížecích týmech vnitrostátních příslušných orgánů, které přijímají opatření dohledu týkající se úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti nacházející se v jednom zúčastněném členském státě v souladu s tímto nařízením byli také zaměstnanci vnitrostátních příslušných orgánů jiných zúčastněných členských států.
2a. Evropská centrální banka vytvoří stálou etickou komisi, která zhodnotí možné střety zájmů vyplývající ze zaměstnávání úředníků Evropské centrální banky, jejichž pracovní náplní jsou činnosti souvisejícími s dohledem, po skončení jejich funkčního období. Výbor odpovídá za vypracování komplexních a formálních postupů hodnocení. Výsledky tohoto hodnocení jsou zpřístupněny veřejnosti.
2b. Bývalí úředníci Evropské centrální banky, kteří se zabývali činnostmi souvisejícími s dohledem a kteří se hodlají zapojit do pracovní činnosti během dvou let poté, co skončili ve své funkci, zavčasu uvědomí etickou komisi. Komise do jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží toto uvědomění, rozhodne o slučitelnosti pracovní nabídky s potřebou zajistit integritu a nezávislost zaměstnanců. Bývalí úředníci Evropské centrální banky se do pracovní činnosti mohou zapojit pouze se souhlasem etické komise.
2c. Členům dozorčí rady banky se po dobu dvou let poté, co skončí ve své funkci, zakazuje přijmout placené pracovní místo v orgánech soukromého sektoru, za které má Evropská centrální banka odpovědnost v oblasti dohledu.
Článek 26
Přezkum
Komise nejpozději 31. prosince 2015 zveřejní zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva mimo jiné hodnotí:
a) fungování a dopad činností Evropské centrální banky, které se týkají dohledu, na zájmy Unie jako celku a na soudržnost a ucelenost jednotného trhu finančních služeb a fungování jednotného mechanismu dohledu v rámci Evropského systému dohledu nad finančním trhem;
aa) rozdělení úkolů mezi Evropskou centrální bankou a příslušnými vnitrostátními orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu;
b) účinnost režimu nezávislosti a odpovědnosti;
c) vzájemné působení mezi jednotným mechanismem dohledu, Evropskou radou pro systémová rizika a Evropským orgánem pro bankovnictví;
d) přiměřenost uspořádání správy a řízení, včetně složení dozorčí rady banky a jejích hlasovacích postupů a také jejích vztahů s Radou guvernérů, i spolupráci v dozorčí radě banky mezi členskými státy náležícími do eurozóny a ostatními členskými státy v rámci jednotného mechanismu dohledu;
da) vzájemné působení mezi Evropskou centrální bankou a příslušnými vnitrostátními orgány nezúčastněných členských států a dopady jednotného mechanismu dohledu na tyto členské státy;
db) účinnost vnitřních odvolání proti rozhodnutím Evropské centrální banky;
dc) účinnost oddělení funkce dohledu a funkce měnové politiky v rámci Evropské centrální banky i možnost oddělení finančních zdrojů úkolů týkajících se dohledu od rozpočtu Evropské centrální banky a jejich začlenění do souhrnného rozpočtu Unie;
dd) finanční dopady, které mají rozhodnutí související s dohledem přijatá v rámci jednotného mechanismu dohledu na zúčastněné členské státy, a možnost nabídnout zúčastněným členským státům, jejichž měnou není euro, určitou podobu finančního jištění;
de) možnosti dalšího vývoje jednotného mechanismu dohledu na základě kteréhokoli ustanovení stávajících Smluv nebo změn Smluv, které mohou být potřebné za účelem zefektivnění práce jednotného mechanismu dohledu, včetně možnosti sloučení Evropského orgánu pro bankovnictví s jednotným mechanismem dohledu a včetně možnosti zahrnutí pojišťoven do oblasti působnosti jednotného mechanismu dohledu nebo do oblasti působnosti Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění prostřednictvím posílení úlohy druhého jmenovaného.
Zpráva je předkládána Evropskému parlamentu a Radě. Komise případně přednese další návrhy.
Článek 27
Přechodná ustanovení a vstup v platnost
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dne 1. ledna 2013.
2. Nejpozději od 1. ledna 2014 musí Evropská centrální banka plně provádět úkoly dohledu, které jsou jí svěřeny tímto nařízením. ▐
3. Před 1. lednem 2014 může Evropská centrální banka rozhodnutím určeným úvěrové instituci, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti a příslušnému vnitrostátnímu orgánu dotčených zúčastněných členských států zahájit plnění úkolů, kterou jsou jí svěřeny tímto nařízením, zejména vzhledem k úvěrovým institucím, které obdržely nebo požádaly o přímou nebo nepřímou evropskou finanční pomoc z Evropského nástroje finanční stability nebo Evropského mechanismu stability nebo jakýchkoli jiných nástrojů veřejné finanční pomoci, a k úvěrovým institucím, které představují systémové riziko, jak je vymezeno v právních předpisech EU, a to samostatně nebo jako součást skupiny úvěrových institucí, finančních holdingových společností nebo smíšených finančních holdingových společností.
4. Od vstupu tohoto nařízení v platnost a vzhledem k převzetí svých úkolů v souladu s výše uvedenými odstavci může Evropská centrální banka požádat příslušné orgány zúčastněných členských států a osoby uvedené v článku 9 o poskytnutí všech podstatných informací, aby Evropská centrální banka mohla provést komplexní posouzení úvěrových institucí zúčastněného členského státu. Úvěrové instituce a příslušný orgán požadované informace poskytnou.
5. Odchylně od čl. 4 odst. 3, od vstupu tohoto nařízení v platnost a do zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES a jejich nahrazení novými akty Unie, Evropská centrální banka plní úkoly, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, prostřednictvím pokynů adresovaných příslušným vnitrostátním orgánům o vykonávání všech příslušných pravomocí, které jsou jim svěřeny.
Odchylně od čl. 4 odst. 3, od vstupu tohoto nařízení v platnost a do doby vstupu v platnost legislativních aktů o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu umožňujícím Evropské centrální bance vykonávat pravomoci příslušných orgánů, Evropská centrální banka plní úkoly, které jsou jí svěřeny čl. 4 odst. 2 písm. j), prostřednictvím pokynů adresovaných příslušným vnitrostátním orgánům o vykonávání všech příslušných pravomocí, které jsou jim svěřeny.
6. Úvěrové instituce s povolením k činnosti od zúčastněných členských států k datu uvedenému v odstavci 1 nebo případně k datům uvedeným v odstavcích 2 a 3 se považují za úvěrové instituce s povolením v souladu s článkem 13 a mohou pokračovat ve své činnosti. Příslušné vnitrostátní orgány oznámí Evropské centrální bance před datem použití tohoto nařízení nebo případně před daty uvedenými v odstavcích 2 a 3 totožnost těchto úvěrových institucí spolu se zprávou obsahující historii dohledu a rizikový profil dané úvěrové instituce a veškeré další informace požadované Evropskou centrální bankou. Informace musí být předány ve formátu požadovaném Evropskou centrální bankou.
6a. Veškerá rozhodnutí a/nebo opatření přijatá před vstupem tohoto nařízení v platnost příslušnými vnitrostátními orgány v oblastech, ve kterých jsou úkoly týkající se obezřetnostního dohledu svěřeny Evropské centrální bance, jak je stanoveno v článku 4, zůstávají v platnosti, dokud je Evropská centrální banka nepozmění nebo nezruší v souladu ustanoveními tohoto nařízení.
27. 11. 2012
STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti
pro Hospodářský a měnový výbor
k návrhu nařízení Rady, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi
( COM(2012)0511 – C7-0314/2012 – 2012/0242(CNS) )
Navrhovatel: Andrew Duff
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Zřízení bankovní unie s jednotným mechanismus dohledu soustředěným v Evropské centrální bance (ECB), představuje velmi důležité ústavní otázky, na které je třeba upozornit Parlament.
Právním základem zvoleným na zasedání Evropské rady a Evropské komise je čl. 127 odst. 6 Smlouvy o fungování EU, který zní:
6. Rada může zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou formou nařízení svěřit Evropské centrální bance zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými a dalšími finančními institucemi, s výjimkou pojišťovacích podniků.
Cílem zpravodaje je zajistit při zřizování účinného, efektivního jednotného mechanismu celkovou soudržnost Evropské unie a řádné dodržování právních předpisů EU. Za tímto účelem podává k návrhu nařízení Rady předloženého Komisí 41 pozměňovacích návrhů, které jsou shrnuty níže.
Pozměňovací návrhy | Obsah |
1 | Uvádí politický kontext |
4 | Aktualizuje |
5, 24, 33 | Účast nesmí být pro eurozónu nepovinná; účast států, které nejsou členy eurozóny, je považována za standard. Pouze Velká Británie má výjimku z eura (Protokol č. 15). |
6 | Použita ECB, protože již má prováděcí pravomoci |
7 | Rozšíření působnosti na všechny banky bez výjimky. |
12 | Smluvní ujednání se zúčastněnými státy, které nejsou členy eurozóny |
8, 9, 10, 26, 28 | Nutnost respektovat Evropský orgán pro bankovnictví a integritu jednotného trhu |
13, , 36, 42, 43 | Rovné postavení pro všechny státy v rámci jednotného mechanismu dohledu |
13, 21, 39 | Vztah mezi novou dozorčí radou a Radou guvernérů ECB |
14, 29, 43, 44 | Transparentnost |
15, 16,17, 20, 40, 42, 45, 46,47, 48 | Volba předsedy Evropským parlamentem a odpovědnost dozorčí rady |
18 | Soudní přezkum a odvolací proces |
2, 30, 32, 34, 35, 46, 48 | Redakční změny |
Zpravodaj by rád upozornil na to, že je třeba, aby Parlament dosáhl plného souladu mezi postojem, který zaujímá k těmto právním předpisům (zpráva Thyssenové), a postojem, který zaujímá k návrhu nařízení o Evropském orgánu pro bankovnictví (Giegoldova zpráva).
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění -1 (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (-1) V průběhu současné finanční a hospodářské krize se evropský bankovní systém téměř zhroutil. Roztříštěnost finančního sektoru ohrožuje existenci jednotné měny a jednotného trhu. Nyní je nezbytné prohloubit integraci bankovnictví s cílem upevnit evropskou jednotu, obnovit finanční stabilitu a vytvořit základ pro hospodářskou obnovu. |
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(6) Evropský orgán pro bankovnictví, zřízený v roce 2011 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), a Evropský systém dohledu nad finančním trhem, zřízený článkem 2 uvedeného nařízení a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), značně zlepšily spolupráci mezi orgány bankovního dohledu v Unii. Evropský orgán pro bankovnictví významným způsobem přispívá k rozvoji souboru jednotných pravidel pro finanční služby v Unii a sehrál zásadní úlohu v jednotném provádění rekapitalizace velkých úvěrových institucí Unie, na které se dohodla Evropská rada v říjnu 2011. | (6) Evropský orgán pro bankovnictví, zřízený v roce 2011 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), a Evropský systém dohledu nad finančním trhem, zřízený článkem 2 uvedeného nařízení a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), značně zlepšily spolupráci mezi orgány bankovního dohledu v Unii. Evropský orgán pro bankovnictví významným způsobem přispívá k rozvoji souboru jednotných pravidel pro finanční služby v celé Unii a sehrál zásadní úlohu v jednotném provádění rekapitalizace velkých úvěrových institucí Unie, na které se dohodla Evropská rada v říjnu 2011. |
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (7a) Zásada loajální spolupráce mezi evropskými orgány je zakotvena ve Smlouvách, konkrétně v čl. 13 odst. 2 SEU. |
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (8a) Evropská rada dne 18. října 2012 dospěla k závěru, že by se proces vedoucí k prohloubení hospodářské a měnové unie měl opírat o institucionální a právní rámec a měl by se vyznačovat otevřeností a transparentností vůči členským státům, které nejsou členy eurozóny, a respektováním jednotného trhu. Součástí jednotného finančního rámce bude jednotný mechanizmus dohledu, který bude co nejvíce otevřen členským státům, jež se rozhodnou se ho účastnit. |
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(9) Měla by proto být vytvořena evropská bankovní unie, která bude podložena skutečně jednotným souborem pravidel pro finanční služby na celém jednotném trhu a bude se skládat z jednotného mechanismu dohledu a společného rámce pro pojištění vkladů a restrukturalizaci. Vzhledem k úzkému propojení a k interakci mezi členskými státy, které sdílejí jednotnou měnu, by bankovní unie měla zahrnovat alespoň všechny členské státy eurozóny. V zájmu zachování a prohloubení vnitřního trhu by v rozsahu, v němž to bude institucionálně možné, měla být bankovní unie otevřena též účasti dalších členských států. | (9) Měla by proto být vytvořena evropská bankovní unie, která bude podložena rozsáhlým a podrobným jednotným souborem pravidel pro finanční služby na celém jednotném trhu, vypracovaným Evropským orgánem pro bankovnictví, a bude se skládat z jednotného mechanismu dohledu a společného rámce pro pojištění vkladů a restrukturalizaci. Vzhledem ke vzájemné závislosti členských států, které sdílejí jednotnou měnu, by bankovní unie měla zahrnovat alespoň všechny členské státy eurozóny a měla by být rozšířena tak, aby zahrnovala všechny ostatní státy, jež mají v úmyslu euro přijmout a připravují se na jeho přijetí. V zájmu zachování a prohloubení vnitřního trhu by v rozsahu, v němž to bude institucionálně možné, měla být bankovní unie otevřena též případné účasti kteréhokoli dalšího členského státu. |
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(11) Evropská centrální banka jako centrální banka eurozóny s rozsáhlými odbornými znalostmi o makroekonomických záležitostech a záležitostech finanční stability má dobré předpoklady k plnění úkolů týkajících se dohledu se zaměřením na ochranu stability evropského finančního systému. Pro bankovní dohled jsou centrální banky příslušné již v mnoha členských státech. Evropské centrální bance by proto měly být svěřeny zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k dohledu nad úvěrovými institucemi v eurozóně. | (11) Evropská centrální banka jako centrální banka eurozóny s rozsáhlými odbornými znalostmi o makroekonomických záležitostech a záležitostech finanční stability, která disponuje vlastními prováděcími pravomocemi, má dobré předpoklady k plnění úkolů týkajících se dohledu se zaměřením na ochranu stability evropského finančního systému. Zapojení Evropské centrální banky do dohledu nad bankovním sektorem by jasně odráželo současnou praxi ve většině členských států, jejichž centrální banky jsou již příslušné pro bankovní dohled. Evropské centrální bance by proto měly být svěřeny zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi v eurozóně. |
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(13) K zajištění stability finančního systému je nezbytná bezpečnost a odolnost velkých bank. Nicméně nedávné zkušenosti dokládají, že hrozbu pro finanční stabilitu mohou představovat i menší banky. Evropská centrální banka by proto měla mít možnost vykonávat dohled nad všemi bankami zúčastněných členských států. | (13) K zajištění stability finančního systému je nezbytná bezpečnost a odolnost velkých bank. Nicméně nedávné zkušenosti dokládají, že hrozbu pro finanční stabilitu mohou představovat i menší banky. Evropská centrální banka by proto měla mít možnost vykonávat dohled nad všemi bankami zúčastněných členských států bez výjimky. |
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(24) Pověření Evropské centrální banky vykonávat dohled v některých členských státech by mělo být v souladu s rámcem Evropského systému dohledu nad finančním trhem zřízeného v roce 2010 a s jeho základním cílem vypracovat jednotný soubor pravidel a více sblížit postupy dohledu v celé Unii. Spolupráce mezi orgány bankovního dohledu a orgány dohledu nad pojistnými trhy a trhy s cennými papíry je důležitá k řešení záležitostí společného zájmu a k zajištění řádného dohledu nad úvěrovými institucemi, které jsou rovněž aktivní v odvětví pojišťovnictví a cenných papírů. Od Evropské centrální banky by se proto mělo vyžadovat, aby v rámci Evropského systému dohledu nad finančním trhem úzce spolupracovala s Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. | (24) Pověření Evropské centrální banky vykonávat dohled by mělo být v souladu s rámcem Evropského systému dohledu nad finančním trhem zřízeného v roce 2010 a s jeho základním cílem vypracovat jednotný soubor pravidel a více sblížit postupy dohledu v celé Unii. Spolupráce mezi orgány bankovního dohledu a orgány dohledu nad pojistnými trhy a trhy s cennými papíry je důležitá k řešení záležitostí společného zájmu a k zajištění řádného dohledu nad úvěrovými institucemi, které jsou rovněž aktivní v odvětví pojišťovnictví a cenných papírů. Od Evropské centrální banky by se proto mělo vyžadovat, aby úzce spolupracovala s Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, aniž jsou dotčeny jejich pravomoci. |
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (24a) V zájmu ochrany integrity jednotného finančního trhu by měl Evropský orgán pro bankovnictví i nadále plnit svou úlohu a ponechat si veškeré své stávající pravomoci a úkoly: měl by nadále rozvíjet a zajišťovat provádění jednotného souboru pravidel platného pro všechny členské státy a výrazněji usilovat o sbližování postupů v oblasti dohledu v celé Unii. Evropský orgán pro bankovnictví by měl být kromě toho pověřen přípravou jednotné příručky pro dohled, která doplní jednotný soubor pravidel EU a zajistí v oblasti bankovního dohledu konzistentnost. |
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(25) Aby se zajistila soudržnost mezi odpovědnostmi týkajícími se dohledu svěřenými Evropské centrální bance a rozhodováním v rámci Evropského orgánu pro bankovnictví, měla by Evropská centrální banka koordinovat společný postoj zástupců příslušných orgánů zúčastněných členských států ohledně záležitostí spadajících do její pravomoci. | (25) Aby se zachovala integrita jednotného trhu, měla by Evropská centrální banka pouze koordinovat postoj zástupců zúčastněných členských států ohledně záležitostí spadajících do její pravomoci a pokud se daná záležitost zúčastněných členských států přímo týká. Evropská centrální banka musí plně respektovat úlohu Evropského orgánu pro bankovnictví jak při vytváření jednotného souboru pravidel pro evropský bankovní sektor, tak při sledování uplatňování těchto pravidel v rámci celé Unie. |
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(26) Evropská centrální banka by měla při plnění svých úkolů podléhat všem pravidlům práva Unie včetně veškerého primárního a sekundárního práva Unie, rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor, pravidel hospodářské soutěže a kontroly spojování podniků a jednotnému souboru pravidel platnému pro všechny členské státy a plnit své úkoly v souladu s nimi. Evropskému orgánu pro bankovnictví bylo svěřeno vypracování návrhů technických norem a pokynů a doporučení, které zajistí sbližování dohledu a soudržnost výsledků dohledu v rámci Unie. Evropská centrální banka by neměla tyto úkoly Evropského orgánu pro bankovnictví nahrazovat, a měla by proto uplatnit pravomoc přijímat nařízení v souladu s článkem 132 Smlouvy o fungování Evropské unie, pouze pokud se akty Unie přijaté Komisí na základě návrhů vypracovaných Evropským orgánem pro bankovnictví nebo pokyny či doporučení vypracované Evropským orgánem pro bankovnictví nezabývají jistými hledisky nezbytnými pro to, aby Evropská centrální banka řádně plnila své úkoly, nebo se jimi nezabývají dostatečně podrobně. | (26) Evropská centrální banka by měla při plnění svých úkolů podléhat všem pravidlům práva Unie včetně veškerého primárního a sekundárního práva Unie, rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor, pravidel hospodářské soutěže a kontroly spojování podniků, jednotnému souboru pravidel platnému pro všechny členské státy a jednotné příručce o dohledu, kterou vypracuje Evropský orgán pro bankovnictví, a plnit své úkoly v souladu s nimi. Evropskému orgánu pro bankovnictví bylo svěřeno vypracování návrhů technických norem a pokynů a doporučení, které zajistí sbližování dohledu a soudržnost výsledků dohledu v rámci Unie. Evropská centrální banka by neměla tyto úkoly Evropského orgánu pro bankovnictví nahrazovat, a měla by proto uplatnit pravomoc přijímat nařízení v souladu s článkem 132 Smlouvy o fungování Evropské unie, pouze pokud se akty Unie přijaté Komisí na základě návrhů vypracovaných Evropským orgánem pro bankovnictví nebo pokyny či doporučení vypracované Evropským orgánem pro bankovnictví nezabývají jistými hledisky nezbytnými pro to, aby Evropská centrální banka řádně plnila své úkoly, nebo se jimi nezabývají dostatečně podrobně. |
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(29) Pokud jde o dohled nad přeshraničními bankami, které provádějí svou obchodní činnost v eurzóně i mimo ni, měla by Evropská centrální banka úzce spolupracovat s příslušnými orgány nezúčastněných členských států. Evropská centrální banka by v tomto případě měla jako příslušný orgán podléhat odpovídajícím povinnostem spolupráce a výměny informací podle práva Unie a měla by se plně účastnit kolegií orgánů dohledu. Plní-li úkoly týkající se dohledu evropský orgán, přináší to zjevné výhody, pokud jde o finanční stabilitu a udržitelnou integraci trhů, z tohoto důvodu by měly mít možnost se nového mechanismu účastnit též členské státy, které se nepodílejí na jednotné měně. Nezbytným předpokladem pro efektivní plnění úkolů týkajících se dohledu je však to, že rozhodnutí týkající se dohledu budou prováděna zcela a neprodleně. Členské státy, které si přejí účastnit se nového mechanismu, by se proto měly zavázat, že zajistí, že jejich příslušné vnitrostátní orgány budou respektovat a přijmou vůči úvěrovým institucím veškerá opatření, o něž Evropská centrální banka požádá. Evropská centrální banka by měla mít možnost navázat úzkou spolupráci s příslušnými orgány členského státu, který se neúčastní společné měny. Měla by být povinna tuto spolupráci navázat, jestliže jsou splněny podmínky stanovené tímto nařízením. Podmínky, za kterých se zástupci příslušných orgánů členských států, jež navázaly úzkou spolupráci, účastní činnosti dozorčí rady, by měly umožnit co největší zapojení těchto zástupců s přihlédnutím k omezením vyplývajícím ze statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, zejména pokud jde o integritu jejich rozhodovacího procesu. | (29) Pokud jde o dohled nad přeshraničními bankami, které provádějí svou obchodní činnost v eurzóně i mimo ni, měla by Evropská centrální banka úzce spolupracovat s příslušnými orgány nezúčastněných členských států. Evropská centrální banka by v tomto případě měla jako příslušný orgán podléhat odpovídajícím povinnostem spolupráce a výměny informací podle práva Unie a měla by se plně účastnit kolegií orgánů dohledu. Plní-li úkoly týkající se dohledu evropský orgán, přináší to zjevné výhody, pokud jde o finanční stabilitu a udržitelnou integraci trhů, z tohoto důvodu by měly mít možnost se nového mechanismu účastnit též členské státy, které se nepodílejí na jednotné měně. Nezbytným předpokladem pro efektivní plnění úkolů týkajících se dohledu je však to, že rozhodnutí týkající se dohledu budou prováděna zcela a neprodleně. Členské státy, které si přejí účastnit se nového mechanismu, by se proto měly zavázat, že zajistí, že jejich příslušné vnitrostátní orgány budou respektovat a přijmou vůči úvěrovým institucím veškerá opatření, o něž Evropská centrální banka požádá. Evropská centrální banka by měla mít možnost navázat úzkou spolupráci s příslušnými orgány členského státu, který se neúčastní společné měny. Měla by být povinna tuto spolupráci navázat, jestliže jsou splněny podmínky stanovené tímto nařízením. Mezi tyto podmínky patří, že se členské státy zavazují zajistit, aby se jejich vnitrostátní příslušné orgány řídily všemi opatřeními týkajícími se úvěrových institucí, které požaduje Evropská centrální banka, a aby byla tato opatření přijata, a dále že na sebe berou povinnost přijímat vnitrostátní právní akty s cílem zajistit, aby jejich příslušné vnitrostátní orgány byly povinny přijmout jakékoli opatření týkající se úvěrových institucí, které požaduje Evropská centrální banka. |
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (29a) Podmínky, za kterých se zástupci příslušných orgánů členských států, které nejsou členy eurozóny, podílejí na činnosti dozorčí rady, by měly být takové, aby byly v dozorčí radě plně zastoupeny a požívaly status, který se rovná postavení příslušných orgánů členských států eurozóny, včetně hlasovacích práv. Dozorčí rada by měla mít pravomoc plánovat a provádět úkoly Evropské centrální banky týkající se dohledu. Dozorčí rada by měla vykonávat své pravomoci s plným vědomím toho, že rozhodujícím výkonným orgánem Evropské centrální banky je Rada guvernérů Evropské centrální banky. |
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(33) Při svém rozhodování by měla být Evropská centrální banka vázána předpisy Unie a obecnými zásadami spravedlivého řízení a transparentnosti. Mělo by být plně respektováno právo osob, jimž je rozhodnutí Evropské centrální banky určeno, být slyšen. | (33) Při svém rozhodování by měla být Evropská centrální banka vázána předpisy Unie a obecnými zásadami spravedlivého řízení a transparentnosti. Mělo by být plně respektováno právo osob, jimž je rozhodnutí Evropské centrální banky určeno, být slyšen. Dozorčí rada by měla zveřejňovat zápisy ze svých schůzí. |
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(34) Pověření úkoly týkajícími se dohledu pro Evropskou centrální banku též znamená, že přijímá významnou odpovědnost chránit finanční stabilitu v Unii a používat své pravomoci dohledu co nejúčinnějším a nejpřiměřenějším způsobem. Evropská centrální banka by měla být za plnění svých úkolů odpovědná Evropskému parlamentu a Radě ministrů, případně Euroskupině, jako demokraticky legitimovaným institucím zastupujícím evropské občany a členské státy. Součástí toho by mělo být pravidelné podávání zpráv a zodpovídání otázek. Přijímají-li vnitrostátní orgány dohledu opatření podle toho nařízení, měla by se nadále uplatnit ustanovení o odpovědnosti stanovená ve vnitrostátních právních předpisech. | (34) Pověření úkoly týkajícími se dohledu pro Evropskou centrální banku též znamená, že přijímá významnou odpovědnost chránit finanční stabilitu v Unii a používat své pravomoci dohledu co nejúčinnějším a nejpřiměřenějším způsobem. Evropská centrální banka sice musí být i nadále nezávislá ve vztahu k měnové politice, musí však podléhat novým formám povinnosti demokraticky se zodpovídat z výkonu svých pravomocí dohledu. Součástí toho by mělo být pravidelné podávání zpráv a zodpovídání otázek. Přijímají-li vnitrostátní orgány dohledu opatření podle toho nařízení, měla by se nadále uplatnit ustanovení o odpovědnosti stanovená ve vnitrostátních právních předpisech. |
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (34a) Dozorčí rada by měla předkládat Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu. Zástupci dozorčí rady by mohli být vyzváni, aby vystoupili před příslušnými výbory Evropského parlamentu. Právo Evropského parlamentu zřídit dočasný vyšetřovací výbor by se mělo vztahovat i na činnost dozorčí rady. |
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34 b (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (34b) Na žádost parlamentů zúčastněných členských států může být zástupce dozorčí rady vyslechnut v příslušných výborech těchto parlamentů. |
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34 c (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (34c) Aniž by tím byl dotčen článek 263 SFEU, Soudní dvůr by měl mít možnost provést přezkum legality aktů Evropské centrální banky jednající v rámci jejího výkonu dohledu, které mají mít právní účinky vůči třetím osobám. |
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(35) Evropská centrální banka je odpovědná za provádění měnové politiky s cílem udržovat cenovou stabilitu v souladu s čl. 127 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Plnění úkolů týkajících se dohledu má za cíl chránit bezpečnost a odolnost úvěrových institucí a stabilitu finančního systému. K zamezení střetu zájmů a k zajištění toho, že každá funkce je vykonávána v souladu s platnými cíli, by Evropská centrální banka měla zajistit, že tyto funkce budou vykonávány odděleně. | (35) Evropská centrální banka je odpovědná za provádění měnové politiky s cílem udržovat cenovou stabilitu v souladu s čl. 127 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Plnění úkolů týkajících se dohledu má za cíl chránit bezpečnost a odolnost úvěrových institucí a stabilitu finančního systému. K zamezení střetu zájmů a k zajištění toho, že každá funkce je vykonávána v souladu s platnými cíli, by Evropská centrální banka měla zajistit, že tyto funkce budou vykonávány odděleně. Zaměstnanci pověření výkonem úkolů svěřených Evropské centrální bance tímto nařízením by měli být organizačně odděleni od ostatních zaměstnanců Evropské centrální banky a měly by se na ně vztahovat oddělené hierarchické linie. |
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(36) Konkrétně by měla být vytvořena dozorčí rada příslušná pro vypracování rozhodnutí v záležitostech souvisejících s dohledem, v níž by Evropská centrální banka využila specifických odborných znalostí vnitrostátních orgánů dohledu. Dozorčí rada by měla mít v čele předsedu a místopředsedu zvolené Radou guvernérů Evropské centrální banky a měla by být navíc složena ze zástupců Evropské centrální banky a vnitrostátních orgánů. Funkční období předsedy a místopředsedy by nemělo být delší než pět let a nemělo by být obnovitelné, aby se v těchto funkcích umožnilo přiměřené střídání a jejich úplná nezávislost. Aby byla zajištěna úplná koordinace s činnostmi Evropského orgánu pro bankovnictví a s obezřetnostními politikami Unie, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropská komise by se měly účastnit dozorčí rady jako pozorovatelé. Plnění úkolů týkajících se dohledu svěřených Evropské centrální bance vyžaduje přijetí mnoha složitých technických aktů a rozhodnutí, včetně rozhodnutí o jednotlivých úvěrových institucích. Aby byly tyto úkoly účinně plněny podle zásady oddělení od úkolů v oblasti měnové politiky, měla by mít Rada guvernérů Evropské centrální banky možnost svěřit dozorčí radě určité jasně vymezené úkoly týkající se dohledu a související rozhodnutí, pod podmínkou, že Rada guvernérů na ni bude dohlížet a ponese za ni odpovědnost a bude jí rovněž udělovat pokyny a instrukce ohledně úkolů a rozhodnutí. Dozorčí radě může být nápomocen řídící výbor v omezenějším složení. | (36) Konkrétně by měla být vytvořena dozorčí rada příslušná pro vypracování rozhodnutí v záležitostech souvisejících s dohledem, v níž by Evropská centrální banka využila specifických odborných znalostí vnitrostátních orgánů dohledu. Dozorčí rada by měla mít v čele předsedu zvoleného Radou guvernérů Evropské centrální banky po jeho schválení Evropským parlamentem. Dozorčí rada by měla být navíc složena ze zástupců Evropské centrální banky a vnitrostátních orgánů. Funkční období předsedy a místopředsedy by nemělo být delší než pět let a nemělo by být obnovitelné, aby se v těchto funkcích umožnilo přiměřené střídání a jejich úplná nezávislost. Aby byla zajištěna úplná koordinace s činnostmi Evropského orgánu pro bankovnictví a s obezřetnostními politikami Unie, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropská komise by se měly účastnit dozorčí rady jako pozorovatelé. Dozorčí rada by své úkoly měla plnit s plným vědomím toho, že za její rozhodnutí má konečnou odpovědnost Rada guvernérů Evropské centrální banky. Plnění úkolů týkajících se dohledu svěřených Evropské centrální bance vyžaduje přijetí mnoha složitých technických aktů a rozhodnutí, včetně rozhodnutí o jednotlivých úvěrových institucích. Aby byly tyto úkoly účinně plněny podle zásady oddělení od úkolů v oblasti měnové politiky, měla by mít Rada guvernérů Evropské centrální banky možnost svěřit dozorčí radě určité jasně vymezené úkoly týkající se dohledu, pod podmínkou, že Rada guvernérů na ni bude dohlížet a ponese za ni odpovědnost a bude jí rovněž udělovat pokyny a instrukce ohledně úkolů a rozhodnutí. Dozorčí radě může být nápomocen řídící výbor v omezenějším složení. |
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (36a) Dozorčí rada by měla odpovídat za přípravu a výkon rozhodnutí Rady guvernérů Evropské centrální banky. Rada guvernérů by měla návrhy dozorčí rady přijmout, pokud je nezamítne kvalifikovaná většina jejích členů. Odchylky od námětů a návrhů rozhodnutí, které připravila dozorčí rada, by Rada guvernérů měla odůvodnit. |
|
|
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 41
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
(41) Vzhledem ke globalizaci bankovních služeb a většímu významu mezinárodních standardů by Evropská centrální banka měla plnit své úkoly v souladu s mezinárodními standardy a navázat dialog a úzkou spolupráci s orgány dohledu mimo Unii, aniž by zdvojovala mezinárodní úlohu Evropského orgánu pro bankovnictví. V její pravomoci by mělo být navazování kontaktů a uzavírání správních dohod s orgány dohledu a správními orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi, které však podléhá koordinaci s Evropským orgánem pro bankovnictví a současně plně respektuje stávající úlohy a příslušné pravomoci orgánů členských států a orgánů Unie. | (41) Vzhledem ke globalizaci bankovních služeb a většímu významu mezinárodních standardů by Evropská centrální banka měla plnit své úkoly v souladu s mezinárodními standardy a navázat dialog a úzkou spolupráci s orgány dohledu mimo Unii, aniž by zdvojovala nebo omezovala mezinárodní úlohu Evropského orgánu pro bankovnictví. V její pravomoci by mělo být navazování kontaktů a uzavírání správních dohod s orgány dohledu a správními orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi, které však podléhá koordinaci s Evropským orgánem pro bankovnictví a současně plně respektuje stávající úlohy a příslušné pravomoci orgánů členských států a orgánů Unie. |
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 47 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (47a) Vzhledem k tomu, že přetrvávající finanční krize přispěla velmi výrazně k roztříštěnosti evropských finančních trhů, je nezbytné posílit společný integrovaný finanční rámec. Je ovšem třeba mít na zřeteli, že prohlubování integrace hospodářské a měnové unie nesmí vést k nastavení nových konvergenčních kritérií, která nejsou zakotvena ve Smlouvách a v jejichž důsledku by zemím, na něž se vztahuje dočasná výjimka, mohly vzniknout nové překážky, které by jim bránily v přistoupení. |
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1) „zúčastněným členským státem“ se rozumí členský stát, jehož měnou je euro; | 1) „zúčastněným členským státem“ se rozumí členský stát, jehož měnou je euro a jakýkoli jiný členský stát, který se rozhodl pro účast v jednotném mechanismu dohledu; |
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| (1a) „nezúčastněným členským státem“ se rozumí členský stát, jehož měnou není euro a který se rozhodl pro neúčast v jednotném mechanismu dohledu; |
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Evropská centrální banka úzce spolupracuje s Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropskou radou pro systémová rizika, které jsou součástí Evropského systému dohledu nad finančním trhem zřízeného článkem 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010. | Evropská centrální banka ve svém výkonu dohledu úzce spolupracuje s Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropskou radou pro systémová rizika, které jsou součástí Evropského systému dohledu nad finančním trhem zřízeného článkem 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010. Evropská centrální banka vykonává své úkoly tak, aby nebyly dotčeny pravomoci ostatních účastníků v Evropském systému dohledu nad finančním trhem. |
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Evropská centrální banka úzce spolupracuje s evropským mechanismem stability (ESM) či jinými podobnými nástroji umožňujícími zapojení členských států, jejichž měnou není euro, v případech, kdy v rámci takového nástroje určitá úvěrová instituce obdrží finanční pomoc nebo o ni požádá. |
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Evropská centrální banka má v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie výlučnou pravomoc plnit ve vztahu k úvěrovým institucím usazeným v zúčastněných členských státech následující úkoly pro účely obezřetnostního dohledu: | 1. Evropská centrální banka má, aniž by tím byly dotčeny pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví a v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie a v souladu s jednotným souborem pravidel a jednotnou příručkou pro dohled vypracovanými Evropským orgánem pro bankovnictví, výlučnou pravomoc plnit ve vztahu k úvěrovým institucím usazeným v zúčastněných členských státech následující úkoly pro účely obezřetnostního dohledu: |
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. h
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
h) na podporu přezkumu prováděného v rámci dohledu uskutečňovat zátěžové testy úvěrových institucí; | h) na podporu přezkumu prováděného v rámci dohledu uskutečňovat zátěžové testy úvěrových institucí a zveřejňovat výsledky těchto testů; |
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. l
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
l) koordinovat a vyjadřovat společné stanovisko zástupců příslušných orgánů zúčastněných členských států, jestliže se účastní jednání rady orgánů dohledu a správní rady Evropského orgánu pro bankovnictví ohledně témat souvisejících s úkoly, které jsou Evropské centrální bance svěřeny tímto nařízením; | l) formulovat společné stanovisko zástupců příslušných orgánů zúčastněných členských států, jestliže se účastní jednání rady orgánů dohledu a správní rady Evropského orgánu pro bankovnictví ohledně témat přímo souvisejících s úkoly, které jsou Evropské centrální bance svěřeny tímto nařízením; |
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. S výhradou jakéhokoli relevantního pravidla práva Unie, zejména jakéhokoli legislativního nebo nelegislativního aktu, a v souladu s nimi může Evropská centrální banka přijímat nařízení a doporučení a přijímat rozhodnutí provést nebo použít právo Unie v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením. | 3. S výhradou jakéhokoli relevantního pravidla práva Unie, zejména jakéhokoli legislativního nebo nelegislativního aktu, včetně jednotného souboru pravidel a jednotné příručky pro dohled vypracovaných Evropským orgánem pro bankovnictví a rovněž technických norem vypracovaných Evropským orgánem pro bankovnictví a přijatých Komisí, a v souladu s nimi může Evropská centrální banka přijímat nařízení a doporučení a přijímat rozhodnutí provést nebo použít právo Unie v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, a to pouze tehdy, když se tyto akty Unie nezabývají určitými aspekty, které jsou nezbytné pro řádné plnění úkolů Evropské centrální banky nebo se jimi nezabývají s dostatečnou podrobností. |
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
4. Tímto nařízením nejsou dotčeny závazky a příslušné pravomoci příslušných orgánů zúčastněných členských států vykonávat úkoly dohledu, které nejsou uvedeny v tomto nařízení. | 4. Tímto nařízením nejsou dotčeny závazky a příslušné pravomoci příslušných orgánů zúčastněných členských států vykonávat úkoly dohledu, které nejsou svěřeny v tomto nařízení. |
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 6 – název
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Úzká spolupráce s příslušnými orgány nezúčastněných členských států | Účast členských států, jejichž měnou není euro, v jednotném mechanismu dohledu |
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
Za tím účelem může Evropská centrální banka udělit pokyny nebo se obrátit s požadavky na příslušný vnitrostátní orgán nezúčastněného členského státu. | Za tím účelem může Evropská centrální banka udělit pokyny nebo se obrátit s požadavky na příslušný vnitrostátní orgán takového členského státu. |
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2 – návětí
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Úzká spolupráce mezi Evropskou centrální bankou a příslušným vnitrostátním orgánem nezúčastněného členského státu se navazuje rozhodnutím přijatým Evropskou centrální bankou při splnění těchto podmínek: | 2. Úzká spolupráce mezi Evropskou centrální bankou a příslušným vnitrostátním orgánem členského státu, jehož měnou není euro, ale který se rozhodl k účasti, se navazuje rozhodnutím přijatým Evropskou centrální bankou při splnění těchto podmínek: |
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 stanoví v souladu se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky podmínky, za kterých se zástupci příslušných orgánů členských států, které navázaly úzkou spolupráci v souladu s tímto článkem, zúčastní činností dozorčí rady. | 3. Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 stanoví v souladu se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky podmínky, za kterých se zástupci příslušných orgánů zúčastněných členských států, jejichž měnou není euro, mají zúčastnit, v plné míře a za stejných podmínek jako zástupci členských států, jejichž měnou je euro, činnosti dozorčí rady. |
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Evropská centrální banka provádí úkoly, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, odděleně od svých úkolů týkajících se měnové politiky a všech ostatních úkolů. Úkoly, které jsou Evropské centrální bance svěřeny tímto nařízením, nesmějí narušovat plnění úkolů Evropské centrální banky, které se vztahují k měnové politice, ani jiných úkolů. | 2. Evropská centrální banka provádí úkoly, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, odděleně od svých úkolů týkajících se měnové politiky a všech ostatních úkolů. Úkoly, které jsou Evropské centrální bance svěřeny tímto nařízením, nesmějí narušovat plnění úkolů Evropské centrální banky, které se vztahují k měnové politice, ani jiných úkolů. Zaměstnanci pověření výkonem úkolů svěřených Evropské centrální bance tímto nařízením jsou organizačně odděleni od ostatních zaměstnanců Evropské centrální banky a vztahují se na ně oddělené hierarchické linie. |
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Pro účely odstavců 1 a 2 přijímá Evropská centrální banka všechny nezbytné vnitřní předpisy včetně předpisů týkajících se služebního tajemství. | 3. Pro účely odstavců 1 a 2 přijímá Evropská centrální banka všechny nezbytné vnitřní předpisy včetně předpisů týkajících se služebního tajemství a předpisů, které zajistí vytvoření „čínských zdí“. |
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Dozorčí rada má kromě toho předsedu, kterého volí členové Rady guvernérů ze svého středu s výjimkou prezidenta, Výkonné rady, a místopředsedu voleného členy Rady guvernérů Evropské centrální banky z jejich řad. | 2. Dozorčí rada má kromě toho předsedu, kterého schvaluje Rada na návrh Rady guvernérů Evropské centrální banky, poté co obdrží souhlas Evropského parlamentu po slyšení kandidáta v příslušném výboru. Předseda je vybrán po otevřeném výběrovém řízení na základě zásluh, dovedností, znalostí finančních institucí a trhů a zkušeností s finančním dohledem a regulací. Místopředseda je volen členy Rady guvernérů Evropské centrální banky z jejich řad. |
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Rada guvernérů Evropské centrální banky může přenášet jasně definované úkoly dohledu a související rozhodnutí týkající se jednotlivce nebo skupiny identifikovatelných úvěrových institucí, finančních holdingových společností nebo smíšených finančních holdingových společností dozorčí radě za předpokladu dohledu a odpovědnosti Rady guvernérů. | 3. Rada guvernérů Evropské centrální banky může přenášet jasně definované úkoly dohledu týkající se jednotlivce nebo skupiny identifikovatelných úvěrových institucí, finančních holdingových společností nebo smíšených finančních holdingových společností dozorčí radě za předpokladu dohledu a odpovědnosti Rady guvernérů. |
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 5
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
5. Zástupci příslušného orgánu členských států, které navázaly úzkou spolupráci v souladu s článkem 6, se účastní činností dozorčí rady v souvislosti s podmínkami stanovenými v rozhodnutí přijatém v souladu s odstavci 2 a 3 článku 6 a v souladu se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. | 5. Zástupci příslušného orgánu zúčastněných států se účastní činností dozorčí rady stejným způsobem v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí přijatém v souladu s odstavci 2 a 3 článku 6 a v souladu se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. |
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 7
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
7. Rada guvernérů přijímá jednací řád dozorčí rady včetně pravidel týkajících se funkčního období předsedy a místopředsedy. Funkční období nepřesáhne pět let a nelze je obnovit. | 7. Rada guvernérů přijme svůj jednací řád a jednací řád dozorčí rady a zveřejní je. Jednací řád dozorčí rady zajistí všem jejím členům rovné a vyvážené zacházení. V jednacích řádech se stanoví pravidla vymezující funkční období předsedy, které nepřesáhne pět let a nelze je obnovit. |
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 7 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| 7a. Dozorčí rada zveřejní zápisy ze svých schůzí. |
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Článek 19 a (nový)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| Článek 19a |
| Rozhodovací postup |
| Dozorčí rada, která rozhoduje prostou většinou, předloží návrhy Radě guvernérů Evropské centrální banky v podobě návrhů rozhodnutí. Rada guvernérů může přijmout tyto návrhy rozhodnutí, vrátit je zpět dozorčí radě, nebo je zamítnout. V případě, že Rada guvernérů zamítne návrhy rozhodnutí dozorčí rady, rozhodne dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem, jak je uvedeno v článku 10 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Vrácení nebo zamítnutí návrhů rozhodnutí vypracovaných dozorčí radou Rada guvernérů odůvodní. Návrh rozhodnutí se považuje za přijatý, pokud Rada guvernérů nebude do tří týdnů jednat. |
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
1. Evropská centrální banka předkládá každý rok Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Euroskupině zprávu o provádění úkolů, které ji byly svěřeny tímto nařízením. | 1. Evropská centrální banka předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Euroskupině a vnitrostátním parlamentům zúčastněných členských států výroční zprávu o provádění úkolů, které ji byly svěřeny tímto nařízením. |
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 2
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
2. Předseda dozorčí rady Evropské centrální banky předkládá tuto zprávu Evropskému parlamentu a Euroskupině za přítomnosti zástupců všech nezúčastněných členských států, s kterými byla navázána úzká spolupráce v souladu s článkem 6. | 2. Předseda dozorčí rady Evropské centrální banky předkládá tuto zprávu Evropskému parlamentu a Euroskupině za přítomnosti zástupců z jiných zúčastněných členských států. |
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 3
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
3. Předseda dozorčí rady může být na žádost Evropského parlamentu vyslechnut ohledně výkonu jejích úkolů dohledu příslušnými výbory Evropského parlamentu. | 3. Na žádost Evropského parlamentu se může předseda dozorčí rady účastnit slyšení ohledně výkonu jejích úkolů dohledu před příslušnými výbory Evropského parlamentu |
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 4
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
4. Evropská centrální banka odpoví ústně nebo písemně na otázky, které jí položí Evropský parlament nebo Euroskupina. | 4. Evropská centrální banka odpoví ústně nebo písemně na otázky, které jí položí Evropský parlament nebo Rada. |
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 1 – písm. d a (nové)
| |
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrh |
| da) rozdělení povinností mezi Evropskou centrální banku a příslušné vnitrostátní orgány zúčastněných členských států; |
POSTUP
Název | Svěření zvláštních úkolů Evropské centrální bance týkajících se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi | |||
Referenční údaje | COM(2012)0511 – C7-0314/2012 – 2012/0242(CNS) | |||
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání | ECON 22.10.2012 |
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání | AFCO 22.10.2012 | |||
Navrhovatel(ka) Datum jmenování | Andrew Duff 19.11.2012 | |||
Projednání ve výboru | 9.10.2012 | 19.11.2012 | 26.11.2012 |
|
Datum přijetí | 27.11.2012 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 18 2 1 | ||
Členové přítomní při konečném hlasování | Andrew Henry William Brons, Andrew Duff, Ashley Fox, Roberto Gualtieri, Enrique Guerrero Salom, Gerald Häfner, Stanimir Ilchev, Constance Le Grip, Paulo Rangel, Algirdas Saudargas, József Szájer, Indrek Tarand, Rafał Trzaskowski, Manfred Weber, Luis Yáñez-Barnuevo García | |||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování | Elmar Brok, Sylvie Guillaume, Helmut Scholz, György Schöpflin, Rainer Wieland | |||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování | Alexander Mirsky, Ramon Tremosa i Balcells | |||
PŘÍLOHA I
IPOL-COM-LIBE D (2012) 57338
Paní Sharon BOWLESOVÁ
předsedkyně
Hospodářský a měnový výbor
BRUSEL
Věc: Návrh nařízení Rady, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi COM(2012) 511 v konečném znění - 2012/0242(CNS)
Vážená paní předsedkyně,
rád bych Vás informoval o tom, že se Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) dne 11. října 2012 vzhledem k napjatému harmonogramu pro přijetí související zprávy ve Vašem výboru rozhodl poskytnout Hospodářskému a měnovému výboru stanovisko k výše uvedenému legislativnímu návrhu ve formě dopisu.
Toto stanovisko přijal výbor LIBE dne 6. listopadu 2012 42 hlasy pro, jeden člen byl proti a tři se zdrželi hlasování.
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Váš výbor jako věcně příslušný výbor, aby při projednávání návrhu Komise zvážil následující připomínky a příslušným způsobem jej upravil.
Návrh Komise svěřuje Evropské centrální bance rozsáhlé vyšetřovací pravomoci, které jí umožní vykonávat úkoly v oblasti dohledu. ECB má zejména právo žádat o informace, požadovat předložení dokumentů, zkoumat účetní knihy a záznamy a pořizovat z nich kopie nebo výpisy, získávat písemné nebo ústní vysvětlení a vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou či právnickou osobu, která s tím souhlasí (článek 10 – Obecná šetření).
Dále má ECB právo provádět kontroly na místě v provozních prostorách subjektů, na něž dohlíží, včetně kontrol bez předchozího ohlášení. V rámci kontroly má ECB pravomoc zapečetit jakékoli provozní prostory nebo účetní knihy a záznamy a požádat o pomoc příslušné vnitrostátní orgány v případě, že je jí kontrola odmítnuta (článek 11 – Kontroly na místě).
Přestože se v návrhu nařízení hovoří o povolení justičního orgánu k provádění kontrol na místě, povinnost o takové povolení požádat je stanovena pouze v případě, že to vyžadují vnitrostátní předpisy (článek 12 – Povolení justičního orgánu). Z toho vyplývá, že rozhodnutí o tom, zda je k přijetí donucovacích opatření ze strany ECB nezbytné povolení justičního orgánu, přísluší v konečném důsledku členským státům. Vzhledem k tomu, že se vnitrostátní předpisy v jednotlivých členských státech liší, odkaz na vnitrostátní právní předpisy nezajišťuje, že kontroly v různých členských státech budou probíhat za rovnocenných podmínek.
V zájmu právní jistoty a v plném souladu se zásadou řádného procesu výbor LIBE proto navrhuje odstranit zmínku o vnitrostátních právních předpisech a vložit do návrhu nařízení ustanovení, jež by stanovilo, že přijetí jakéhokoli donucovacího opatření ze strany ECB podléhá soudnímu přezkumu a předchozímu povolení.
Výbor LIBE dále navrhuje připojit zvláštní pravidla upravující případnou interakci mezi správním šetřením a trestním řízením. Jde konkrétně o to, že pokud by skutečnosti zjištěné během vyšetřování nebo kontrol mohly představovat trestný čin, mělo by nařízení Evropské centrální bance ukládat povinnost, aby o tom okamžitě informovala příslušný soudní orgán. Vzhledem ke správní povaze vyšetřovacích pravomocí ECB, na něž se nevztahují záruky pro podezřelé a obviněné v rámci trestního řízení, by mělo být v nařízení rovněž stanoveno, že informace a dokumenty, které ECB obdržela na základě vyšetřování a kontrol, nelze považovat za důkazy v rámci trestního řízení.
Jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci bych Vám byl vděčen, pokud by Váš výbor mohl tyto návrhy podpořit a začlenit je do své závěrečné zprávy.
S úctou,
Juan Fernando LÓPEZ AGUILAR
PŘÍLOHA II
Čj. D(2012)57330
Paní Sharon Bowlesová
předsedkyně
Hospodářský a měnový výbor
BRUSEL
Věc: Návrh nařízení Rady, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi ( COM(2012)0511 - 2012/0242(CNS) )
a
návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1093/2010 o zřízení evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o jeho vztah k nařízení Rady (EU) č. …/…, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi ( COM(2012)0512 - 2012/0244(COD) )
Vážená paní předsedkyně,
vzhledem k napjatému časovému rozvrhu Vašeho výboru se Výbor pro právní záležitosti na své schůzi dne 10. října 2012 rozhodl na návrh zpravodaje výboru JURI pana Sergia Cofferatiho poskytnout Vašemu výboru stanovisko týkající se uvedených návrhů ve formě dopisu, abychom Váš výbor upozornili na některé hlavní aspekty návrhů Komise týkajících se nových konkrétních úkolů Evropské centrální banky, pokud jde o dohled nad úvěrovými institucemi, a na pozměněné úkoly Evropského orgánu pro bankovnictví, pokud jde o jeho spolupráci s ohledem na nové funkce Evropské centrální banky.
Stávající stanovisko ve formě dopisu, které vypracoval pan Sergio Cofferati, bylo (ve výboru) přijato (22 hlasy pro, přičemž jedna osoba se hlasování zdržela[14]) dne 6. listopadu 2012.
Výbor pro právní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby při vypracování své zprávy k návrhu Komise zohlednil zejména tyto otázky:
· Právní základ
Po zběžné kontrole je zpravodaj s výběrem právního základu spokojen. Pokud jde o návrh nařízení Rady, jímž se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi, byl za právní základ vybrán článek 127 Smlouvy o fungování Evropské unie. V tomto článku je stanoven legislativní postup, kterým se „Evropské centrální bance [svěřují] zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými a dalšími finančními institucemi, s výjimkou pojišťovacích podniků“; návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), je založen na článku 114 SFEU, jelikož pozměňuje nařízení (EU) č. 1093/2010, které bylo přijato na stejném právním základě.
· Jednotný mechanismus dohledu
Komise pověřuje vedením jednotného mechanismu dohledu Evropskou centrální banku. Je však nutné ujasnit vztah mezi Evropskou centrální bankou a orgány dohledu v členských státech. Je nutné zejména podrobněji stanovit úlohu vnitrostátních orgánů dohledu při provádění dohledu na mikroúrovni v jednotlivých členských státech. Dále je zapotřebí vytvořit systém pro řešení interních sporů mezi Evropským orgánem dohledu a vnitrostátním orgánem dohledu.
· Zeměpisná oblast působnosti uvedená v návrzích
Je důležité povzbuzovat členské státy s jinou měnou než eurem, k tomu, aby se připojily k jednotnému mechanismu dohledu, a poskytnout jim přitom stejné povinnosti a stejná práva, jako mají členské státy, jejichž měnou je euro. V tomto směru je nutné jít nad rámec pouhého „statusu přidružení“, který vychází z úzké spolupráce s Evropskou centrální bankou, a umožnit členským státům, jejichž měnou není euro a které se chtějí k jednotnému mechanismu dohledu a k bankovní unii připojit, aby se staly „plnohodnotnými členy“ tohoto mechanismu.
· Praktická oblast působnosti návrhů
V nařízení by měly být jasně stanoveny úkoly, které má vykonávat Evropská centrální banka, a úkoly, které mají plnit vnitrostátní orgány dohledu. Je nutné zdůraznit, že, pokud má být účinný, měl by se jednotný mechanismus dohledu podle návrhu Komise vztahovat na všechny členské státy a Evropská centrální banka by měla v konečném důsledku odpovídat za všechny aspekty dohledu nad všemi bankami. Je nutné vytvořit systém, který by umožňoval rozlišovat mezi úkoly Evropské centrální banky a úkoly orgánů dohledu v členských státech na základě rizikového profilu a tržního dopadu jednotlivých bank. Přitom by bylo možné přihlížet k faktorům, jako je přeshraniční činnost, struktura a řízení, podnikatelský model a propojenost bank a také poměrná velikost a rozsah určité instituce s ohledem na daný trh.
· Řízení
Vzhledem k nové úloze Evropské centrální banky jako orgánu dohledu je nutné ujasnit její řízení. Je nezbytné jasně oddělit rozhodovací a administrativní postupy Evropské centrální banky vztahující se k měnovým úkolům od postupů týkajících se jejích úkolů v oblasti dohledu. Obsazení dozorčí rady by mělo věrně a vyváženě zohledňovat jak členské státy, jejichž měnou je euro, tak i členské státy s jinou měnou než euro.
· Odpovědnost a transparentnost
Úkolem Evropské centrální banky musí být zachování nezávislosti a transparentnosti veškeré její činnosti a zajištění plné odpovědnosti vůči demokratickým institucím. Při plnění svých úkolů v oblasti dohledu musí mít být Evropská centrální banka na základě systému podávání pravidelných zpráv plnou odpovědnost vůči Evropskému parlamentu. Měla by se zvážit možnost zapojení Evropského parlamentu do jmenování dozorčí rady.
Jménem Výboru pro právní záležitosti bych byl rád, kdyby Váš výbor při své práci přihlédl k uvedeným připomínkám.
Výbor pro právní záležitosti na své schůzi konané dne 10. října 2012 dále rozhodl, že pokud by se Váš výbor rozhodl odložit hlasování naplánované na 28. listopadu 2012, vypracoval by Výbor pro právní záležitosti k uvedeným návrhům řádné legislativní stanovisko.
S pozdravem
Klaus-Heiner Lehne
POSTUP
Název | Svěření zvláštních úkolů Evropské centrální bance týkajících se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi | |||
Referenční údaje | COM(2012)0511 – C7-0314/2012 – 2012/0242(CNS) | |||
Datum konzultace s EP | 27.9.2012 |
|
|
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání | ECON 22.10.2012 |
|
|
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání | JURI 22.10.2012 | LIBE 22.10.2012 | AFCO 22.10.2012 |
|
Nezaujetí stanoviska Datum rozhodnutí | JURI 10.10.2012 | LIBE 5.11.2012 |
|
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování | Marianne Thyssen 11.9.2012 |
|
|
|
Projednání ve výboru | 26.9.2012 | 22.10.2012 | 19.11.2012 |
|
Datum přijetí | 28.11.2012 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 32 11 4 | ||
Členové přítomní při konečném hlasování | Burkhard Balz, Jean-Paul Besset, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Rachida Dati, Leonardo Domenici, Diogo Feio, Markus Ferber, Elisa Ferreira, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Othmar Karas, Jürgen Klute, Philippe Lamberts, Werner Langen, Hans-Peter Martin, Arlene McCarthy, Ivari Padar, Alfredo Pallone, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Sampo Terho, Marianne Thyssen, Corien Wortmann-Kool, Pablo Zalba Bidegain | |||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování | Marta Andreasen, Jean-Pierre Audy, Lajos Bokros, Philippe De Backer, Vicky Ford, Ashley Fox, Roberto Gualtieri, Sophia in ‘t Veld, Mojca Kleva, Thomas Mann, Marisa Matias, Gianni Pittella, Nils Torvalds | |||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování | Pilar Ayuso, Georges Bach, Birgit Collin-Langen, Jan Kozłowski | |||
Datum předložení | 3.12.2012 | |||