Pozměňovací návrh

(2) Strategický program inovací by měl stanovit oblasti s dlouhodobou prioritou pro Evropský inovační a technologický institut (dále jen „EIT“) prosazující excelenci a širokou účast napříč EU a zahrnout posouzení jeho hospodářského a sociálního dopadu a jeho kapacity pro vytvoření nejlepší přidané hodnoty z hlediska inovací. Strategický program inovací by měl zohlednit výsledky sledování a hodnocení EIT.

Pozměňovací návrh

(2a) Špičková výkonnost v oblasti vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací, ačkoli zcela zjevně v celé Evropské unii existuje, zůstává příliš často roztříštěná. Evropa musí tento nedostatek strategické spolupráce napříč hranicemi, ať už v rámci zemí, odvětví či oborů, překonat a vytvořit dostatečné kritické množství ve znalostním trojúhelníku, a tím přispět k dosažení cílů programu Evropa 2020 a učinit vzdělání, výzkum a inovace důležitějšími, nežli je pouhý součet těchto částí.

Tím, že EIT zajistí lepší integraci součástí znalostního trojúhelníku, posílí spolupráci mezi vzdělávacími systémy, výzkumem a podnikatelským světem, vytvoří nové osnovy a doktorské programy a v kontextu globalizace a digitalizace hospodářství zahrne všechny příslušné subjekty, přispěje k urychlení vzdělávání, výzkumu a inovací coby klíčových nástrojů k dosažení udržitelného a konkurenceschopného hospodářského modelu a k vytvoření a udržení budoucí zaměstnanosti.

EIT bude využívat flexibilní koncept inovací řízený veřejným zájmem a společenskými výzvami -, v němž se zaměří především na vzdělávání, technologické inovace, inovace zaměřené na produkty a na jejich sociální dopad -, jehož cílem bude zvýšit účinek investic soukromého sektoru pomocí pákového efektu a podpořit tyto investice a přispět k plodné spolupráci mezi vzdělávacími a výzkumnými institucemi, včetně výzkumných a technologických organizací, podniků, vlád a občanů, čímž pomůže vytvořit nové platformy a nástroje spolupráce, jako jsou otevřené sítě, otevřené standardy, uskupení a nástroje ke sdílení znalostí a myšlenek zejména na úrovni vysokých škol.

EIT je účinným orgánem Unie, jehož cílem je vypořádat se s novými vznikajícími potřebami, nacházet inovativní řešení a posilovat jejich dopady na společnost. Tím, že EIT zapojí do šíření excelence v celé Evropě co největší počet subjektů, podpoří dobrou součinnost a doplňkovost se strukturálními fondy, zaujme flexibilní a odpovědný přístup a bude i nadále usilovat o otevřenost, transparentnost a vnější angažovanost, může rovněž aktivně prosazovat osvojování a přijímání inovací ze strany společnosti obecně.

Pozměňovací návrh

Předmět

Tímto rozhodnutím se stanoví strategický program inovací („SIA“) Evropského inovačního a technologického institutu („EIT“) pro období 2014 až 2020.

Pozměňovací návrh

Článek 1a

Cíle strategického programu inovací

1. Strategický program inovací stanoví priority EIT pro období 2014-2020, stejně jako způsoby jeho fungování. Představuje tak jeden z klíčových nástrojů řízení strategického směřování EIT, přičemž mu ponechává značnou nezávislost při stanovení způsobů a prostředků k dosažení těchto cílů. Středem zájmu EIT jsou inovace založené na společenských výzvách, které se zaměřují na vzdělávání, technologickou a produktovou inovaci a flexibilitu.

2. Strategický program inovací usnadňuje koordinaci politik a soudržnost jejich jednotlivých nástrojů a vytváří součinnost s ohledem na politiky v oblasti inovací tím, že uplatňuje skutečně celostní přístup zaměřený na hlavní společenské výzvy, což EIT umožňuje fungovat jako „katalyzátor inovací“, který přispívá k vytváření otevřených inovačních modelů podporujících začleňování v Evropě a stává se mezinárodně a světově uznávanou inovační institucí.

3. EIT je v tomto smyslu účinným orgánem Unie, jehož cílem je vypořádat se s novými vznikajícími potřebami, nacházet inovativní řešení a posilovat jejích dopady na společnost. Tím, že EIT zaujme podle svého strategického programu inovací flexibilní a odpovědný přístup a bude i nadále usilovat o otevřenost, transparentnost a vnější angažovanost, může aktivně prosazovat osvojování a přijímání nových inovací ze strany společnosti obecně a hledat udržitelná řešení pro šíření a přijímání nových technologií s konečnými zákazníky, občany a širší společností, přičemž se musí zaměřit především na podporu nového výzkumu a inovací k řešení zvláštních potřeb v jednotlivých podnikatelských odvětvích.

4. Strategický program inovací představuje jeden z klíčových nástrojů politiky inovace, tvorby pracovních míst a udržitelného rozvoje, zapojování co největšího počtu subjektů do šíření excelence v celé Evropě včetně podmínek na vytváření zaměstnanosti pro mladé absolventy vysokých škol v rámci projektů strategického programu inovací.

5. Cílem strategického programu inovací je podpořit potenciál EIT rozvíjet nové modely financování, jako jsou ceny za inovaci, čímž umožní maximalizovat veřejnou návratnost financování výzkumu a zajistit, že inovace se budou nejen zaměřovat na nejnaléhavější společenské potřeby, ale přinesou výhody i evropským občanům, kteří rychle získají přesné odpovědi na své vědecké a technické otázky.

6. Strategický program inovací sehrává klíčovou úlohu při zajišťování odpovědí v dobách krize, neboť je nezbytně nutné získat mladé lidi k novým druhům pracovních míst a zajistit, aby nové i stávající vzdělávací programy podporovaly přístup mladých lidí na pracovní trh.

7. Strategický program inovací se provádí v souladu s nařízením (ES) č. 294/2008.

Pozměňovací návrh

Článek 1a

Ústředí EIT

Ústředí EIT se nachází v Budapešti (Maďarsko).

Pozměňovací návrh

Článek 1b

Obecné priority

1. EIT bude přispívat k budování „vynikající vědecké základny“ podporou mobility překračující hranice – oborů, odvětví a zemí – , přijímáním nových zásad a postupů založených především na otevřeném výzkumu podporujícím začlenění, přičemž zajistí, aby tento výzkum byl prioritně a účelně zaměřen na otázky hlavního veřejného zájmu, a začleňováním kultury podnikání a podstupování rizik do inovativního postgraduálního vysokoškolského studia. Excelence bude hlavní hnací silou EIT. Je třeba podporovat rozšíření účasti, aby se podpořila excelence v rámci Evropy, včetně koncepce „cesta k excelenci“, jež umožní vytvořit podmínky pro účast malých jednotek počínající excelence, jako jsou malé výzkumné týmy a vysoce inovativní začínající podniky.

2. EIT a znalostní a inovační společenství fungují v EU jako modelová zařízení zaměřená na uplatňování vědomostního trojúhelníku a měly by se časem stát poskytovateli služeb pro budování inovačních kapacit v rámci EU tím, že budou navrhovat a provádět inovační politiky i strategie „inteligentní specializace“. Strategickým cílem EIT je stát se něčím více nežli jen součtem svých částí, proto by měl využít koordinaci a spolupráci znalostních a inovačních společenství, aby byla zajištěna součinnost a tvorba přidané hodnoty ze strany znalostních a inovačních společenství i řady partnerů v rámci systému EIT.

3. Tím, že překonává roztříštěnost prostřednictvím dlouhodobých integrovaných partnerství a lepší strategické spolupráce mezi zeměmi, odvětvími a obory s cílem dosáhnout kritického množství ve znalostním trojúhelníku, přičemž tohoto kritického množství dosahuje prostřednictvím svého evropského rozměru a širokým a vyváženým zeměpisným pokrytím, funguje EIT jako katalyzátor, který je dostatečně pružný na to, aby mohl být zkouškou nových inovativních modelů, aby mohl vychovávat talenty napříč hranicemi a vytvářet mezinárodně uznávanou značku excelence. Prostřednictvím inteligentní strategie lidských zdrojů, včetně systematického využívání interních i externích odborných znalostí a vnitřních postupů řízení, se EIT vyvíjí do podoby referenční instituce pro inovativní řízení, která dle potřeby vyvíjí nové nástroje financování.

4. EIT upevňuje a dále posiluje svou úlohu „investora“, který rozvíjí existující střediska excelence na všech úrovních v oblasti výzkumu, podnikání a vysokoškolského vzdělávání v Evropě, a umožňuje jim, aby se spojila, a napomáhá jejich dlouhodobé systematické spolupráci. EIT usiluje o vznik udržitelných inovativních začínajících podniků a samostatných skupin a o zvýšení počtu postgraduálních studentů s cílem zlepšit dosahované výsledky. EIT má za cíl zintenzivnit předávání a komerční využití technologií a vyvinout nové projekty v rámci stávajících podniků nebo vytváření nových inovativních podniků.

5. V těsné spolupráci se znalostními a inovačními společenstvími vybuduje EIT v zemích, kde není žádné středisko společného umístění, „regionální inovační strategii“ pro sdružování takzvaných přidružených středisek společného umístění. Ta budou díky svému vysokému potenciálu pro inovace a přístup k technologiím pro první zákazníky a koncové uživatele prostřednictvím demonstračních zařízení , testovacích míst atd. podle bodu 2.2. části 2 přílohy podporovat hlavně inovační činnosti znalostního a inovačního společenství.

6. V zájmu dosažení účinných výsledků, podpory inovačních průlomových objevů a zapojení podnikatelské sféry využívá EIT své pružnosti k prosazování řádně a odpovědně provedeného zjednodušení.

Pozměňovací návrh

Článek 1c

Znalostní a inovační společenství

1. EIT stanoví strategické směřování znalostních inovačních společenství a koordinuje je a monitoruje při respektování jejich nezávislosti, přičemž ponechává dostatečný prostor iniciativám „zdola“ a zajišťuje postupy transparentnosti a odpovědnosti. EIT zajistí, aby znalostní a inovační společenství fungovala na transparentním základě a zohledňovala zájmy všech účastníků, a to jak těch, kteří jsou už do společenství zapojeni, tak nově příchozích. Pro nově vytvořená znalostní a inovační společenství je třeba vyčlenit finanční prostředky, a to na základě pravidel hospodářské soutěže a s ohledem na kvalitu a potenciál projektů.

2. Znalostní a inovační společenství tvoří jeden z klíčových nástrojů EIT. V rámci Horizontu 2020 rozvine EIT pojetí znalostních a inovačních společenství tak, aby ve všech členských státech podpořil rozvoj evropské inovační kultury. Prostřednictvím znalostních a inovačních společenství tak EIT pomáhá vytvářet víceoborové a mezioborové prostředí, kde se otevřeným inovačním modelům podporujícím začleňování bude s větší pravděpodobností dařit. Při stálém dodržování stejných zásad provádění plné integrace znalostního trojúhelníku a v souladu s cíli pilíře 2 a 3 programu Horizont 2020 je nezbytný individuální přístup k různým znalostním a inovačním společenstvím (KIC) a k jejich finančním potřebám, neboť některá z nich dosáhla značné velikosti a mají rozsáhlé finanční potřeby, přičemž jiná zůstala menší a potřebují méně finančních prostředků. Lišit se může i trvání znalostních a inovačních společenství v závislosti na okolnostech a řešených problémech.

3. Kritické množství je nezbytné, aby EIT mohl rozvinout svůj pravý potenciál vedoucího inovačního institutu. Odráží se v podpoře poskytované znalostním a inovačním společenstvím, intenzitě a pokrytí činnosti institutu a kapacitě šíření a podpoře mezinárodních činností a jeho schopnosti vytvářet zjednodušené postupy. EIT by měl zajišťovat koordinaci znalostních a inovačních společenství, jejich spolupráci, podporu a poradenství v administrativních záležitostech tak, aby se podařilo vytvořit strategii ke snížení administrativní zátěže a připravit pokyny s osvědčeným postupy, které umožní stávajícím znalostním a inovačním společenstvím předávat osvědčené postupy a zkušenosti novým znalostním a inovačním společenstvím, přispějí k urychlení inovací, kombinaci odvětvových inovací a inovací napříč odvětvími, umožní četným partnerům EIT vytvářet součinnosti a přidanou hodnotu, zajistí šíření myšlenek v rámci EIT, podpoří spolupráci mezi společnými umístněními v rámci každého znalostního a inovačního společenství a stimulují tato společenství k vývoji společných činností zaměřených na průřezové otázky.

4. EIT v současnosti v souvislosti se stávajícími znalostními a inovačními společenstvími a středisky společného umístění řeší problém zeměpisné koncentrace; to je třeba vzít v budoucnu v úvahu při zahajování budoucích znalostních a inovačních společenství a rozšiřování činností EIT. Značný počet center excelence v členských státech jednotlivě často nedosahuje kritického množství pro celosvětovou hospodářskou soutěž. Stejně tak by tomu mohlo být i v případě malých znalostních a inovačních společenství. Tím, že budou začleněna do EIT, získají podporu, prostředí a kritické množství, které jim umožní uspět a dosáhnout dostatečné velikosti k tomu, aby se stala „světovými hráči“ a aby byla schopna změnit prostředí inovací v EU a výrazně ve svém oboru přispět k řešení společenských výzev. Je třeba zajistit účast malých a středních podniků a zapojení menších výzkumných organizací i organizací občanské společnosti a vycházet ze zkušeností místních společenství, která jsou již dnes symboly excelence,  ohledem na odlišné rysy a požadavky jednotlivých regionů, a usnadňovat zřizování a rozvoj kulturních oblastí ve spolupráci s místním průmyslem.

5. EIT vybere v první vlně první čtyři znalostní a inovační společenství z pěti zvolených témat, na základě tohoto žebříčku priorit:

1. suroviny a biohospodářství - udržitelný průzkum, těžba, zpracování, recyklace, rozvoj a nahrazování materiálů,

2. inovace pro zdravý život a aktivní stárnutí,

3. městská mobilita, inteligentní a udržitelný rozvoj,

4. Food4future – udržitelný dodavatelský řetězec od zdrojů ke spotřebitelům.

5. výroba s přidanou hodnotou.

EIT se od výše uvedeného pořadí priorit může odchýlit na základě řádně odůvodněného rozhodnutí a o tomto rozhodnutí informuje Evropský parlament, Radu a Komisi.

První vlna znalostních a inovačních společenství bude zahájena v roce 2014. Druhá vlna znalostních a inovačních společenství bude následovat roce 2018. Pro tuto druhou vlnu budou upřednostněna témata, která byla navržena výše a jež nebyla pro první vlnu použita. EIT disponuje dostatečným počtem zdrojů k vytvoření dalších znalostních a inovačních společenství, rada EIT bude mít pravomoc navrhnout, vybrat a postupně zavést nová témata, za předpokladu, že jejich součástí je řešit společenské výzvy, že splňují minimální zřizovací podmínky stanovené nařízením (ES) č. 294/2008 a že byla předmětem širokého konzultačního procesu za účasti široké škály zúčastněných stran zastupujících všechny tři strany znalostního trojúhelníku.

Je možné zvážit některé orientační tematické oblasti, které navrhla Komise, a různé platformy, jako například: inteligentní bezpečné společnosti, Marine – udržitelné využívání moří, vody a lesů, biomimetismus, udržitelná výstavba a budovy s nulovou energií, inovace v oblasti zdraví a posílení úlohy lidí. Tento seznam je nicméně pouze orientační, pokud jde o tematické oblasti, které budou nakonec zvoleny s ohledem na nové a nepředvídatelné výzvy, které mohou v budoucnosti vyvstat.

Na základě těchto témat bude institut EIT nezávislý, pokud jde o organizaci budoucího výběrového procesu znalostních a inovačních společenství. Úspěch budoucích výzev ke zřízení znalostních a inovačních společenství bude do velké míry záviset na jasných pokynech ohledně očekávání a požadavků i z hlediska časového rámce, který předkladatelům návrhů na znalostní a inovační společenství umožní se uspořádat z hlediska právního i finančního již před podáním návrhu. Znalostní a inovační společenství budou vybírána na základě podrobných kritérií definovaných v nařízení o EIT a na základě obecných zásad excelence a významu pro inovace. Každé vybrané znalostní a inovační společenství bude muset prokázat, jak v dané oblasti vyvine maximální vliv, a doložit životaschopnost své strategie.

Výběr je založen na kvalitě, životaschopnosti a potenciálu jednotlivých návrhů, přičemž při zvažování budoucích znalostních a inovačních společenství je třeba zohlednit pravidelné hodnocení vývoje výzkumného potenciálu a případný vznik nové inovační dynamiky.

Toho bude docíleno konzultacemi se zúčastněnými stranami a na základě konkurenčního a otevřeného výběrového řízení, jež umožní zvolit nové tematické oblasti a příslušná znalostní a inovační společenství, prostřednictvím přísného, transparentního a konkurenčního postupu, který zohlední přístupy zdola nahoru a vývoj společenských výzev v EU, pro případné účastníky však bude jasný a předvídatelný.

6. Znalostní a inovační společenství budou podrobena přezkumu v polovině období, která vezme v potaz jejich evropskou přidanou hodnotu a v případě nedostatečných výsledků budou přijata příslušná opatření. Nesplní-li znalostní a inovační společenství stanovená kritéria, může EIT po určité výslovně stanovené době vymezené v dohodě se znalostními a inovačními společenstvími přerušit jejich financování.

7. EIT je partnerem znalostních a inovačních společenství, dokud po orientačním období sedmi až patnácti let nerozhodne, že jsou tato společenství dostatečně soběstačná. Po skončení uvedené lhůty nebo v případě, že se znalostní a inovační společenství rozhodne fungovat nadále bez financování EIT, nebo se přetvořit do jedné či několika společností a pokračovat v podnikatelské činnosti, kterou se zabývalo dřívější znalostní a informační společenství, může se EIT stát řádným obchodním partnerem tohoto nového subjektu.

8. Výnosy z investic EIT do znalostních a inovačních společenství budou měřeny z hlediska hmatatelných přínosů pro evropské hospodářství a společnost obecně, například z hlediska tvorby nových podniků, produktů a služeb na stávajících a budoucích trzích, lépe kvalifikovaných lidí s podnikatelským duchem, nových a lákavějších pracovních příležitostí a lákání a zachycování talentů z celé Evropské unie i ze zahraničí.

Pozměňovací návrh

Článek 1d

Vzdělávací programy a činnosti

1. EIT je jediným nástrojem v rámci programu Horizont 2020, který klade velký důraz na vzdělávání. Z EIT by se měl stát poskytovatel postgraduálního vzdělávání na světové úrovni, vzhledem k tomu, že kombinuje vysoce kvalitní odborné vzdělávání, mobilitu a podnikatelské zkušenosti v prostředí, v němž dochází k inovaci, a zavádí odlišná vzdělávací paradigmata pro vysokoškolské vzdělávání. Jedním z hlavních účelů strategického programu inovací je prosazování a uskutečňování mise EIT v oblasti vzdělávání. Cílem je poskytnout vzdělání a odbornou přípravu nadaným lidem s dovednostmi, znalostmi a myšlením potřebným v globální společnosti a ve znalostní ekonomice. V tomto smyslu by měl být stipendijní program Marie Skłodowska-Curie rozvíjen v rámci činností EIT.

2. EIT napomáhá rozvoji potřebných lidských zdrojů pro inovativní společnost, vzdělává klíčové subjekty, jako např. studenty, výzkumné pracovníky a podnikatele, a stanoví rámcové podmínky a osvědčené postupy pro otázky politiky, regulace či normalizace v příslušných sektorech. EIT zavede různé úrovně programů odborné přípravy pro novou generaci špičkových studentů – magisterské programy, doktorské programy, letní školy, programy specifické odborné přípravy – ve spojení s dlouhodobým úsilím potřebným k dosažení udržitelných změn ve vysokoškolském vzdělávání, zejména prostřednictvím nových, mezioborových vysokoškolských titulů s označením EIT. EIT usiluje o vnitrostátní a mezinárodní uznání těchto kvalifikací s označením EIT prostřednictvím vzájemných hodnocení. EIT a znalostní a inovační společenství jsou podporovány v rozvoji součinnosti vzdělávání s politikami EU a členských států tak, aby se podpořila budoucí dostupnost lidských zdrojů, které jsou zásadní k tomu, aby Evropa dosáhla vedoucího postavení v oblasti vědy, technologie a inovací. EIT může pořádat – samostatně nebo ve spolupráci s univerzitami nebo výzkumnými středisky v Evropě nebo ve třetích zemích – programy nebo kurzy v oblasti základních a klíčových oborů umožňujících inovace.

3. V této souvislosti, a aby bylo možné rozšířit základnu talentů v rámci EU a zajistit dostupnost dostatečného počtu kvalifikovaných osob, které jsou pro dosažení inovace nezbytné, by se měl EIT zapojit do snahy o zvýšení přitažlivosti vědeckých, technických, strojírenských a matematických vzdělávacích oborů. Znalostní a inovační společenství by mohla vytvořit programy odborného vedení pro mladé Evropany, jejichž součástí by byly stáže, návštěvy škol, granty pro špičkové středoškolské a vysokoškolské studenty vědeckých, technických, strojírenských a matematických oborů, financované kurzy řízení nebo obchodu či letní podnikatelské kurzy pro špičkové studenty vědeckých oborů, EIT a znalostní a inovační společenství mohou rovněž pořádat širokou škálu inovačních činností profesního rozvoje včetně vzdělávání odborných pracovníků, na míru šitých kurzů odborné přípravy, programů pro vysokoškolské studenty či balíčků cílených na školní vzdělávání a rozšířit své vzdělávací činnosti na širší škálu studijních režimů a zvýšit tak dopad vzdělávacích činností a oslovit širší publikum. Přitažlivost výzkumu v Evropě by mohla být dále podpořena poskytováním výzkumných grantů nejlepším studentům přírodních věd, pokud se zaváží, že budou pracovat na určitém vědecko-výzkumném projektu v Evropě nebo tam založí inovativní začínající podnik.

4. Výše uvedené programy mohou být plně integrovány do činnosti znalostních a inovačních společenství, mohou být výsledkem spolupráce jednotlivých znalostních a inovačních společenství nebo je může EIT pořádat sám nebo ve spolupráci se svými znalostními a inovačními společenstvími. EIT podněcuje znalostní a inovační společenství k tomu, aby se zapojila do spolupráce jednotlivých znalostních a inovačních společenství v oblastech, které nabízejí silný potenciál pro součinnost, např. prostřednictvím společných kurzů odborného rozvoje, společných výzkumných činností, magisterského nebo doktorského studia či mobility napříč znalostními a inovačními společenstvími mezi akademickou obcí a podniky.

5. EIT zavede zvláštní program pro lidské zdroje – regionální inovační strategii – s cílem zajistit, aby byli s EIT propojeni nadaní lidé mimo znalostní a inovační společenství a střediska společného umístění, jako např. studenti, výzkumní pracovníci, pedagogové a podnikatelé na všech kariérních stupních. Takový program poskytuje špičkovým talentům nejen příležitost těžit z inovačních prostředí vytvořených ve střediscích společného umístění, ale poskytuje jim i pobídky k plnému využití znalostí a know-how získaných v oblastech mimo znalostní a inovační společenství. Významnou úlohu v této oblasti by mohla hrát nadace EIT. Vzhledem k tomu, že skutečnou hnací silou inovace jsou lidé, je možné případně zajistit, aby se studenti z okrajových částí EU mohli v dostatečné míře zapojovat do vzdělávacích programů EIT (např. prostřednictvím stipendií spolufinancovaných členskými státy a regionální inovační strategií). EIT je nabádán ke spolupráci s členskými státy a regiony s cílem zajistit, aby absolventi EIT získali potřebné příležitosti a podporu k vyjádření svého inovačního a podnikatelského potenciálu v rámci EU.

6. Správní rada EIT bude pravidelně pořádat evropské nebo mezinárodní konference k příslušným tématům v rámci svých činností, a přemění tak EIT na skutečnou evropskou křižovatku, na níž se budou setkávat výzkumní pracovníci, odborníci, učitelé a studenti z celé Evropy i dalších zemí. Zřídí/přizpůsobí rovněž internetový nástroj, který bude sloužit jako platforma pro sdílení znalostí a spolupráci v rámci sítí okolo EIT a který umožní zvláště studentům, vyučujícím a badatelům nezapojeným do stávajících znalostních a inovačních společenství snadný přístup k informacím o probíhajících činnostech a výsledcích realizovaných výzkumů. V první řadě vytvoří všeobecně přístupný archiv otevřených výukových materiálů ze vzdělávací a školicí činnosti EIT a znalostních a inovačních společenství dostupný všem.

7. EIT povzbuzuje zřizování sítě absolventů EIT podporou sdílení znalostí, mentoringu a spolupráce v rámci sítí.

Pozměňovací návrh

Článek 1g

Spolupráce v rámci Unie a mezinárodní spolupráce

1. EIT jako nástroj spolupráce mezi všemi zúčastněnými stranami znalostního trojúhelníku v rámci celé Unie funguje na základě spolupráce a doplňování – a nikoli konkurence – s výzkumnými a vzdělávacími institucemi ve všech členských státech, jako jsou např. sdružení univerzit, podniky, uskupení a výzkumné organizace. EIT pomáhá společně s Komisí znalostním a inovačním společenstvím ve spolupráci s regionálními a místními orgány, které plní významnou úlohu při vytváření vazeb mezi podniky, zvláště malými a středními podniky, znalostními institucemi a orgány veřejné správy, a plní tak funkci prostředníka mezi těmito subjekty, členskými státy a Unií.

2. Regiony a členské státy, v nichž sídlí střediska společného umístění, budou mít příležitost těžit z přínosů dosažených díky úsporám z aglomerace a využívání kladných externalit. Tyto příležitosti se podpoří, pokud bude zahájena úzká spolupráce mezi partnerskými znalostními a inovačními společenstvími v regionech a orgány a organizacemi zapojenými do přípravy a provádění strategií inteligentní specializace (RIS3) popsaných v příloze IV dokumentu COM(2011) 615, 2011/0276 (COD), C7-0335/11. Regiony, které jsou z těchto činností vyloučeny, mohou však na druhou stranu čelit riziku nashromáždění negativních dopadů. Tato skutečnost by mohla posílit stávající nerovnosti, neboť by to znamenalo pozitivní přínosy pro regiony, které mají v současnosti silnou inovační kapacitu, ale negativní dopady na regiony, které v současnosti vykazují slabší výsledky. Tyto příležitosti budou rovněž podporovány v rámci regionální inovační strategie.

3. V úzké spolupráci se znalostními a inovačními společenstvími vyvíjí EIT silnou mezinárodní strategii, která určuje příslušné prostředníky a potenciální partnery v rámci Unie i mimo Unii a která je s nimi ve spojení. EIT potřebuje dlouhodobě kultivovat jasnou identitu a celosvětovou vlastní značku, jakožto evropská hnací síla inovace a podnikavosti a světový poskytovatel vzdělávání v této oblasti. Udržováním strategických vztahů s klíčovými partnery z celého světa se může EIT stát sám o sobě velmi přitažlivým a posílit přitažlivost partnerů v rámci znalostních a inovačních společenství. EIT může začít ztělesňovat inovační program Unie, stejně jako ERV ztělesňuje evropskou excelenci a celosvětové vedoucí postavení ve vědě. Podpora silné značky EIT celosvětového jména může zahrnovat opatření na vytvoření pevné lidské a obchodní sítě okolo společenství EIT (studenti, absolventi, učitelé, podnikatelé, odborníci atd.) a posílit pocit identity a viditelnosti. Tato opatření mohou zahrnovat pořádání vědeckých a inovačních konferencí, výročních akcí, soutěží, udělování cen a promocí apod.

4. EIT vybuduje řádné fórum zúčastněných subjektů EIT s cílem usnadnit vzájemné působení a učení s širším inovačním společenstvím z celého znalostního trojúhelníku a se zapojením vnitrostátních a regionálních orgánů.

5. EIT systematicky využívá existující sdružení univerzit, podniků a výzkumných organizací a klastrových organizací jako platformy pro výměnu znalostí a šíření výsledků.

6. EIT zřídí mechanismus pro další usnadnění součinnosti mezi EIT, znalostními a inovačními společenstvími a ostatními iniciativami Unie, například výroční setkání EIT, znalostních a inovačních společenství a příslušných útvarů Komise.

7. EIT je využíván jako jeden z klíčových nástrojů Evropské unie pro globální spolupráci v oblasti technologie a inovací.

Pozměňovací návrh

Článek 1h

EIT a další nástroje Unie

1. EIT a znalostní a inovační společenství, které jsou jedinými nástroji EU doplňující znalostní trojúhelník, využijí všech výhod stávajících iniciativ v dané oblasti, jako jsou výzkumné a vzdělávací programy, programy odborné přípravy a programy zaměřené na mládež, a poskytnou další příležitosti pro inovace, podnikatelskou a průmyslovou činnost výzkumným pracovníkům programu Marie-Sklodowska-Curie, studentům programu „Erasmus pro všechny“ i účastníkům dalších iniciativ mobility v rámci evropského výzkumného prostoru.

2. Díky svým vlastnostem poskytne EIT základ pro celoevropskou politiku v oblasti inovací. Znalostní a inovační společenství jsou vedle ostatních nástrojů významným a jedinečným prvkem této politiky. Společné technologické iniciativy, partnerství veřejného a soukromého sektoru, iniciativy v oblasti společného plánování, evropská inovační partnerství a podobné (budoucí) platformy na podporu rozsáhlého výzkumu vycházejícího z potřeb průmyslu jsou vybízeny k tomu, aby se vhodným způsobem koordinovaly s EIT nebo, pokud se tak rozhodnou, aby se připojily ke znalostním a inovačním společenstvím jako přidružení partneři nebo případně nějakým hlubším způsobem. Dále je možné je propojit také s činnostmi v oblasti inovace v rámci společné zemědělské politiky (SZP). Tato platforma mnohostranné spolupráce pro rozsáhlý výzkum by měla být založena na stejných východiscích jako strategický program inovací, pokud jde o prosazování udržitelné, přerozdělovací a konkurenceschopné rozvojové politiky.

3. EIT posiluje vzájemné vazby mezi politikou soudržnosti Unie tím, že podporuje pevnou součinnost a doplňkovost se strukturálními fondy a zaměřuje se na spojení mezi místními a globálními hledisky inovace. Střediska společného umístění zajišťují přeshraniční spolupráci a jejich postavení jim umožňuje zhodnotit různé programy financování z jejich příslušných regionů. Střediska společného umístění hrají zásadní úlohu při posilování propojení místní a celosvětové úrovně.

Pozměňovací návrh

V rychle se měnícím světě je základem cesty Evropy k budoucnosti růst, který je inteligentní, udržitelný a podporuje začlenění. Pro dosažení tohoto cíle a udržení konkurenceschopnosti v celosvětové ekonomice a společnosti založené na znalostech byly za klíčové hnací síly uznány „znalostní trojúhelník“ výzkumu, vzdělávání a inovací a vzájemné působení mezi jeho třemi stranami. V souladu s tím jednala Evropská unie, která tyto oblasti ve své strategii Evropa 2020 určila za politické priority. Tyto priority jsou prováděny zejména prostřednictvím stěžejních iniciativ „Unie inovací“ a „Mládež v pohybu“, které tvoří zastřešující rámec politiky pro opatření EU v těchto oblastech. Doplňují je stěžejní iniciativy „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace“ a „Evropa účinněji využívající zdroje“. Evropský inovační a technologický institut bude k dosahování cílů uvedených stěžejních iniciativ v plné míře přispívat.

Důvody, proč se výzkum, vzdělávání a inovace dostávají do centra pozornosti, jsou prosté. V kontextu hospodářství založeného na znalostech a narůstající celosvětové hospodářské soutěže a tváří v tvář domácí demografické výzvě se budoucí hospodářský růst a pracovní místa Evropy budou ve stále větší míře opírat o zásadní inovační průlomy v oblasti produktů, služeb a modelů podnikání, jakož i o svou schopnost vychovávat, lákat a udržet si talenty, čímž evropským občanům umožní nejen z těchto inovací těžit, ale také přispívat k jejich vzniku, zejména prostřednictvím nových technologií. Ačkoli v Evropě nalezneme případy jednotlivých úspěchů, členské státy EU ve srovnání s celosvětovými předními subjekty v oblasti inovací v průměru zaostávají. Evropská unie navíc čelí zvýšené konkurenci, pokud jde o talenty vycházející z nových center excelence v rozvíjejících se ekonomikách, přičemž závažným problémem pro EU je odliv mozků.

Je tedy nutná skutečná změna systémů a paradigmat inovací v EU, což vyžaduje přijetí nových zásad a postupů založených zejména na otevřeném výzkumu podporujícím začleňování. Špičková výkonnost v oblasti vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací, ačkoli zcela zjevně v celé Evropské unii existuje, zůstává příliš často roztříštěná. Evropa musí překonat tento nedostatek strategické spolupráce přesahující hranice zemí, odvětví i oborů. Evropa kromě toho má silnou, otevřenou a skutečnou podnikatelskou kulturu vyznačující se značnou rozmanitostí malých a středních podniků, která je nezbytná pro zvýšení a podporu hodnoty výzkumu a inovací, pro zřizování nových projektů a pro dosažení skutečného tržního využití inovací v odvětvích s potenciálním vysokým růstem. Evropa musí podpořit úlohu vysokoškolských institucí jako motorů inovací, protože nadaní lidé musí mít náležité dovednosti, znalosti a postoje, aby inovace posunuli kupředu.

Právě za tímto účelem byl zřízen EIT – s cílem přispět k udržitelnému hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti posilováním a urychlováním inovační kapacity Unie a jejích členských států. Tím, že plně začleňuje znalostní trojúhelník vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací, bude institut výrazně přispívat k řešení hlavních společenských výzev a přinese systémovou změnu způsobu, jakým evropští inovační aktéři spolupracují na podpoře otevřených modelů podporujících začleňování, čímž se snaží vyřešit evropský paradox.

EIT je jediným nástrojem v rámci programu Horizont 2020, který klade velký důraz na vzdělávání. Z EIT by se měl stát poskytovatel postgraduálního vzdělávání na světové úrovni, vzhledem k tomu, že kombinuje vysoce kvalitní odborné vzdělávání, mobilitu a podnikatelské zkušenosti v prostředí, v němž dochází k inovaci, a zavádí odlišná vzdělávací paradigmata pro vysokoškolské vzdělávání.

Aby tohoto cíle dosáhl, kombinuje EIT strategickou orientaci na úrovni EIT se zdola nahoru vedeným přístupem prostřednictvím svých znalostních a inovačních společenství. Znalostní a inovační společenství jsou vysoce integrovaná partnerství, která propojují vynikající univerzity, výzkumná centra, malé a velké podniky a další aktéry inovací kolem konkrétních témat společenských výzev. Každé znalostní a inovační společenství je organizováno na základě malého počtu vzájemně propojených středisek společného umístění, v nichž partneři každodenně úzce spolupracují a která využívají dosud netušenou míru společných strategických cílů. Střediska společného umístění se opírají o stávající centra excelence, která dále rozvíjejí do podoby místních inovačních ekosystémů a vzájemně je propojují do širší sítě inovačních uzlů napříč Evropou. V rámci EIT byl jednotlivým znalostním a inovačním společenstvím přiznán vysoký stupeň autonomie při definování jejich vnitřní organizace, složení, programu činnosti i metod práce, což jim umožňuje zvolit si přístup, který je pro dosahování jejich cílů nejvhodnější. Na strategické úrovni EIT organizuje proces výběru znalostních a inovačních společenství, flexibilně koordinuje tato společenství, poskytuje jim podporu a poradenství v administrativních záležitostech, podporuje spolupráci mezi nimi a šíří jejich osvědčené modely řízení a financování. EIT by se měl zaměřovat na vzájemnou koordinaci a spolupráci mezi znalostními a inovačními společenstvími s cílem zajistit součinnost a tvorbu přidané hodnoty vyplývající z množství partnerů EIT a vzájemného ovlivňování myšlenek v rámci EIT.

Prostřednictvím znalostních a inovačních společenství tak EIT usiluje o urychlení inovace a napomáhá vytvářet víceoborové a mezioborové prostředí, kde se bude inovacím s větší pravděpodobností dařit a kde dají vznik průlomům ve způsobu spolupráce vysokých škol, výzkumu a podniků. Tento přístup pomáhá řešit stále složitější a propojenější společenské výzvy stanovené v programu Horizont 2020 tím, že kombinuje odvětvovou a meziodvětvovou inovaci a spojuje vynikající osobnosti z různých odvětví, prostředí a oborů (které by se jinak nemusely setkat), aby společně hledaly řešení dané výzvy.

Úspěchy

EIT dovršil svou počáteční fázi, která byla věnována zahájení činnosti prostřednictvím znalostních a inovačních společenství a zavedení rozhodovacích a výkonných funkcí EIT (správní rady a ústředí). EIT rovněž dosáhl úspěchu při naplňování svého hlavního cíle – plné integrace celého inovačního řetězce, sbližování vysokoškolských institucí, výzkumných organizací a podniků prostřednictvím prvních tří znalostních a inovačních společenství, jež byla zřízena v roce 2010 v oblastech, které Rada a Evropský parlament určily jako zásadní pro budoucí vývoj Evropy. Těmito oblastmi jsou udržitelná energie (KIC InnoEnergy), přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování (Climate-KIC) a budoucí informační a komunikační společnost (EIT ICT Labs).

EIT navíc nyní prostřednictvím svého ústředí v Budapešti upevňuje své postavení inovační instituce. Zřídil také nadaci EIT, z právního hlediska nezávislou organizaci, která má propagovat a podporovat práci a činnost EIT a zvyšovat společenský dopad EIT.

Znalostní a inovační společenství na cestě k integrovaným partnerstvím světové úrovně

Stávajícím třem znalostním a inovačním společenstvím se podařilo dosáhnout ve svých oblastech kritického množství, včetně vyvážené účasti jednotlivých složek znalostního trojúhelníku. Kombinovaná síla partnerů ve znalostním a inovačním společenství – jak z hlediska počtu, tak váhy, kterou ve svých příslušných oborech představují – jim dává potenciál dosáhnout špičkové světové úrovně.

Znalostní a inovační společenství při budování svých strategií a správních struktur uplatňovala různé přístupy, které odrážely odlišné tematické oblasti. Jedno znalostní a inovační společenství bylo zřízeno jako společnost, zatímco další dvě jsou nezisková sdružení. Strukturu všech společenství tvoří přibližně třicet klíčových partnerů a pět až šest středisek společného umístění, která obvykle doprovází různý počet dalších přidružených partnerů včetně malých a středních podniků.

Uspořádání znalostních a inovačních společenství jako samostatných právních subjektů vedených generálním ředitelem znamená jasný odklon od tradičního přístupu založeného na více příjemcích. Všechna znalostní a inovační společenství navíc při strategickém plánování svých činností uplatňují podnikatelskou logiku a všechna znalostní a inovační společenství zavedla koncepci společného umístění: spojení různých týmů na jednom fyzickém místě, působení ve funkci „zúčtovacího střediska“ pro mnoho činností znalostního a inovačního společenství a kombinování schopností a dovedností rozvinutých v různých oblastech specializace na celoevropské úrovni. Znalostní a inovační společenství by měla být schopna mobilizovat investice a dlouhodobé závazky ze strany soukromého, veřejného a třetího sektoru.

Činnosti znalostních a inovačních společenství postihují celý inovační řetězec a mimo jiné zahrnují zřízení magisterských a doktorandských programů se značkou EIT, které kombinují vynikající vědeckou práci s podnikatelským vzděláváním, službami pro zřizování podniků a programy mobility. Počáteční iniciativy znalostních a inovačních společenství zaměřené na nadání a člověka dosáhly prvních výsledků v oblasti vzdělávání a podnikání včetně zřízení magisterských a doktorandských programů. Dvě znalostní a inovační společenství spojila své síly a spolupracují na společném magisterském programu Inteligentních sítí.

EIT v současnosti v souvislosti se stávajícími znalostními a inovačními společenstvími a středisky společného umístění řeší problém zeměpisné koncentrace; to je třeba vzít v budoucnu v úvahu při zahajování budoucích znalostních a inovačních společenství a rozšiřování činností EIT.

Pozměňovací návrh

– Překonání roztříštěnosti prostřednictvím dlouhodobých integrovaných partnerství a dosažení kritického množství v celém jeho evropském rozměru: EIT se opírá o stávající iniciativy spolupráce a přenáší vybraná partnerství ve znalostních a inovačních společenstvích na trvalejší a strategičtější úroveň. Znalostní a inovační společenství umožňují partnerům světové úrovně sjednotit se do nových konfigurací, optimalizovat existující zdroje a rozvíjet otevřené inovační modely podporující začleňování, dostat se k novým příležitostem v podnikání prostřednictvím nových hodnotových řetězců zaměřených na výzvy s vyšším rizikem a větším rozsahem. Kromě toho, ačkoli ve všech členských státech EU existuje značný počet center excelence, jednotlivě často nedosahují kritického množství pro celosvětovou hospodářskou soutěž. Střediska společného umístění znalostních a inovačních společenství nabízejí silným místním aktérům příležitost těsnějšího propojení s ostatními špičkovými partnery bez ohledu na hranice států, což jim umožňuje jednat a dosahovat uznání v celosvětovém měřítku.

Pozměňovací návrh

– Zlepšení dopadu investic na vzdělávání, výzkum a inovace a zkoušení nových způsobů správy inovací: EIT vystupuje jako „katalyzátor inovací“ a přidává hodnotu existující výzkumné základně tím, že urychluje osvojování a využívání technologií a výsledků výzkumu a že přenáší výsledky výzkumu do všech úrovní vzdělávání. Inovační činnosti naopak přispívají ke sladění a využití účinků investic do výzkumu a k tomu, aby činnosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy více reagovaly na potřeby podniků. Proto je EIT vybaven značným stupněm flexibility pro testování nových inovačních modelů, které umožňují skutečné rozlišování správy znalostních a inovačních společenství a financování modelů znalostních a inovačních společenství, jakož i rychlé přizpůsobování umožňující lépe se vyrovnat se vznikajícími příležitostmi. EIT má také potenciál rozvíjet nové modely financování, jako jsou ceny za inovaci, čímž umožní maximalizovat veřejnou návratnost financování výzkumu a zajistit, aby se inovace zaměřovaly nejen na nejvíce naléhavé společenské potřeby, ale také mohly rychle přinést výhody evropským občanům.

Pozměňovací návrh

Výchova talentů bez ohledu na hranice a podpora podnikání prostřednictvím začlenění znalostního trojúhelníku: EIT podporuje inovace, jejichž hnací silou jsou lidé, a do středu svých snah staví studenty, výzkumné pracovníky a podnikatele. Zajišťuje nové kariérní cesty a možnosti mobility mezi akademickou obcí a soukromým sektorem a inovativní programy pro odborný rozvoj. Značka EIT připojená k inovativním magisterským a doktorandským programům znalostních a inovačních společenství přispěje k vytvoření mezinárodně uznávané značky excelence, která bude pomáhat vzbuzovat zájem nadaných lidí z Evropy i zahraničí s ohledem na odlišné rysy a požadavky jednotlivých regionů a bude usnadňovat zřizování a rozvoj kulturních oblastí ve spolupráci s místním průmyslem. Podnikání je podporováno prostřednictvím nové generace špičkových studentů, kteří mají znalosti a postoje potřebné k tomu, aby měnili myšlenky na nové podnikatelské příležitosti.

Pozměňovací návrh

– Inteligentní financování prostřednictvím pákového efektu v kombinaci s přístupem zaměřeným na výsledky a podnikání: EIT zajišťuje až 25 % rozpočtu znalostních a inovačních společenství a ovlivňuje poskytnutí 75 % finančních zdrojů od široké škály veřejných a soukromých partnerů, čímž vytváří významný pákový efekt v podobě sdružování rozsáhlých investic a usměrňování různých veřejných a soukromých zdrojů ve prospěch společně dohodnutých strategií. Vzhledem k významnému pákovému efektu 1 ku 3 umožní celkový rozpočet přidělený EIT ve výši 3,3 % z celkového rozpočtu na program Horizont 2020 dodatečné navýšení rozpočtu na program Horizont 2020 o více než 10 % z veřejných i soukromých finančních prostředků k dosažení výzkumného a inovačního programu EU. Svým zaměřením na tržní i společenské dopady navíc institut EIT uplatňuje přístup zaměřený na výsledky. EIT by měl fungovat jako investor jednající na základě podnikatelské logiky a jeho investice by měly představovat pákový efekt pro ostatní zdroje soukromého či veřejného financování. Znalostní a inovační společenství vyvíjejí činnost podle podnikatelské logiky, na základě ročních podnikatelských plánů, které zahrnují náročné portfolio činností od vzdělávání po zřizování podniků, s jasnými cíli, požadovanými výsledky a klíčovými výkonnostními ukazateli, které slouží k jejich hodnocení.

Pozměňovací návrh

Vzájemným vztahům mezi výzkumem, inovacemi a vzděláváním se v rámci iniciativ a programů EU dostává stále většího uznání. Existuje velký potenciál pro vzájemně se posilující akce na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni. Na úrovni EU bude plné využívání této součinnosti dále zajišťovat strategický rámec, který poskytuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020). EIT a jeho znalostní a inovační společenství musí celkové finanční prostředky EU na výzkum a inovaci doplňovat, a nikoli se s nimi překrývat.

Pozměňovací návrh

EIT bude významně přispívat k cílům stanoveným v programu Horizont 2020, zejména prostřednictvím řešení společenských výzev způsobem doplňujícím ostatní iniciativy v těchto oblastech. V rámci programu Horizont 2020 bude EIT součástí priority „společenské výzvy“, bude však uplatňovat přístup souvislé interakce mezi všemi cíli, rovněž bude přispívat k „vedoucímu postavení průmyslu a rámcům konkurenceschopnosti“ podněcováním výzkumu motivovaného výsledky a podporováním zřizování otevřených inovativních modelů, které podporují začleňování, mezi malými a středními inovativními podniky s vysokým růstem. A v neposlední řadě bude přispívat k budování „vynikající vědecké základny“ podporováním mobility překračující hranice – oborů, odvětví a zemí – a začleňováním kultury podnikání a podstupování rizik do inovativního postgraduálního vysokoškolského studia. EIT musí podporovat přeshraniční a meziodvětvovou spolupráci a také mobilitu ve výzkumu a v inovacích, mezi univerzitami, výzkumnými instituty a podniky. EIT vytvoří společnou platformu pro sdílení inovací a znalostí, což přispěje k podpoře oblastí, které nejsou přímo součástí znalostních a inovačních společenství, a z dlouhodobého hlediska k uskutečnění priorit rámcového programu Horizont 2020. Musí být stanovena zvláštní priorita, která vymezí specifický rámec fungování EIT na úrovni spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v oblasti vědeckého výzkumu a inovací, čímž se podpoří šíření osvědčených postupů v rámci společenství. EIT tak bude významně přispívat k prosazování rámcových podmínek nutných pro realizaci inovativního potenciálu výzkumu EU a podporu dokončení evropského výzkumného prostoru. Evropská komise po konzultaci s EIT navrhne mechanismus pro koordinaci EIT a dalších činností v rámci programu Horizont 2020, který by měl být zaveden EIT.

Pozměňovací návrh

Kromě toho EIT vnáší do politiky výzkumu a inovací EU plnohodnotný rozměr vzdělávání, a to i prostřednictvím otevřeného přístupu k výzkumným publikacím. Pomocí inovativního a na podnikání zaměřeného vzdělávání hraje důležitou úlohu spočívající v propojení rámce pro výzkum a inovace s politikami a programy v oblasti vzdělávání a zajišťuje dlouhodobé úsilí potřebné k dosažení udržitelných změn ve vysokoškolském vzdělávání. Zejména prostřednictvím nových, mezioborových vysokoškolských titulů s označením EIT stojí institut EIT na čele spolupráce usilující o vzdělávání pro inovace s jasnými vedlejšími vlivy na širší evropskou agendu pro modernizaci institucí vysokoškolského vzdělávání a tím podporuje evropský prostor vysokoškolského vzdělávání.

Pozměňovací návrh

Existují i příležitosti pro vzájemně se posilující působení s politikou soudržnosti Unie pomocí řešení vazeb mezi místními a celosvětovými aspekty inovací. Střediska společného umístění zajišťují přeshraniční spolupráci a jejich postavení jim umožňuje zhodnotit různé programy financování z jejich příslušných regionů. Střediska společného umístění hrají zásadní úlohu při posilování aspektu propojení místní a celosvětové úrovně znalostního a inovačního společenství jako celku, také pomocí úzké spolupráce s regionálními orgány, zejména s těmi, které se podílejí na přípravě a provádění regionálních inovačních strategií pro inteligentní specializaci (RIS3).

Regiony a členské státy, v nichž sídlí střediska společného umístění, budou mít příležitost těžit z přínosů dosažených díky úsporám z aglomerace a využívání kladných externalit. Tyto příležitosti se podpoří, pokud bude zahájena úzká spolupráce mezi partnerskými znalostními a inovačními společenstvími v regionech a orgány a organizacemi zapojenými do přípravy a provádění strategií inteligentní specializace (RIS3) popsaných v příloze IV dokumentu COM(2011) 615, 2011/0276 (COD), C7-0335/11. Regiony, které jsou z těchto činností vyloučeny, mohou však na druhou stranu čelit riziku nashromáždění negativních dopadů. Tato skutečnost by mohla posílit stávající nerovnosti, neboť by to znamenalo pozitivní přínosy pro regiony, které mají v současnosti silnou inovační kapacitu, ale negativní dopady na regiony, které v současnosti vykazují slabší výsledky. Těmto rizikům se lze vyhnout díky strategii RIS, a pokud regiony, v nichž nesídlí střediska společného umístění, přijmou strategie inteligentní specializace (RIS3) včetně partnerství s regiony, v nichž sídlí stávající a potenciální střediska společného umístění, jako jsou regionální inovační a prováděcí společenství.

Kromě toho by bylo možné dále posílit vazby mezi znalostními a inovačními společenstvími, malými a středními podniky a místními klastrovými organizacemi, jako jsou stávající regionální inovační a prováděcí společenství spadající pod znalostní a inovační společenství v oblasti klimatu, aby se zvýšilo jejich zapojení do činností znalostních a inovačních společenství. Ačkoli příležitosti k součinnosti se liší v závislosti na tematické oblasti znalostního a inovačního společenství, zdá se, že řada iniciativ a programů na úrovni EU pravděpodobně nabízí zejména přínosy ze spolupráce a koordinace. Protože podstata koncepce institutu EIT / znalostních a inovačních společenství spočívá v přidávání hodnoty k stávající evropské excelenci, budou se znalostní a inovační společenství a regionální inovační a prováděcí společenství ze své definice snažit tuto součinnost prozkoumat v nejvyšší možné míře. Znalostní a inovační společenství budou přidávat hodnotu případným iniciativám v příslušných oblastech včetně iniciativ společného plánování, evropských inovačních partnerství a partnerství veřejného a soukromého sektoru. Budou vytvořeny záruky, aby nedocházelo ke zdvojenému financování (75 % finančních prostředků je čerpáno ze soukromých, veřejných a regionálních fondů, a to i z dalších evropských programů a politiky soudržnosti). Mělo by se zabránit jakémukoli snižování finančních prostředků na další vzdělávací programy.

Pozměňovací návrh

Iniciativy společného plánování, klíčový nástroj pro řešení roztříštěnosti výzkumu, by se měly stát jádrem celoevropské výzkumné základny znalostních a inovačních společenství. Znalostní a inovační společenství mohou urychlit a podpořit využívání špičkového veřejného výzkumu, který byl uskutečňován společně prostřednictvím iniciativ společného plánování, a tím zmírnit roztříštěnost v oblasti inovací. Společné technologické iniciativy a nově zřízená partnerství veřejného a soukromého sektoru poskytují platformy k prosazování rozsáhlého výzkumu vycházejícího z potřeb průmyslu a zlepšují vývoj zásadních technologií. Znalostní a inovační společenství mohou pomoci urychlit tyto zásadní investice do výzkumu s cílem zintenzivnit předávání a komerční využití technologií a vyvinout nové projekty v rámci stávajících podniků pomocí talentů v oblasti podnikání. Prostřednictvím svého přístupu opírajícího se o znalostní trojúhelník bude EIT doplňovat investice Evropské rady pro výzkum (ERV) do špičkového světového hraničního výzkumu tím, že se bude zabývat celým inovačním řetězcem od nápadů po uplatnění a využití a zajistí rozvoj evropského výzkumného prostoru vytvářením nových příležitostí pro výzkumné pracovníky v rámci akce „Marie Curie-Sklodowská“. Díky vztahům s programem „Erasmus pro všechny“ bude moci EIT využít intelektuální kapitál Evropy za účelem získávání nových schopností v oblasti inovací a skutečné účasti na podnikání.

Pozměňovací návrh

Budoucí evropská inovační partnerství poskytnou zastřešující rámce s cílem usnadnit slaďování a součinnost mezi výzkumem odvozeným od nabídky a poptávky a nástroji a politikami pro inovace. Evropská inovační partnerství mohou představovat spojení mezi společenskými výzvami a EIT a hrát úlohu subjektu, který stanoví program a zváží potřebu vytvořit znalostní a inovační společenství zaměřená na určitá témata. Znalostní a inovační společenství mohou k evropským partnerstvím pro inovace přispět prostřednictvím svého rozložení a zkušeností z praxe, zejména pak rozvíjením potřebného lidského kapitálu, vzděláváním klíčových aktérů, jako jsou podnikatelé a výzkumní pracovníci, a určováním rámcových podmínek a osvědčených postupů pro otázky politiky, regulace či normalizace ve svých příslušných sektorech.

Pozměňovací návrh

V praxi budou příležitosti k součinnosti vznikat různými způsoby, od jednoho znalostního a inovačního společenství k druhému a od jednotlivé výzvy k další. Dnes jsou na úrovni znalostních a inovačních společenství rozvíjeny vazby s ostatními iniciativami, které se liší podle konkrétních rysů každého znalostního a inovačního společenství a jeho tematické oblasti. Kromě toho by měl EIT podporovat součinnost a vzájemné vztahy mezi znalostními a inovačními společenstvími napříč všemi pilíři programu Horizont 2020 a dalšími iniciativami a náležitě přitom zohlednit riziko překrývání.

Pozměňovací návrh

Proces zřizování prvních znalostních a inovačních společenství byl spojen s významnou složkou „učení praxí“. Ta ukázala, že znalostní a inovační společenství představují novátorské koncepce a všechny strany, které se na daném procesu podílely, podcenily náročný úkol spočívající v právním uspořádání znalostního a inovačního společenství a vybudování smluvních vztahů se znalostními a inovačními společenstvími a jejich partnery. Nedostatečné povědomí o vhodnosti jednotlivých forem právnické osoby nepomohlo bezproblémovému procesu zřizování. Jakkoli je nutné zachovat zdola nahoru vedený přístup, který každému znalostnímu a inovačnímu společenství ponechává značný prostor pro uspořádání vlastních partnerství, měly by být vydány další pokyny pro určení vhodných právních forem uspořádání. Navíc nelze podceňovat náročný úkol spočívající v propojování různých akademických a podnikatelských kultur do jediného právního subjektu; z toho vyplývá význam sdílení společných hodnot na úrovni znalostního a inovačního společenství i institutu EIT. Znalostní a inovační společenství kromě toho představují institucionální inovace ve velkém měřítku a žádná dvě znalostní a inovační společenství nejsou stejná. To sice nabízí bohatou škálu inovačních modelů, ale zároveň to zvyšuje náročnost celkové koordinace a monitorování znalostních a inovačních společenství. Proto je nezbytný individuální přístup k jednotlivým znalostním a inovačním společenstvím.

Pozměňovací návrh

V budoucnosti je třeba poskytovat jasnější pokyny v průběhu celého procesu výběru, aby bylo zajištěno, že všechna znalostní a inovační společenství budou sdílet zásadní strategické rysy a zároveň budou možné odlišné přístupy, pokud jde o organizaci znalostních a inovačních společenství, jejich výsledky a financování. Pokud jde o administrativní záležitosti, musí EIT hrát aktivnější úlohu při poskytování poradenství znalostním a inovačním společenstvím a při jejich podpoře. Za tímto účelem musí EIT vytvořit strategii, jež umožní snížit administrativní zátěž, a připravit pokyny s osvědčenými postupy, díky nimž bude možné šířit osvědčené postupy a zkušenosti stávajících znalostních a inovačních společenství mezi nově vznikajícími znalostními a inovačními společenstvími. A v neposlední řadě, současný celkový počet tří znalostních a inovačních společenství dosud institutu EIT nezajišťuje kritické množství pro rozvinutí plného potenciálu jako předního inovačního institutu. Při pouze třech znalostních a inovačních společenstvích existují omezené příležitosti pro dosažení přínosů ze souvisejících příležitostí k inovacím napříč znalostními a inovačními společenstvími, jakož i k využití úspor z rozsahu v oblasti správy a šíření znalostí. Také to znamená, že EIT dosud není dostatečně velký k tomu, aby sám o sobě skutečně působil jako evropská instituce.

EIT jako skutečný institut

EIT musí být něčím více než jen prostým „součtem svých částí “, což v současnosti znalostní a inovační společenství jsou. EU potřebuje značku excelence v oblasti inovací, která bude mezinárodně uznávána, čehož lze dosáhnout tím, že se EIT poskytne široká a komplexní oblast činnosti.

Aby mohl EIT dosáhnout kritického množství, jsou nutná další znalostní a inovační společenství. Má-li EIT zkoumat nové inovační modely správy a řízení prostřednictvím znalostních a inovačních společenství, je třeba zřídit omezený počet dalších partnerství s cílem zvětšit vzorek, na němž jsou zkušenosti EIT založeny.

EIT má za cíl upevnit a dále rozvíjet svou úlohu „investora“, který podporuje stávající centra excelence v oblasti výzkumu, podnikání a vysokoškolského vzdělávání v Evropě a umožňuje jim, aby se spojila, a napomáhá jejich dlouhodobé systematické spolupráci.

EU si však nemůže dovolit přicházet o znalosti nebo s nimi plýtvat. Proto musí EIT rovněž zahrnovat sítě univerzit, kromě sítí, které se již zapojily do znalostních a inovativních společenství, stejně jako granty pro inovace v rámci programu Marie Curie, a musí postupovat v úzké spolupráci a součinnosti se společnými technologickými iniciativami, regionálními inovačními a prováděcími společenstvími a dalšími inovativními formami provádění nebo podpory výzkumu, které se mohou vyskytnout, včetně menších znalostních a inovativních společenství. I když předmět výzkumu není hlavním zájmem stávajících znalostních a inovativních společenství, podporuje EIT víceoborový přístup k inovacím a rozvoj jiných netechnologických a organizačních systémových inovací a inovací ve veřejném sektoru jakožto nezbytné doplnění současných inovačních činností, stejně jako případných budoucích inovací.

Pozměňovací návrh

EIT potřebuje dlouhodobě kultivovat jasnou identitu a celosvětovou vlastní značku, jakožto evropská hnací síla inovace a podnikavosti a světový poskytovatel vzdělávání v této oblasti. EIT může začít ztělesňovat inovační program Unie, stejně jako ERV ztělesňuje evropskou excelenci a celosvětové vedoucí postavení ve vědě. Podpora silné vlastní značky EIT může zahrnovat opatření na vytvoření pevné lidské a obchodní sítě okolo společenství EIT (studenti, absolventi, učitelé, podnikatelé, odborníci atd.) a posílit pocit identity a viditelnosti. Tato opatření mohou zahrnovat pořádání vědeckých a inovačních konferencí, výročních akcí, soutěží, udělování cen a promocí apod.

Pozměňovací návrh

Na základě těchto poučení si EIT klade za cíl upevňovat a dále rozvíjet svou podporu a umožňovat propojování existujících center excelence v oblasti výzkumu, podnikání a vysokoškolského vzdělávání v Evropě a napomáhat jejich dlouhodobé systematické spolupráci prostřednictvím znalostních a inovačních společenství. S ohledem na výše uvedené by měly být zahájeny informační kampaně, které využijí všechny náležité prostředky a způsoby komunikace, aby jak univerzitám, tak studentům zajistily dostatečný přístup k informacím o fungování a oblasti působnosti EIT a znalostních a inovačních společenství.

Pozměňovací návrh

Přístup „EIT jako investora“ znamená zaměřit se na určování nejlepších strategických příležitostí a výběr portfolia partnerství světové úrovně – znalostních a inovačních společenství – pro jejich využívání. V rámci tohoto přístupu EIT poskytuje znalostním a inovačním společenstvím roční granty podle předchozích výsledků těchto znalostních a inovačních společenství a podle činností navrhovaných v jejich podnikatelském plánu na základě jednoznačných, veřejných a transparentních postupů. Posouzení podnikatelských plánů podpoří externí, nezávislí odborníci. Z tohoto pohledu by EIT měl nejen vytyčovat obecné směry a vize, ale musí znalostním a inovačním společenstvím zajišťovat i odpovídající úroveň podpory a monitorovat jejich výkonnost. Současně mají znalostní a inovační společenství značnou míru volnosti pro definování svých programů, vnitřních strategií a organizace i pro uskutečňování své činnosti a mobilizaci talentů a potřebných zdrojů.

Pozměňovací návrh

Výnosy z investic EIT do znalostních a inovačních společenství budou měřeny z hlediska hmatatelných přínosů pro evropské hospodářství a společnost obecně, například z hlediska tvorby nových podniků, produktů a služeb na existujících a budoucích trzích, lépe kvalifikovaných lidí s podnikatelským duchem, nových a lákavějších pracovních příležitostí i využívání silných stránek místních společenství, která již představují excelenci, a lákání a zachycování talentů z celé Evropské unie i ze zahraničí. Budou však stanoveny také kvalitativní ukazatele výkonnosti k hodnocení znalostních a inovačních společenství.

Pozměňovací návrh

Významným prvkem v tomto ohledu je i vybudovat společně se znalostními a inovačními společenstvími skutečnou „firemní identitu“ EIT na základě souboru společných hodnot. Ačkoli všechna znalostní a inovační společenství a jejich jednotliví partneři mají své vlastní firemní identity a hodnoty, všichni sdílejí hodnoty, které komunitu EIT a znalostních a inovačních společenství sbližují. Těmito tématy jsou: excelence v celém znalostním trojúhelníku, příležitosti pro zapojení všech členských států, vysoce kvalifikovaní a podnikaví lidé, dlouhodobá spolupráce překračující hranice, obory a odvětví a zaměření na společenský a hospodářský dopad. Tato identita bude rovněž zvyšovat vnější viditelnost a pověst EIT a znalostních a inovačních společenství.

Pozměňovací návrh

EIT bude aktivně podporovat první tři znalostní a inovační společenství s cílem zvyšovat jejich potenciál a dopad a jejich přínos pro cíle programu Horizont 2020. Tato znalostní a inovační společenství postupně rozšíří své počáteční portfolio činností, aby zachytila nové tržní nebo společenské příležitosti a přizpůsobila se měnícímu globálnímu prostředí. Na podporu tohoto vývoje bude EIT poskytovat poradenství a v těsné spolupráci s každým jednotlivým znalostním a inovačním společenstvím bude – jednoznačným, transparentním a veřejně odpovědným způsobem – definovat na míru šité strategie spolufinancování, které současně z pohledu EIT podpoří strategické činnosti.

Pozměňovací návrh

Financování

Financování výzkumu a inovací v EU má klíčový význam a mělo by být využíváno k pákovému efektu. Pákový efekt je jedním z hlavních cílů využívání finančních prostředků z Unie pro EIT, který by měl přilákat dodatečné financování ze soukromých i veřejných zdrojů, podpořit přístup využívající financování z více zdrojů a posílit spojení mezi EIT a strukturálními fondy. EIT a znalostní a inovační společenství usilují o součinnost s příslušnými iniciativami Unie, stejně jako s případnými a vznikajícími středisky excelence, společenstvími nebo inovativními regiony v méně inovativních členských státech.

Pozměňovací návrh

Vzhledem k tomu, že skutečnou hlavní silou inovace jsou lidé, je možné případně zajistit, aby se studenti z okrajových částí EU mohli v dostatečné míře zapojovat do vzdělávacích programů EIT (např. prostřednictvím stipendií spolufinancovaných členskými státy a doktorandským studijním programem). EIT se vyzývá ke spolupráci s členskými státy a regiony s cílem zajistit, aby absolventi EIT získali potřebné příležitosti a podporu k vyjádření svého inovačního a podnikatelského potenciálu v rámci EU.

Pozměňovací návrh

Znalostní a inovační společenství nejen staví na stávající špičkové výzkumné základně svých partnerů, ale jsou i průkopníky při prosazování a uskutečňování mise EIT v oblasti vzdělávání. Cílem je poskytnout vzdělání a odbornou přípravu nadaným lidem s dovednostmi, znalostmi a myšlením potřebným v celosvětové znalostní ekonomice a společnosti. Proto EIT aktivně podporuje mimo jiné studium zakončené tituly se značkou EIT tím, že sleduje jeho kvalitu a důsledné provádění ve všech znalostních a inovačních společenstvích. Při tomto úsilí budou znalostní a inovační společenství uplatňovat na tituly s označením EIT řadu kritérií kvality, aby byly zachovány vysoké akademické standardy a věhlas evropských univerzit.

Navíc budou rozsáhle využívat vzájemných a odborných hodnocení a navazovat dialog s vnitrostátními orgány a orgány zajišťujícími kvalitu. To zlepší vnitrostátní a mezinárodní uznávání a pověst kvalifikací se značkou EIT a celosvětově zvýší jejich atraktivitu a současně to poskytne platformu pro spolupráci na mezinárodní úrovni. V budoucnosti budou znalostní a inovační společenství povzbuzována k rozšiřování svých činností v oblasti vzdělávání nad rámec postgraduálního studia k větší různorodosti režimů studia, která by obsáhla širší škálu inovativních činností odborného rozvoje a zahrnula vzdělávání vedoucích pracovníků, na míru šité kurzy odborné přípravy (včetně odborně vzdělávacích kurzů) a letní školy i stáže v rámci znalostních a inovačních společenství a jejich partnerských subjektů. S cílem zvýšit dopad vzdělávacích činností znalostních a inovačních společenství a oslovit širší cílovou skupinu mohou znalostní a inovační společenství předjímat experimentální přípravu dálkových a e-learningových modulů a titulů pro vysokoškolské studenty nebo balíčků cílených na školní vzdělávání.

Pozměňovací návrh

V této souvislosti, a aby bylo možné rozšířit základnu talentů v rámci EU a zajistit dostupnost dostatečného počtu kvalifikovaných osob, které jsou pro dosažení inovace nezbytné, by se měl EIT zapojit do snahy o zvýšení přitažlivosti vědeckých, technických, strojírenských a matematických vzdělávacích oborů. Znalostní a inovační společenství by mohla vytvořit programy odborného vedení pro mladé Evropany, jejichž součástí by byly stáže, návštěvy škol, granty pro špičkové středoškolské a vysokoškolské studenty vědeckých, technických, strojírenských a matematických oborů, financované kurzy řízení nebo obchodu či letní podnikatelské kurzy pro špičkové studenty vědeckých oborů.

Pozměňovací návrh

bude motivovat ke spolupráci mezi společnými umístěními v rámci každého znalostního a inovačního společenství a stimulovat tato společenství k vývoji společných opatření zaměřených na průřezové otázky,

Pozměňovací návrh

– zřídí kritéria pro tituly s označením EIT s cílem zaručit jejich akademickou platnost a vysoké standardy.

Pozměňovací návrh

aktivně zajistí ucelenost a rovnocennost napříč EIT tím, že zřídí systém vzájemných kontrol pro kvalifikace se značkou EIT a zapojí se do dialogu s vnitrostátními a mezinárodními orgány pro zajišťování kvality,

Pozměňovací návrh

– bude povzbuzovat znalostní a inovační společenství k vývoji širší škály vzdělávacích a školicích činností, zejména činností navržených tak, aby poskytly znalostním a inovačním společenstvím příležitost sdílet své znalosti s institucemi, které se mohou zajímat o zapojení do znalostních a inovačních společenství v budoucnu, a aby se zvýšilo povědomí o existenci těchto vzdělávacích programů.

Pozměňovací návrh

– vyzve znalostní a inovační společenství, aby poskytla studentům příslušné informace ohledně uznávání titulů získaných v jiném členském státě.

Pozměňovací návrh

– určí společné akreditační postupy pro diplomy a tituly na evropské úrovni.

Pozměňovací návrh

S cílem dále zlepšit dopad a motivovat inovace v nových oblastech společenských výzev bude EIT postupně rozšiřovat své portfolio znalostních a inovačních společenství, jak stanoví článek 1C, a to prostřednictvím otevřeného výběrového řízení v souladu s prioritami a cíli v rámci oblasti působnosti „společenských výzev“ a „vedoucím postavením klíčových průmyslových technologií“. Cestou rozvoje zřizování narůstajícího počtu nových znalostních a inovačních společenství EIT zajistí, aby byly řádně zohledněny poznatky získané během předešlých kol činnosti a aby byla znalostní a inovační společenství zřizována pouze v oblastech, kde existuje jasný inovační potenciál a špičková excelence, o něž se lze opřít. Kvalifikované návrhy budou vybrány k zahájení v roce 2014 a po vyhodnocení programu Horizont 2020, EIT a znalostních a inovačních společenství se uskuteční nové otevřené výběrové řízení k výběru nových znalostních a inovačních společenství, které budou vybrány k zahájení v roce 2018. Případný nový proces výběru znalostních a inovačních společenství v roce 2018 bude důsledně vycházet z výsledků důkladného externího hodnocení EIT a existujících znalostních a inovačních společenství včetně posouzení hospodářského a společenského dopadu znalostních a inovačních společenství a přínosu EIT pro posilování inovační kapacity EU a členských států, jakož i z výsledků hodnocení programu Horizont 2020.

Nová znalostní a inovační společenství budou zřizována v oblastech velkých společenských problémů, které nabízejí skutečný inovační potenciál. EIT tak plně přispívá k cílům širší agendy politiky EU, a zejména k úkolům programu Horizont 2020, který určuje řadu velkých společenských výzev a klíčové a průmyslové technologie. Cílem je zřídit znalostní a inovační společenství v tematických oblastech, na které lze z důvodu jejich důležitosti a komplexní povahy uplatnit pouze mezioborový, přeshraniční a meziodvětvový přístup. Výběr tematických oblastí proto musí vycházet z pečlivé analýzy toho, zda znalostní a inovační společenství může přinést skutečnou přidanou hodnotu a mít pozitivní dopad na hospodářství a společnost. Ve vysokoškolském vzdělávání by měla být zvláštní pozornost věnována také humanitním studiím, jelikož jsou významným přínosem jak pro hospodářský život, tak pro podporu evropské kultury a evropského dědictví. V tomto ohledu nelze humanitní studia při výběru tematických oblastí budoucích znalostních a inovačních společenství přehlížet či opomíjet.

Prostředky vyhrazené pro nová znalostní a inovační společenství se budou přidělovat na základě výzvy k podání žádostí, přičemž se bude přihlížet ke kvalitě a potenciálu projektů, a zajistí se dostatečné financování s cílem umožnit každému znalostnímu a inovačnímu společenství účinné provádění inovací.

Evropská komise tuto analýzu provedla pomocí procesu určeného k objektivnímu posouzení potenciálu budoucích témat znalostních a inovačních společenství. Jedním výchozím bodem byl návrh strategického programu inovací, který správní rada EIT předložila Komisi v červnu 2011. Souběžně byl vytvořen soubor důkladných kritérií, aby bylo možné objektivně posoudit inovační potenciál, který nabízejí jednotlivá budoucí témata. Platnost těchto kritérií byla zkontrolována s širším inovačním společenstvím z celého znalostního trojúhelníku v otevřené veřejné konzultaci. Výsledkem tohoto procesu je následující seznam kritérií:

– zabývat se velkými hospodářskými a společenskými výzvami, jimž Evropa čelí, a přispět k plnění agendy Evropa 2020,

– sladit a koordinovat postup s prioritami příslušných politik EU i se stávajícími iniciativami v rámci programů Horizont 2020 a Erasmus pro všechny,

– mít schopnost mobilizovat investice a dlouhodobý závazek podnikatelského sektoru; mít pro své produkty existující trh nebo mít schopnost vytvořit nové trhy,

vytvořit udržitelný a systémový vliv, měřený z hlediska nových vzdělaných podnikatelů, nových technologií, nové podnikatelské činnosti a vysoce kvalifikovaných pracovních míst,

– spojit kritické množství zúčastněných subjektů světové úrovně z oblasti výzkumu, vzdělávání a inovací, které by se jinak nespojily,

– požadovat mezioborové přístupy a podporovat univerzity, aby vytvářely nové typy vzdělávání napříč obory,

– zkoumat významné inovační mezery, jako je evropský paradox, tj. témata, v nichž má Evropa silnou výzkumnou základnu, ale slabé výsledky z hlediska inovací.

Posouzení témat předložených v návrhu EIT i širší komunitou zúčastněných stran jasně ukázalo určitou míru variace z hlediska potenciálního dopadu, jaký by založení znalostního a inovačního společenství nabídlo. V důsledku toho byla řada témat zcela vyřazena; jiná byla přepracována, aby lépe reagovala na specifičnosti evropského a celosvětového kontextu v této oblasti.

V případě budoucích znalostních a inovačních společenství v odvětvích, která se zatím do výběru nedostala, ale která splňují nastavená kritéria, je třeba zohlednit pravidelné hodnocení vývoje výzkumného potenciálu a případný vznik nové inovační dynamiky.

Institut EIT:

– včas připraví výběrový proces pro druhou vlnu znalostních a inovačních společenství v roce 2014 a – po vyhodnocení programu Horizont 2020 včetně jeho zvláštního programu a EIT – pro třetí vlnu v roce 2018,

– ještě před tím, než se rozhodne, jaké tematické oblasti budou zahrnuty do třetí vlny znalostních a inovačních společenství v roce 2018, provede v plném rozsahu konzultace se všemi zúčastněnými stranami – vedle univerzit, podniků, podnikatelů a výzkumných center, také s občanskou společností, místními vládami a příslušnými nevládními organizacemi,

– podnikne veškeré kroky, aby zaručil, že o budoucích postupech výběru bude uvědomen co největší možný počet potenciálně zainteresovaných stran; potenciálně zainteresovaným stranám budou poskytnuty všechny nezbytné informace, aby mohly samy zvážit, jak by mohly případně konkrétně přispět; v tomto ohledu může být pozornost věnována těm oblastem a regionům, které dosud znalostním a inovačním společenstvím neposkytly žádné účastníky,

– zajistí, aby sociální aspekt byl v rámci znalostních a inovačních společenství prvořadým kritériem a byl patrný ve všech společenských výzvách,

– zabezpečí, aby rámcové podmínky budoucích postupů výběru znalostních a inovačních společenství napomáhaly optimálnímu výsledku, zejména tak, že budou poskytovat jasné pokyny týkající se požadavků a procesů a budou předkladatelům návrhů poskytovat dostatek času na organizaci daného partnerství.

Pozměňovací návrh

2.2. Zlepšování dopadu EIT

Podpora inovací v celé Unii

Během svého počátečního období se EIT soustředil hlavně na svou snahu o zakládání znalostních a inovačních společenství. Ačkoli je jasným cílem EIT posílit stávající centra excelence, nebo podpořit vznik nových center s širokou účastí členských států, bude muset EIT zajistit, aby byl přínosný i pro oblasti Unie, které se znalostních a inovačních společenství přímo neúčastní. Proto je pro EIT zásadním úkolem aktivně podporovat šíření osvědčených postupů pro začlenění znalostního trojúhelníku s cílem vytvořit společnou inovační kulturu a kulturu sdílení znalostí.

EIT a znalostní a inovační společenství fungují v EU jako modelová zařízení zaměřená na uplatňování vědomostního trojúhelníku a měly by se časem stát poskytovateli služeb pro budování inovačních kapacit v rámci EU tím, že budou navrhovat a provádět inovační politiky i strategie „inteligentní specializace“.

V budoucnosti musí EIT usilovat o to, aby byla zkušenost znalostních a inovačních společenství pochopitelná a opakovatelná, a musí ji začlenit do kultury, která může v Evropě i mimo ni působit jako vzor. EIT v rámci Horizontu 2020 dále rozvine pojetí znalostních a inovačních společenství, aby tak ve všech členských státech podpořil rozvoj evropské inovační kultury. Prostřednictvím určování, analýzy a sdílení osvědčených postupů i nových modelů řízení a financování ze znalostních a inovačních společenství se institut EIT snaží zajistit, aby znalosti generované v rámci EIT a jeho znalostních a inovačních společenství byly šířeny a zhodnocovány ve prospěch občanů –široké veřejnosti, soukromých subjektů a institucí včetně těch, které se znalostních a inovačních společenství přímo neúčastní. Dále je nezbytné více EIT zviditelnit v těch členských státech, které dosud nebyly zapojeny do znalostních a inovačních společenství, a zejména v těch, které mají méně zkušeností s tímto druhem společných podniků. Vždy jsou uplatňována kritéria excelence a zásada subsidiarity.

EIT může hrát rozhodující úlohu při syntetizování nejrůznějších přístupů, které znalostní a inovační společenství uplatňují, a při zajišťování jejich přenositelnosti v tematických oblastech, kde je inovační kapacita slabá a kde by jinak nebylo možné získat prospěch ze zkušeností získaných institutem EIT. Tento přesah zajistí, aby přínosy zkušeností EIT podporovaly rozvoj inovační kapacity v uvedených oblastech. Tato činnost může přinést vysoké výnosy, bude-li vycházet z práce znalostních a inovačních společenství. (V tomto ohledu je velice důležité uplatňovat inovace i v akademických oblastech, které mohou přicházet s nápady a koncepcemi nebo novými hmotnými důkazy vztahujícími se ke kulturní minulosti a přítomnosti Evropy.)

Jakožto opatření na podporu tohoto procesu vyvine EIT regionální inovační strategii (RIS). Účastníci RIS by měli mít ambici a potenciál stát se řádnými členy znalostního a inovačního společenství a rozvíjet se v ekosystémy odrážející hlavní rysy středisek společného umístění. Účastníky regionálních inovačních strategií by měla být strukturovaná partnerství obchodních, vzdělávacích a výzkumných institucí a měla by jasně tematicky souviset se stávajícími znalostními a inovačními společenstvími a regionálními inovačními plány, jako jsou strategie inteligentní specializace. Znalostní a inovační společenství budou vybízet účastníky regionálních inovačních strategií, aby získávali odborné zkušenosti, a usnadňovat součinnost se znalostními inovačními společenstvími tím, že těmto společenstvím umožní přístup k dosud velkému potenciálu vznikajících středisek excelence. Vhodní uchazeči by měli být určeni prostřednictvím otevřených a transparentních výběrových řízení, která uskuteční jednotlivá znalostními a inovační společenství za pomoci EIT. Uchazeče vybere znalostní a inovační společenství na základě jejich návrhů a velkého potenciálu z hlediska inovace, a to díky demonstračním zařízením, testovacím místům, technologickým parkům, inkubátorům atd. Rozpočet EIT na poskytování informací a šíření znalostí by mohl být využíván k tomu, aby se účastníci mohli podílet na konkrétních projektech, učit se osvědčené postupy nebo se stát prvními zákazníky technologií, jež umožnila znalostní a inovační společenství, což usnadňuje přístup ke koncovým uživatelům. Tímto způsobem také mohou začínající firmy ze znalostních a inovačních společenství přilákat investice rizikového kapitálu. Po počátečních dvou letech mohou být účastníci regionálních inovačních strategií finančně podporování z regionálních a celostátních finančních zdrojů, strukturálních fondů a z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Pomocí tohoto režimu přidružení posílí EIT svůj celoevropský dopad a relevantnost s tím cílem, že EIT bude v období 2014–2020 zajišťovat rozvoj nejméně dvou účastníků regionálních inovačních strategií. EIT bude Evropskému parlamentu a Radě podávat pravidelné zprávy o výsledcích regionálních inovačních strategií ve své výroční zprávě o činnosti.

Hlavními hnacími silami učení na úrovni EIT mohou být: z inovací vycházející výzkum pro zřizování nových podniků a nových modelů podnikání, včetně možnosti, aby se malé a střední podniky i veřejné instituce aktivněji účastnily inovace, podnikavost a nové integrované formy víceoborového vzdělávání; inovativní modely řízení a financování založené na koncepci otevřených inovací nebo zapojení veřejných orgánů, zvláště zaměření výzkumu na hlavní potřeby společnosti. To institutu EIT pomůže být vzorem a měnit evropské inovační prostředí a stát se mezinárodně uznávanou inovační institucí na světové úrovni.

Podpora a lákání talentů

Nadaní lidé, pokud je jim zajištěno odpovídající vzdělání a nabídnuta práce v inspirativním prostředí, jsou ústředním prvkem úspěšného výzkumu a jsou otevřeni inovacím. Jednou z prvořadých úloh EIT je poskytovat nadaným lidem příležitost plně využít svůj potenciál a vytvářet prostředí, v němž se těmto lidem bude dařit. Prostřednictvím znalostních a inovačních společenství EIT taková prostředí buduje, musí je však doplňovat strategiemi pro přilákání a zapojení špičkových talentů z prostředí mimo znalostní a inovační společenství.

EIT proto prostřednictvím RIS zavede zvláštní program s cílem zajistit, aby byli s danou iniciativou plně propojeni nadaní lidé mimo střediska společného umístění – studenti, výzkumní pracovníci, pedagogové a podnikatelé na všech kariérních stupních. Takový program nejen poskytne špičkovým talentům mimo znalostní a inovační společenství příležitost těžit z inovačních prostředí vytvořených ve střediscích společného umístění, ale poskytne jim i pobídky k plnému využití znalostí a know-how získaných v oblastech mimo znalostní a inovační společenství. Významnou úlohu v této oblasti by mohla hrát nadace EIT.

Kromě toho je jasným úkolem EIT mezinárodní spolupráce v oblasti znalostí a inovací. Tím, že vytvoří silnou značku a bude upevňovat strategické vztahy s klíčovými partnery z celého světa, může EIT přidat na přitažlivosti partnerům v rámci znalostních a inovačních společenství nebo kterýmkoli jiným krokům nebo oblastem činnosti. V těsné spolupráci se znalostními a inovačními společenstvími by měl EIT vyvinout silnou mezinárodní strategii, která bude určovat příslušné prostředníky a potenciální partnery a která s nimi bude ve spojení. V této souvislosti by EIT a jeho znalostní a inovační společenství měly plně využít existující iniciativy EU v dané oblasti, například programy EU v oblasti výzkumu, vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, včetně programu Erasmus pro všechny a akce Marie Skłodowská-Curie a ostatních iniciativ v oblasti mobility v rámci evropského výzkumného prostoru. Kromě toho může EIT podporovat sdílení znalostí, mentoring a spolupráci v rámci sítí tak, že bude mimo jiné povzbuzovat zřizování sítě absolventů EIT.

EIT a znalostní a inovační společenství jsou podporovány v rozvoji součinnosti vzdělávání s politikami EU a členských států, aby se tak podpořila budoucí dostupnost lidských zdrojů, které jsou nezbytné k tomu, aby Evropa dosáhla vedoucího postavení v oblasti vědy, technologie a inovací. Za tímto účelem by mělo být podporováno vzdělávání ve vědeckých, technických, inženýrských a matematických oborech (STEM) a mladým Evropanům a špičkovým studentům středních škol a univerzit by měly být nabídnuty podnikatelské praxe, stáže a granty.

Aby se zlepšily výsledky EIT, měly by mít činnosti provozované znalostními a inovačními společenstvími měřitelný dopad na vytváření udržitelných a inovačních začínajících podniků a samostatných skupin, zvláště prostřednictvím podpory při vytváření sítí a podpory podnikatelských činností osob, které obdržely tituly a absolvovaly odborné vzdělávání EIT.

EIT své snahy o podporu nadaných lidí a vynikajících myšlenek doplní o další opatření, například pořádání soutěží o nejlepší nápady nebo udělování cen, a to z vlastního podnětu nebo ve spolupráci s předními celosvětovými partnery.

EIT a znalostní a inovační společenství by měly využívat vědecké výsledky a jejich uplatnění, jichž bylo dosaženo v rámci magisterských a doktorandských studijních programů nebo pod jejich záštitou, a tyto výsledky by mohly být následně zveřejněny s cílem přispět k mezinárodnímu akademickému dialogu.

Institut EIT:

v těsné spolupráci se znalostními a inovačními společenstvími zřídí program RIS, který umožní různorodému vzorku studentů, výzkumných pracovníků, akademiků, učitelů a podnikatelů ze všech oblastí studia a podnikání z celé Unie, kteří v současné době nejsou zapojeni do znalostních a inovačních společenství, velmi nadaným lidem z celé Unie a ze třetích zemí zapojit se po určitou dobu do činnosti středisek společného umístění znalostních a inovačních společenství, a tím dosáhne vzájemného prospěchu pro účastníka i pro dané znalostní a inovační společenství a pomůže zvýšit povědomí o činnostech znalostních a inovačních společenství a v obecné rovině zviditelnit EIT.

V těsné spolupráci se znalostními a inovačními společenstvími vybuduje v zemích, kde není žádné středisko společného umístění, systém pro sdružování takzvaných přidružených středisek společného umístění. Ta budou zejména podporovat inovační činnosti znalostního a inovačního společenství prostřednictvím jejich výrazného potenciálu pro inovace a přístupu k prvním zákazníkům a koncovým uživatelům technologií, které vznikly díky znalostnímu a inovačnímu společenství, prostřednictvím demonstračních zařízení, testovacích míst apod.

– poskytne platformu na podporu excelence, spolupráce a společných projektů univerzit v rámci Unie.

zřídí/přizpůsobí internetový nástroj, který bude sloužit jako platforma pro sdílení znalostí a spolupráci v rámci sítí okolo EIT a bude poskytovat snadný přístup k informacím o probíhající činnosti a o výsledcích dokončeného výzkumu. Tento nástroj se využije k povzbuzení studentů, výzkumných pracovníků, akademiků, učitelů a podnikatelů, kteří v současné době nejsou zapojeni do znalostních a inovačních společenství, aby se dozvídali o činnosti stávajících znalostních a inovačních společenství a aby se z ní poučili a také aby získali informace o plánech na budoucí vlny znalostních a inovačních společenství,

– vybuduje a bude podporovat funkční a silnou síť absolventů vzdělávacích a školicích činností EIT / znalostních a inovačních společenství („absolventi EIT“),

– bude poznatky a úspěchy ze znalostních a inovačních společenství systematicky zpřístupňovat širší inovační komunitě v EU i ve třetích zemích. Tato činnost může zahrnovat vývoj archivu otevřených výukových materiálů ze vzdělávací a školicí činnosti EIT a znalostních a inovačních společenství, který bude zpřístupněn všem, zejména univerzitám a institucím vysokoškolského vzdělávání v celé Unii.

– zajistí vysokou účast soukromého sektoru, zvláště malých a středních podniků, na znalostním trojúhelníku.

Pozměňovací návrh

Znalostní a inovační společenství poskytnou ideální zkušební prostředí pro nové přístupy k financování a řízení inovací. Vytvoření cen za inovaci spojených se zvláštními licenčními ujednáními může zrychlit výzkum v oblastech, které jsou pro společnost zásadně důležité, s cílem získat v krátké době přesná vědecká a technická řešení. Prostřednictvím experimentů a zkušeností znalostních a inovačních společenství zajistí EIT program zjednodušení v klíčových oblastech, jako jsou smluvní ujednání, zjednodušené vykazování, paušální částky a sazby, aby se tak snížila administrativní zátěž pro znalostní a inovační společenství.

Pozměňovací návrh

Komise zesílila své snahy podpořit EIT při zřizování řádného a na kvalitní výsledky zaměřeného systému monitorování. Tento systém monitorování zajistí plnou odpovědnost EIT a znalostních a inovačních společenství, kvalitu výstupů, přínos pro priority programu Horizont 2020, a současně umožní dostatečnou pružnost výzkumu a podnikatelské dynamiky znalostních a inovačních společenství a otevřenost vůči novým myšlenkám a partnerům. Systém dovolí EIT rozvíjet řádnou kapacitu pro shromažďování a analýzu vstupů ze znalostních a inovačních společenství, měřit výkonnost EIT na základě jeho vlastních cílů a porovnávat EIT a znalostní a inovační společenství s osvědčenými postupy na evropské i celosvětové úrovni. Systém bude navržen pružně a v případě potřeby bude upravován tak, aby zohlednil vyvíjející se a rostoucí portfolio činností EIT a znalostních a inovačních společenství. Na základě doporučení nezávislého externího hodnocení a obecných ustanovení pro monitorování v rámci programu Horizont 2020 Komise ve spolupráci s EIT a znalostními a inovačními společenstvími navrhla zřídit na výsledky zaměřený systém monitorování výkonnosti pro EIT, který se soustředí na čtyři úrovně činnosti:

– Úroveň programu Horizont 2020: pravidelné monitorování přínosu EIT a znalostních a inovačních společenství pro dosahování cílů programu Horizont 2020.

– Úroveň EIT: posuzování výkonnosti EIT jako účinného a efektivního subjektu EU; tato výkonnost bude měřena z hlediska podpory poskytované znalostním a inovačním společenstvím, intenzity a pokrytí činnosti institutu v oblasti poskytování informací, šíření znalostí a mezinárodní činnosti a jeho schopnosti zajišťovat zjednodušené postupy a také z hlediska podpory vytváření center excelence jakožto prostředků pro šíření výzkumu a inovací po celé Unii.

– Úroveň napříč znalostními a inovačními společenstvími: monitorování přínosu všech znalostních a inovačních společenství k plnění strategických cílů EIT určených ve zvláštním nástroji, například přehledu výsledků EIT a k podpoře mezioborového výzkumu jakožto prostředku pro podporu vzniku nových oblastí výzkumu a inovací a k jejich udržení.

– Úroveň jednotlivých znalostních a inovačních společenství: monitorování výkonnosti jednotlivých znalostních a inovačních společenství na základě individuálních cílů a klíčových ukazatelů výkonnosti stanovených v podnikatelských plánech jednotlivých znalostních a inovačních společenství. Znalostní a inovační společenství mají různé podnikatelské modely a trhy, a tudíž i různé odvětvové klíčové ukazatele výkonnosti, které jsou zásadní pro úspěšné řízení jednotlivého znalostního a inovačního společenství. Navíc bude podpořeno vytvoření středisek společného umístění, jakožto prostředku pro rozšiřování jejich činností a pro podporu myšlenky spolupráce na místní, regionální nebo národní úrovni, jelikož se tak přispěje k rozšíření oblastí působnosti EIT.

Pozměňovací návrh

– ve spolupráci s Komisí a znalostními a inovačními společenstvími zřídí komplexní systém pro monitorování: přínosu EIT k programu Horizont 2020, přínosu EIT k programu Horizont 2020, dopadu EIT prostřednictvím jeho vlastních činností a činností znalostních a inovačních společenství a výsledků znalostních a inovačních společenství. EIT bude všechny své činnosti v oblasti monitorování vykazovat ve své výroční zprávě o činnosti zasílané Evropskému parlamentu a Radě.

Pozměňovací návrh

Model správy EIT prokázal svou obecnou hodnotu. Zkušenosti z počátků však ukazují, že lze učinit víc pro zvýšení efektivity rozhodovacích a prováděcích mechanismů EIT. Je třeba jasněji definovat a zefektivnit vztah mezi správní radou EIT, která odpovídá za strategická rozhodnutí, a ústředím EIT, které odpovídá za provádění. Ústředí EIT bude muset definovat kritické oblasti, v nichž by EIT měl poskytovat znalostním a inovačním společenstvím podporu, a dosáhnout vhodné rovnováhy mezi funkcemi podpory a monitorování. Správní rada musí lépe zajistit, aby strategická rozhodnutí využívala řádných informací založených na zkušenostech znalostních a inovačních společenství a širší inovační komunity. Strategickým cílem EIT je stát se něčím více nežli jen součtem svých částí, proto by měl institut EIT využít koordinaci a spolupráci znalostních a inovačních společenství, aby byla zajištěna součinnost a tvorba přidané hodnoty ze strany znalostních a inovačních společenství i řady partnerů v rámci systému EIT.

Pozměňovací návrh

Určujícími faktory v tomto smyslu jsou velikost, složení a postupy správní rady. Zásada nezávislých členů kombinovaná s omezeným počtem volených členů zastupujících znalostní a inovační společenství prokázala svou hodnotu a umožňuje shromažďovat odborné znalosti z celého znalostního trojúhelníku. V radě by měla existovat správná rovnováha mezi členy zúčastněných subjektů v inovačním procesu, zástupci obchodu, vládních orgánů a vědy. Prvotní model s osmnácti volenými členy a nedávné doplnění dalších čtyř zástupců znalostních a inovačních společenství však ukázaly svá omezení. Zmenšená správní rada povede k účinnějšímu rozhodování a ke snížení správních režijních nákladů. A v neposlední řadě lze další účinnosti dosáhnout změnou zaměření správní rady EIT na její klíčovou úlohu spočívající v zajišťování strategického vedení. Z tohoto důvodu by mohl velmi užitečný výbor akademických odborníků, který by správní radě poskytoval hodnotnou pomoc a konzultace ohledně záležitostí, jež se týkají zejména akademické strategie a vyučovacích postupů znalostních a inovačních společenství, a jehož úlohou by bylo poskytnout dohled nad obsahem programů, jejich kritérii kvality a jejich sociálními a kulturními aspekty. Kromě toho bude soulad s ostatními iniciativami EU dále posilován prostřednictvím posílených konzultací s Evropskou komisí o tříletém pracovním programu EIT. Informace o EIT a o znalostních a informačních společenstvích uvedené v tříletém pracovním programu EIT umožní posoudit a zajistit návaznost na další části Horizontu 2020 a na další politiky a nástroje Unie. Všechny tyto změny byly začleněny do upraveného nařízení o EIT, které je přílohou strategického programu inovací.

Pozměňovací návrh

Rozhodnutí správní rady EIT provádí ústředí EIT pod vedením ředitele, který odpovídá Komisi, Parlamentu a Radě za činnost EIT. Přitom ústředí zohledňuje na výsledky zaměřenou povahu EIT a jeho znalostních a inovačních společenství a je hnací silou postupů zjednodušování. Současně ústředí EIT vyvíjí kapacitu pro systematické zpracování poznatků ze znalostních a inovačních společenství a jejich zpřístupňování ve prospěch širší inovační obce. Postupně se ústředí EIT stane bohatým zdrojem postupů správné praxe a skutečným znalostním partnerem pro tvůrce politik.

Pozměňovací návrh

Vzájemné vztahy mezi EIT a znalostními a inovačními společenstvími poskytují nejen rámec pro úspěšnou činnost znalostních a inovačních společenství, ale jsou i ústředním prvkem procesu vzájemného učení, který institutu EIT umožňuje, aby plnil svou úlohu zkušebního stanoviště pro nové inovační modely. Aby znalostním a inovačním společenstvím zajistil řádné rámcové podmínky, musí EIT ve všech fázích procesu poskytovat jasné a jednotné pokyny, aniž by však tyto pokyny byly příliš normativní. Tyto pokyny by se mohly vztahovat především na řízení znalostních a inovačních společenství a spolupráci s jejich partnery. Vzájemné působení mezi ústředím EIT a znalostními a inovačními společenstvími musí být systematické, soustavné, jasné, transparentní a založené na důvěře, aby bylo dosaženo maximální účinnosti. K tomu by měly přispět jak smluvní vztahy mezi EIT a znalostními a inovačními společenstvími, tak organizační uspořádání ústředí EIT.

Pozměňovací návrh

Při odklonu od úlohy pouhého správce bude ústředí EIT optimalizovat své operativní funkce, aby znalostní a inovační společenství dovedlo k maximální výkonnosti a zajistilo širokou dostupnost dobrých výsledků. Existují zisky v oblasti účinnosti, kterých lze dosáhnout poskytováním řady centralizovaných služeb a funkcí a nikoli jen na úrovni jednotlivých znalostních a inovačních společenství. Ačkoli všechna znalostní a inovační společenství pracují na konkrétních tématech, řada prvků a výzev má průřezovou povahu, a právě v těchto případech může EIT zajistit hmatatelnou přidanou hodnotu. Tyto funkce poskytovatele znalostí mohou souviset s tím, že se ústředí EIT stane zprostředkovatelem informací a na zdroje bohatým prostředníkem, např. při podpoře výměny a vzájemného učení napříč středisky společného umístění a znalostními a inovačními společenstvími, podpoře výměny znalostí mezi znalostními a inovačními společenstvími a sítěmi univerzit, RIC, menšími znalostními a inovačními společenstvími a dalšími výzkumnými činnostmi prováděnými s pomocí financování EIT při usnadňování vztahů s orgány EU a ostatními klíčovými organizacemi, jako je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), nebo pokud jde o konkrétní průřezové otázky, například poradenství v oblasti duševního vlastnictví, předávání znalostí a technologií, srovnávání s mezinárodními osvědčenými postupy nebo provádění prognostických a do budoucnosti zaměřených studií s cílem určit budoucí směry činnosti EIT a znalostních a inovačních společenství. EIT a znalostní a inovační společenství by měly společně rozhodovat o tom, kde bude možné tyto úkoly nejefektivněji řešit. V tomto ohledu bude pro EIT a znalostní a inovační společenství mimořádně důležité zřídit životaschopné mechanismy pro systematickou spolupráci v oblasti průřezových témat.

Pozměňovací návrh

bude poskytovat pokyny pro řízení znalostních a inovačních společenství a pro spolupráci s jejich partnery.

Pozměňovací návrh

EIT také rozvine komunikační kampaň pro univerzity, místní orgány a vnitrostátní parlamenty za účelem poskytování nejlepších možných informací subjektům, jež jsou součástí inovačního řetězce, a to ve společném zájmu všech stran. Tato komunikační kampaň zdůrazní prostřednictvím EIT činnost Evropské unie.

Pozměňovací návrh

Kromě toho aktivní konzultace s ostatními institucemi EU od rané fáze celého procesu pomohou maximalizovat součinnost a vzájemné učení s ostatními iniciativami EU. EIT naváže pravidelný dialog s Evropským parlamentem a s příslušnými útvary Komise.

Pozměňovací návrh

Institut EIT navrhl původní model financování, který se opírá o společné silné stránky a zdroje existujících špičkových organizací; financování EIT působí jako katalyzátor pro získání a sdružení dodatečných finančních zdrojů od široké škály veřejných a soukromých partnerů. Na tomto základě EIT poskytuje v průměru až 25 % celkového financování znalostních a inovačních společenství, zatímco zbývajících nejméně 75 % by mělo pocházet ze zdrojů mimo EIT. Ty zahrnují vlastní příjmy a zdroje partnerů znalostních a inovačních společenství, ale též veřejné financování na vnitrostátní a regionální úrovni a na úrovni EU, zejména (současné a budoucí) strukturální fondy a rámcový program pro výzkum a inovace. V posledním uvedeném případě znalostní a inovační společenství (nebo některý z jejich partnerů) podávají žádosti o financování v souladu s příslušnými pravidly programů a za stejných podmínek jako ostatní žadatelé. Příspěvek partnerů znalostních a inovačních společenství není klasickým požadavkem na grantové „spolufinancování“, ale je předpokladem minimální úrovně zapojení existujících organizací a jejich finančního závazku vůči znalostnímu a inovačnímu společenství. Tento zdola nahoru vedený přístup zaručuje silný závazek partnerů znalostního a inovačního společenství, pobízí k investicím a podněcuje strukturální a organizační změnu mezi partnery znalostního a inovačního společenství, jakož i v širším měřítku. Budování shora dolů by však nemělo být vyloučeno, zvláště v případě výzkumných iniciativ, které jsou již na takovém přístupu založeny. Zkušenosti prvních znalostních a inovačních společenství naznačují, že průmysl má finanční zájem na plnění podnikatelských plánů znalostních a inovačních společenství a že podíl partnerů z průmyslu na rozpočtu znalostního a inovačního společenství se pohybuje mezi 20 % a 30 % celkového ročního rozpočtu znalostního a inovačního společenství. Kromě toho se znalostním a inovačním společenstvím podařilo sladit a sdružit další toky vnitrostátního financování, které by jinak nebyly k dispozici (například německá vláda se rozhodla pověřit řízením vzdělávací iniciativy „Software Campus“ znalostní a inovační společenství ICT Labs s rozpočtem ve výši 50 milionů EUR na období pěti let, který pochází z veřejných i soukromých zdrojů).

Pozměňovací návrh

Znalostní a inovační společenství procházejí před dosažením optimálního provozu různými fázemi vývoje, které se projevují různými charakteristikami celkových rozpočtů. Absorpční kapacita znalostního a inovačního společenství je na samém počátku poměrně omezená, v následujících letech však významně roste. Obchodní odvětví se však od sebe mohou velmi lišit a mohou vyžadovat rozdílný přístup. Některá znalostní a inovační společenství se velmi rozrostou a mají rozsáhlé finanční potřeby, zatímco jiná zůstanou malá a potřebují méně finančních prostředků. EIT by měl tedy z hlediska financování uplatnit k jednotlivým znalostním a inovačním společenstvím a jejich konkrétním potřebám individuální přístup.

Pozměňovací návrh

Rozpočet EIT v období let 2014–2020 činí 3,1 miliardy EUR a vychází ze tří hlavních prvků: nezbytné výdaje na upevnění tří existujících znalostních a inovačních společenství, postupný vývoj k novým znalostním a inovačním společenstvím v letech 2014, resp. 2018, výdaje na činnosti v oblasti šíření znalostí a poskytování informací a správní výdaje.

Pozměňovací návrh

Plánovaný rozpočet EIT pro znalostní a inovační společenství v období let 2014–2020 činí 2,9 miliardy EUR (93,13 % celkového rozpočtu EIT na období 2014–2020). Očekává se, že prostřednictvím silného pákového efektu EIT znalostní a inovační společenství zmobilizují dalších 8,890 miliardy EUR z ostatních veřejných a soukromých zdrojů.

Pozměňovací návrh

EIT se bude angažovat v řadě činností souvisejících se šířením znalostí a poskytováním informací, například v programu stipendií EIT, který značně zvýší dopad činností EIT v celé Evropě. Kromě toho četné průřezové služby podpory a monitorování zajistí přidanou hodnotu a přínosy v oblasti účinnosti činností znalostních a inovačních společenství. Při provádění a rozvoji těchto činností bude EIT muset sledovat strategii zaměřenou na vysoký koeficient účinnosti, tzn. maximální dopad dosahovaný prostřednictvím nezatěžujících mechanismů. Provádění těchto činností vyžaduje 141,76 milionů (4,4 %) z rozpočtu EIT.

Pozměňovací návrh

EIT je průkopníkem nových modelů otevřených inovací a zjednodušení. To by se mělo odrazit v jeho přístupu ke správním činnostem. Ústředí EIT musí být štíhlou organizací, která bude uplatňovat strategický přístup zaměřený na využití odborných zkušeností všude tam, kde to bude potřebné, aniž by však vytvářela zbytečně zatěžující a trvalé struktury. Náklady na správní výdaje kryjící potřebné náklady na zaměstnance, administrativu, infrastrukturu a provoz, nikdy nepřesáhnou 2,4 % rozpočtu EIT. Část správních výdajů hradí hostitelská země, Maďarsko, bezplatným poskytováním kancelářských prostor do konce roku 2030, jakož i ročním příspěvkem ve výši 1,5 milionu EUR na personální náklady do konce roku 2015. S tímto základem bude proto částka potřebná na správní výdaje činit v období let 2014–2020 přibližně 77 milionů EUR.

Pozměňovací návrh

Znalostní a inovační společenství pro výrobu s přidanou hodnotou pomůže splnit priority programu Horizont 2020 z hlediska pokročilé výroby a zpracování a jeho konkrétní cíl „přeměnit dnešní průmyslové formy výroby na znalostně intenzivnější, udržitelné meziodvětvové technologie výroby a zpracování s nízkými emisemi za účelem vytvoření inovativních produktů, procesů a služeb“.

Pozměňovací návrh

Ekodesign

Pozměňovací návrh

Evropská unie se v této oblasti plně angažuje. Znalostní a inovační společenství by přispělo k řešení společenské výzvy programu Horizont 2020 nazvané „Zajišťování potravin, udržitelné zemědělství, produktivní moře a oceány a biohospodářství“. Zejména by spolupracovalo s navrženým evropským inovačním partnerstvím v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti. Zatímco evropské inovační partnerství bude klást důraz na budování mostů mezi špičkovým výzkumem a praktickou inovací, znalostní a inovační společenství by zejména tvořilo prvek doplňující vzdělávání klíčových subjektů, např. podnikatelů a spotřebitelů. Zapotřebí je též koordinace s iniciativou společného plánování „Zemědělství, zajišťování potravin a změna klimatu“, která sloučí vnitrostátní úsilí v oblasti výzkumu, aby integrovala přizpůsobení, zmírnění a bezpečnost potravin v odvětví zemědělství, lesnictví a využití půdy. Evropský námořní a rybářský fond podpoří environmentální a sociální udržitelnost rybolovu a akvakultury, a zdůrazní tak potřebu technického vývoje v souvislosti s novými podnikatelskými přístupy v těchto oblastech a s vývojem chování spotřebitelů a poskytnou příležitost k součinnosti. Podobně bude koordinace také možná u nedávno zahájených iniciativ společného plánování „Zdravé potraviny pro zdravý život“ a „Propojování znalostí z oblasti klimatu v zájmu Evropy“ a s evropskými technologickými platformami v příbuzných oblastech (zejména platforma Potraviny pro život) nebo v četných projektech 7. rámcového programu. Podobnou měrou by také spolupracovalo s projekty tržních replikací ekologických inovací v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace, v nichž jsou jednou z prioritních oblastí potraviny a nápoje. Tyto zkušenosti budou nadále využívány i v programu Horizont 2020, a sice v kontextu společenské výzvy týkající klimatu a účinnosti zdrojů.

Pozměňovací návrh

– Zaměří se na mezinárodní rozvojovou spolupráci za účelem zvýšení produkce potravin a pozvednutí úrovně a kvality potravinářského odvětví v oblasti výživy.

Pozměňovací návrh

Reakce na tyto výzvy byla definována v programu Horizont 2020 jako snaha o „zajištění lepšího zdraví, kvality života a obecných životních podmínek pro všechny prostřednictvím podpory činností v oblasti výzkumu a inovací. Tyto činnosti se zaměří na zachování a podporu zdraví po celou dobu našeho života a na prevenci nemocí, na zlepšování naší schopnosti léčit, ošetřovat a zvládat nemoc a postižení, na podporu aktivního stárnutí a na příspěvek k dosažení sektoru udržitelné a efektivní péče“. Kromě toho by měl být kladen zvláštní důraz na místní služby a přizpůsobení měst a jejich zařízení stárnoucí populaci.

Pozměňovací návrh

Stárnoucí populace by měla být cílem mnoha projektů a politik, jako jsou rozvoj a zlepšování místních služeb a úprava měst.

Pozměňovací návrh

Moderní společnost je zcela závislá na přístupu k surovinám. Přístup k materiálům je zásadní pro účinné fungování hospodářství EU. Avšak triptych poklesu neobnovitelných přírodních zdrojů, stále rostoucí lidské populace a rychle narůstající míry spotřeby v rozvojovém světě kladou na suroviny a přírodní zdroje planety stále se stupňující požadavky. Tyto faktory patří k těm, které odpovídají za předvídaný nárůst spotřeby přírodních zdrojů během příštích desetiletí.

Pozměňovací návrh

Jak upozorňuje plán pro Evropu účinněji využívající zdroje a program Horizont 2020, měli bychom usilovat o zajištění přístupnosti, dostupnosti a udržitelného využívání surovin, což je nutné pro evropské hospodářství a pro uspokojení potřeb našich životních podmínek, a současně dosahovat z hlediska zdrojů účinnějšího hospodářství, které uspokojuje potřeby rostoucí populace v ekologických mezích planety, jejíž trvání nebude nekonečné.

Pozměňovací návrh

Znalostní a inovační společenství v této oblasti by se v souladu s jinými činnostmi EU mělo soustředit na podporu znalostního centra a centra odborných znalostí v akademickém, technickém a praktickém vzdělávání a výzkumu v udržitelné povrchové, podpovrchové a podmořské těžbě, městské těžbě, vytěžování skládek, správě materiálů, recyklačních technologiích, náhradě materiálu a otevřeném obchodu se surovinami, jakož i jejich globální správě. Působilo by jako zprostředkovatel a zúčtovací středisko pro evropská centra excelence pro tato související témata a řídilo by výzkumný program strategického významu pro průmysl EU. Z tohoto důvodu a s cílem maximalizovat dopad opatření a vyhnout se jakékoli duplicitě s činnostmi EU včetně evropského inovačního partnerství v oblasti surovin zajistí znalostní a inovační společenství potřebný doplněk v oblastech lidského kapitálu (tj. odbornou přípravu, vzdělávání) pro technologické inovativní pilotní akce (např. demonstrační zařízení) pro průzkum země a moře, těžbu a zpracování, efektivní využívání zdrojů, sběr, recyklaci a nahrazování. Současně by sem mohly patřit takové cíle, jako je stát se technologickým průkopníkem vytvořením pilotních programů a demonstrátorů inovativních procesů a řešení, zapojením například použití hospodářsky atraktivních a udržitelných alternativních materiálů strategického významu pro EU. V důsledku toho může centrum iniciovat rozšiřování stávajících trhů a tvorbu nových, a sice v oblastech udržitelné těžby a zpracování, správy materiálů s ohledem na efektivitu zdrojů, recyklačních technologií a nahrazování materiálů. Bude nezbytné posoudit dopady a vypracovat inovativní a nákladově efektivní opatření pro úpravy a předcházení rizikům pro značně citlivá prostředí, jako je Arktida.

Pozměňovací návrh

EU určila tuto prioritní oblast jako jednu z velkých výzev. Znalostní a inovační společenství by přispívalo k programu Horizont 2020, a sice ke společenské výzvě týkající se udržitelné dodávky surovin a účinnosti zdrojů. Bylo by přínosem pro navrhované evropské inovační partnerství týkající se surovin. Evropské inovační partnerství týkající se surovin poskytne zastřešující rámce s cílem usnadnit slaďování a součinnost mezi výzkumem odvozeným od stávající nabídky a poptávky a nástroji a politikami pro inovace v dané oblasti. To zahrne činnosti zaměřené na technologie, ale i určení rámcových podmínek a osvědčených postupů v otázkách politiky, regulace a normalizace majících v daném sektoru nebo pro danou výzvu určitý vliv na inovace. Znalostní a inovační společenství v této oblasti by vytvořilo doplňující prvek při vzdělávání klíčových subjektů, ale též při poskytování strukturované sítě odborníků z praxe. Poskytlo by pevný základ podpory jiných opatření spojených s inovacemi, která budou prováděna v rámci evropského inovačního partnerství a pro jejichž úspěch je lidský kapitál naprostou nezbytností. Rovněž by mu jeho pozice umožňovala podporu evropského inovačního partnerství při určování rámcových podmínek a osvědčených postupů v otázkách politiky, regulace či normalizace majících v daném sektoru vliv. Znalostní a inovační společenství by také důrazně stavělo na výsledcích četných výzkumných projektů 7. rámcového programu řešících dané téma, zejména projektů financovaných v rámci nanověd, nanotechnologií, materiálů a nových výrobních technologií, a témata životního prostředí a tyto výsledky by zužitkovalo.

Pozměňovací návrh

Podobnou měrou by také spolupracovalo s projekty tržních replikací ekologických inovací v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace, v nichž je jednou z prioritních oblastí recyklace materiálů. Tyto zkušenosti budou nadále využívány i v programu Horizont 2020, a sice v kontextu společenských výzev týkajících se opatření v oblasti klimatu, účinnosti zdrojů a udržitelné dodávky surovin, přičemž bude podpořeno využívání materiálů, které do budoucna zaručí zachování dobrého stavu kulturního dědictví.

Pozměňovací návrh

Kromě toho by se mělo usilovat o součinnost s Evropskou kompetenční sítí pro vzácné zeminy, která byla vytvořena pro kritické suroviny, tzv. vzácné zeminy. Mezinárodní spolupráce v oblasti surovin, jako například třístranná dohoda v oblasti výzkumu a rozvoje mezi EU, Japonskem a USA o kritických surovinách, je také velmi důležitá, stejně tak jako činnost Mezinárodního panelu pro zdroje, a toto znalostní a inovační společenství by k ní mělo přihlížet.

Pozměňovací návrh

Znalostní a inovační společenství by v této oblasti hledalo doplňkovost a součinnost s těmito aktivitami a mělo by se soustředit na mezioborové činnosti ve znalostním trojúhelníku se silnou orientací na inovativní produkty a služby a vzdělávání podnikatelů.

Pozměňovací návrh

Soustředí se na významnou hospodářskou a společenskou výzvu, jíž Evropa čelí (potřeba rozvíjet inovativní řešení pro nákladově efektivní, nízkouhlíkový a k životnímu prostředí příznivější průzkum, těžbu, zpracování, používání a opětovné používání a recyklaci surovin), a přispívá k plnění agendy Evropa 2020 a jejích cílů týkajících se klimatu a energie, zaměstnanosti, inovací a vzdělávání.

Pozměňovací návrh

Je schopné zmobilizovat investice ze strany podnikatelského sektoru a nabízí možnosti pro různé vznikající produkty a služby, a sice v oblastech udržitelné těžby a zpracování, správy materiálů, recyklačních technologií a městské těžby a nahrazování materiálu.

Pozměňovací návrh

Městská mobilita, inteligentní a udržitelný rozvoj.

Pozměňovací návrh

Jako jedna z významných společenských výzev, které budou řešeny v rámci programu Horizont 2020, bylo identifikováno téma inteligentní, zelené a integrované dopravy. Bílá kniha o dopravě z roku 2011 dále posiluje význam opatření v této oblasti během příštího desetiletí. Obzvláště náročným úkolem je městská mobilita. Měl by se k ní zaujmout plně integrovaný a celostní přístup se zřetelným ohledem na propojenost s dalšími tématy v územním kontextu. Zabývá se celou řadou témat, jako je doprava (včetně nových koncepcí mobility, organizace dopravy, logistiky, bezpečnosti a zabezpečení dopravních systémů), otázek životního prostředí (omezení skleníkových plynů, znečištění ovzduší a hluku), územní plánování, městská a přírodní krajina (nové koncepce pro přiblížení pracovního a soukromého života), kulturní dědictví a má důležitý vliv na hospodářské i sociální úrovni (tvorba nových podniků, zaměstnanost, sociální začlenění, strategie bydlení a polohy). Zastřešujícím cílem je zlepšit kvalitu života evropských občanů, kteří – stále ve větším počtu – žijí ve velkých městských konglomeracích, kde vzniká velká část evropských hospodářských výkonů.13

Pozměňovací návrh

Vzhledem k tomu, že města a městská mobilita náleží do složitého systému různých proměnných veličin, musí toto znalostní a inovační společenství zohledňovat územní, demografické a společenské členění, hospodářskou dynamiku, obchod a adaptaci, obnovu a ochranu nově vybudovaných i historických zdrojů. Pouze v takovém případě bude znalostní trojúhelník soudržný.

Pozměňovací návrh

Klíčovým úkolem znalostního a inovačního společenství pro městskou mobilitu a inteligentní a udržitelný rozvoj bude zajistit zelenější, bezpečnější a inteligentnější systém městské mobility podporující ve větší míře začlenění.

Pozměňovací návrh

Jak již bylo nastíněno výše, toto téma je vysoce relevantní ze společenského hlediska i z hlediska veřejné politiky. Je rovněž vysoce relevantní i ze sociálně-hospodářského pohledu, protože z hlediska HDP a zaměstnanosti se dotýká důležitých hospodářských odvětví, např. automobilového odvětví a stavebnictví. Městská mobilita je navíc spojena se strategiemi ochrany životního prostředí a je plně zakomponována do politik sociálního začlenění, polohy, bydlení, projektové podoby měst a znovuoživení historických center.

Pozměňovací návrh

Znalostní a inovační společenství pro městskou mobilitu a inteligentní a udržitelný rozvoj je v souladu jak s prioritami definovanými v programu Horizont 2020, tak s cíli strategie Evropa 2020 spočívajícími v dosažení inteligentnějšího, udržitelnějšího a nízkouhlíkového rozvoje měst podporujícího ve větší míře začlenění. Znalostní a inovační společenství v této tematické oblasti by mohlo přispívat k cílům strategie Evropa 2020 například tím, že bude prosazovat ekologicky účinná řešení, inteligentní programy IKT pro řízení dopravy a poskytovat účinnější a finančně dostupné dopravní služby.

Pozměňovací návrh

Městská mobilita a přístupnost jsou ze své podstaty systémové. Složitost měst, soudržnost znalostního trojúhelníku, provádění projektů v této oblasti vyžaduje integrovaný přístup. Znalostní a inovační společenství v této okrajové oblasti by ve skutečnosti mohlo nabídnout mnoho možností v celém řetězci inovací, například rozvoj multimodálních dopravních systémů, inteligentnějších a udržitelnějších dopravních řešení.

Pozměňovací návrh

Znalostní a inovační společenství pro městskou mobilitu a inteligentní a udržitelný rozvoj čerpá z pevných technologických a odvětvových základů a nabízí potenciál pro nové produkty a služby, zejména v oboru udržitelného plánování a ekoprůmyslu.

Pozměňovací návrh

Znalostní a inovační společenství pro městskou mobilitu a inteligentní a udržitelný rozvoj se bude zaměřovat na ty činnosti znalostního trojúhelníku, které mohou těžit z dodatečné podpory EU poskytované konkrétně prostřednictvím EIT.

Všechny projekty zaměřené na přístupnost a mobilitu musí zohledňovat územní rozměr, hospodářskou dynamiku, demografický a populační dopad, ochranu městské krajiny a schopnost přilákat ekonomické a kulturní zdroje.

Ve skutečnosti bude hlavní přidanou hodnotou znalostního a inovačního společenství v této oblasti jeho úloha při integraci tří proudů znalostního trojúhelníku a při vedení systémové změny způsobu, jakým inovační subjekty spolupracují. Podobně bude základem pro řešení výzev nastíněných výše orientace znalostního a inovačního společenství na inovace, jejichž hnací silou jsou lidé, přičemž tato orientace staví studenty, výzkumné pracovníky a podnikatele do centra úsilí znalostního a inovačního společenství. V důsledku toho bude kladen velký důraz na vzdělávání / odbornou přípravu, podnikání a využití výsledků, např. rozvoj dovedností a znalostí odborníků v oboru městské dopravy v místní a regionální správě (celoživotní učení / programy výměny zaměstnanců / odborná příprava), na navrhování zvláštních programů vysokoškolského vzdělávání v oboru městské mobility (letní školy / programy výměn), úspěšné uvádění inovativních dopravních koncepcí na trh (podpora ze strany univerzit a výzkumných institucí pro podniky založené jako vedlejší produkt činnosti a nové podniky atd.). Kromě toho by bylo možné v rámci znalostního a inovačního společenství na toto téma posílit koncepci společného umístění, protože tato tematická oblast má přirozeně silný místní a regionální rozměr.