Dokument ze zasedání

 

A7-0437/2012

2. 12. 2012

ZPRÁVA

o úloze politiky EU v oblasti soudržnosti a jejích představitelů v zavádění nové evropské energetické politiky

( 2012/2099(INI) )

Výbor pro regionální rozvoj

Zpravodajka: Lena Kolarska-Bobińska

 

PR_INI

OBSAH

Strana

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU............................................................3

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku...........................11

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU.....................................................16

 

 

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o úloze politiky EU v oblasti soudržnosti a jejích představitelů v zavádění nové evropské energetické politiky

( 2012/2099(INI) )

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na sdělení ze dne 10. listopadu 2010 nazvané „Energie 2020 – strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii“( COM(2010)0639 ),

–   s ohledem na sdělení ze dne 15. prosince 2011 nazvané „Energetický plán do roku 2050“ ( COM(2050)0885 ),

–   s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES ( COM(2011)0370 ),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku ( A7–0437/2012 ),

A. vzhledem k tomu, že společnými cíli evropské energetické politiky jsou bezpečnost dodávek, udržitelnost a konkurenceschopnost;

B.  vzhledem k tomu, že evropská energetická politika by měla rovněž zajišťovat spolehlivé zdroje energie, diverzifikaci dodávek a dostupné ceny pro koncového uživatele;

C. vzhledem k tomu, že primárními cíli evropské politiky soudržnosti jsou hospodářská, sociální a územní soudržnost evropských regionů prostřednictvím investování do růstu a pracovních míst;

D. vzhledem k tomu, že investice v oblasti energie v rámci politiky soudržnosti by měly přispět k uskutečňování cílů obou politik;

E.  vzhledem k tomu, že by tyto investice měly podporovat růst ve všech regionech a tvorbu pracovních míst v těchto lokalitách a zároveň zajistit využívání udržitelných energetických zdrojů a bezpečnost dodávek energie po celé EU;

F.  vzhledem k tomu, že trhy s energií v Evropské unii stále častěji přesahují státní hranice a tento trend bude v dalším období zřejmě ještě výraznější;

G. vzhledem k tomu, že podle původního návrhu Komise by mělo alespoň 80 % prostředků z EFRR v rozvinutějších regionech a 50 % v méně rozvinutých regionech směřovat do nízkouhlíkového hospodářství;

 

H. vzhledem k tomu, že v této souvislosti se požaduje, aby bylo nejméně 20 % vyčleněno na energetickou účinnost a 6 % na obnovitelné zdroje energie, což představuje významnou výši finančních prostředků;

I.   vzhledem k tomu, že ceny energie v minulých letech významně vzrostly a dosáhly svých historických hodnot, což způsobuje evropskému průmyslu značné problémy;

J.   vzhledem k tomu, že minimální částka pro způsobilý projekt v rámci nástroje ELENA je 50 milionů EUR a v rámci programu pro inteligentní energii je minimální částka vyšší než 6 milionů EUR, což představuje více, než dosahují mnohé projekty v malých a venkovských společenstvích;

K. vzhledem k tomu, že podle energetického plánu do roku 2050 mají obnovitelné zdroje energie významnou úlohu v budoucí energetické politice;

Obecný přístup

 

1.  vítá obecné spojování politiky soudržnosti s cíli strategie Evropa 2020 a předními iniciativami za účelem společného postupu na cestě k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a podpory přechodu na energeticky účinné hospodářství s nízkými emisemi uhlíku v rámci všech odvětví; připomíná, jak důležité jsou strukturální fondy a Fond soudržnosti pro dosažení těchto krátkodobých i dlouhodobých cílů v souladu se solidaritou mezi členskými státy, jak stanovuje Lisabonská smlouva, a pro boj proti energetické chudobě v méně rozvinutých oblastech EU a nejzranitelnějších domácnostech;

2.  s ohledem na negativní dopady stávající krize, které prohlubují místní a regionální rozdíly v Evropě, zdůrazňuje potřebu silné podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti ze strany EU;

3.  je přesvědčen, že evropské energetické projekty by mohly přispět k regionálnímu rozvoji a posílení přeshraniční spolupráce tím, že podpoří schopnost regionů spravovat energetické zdroje; je dále přesvědčen, že investice do nízkoemisních nebo obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a dalších opatření povedou na regionální úrovni k podpoře růstu a tvorby pracovních míst;

4.  zdůrazňuje, že je potřeba rozlišovat mezi cíli politiky soudržnosti, které přispívají k plnění strategie Evropa 2020, a cíli obecněji pojaté energetické politiky EU, jejichž důsledky jsou znatelné i v zemích, které jsou způsobilé k čerpání podpory z Fondu soudržnosti; poukazuje na to, že prostředky z Fondu soudržnosti lze použít jako dodatečný zdroj financování projektů v oblasti energetiky pouze v případě, kdy konkrétní projekt přispívá k plnění cílů politiky soudržnosti;

5.  je přesvědčen, že evropské regiony by měly prosazovat inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, který přihlíží k místním zvláštnostem a podmínkám a který evropským regionům ponechává dostatečnou flexibilitu, aby se mohly soustředit na takové energetické zdroje, jež jsou pro místní a regionální podmínky a zdroje nejvhodnější, a to za účelem splnění cílů pro rok 2020, a že EU by měla začít poměřovat a provádět evropské energetické cíle v celoevropském měřítku;

6.  vyzývá k účinnějšímu využívání obnovitelných zdrojů energie v EU v rámci úsilí o vytvoření systému společných pobídek pro obnovitelné zdroje energie v celé EU; na tomto základě by byly využívány konkrétní typy obnovitelné energie v těch částech EU, kde je to nejúčinnější, a tak by se snížily náklady na podporu těchto energií a zajistilo účinné přidělování finančních prostředků;

7.  doporučuje, aby se přihlíželo ke skutečnosti, že evropské trhy s energií jsou uspořádány do regionálních seskupení, a domnívá se, že by měla být nadále věnována větší pozornost zvláštním rysům národních a regionálních trhů, aby se mohlo zajistit řádné uplatňování legislativních předpisů;

8.  domnívá se, že Evropská unie by měla co nejrychleji přijmout opatření pro zajištění budoucnosti energetiky a chránit své zájmy v této oblasti, což vyžaduje více naléhat na místní a regionální představitele, aby byla plněna ustanovení EU; domnívá se, že EU by jim zároveň měla poskytovat značnou finanční pomoc při vypracovávání projektů;

9.  zdůrazňuje, že očekávané zvýšení cen energie může občany méně rozvinutých regionů EU dostat do zvláště nevýhodného postavení; žádá proto, aby tato skutečnost byla při plánování politiky soudržnosti zohledněna a aby členské státy přijaly další opatření k omezení těchto dopadů, zejména na chráněné spotřebitele;

Budování kapacit

10. zdůrazňuje, že základem stávajících cílů v oblasti klimatu a energetiky a veškerých budoucích cílů po roce 2020 by mělo být spravedlivé sdílení zátěže mezi jednotlivými evropskými regiony, které by měly mít možnost budoucího rozvoje, jehož je zapotřebí;

11. poukazuje na to, že kvůli přílišným administrativním požadavkům a nedostatečně jasným postupům při vyřizování žádostí je obtížné získat prostředky z Fondu soudržnosti a strukturálních fondů a že tyto překážky odrazují od podání žádosti o čerpání těchto prostředků subjekty, které je nejvíce potřebují; podporuje proto zjednodušení pravidel a postupů, odstranění byrokratické zátěže a zavedení flexibilnějšího přidělování těchto prostředků jak na úrovni EU, tak na úrovni jednotlivých členských států; je přesvědčen, že díky takovému zjednodušení se finanční prostředky budou efektivněji přidělovat a více využívat, sníží se počet chyb, zkrátí výplatní lhůty a nejchudší členské státy budou moci tyto finanční nástroje, jejichž cílem je zmenšovat rozdíly mezi regiony a státy, plně využívat; domnívá se, že je zapotřebí dosáhnout rovnováhy mezi zjednodušením pravidel a postupů a jejich stabilitou;

12. zdůrazňuje, že na regionální a místní úrovni členských států a mezi zainteresovanými subjekty je velmi důležité zvýšit administrativní kapacitu tak, aby však nedošlo ke zvýšení administrativní zátěže, což umožní dosáhnout úplného a účinného využívání prostředků vyčleněných na projekty v oblasti energetiky (včetně projektů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie) v rámci politiky soudržnosti, překonat překážky, které brání efektivní součinnosti strukturálních a ostatních fondů, a podpořit vytváření a realizaci účinných politických opatření; vyzývá členské státy, aby se v ještě větší míře snažily zaměstnávat v oblasti správy související s fondy EU kvalifikované zaměstnance a udržet si je;

13. s ohledem na rozsáhlé energetické projekty poukazuje na případné nedostatečné kapacity různých regionálních a místních orgánů, které by mohly být vážnou překážkou jejich provádění; je proto přesvědčen, že by měly být posíleny nejen iniciativy JESSICA, ELENA a IEE-MLEI, ale že by do roku 2018 mělo být přezkoumáno veškeré přidělování finančních prostředků tematickému zaměření na hospodářství s nízkými emisemi v rámci politiky soudržnosti s ohledem na míru jejich využití a mělo by být řádně přizpůsobeno nejpozději v rámci budoucího celkového přezkumu víceletého finančního rámce;

14. vítá zahájení evropského inovačního partnerství Inteligentní města a obce a vyzývá příslušné partnery, kteří se podílí na plánování udržitelného městského rozvoje, aby lépe propagovali a ve větší míře využívali podporu, kterou lze na místní investice do udržitelné energetiky získat v rámci iniciativ JESSICA a ELENA, aby tak pomohli městům a regionům uskutečnit proveditelné investiční projekty v oblasti energetické účinnosti, čistého spalování, obnovitelných zdrojů energie a udržitelné městské dopravy;

15. zdůrazňuje, že je důležité pravidelně hodnotit přidělování prostředků z Fondu soudržnosti na realizaci projektů v oblasti energetiky, aby bylo možné zvýšit míru využívání prostředků a směřovat je na programy, u nichž se prokázalo, že je využívají, vytvářejí přidanou hodnotu a jsou efektivní;

16. podporuje nové finanční nástroje (půjčky, úvěrové záruky a kapitál) a zdůrazňuje, že by měly být doplňkem k přímým grantům a spolufinancování energetických projektů, a nikoli tyto granty a spolufinancování nahrazovat;

17. upozorňuje členské státy a Komisi na skutečnost, že města, zejména malá a střední města a venkovská společenství, by měla být způsobilá pro přímou finanční pomoc v oblasti energetické účinnosti a renovačních projektů, stejně jako transregionálních a přeshraničních projektů, neboť je pravděpodobné, že jim bude chybět administrativní kapacita nezbytná pro plné využití jiných finančních nástrojů; navrhuje v této souvislosti Komisi, že by bylo vhodné vypracovat strategii energetické účinnosti pro menší města;

18. domnívá se, že iniciativy na podporu místních a regionálních kapacit týkající se úspor energie by měly být podporovány mimo jiné investicemi z EFRR a ESF;

19. vyzývá Komisi, aby za účelem účinnější spolupráce mezi regiony s vysokou mírou využívání prostředků z fondů EU a regiony, kde je míra jejich využívání nízká, a s cílem usnadnit šíření osvědčených postupů zavedla program spolupráce v rámci celé Evropské unie založený na zkušenostech s partnerskými programy;

Dohody o partnerství

20. konstatuje, že pro řádné provádění projektů by měly být provedeny konzultace s regionálními a místními orgány o dohodách o partnerství tak, aby jim byla poskytnuta skutečná možnost ovlivnit své cíle, obsah výdajů a jejich uplatnění; požaduje proto, aby tato zásada partnerství byla posilována;

21. podporuje proto víceúrovňový a decentralizovaný přístup k energetické politice a energetické účinnosti, včetně Paktu primátorů a dalšího rozvoje iniciativy „inteligentní města“, jakož i nejlepší řešení na místní a regionální úrovni prostřednictvím informačních kampaní;

22. poukazuje na to, že mechanismy financování v rámci politiky soudržnosti by měly zajistit, aby byly plně zohledněny odlišné hospodářské, sociální a územní rysy jednotlivých regionů; zdůrazňuje v této souvislosti úlohu regionů nacházejících se na vnějších hranicích Evropské unie;

23. je přesvědčen, že obecné vyčlenění a další tematické cíle stanovené v nařízení o společných ustanoveních by měly být uplatňovány flexibilně v rámci dohod o partnerství tak, aby členské státy a jejich regiony mohly splnit cíle EU pro rok 2020 a cíle politiky soudržnosti co nejúčinnějším způsobem;

24. zdůrazňuje potřebu uplatňovat široká kritéria pro posuzování energetických projektů, které jsou navrhovány na financování v rámci politiky soudržnosti; konstatuje zejména, že odlišné zeměpisné podmínky neumožňují uplatňovat ve všech regionech jednotnou energetickou politiku;

Návrhy v oblasti provádění a politik

25. konstatuje, že zatímco členské státy mění svou skladbu zdrojů energie v souladu s klimatickými cíli EU, mnohé regiony jsou stále závislé na fosilních palivech; je proto přesvědčen, že všechny tyto regiony je třeba vybízet k tomu, aby využívaly zdroje energie, které jsou v souladu s cíli inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, včetně zdrojů přechodné povahy, pokud je prokázáno, že nemají vedlejší účinky nebo negativní dopad na obyvatele a oblasti, v nichž jsou vyráběny nebo využívány;

26. zdůrazňuje, že místní zdroje energie je třeba volit obezřetně a takovým způsobem, aby se zajistilo, že co nejlépe vyhovují povaze místní krajiny;

27. je toho názoru, že je třeba zavést na evropské úrovni jednotná pravidla a mechanismus, který umožní příslušným orgánům přístup k informacím z celé Unie s cílem důkladně porozumět změnám na trhu s energií;

28. domnívá se, že politika soudržnosti může hrát klíčovou úlohu při využívání potenciálu inovací, výzkumu a vývoje, takže budoucí změny v energetice mohou být příležitostí pro oživení ekonomické síly Unie;

29. podporuje využívání fondů politiky soudržnosti a energetické politiky pro přeshraniční projekty s partnerskými třetími zeměmi a propojení národních sítí; zdůrazňuje, že příhraniční regiony by měly být co možná nejvíce začleněny do systému EU s cílem zajistit udržitelný rozvoj na obou stranách hranice; zdůrazňuje, že na toto financování by se měla vztahovat pravidla EU pro energetický trh, včetně třetího souboru předpisů v oblasti energetiky;

30. vítá nový návrh o nástroji pro propojení Evropy, který má posílit a doplňovat politiku soudržnosti, řešit potřebu rozsáhlých investic do modernizace a rozšíření evropské energetické infrastruktury, a přispět tak k plnění cílů strategie Evropa 2020; naléhavě žádá Komisi, aby co nejvíce posílila koordinaci strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na straně jedné a nástroje pro propojení Evropy na straně druhé;

31. podporuje zavádění přeshraničních strategií pro efektivní výrobu, distribuci a využívání energie v rámci cíle evropské územní spolupráce a nástroje pro propojení Evropy; zdůrazňuje, že je důležité přizpůsobit předpisy EU týkající se správců energetických infrastruktur přeshraničnímu kontextu;

32. je přesvědčen, že finanční prostředky v rámci politiky soudržnosti by měly být k dispozici pro účely strukturovaného předávání informací místním a regionálním orgánům, malým a středním podnikům a jednotlivcům v oblasti vnitrostátních systémů obnovitelné energie; konstatuje, že je to zapotřebí zejména v těch členských státech, kde byl schválen systém osvědčení o původu, což by mohlo zvýhodňovat pouze rozsáhlé projekty v oblasti energií;

33. vyzývá k tomu, aby při financování energetických projektů bylo plně využito synergií mezi veřejnými a soukromými finančními prostředky;

34. podporuje přezkum směrnice EU o DPH (2006/112/ES) tak, aby umožňovala snížení sazby DPH na regionální, místní a přeshraniční projekty, jejichž cílem je zvyšovat energetickou účinnost, a na nákup produktů nejvyšší třídy energetické účinnosti podle směrnice 2010/30/EU;

35. je přesvědčen, že vyloučení projektů, jejichž cílem je snížení emisí skleníkových plynů, z EFRR a z FS se musí týkat pouze zařízení uvedených na seznamu v příloze I směrnice 2003/87/ES, aby nemělo nepřiměřený účinek na méně rozvinuté regiony a nezpomalilo jejich přechod mezi regiony s nízkými emisemi; žádá Komisi, aby dále vyjasnila a vymezila, která odvětví energetiky by nebyla způsobilá pro financování v rámci politiky soudržnosti a aby zrušila toto vyloučení u projektů probíhajících v konvergenčních regionech;

36. konstatuje, že ústřední vytápění a zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla jsou velmi rozšířená zejména ve střední a východní Evropě; je přesvědčen, že modernizace těchto zařízení a modernizace jejich distribuční sítě a případně zahájení provozu nových vysoce účinných zařízení by mělo kladný vliv na životní prostředí, a mělo by proto být podporováno z prostředků politiky soudržnosti;

Energetická účinnost, obnovitelné zdroje a infrastruktura

37. souhlasí s tím, že energetická účinnost je pro cíle EU v oblasti energie nanejvýš důležitá a že by měla být prosazována především v rámci struktury tematického zaměření a operačních programů; je přesvědčen, že opatření EU by měla podporovat energetickou účinnost jak ve fázi výroby, tak ve fázi distribuce a spotřeby; konstatuje, že politika soudržnosti se ve financování energetiky zaměřuje především na obnovitelné zdroje energie a že je třeba dosáhnout vyváženějšího přístupu, aby bylo možné vyčlenit větší část finančních prostředků na projekty v oblasti energetické účinnosti;

38. považuje za věc prvořadého významu, aby investice směřovaly do energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména v oblasti bydlení;

39. je toho názoru, že inteligentní využívání finančních prostředků Společenství v nadcházejícím programovém období 2014–2020 umožní dosáhnout 20% cíle v oblasti energetické účinnosti, a tak splnit i cíle Evropské unie v oblasti udržitelnosti a konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že snižování spotřeby prostřednictvím energetické účinnosti je nejudržitelnější způsob, jak omezovat závislost na fosilních palivech, což umožní snížit dovoz o přibližně 25 %;

40. zdůrazňuje význam politiky soudržnosti a finančních prostředků na ni vyčleněných pro plné rozvinutí infrastruktury a sítí na skladování a přenos energie – zejména pak inteligentních sítí a distribučních systémů – mezi členskými státy a všemi regiony EU, včetně těch nejvzdálenějších, pro doplnění a fungování vnitřního energetického trhu, pro zajištění cenově dostupných, bezpečných a udržitelných dodávek energie a pro splnění cíle sblížení mezi jednotlivými regiony EU s přihlédnutím ke zvláštním potřebám občanů EU v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje, že po roce 2015 by žádný region v členských státech neměl zůstat odříznut od plynových a elektrických sítí nebo trpět nedostatečným napojením na energetické sítě;

41. zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet integrovaný a navzájem propojený energetický systém a místní a regionální inteligentní distribuční a přenosové sítě pro elektřinu a plyn, a to společně se zařízeními pro její skladování; je přesvědčen, že tematické zaměření v oblasti energií by mělo podpořit budování a obnovu sítě pro obnovitelné zdroje energie, tj. udržitelnou výrobu bioplynu;

42. domnívá se, že s ohledem na regionální poptávku by se financování obnovitelných zdrojů energie mělo primárně zaměřovat na místní distribuci vyrobené elektřiny/paliv a na malé projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie; konstatuje, že rozsáhle projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie se často zaměřují na přenos této energie mimo region, kde byla vyrobena, nebo narážejí na skutečnost, že místní sítě nemají dostatečnou kapacitu, aby absorbovaly tuto přerušovanou energii;

43. poukazuje na to, že politika soudržnosti by měla přispívat k vyvážení energetických toků přes hranice členských států s cílem zabránit možné hrozbě výpadku elektřiny (např. prostřednictvím transformátorů);

44. konstatuje nutnost energetické účinnosti a rozvoje obnovitelné energie ve venkovských oblastech; zdůrazňuje rostoucí potenciál pro úspory energie v domácnostech ve venkovských oblastech, což by mohlo vyžadovat inovační systémy financování, neboť v těchto společenstvích neexistují nezbytné finanční instituce schopné podporovat podobné projekty; podporuje kroky, které by usnadnily přístup venkovských oblastí k novým technologiím, zejména v oblasti mikrogenerace;

45. žádá Komisi, aby zajistila přizpůsobení politiky v oblasti energetiky venkovským oblastem prostřednictvím komplexnějšího a koordinovaného řešení problémů, kterým venkovské oblasti čelí a využívání příležitostí, pokud jde o využívání a výrobu energie;

46. zdůrazňuje, že ze zřejmých finančních důvodů nebude síť zemního plynu nikdy pokrývat určité části venkovských oblastí v EU, a proto by LPG a LNG mohly hrát podpůrnou úlohu pro zdroje obnovitelné energie v těchto oblastech, které nejsou pokryty sítí, vzhledem k tomu, že poskytují stejné ekologické výhody jako zemní plyn;

47. poukazuje na to, že se dosud nevyužívá potenciál energetické účinnosti ve stavebnictví a v dopravě, kde investice do vytápění budov a energeticky účinné veřejné dopravy představují příležitost pro zvýšení počtu pracovních míst v těchto odvětvích; domnívá se, že by v tomto ohledu měly být stanoveny víceleté cíle;

48. upozorňuje na nevyváženost ve využívání udržitelných zdrojů mezi jednotlivými členskými státy; zdůrazňuje možné úspory z rozsahu, kterých lze dosáhnout díky přeshraniční spolupráci v oblasti udržitelného využívání zdrojů a energetické účinnosti; je toho názoru, že by měla být zintenzívněna opatření na podporu účinnosti zdrojů a recyklace materiálů; zdůrazňuje riziko přesouvání zdrojů emisí CO2 a jeho dopad na regionální rozvoj a sociální soudržnost, a domnívá se proto, že je třeba zajistit rovnováhu mezi uplatňováním cílů v oblasti klimatu a zajištěním zásobování evropských regionů energií, což je nezbytná podmínka pro udržitelný a konkurenceschopný růst;

49. zdůrazňuje, že je velmi přínosné využívat strukturální fondy a Fond soudržnosti k vytváření informačních a komunikačních sítí potřebných k rozvoji zabezpečené a stabilní inteligentní energetické sítě v EU;

Konkurenceschopnost, pracovní místa a boj s energetickou chudobou

50. zdůrazňuje, že investice do energetické infrastruktury a energeticky účinného stavebnictví a dopravy přímo povedou k vytváření nových pracovních míst;

51. vyzývá k celoevropské výměně osvědčených postupů, aby bylo možné sledovat dopad energetických politik na energetickou chudobu;

52. zdůrazňuje, že roztříštěnost trhu s energií v EU je nutné řešit odstraněním překážek a nedostatků, které se týkají příslušných právních rámců a systému přístupu k veřejným i soukromým prostředkům, jež jsou určeny na vypracování a realizaci projektů;

53. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Výboru regionů.

8. 11. 2012

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

pro Výbor pro regionální rozvoj

k úloze politiky EU v oblasti soudržnosti a jejích představitelů v zavádění nové evropské energetické politiky

( 2012/2099(INI) )

Navrhovatel: Ioan Enciu

 

 

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá obecné spojování politiky soudržnosti s cíli strategie Evropa 2020 a jejími předními iniciativami za účelem společného postupu na cestě k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a podpory přechodu na energeticky účinné hospodářství s nízkými emisemi uhlíku v rámci všech odvětví; připomíná, jak důležité jsou strukturální fondy a Fond soudržnosti pro dosažení těchto krátkodobých i dlouhodobých cílů v souladu se solidaritou mezi členskými státy, jak stanovuje Lisabonská smlouva, a pro boj proti energetické chudobě v méně rozvinutých oblastech EU a nejzranitelnějších domácnostech;

2.  zastává názor, že cíl Evropské územní spolupráce stanovený politikou soudržnosti může společně s makroregionální strategií rozšířit příležitosti pro spolupráci v souvislosti s přeshraničními projekty a přispět k dosažení účinných a inteligentních propojení mezi místními a regionálními zdroji energie a velkými energetickými sítěmi; zdůrazňuje proto, že při vymezování regionálních priorit v oblasti infrastruktury a při realizaci projektů společného zájmu je třeba vycházet z účinné regionální spolupráce; zdůrazňuje, že je nutné, aby obce a regiony spolupracovaly na vnitrostátní a evropské úrovni a mohly tak přispět k odstranění energetických ostrovů, dokončení vnitřního trhu s energií a provádění projektů energetické infrastruktury; vyzývá Komisi, aby za účelem účinnější spolupráce mezi regiony s vysokou mírou využívání prostředků z fondů EU a regiony, kde je míra jejich využívání nízká, a s cílem usnadnit šíření osvědčených postupů zavedla program spolupráce v rámci celé Evropské unie založený na zkušenostech s partnerskými programy;

3.  poukazuje na to, že kvůli přílišným administrativním požadavkům a nedostatečně jasným postupům při vyřizování žádostí je obtížné získat prostředky z Fondu soudržnosti a strukturálních fondů a že tyto překážky odrazují od podání žádosti o čerpání těchto prostředků subjekty, které je nejvíc potřebují; podporuje proto zjednodušení pravidel a postupů, odstranění byrokratické zátěže a zavedení flexibilnějšího přidělování těchto prostředků jak na úrovni EU, tak na úrovni jednotlivých členských států; je přesvědčen, že díky takovému zjednodušení se finanční prostředky budou efektivněji přidělovat a více využívat, sníží se počet chyb, zkrátí výplatní lhůty a nejchudší členské státy budou moci tyto finanční nástroje, jejichž cílem je zmenšovat rozdíly mezi regiony a státy, plně využívat; domnívá se, že je zapotřebí dosáhnout rovnováhy mezi zjednodušením pravidel a postupů a jejich stabilitou;

4.  zdůrazňuje, že roztříštěnost trhu s energií v EU je nutné řešit odstraněním překážek a nedostatků, které se týkají příslušných právních rámců a systému přístupu k veřejným i soukromým prostředkům, jež jsou určeny na vypracování a realizaci projektů;

5.  zdůrazňuje, že je potřeba rozlišovat mezi cíli politiky soudržnosti, které přispívají k plnění strategie Evropa 2020, a cíli obecněji pojaté energetické politiky EU, jejichž důsledky jsou znatelné i v zemích, které jsou způsobilé k čerpání podpory z Fondu soudržnosti; poukazuje na to, že prostředky z Fondu soudržnosti lze použít jako dodatečný zdroj financování projektů v oblasti energetiky pouze v případě, kdy konkrétní projekt přispívá k plnění cílů politiky soudržnosti;

6.  vítá zahájení evropského inovačního partnerství Inteligentní města a obce a vyzývá příslušné partnery, kteří se podílí na plánování udržitelného městského rozvoje, aby lépe propagovali a ve větší míře využívali podporu, kterou lze na místní investice do udržitelné energetiky získat v rámci iniciativ JESSICA a ELENA, aby tak pomohli městům a regionům uskutečnit proveditelné investiční projekty v oblasti energetické účinnosti, čistého spalování, obnovitelných zdrojů energie a udržitelné městské dopravy;

7.  zdůrazňuje význam politiky soudržnosti a finančních prostředků na ni vyčleněných pro plné rozvinutí infrastruktury a sítí na skladování a přenos energie – zejména pak inteligentních sítí a distribučních systémů – mezi členskými státy a všemi regiony EU, včetně těch nejvzdálenějších, pro doplnění a fungování vnitřního energetického trhu, pro zajištění cenově dostupných, bezpečných a udržitelných dodávek energie a pro splnění cíle sblížení mezi jednotlivými regiony EU s přihlédnutím ke zvláštním potřebám občanů EU v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje, že po roce 2015 by žádný region v členských státech neměl zůstat odříznut od plynových a elektrických sítí nebo trpět nedostatečným napojením na energetické sítě;

8.  konstatuje, že využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na podporu programů, z nichž se financují projekty v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, je úspěšné a přispívá k dosažení politických cílů Evropské unie;

9.  považuje za věc prvořadé důležitosti, aby strukturální fondy, Fond soudržnosti a další finanční nástroje a nástroje založené na pákovém efektu mohly být používány k financování energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, zejména v oblasti bydlení; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zavedly inovativní finanční mechanismy a pomocí pobídek, grantů a půjček usnadnily využívání zmíněných finančních prostředků na financování projektů na místní i regionální úrovni v oblasti nízkoenergetických budov, výroby a přepravy energie a vyzývá Komisi a členské státy, aby o těchto finančních nástrojích, pobídkách, grantech a půjčkách, kterými lze projekty služeb v oblasti energetické účinnosti podporovat, šířily jasné a snadno dostupné informace; zdůrazňuje, že aby bylo možné zlepšit energetickou účinnost nových a stávajících obytných budov a ve větší míře využívat obnovitelných zdrojů energie, měla by se opatření plánovaná v rámci strukturálních fondů začlenit také do regionálních operačních programů členských států, čímž by se zajistilo, že konečná rozhodnutí se budou přijímat na regionální úrovni;

10. zdůrazňuje, že je zásadní začlenit hledisko obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti do strategií inteligentní specializace v oblasti výzkumu a inovací, které členské státy a regiony budou muset vypracovat, chtějí-li získat přístup k prostředkům na financování inovací v rámci budoucí politiky soudržnosti; konstatuje, že pokud má Evropská unie dosáhnout svých cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti, musí se na realizaci nejnutnějších inovací v odvětví energetiky zásadním způsobem podílet regionální a místní orgány a zainteresované subjekty;

11. zdůrazňuje skutečnost, že provádění politiky soudržnosti a přidělování prostředků na tuto politiku by mělo být efektivnější a mělo by vycházet ze zásad proporcionality, efektivního vynakládání prostředků a odpovědnosti; podporuje proto názor, že finanční nástroje by se měly používat jako prostředek pro umocnění investic soukromého sektoru, především pak v případě projektů zaměřených na rozsáhlou energetickou infrastrukturu, energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie;

12. zdůrazňuje, že je důležité pravidelně hodnotit přidělování prostředků z Fondu soudržnosti na realizaci projektů v oblasti energetiky, aby bylo možné zvýšit míru využívání prostředků a směřovat je na programy, u nichž se prokázalo, že je využívají, vytvářejí přidanou hodnotu a jsou efektivní;

13. zdůrazňuje, že je velmi přínosné využívat strukturální fondy a Fond soudržnosti k vytváření informačních a komunikačních sítí potřebných k rozvoji zabezpečené a stabilní inteligentní energetické sítě v EU;

14. sdílí názor Komise, že vzhledem k omezenému množství finančních prostředků, které jsou v současnosti k dispozici, a k výši zdrojů, které Evropská unie potřebuje, aby splnila cíle strategie Evropa 2020, je třeba více využívat finanční nástroje politiky soudržnosti a toto využívání podporovat; domnívá se, že tyto nástroje mohou účinně a efektivně podporovat investice do projektů, které mohou být z ekonomického hlediska životaschopné, a díky tomu, že přitáhnou další veřejné či soukromé investory, mohou vést ke vzniku pákového efektu, což umožní řešit selhání trhu v odvětví energetiky a současně minimalizovat jeho narušení; je přesvědčen, že finanční nástroje by měly být přesně uzpůsobeny specifickým potřebám jednotlivých regionů a jejich cílových příjemců, čímž by se výrazně zlepšil reálný přístup mnoha tamních společensko-ekonomických subjektů k finančním prostředkům;

15. zdůrazňuje, že na regionální a místní úrovni členských států a mezi zainteresovanými subjekty je velmi důležité zvýšit administrativní kapacitu, tak aby ovšem nedošlo ke zvýšení administrativní zátěže, což umožní dosáhnout úplného a účinného využívání prostředků vyčleněných na projekty v oblasti energetiky (včetně projektů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie) v rámci politiky soudržnosti, překonat překážky, které brání efektivní součinnosti strukturálních a ostatních fondů, a podpořit vytváření a realizaci účinných politických opatření; vyzývá členské státy, aby se v ještě větší míře snažily zaměstnávat v oblasti správy související s fondy EU kvalifikované zaměstnance a udržet si je;

16. vítá nový návrh o nástroji pro propojení Evropy, který má posílit a doplňovat politiku soudržnosti, řešit potřebu rozsáhlých investic do modernizace a rozšíření evropské energetické infrastruktury, a přispět tak k plnění cílů strategie Evropa 2020; naléhavě žádá Komisi, aby co nejvíce posílila koordinaci strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na straně jedné a nástroje pro propojení Evropy na straně druhé.

 

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

5.11.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Gabriele Albertini, Josefa Andrés Barea, Jean-Pierre Audy, Ivo Belet, Jan Březina, Giles Chichester, Jürgen Creutzmann, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Vicky Ford, Adam Gierek, Fiona Hall, Jacky Hénin, Kent Johansson, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Béla Kovács, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Aldo Patriciello, Vittorio Prodi, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Michèle Rivasi, Amalia Sartori, Salvador Sedó i Alabart, Francisco Sosa Wagner, Britta Thomsen, Evžen Tošenovský, Catherine Trautmann, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Adina-Ioana Vălean, Alejo Vidal-Quadras

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Yves Cochet, Ioan Enciu, Roger Helmer, Jolanta Emilia Hibner, Gunnar Hökmark, Yannick Jadot, Werner Langen, Zofija Mazej Kukovič, Franck Proust, Silvia-Adriana Ţicău

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Phil Bennion, Christian Engström

 

 

 

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

18.12.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

17

2

Členové přítomní při konečném hlasování

François Alfonsi, Luís Paulo Alves, Charalampos Angourakis, Victor Boştinaru, John Bufton, Nikos Chrysogelos, Tamás Deutsch, Rosa Estaràs Ferragut, Danuta Maria Hübner, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Mojca Kleva Kekuš, Constanze Angela Krehl, Jacek Olgierd Kurski, Petru Constantin Luhan, Ramona Nicole Mănescu, Vladimír Maňka, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Miroslav Mikolášik, Ana Miranda, Jan Olbrycht, Wojciech Michał Olejniczak, Younous Omarjee, Markus Pieper, Georgios Stavrakakis, Csanád Szegedi, Nuno Teixeira, Lambert van Nistelrooij, Justina Vitkauskaite, Oldřich Vlasák, Joachim Zeller, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Ivars Godmanis, Karin Kadenbach, Evgeni Kirilov, Lena Kolarska-Bobińska, Maurice Ponga, Elisabeth Schroedter, Derek Vaughan

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Olle Ludvigsson