Dokument ze zasedání

 

A7-0209/2013

7. 6. 2013

ZPRÁVA

o modrém růstu – podpoře udržitelného růstu v námořním odvětví a v odvětví námořní dopravy a cestovního ruchu v EU

( 2012/2297(INI) )

Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Zpravodaj : Spyros Danellis

 

PR_INI

OBSAH

Strana

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU............................................................3

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ..............................................................................................17

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj......................................................20

STANOVISKO Výboru pro rybolov...........................................................................24

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU.....................................................27

 

 

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o modrém růstu – podpoře udržitelného růstu v námořním odvětví a v odvětví námořní dopravy a cestovního ruchu v EU

( 2012/2297(INI) )

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2012 nazvané „Modrý růst – možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“ ( COM(2012)0494 ),

–   s ohledem na zprávu Komise ze dne 11. září 2012 nazvanou „Pokrok v plnění integrované námořní politiky EU“ ( COM(2012)0491 ) a připojený pracovní dokument útvarů Komise (PDÚK(2012)0255),

–   s ohledem na Limassolské prohlášení ze dne 8. října 2012 o agendě pro růst a zaměstnanost v mořské a námořní oblasti,

–   s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, která vstoupila v platnost dne 16. listopadu 1994,

–   s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o stanovení rámce pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží ( COM(2013)0133 ),

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 31. října 2012 nazvaný „Souhrn politik, právních předpisů a iniciativ EU týkajících se odpadu v moři“ (PDÚK(2012)0365),

–   s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 29. srpna 2012 nazvanou „Znalosti v námořní oblasti 2020: od mapování mořského dna až po předpovědi pro oceány“ ( COM(2012)0473 ),

–   s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 28. března 2011 nazvanou „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ ( COM (2011)0144 ),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. června 2010 nazvané „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ ( COM(2010)0352 ),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. ledna 2009 nazvané „Sdělení a akční plán týkající se vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek“ ( COM(2009)0010 ),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2007 nazvané „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“ ( COM(2007)0575 ),

–   s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 7. června 2006 nazvanou „Směrem k budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a moře“ ( COM(2006)0275 ),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o Evropě jako přední světové destinaci cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch[1],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2010 o integrované námořní politice EU – hodnocení dosaženého pokroku a nové výzvy[2],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o strategických cílích a doporučeních pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018[3],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2008 o aspektech regionálního rozvoje souvisejících s dopadem cestovního ruchu na pobřežní regiony[4],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2008 o integrované námořní politice pro Evropskou unii[5],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o budoucí námořní politice Unie: Evropské vizi pro oceány a moře[6],

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. března 2013 ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanému „Modrý růst – možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“,

–   s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. ledna 2013 ke sdělení „Modrý růst – možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a na stanoviska Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro rybolov ( A7-0209/2013 ),

A. vzhledem k tomu, že více než 70 % zemského povrchu tvoří oceány a moře, jež mohou sehrát zásadní úlohu při řešení dlouhodobých problémů EU, jako je změna klimatu a schopnost obstát v celosvětové hospodářské soutěži;

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie má šest rozsáhlých pobřežních oblastí (pobřeží Atlantského oceánu, Severního moře, Baltského moře, Černého moře, Středozemního moře a pobřeží nejvzdálenějších regionů), přičemž každá oblast má vlastní územní zdroje a vlastní pojetí cestovního ruchu;

C. vzhledem k tomu, že zhruba polovina evropské populace žije podél 89 000 km dlouhého evropského pobřeží, a je proto důležité, aby regionální a místní orgány tento demografický tlak zohlednily při provádění veřejných politik;

D. vzhledem k tomu, že v důsledku technologického pokroku a hledání nových zdrojů udržitelného rozvoje má podle předpokladů dojít k tomu, že do roku 2020 se objem námořního hospodářství zvýší na 590 miliard EUR, čímž bude zajištěno celkem 7 milionů pracovních míst;

E.  vzhledem k tomu, že k předpokládanému rozšiřování lidské činnosti má docházet v oblastech citlivého mořského prostředí, kde je v dobrém stavu pouze 10 % mořských rezervací a 2 % mořských druhů, což dokazuje, že námořní hospodářské činnosti nesmí oslabovat udržitelnost mořského prostředí;

F.  vzhledem k tomu, že investice do přírodního a lidského kapitálu jsou zásadní k tomu, abychom mohli čelit stávajícím výzvám, a zejména abychom dokázali zajistit ekonomickou a společenskou udržitelnost lidské činnosti, dobré environmentální podmínky a přizpůsobení se změně klimatu tak, abychom mohli bojovat proti erozi pobřeží a acidifikaci moří a chránit biologickou rozmanitost, vzhledem k tomu, že zdravé a produktivní ekosystémy jsou pro rozvoj udržitelné a konkurenceschopné modré ekonomiky klíčové;

G. vzhledem k tomu, že velikost a rozsah environmentálních dopadů klíčových oblastí modrého růstu na životní prostředí jsou velmi nejisté a potenciálně škodlivé, jelikož máme o fungování složitých mořských ekosystémů jen omezené znalosti, a proto se rozhodování v této oblasti musí řídit zásadou předběžné opatrnosti zakotvenou v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU);

H. vzhledem k tomu, že pobřežní a námořní politika by měla být součástí obecného rámce programového období 2014–2020, také s ohledem na dosažení cílů stanovených ve strategii Evropa 2020;

I.   vzhledem k tomu, že cíl inteligentního, udržitelného a inkluzívního růstu pobřežních a ostrovních oblastí musí být podpořen solidní analýzou systémových a strukturálních nedostatků, které jsou pro tyto oblasti charakteristické;

J.   vzhledem k tomu, že ostrovní systém EU musí nést v oblasti námořní dopravy výrazně vyšší náklady než ostatní pobřežní oblasti EU;

K. vzhledem k tomu, že sezónní povaha cestovního ruchu významně ztěžuje rozvoj pobřežních a ostrovních oblastí, a proto by měla být k řešení tohoto problému vypracována strategie ad hoc;

L.  vzhledem k tomu, že je nutné koordinovat makroregionální strategie a příslušné akční plány pro přímořské oblasti Unie;

M. vzhledem k tomu, že tato zpráva představuje plán Parlamentu na další podporu modrého růstu;

Souvislosti

1.  vítá sdělení Komise o modrém růstu, které představuje námořní dimenzi strategie Evropa 2020 a jasně ukazuje na potenciál námořního hospodářství při tvorbě inteligentního, udržitelného a inkluzívního růstu a pracovních příležitostí;

2.  vítá zprávu Komise o pokroku při plnění integrované námořní politiky EU; opětovně vyjadřuje svou podporu této politice a zdůrazňuje, že její podpora zůstává i nadále hlavním prostředkem posilování modrého růstu;

3.  uznává, že moře a oceány budou v budoucím globálním hospodářském růstu hrát stále významnější roli; domnívá se, že strategie modrého růstu, která je součástí integrované námořní politiky, podpoří rozvoj součinností a koordinovaných politik, čímž poskytne evropskou přidanou hodnotu a přispěje k vytvoření pracovních míst v námořních odvětvích;

4.  domnívá se, že k tomu, aby posílily konkurenceschopnost námořních hospodářských odvětví Unie, musí místní, vnitrostátní, regionální a evropské orgány vytvořit na mezinárodním trhu nezbytné předpoklady pro udržitelný růst, jako jsou systémy územního plánování námořních prostor, zlepšování infrastruktury, přístup k odborným dovednostem a zajištění financování; zdůrazňuje význam sdílení informací a osvědčených postupů mezi různými úrovněmi veřejných orgánů prostřednictvím zřízení zvláštní platformy EU;

5.  zdůrazňuje, že zajištění dostatečného financování bude pro malé a střední podniky působící v odvětvích modrého růstu představovat problém, a vítá proto iniciativy, jako jsou nová pravidla EU pro fondy rizikového kapitálu, které usnadní přístup malých a středních podniků ke zdrojům financování;

6.  domnívá se, že v období, kdy v členských státech dochází k omezování veřejných investic, jsou rozvojové politiky naléhavě nezbytné, a že zejména velmi nákladné projekty, jako jsou projekty v oblasti dopravní, komunikační a energetické infrastruktury, by měly během programového období 2014–2020 i poté dostávat přiměřené finanční prostředky; vyzývá členské státy, aby dostupné nástroje financování a evropské finanční prostředky nasměrovaly k projektům modrého hospodářství;

7.  zdůrazňuje, že zejména v příštím víceletém finančním rámci na období 2014–2020 je důležité zohlednit konkrétní potřeby členských států, kterým je poskytována pomoc a jež čelí stále větším obtížím při realizaci vysoce nákladných projektů, i potřeby nejvzdálenějších a ostrovních oblastí, které čelí strukturálním omezením z důvodu jejich odlehlosti a přírodních charakteristik;

8.  je si vědom podmínek vyplývajících z hospodářské krize a sociálních problémů, kterými trpí řada oblastí, zejména ostrovy, především ve Středozemním moři, a obzvláště ty, které jsou velmi vzdálené od pevniny; zdůrazňuje, že odloučenost těchto ostrovů od jednotného trhu je vystavuje průmyslové a ekonomické stagnaci a vysídlování, což musí evropské orgány a instituce řešit prostřednictvím zvláštních opatření; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření svobodných pásem jakožto nástroje, který by prostřednictvím snížení daňové zátěže a přilákání přímých zahraničních investic mohl zastavit propad těchto ostrovních oblastí podporou růstu a rozvoje;

9.  zdůrazňuje úlohu, kterou mají strategie pro přímořské oblasti při podpoře regionálního rozvoje a hospodářské, územní a sociální soudržnosti, při obnově evropského hospodářství, při stimulaci inkluzívního modrého růstu, vytváření pracovních míst a ochraně biologické rozmanitosti moří a pobřeží; žádá, aby tyto strategie byly – prostřednictvím jejich propojení se stávajícími a budoucími makroregionálními strategiemi – účinně převedeny do praxe a na jejich provádění byly vyčleněny dostatečné finanční a správní zdroje EU; domnívá se, že je třeba posílit úlohu regionů při přípravě strategií pro přímořské oblasti; v této souvislosti uznává přínos územní a přeshraniční spolupráce k řešení problémů, kterým čelí pobřežní a přímořské oblasti;

10. vítá pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti zavádění strategií EU pro oblasti Baltského moře a Atlantického oceánu, a opakuje svou žádost, aby Komise vytvořila strategii EU pro oblast Černého moře;

11. vyzývá Unii a členské státy, aby výrazně podporovaly vytváření regionálních a přeshraničních námořních seskupení; podtrhuje strategický význam těchto seskupení jakožto center špičkové úrovně v oblasti hospodářských činností týkajících se modrého růstu; domnívá se, že jejich rozvoj podpoří sdílení znalostí a osvědčených postupů, vytvoří součinnost mezi různými odvětvími modré ekonomiky a pomůže přilákat investice;

12. zdůrazňuje přirozené vazby mezi hospodářským růstem a změnou klimatu a trvá na tom, že všechny námořní činnosti musí být v souladu se strategií EU pro přizpůsobení se změně klimatu, s cílem přispět ke klimaticky odolnější Evropě;

13. zejména zdůrazňuje, že zvýšená hospodářská aktivita v souvislosti s modrým růstem nesmí být na úkor mořských a pobřežních ekosystémů, které jsou velice citlivé a jako první trpí dopady změny klimatu; zdůrazňuje, že modrý růst musí být v souladu s environmentálními cíli a ekosystémovým přístupem rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí i se směrnicí o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí, a připomíná, že v případě nejistoty je třeba dodržet zásadu předběžné opatrnosti; zdůrazňuje, že veškeré hospodářské činnosti v souvislosti s modrým růstem by měly zajišťovat námořní bezpečnost;

14. se znepokojením poukazuje na environmentální dopady mořského odpadu na všechny evropské pobřežní oblasti a vyzývá Komisi a členské státy, aby se zaměřily na plné provádění a vymáhání příslušných směrnic EU, jako je směrnice o nakládání s odpady, o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu, o jakosti vody a o strategii pro mořské prostředí;

15. zdůrazňuje, že veškeré námořní činnosti, včetně těch, které probíhají v rámci integrované námořní politiky, by měly být prováděny v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu; zdůrazňuje, že je třeba zaujmout společný přístup EU k průzkumu, těžbě, ochraně a správě mořských přírodních zdrojů, který zajistí účinné a bezpečné vymezení výlučných ekonomických zón mezi členskými státy EU a třetími zeměmi v souladu s mezinárodním právem;

16. zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba poskytnout právní jistotu všem zúčastněným stranám, které investují v námořních oblastech, aby se podpořilo využívání výlučných ekonomických zón členských států;

 

Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží

17. vítá legislativní návrh Komise týkající se územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřeží, jež představují opatření nezbytná pro správu vzrůstajícího počtu námořních a pobřežních činností jak z hlediska ochrany mořského prostředí, tak k zajištění toho, aby různé činnosti probíhaly ve vzájemné harmonii a předešlo se konfliktům ohledně využívání pobřežních a mořských oblastí; považuje v tomto ohledu za nezbytné zvolit ekosystémový přístup k řízení lidské činnosti na pobřeží i na moři;

18. zdůrazňuje, že územní plánování námořních prostor má podle očekávání vést ke snížení podnikatelských nákladů a ke zlepšení investičního prostředí, zatímco integrovaná správa pobřeží usnadní koordinaci činností v pobřežních oblastech a přispěje k celkovému zlepšení jejich řízení;

19. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajišťovaly šíření osvědčených postupů a uplatňování zkušeností získaných během příslušných přípravných činností, neboť pokud jde o systémy řízení námořních a pobřežních oblastí, existují mezi jednotlivými členskými státy významné rozdíly; domnívá se nicméně, že je nutné zaujmout individualizovaný přístup, aby členské státy měly při uplatňování obecných zásad EU v oblasti námořního a pobřežního plánování prostor pro zohlednění místních specifik a potřeb ve spolupráci s místními orgány;

20. domnívá se, že v rámci územního plánování musí být lépe propojeno rozhraní mezi pevninou a mořem, aby byla zachována kontinuita lidských činností a dodavatelského řetězce a aby se zajistilo řádné spojení pobřežních oblastí s vnitrozemím; domnívá se, že by to mohlo pomoci předcházet situacím, kdy se s pobřežími zachází jako s hranicemi;

21. zdůrazňuje, že mezery existující v oblasti vědeckých poznatků o námořních činnostech a životním prostředí, v němž probíhají, představují překážku v územním plánování, a zdůrazňuje význam iniciativy „Znalosti v námořní oblasti 2020“ a jejích konkrétních cílů, jako je zmapování dna evropských moří do roku 2020; domnívá se, že mořské dno by mělo být jednotně zmapováno, aby dané informace byly k dispozici zúčastněným evropským orgánům, zejména výzkumným centrům, univerzitám a veřejným institucím;

22. naléhavě vyzývá Komisi, aby členským státům pomohla spustit plány na zmapování a průzkum potopených vraků lodí a archeologických památek, které představují důležitou součást historického a kulturního dědictví Unie; zdůrazňuje, že je třeba usnadnit pochopení a průzkum takovýchto památek a předcházet jejich plenění, ke kterému dochází, aby bylo možné tyto památky řádně zachovat;

Kvalifikace a zaměstnanost v námořním odvětví

23. je toho názoru, že celková zaměstnanost v modré ekonomice může překročit odhadovaný počet 7 milionů pracovních míst do roku 2020, budou-li ji podporovat politiky odborné přípravy, které zajistí mobilní, dostatečně kvalifikovanou a zkušenou pracovní sílu;

24. znovu požaduje významné zlepšení pracovních, zdravotních a bezpečnostních podmínek v námořních profesích; vybízí Komisi a členské státy, aby v této oblasti vyvinuly větší úsilí k zajištění profesní dráhy a zvýšení přitažlivosti pracovních míst v modré ekonomice a souvisejících odvětvích;

25. zdůrazňuje, že je třeba vhodným způsobem zlepšit pracovní podmínky námořníků, začlenit do práva Unie Úmluvu Mezinárodní organizace práce o práci na moři a navrhnout program kvalifikace a odborné přípravy námořníků, zejména pokud jde o nábor mladých lidí, včetně těch, kteří pocházejí ze třetích zemí;

26. vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala a podporovala úsilí vyvíjené na regionální úrovni za účelem posouzení dovedností a profesí, které budou v odvětvích modré ekonomiky žádané, a aby zajistila, že iniciativy, jako je „Přehled dovedností EU“, odrážely potřeby modré ekonomiky;

27. domnívá se, že by Komise společně s členskými státy měla vypracovat akční plán na podporu profesí přímo či nepřímo spojených s modrou ekonomikou, aby do těchto profesí přilákala nové zaměstnance;

28. vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy podporující mobilitu pracujících napříč hospodářskými odvětvími a členskými státy, například v podobě víceletého programu pro výměnu studentů, učitelů a mladých odborníků, obdobného programu Erasmus; podporuje spolupráci mezi podniky a poskytovateli odborného vzdělávání připravujícího absolventy na zaměstnání v nových oblastech;

29. vyzývá Komisi, aby spolupracovala se zástupci odvětví námořního hospodářství a s poskytovateli odborného vzdělávání na zavedení a financování odvětvových rad pro zaměstnanost a dovednosti na evropské úrovni, které budou evidovat pracovní místa, změny v poptávce po kvalifikacích a odpovídající potřeby v oblasti odborného vzdělávání;

30. vyzývá Komisi, aby vytvořila iniciativu na podporu mobility výzkumných pracovníků, především v pobřežních oblastech, se zvláštním zaměřením na oblasti cestovního ruchu, energetiky a biotechnologií, podle vzoru programu Erasmus, přičemž by se tato iniciativa prováděla přednostně mimo hlavní turistickou sezónu, aby udržitelným způsobem vyvážila příliv lidí do stále citlivějších ekosystémů a zároveň optimalizovala využívání infrastruktury pobřežních oblastí a ostrovů;

Výzkum a inovace

31. všímá si výzkumné kapacity EU v námořní oblasti, jež je na světové úrovni, a jejího významu pro opodstatněné vytváření politik a podnikání řízené inovacemi, ale také potíží, s nimiž se setkávají podniky při snaze komerčně využít výsledky výzkumu;

32. zdůrazňuje, že program Horizont 2020 by díky jednodušším postupům a lepší podpoře inovací mohl poskytovat významnou pomoc mořskému a námořnímu výzkumu s cílem zlepšit tržní uplatnění na základě zkušeností s projekty „Oceány zítřka“;

33. vyzývá Komisi, aby do roku 2014 aktualizovala svou Evropskou strategii mořského a námořního výzkumu a navrhla konkrétní opatření ke zlepšení součinnosti a šíření znalostí mezi výzkumnými pracovníky v EU;

34. poznamenává, že základem řádné a udržitelné modré ekonomiky se mohou stát pouze zdravé mořské ekosystémy; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve zkoumání kumulovaných dopadů lidského využívání mořského prostředí a námořních činností ve všech odvětvích;

35. vyzývá Komisi, aby zajistila odpovídající dlouhodobé monitorování životního prostředí a provedla výzkum systémů včasného varování;

36. zdůrazňuje význam projektů, jako je Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat, pro zlepšení výměny a dostupnosti výzkumných údajů;

Námořní doprava a loďařský průmysl

37. se znepokojením konstatuje, že námořní dopravu v EU nepřestávají zatěžovat zbytečně složité správní a celní postupy, které ohrožují vizi jednotného evropského prostoru námořní dopravy a brání hospodářskému rozvoji v tomto odvětví, zejména v námořní kabotážní dopravě a v oblasti mořských dálnic; domnívá se, že je třeba rozvíjet jednotný soubor pravidel pro lodní dopravu v rámci Unie, neboť je klíčový při zajišťování volného pohybu zboží a osob ve vodách EU;

38. vyjadřuje své uspokojení nad úspěchem pilotního programu „Modrá zóna“ a vyzývá Komisi, aby do konce roku 2013 předložila nezbytné legislativní návrhy na vytvoření modré zóny, včetně potřebné revize celního kodexu EU;

39. zdůrazňuje, že podpora námořní dopravy přispívá nejen k hospodářskému růstu a zaměstnanosti, ale také k dosažení cíle stanoveného v bílé knize nazvané „Plán jednotného evropského dopravního prostoru“, podle něhož má do roku 2050 přejít 50 % silniční obchodní dopravy na dopravu železniční a lodní;

40. zdůrazňuje, že je třeba rozšířit úlohu mořských dálnic jakožto hlavních evropských koridorů, a podtrhuje, že pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti evropské námořní dopravy je nezbytné vytvořit hladce fungující přepravní řetězce pro přepravu osob a nákladu všemi druhy dopravy; vyzývá Komisi, aby vydala sdělení o pokroku, vývoji a budoucnosti mořských dálnic; domnívá se, že velké ostrovy by měly být do námořních dálnic plně začleněny s cílem zlepšit jejich dostupnost a zvýšit jejich hospodářskou konkurenceschopnost;

41. zdůrazňuje, že pro udržitelnou podporu námořní dopravy, udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost v námořním odvětví a udržitelné environmentální normy v tomto odvětví je klíčové zajistit námořní bezpečnost; zdůrazňuje, že by měla být používána zásada prevence, aby se předvídala nová rizika a předcházelo se všem druhům námořních dopravních katastrof; poznamenává, že opatření v tomto ohledu musí být přijímána v rámci EU, ale také na mezinárodní úrovni, a zejména v rámci Mezinárodní námořní organizace;

42. zdůrazňuje, že zavedení třetího balíčku pro námořní bezpečnost zlepšuje kvalitu lodí plujících pod evropskými vlajkami, činnost klasifikačních společností, kontrolu přístavů, sledování lodního provozu, vyšetřování nehod i ochranu obětí. vyzývá členské státy, aby urychlily účinné provádění tohoto legislativního balíčku;

43. zdůrazňuje, že politika v oblasti námořní dopravy by měla zohledňovat všechny relevantní obavy související s hospodářstvím, životním prostředím a veřejným zdravím; vyzývá Komisi, aby podrobně monitorovala dopad, jaký má dodržování požadavků v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví na lodní dopravu, a případně navrhla konkrétní opatření na potlačení negativních důsledků těchto požadavků na konkurenceschopnost; konstatuje, že legislativní požadavky v souvislosti s vrakováním lodí a obsahem síry v lodních palivech by měly zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zároveň účinně zabezpečovat cíl přesunutí dopravy ze silnic na moře, v souladu s cíli Unie v oblasti změny klimatu;

44. vyzývá Komisi a členské státy, aby podstatně zvýšily své úsilí o dosažení mezinárodní dohody o snižování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy, přičemž by měly zohlednit zvyšující se dopad emisí skleníkových plynů z lodí;

45. zdůrazňuje, že ekologičtější paliva, jako je zkapalněný zemní plyn, mohou hrát důležitou úlohu při dosahování cíle zaměřeného na snížení emisí CO2 z lodních paliv v EU o 40 % do roku 2050;

46. vyzývá k tomu, že je třeba podporovat rozvoj účinných a udržitelných přístavních služeb a infrastruktury, která by se dokázala vyrovnat s výzvou v oblasti přepokládaného zvýšení námořní dopravy, snižování hluku a dopadů na životní prostředí, přechodu od pozemní k námořní dopravě a se zajištěním plynulého převodu osob a zboží z jednoho druhu dopravy na jiný; je zastáncem paralelního rozvoje evropských přístavů určených pro opravy a vrakování lodí;

47. zdůrazňuje možnost zřízení logistických platforem, jež by usnadnily dopravu zboží mezi Evropou a ostatními světovými hospodářstvími; zdůrazňuje strategický význam námořní dopravy a spojení mezi nejvzdálenějšími regiony a ostatními pevninskými územími;

48. zdůrazňuje, že loďařský průmysl má v EU potenciál zvýšit svůj přínos ve prospěch růstu a zaměstnanosti, bude-li využito příležitostí, které přináší poptávka po „čistých lodích“ (vyšší energetická účinnost a nižší emise SOx, NOx), stejně jako po plavidlech a konstrukcích vhodných pro výstavbu, instalaci a provoz větrných parků na moři; vyzývá loďařský průmysl EU, aby se chopil příležitosti, zejména vzhledem k předpokládanému rozšiřování pobřežní plavby podél pobřeží EU;

49. naléhavě vyzývá Radu, aby dosáhla dohody s Parlamentem ohledně přijetí nařízení, které stanoví, aby byly lodě demontovány způsobem, který neohrožuje životní prostředí a dodržuje pracovní podmínky zaměstnanců, což loďařskému průmyslu v EU umožní konkurenceschopněji recyklovat suroviny;

50. vyzývá Komisi, aby podporovala opatření pro řešení problémů, s nimiž se evropský loďařský průmysl potýká, jako je přístup k financování, kvalifikace a konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku, a usnadnila tak provádění strategie „LeaderSHIP 2020“;

Cestovní ruch v pobřežních a mořských oblastech

51. vyzývá členské státy, aby za přímé účasti místních a regionálních orgánů i organizací občanské společnosti podporovaly iniciativy zaměřující se na rozvoj a budování udržitelné infrastruktury pro cestovní ruch se zvláštním důrazem na potřeby osob se zdravotním postižením a osob s omezenou pohyblivostí a aby usilovaly o odstranění byrokracie a netransparentnosti v tomto odvětví a současně dodržovaly právní předpisy v oblasti životního prostředí;

52. vyzývá k podpoře a zachování cestovního ruchu, neboť v pobřežních oblastech vytváří hospodářský růst a pracovní místa; domnívá se, že zdravé životní prostředí je základem pro veškeré formy cestovního ruchu v pobřežních oblastech, a že je tudíž potřeba vynaložit veškeré úsilí nezbytné pro jeho ochranu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit udržitelnou infrastrukturu pro rozvoj nových forem cestovního ruchu, zejména pro ta odvětví cestovního ruchu, která mají vysoký růstový potenciál, například ekoturistiku, agroturistiku, rybářskou turistiku a udržitelné vodní sporty; vítá iniciativy na podporu strategií přeshraničního cestovního ruchu v přímořských oblastech;

53. zdůrazňuje, že mezi důležité otázky, které je třeba řešit, patří eroze evropského pobřeží, zachování evropského environmentálního a živočišného dědictví a zlepšení kvality vody; zdůrazňuje proto potřebu řádných investic v těchto oblastech, aby se rozvinul udržitelný a kvalitní cestovní ruch nabízející pláže a potápění;

54. zdůrazňuje, že opatření pro využívání a rozvoj pobřežního, námořního a mořského dědictví musí být plánována společně s opatřeními pro jeho ochranu a obnovu;

55. připomíná význam zřizování a zvyšování úrovně specializovaných vyšších škol (podnikové řízení a ekonomie v cestovním ruchu, povolání v oblasti cestovního ruchu, námořnické školy, kuchařské školy atd.) a zlepšování odborné přípravy s ohledem na zvyšování kvality služeb a produktů cestovního ruchu, používání nových technologií a proces přizpůsobování se změně klimatu;

56. zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit vízové postupy, aby se snížily související náklady, a vydávat víza pro více vstupů pro návštěvníky ze třetích zemí, zejména zemí skupiny BRIC; vyzývá Komisi, aby se za účelem maximalizace počtu příchozích turistů zabývala možností nových, „inteligentních“ způsobů vydávání víz a začala tyto způsoby co nejdříve uplatňovat;

57. zdůrazňuje, že odvětví výletních plaveb je pro evropské přístavy a místní komunity, které se nacházejí v jejich okolí, významným zdrojem příjmů, což je rovněž zásadní pro rozvoj a využívání energeticky účinnějších lodí s nižšími emisemi; podporuje vytváření turisticky atraktivních programů, které se budou zaměřovat na námořní, kulturní a historický význam přístavních destinací, a nabídnou tak návštěvníkům možnost dalších zážitků;

58. vyzývá Komisi, aby se prostřednictvím podpory a koordinace kapacit přístavní infrastruktury a zlepšování nabízených služeb (např. v oblasti přizpůsobení se požadavkům schengenského acquis) zasazovala o zvyšování konkurenceschopnosti evropských přístavů, a tím o větší přitažlivost evropských přístavů pro výletní lodě a jejich větší přínos pro místní i rybářské komunity, což těmto komunitám umožní diverzifikovat jejich činnosti; vyzývá Komisi, aby zejména zohlednila specifické rysy přístavů v ostrovních a nejvzdálenějších oblastech;

59. vyzývá k tomu, aby v rámci projektů modernizace a rozšiřování přístavů bylo povinné vybavit terminály pro cestující a nové lodě pro přepravu cestujících zařízeními pro osoby s omezenou pohyblivostí;

60. znovu připomíná význam pobřežní a námořní přepravy cestujících, především využíváním trajektů a výletních lodí, a odkazuje na vstup v platnost nařízení (EU) č. 1177/2010 o právech cestujících při cestování po moři, které by mělo pomoci posílit kvalitní námořní cestovní ruch; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zahájila kampaň ke zvýšení kvality osobních a výletních lodí s ohledem na práva cestujících vycházejících z osvědčených postupů provozovatelů;

61. podtrhuje význam odvětví jachtingu a plachtění pro cestovní ruch v přímořských oblastech; vyzývá Komisi, aby se v rámci chystaného sdělení o cestovním ruchu v přímořských oblastech zabývala sociálním a hospodářským dopadem tohoto odvětví, možnostmi toho, jak na úrovni EU harmonizovat a zjednodušit pravidla pro vydávání povolení, navigaci, provozní podmínky, požadavky týkající se bezpečnosti, údržby a vybavení rekreačních plavidel a vzájemného uznávání odborných kvalifikací v tomto odvětví;

62. znovu zdůrazňuje význam přímořského cestovního ruchu jako charakteristického rysu některých evropských pobřežních regionů; vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu s cílem ověřit, zda by směrnice 2006/123/ES mohla mít negativní dopad na malé a střední podniky v tomto odvětví, a pokud to bude považovat za nutné, aby navrhla opatření s cílem omezit tento dopad a zajistit zohlednění zvláštních charakteristik této profesní kategorie při uplatňování směrnice;

63. vyzývá Komisi, aby vyzvala členské státy, regiony, autonomní komunity a jiné zúčastněné strany v pobřežních a ostrovních oblastech, aby vyvinuly a systematicky prováděly iniciativu „staré obchodní stezky“, kterou Parlament schválil v rozpočtu na rok 2013, a sice v oblasti Středozemního moře a v dalších evropských pobřežních oblastech, zejména s cílem diverzifikovat produkty cestovního ruchu a snižovat sezónní charakter cestovního ruchu;

64. vyzývá Komisi, aby udržitelný cestovní ruch v pobřežních a mořských oblastech zařadila mezi významné činnosti a programy, jako je program „EDEN – Evropské turistické destinace nejvyšší kvality“ a program „Kalypso“, a aby podporovala iniciativy na podporu diverzifikace pobřežního a námořního cestovního ruchu a cestovního ruchu v přímořských oblastech, napomáhala tomu, aby turistické činnosti a zaměstnání nebyly pouze sezónního charakteru a podněcovala přizpůsobování se změně klimatu; v této souvislosti se domnívá, že diverzifikace cestovního ruchu může napomoci ke zvýšení atraktivity přímořských regionů a umožní jim fungovat i mimo tradiční model „slunce, moře, písek“;

65. vyzývá k podpoře přímořských středisek, neboť mohou snížit sezónní výkyvy a mít multiplikační účinek na místní a regionální ekonomiky začleněním rybářských komunit a vytvořením rovnováhy mezi hospodářským růstem a udržitelností;

66. vyzývá Komisi, aby v rámci rozvoje evropského cestovního ruchu v pobřežních oblastech vzala v úvahu přínos a úlohu místní kultury a drobných podniků v oblasti gastronomie; domnívá se, že je nezbytné využívat a koordinovat stávající politiky a nástroje a připravovat nové programy a činnosti zaměřené na podporu součinnosti zejména mezi malými a středními podniky v primárním a terciárním sektoru v pobřežních oblastech EU;

67. naléhavě žádá Komisi, aby do virtuálního centra pro monitorování cestovního ruchu začlenila sekci věnovanou námořnímu a přímořskému cestovnímu ruchu, která by propojovala nejen výzkumné ústavy, ale také podniky a veřejné orgány, s cílem podporovat průzkum trhu, poskytovat podnikům a veřejným orgánům výhledové informace o vývoji nabídky a poptávky a vytvářet příznivější podmínky pro podnikání a zároveň poskytovat informace o souvislostech mezi biologickou rozmanitostí, ochranou klimatu a iniciativami v oblasti udržitelného cestovního ruchu;

Modrá energie

68. konstatuje, že změna klimatu je jednou z hlavních hrozeb pro biologickou rozmanitost moří na celém světě a že energetická hlediska strategie modrého růstu musí být založena na obnovitelných zdrojích energie a energetické účinnosti;

69. v této souvislosti uznává význam evropských moří a oceánů pro zabezpečení energie v Evropské unii a pro diverzifikaci jejích zdrojů energie a zásobovacích cest;

70. je si vědom potenciálu, který má větrná a přílivová energie, energie z mořského příboje a tepelná energie mořské vody, jakož i odvětví konvenční energie na moři, pro tvorbu udržitelných pracovních míst v pobřežních oblastech, snížení emisí a pro dosažení střednědobých a dlouhodobých energetických cílů EU; zdůrazňuje, že k využití tohoto potenciálu bude třeba značných investic v oblasti modernizace připojení k distribuční soustavě a přenosové kapacity;

71. zdůrazňuje, že modrá energie představuje pro evropské námořní hospodářství přínos; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přispívaly k využívání potenciálu modré energie tím, že budou uplatňovat strategie pro přímořské oblasti, věnovat zvláštní pozornost možnostem, které poskytují nejvzdálenější regiony díky své poloze a přírodním charakteristikám;

72. vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala vedoucí světové postavení EU v této oblasti a vypracovala evropskou průmyslovou strategii pro modrou energii, jako to v minulosti učinila v jiných odvětvích;

73. vyzývá Komisi, aby ve svém příštím sdělení k této věci přijala integrovaný přístup k rozvoji mořských zdrojů energie, který bude využívat součinností mezi větrnou energií vyrobenou na moři a jinými druhy energie z obnovitelných mořských zdrojů; zdůrazňuje, že takový přístup musí umožnit, aby energie byla dodávána z řady udržitelných zdrojů v souladu se zásadou předběžné opatrnosti, přičemž je nutné zaručit námořní bezpečnost, a že musí rovněž zahrnovat plány na příslušnou infrastrukturu pro dopravování energie z mořských zdrojů na pevninu a zajistit propojení s konvenční elektrickou sítí;

74. vyzývá členské státy, aby společně usilovaly o usnadnění udržitelné výstavby rozvodné sítě pro obnovitelnou energii v Severním moři; vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh na odpovídající regulační rámec;

Rybolov a akvakultura

75. zdůrazňuje, že akvakultura a rybolov by měly v celé Unii přispívat k udržitelné výrobě potravin, k dlouhodobému zabezpečení potravin a k ochraně spotřebitelů; domnívá se, že je třeba podporovat rozvoj udržitelné akvakultury odvětví zpracování produktů rybolovu a prosazovat inovace v těchto odvětvích tím, že zde dojde k omezení byrokracie a podpoře pracovních příležitostí, s cílem zlepšit kvalitu života v pobřežních oblastech i na venkově;

76. zdůrazňuje význam rozvoje udržitelné akvakultury s cílem snížit nadměrný odlov evropských rybích populací a závislost na dovozu ryb ze třetích zemí, z nichž pochází více než 60 % ryb konzumovaných v EU;

77. konstatuje, že odvětví akvakultury v EU poskytuje již dnes 80 000 pracovních míst, a vzhledem k tomu, že podle odhadu OSN přesáhne produkce chovaných ryb do roku 2019 objem běžně ulovených ryb, mají tato odvětví potenciál výrazně zlepšit stav ekonomik v pobřežních komunitách;

78. vyzývá Komisi, aby ve svých příštích strategických pokynech pro rozvoj akvakultury v EU podpořila akvakulturu na otevřeném moři, jež by ve spojení se zařízeními pro výrobu modré energie mohla snížit zátěž, kterou představuje příliš intenzivní akvakultura pro pobřežní ekosystémy a další aktivity; zdůrazňuje, že je třeba, aby příslušné plány integrovaného řízení jednotlivých členských států snížily administrativní zátěž a zajistily přidělení vhodného prostoru pro rozvoj těchto aktivit;

79. zdůrazňuje, že budoucí Evropský námořní a rybářský fond, který poprvé v historii sdružuje financování integrované námořní politiky a rybářské politiky, a Evropská investiční banka (EIB) jsou důležitými prostředky pro podporu udržitelného a z hlediska životního prostředí šetrného rozvoje rybolovu, akvakultury a zpracování ryb i diverzifikace příjmů rybářských komunit, které jsou na těchto odvětvích závislé, zejména pokud jde o drobný pobřežní rybolov, odborné vzdělávání žen a mladých lidí a zapojení nových podnikatelů do tohoto odvětví;

80. uznává, že ochrana evropských námořních hranic je pro členské státy výzvou; domnívá se, že k tomu, aby bylo modré hospodářství úspěšné, je třeba vytvořit bezpečné námořní hranice EU s cílem zajistit ochranu mořského prostředí, kontrolu rybolovu, boj proti nezákonnému rybolovu a prosazování práva; poukazuje proto na význam ustavení evropské pobřežní stráže, která by koordinovala jednotlivé operace i dohled na moři; dále zdůrazňuje význam posílení iniciativ regionální spolupráce souvisejících s odvětvím rybolovu;

Podmořská těžba nerostných surovin

81. uznává, že pro podmořskou těžbu nerostných surovin existují příznivé podmínky; zdůrazňuje však, že prostředí mořského dna je díky vzájemné výměně látek, energie a biologické rozmanitosti propojeno s ostatními částmi planety a narušení tohoto spojení by mohlo způsobit nepředvídatelné změny v rybích populacích a ztrátu biologické rozmanitosti;

82. vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost environmentálním dopadům těžby na mořském dně, a to zejména ve vysoce citlivých mořských prostředích, aby podporovala příslušné výzkumné projekty, uplatňovala zásadu předběžné opatrnosti a spolupracovala s orgány třetích zemí vyvíjejících činnost v této oblasti, s cílem rychleji vyplnit stávající mezery ve vědeckých poznatcích;

83. uznává, že účinnější využívání zdrojů ve spojení s rozšířením recyklační politiky představuje nákladově mnohem efektivnější a udržitelnější přístup pro splnění naší potřeby nerostů, než je intenzivní těžba pomořských zdrojů; lituje skutečnosti, že nedostatky v oblasti recyklování surovin a vzácných zemin přispívají ke zvyšování objemu odpadu, a vyzývá proto, aby byla přijata opatření na podporu recyklace, která nabídne alternativu k těžbě podmořských zdrojů; připomíná, že tento alternativní přístup přinese dlouhodobé pracovní příležitosti;

Modrá biotechnologie

84. uznává, že modrá biotechnologie může vést k vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst a mít přínos v důležitých oblastech, jako je zdravotnictví, výživa a inovace; vítá záměr Komise podporovat výzkum a inovace potřebné k podpoře uplatnění modré biotechnologie v oblasti podnikání;

85. zdůrazňuje potenciál biologické rozmanitosti moří, zejména ve stále nedostatečně probádaném hlubokém moři, pro odvětví modré biotechnologie, zdůrazňuje však, že je třeba tento velmi citlivý ekosystém zkoumat opatrně;

86. vyzývá Komisi, aby jasně vymezila otázky a výzvy spojené s modrou biotechnologií (např. bionanotechnologií, biomateriály a zavedením geneticky modifikovaných ryb, korýšů a mikroorganismů) a uplatňovala vědecky rozumný přístup založený na zásadě předběžné opatrnosti s cílem zjistit, posoudit a řídit související environmentální a zdravotní rizika;

87. vyzývá Komisi, aby vzhledem k tomu, že mořská biotechnologie a přístup k biologické rozmanitosti moří vyžadují vědecké znalosti a sofistikované a nákladné vybavení, podporovala partnerství soukromého sektoru s výzkumnými ústavy i přeshraniční partnerství, jako je Evropské středisko pro mořský biologický výzkum;

°

°         °

88. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Naléhavá potřeba hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst vyžaduje nový politický přístup k námořnímu hospodářství. Iniciativa pro modrý růst obsahuje vizionářské návrhy budoucí podoby jeho jednotlivých odvětví v realistickém a soudržném rámci a otevírá vyhlídky na možnosti široké součinnosti mezi těmito hospodářskými odvětvími, která nepůsobí pouze v pobřežních oblastech Unie, ale na celém jejím území.

 

Evropa se obrací k mořím a oceánům

 

Obrácení člověka k moři a k oceánům může přinést odpovědi na životně důležité a stále větší výzvy, před nimiž stojí. Nové technologie, jako jsou robotika a moderní podvodní zařízení, nyní vědcům i podnikům v EU ve větší míře umožňují obracet svou pozornost k moři a zabývat se tím, jak by mohli přispívat k boji proti změně klimatu, hledání nových možností léčby závažných onemocnění, zajišťování vzácných minerálů atd. Dlouhou a pevnou námořní tradici Evropy posilují nově se rozvíjející činnosti, jako je výroba energie v pobřežních větrných elektrárnách a akvakultura.

 

Současně však k obrácení pozornosti EU k moři vedou i širší obavy. Potřeba snížit emise oxidu uhličitého oživuje zájem o pobřežní plavby a otevírá zároveň i cestu pro získávání obnovitelných zdrojů energie na otevřeném moři. Nadměrné využívání přírodních půdních zdrojů zvyšuje ceny na světových trzích a posiluje ekonomický stimul pro průzkum nerostného bohatství v moři.

 

Možnost modrého růstu

 

V oblasti mořských a pobřežních odvětví existují možnosti inovací a udržitelného růstu, kterých lze využít, ovšem za předpokladu, že bude zaveden vhodný institucionální rámec pro jejich fungování. Iniciativa Komise pro modrý růst se zakládá na rozsáhlé studii o hospodářském potenciálu mořských a pobřežních odvětví, ve které je určeno pět oblastí s významným potenciálem vzniku pracovních míst a uplatnění inovací. Je to jednak modrá energie, akvakultura, cestovní ruch v mořských a pobřežních oblastech, těžba podmořských zdrojů nerostných surovin a modré biotechnologie. S ohledem na jeho zaměření na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění prezentuje Komise modrý růst právem jako námořní dimenzi strategie Evropa 2020.

 

Modrý růst nemá nahradit integrovanou námořní politiku (IMP), má ji naopak oživit. Agenda IMP je základním nástrojem pro institucionalizaci podmínek nezbytných k tomu, aby evropské podniky mohly v modré ekonomice vytvářet přidanou hodnotu. Kromě průřezových nástrojů ohlásila Komise celou řadu odvětvových iniciativ v pěti klíčových oblastech či dílčích odvětvích, které mají posílit jejich potenciál.

 

Modrý růst spojený s vysokou zaměstnaností a integrovanou udržitelností

 

Zpravodaj vítá iniciativu pro modrý růst a navrhovaná opatření, jejichž cílem je regulace a posílení modré ekonomiky. Návrh zprávy se nicméně zaměřuje na řešení dvou základních výzev, které jsou z hlediska maximalizace výhod spojených s modrým růstem obzvláště důležité.

 

První se týká potřeby zajistit, aby pracovní síla měla dovednosti požadované v rámci rozvíjejících se námořních odvětví, a modrý růst se tak mohl synonymem vysokého růstu zaměstnanosti. Druhá se týká zajištění integrované udržitelnosti modrého růstu, který nepoškodí snadno narušitelné mořské prostředí a významným způsobem přispěje k boji proti změně klimatu.

 

Co se týče vysokého růstu zaměstnanosti, obsahuje návrh tato opatření:

 

− zavedení a financování odvětvových rad pro zaměstnanost a dovednosti na evropské úrovni, které budou evidovat nejnovější vývojové tendence, pokud jde o nabídku pracovních míst a potřeby kvalifikací a odborné přípravy;

– zvyšování atraktivity námořnictví a profesní dráhy v mořských odvětvích prostřednictvím regulačních a stimulačních opatření;

– podpora úsilí regionů, pokud jde o zjišťování potřebných odborných dovedností a zajištění aktualizace údajů obsažených v „Přehledu dovedností EU“;

– nové iniciativy v oblasti odborné přípravy podporující mobilitu pracovní síly, například v podobě víceletého programu pro výměnu studentů, učitelů a mladých odborníků, obdobného programu Erasmus;

– spolupráce mezi průmyslem a vzdělávacími institucemi zaměřená na přípravu absolventů pro nová a měnící se povolání;

– podpora odvětví s vysokou zaměstnaností, jakým je odvětví výletních plaveb či výroba větrné energie na moři.

 

Co se týče integrované udržitelnosti, obsahuje návrh tato opatření:

 

– zajištění toho, že územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřežních oblastí budou využity k tomu, aby byl do roku 2020 zajištěn dobrý stav mořského prostředí (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí);

– podpora výzkumných projektů v oblasti podmořské těžby nerostných surovin s pečlivým sledováním dopadů na životní prostředí;

– zahájení průmyslové strategie pro modrou energii, jejímž cílem bude maximalizovat možnosti využívání moře pro boj proti změně klimatu;

– do roku 2013 předložení návrhu legislativy, která bude v rámci EU upravovat podmínky pro modrou zónu námořní dopravy, a umožní tak rychlejší přechod z dopravy silniční na dopravu námořní;

– úplné provedení právních předpisů EU zaměřených na řešení rostoucího problému odpadu v moři, mezi něž patří směrnice o nakládání s odpadem, o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu, o jakosti vody a o námořní strategii;

– podpora ekologické akvakultury a ochrana zdraví spotřebitelů, pokud jde o krmiva pro ryby a řízení dopadů spojených s rozšiřováním akvakulturního odvětví;

 

Cestovní ruch v pobřežních a mořských oblastech

 

Cestovní ruch v námořních a pobřežních oblastech zaujímá významné místo v ekonomice EU v oblasti cestovního ruchu i v ekonomice pobřežních oblastí, z nichž pro mnohé je hlavním zdrojem příjmů a zaměstnanosti.

 

Na evropská moře připadá v rámci celosvětového trhu v oblasti cestovního ruchu největší podíl plachetnic a rekreačních plavidel (na Středomoří 70 %), rychle se rozvíjejícím odvětvím jsou také výletní plavby, o které je i v celosvětovém měřítku trvale rostoucí zájem.

 

Cestovní ruch v pobřežních oblastech může ve spojení s cestovním ruchem v mořských oblastech významným způsobem přispívat k diverzifikaci produktů evropského cestovního ruchu i k rozšiřování hospodářské činnosti ve vnitrozemí se zvláštním důrazem na propojení primárního a terciárního sektoru a v mnoha ohledech se tak může stát přínosem pro evropský cestovní ruch a evropské hospodářství jako celek.

 

Obě tato dílčí odvětví cestovního ruchu nicméně stojí před velkými výzvami, mezi něž patří fenomén fragmentarizace pobřežních oblastí EU na úkor jejich soudržnosti, sezónní charakter těchto odvětví, chybějící infrastruktura, nedostatečná míra diverzifikace a inovací nabízených produktů, sezónní změny v zaměstnanosti spojené s vysokým stupněm koncentrace nekvalifikované pracovní síly, vysoké nároky spojené s trvalou udržitelností a plněním závazků v oblasti životního prostředí, naléhavá potřeba řešit dopady změny klimatu, poptávka po vysoce kvalitních turistických službách, která se v oblasti cestovního ruchu zvyšuje v rámci celého mezinárodního trhu, a tlak rostoucí mezinárodní konkurence.

 

***

 

Má-li dojít k rozvinutí a maximálnímu využití celkového potenciálu modrého růstu, tak aby byl přínosný pro evropské hospodářství, musí být na úrovni EU zajištěno strategické plánování týkající se jak koordinace a součinnosti stávajících politik, tak i vytváření nových iniciativ a nástrojů. V zájmu co nejlepšího využití možností, které modrý růst nabízí, by subjekty veřejné i soukromé sféry měly spojit své síly a pracovat v jednotném politickém rámci, který bude zohledňovat nové priority EU.

24. 4. 2013

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

k modrému růstu – podpoře udržitelného růstu v námořním odvětví a v odvětví námořní dopravy a cestovního ruchu v EU

( 2012/2297(INI) ).

Navrhovatel: Seán Kelly

 

 

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje úlohu, kterou mají strategie pro přímořské oblasti při podpoře vyváženého a integrovaného regionálního rozvoje a hospodářské, územní a sociální soudržnosti, při obnově evropského hospodářství, při stimulaci modrého růstu podporujícího začlenění, vytváření pracovních míst a ochraně biologické rozmanitosti moří a pobřeží; žádá, aby tyto strategie byly – prostřednictvím jejich připojení ke stávajícím a budoucím makroregionálním strategiím – účinně převedeny do praxe a na jejich provádění byly vyčleněny dostatečné finanční a správní zdroje, které by měly být k dispozici z programů EU, například z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), programu Horizont 2020, Programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) a Evropského námořního a rybářského fondu;

2.  má za to, že pro rozvoj odolného a udržitelného modrého hospodářství je zapotřebí posílit úlohu regionů při vytváření strategií Unii;

3.  požaduje, aby se různé politiky a nástroje EU soustředily na synergie vytvářející pákový efekt, které povedou k podpoře a vytváření regionálních a přeshraničních námořních seskupení; vítá iniciativy na úrovni členských států a regionů, jako je program INFOMAR v Irsku; zdůrazňuje nutnost víceúrovňové správy a úzkého zapojení veřejnosti do rozhodování; domnívá se, že námořní přeprava zboží je alternativou silniční přepravy na dlouhé vzdálenosti, a vyzývá k rozvoji mořských cest, zejména v oblasti atlantického oblouku a Středozemního moře;

4.  zdůrazňuje, že je třeba poskytnout právní jistotu všem zúčastněným stranám, které mají v úmyslu investovat v oblastech týkajících se moří, a podporuje nové pobídky pro lepší využívání výlučných ekonomických zón členských států; vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby se dohodly na jasných, jednotných, transparentních a v praxi použitelných pravidlech pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřežních oblastí, která zajistí, aby řada různých způsobů využívání těchto oblastí a činností v nich vykonávaných byla v souladu s koncepcí udržitelného rozvoje;

5.  je si vědom potenciálu, jejž má větrná a přílivová energie, energie z mořského příboje a tepelná energie mořské vody, jakož i odvětví konvenční energie na moři, pro tvorbu udržitelných pracovních míst v pobřežních oblastech, snížení emisí a pro dosažení střednědobých a dlouhodobých energetických cílů EU; zdůrazňuje, že k využití tohoto potenciálu bude třeba značných investic v oblasti modernizace připojení k distribuční soustavě a přenosové kapacity;

6.  zdůrazňuje, že odvětví rybolovu je nedílnou součástí modrého růstu a že zaměstnanost v odvětví udržitelného rybolovu by měla být považována za prioritu, zejména vzhledem ke stále větší závislosti EU na dovozu produktů rybolovu a akvakultury z třetích zemí;

7.  podtrhuje úlohu tradičního drobného rybolovu a udržitelné akvakultury při podpoře regionálního rozvoje pobřežních, jezerních a říčních oblastí; je si vědom toho, že 90 % podniků, které se v EU zabývají akvakulturou, jsou malé a střední podniky, které společně vytvářejí 80 000 pracovních míst, a zdůrazňuje velký potenciál rozvoje zelených pracovních míst v oblasti ostatních činností souvisejících s mořským prostředím; v této souvislosti žádá, aby byly z Evropského námořního a rybářského fondu podporovány inovativní a udržitelné metody tak, aby byl vedle mořských větrných elektráren prosazován také rozvoj rybolovu, mořské biologie a akvakultury, zejména v hlubokých vodách;

8.  uznává, že modrá biotechnologie nabízí obrovský potenciál k řešení celosvětových vážných problémů, jež stojí před současnou společností, jako je ochrana životního prostředí, zejména mořského, potravinová problematika, zamezení ztráty biologické rozmanitosti či boj proti změně klimatu a jejím následkům; vyzývá k synergiím mezi politikami týkajícími se regionálního rozvoje a inovací a k vytvoření výzkumné infrastruktury, jež umožní využít toto odvětví;

9.  vyzývá k podpoře a zachování cestovního ruchu, neboť v pobřežních oblastech vytváří hospodářský růst a pracovní místa; domnívá se, že zdravé životní prostředí je základem pro veškeré formy cestovního ruchu v pobřežních oblastech a že je tudíž potřeba vynaložit veškeré úsilí nezbytné pro jeho ochranu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit udržitelnou infrastrukturu pro rozvoj nových forem cestovního ruchu, zejména pro ta odvětví cestovního ruchu, která mají vysoký růstový potenciál, například ekoturistiku, agroturistiku, rybářskou turistiku a udržitelné vodní sporty; vítá iniciativy na podporu strategií přeshraničního cestovního ruchu v přímořských oblastech;

10. domnívá se, že nejvzdálenější regiony a zámořské země a území mají privilegované geostrategické postavení hranice mezi Evropskou unií a zbytkem světa a že je zapotřebí tyto regiony zohlednit při vymezování strategie činností v rámci modrého hospodářství; připomíná rovněž nedávné objevy v těchto oblastech, pokud jde o vzácné zeminy a uhlovodíky; trvá na nutnosti podpořit co nejudržitelnější těžbu těchto nových zdrojů; vybízí k zavedení pilotních projektů doprovázejících tyto techniky inovativního a udržitelného průzkumu a těžby; trvá na tom, že je nutné prohloubit integraci těchto oblastí do jednotného trhu a současně respektovat jejich zvláštnosti s ohledem na článek 349 SFEU, aby z jejich potenciálu měla prospěch celá Evropská unie;

11. klade důraz na možnosti, které nejvzdálenější regiony jakožto přírodní laboratoř skýtají pro výzkumné a rozvojové činnosti v oblasti energií z obnovitelných zdrojů a mořského hospodářství; vyzdvihuje důležitost odvětví cestovního ruchu pro tyto oblasti a stávající možnosti vytvořit logistické platformy, jež by usnadnily přepravu zboží mezi Evropou a dalšími světovými ekonomikami; zdůrazňuje strategický význam námořní dopravy a spojení mezi nejvzdálenějšími regiony a ostatními pevninskými územími;

12. zdůrazňuje přidanou hodnotu strategie EU pro oblast Atlantického oceánu, pokud jde o územní plánování námořních prostor, dostupnost území a konkurenceschopnost námořního průmyslu, a vyzývá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby se ve svém úsilí o co nejlepší využití pobřežních území a jejich vnitrozemí nechaly vést její metodikou.

 

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.4.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Luís Paulo Alves, Catherine Bearder, Jean-Jacob Bicep, Victor Boştinaru, John Bufton, Nikos Chrysogelos, Ryszard Czarnecki, Rosa Estaràs Ferragut, Danuta Maria Hübner, Vincenzo Iovine, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Constanze Angela Krehl, Petru Constantin Luhan, Ramona Nicole Mănescu, Riikka Manner, Iosif Matula, Miroslav Mikolášik, Jens Nilsson, Jan Olbrycht, Wojciech Michał Olejniczak, Younous Omarjee, Markus Pieper, Monika Smolková, Georgios Stavrakakis, Csanád Szegedi, Nuno Teixeira, Lambert van Nistelrooij, Justina Vitkauskaite, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Joachim Zeller, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Joseph Cuschieri, Karima Delli, James Nicholson, Ivari Padar, Herbert Reul, Elisabeth Schroedter, Czesław Adam Siekierski, Patrice Tirolien, Giommaria Uggias, Manfred Weber

 

 

24. 4. 2013

STANOVISKO Výboru pro rybolov

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

k modrému růstu – podpoře udržitelného růstu v námořním odvětví a v odvětví námořní dopravy a cestovního ruchu v EU

( 2012/2297(INI) )

Navrhovatel: Nikolaos Salavrakos

 

 

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná strategický význam odvětví rybolovu pro „modrý růst“, pokud jde o zásobování rybami a potravinovou rovnováhu v Evropské unii, a jeho důležitý příspěvek k sociálně-ekonomické kvalitě života pobřežních komunit; dále připomíná, že více než 60 % ryb, které se v EU spotřebují, se dováží ze třetích zemí;

2.  uznává, že moře a oceány budou hrát stále významnější roli v budoucím globálním hospodářském růstu; domnívá se, že strategie „modrého růstu“ jako součást integrované námořní politiky podpoří rozvoj součinností a koordinovaných politik mimo jiné v odvětví rybolovu a akvakultury, čímž vytvoří evropskou přidanou hodnotu a přispěje k vytvoření pracovních míst v námořním odvětví;

3.  zdůrazňuje, že akvakultura a rybolov by měly v celé Unii přispět k udržitelné výrobě potravin, k dlouhodobému zabezpečení potravin a k ochraně spotřebitelů; domnívá se, že je třeba podporovat rozvoj udržitelné akvakultury a průmyslu zpracování produktů rybolovu a prosazovat inovace v těchto odvětvích tím, že zde dojde k omezení byrokracie a podpoře pracovních příležitostí, s cílem zlepšit kvalitu života v pobřežních oblastech i na venkově;

4.  uznává výhody růstu v různých námořních odvětvích, např. rozvoj zařízení na výrobu energie na volném moři a těžbu mořských nerostných surovin, a potřebu přilákat investice do těchto oborů; nicméně zdůrazňuje, že je třeba věnovat maximální pozornost tomu, aby při uskutečňování těchto činností nedocházelo k poškozování mořského prostředí a lovišť ryb; v této souvislosti podporuje rozvoj územního plánování námořních prostor a integrovaného řízení pobřežních zón jako prostředku k dosažení uceleného a účinného využívání mořského prostoru; zdůrazňuje, že tyto nástroje plánování a řízení je třeba uplatňovat v praxi, aby bylo možné posoudit souhrnný dopad početných lidských činností vykonávaných na moři a v pobřežních oblastech;

5.  vítá návrh směrnice o stanovení rámce pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží, který předložila Evropská komise, a zdůrazňuje význam soudržnosti při jejím budoucím uplatňování;

6.  zdůrazňuje důležitou roli mořského a námořního výzkumu, sběru dat a jejich výměny pro porozumění složité interakci mezi různými námořními odvětvími a zohlednění této interakce a pro rozvoj udržitelného rybolovu šetrného k životnímu prostředí a zohledňujícího sociální a hospodářské potřeby pobřežních a ostrovních komunit;

7.  uznává, že ochrana evropských námořních hranic je pro členské státy výzvou; domnívá se, že k tomu, aby bylo modré hospodářství úspěšné, je třeba vytvořit bezpečné námořní hranice EU s cílem zajistit ochranu mořského prostředí, kontroly rybolovu, boj proti nezákonnému rybolovu a prosazování práva; poukazuje proto na význam ustavení evropské pobřežní stráže, která by koordinovala činnost a dohled na moři; dále zdůrazňuje význam posílení iniciativ regionální spolupráce souvisejících s odvětvím rybolovu;

8.  zdůrazňuje, že budoucí Evropský námořní a rybářský fond, který poprvé v historii sdružuje financování integrované námořní politiky a rybářské politiky, a Evropská investiční banka (EIB) jsou důležitými prostředky podpory udržitelného a z hlediska životního prostředí šetrného rozvoje rybolovu, akvakultury a zpracování produktů rybolovu a diverzifikace příjmů v komunitách věnujících se rybolovu, které jsou na těchto odvětví závislé, zejména pokud jde o drobný pobřežní rybolov, odborné vzdělávání žen a mladých lidí a zapojení nových podnikatelů do tohoto odvětví;

9.  naléhavě vyzývá EU, aby usilovala o ambiciózní mezinárodní dohody zaměřené na lepší řízení rybolovu a aby se při jejich sestavování opírala o svou vnitřní strategii pro udržitelný modrý růst;

10. zdůrazňuje, že pro rozvoj všestranného sociálního a ekologického námořního hospodářství jsou důležité pobřežní regiony a udržitelný pobřežní a námořní cestovní ruch; naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila zvláštní programy věnované rozvoji rybářského, pobřežního a námořního cestovního ruchu a cestovního ruchu na výletních lodích a dalším oblastem hospodářského rozvoje spojeným s mořem a rybolovem, a přispěla tak k sociálně-ekonomickému rozvoji místních komunit; zdůrazňuje význam soužití a doplňkovosti povolání, které jsou důležité k ochraně stávajících pracovních míst a podpoře zaměstnanosti v přímořských oblastech;

11. poukazuje na to, že je třeba náležitě zohlednit geografické zvláštnosti nejvzdálenějších regionů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.4.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Antonello Antinoro, Kriton Arsenis, Chris Davies, Carmen Fraga Estévez, Pat the Cope Gallagher, Dolores García-Hierro Caraballo, Marek Józef Gróbarczyk, Ian Hudghton, Werner Kuhn, Jean-Marie Le Pen, Isabella Lövin, Gabriel Mato Adrover, Maria do Céu Patrão Neves, Crescenzio Rivellini, Ulrike Rodust, Raül Romeva i Rueda, Struan Stevenson, Isabelle Thomas, Nils Torvalds, Jarosław Leszek Wałęsa

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Ole Christensen, Jean Louis Cottigny, Diane Dodds, Barbara Matera, Gesine Meissner, Jens Nilsson, Nikolaos Salavrakos

 

 

 

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

30.5.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

5

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Magdi Cristiano Allam, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Erik Bánki, Izaskun Bilbao Barandica, Antonio Cancian, Michael Cramer, Joseph Cuschieri, Christine De Veyrac, Saïd El Khadraoui, Ismail Ertug, Carlo Fidanza, Jacqueline Foster, Franco Frigo, Mathieu Grosch, Jim Higgins, Juozas Imbrasas, Dieter-Lebrecht Koch, Georgios Koumoutsakos, Werner Kuhn, Eva Lichtenberger, Marian-Jean Marinescu, Gesine Meissner, Hubert Pirker, Dominique Riquet, Petri Sarvamaa, Vilja Savisaar-Toomast, Olga Sehnalová, Brian Simpson, Silvia-Adriana Ţicău, Giommaria Uggias, Peter van Dalen, Patricia van der Kammen, Dominique Vlasto, Artur Zasada, Roberts Zīle

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Phil Bennion, Spyros Danellis, Isabelle Durant, Gilles Pargneaux, Sabine Wils, Janusz Władysław Zemke

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Josef Weidenholzer

 

 

[1] Úř. věst. C 56 E, 26.2.2013, s. 41.
[2] Úř. věst. 70 E, 8.3.2012, s. 70.
[3] Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 10.
[4] Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s. 1.
[5] Úř. věst. C 279 E, 19.11.2009, s. 30.
[6] Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 531.