Dokument ze zasedání
21. 3. 2013
ZPRÁVA
o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011, oddíl I – Evropský parlament
( COM(2012)0436 – C7‑0225/2012 – 2012/2168(DEC) )
Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodajka: Eva Ortiz Vilella
PR_DEC_EP
OBSAH
Strana
1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU..................................................3
2. NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU........................................................5
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU.....................................................28
1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011, oddíl I – Evropský parlament
( COM(2012)0436 – C7‑0225/2012 – 2012/2168(DEC) )
Evropský parlament,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2011[1],
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2011 ( COM(2012)0436 – C7-C7‑0225/2012)[2],
– s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení – oddíl I – Evropský parlament – rozpočtový rok 2011[3],
– s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rozpočtový rok 2011,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2011, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů[4],
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací[5], které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2011 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,
– s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[6], a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[7], a zejména na články 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 13 vnitřních předpisů pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu[8],
– s ohledem na čl. 166 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, podle něhož musí každý orgán Unie učinit všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu,
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2010 o pokynech pro rozpočtový proces pro rok 2011 – oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX[9],
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2010 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2011[10],
– s ohledem na článek 77 a čl. 80 odst. 3 a přílohu VI jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu ( A7-0063/2013 ),
A. vzhledem k tomu, že audit Účetního dvora dospěl k závěru, že pokud jde o správní výdaje za rok 2011, fungovaly dozorčí a kontrolní systémy, které jsou vyžadovány nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002, ve všech orgánech uspokojivě;
B. vzhledem k tomu, že generální tajemník dne 24. dubna 2012 potvrdil, že získal přiměřenou jistotu, že rozpočet Parlamentu byl plněn v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zřízený kontrolní rámec poskytuje dostatečné záruky z hlediska legality a správnosti uskutečněných operací;
1. uděluje absolutorium svému předsedovi za plnění rozpočtu Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2011;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011, oddíl I – Evropský parlament
( COM(2012)0436 – C7‑0225/2012 – 2012/2168(DEC) )
Evropský parlament,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2011[11],
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2011( COM(2012)0436 – C7-C7‑0225/2012)[12],
– s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení – oddíl I – Evropský parlament – rozpočtový rok 2011[13],
– s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rozpočtový rok 2011,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2011, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů[14],
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací[15], které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2011 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,
– s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[16], a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[17], a zejména na články 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 13 vnitřních předpisů pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu[18],
– s ohledem na čl. 166 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, podle něhož musí každý orgán Unie učinit všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu,
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2010 o pokynech pro rozpočtový proces pro rok 2011 – oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX[19],
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2010 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2011[20],
– s ohledem na článek 77 a čl. 80 odst. 3 a přílohu VI jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu ( A7-0063/2013 ),
A. vzhledem k tomu, že předseda přijal účetní závěrku Parlamentu za rozpočtový rok 2011 dne 11. července 2012;
B. vzhledem k tomu, že ve svém potvrzení konečné účetní závěrky účetní Parlamentu prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka poskytuje ve všech podstatných aspektech věrný a poctivý obraz finanční pozice Parlamentu, a že nezjistil žádné okolnosti, které by byly důvodem pro formulaci jakýchkoli výhrad;
C. vzhledem k tomu, že generální tajemník dne 24. dubna 2012 potvrdil, že získal přiměřenou jistotu, že rozpočet Parlamentu byl plněn v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zřízený kontrolní rámec poskytuje dostatečné záruky z hlediska legality a správnosti uskutečněných operací;
D. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr při svém auditu dospěl k závěru, že pokud jde o správní výdaje za rok 2011, fungovaly dozorčí a kontrolní systémy, které jsou vyžadovány finančním nařízením, ve všech orgánech účinně a že 93 % z 56 kontrolovaných plateb (3 zálohové platby a 53 závěrečných plateb) neobsahovalo věcné chyby[21];
E. vzhledem k tomu, že v souladu s běžnými postupy byl správě Parlamentu zaslán dotazník a že Výbor pro rozpočtovou kontrolu obdržel odpovědi a v přítomnosti místopředsedy odpovědného za rozpočet, generálního tajemníka a interního auditora je projednal;
Přínos parlamentního postupu udělování absolutoria
1. zdůrazňuje přínos parlamentního postupu vedoucího ke každoročnímu udělení absolutoria Parlamentu; opakuje, že udělování absolutoria Parlamentu skýtá dodatečnou možnost provést veřejně kritické zkoumání finančního řízení orgánu a usnadnit tak občanům Unie pochopení specifické struktury správy a řízení Parlamentu, jeho metod práce a nákladů demokratické Evropy; opakuje proto svůj požadavek konat samostatnou rozpravu v plénu o udělení absolutoria Parlamentu s předsedou Parlamentu; žádá, aby se první takováto rozprava konala v dubnu letošního roku;
2. žádá předsednictvo, aby naplánovalo jako zvláštní bod pořadu jednání pléna diskusi o zprávě o udělení absolutoria, a to v květnu nebo červnu, krátce po jejím přijetí v plénu;
3. zdůrazňuje, že kontrola je nutná, aby bylo zajištěno, aby se správa Parlamentu zodpovídala ze své činnosti, a že vzhledem k velkému zájmu občanů Unie a veřejného mínění o postup udělování absolutoria Evropskému parlamentu je zásadní, aby se Parlament vyvaroval rizika neprůhledného řízení, a jednal tudíž naprosto transparentně s cílem zajistit, aby se občanům Unie dostalo věrného a pravdivého obrazu toho, jak Parlament vynakládá zdroje, které jsou mu k dispozici;
4. připomíná, že jelikož je Parlament orgánem odpovědným za vydání konečného rozhodnutí o udělení absolutoria, je nanejvýš důležité, aby právě v případě Parlamentu byl daný postup veden příkladným způsobem, a že je proto nutno zamezit i těm nejdrobnějším nedostatkům, které mohou zastínit politické úspěchy tohoto demokratického orgánu Evropy a jeho úsilí o dosažení větší transparentnosti a lepšího finančního řízení;
5. poukazuje na to, že prvořadým předmětem zájmu tohoto usnesení zůstává plnění rozpočtu a udělení absolutoria za rozpočtový rok 2011 a jeho hlavním cílem je zajistit, aby byly peníze daňových poplatníků využívány co nejlépe, pročež upozorní na to, kde by mohla situace doznat zlepšení; vybízí odpovědné orgány Parlamentu, aby i nadále zlepšovaly na všech možných úrovních účelnost každodenní práce Parlamentu s cílem vždy poskytovat občanům Unie precizní službu;
6. s uspokojením bere na vědomí, na jak vysoké úrovni proběhla dne 22. ledna 2013 výměna názorů mezi místopředsedou odpovědným za rozpočet, generálním tajemníkem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu v rámci udělování absolutoria Parlamentu za rok 2011; opakuje, že při tomto procesu se správa Parlamentu zodpovídá ze své činnosti a že zprávy o udělení absolutoria týkající se plnění rozpočtu Parlamentu a činnost jeho Výboru pro rozpočtovou kontrolu v posledním desetiletí sehrály důležitou roli a díky nim nastaly ve finančním řízení Parlamentu velmi pozitivní změny, jako je statut poslanců a statut asistentů; je odhodlán jít i nadále cestou tohoto povzbuzujícího vývoje k dosažení vynikajících výsledků a transparentnosti při řízení veřejných finančních prostředků;
7. opakuje svůj návrh, aby předsednictvo rozesílalo více „bílých knih“ na politická témata obecného zájmu všem poslancům, aby se o nich mohlo podrobně diskutovat v politických skupinách předtím, než bude přijato konečné rozhodnutí;
Řízení Parlamentu během roku 2011
8. vítá skutečnost, že dne 22. září 2011 dosáhli zástupci předsednictva a Rozpočtového výboru dohody na dalších úsporných opatřeních, která byla následně zahrnuta do rozpočtu Parlamentu na rok 2012; rozhodně tvrdí, že tato inteligentní úsporná opatření ve výši téměř 40 000 000 EUR se nedotýkají ani účinnosti činností Parlamentu, ani zdrojů, které má každý poslanec k dispozici; vyzývá generálního tajemníka, aby průběžně informoval Radu a Komisi o tom, co se Parlamentu podařilo, a aby za tímto účelem získal informace o jejich krocích a aby je požádal, aby jej informovaly o odpovědích, které obdržely; upozorňuje však, že úspor by mělo být dosahováno tím, že se bude vynakládat méně prostředků, nikoli dřívějšími nebo pozdějšími platbami nebo přesuny prostředků mezi rozpočty;
9. připomíná svému předsedovi a generálnímu tajemníkovi své usnesení ze dne 6. února 2013[22] , v němž „připomíná rozhodnutí přijaté na plenárním zasedání vyzývající Radu, aby do června 2013 předložila plán ohledně vícera sídel Evropského parlamentu, a očekává, že oba dotčené výbory, generální tajemník a předsednictvo poskytnou poslancům aktualizované údaje a informace ohledně dopadů tohoto opatření na finance a životní prostředí; navrhuje, aby tuto otázku prozkoumaly vlastní útvary EP pro posouzení dopadů, i pokud jde o dopad přítomnosti EP či jeho částečné přítomnosti na dotčené obce a regiony, a toto posouzení předložily do června 2013, aby poznatky v něm obsažené mohly být zváženy v rámci příštího VFR“; upozorňuje, že červen 2013 se rychle blíží;
10. konstatuje, že Parlament je vázán Smlouvou a musí pracovat ve třech pracovních místech, což znamená vícenáklady; konstatuje také, že změnit tuto situaci nemůže Parlament, nýbrž členské státy;
11. poznamenává, že nové finanční nařízení (nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012) a prováděcí pravidla k němu vstoupily v platnost dne 1. ledna 2013 a přinesly zásadní změny ve finančním řízení, zejména v tom, že zajistí zdokonalené řádné finanční řízení a ochranu finančních zájmů Unie, zavádějí finanční mechanismy, které umožňují získat finanční prostředky třetích stran v důsledku pákového efektu prostředků Unie, a snižují byrokracii, přičemž přesouvají důraz z papírování na výkonnost; vybízí útvary Parlamentu k tomu, aby stejně jako při předchozích revizích finančního nařízení uplatnily tyto předpisy v praxi bez prodlení a s co nejmenším negativním vlivem na správu Parlamentu; chtěl by být informován ještě před zahájením postupu udělování absolutoria za rok 2012 o tom, zda nové finanční nařízení vedlo ke snížení počtu zaměstnanců potřebných k finančnímu řízení;
12. vítá nový kodex chování pro poslance Evropského parlamentu, pokud jde o finanční zájmy a střety zájmů, který přijalo plénum Parlamentu dne 1. prosince 2011; poznamenává, že poslanci mají povinnost plně zveřejnit jakékoli své placené činnosti, které vyvíjejí mimo Parlament, výši odměny, kterou pobírají, a veškeré jiné funkce, které zastávají a v jejichž důsledku se mohou dostat do střetu zájmů; dále poznamenává, že kodex výslovně zakazuje poslancům přijímat jakékoli peněžní částky nebo jiné dary za ovlivňování rozhodnutí Parlamentu; s uspokojením konstatuje, že kodex stanoví jasná pravidla pro přijímání darů a pro lobbování bývalých poslanců; očekává, že prováděcí pravidla budou odpovídajícím způsobem sdělena poslancům a že prohlášení budou kontrolována formou náhodného výběru vzorků;
13. je znepokojen tím, že rok po vstupu kodexu chování v platnost ještě nebyla přijata prováděcí opatření k čl. 5 odst. 3 v zájmu zajištění transparentnosti, pokud jde o cestovní výdaje a výdaje na ubytování a pobyt poslanců hrazené třetími stranami; poukazuje na to, že je nezbytně nutné, aby byla tato prováděcí opatření urychleně přijata; je pevně přesvědčen, že veškeré cestovní výdaje a výdaje na ubytování a pobyt poslanců hrazené třetími stranami ve výši od 150 EUR musí být zveřejněny;
14. žádá správu Parlamentu, aby zveřejnila veškerá prohlášení o finančních zájmech poslanců EP rozdělená po jednotlivých rocích ve strojově čitelném formátu na parlamentních internetových stránkách, v oddílu s profily poslanců EP;
15. bere na vědomí zveřejnění sociální zprávy, která skýtá cenný vhled do lidských zdrojů Parlamentu; žádá, aby zpráva za rok 2012 byla zveřejněna do konce září 2013; dále poznamenává, že plán pracovních míst Parlamentu se zvýšil mezi roky 2010 a 2011 o 4 %, a to zejména v důsledku nových odpovědností a zvýšení pracovní zátěže podle Lisabonské smlouvy a očekávaného přistoupení Chorvatska k Unii;
16. žádá, aby vzdělávací kurzy pro zaměstnance, a zvláště intenzivní jazykové kurzy, byly efektivněji uzpůsobeny pracovnímu rozvrhu různých kategorií zaměstnanců pracujících v Parlamentu, včetně akreditovaných parlamentních asistentů;
17. doporučuje řídit se doporučením Účetního dvora, aby Parlament zajistil, že změny osobní situace zaměstnanců budou registrovány v odpovídající lhůtě, a aby zavedl systém, který bude řádně sledovat tyto informace;
18. upozorňuje, že rok 2011 byl druhým úplným rokem, kdy byl v platnosti nový statut poslanců a statut asistentů (oba statuty nabyly účinku dnem 14. července 2009); poznamenává, že prováděcí opatření ke statutu asistentů byla během těchto dvou let pozměněna čtyřikrát s cílem uplatnit hlavu VII pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství a prováděcí opatření na základě návrhů dočasné hodnotící skupiny a generálního tajemníka; připomíná, že uplatněním hlavy VII pracovního řádu vznikl jednotný systém, kterým se řídí status akreditovaných parlamentních asistentů pracujících ve třech pracovních místech Parlamentu, který nahradil dvacet sedm různých vnitrostátních systémů smluvních vztahů, zdanění a sociálního zabezpečení, a v současnosti nic nenasvědčuje tomu, že by bylo třeba pravidla pro parlamentní asistenty obsažená v hlavě VII pracovního řádu upravit; navrhuje provést úplné vyhodnocení statutu asistentů včetně možných úprav pravidel ještě před příštími evropskými volbami;
Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení[23]
19. konstatuje, že v roce 2011 činily příjmy Parlamentu 173 293 432 EUR (v roce 2010 to bylo 243 094 204 EUR), z toho částku 23 815 077 EUR představovaly účelově vázané příjmy;
Účetní závěrka Parlamentu
20. bere na vědomí údaje, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2011, jmenovitě:
a) Dostupné prostředky (v EUR) | |
prostředky na rok 2011: | 1 685 829 393 |
neautomatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2010: | 9 240 000 |
automatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2010: | 231 028 630 |
prostředky odpovídající účelově vázaným příjmům na rok 2011: | 23 815 077 |
přenosy prostředků odpovídajících účelově vázaným příjmům z roku 2010: | 110 017 852 |
Celkem: | 2 059 930 952 |
b) Využití prostředků v rozpočtovém roce 2011 (v EUR) | |
závazky: | 1 843 611 385 |
provedené platby: | 1 580 302 842 |
prostředky automaticky přenesené do následujícího roku včetně prostředků z účelově vázaných příjmů: | 330 492 631 |
prostředky přenesené neautomaticky: | 21 700 000 |
zrušené prostředky: | 126 481 634 |
c) Rozpočtové příjmy (v EUR) | |
prostředky přijaté v roce 2011: | 173 293 432 |
d) Celková rozvaha k 31. prosinci 2011 (v EUR) | 1 565 534 440 |
21. konstatuje, že celková výše schválených prostředků v původním rozpočtu Parlamentu na rok 2011 činila 1 685 829 393 EUR, což představuje 5% zvýšení oproti rozpočtu na rok 2010 (1 607 363 235 EUR), a poukazuje na to, že v roce 2011 nebyl na rozdíl od roku 2010 předložen žádný opravný rozpočet;
22. konstatuje, že v roce 2011 bylo využito 93 % konečné výše prostředků (v roce 2010 se jednalo o 96 %) se 6% mírou zrušených prostředků (3 % v roce 2010) a že stejně jako v předchozích letech bylo dosaženo velmi vysoké míry plnění rozpočtu; dále konstatuje, že došlo k prudkému nárůstu zrušených prostředků, a to v převážné míře z toho důvodu, že v roce 2011 nebyla v důsledku příslušného rozhodnutí Rady vyplacena roční úprava platů zaměstnanců ve výši 1,7 %;
23. je znepokojen výrazným zvýšením prostředků přenesených do roku 2011 (ve výši 240 268 630 EUR[24]) a požaduje, aby se zlepšilo plánování výdajů; vyzývá správu, aby před nadcházejícími evropskými volbami tento trend zvrátila;
24. bere na vědomí, že celková částka prostředků na závazky v rozpočtu Unie na rok 2011 činila 141,9 miliardy EUR, přičemž podíl rozpočtu Parlamentu na této částce činil 1 686 milionů EUR; dále poukazuje na to, že tato částka představuje pouze něco málo přes 1 % rozpočtu Unie a rovná se 20 % částky ve výši 8 454 milionů EUR vyčleněné pro rok 2011 na správní výdaje všech institucí Unie, v souladu s interinstitucionální dohodou mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení;
25. vítá skutečnost, že mezi roky 2011 a 2012 nedošlo k žádným sběrným převodům; znovu vyzývá správu, aby sledovala cíl lepšího a jasnějšího rozpočtového plánování a kázně a aby v zájmu přehlednosti rozpočtu byly výdaje na budovy a veškeré jiné výdaje podobného objemu jednotlivě zapisovány do rozpočtu, nikoli financovány z prostředků, které nebyly vynaloženy;
26. konstatuje, že v roce 2011 byly čtyřmi hlavními okruhy rozpočtu Parlamentu „Úředníci a dočasní zaměstnanci“, „Budovy a náklady s nimi spojené“, „Členové orgánu“ a „Výdaje na parlamentní asistenci“, které představovaly 70 % veškerých prostředků;
27. připomíná, že částku 85,9 milionu EUR vrácenou Parlamentu Belgií na začátku roku 2010 a vyčleněnou na projekty v oblasti budov je třeba považovat za účelově vázaný příjem podle článku 21 finančního nařízení;
Účty Parlamentu
28. konstatuje, že ve svém potvrzení konečné účetní závěrky účetní Parlamentu prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účty jsou věrným a poctivým obrazem finanční situace Parlamentu ve všech podstatných aspektech; poukazuje dále na prohlášení účetního, že nezjistil žádné okolnosti, které by byly důvodem k vyjádření jakýchkoli výhrad;
29. připomíná rozhodnutí svého předsedy ze dne 11. července 2012 týkající se schválení účetní závěrky za rozpočtový rok 2011;
Prohlášení o věrohodnosti účtů vydané generálním tajemníkem
30. vítá skutečnost, že generální tajemník jako hlavní pověřená schvalující osoba ve svém prohlášení o výročních zprávách o činnosti schvalujících osob za rok 2011 ze dne 24. dubna 2012 potvrdil, že získal přiměřenou jistotu, že rozpočet Parlamentu byl plněn v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedený kontrolní rámec poskytuje nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací;
Výroční zpráva Účetního dvora týkající se rozpočtového roku 2011
Stanoviska Účetního dvora
31. vítá skutečnost, že Účetní dvůr při svém auditu shledal, že systémy dohledu a kontroly správních výdajů jako celku, které jsou vyžadovány finančním nařízením, jsou účelné a že u plateb ve správních výdajích v roce 2011 nebyly shledány významné chyby;
Výplata sociálních příspěvků a příplatků zaměstnancům
32. bere na vědomí konkrétní zjištění týkající se Parlamentu obsažené ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2011 a také odpovědi Parlamentu, a to ve věci toho, že informace o osobním a rodinném stavu zaměstnanců, které měly útvary Evropského parlamentu k dispozici, nebyly aktuální nebo řádně zpracované a že v jednom z případů tato skutečnost vedla k přeplatkům; bere na vědomí, že zpětné získávání přeplatků v daném případě probíhalo od listopadu 2011, a to srážkami z platu příslušného zaměstnance;
Pravidla zaměstnávání akreditovaných parlamentních asistentů
33. dále bere na vědomí, že podle vnitřních předpisů pro zaměstnávání akreditovaných parlamentních asistentů mohou akreditovaní parlamentní asistenti předložit lékařské potvrzení a další dokumenty požadované pro uzavření smlouvy do tří měsíců od data zahájení pracovní smlouvy, a že jelikož je tato výjimka v rozporu s ustanoveními uvedenými v článcích 128 a 129 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství, měly by být tyto články uvedeny do souladu s předpisy pro akreditované asistenty; také bere na vědomí, že pokud jde o splnění požadavku na jazykové znalosti, v žádném z deseti kontrolovaných případů nebyly v evidenci dokumenty dokládající provedení kontrol;
34. podporuje odpovědi, které Parlament podal v kontradiktorním řízení s Účetním dvorem;
Ověření ex ante týkající se postupů pro přijímání zaměstnanců
35. bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že u kontrolovaných postupů pro přijímání akreditovaných parlamentních asistentů nebyly v evidenci dokumenty, které by dokládaly provedené kontroly ex ante u dokumentace týkající se přijímání zaměstnanců; bere na vědomí odpověď příslušných útvarů Parlamentu, že po přepracování seznamů kontrolních úkonů a zavedení křížových kontrol je od nynějška podkladová dokumentace k těmto kontrolám řádně uchovávána;
Zadávání veřejných zakázek
36. lituje toho, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v uplatnění výběrových kritérií a kritérií pro udělení zakázky u 2 z 10 prověřovaných zadávacích řízení Parlamentu, a to u těch, která se týkala údržby budov a tiskařských služeb; vyzývá předsednictvo, aby znovu přezkoumalo všechny kontrolní mechanismy pro zadávání veřejných zakázek, aby byly zaručeny co nejvýhodnější ceny za nabízené služby a zboží;
37. lituje skutečnosti, že v důsledku snížení administrativní zátěže u zakázek nízké hodnoty, které mělo za cíl zvýšit účast MSP v nabídkových řízeních na tyto zakázky, nemá správa k dispozici počet MSP, které získaly zakázku nízké hodnoty; generální sekretariát tak není schopen doložit, zda snížení administrativní zátěže skutečně vedlo ke zvýšení účasti MSP, a tak prokázat efektivnost přijatých opatření; žádá, aby byl sledován počet MSP, které získaly zakázky nízké hodnoty.
Slyšení interního auditora a výroční zpráva interního auditora
38. konstatuje, že na schůzce příslušného výboru s interním auditorem konané dne 22. ledna 2013 představil interní auditor svou výroční zprávu podepsanou dne 26. července 2012 a vysvětlil, že v roce 2011 provedl tyto kontroly správních útvarů Parlamentu:
– specifické přezkoumání rámce vnitřní kontroly;
– opatření přijatá na základě auditu procesu zadávání veřejných zakázek na generálním ředitelství pro předsednictví (GŘ pro předsednictví);
– opatření přijatá na základě auditu příspěvku na parlamentní asistenci;
– opatření přijatá na základě auditu vyřizování žádostí o platby;
– audit procesu zadávání veřejných zakázek a plnění smluv na generálním ředitelství pro inovace a technickou podporu (GŘ ITEC);
– audit zavedení výplatní listiny;
– opatření přijatá na základě auditu politiky v oblasti budov: plánování, odhad a řízení potřeb umístění zaměstnanců;
– audit procesu zadávání veřejných zakázek na generálním ředitelství pro komunikaci (GŘ pro komunikaci);
39. zdůrazňuje, že k významnějším závěrům výroční zprávy interního auditora patří tyto body:
– audit příspěvku na parlamentní asistenci odhalil nutnost posílit rámec pro odměňování soukromě zaměstnávaných místních asistentů, jejichž počet se u jednotlivých poslanců značně liší, a získat větší jistotu, pokud jde o služby poskytované poskytovateli služeb;
– u procesů zadávání veřejných zakázek na některých generálních ředitelstvích je třeba lépe odůvodnit zvolení mimořádného vyjednávacího řízení a zajistit, aby byl výsledek vyjednávání založen na zdokumentovaných analýzách, které jsou měřitelné ve vztahu ke srovnávacím kritériím optimální hodnoty za vynaložené finanční prostředky;
– v několika případech nebyla metodika hodnocení používaná při procesu zadávání veřejných zakázek dostatečně zdokumentována v hodnotících zprávách a zápisech nebo se v nich lišila od toho, co bylo zveřejněno ve specifikacích nabídkového řízení, a metoda hodnocení vymezená ve specifikacích musí přikládat dostatečnou váhu kritériu ceny ve srovnání s ostatními kritérii a musí zajistit uplatnění hlediska nejlepšího poměru „cena-kvalita“;
40. bere na vědomí názory interního auditora a souhlasí s nimi, pokud jde o:
– důležitost toho, aby byly v některých odděleních uplatňovány nové centrální pokyny týkající se citlivých pozic a řízení rizika, aby byly vytvořeny ukazatele výkonnosti, aby byla dokončena dokumentace postupů vnitřní kontroly a řízení a snížila se prodlení při vyúčtovávání rozpočtových výdajů;
– důležitost toho, aby bylo zajištěno, že během procesu zadávání veřejných zakázek hodnotící výbor ve své zprávě plně, jasně a komplexně odůvodní své závěry a že proces hodnocení nebude nést jakékoli známky nerovného zacházení s předkladateli nabídek;
Audit rámce vnitřní kontroly
41. připomíná, že původní přezkoumání rámce vnitřní kontroly v letech 2003 a 2004 vyústilo ve 14 zpráv o auditu pokrývajících všechna oddělení a centrální útvary a obsahujících 452 odsouhlasených opatření s cílem zlepšit celkovou míru:
– dodržování minimálních standardů vnitřní kontroly orgánu
– plnění klíčových cílů orgánu, pokud jde o kontrolu (soulad s příslušnými právními a správními předpisy a politikami; spolehlivost manažerských informací a záznamů; a hospodárnost, účinnost a účelnost operací);
Zbývající „neprovedená opatření“
42. připomíná, že po sobě jdoucí následné audity provedení 452 opatření se uskutečnily v letech 2005/2006 a 2007/2008 a v jednom oddělení s vysokou mírou neprovedených opatření také v roce 2009; zdůrazňuje, že výsledkem této řady auditů bylo, že koncem roku 2010 zůstávalo neprovedeno 68 opatření původního přezkoumání rámce vnitřní kontroly;
43. s uspokojením konstatuje, že pro útvar interního auditu je přezkoumání rámce vnitřní kontroly zahájené v roce 2003 i nadále prioritou; bere na vědomí skutečnost, že ke 30. září 2011, po několika následných auditech, zůstalo ze 452 původně odsouhlasených opatření nedokončeno 38; vítá skutečnost, že žádné z těchto opatření neoznačuje útvar interního auditu jako zásadně důležité; vyzývá vedení těchto oddělení i centrální vedení, aby provedla zbývajících 38 opožděných „neprovedených opatření“ do konce současného volebního období;
44. vítá skutečnost, že v červnu 2011 potvrdila společnost externích posuzovatelů, že útvar interního auditu Parlamentu odpovídá definici interního auditu i s etickým kodexem a standardy a že jeho podoba a činnost této definici odpovídá v nejvyšší míře; vybízí útvar interního auditu, aby dále stavěl na stávajících pevných základech a aby útvar dále přebíral špičkové postupy; je si vědom toho, že ve druhé polovině roku 2011 již útvar interního auditu zavedl několik důležitých prvků námětů ke zlepšení, které obdržel, a zbývající část akčního plánu bude realizována během období do konce roku 2012;
45. zdůrazňuje, že v souladu s politikou transparentnosti vůči občanům Unie by mělo být s určitým časovým odstupem na internetových stránkách Parlamentu k dispozici shrnutí počtu a druhu provedených interních auditů, učiněných doporučení a opatření přijatých na základě těchto doporučení; rád by byl informován o tom, které z těchto dokumentů ještě nejsou zveřejněny a z jakých důvodů;
Opatření přijatá generálním tajemníkem na základě usnesení o udělení absolutoria za rok 2010
46. vítá písemné odpovědi na usnesení o udělení absolutoria za rok 2010, které byly dány Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 16. listopadu 2012; lituje však, že nebylo možno tyto odpovědi dostat před zahájením postupu udělování absolutoria za rok 2011; očekává, že v souvislosti s udělováním absolutoria za rok 2012 se výměna názorů mezi generálním tajemníkem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu bude moci uskutečnit do konce října 2013;
47. vítá formální rozhodnutí již dále neudělovat cenu za žurnalistiku, s níž byly v roce 2011 spojeny výdaje ve výši 154 205 EUR; zrušení této ceny navrhl Výbor pro rozpočtovou kontrolu a odhlasovalo je plénum v rámci zprávy o udělení absolutoria za rok 2010; uvědomuje si, že kontakty s novináři byly v členských státech posíleny pořádáním tematických seminářů v hlavních městech, přičemž byla využita stávající administrativní kapacita Parlamentu, a současně byla novinářům dána příležitost vyměnit si názory s poslanci a plně porozumět struktuře Parlamentu a jeho roli v legislativním procesu;
48. požaduje již podruhé – po první žádosti týkající se postupu udělování absolutoria předložené v roce 2010 – úplnou zprávu o tom, jak se vyvíjejí parlamentní projekty ve věci bezplatného softwaru, pokud jde o jeho používání a uživatele v Parlamentu, interakci s občany a činnosti v rámci zadávání veřejných zakázek; podruhé vyzývá k tomu, aby formou úplné studie byly prozkoumány povinnosti Parlamentu podle článku 103 jednacího řádu, pokud jde o bezplatný software a otevřené standardy; lituje toho, že bezplatný software a aplikace z otevřených zdrojů nejsou v parlamentní infrastruktuře IT využívány větší měrou;
49. bere na vědomí odpověď generálního tajemníka, v níž se uvádí, že z příspěvků Evropského parlamentu bylo v roce 2011 hrazeno 1 599 smluv akreditovaných asistentů a 2 868 smluv místních asistentů;
Řízení správy Parlamentu
50. upozorňuje na vynikající kvalitu parlamentních překladatelských a tlumočnických služeb; poznamenává, že i nadále představují značnou část rozpočtu Parlamentu; poukazuje na to, že rozhodnutí o „zdrojově hospodárné plné mnohojazyčnosti v tlumočení“ přijaté předsednictvem v roce 2011 zvyšuje efektivitu tlumočnických služeb a snižuje jejich strukturální náklady; žádá Parlament, aby předložil podrobný dokument o struktuře nákladů na překlad a tlumočení a o opatřeních k dalšímu snižování těchto nákladů a ke zlepšení efektivnosti těchto služeb, aniž by byla ohrožena celková kvalita;
51. konstatuje, že 192 zaměstnanců se zodpovídá generálním ředitelům, aniž by byl jejich hierarchicky nadřízeným ředitel; žádá generálního tajemníka, aby se touto situací zabýval a zajistil, aby nedocházelo k neoficiálnímu vytváření „kabinetů“ generálních ředitelů; žádá generálního tajemníka, aby při zkoumání této záležitosti posoudil také, do jakých platových tříd jsou tito zaměstnanci zařazeni a jaké mají pravomoci a odpovědnosti;
Zprávy o činnosti předkládané generálními řediteli
52. poznamenává, že generální ředitelé každoročně informují o plnění svých úkolů ve zprávách o činnosti, které jsou nástrojem vnitřního řízení, jehož prvotním účelem je, aby generální tajemník získal jasný přehled o tom, jak funguje správa, a zejména o veškerých slabinách; zjišťuje, že v ročních zprávách o činnosti za rozpočtový rok 2011 neuvedla žádná schvalující osoba ve svém prohlášení výhrady související s tím, že by generální ředitelé zjistili závažné problémy, pokud jde o využívání zdrojů, nebo že by kontrolní postupy nezajišťovaly legalitu a správnost operací;
53. poukazuje na to, že zpráva každého generálního ředitelství obsahuje v příloze seznam výjimek, v nichž jsou po jednotlivých bodech rozepsány odchylky od platných předpisů a standardních postupů; vyjadřuje obavu, že u některých ředitelství zůstává počet těchto výjimek značně vysoký, a navrhuje, aby bylo vyvinuto další úsilí k tomu, aby nebylo nutno využívat tohoto příhodného způsobu, jak napravit anomální situace;
GŘ pro předsednictví
54. vítá, že GŘ pro předsednictví hodlá dále zlepšovat své finanční řízení pomocí hloubkového přezkumu různých aspektů plnění rozpočtu a s ním spojených postupů; zejména si všímá úsilí v oblasti pěstování povědomí zaměstnanců o postupech zadávání veřejných zakázek a rozpočtových operacích;
55. opakuje, že problematika bezpečnosti je velmi citlivou oblastí pro jakýkoli parlament, ale v mnohem větší míře je tomu tak v případě nadnárodního parlamentu ve velmi exponovaném postavení, který neustále navštěvují hlavy států a předsedové vlád; poznamenává, že průměrně je denně v prostorách Parlamentu v Bruselu přítomno 12 000 lidí;
56. bere na vědomí, že předsednictvo dne 6. července 2011 jednomyslně přijalo „nový koncept globální bezpečnosti“, který obsahuje myšlenku vyhradit různé vchody do Parlamentu různým kategoriím uživatelů; požaduje, aby byl do konce roku 2013 informován o uplatňování tohoto „nového konceptu globální bezpečnosti“;
57. konstatuje, že Parlament očekává, že internalizací bezpečnostních služeb se v letech 2013–2016 sníží náklady v tomto směru v Bruselu a Štrasburku o 11 250 000 EUR a každý následující rok o 5 640 000 EUR; žádá ujištění, že formou průběžného školicího programu budou nastoleny a zachovávány nejvyšší standardy cíleného zajišťování bezpečnosti; požaduje každoroční zprávu s podrobnými informacemi o vývoji nákladů na bezpečnostní službu, včetně kumulovaných nákladů na důchody zaměstnanců v těchto útvarech, a o opatřeních přijatých s cílem zajistit potřebný rozsah a kvalitu služby;
58. opakuje své přání, aby v zájmu zvýšení bezpečnosti byli poslanci elektronicky kontrolováni při vstupu do prostor Parlamentu nebo při jejich opouštění;
59. požaduje, aby mu generální sekretariát poskytl informace o postupu, kterým bude probíhat hodnocení společného rejstříku pro transparentnost, které se má uskutečnit v roce 2013, a to podle interinstitucionální dohody uzavřené v roce 2011;
60. poznamenává, že více než 1500 zaměstnanců má své děti zapsány v evropských školách, a je proto překvapen zjištěním, že Parlament nemá naprosto žádné slovo v systému správy a řízení evropských škol;
61. žádá generálního tajemníka, aby prozkoumal, jakou roli by mohl Parlament hrát v systému správy a řízení evropských škol, a to vzhledem ke značnému počtu zaměstnanců, které jim svěřují své děti ke vzdělávání, a aby o tom do konce roku podal zprávu příslušnému výboru;
Generální ředitelství pro finance (GŘ pro finance)
Cestovní kancelář
62. bere na vědomí skutečnost, že platnost smlouvy se současnou cestovní kanceláří končí dne 31. prosince 2013 a že již začaly přípravy nového nabídkového řízení; lituje toho, že i když byla ve smlouvě zakotvena možnost finančního auditu, není tomu tak v případě auditu struktury a výkonnosti cestovní kanceláře; trvá na tom, aby budoucí smlouva obsahovala možnost průběžného a závěrečného finančního auditu a auditu výkonnosti; vítá skutečnost, že – jak požadoval Výbor pro rozpočtovou kontrolu – správa také využije možnosti externího odborného poradenství při sestavování dokumentace nabídkového řízení i během výběrového řízení, čímž zajistí, aby Parlament zvolil nejlepší řešení, které přinese zásadní zjednodušení a úspory nákladů; zdůrazňuje, že nová smlouva by měla mít na zřeteli hledisko nejlepšího poměru kvality a ceny a optimální hodnoty za vynaložené peníze s konkurenceschopnými cenami;
GŘ pro komunikaci
Komunikační politika Parlamentu
63. vítá skutečnost, že předsednictvo dne 23. března 2011 dalo konečnou podobu akčnímu plánu na období 2011–2014, jehož cílem je uskutečnit aktualizovanou komunikační strategii Parlamentu; konstatuje, že tento akční plán se zaměřuje na parlamentní volby v roce 2014 a že vymezuje soubor 21 konkrétních činností, kterými se má zvýšit informovanost občanů o legislativní činnosti Parlamentu a podnítit jejich účast na ní;
64. vítá skutečnost, že nové návštěvnické centrum je úspěšné soudě podle počtu návštěvníků (253 000), které centrum přivítalo během prvního roku svého působení;
65. trvá na tom, že rozpočet na komunikaci musí být využíván pouze k tomu, aby byly občanům poskytovány faktické informace o politikách Unie; zdůrazňuje, že totéž platí i pro aktivity na sociálních sítích;
66. vyslovuje politování nad tím, že sledovanost EuroparlTV, jakkoli byla v roce 2011 větší než v roce 2010[25], je i nadále velmi nízká, pokud jde o bezprostřední uživatele z řad jednotlivců (vyjma diváků v rámci partnerských dohod s regionálními televizními stanicemi), a to i přes značné prostředky, které na něj byly i v roce 2011 vynaloženy a které činily asi 8 000 000 EUR (bod 3 2 4 6); lituje toho, že nebylo provedeno žádné posouzení nákladů a přínosů EuroparlTV, a to i přesto, že to plénum požadovalo ve svém usnesení o udělení absolutoria za rok 2010; bere na vědomí rozhodnutí předsednictva ze dne 12. prosince 2012 provést soubor reforem s cílem dosáhnout výrazných úspor; očekává, že výše uvedené posouzení nákladů a přínosů bude předloženo ještě před postupem udělování absolutoria za rok 2012;
67. vyjadřuje znepokojení v souvislosti se zvýšenými náklady na cenu Lux v roce 2011[26]; žádá nákladově efektivnější správu této ceny, a navrhuje proto, že interní auditor by mohl uvažovat o tom, že by prozkoumal správu ceny, aby se podařilo tohoto cíle dosáhnout;
68. konstatuje, že dne 26. září 2011 předsednictvo schválilo obchodní plán pro Dům evropských dějin a že Komise prohlásila, že je ochotná poskytnout blíže nespecifikovaný příspěvek na provozní náklady tohoto projektu a do konce léta 2013 sdělí Parlamentu podmínky tohoto příspěvku; vyjadřuje politování nad tím, že se neočekává žádný příspěvek Komise na zřizovací náklady projektu;
69. vítá nový postup umožňující zpětné získávání přeplatků po vyplacení úhrady za přivítání skupinových návštěv; soudí, že je škoda, že možnost provést platbu bankovním převodem by měla být k dispozici pouze při převodech na osobní účty a nijak se nehovoří o převodech na účty organizací; je znepokojen značným bezpečnostním rizikem spojeným s platbami v hotovosti skupinovým návštěvám, jelikož se jedná o částky ve výši 30 000 EUR a více, a Parlament takto vyplatí za den až 388 000 EUR; poukazuje na to, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu[27] vyžaduje zvláštní obezřetnost při transakcích s částkami nad 15 000 EUR, což je částka, kterou Parlament při platbách návštěvníkům běžně překračuje;
Generální ředitelství pro vnitřní politiky (GŘ IPOL)
70. poukazuje na to, že v červenci 2011 bylo rozhodnutím předsednictva na GŘ IPOL zřízeno nové ředitelství pro posuzování dopadu; poznamenává, že hlavním cílem tohoto ředitelství je poskytovat Parlamentu nezávislé posouzení dopadu, a podporovat tak jeho legislativní činnost; vítá skutečnost, že vytvoření ředitelství bylo rozpočtově neutrální;
GŘ ITEC
Politika Parlamentu v oblasti informačních technologií
71. žádá, aby nezávislý subjekt provedl celkovou analýzu řádného finančního řízení, účinnosti a účelnosti smluv s externími poskytovateli služeb v oblast IT zvláště se zřetelem ke:
– zjišťování potřeb;
– způsobu výběru;
– nejvhodnějšímu typu smlouvy;
– možné ztrátě kontroly nad řízením v důsledku nadměrné externalizace; a dále
– transparentnosti systémů účtování poplatků a vyúčtovávání;
72. vyjadřuje politování nad přílišnou závislostí na externím (technickém) odborném poradenství, zejména v oblastech IT, která vyplývá ze strukturální nerovnováhy mezi interními a externími zdroji; upozorňuje, že při externalizaci činností v oblasti IT by mělo být vždy zajištěno, aby řízení a kontrola této činnosti zůstala plně v rukou Parlamentu a aby byla řádně posouzena a zmírněna možná ohrožení bezpečnosti a důvěrnosti dat;
Generální ředitelství pro infrastrukturu a logistiku (GŘ INLO)
73. vyzývá generálního tajemníka, aby předložil předsednictvu plán, jak řešit problém restauračních služeb a jejich zlepšení vzhledem ke zvýšenému počtu zákazníků v jídelnách, restauracích a barech v Parlamentu (celkový objem činností se mezi lety 2002–2011 zvýšil zhruba o 150 %, z 1,472 milionu zákazníků v roce 2002 na 3,711 milionu zákazníků v roce 2011);
Politika Parlamentu v oblasti budov
74. bere na vědomí následující rozhodnutí, která přijalo předsednictvo v roce 2011 v rámci střednědobé strategie v oblasti budov přijaté v roce 2010, o provedení řady rozsáhlých projektů s cílem uvést dané budovy do provozu od začátku příštího volebního období:
– v Bruselu: koupě budovy Trebel a podepsání dlouhodobé smlouvy o pronájmu s předkupním právem na budovu Montoyer 70,
– ve Štrasburku: koupě budovy Václav Havel, aby do ní mohl být přemístěn veřejný ochránce práv a jeho úřad a aby se tak v centrálních budovách uvolnily kancelářské prostory pro poslance;
– v Lucemburku: pokračování v renovaci a rozšiřování budovy Konrad Adenauer v intencích rozhodnutí předsednictva ze dne 12. ledna 2012, v rámci ujednání o širší partnerské spolupráci za účasti lucemburské vlády,
– v Sofii: předběžná dohoda o koupi nové budovy pro Dům Evropy v Sofii v ceně 9 milionů EUR byla podepsána dne 7. července 2011,
– uplatňování přístupu pečlivější údržby v Bruselu a ve Štrasburku s cílem zaručit maximální bezpečnost a optimální využívání infrastruktury,
– zahájení systematické politiky renovace budov na základě pevně stanoveného časového harmonogramu, a to vzhledem ke stáří nejstarších budov Parlamentu;
75. uznává, že v roce 2011 byla vypracována nová metodika – podobná ustanovením, která přijala Komise – pro průzkum trhu a získávání nemovitostí; konstatuje, že podle této nové metodiky bude dále posílena transparentnost a konkurence prostřednictvím zveřejňování dokumentů souvisejících se zakázkovým řízením v Úředním věstníku; zjišťuje, že novou metodiku již uplatnil výbor pro budovy při posuzování přihlášek a nabídek pro průzkum trhu nemovitostí v Bruselu, při němž jde o náhradu za budovy Eastman a Montoyer 63 a hledání nových prostor;
76. poukazuje na to, že jakákoli strategie v oblasti nemovitostí a budov musí brát v úvahu rostoucí náklady na údržbu zakoupených budov;
77. bere na vědomí, že při nabídkovém řízení u projektu budovy Konrad Adenauer se nepodařilo vybrat žádné uchazeče, protože cenové nabídky předložené v rámci příslušné výzvy byly o mnoho vyšší než odhady; podporuje rozhodnutí pověřené schvalující osoby neudělit tuto zakázku; očekává, že úhrnná cena projektu nepřekročí částku 482,7 milionu EUR, která byla stanovena v říjnu 2011;
78. v tomto ohledu poznamenává, že veškeré zakázky vyhlašované Evropským parlamentem v souvislosti s výstavbou budov nebo s pracemi na stavebních úpravách by měly být předmětem nabídkového řízení na co nejširší bázi, a vždy na evropské úrovni; doporučuje, aby v případě, že se výjimečně použije vyjednávací řízení, vycházely ceny ze stavebních nákladů, včetně důsledně přiměřených marží pro dané hospodářské subjekty;
79. vyslovuje politování nad tím, že se vyskytl druhý případ, kdy se přišlo na konstrukční závady na budovách Parlamentu, tentokrát šlo o dřevěné stropní trámy v jednacím sále Parlamentu v Bruselu; žádá GŘ INLO, aby provedlo kompletní prověření strukturálního stavu ve všech budovách Parlamentu, počínaje těmi, na něž se stále vztahuje záruka projektového developera na skryté vady, pokud možno s podporou několika vybraných expertů z úřadů pro stavebnictví z různých členských států, a aby byly plně využity nashromážděné interní znalosti a zkušenosti; žádá generálního tajemníka, aby v brzké době předložil předsednictvu plán těchto prací se všemi technickými podrobnostmi a také s příslušnými náklady;
Zadávání veřejných zakázek
80. zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby procesy zadávání veřejných zakázek byly v souladu s potřebami Parlamentu a pomáhaly je naplňovat; zdůrazňuje, že by měly být v souladu s požadavky právních předpisů a se základními zásadami, kterými se zadávání veřejných zakázek řídí, se smluvními ustanoveními a s kritérii používanými při postupu hodnocení nabídek, a měly by procházet odpovídajícími systémy kontroly s cílem sledovat plnění objednávek vydaných na základě rámcových smluv;
81. upozorňuje na skutečnost, že při postupech zadávání veřejných zakázek jsou ve hře různé zájmy, ne vždy se však shodují zájmy veřejného a soukromého sektoru, a že zadávání veřejných zakázek je vysoce rizikovou oblastí, která vyžaduje neustálou pečlivou pozornost a v níž je neustálé podrobné plánování potřeb zásadně důležité;
82. zdůrazňuje, že v důsledku složitého právního prostředí a vysoce složitých faktických nutností jsou v každé fázi procesu zadávání zakázek (nejprve zjištění potřeb, příprava výzvy k předkládání nabídek, vypracovaní výzvy a specifikací, kontaktování uchazečů, otevírání nabídek, hodnocení nabídek, přijetí rozhodnutí o udělení zakázky, uzavření smluv) značná rizika pro dosažení cílů;
83. připomíná, že během zadávání veřejných zakázek by pravděpodobnost možných střetů zájmů neměla být přehlížena, nýbrž by se mělo podobným situacím účinně bránit a Parlament by měl posílit své ověřovací mechanismy a zachovat jejich funkčnost s cílem umožnit řádný postup vůči potenciálním střetům zájmů a předcházení těmto střetům;
84. poznamenává, že v letech 2011 a 2012 provedl útvar interního auditu komplexní audit procesu zadávání veřejných zakázek a plnění smluv na GŘ ITEC a že závěrečná zpráva přijatá v červnu 2012 obsahovala šestibodový akční plán s cílem řešit problémy, které vyvstaly; dále poznamenává, že s vedením GŘ ITEC bylo dohodnuto, že tento akční plán bude v praxi uplatněn do 31. prosince 2012; poukazuje na to, že specifikace nabídkových řízení jsou již ze své povahy vysoce složité v tom, že v nich je současně popsáno vícero částí zakázky, technické profily a způsoby plnění smlouvy;
85. vítá skutečnost, že uvedený audit dospěl k závěru, že GŘ ITEC se podařilo napravit mnoho procedurálních nedostatků zjištěných při prvním průřezovém auditu zadávání veřejných zakázek v letech 2005 a 2006; s lítostí však konstatuje, že byly zjištěny tyto nedostatky:
– došlo k neúčelnostem ve složitém přístupu k postupu zadávání veřejné zakázky ITS 08;
– je značný prostor pro zvýšení podílu IT služeb poskytovaných zvnějšku; a dále
– je třeba lépe odůvodnit zvolení mimořádného vyjednávacího řízení a zajistit, aby byl výsledek vyjednávání založen na zdokumentovaných analýzách, které jsou měřitelné ve vztahu ke srovnávacím kritériím optimální hodnoty za vynaložené finanční prostředky;
Výroční zpráva o udělených zakázkách
86. bere na vědomí, že centrální útvary na základě informací schvalujících oddělení vypracovaly pro rozpočtový orgán výroční zprávu[28] o zakázkách udělených v roce 2011, a dále bere na vědomí následující rozdělení všech zakázek udělených v letech 2011 a 2010:
Typ zakázky | 2011 | 2010 | ||
Počet | Procentní podíl | Počet | Procentní podíl | |
Služby Dodávky Stavební práce Budova | 162 42 29 5 | 68 % 18 % 12 % 2 % | 145 40 27 4 | 67 % 19 % 12 % 2 % |
Celkem | 238 | 100 % | 216 | 100 % |
Typ zakázky | 2011 | 2010 | ||
Hodnota (v EUR) | Procentní podíl | Hodnota (v EUR) | Procentní podíl | |
Služby Dodávky Stavební práce Budova | 367 969 100 158 467 814 33 142 238 15 881 213 | 64 % 27 % 6% 3 % | 171 589 038 45 467 211 22 128 146 22 269 303 | 67 % 17 % 8% 9 % |
Celkem | 575 460 365 | 100 % | 261 453 698 | 100 % |
(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2011, s. 5) | ||||
87. bere na vědomí následující rozdělení zakázek udělených v letech 2011 a 2010 podle typu použitého řízení:
Typ řízení | 2011 | 2010 | ||
Počet | Procentní podíl | Počet | Procentní podíl | |
Otevřené Omezené Vyjednávací Soutěž Výjimka | 89 11 133 2 3 | 37 % 5 % 56 % 1 % 1 % | 72 6 138 | 33 % 3 % 64 % |
Celkem | 238 | 100 % | 216 | 100 % |
Typ řízení | 2011 | 2010 | ||
Hodnota (v EUR) | Procentní podíl | Hodnota (v EUR) | Procentní podíl | |
Otevřené Omezené Vyjednávací Soutěž Výjimka | 408 913 061 126 310 563 30 974 647 4 668 600 4 593 494 | 71 % 22 % 5 % 1 % 1 % | 143 603 024 10 456 576 107 394 098 | 55 % 4 % 41 % |
Celkem | 575 460 365 | 100 % | 261 453 698 | 100 % |
(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2011, s. 6–7) | ||||
88. konstatuje, že z celkového počtu 238 zakázek udělených v roce 2011 vzešlo 100 – v hodnotě 535 milionů EUR – z otevřených nebo omezených řízení a 133 – v hodnotě 31 milionů EUR – z vyjednávacích řízení;
Politické skupiny (rozpočtová položka 4 0 0 )
89. konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 0 byly v roce 2011 využity následovně:
Politická skupina | 2011 | 2010 | |||||||||
Roční prostředky* | Vlastní zdroje a přenesené prostředky | Výdaje | Míra využití ročních prostředků | Prostředky přenesené do dalšího období | Roční prostředky | Vlastní zdroje a přenesené prostředky | Výdaje | Míra využití ročních prostředků | Prostředky přenesené do dalšího období (2011) | ||
PPE (bývalá PPE-DE) | 20 336 | 1 918 | 20 442 | 100,42 % | 1 832 | 19 990 | 2 392 | 20 662 | 103,36 % | 1 720 | |
S&D (bývalá PSE) | 14 302 | 5 499 | 13 696 | 95,76 % | 6 105 | 14 011 | 4 629 | 13 359 | 95,35 % | 5 281 | |
ALDE | 6 477 | 2 416 | 6 676 | 103,07 % | 2 217 | 6 262 | 2 240 | 6 160 | 98,37 % | 2 342 | |
Verts/ALE | 4 025 | 1 242 | 3 820 | 94,91 % | 1 447 | 3 896 | 1 188 | 3 893 | 99,92 % | 1 191 | |
GUE/NGL | 2 535 | 1 088 | 2 553 | 100,71 % | 1 070 | 2 531 | 1 065 | 2 525 | 99,76 % | 1 071 | |
UEN | - |
|
|
|
| - |
|
|
|
| |
IND/DEM | - |
|
|
|
| - |
|
|
|
| |
ECR | 3 831 | 720 | 3 375 | 88,09 % | 1 176 | 3 648 | 398 | 3362 | 92,16 % | 684 | |
EFD | 2 088 | 835 | 2 046 | 98,03 % | 876 | 2 201 | 419 | 1799 | 81,74 % | 821 | |
Nezařazení poslanci | 1 270 | 409 | 924 | 72,72 % | 413 | 1 234 | 248 | 828 | 67,10 % | 409 | |
Celkem | 54 866 | 14 126 | 53 514 | 97,53 % | 15 137 | 53 773 | 12 579 | 52 588 | 97,80 % | 13 519 | |
* všechny částky v tisících EUR Po evropských volbách v roce 2009 zanikly politické skupiny UEN a IND/DEM a byly vytvořeny nové skupiny ECR a EFD. | |||||||||||
| |||||||||||
Evropské politické strany a evropské politické nadace
90. konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 2 byly v roce 2011 využity následovně1:
Strana | Zkratka | Vlastní zdroje* | Grant EP | Příjmy celkem | Grant EP jako % způsobilých výdajů (max. 85 %) | Výsledný přebytek (k převodu do rezerv) nebo schodek |
Evropská lidová strana | PPE | 1 801 | 6 184 | 7 985 | 85 % | 269 |
Strana evropských socialistů | PSE | 939 | 4 118 | 5 057 | 85 % | 51 |
Evropská liberální, demokratická a reformní strana | ELDR | 672 | 1 816 | 2 488 | 85 % | 52 |
Evropská strana zelených | EGP | 686 | 1 299 | 1 985 | 84 % | 204 |
Skupina Evropských konzervativců a reformistů | AECR | 204 | 633 | 837 | 85 % | 0 |
Strana evropské levice | EL | 241 | 847 | 1 088 | 85 % | 64 |
Evropská demokratická strana | EDP/PDE | 73 | 371 | 444 | 85 % | 0 |
Evropská svobodná aliance | EFA | 128 | 392 | 520 | 85 % | 8 |
EU Demokraté | EUD | 20 | 167 | 187 | 85 % | -19 |
Evropské křesťanské politické hnutí (ECPM) | ECPM | 72 | 260 | 332 | 84 % | 4 |
Evropská aliance pro svobodu | EAF | 71 | 368 | 439 | 85 % | 6 |
Celkem |
| 4 907 | 16 455 | 21 362 | 85 % | 639 |
(*) všechny částky v tisících EUR | ||||||
1 Zdroj: zápisy ze schůzí předsednictva i) ze dne 26. června 2012, bod 34 (sdělení generálního tajemníka D(2012)31558, PE469.487/BUR) a ii) ze dne 30. srpna 2012, bod 26 (sdělení generálního tajemníka D(2012)42643).
91. konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 3 byly v roce 2011 využity následovně1:
Nadace | Zkratka | Přidružena ke straně | Vlastní zdroje* | Grant EP | Příjmy celkem | Grant EP jako % způsobilých výdajů (max. 85 %) |
Středisko evropských studií | CES | PPE | 711 | 3 865 | 4 575 | 85 % |
Evropská nadace pokrokových studií | FEPS | PSE | 514 | 2 709 | 3 223 | 85 % |
Evropské liberální fórum | ELF | ELDR | 146 | 805 | 951 | 85 % |
Zelená evropská nadace | GEF | EGP | 152 | 851 | 1 002 | 85 % |
Transform Europe | TE | EL | 134 | 549 | 683 | 85 % |
Institut evropských demokratů | IED | PDE | 35 | 191 | 226 | 85 % |
Organizace pro evropskou mezistátní spolupráci | OEIC | EUD | 7 | 108 | 116 | 85 % |
Centrum Mauritse Coppieterse | CMC | EFA | 44 | 250 | 294 | 85 % |
Nový směr | ND | AECR | 114 | 566 | 680 | 85 % |
Evropská křesťanská politická nadace | ECPF | ECPM | 25 | 115 | 140 | 82 % |
Evropská nadace pro svobodu | ERF | EAF | 51 | 236 | 287 | 82 % |
Celkem |
|
| 1 933 | 10 244 | 12 177 | 85 % |
(*) všechny částky v tisících EUR | ||||||
Zdroj: zápisy ze schůzí předsednictva i) ze dne 26. června 2012, bod 34 (sdělení generálního tajemníka D(2012)31558, PE469.487/BUR) a ii) ze dne 30. srpna 2012, bod 26 (sdělení generálního tajemníka D(2012)42643).
Ekologický parlament
92. bere na vědomí skutečnost, že Parlament má 10 služebních jízdních kol EP, která jsou k dispozici poslancům a zaměstnancům během štrasburských zasedání navíc ke 40 jízdním kolům, která dalo k dispozici město Štrasburk; opakuje svůj požadavek, že tyto počty by měly doznat přiměřeného zvýšení vzhledem k nevelkým nákladům na tuto službu a značné poptávce po ní;
93. zastává názor, že by měla být zvážena možnost zlepšit životní prostředí a současně docílit inteligentních úspor v rozpočtu Parlamentu pomocí různých pracovních metod a moderních technologií, které jsou ekologičtější a levnější, které však Parlament neomezují v jeho práci, jako je např. využívání telekonferencí;
94. rád by byl informován o celkovém množství kWh, které produkují solární panely v Parlamentu;
95. opakovaně vyjadřuje svou podporu pilotnímu projektu „E-committee“; rozhodně navrhuje, aby byla v této souvislosti poslancům dána možnost volby, zda chtějí na schůzích výborů dostávat tištěnou dokumentaci, či nikoli, aby se výrazně snížilo používání papíru v Parlamentu.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí | 18.3.2013 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 25 1 0 | ||
Členové přítomní při konečném hlasování | Marta Andreasen, Jean-Pierre Audy, Inés Ayala Sender, Zuzana Brzobohatá, Andrea Češková, Ryszard Czarnecki, Tamás Deutsch, Martin Ehrenhauser, Jens Geier, Gerben-Jan Gerbrandy, Ingeborg Gräßle, Jan Mulder, Eva Ortiz Vilella, Monika Panayotova, Aldo Patriciello, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Bart Staes, Georgios Stavrakakis, Søren Bo Søndergaard | |||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování | Jorgo Chatzimarkakis, Edit Herczog, Ivailo Kalfin, Markus Pieper, Olle Schmidt, Derek Vaughan | |||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování | Birgit Collin-Langen, Peter Jahr | |||