Dokument ze zasedání

A7-0321/2013

4. 10. 2013

***I

ZPRÁVA

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využívání

( COM(2011)0814 – C7‑0464/2011 – 2011/0392(COD) )

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Navrhovatel: Marian-Jean Marinescu

PR_COD_1amCom

OBSAH

strana

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU  5

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ  114

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci  118

STANOVISKO Rozpočtového výboru  137

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch  151

POSTUP  173

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich provozu

( COM(2011)0814 – C7‑0464/2011 – 2011/0392(COD) )

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě ( COM(2011)0814 ),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 172 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0464/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 28. března 2012[1],

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na příslib zástupce Rady obsažený v dopise ze dne 11. září 2013, že postoj Parlamentu bude schválen v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Rozpočtového výboru a Výboru pro dopravu a cestovní ruch ( A7-0321/2013 ),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise připojené k tomuto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

PE-CONS No/YY - 2011/0392(COD)

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. .../2013

ze dne

o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[2],

po konzultaci s Výborem regionů ▌,

v souladu s řádným legislativním postupem[3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Cílem evropské politiky družicové navigace je poskytnout Unii dva systémy družicové navigace, systém vytvořený v rámci programu Galileo a systém EGNOS (dále jen „systémy“). Základem těchto systémů jsou programy Galileo a EGNOS (dále jen „programy“). Obě infrastruktury sestávají z družic a sítě pozemních stanic.

(2)  Cílem programu Galileo je zřídit a provozovat první infrastrukturu družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely a již mohou využívat nejrůznější veřejné a soukromé subjekty v Evropě i ve světě. Systém vytvořený v rámci programu Galileo funguje nezávisle na ostatních stávajících či budoucích systémech, čímž přispívá mimo jiné ke strategické autonomii Unie, jak v roce 2007 zdůraznily Evropský parlament a Rada.

(3)  Cílem programu EGNOS je zlepšit kvalitu otevřených signálů stávajících globálních systémů družicové navigace (dále jen „GNSS“), ale i signálů otevřené služby nabízené systémem, který vznikl v rámci programu Galileo, jakmile budou dostupné. Služby poskytované v rámci programu EGNOS by měly přednostně pokrývat území členských států nacházející se v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Azory, Kanárské ostrovy a Madeira.

(4)  Evropský parlament, Rada a Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů programy trvale podporovaly.

(5)  Jelikož se programy nacházejí v pokročilém stadiu vývoje a přecházejí v systémy v provozní fázi, je nutné jim dát zvláštní právní základ, který by mohl uspokojit jejich potřeby, a to především v oblasti správy a bezpečnosti, a který by odpovídal požadavku řádného finančního řízení a podporoval využívání systémů.

(6)  Systémy vybudované v rámci evropských programů družicové navigace jsou infrastruktury zřízené jako transevropské sítě, jejichž využívání výrazně přesahuje hranice členských států. Kromě toho přispívají služby nabízené těmito systémy ▌ k různým ekonomickým a sociálním činnostem, včetně rozvoje transevropských sítí v oblasti dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur.

(7)  Uvedené programy ▌jsou nástrojem průmyslové politiky a součástí strategie Evropa 2020, jak vyplývá ze sdělení Komise ze dne 17. listopadu 2010 nazvaného „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“▌. Hovoří se o nich i ve sdělení ▌ Komise ze dne 4. dubna 2011 nazvaném „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“▌. Tyto programy, jejichž celková hodnota byla odhadnuta na přibližně 130 miliard EUR pro období 2014–2034, přinášejí řadu výhod pro hospodářství a občany Unie.

(7a)   Satelitní navigační systémy rostoucí měrou využívá stále více hospodářských odvětví, zejména odvětví dopravy, telekomunikací, zemědělství a energetiky. Také veřejné orgány mohou využívat výhod spojených s těmito systémy, a to v různých oblastech, jako jsou tísňové služby, policejní činnost, řízení krizí či správa hranic. Rozvoj využití satelitní navigace s sebou nese velké výhody pro hospodářství, společnost i životní prostředí. Tyto výhody lze rozdělit do tří hlavních kategorií: přímé výhody plynoucí z růstu trhu v oblasti vesmíru, přímé výhody plynoucí z růstu odběratelského trhu s aplikacemi a službami na základě GNSS a nepřímé výhody plynoucí z pronikání nových aplikací do jiných odvětví či z transferu technologií do jiných odvětví, přičemž v obou případech díky tomu vznikají nové tržní příležitosti v jiných odvětvích, v průmyslové oblasti dochází k růstu produktivity a veřejným přínosem je snižování znečištění či zvýšená úroveň bezpečnosti. Unie by proto měla rozvoj aplikací a služeb založených na těchto systémech podporovat. Díky tomu budou moci občané Unie využívat výhod těchto systémů a důvěra veřejnosti v programy zůstane zachována. Vhodným nástrojem pro financování činností v oblasti výzkumu a inovací týkajících se rozvoje těchto aplikací je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013 ze dne ... [jímž se zřizuje program Horizont 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)][4] (dále jen „program Horizont 2020“). Nicméně velmi specifická dodavatelská část činností v oblasti výzkumu a vývoje by měla být financována z rozpočtu přiděleného na tento program podle tohoto nařízení, pokud se takové činnosti týkají základních prvků, jako jsou čipové sady nebo přijímače uzpůsobené pro systém Galileo, které usnadní rozvoj aplikací v různých odvětvích hospodářství. Toto financování by však nemělo ohrozit spuštění a provoz infrastruktury vznikající v rámci uvedených programů.

(8)  Vzhledem k stále většímu využívání družicové navigace v řadě oblastí činnosti by přerušení dodávky služeb mohlo moderní společnosti způsobit značné škody a přivodit ztráty mnoha hospodářským subjektům. Systémy družicové navigace jsou navíc z důvodu svého strategického rozsahu citlivou infrastrukturou, která by mohla být předmětem zneužití. Uvedené aspekty mohou mít vliv na bezpečnost Unie, jejích členských států a občanů. Při navrhování, zřizování a využívání infrastruktur vznikajících v rámci těchto programů ▌ je proto nutné zohledňovat požadavky na bezpečnost v souladu se standardními postupy.

(9)  Program Galileo zahrnuje definiční fázi, která již byla ukončena, fázi vývoje a ověřování, která by měla být ukončena v roce 2013, zaváděcí fázi, která byla zahájena v roce 2008 a měla by být dokončena v roce 2020, a fázi využívání, která by měla být postupně zahajována od roku 2014/2015, aby byl systém funkční v roce 2020. První čtyři funkční družice by měly být zkonstruovány a uvedeny do provozu během fáze vývoje a ověřování, zatímco úplná konstelace družic by měla být dokončena během zaváděcí fáze a k dobudování by mělo dojít během fáze využívání. Obdobně by měla být budována a provozována i pozemní infrastruktura.

(10)  Program EGNOS je ve fázi využívání od chvíle, kdy byla v roce 2009 jeho otevřená služba prohlášena za funkční a kdy v březnu 2011 byla za funkční prohlášena jeho služba pro zajištění bezpečnosti života. Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS může být s výhradou technických a finančních omezení a na základě mezinárodních dohod rozšířeno do dalších oblastí světa, zejména na území kandidátských zemí, třetích zemí, na které se vztahuje jednotné evropské nebe, a zemí v rámci evropské politiky sousedství. Toto rozšíření do jiných oblastí světa by však nemělo být financováno z rozpočtových prostředků, které byly přiděleny na tyto programy v souladu s nařízením Rady (EU) č. .../2013 ze dne ... [kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020][5], a nemělo by se jím zpozdit rozšíření pokrytí na celé území členských států umístěné v Evropě.

(10a)  Původní profil služby pro zajištění bezpečnosti života poskytované v rámci programu Galileo, který byl stanoven nařízením Evropského parlamentu a rady (ES) č. 683/2008 ze dne 9. července 2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo),[6] byl upraven v zájmu zajištění interoperability s jinými systémy GNSS, schopnosti účinně reagovat na potřeby uživatelů služeb pro zajištění bezpečnosti života a v zájmu zjednodušení potřebné infrastruktury a snížení rizik a nákladů s ní spojených.

(10b)  V zájmu co největšího rozšíření služby pro zajištění bezpečnosti života programu EGNOS by tato služba měla být přímým uživatelům poskytována bezplatně. Veřejná regulovaná služba (PRS) programu Galileo by v souladu s článkem 2 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU ze dne 25. října 2011 o podmínkách přístupu k veřejné regulované službě nabízené globálním družicovým navigačním systémem vytvořeným na základě programu Galileo[7] měla být poskytována bezplatně rovněž těmto odběratelům PRS: členským státům, Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) a řádně zmocněným agenturám Unie. Toto ustanovení by však nemělo být vykládáno tak, že jsou jím dotčena ustanovení o nákladech na fungování příslušného orgánu PRS, jež jsou obsažena v rozhodnutí č. 1104/2011/EU.

(11)  V zájmu optimalizace využití poskytovaných služeb by systémy, sítě a služby, které mají základ v těchto programech ▌, měly být, pokud možno, slučitelné a interoperabilní mezi sebou i s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky navigace, pokud je to uvedeno v určité mezinárodní smlouvě a aniž by tím byl dotčen cíl strategické autonomie.

(12)  Vzhledem k tomu, že Unie zajišťuje v zásadě celé financování programů, je třeba stanovit, že Unie je vlastníkem veškerého hmotného nebo nehmotného majetku, který byl vytvořen nebo vyvinut v rámci těchto programů. Aby byla plně dodržena veškerá základní vlastnická práva, měly by být se stávajícími vlastníky uzavřeny patřičné dohody, a to zejména pokud jde o hlavní části infrastruktur a jejich bezpečnost. Mělo by být zřejmé, že ustanovení týkající se vlastnictví nehmotného majetku se nevztahuje na nehmotná práva, která nejsou v rámci příslušných vnitrostátních předpisů převoditelná. Tímto vlastnictvím Unie by neměla být dotčena možnost, aby Unie v souladu s tímto nařízením a v případech, kdy je to na základě posouzení jednotlivých případů považováno za vhodné, tento majetek zpřístupnila třetím stranám nebo ho zcizila. Může zejména převést na třetí strany vlastnictví práv duševního vlastnictví vyplývajících z činnosti prováděné v rámci programu nebo jim udělit licenci k využívání těchto práv. V zájmu snazšího přijetí družicové navigace na trzích je třeba zajistit, aby třetí strany mohly optimálně využívat práv duševního vlastnictví, která plynou z programů a náležejí Unii, a to především na socio-ekonomické úrovni.

(12a)   Majetek vytvořený nebo vyvinutý mimo programy není dotčen ustanoveními o vlastnictví uvedenými v tomto nařízení. Takové prostředky ovšem častokrát mohou mít na provádění programů zásadní dopad. S cílem povzbudit vývoj nových technologií mimo programy by Komise měla vybízet třetí strany, aby příslušnému nehmotnému majetku věnovaly pozornost, a měla by, pokud je to pro programy přínosné, vyjednat jeho odpovídající využívání.

(13)  Zaváděcí fáze a fáze využití programu Galileo a fáze využití programu EGNOS by ▌měly být zcela financovány Unií. Nicméně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie[8], by členské státy měly mít možnost poskytnout do programů dodatečné prostředky nebo věcné příspěvky na základě příslušných dohod, a financovat tak další prvky programů související s jejich případnými konkrétními cíli. Do programů by rovněž měly mít možnost přispívat třetí země a mezinárodní organizace.

(14)  K zajištění kontinuity a stability programů je na finanční plánovací období zapotřebí dostatečné a systematické financování, a to i vzhledem k evropskému rozměru těchto programů a jejich skutečnému přínosu pro Evropu. Rovněž by se měla pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 určit částka požadovaná na financování dokončení zaváděcí fáze programu Galileo a využívání systémů.

(15)  Evropský parlament a Rada ▌rozhodly ▌ na základě nařízení (EU) č. .../2013 [kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020] přidělit na financování činností spojených s programy v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 částku v maximální výši [7.07173 miliard] EUR v běžných cenách. V zájmu přehlednosti a snazší kontroly nákladů by celková částka měly být rozdělena do několika kategorií. Komise by však měla mít možnost přesunovat prostředky z jedné kategorie do druhé, aby byla zajištěna flexibilita a bezproblémové fungování programů. Je třeba, aby činnosti v rámci programů zahrnovaly též ochranu systémů a jejich fungování, a to i při vypouštění družic. Příspěvek na náklady požadované pro účely využívání služeb, které tuto ochranu mohou zajistit, ▌ by proto mohl být financován z rozpočtu přiděleného na programy v mezích dostupnosti dané přísnou kontrolou nákladů a s ohledem na celkovou částku, která je uvedena výše a stanovena v článku [x] nařízení (EU) č. .../2013[kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020]. Tento příspěvek by měl být použit pouze pro účely zajištění údajů a služeb, a nikoli pořízení infrastruktury. Toto nařízení stanoví pro další provádění programů finanční rámec, který představuje prvotní referenci ve smyslu bodu [17] interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne xx/yy/201z o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení a ve smyslu článku [14] ▌nařízení (EU) č. .../2013[kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020].

(16)  Je třeba stanovit, na jaké činnosti budou rozpočtové prostředky Unie vyčleněné na programy pro období 2014–2020 podle tohoto nařízení přiděleny. Tyto prostředky by měly být poskytnuty především na činnosti spojené se zaváděcí fází programu Galileo včetně řízení této fáze a dohledu nad ní a s využitím systému vytvořeného v rámci programu Galileo včetně předběžných a přípravných úkonů vztahujících se k této fázi a s využitím systému EGNOS. Rovněž by měly být poskytnuty na financování některých jiných činností nezbytných pro řízení a realizaci cílů programů, včetně podpory výzkumu a vývoje základních prvků, jako jsou sady čipů a přijímače uzpůsobené pro systém Galileo včetně softwarových modulů sloužících jako vhodný prostředek k monitorování polohy a integrity. Tyto prvky představují rozhraní mezí službami poskytovanými infrastrukturou a odběratelskými aplikacemi a umožňují rozvoj aplikací v rámci různých hospodářských odvětví. Jejich rozvoj přispívá k maximalizaci socioekonomických přínosů, neboť umožňuje tržní uplatnění nabízených služeb. Komise každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o sledované strategii řízení nákladů.

(17)  Je třeba zdůraznit, že odhadované investiční náklady a náklady na provoz systémů v období 2014 až 2020 nezohledňují nepředpokládané finanční závazky, které mohou Unii vzniknout, především ve spojení s režimem ▌ odpovědnosti vzhledem k poskytování služeb nebo k vlastnictví systémů ze strany Unie, zejména s ohledem na špatné fungování systémů. Komise tyto závazky podrobuje specifické analýze.

(18)  Rovněž je třeba upozornit, že rozpočtové zdroje stanovené tímto nařízením nezahrnují práce financované z prostředků přidělených na program Horizont 2020 ▌, např. práce spojené s rozvojem aplikací odvozených od těchto systémů. Tyto práce umožní optimalizovat využití služeb poskytovaných v rámci programů, zajistit návratnost investic ze strany Unie v oblasti sociálních a ekonomických výhod a posílit know-how podniků Unie v oblasti družicové navigace. Komise by měla zajistit transparentnost a přehlednost, pokud jde o různé zdroje financování pro různé aspekty programů.

(19)  Příjmy ze systémů pocházející zejména z komerčních služeb, které poskytuje systém zavedený v rámci programu Galileo, by nicméně měla vybírat Unie, aby bylo zajištěno částečné uhrazení předchozích investic, a měly by sloužit k podpoře cílů těchto programů. Ve smlouvách uzavřených se soukromými podniky by však mělo být možné stanovit mechanismus rozdělení těchto příjmů.

(20)  Ve snaze zabránit nárůstu nákladů a zpožděním, která se u programů v předchozích letech objevila, je nezbytné usilovat o lepší kontrolu rizik, která by mohla způsobit navýšení nákladů či zpoždění, jak požaduje Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 o přezkumu evropských družicových navigačních programů v polovině období: hodnocení provádění, budoucí výzvy a perspektivy financování[9] a Rada ve svých závěrech ze dne 31. března 2011 ▌a jak vyplývá ze sdělení Komise ▌ze dne 29. června 2011 nazvaného Rozpočet – Evropa 2020.

(21)  Veřejná správa programů ▌ vyžaduje na jedné straně přísné rozdělení povinností a úkolů zejména mezi Komisi, Agenturu pro evropský GNSS a Evropskou kosmickou agenturu (ESA) a na straně druhé postupné přizpůsobování správy potřebám provozu systémů.

(22)  Komise by jakožto zástupce Unie, která v zásadě sama zajišťuje financování programů a která je vlastníkem systémů, měla nést odpovědnost za průběh programů a zajišťovat jejich celkový dohled. Měla by tedy spravovat finanční prostředky přidělené na programy na základě tohoto nařízení, dohlížet na provádění všech činností programů a zajistit jasné rozdělení povinností a úkolů zejména mezi Agenturu pro evropský GNSS a agenturu ESA. Za tím účelem je třeba Komisi pověřit kromě těchto obecných úkolů a jiných úkolů, které jí ukládá toto nařízení, určitými konkrétními úkoly ▌. Ve snaze optimalizovat zdroje a pravomoci různých zúčastněných stran by Komise měla některé úkoly přenést prostřednictvím pověřovacích smluv v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a zejména s jeho článkem [x] .

(22a)  S ohledem na význam pozemní infrastruktury systémů pro programy a její dopad na bezpečnost systémů by určení umístění této infrastruktury mělo představovat jeden ze zvláštních úkolů Komise. Pozemní infrastruktura systémů by i nadále měla být zaváděna na základě otevřeného a transparentního procesu. Umístění této infrastruktury by mělo být určeno s ohledem na zeměpisná a technická omezení spolu s optimálním zeměpisným rozšířením této pozemní infrastruktury a na případnou existenci stávajících zařízení a vybavení vhodných pro příslušné úkoly a rovněž při zajištění souladu s bezpečnostními potřebami každé pozemní stanice a s vnitrostátními bezpečnostními požadavky každého členského státu.

(23)  Agentura pro evropský GNSS byla zřízena nařízením ▌ (EU) č. 912/2010 ▌[10] za účelem dosažení cílů programů ▌ a provádění některých úkolů spojených s průběhem programů. Jedná se o agenturu Unie, jež má jako subjekt ve smyslu článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 povinnosti stanovené pro agentury Unie. Měly by jí být přiděleny úkoly související s bezpečností programů a jejím případným jmenováním příslušným orgánem PRS. Měla by rovněž přispívat k podpoře systémů a jejich uvedení na trh, a to včetně navázání kontaktů s uživateli a potenciálními uživateli služeb poskytovaných v rámci programů, a shromažďovat informace o jejich požadavcích a o vývoji na trhu družicové navigace. Kromě toho je ▌ třeba, aby vykonávala úkoly, které jí Komise svěří prostřednictvím jedné či více pověřovacích smluv pro různé zvláštní úkoly související s programy, zejména úkoly související s fázemi využívání systémů, včetně řízení provozních činností programů, podporou aplikací a služeb na trhu družicové navigace a podporou vývoje základních prvků týkajících se programů. Aby Komise jakožto zástupce Unie mohla plně vykonávat své právo auditu, měly by tyto pověřovací smlouvy zahrnovat obecné podmínky pro správu finančních prostředků svěřených Agentuře pro evropský GNSS. Odpovědnost za plnění úkolů spojených s řízením provozních činností programů a za jejich využívání by na Agenturu pro evropský GNSS měla být přenesena postupně a pod podmínkou úspěšného dokončení zprávy o náležitém předání, ale i připravenosti Agentury pro evropský GNSS převzít tyto úkoly, aby byla zajištěna kontinuita programů. V případě programu EGNOS by předání mělo proběhnout nejpozději dne 1. ledna 2014, v případě programu Galileo by k němu mělo dojít v roce 2016.

(24)  Unie by pro zaváděcí fázi programu Galileo měla s agenturou ESA uzavřít ▌ pověřovací smlouvu, v níž budou stanoveny úkoly agentury ESA pro tuto fázi. Komise jakožto zástupce Unie by měla vynaložit veškeré úsilí na to, aby tuto pověřovací smlouvu uzavřela do šesti měsíců po uplynutí data použitelnosti tohoto nařízení. Aby Komise ▌mohla plně vykonávat své právo auditu, měla by pověřovací smlouva zahrnovat obecné podmínky pro správu finančních prostředků svěřených agentuře ESA. Vzhledem k tomu, že se jedná o činnosti financované výhradně Unií, měly by tyto podmínky zajišťovat kontrolu na stejné úrovni, jaká by byla vyžadována v případě, že by agentura ESA byla agenturou Unie.

(24a)  Pro fázi využívání programů by Agentura pro evropský GNSS měla s agenturou ESA uzavřít pracovní ujednání stanovující úkoly této agentury v rozvíjení budoucí generace systémů a při poskytování technické podpory ve vztahu ke stávající generaci systémů. Tato ujednání by měla být v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012. Tato ujednání by neměla zahrnovat úlohu agentury ESA při činnostech týkajících se výzkumu a technologií, ani v raných fázích činností v oblasti vývoje a výzkumu souvisejících s infrastrukturou budovanou v rámci programů Galileo a EGNOS. Tyto činnosti by měly být financovány mimo rozpočet přidělený na programy, a to například z finančních prostředků přidělených na program Horizont 2020.

(25)  Odpovědnost za průběh programů zahrnuje zejména odpovědnost za jejich bezpečnost, za bezpečnost systémů i jejich provoz. Kromě případů, kdy je použita společná akce 2004/552/SZBP ze dne 12. července 2004 o aspektech provozu Evropského družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie[11], u níž je třeba provést přezkum za účelem zohlednění změn programů, jejich řízení a Lisabonské smlouvy, nese odpovědnost za bezpečnost Komise, a to i přesto, že některé úkoly týkající se bezpečnosti jsou svěřeny Agentuře pro evropský GNSS. Komise má zejména uplatňovat mechanismy pro zajištění odpovídající koordinace mezi různými subjekty pověřenými úkoly týkajícími se bezpečnosti.

(25a)  Při uplatňování tohoto nařízení by Komise ve věcech souvisejících s bezpečností měla vést konzultace s příslušnými odborníky v oblasti bezpečnosti z členských států.

(26)  Vzhledem ke specifickým kompetencím a k jejím pravidelným kontaktům se správami třetích zemí a mezinárodními agenturami se má za to, že ESVČ by mohla být orgánem, který bude Komisi nápomocen při provádění některých úkolů týkajících se bezpečnosti systémů a programů v oblasti vnějších vztahů v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost[12], zejména s čl. 2 odst. 2 uvedeného rozhodnutí. Komise by měla zajistit, aby ESVČ plně vykonávala své činnosti při provádění bezpečnostních úkolů v oblasti vnějších vztahů. Za tímto účelem by ESVČ měla být poskytnuta veškerá nezbytná technická podpora.

(26a)   V zájmu zajištění bezpečného předávání informací v rámci působnosti tohoto nařízení by příslušné bezpečnostní předpisy měly pro utajované informace EU poskytovat stejný stupeň ochrany, který je zajištěn bezpečnostními předpisy stanovenými v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom[13] a bezpečnostními předpisy Rady stanovenými v přílohách rozhodnutí Rady 2011/292/EU[14]. Každý členský stát by měl zajistit, aby se jeho vnitrostátní bezpečnostní předpisy vztahovaly na všechny fyzické osoby s bydlištěm na jejich území a na všechny právnické osoby usazené na jejich území, jež přicházejí do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se programů. Bezpečnostní předpisy agentury ESA a rozhodnutí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 2011/C 304/05 by měly být považovány za rovnocenné s bezpečnostními předpisy stanovenými v příloze rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom a bezpečnostními předpisy Rady stanovenými v přílohách rozhodnutí Rady 2011/292/EU.

(26b)   Tímto nařízením nejsou dotčena stávající ani budoucí pravidla přístupu k dokumentům přijatá v souladu s čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Toto nařízení by rovněž nemělo být chápáno tak, že ukládá členským státům povinnost nezohledňovat své ústavní požadavky, pokud jde o přístup k dokumentům.

(27)  Pro přidělování prostředků Unie vyčleněných na programy, jejichž výše představuje maximální limit, který Komise nesmí překročit, je nezbytné, aby byly používány účinné postupy zadávání zakázek a zejména aby byly vyjednány smlouvy, kterými se docílí optimálního využívání zdrojů a spolehlivého splnění zadání, plynulé kontinuity programů, řízení rizik a plnění navrženého časového rozvrhu. O dodržení těchto požadavků by měl usilovat příslušný zadavatel.

(28)  Vzhledem k tomu, že programy bude v zásadě financovat Unie, mělo by být zadávání veřejných zakázek v jejich rámci v souladu s pravidly Unie pro veřejné zakázky a mělo by být především zaměřeno na optimalizaci zdrojů, kontrolu nákladů, snížení rizik, zvýšení účinnosti a snížení závislosti na jednotlivých dodavatelích. Je třeba, aby byla zajištěna otevřená a spravedlivá hospodářská soutěž v celém dodavatelském řetězci umožňující vyváženou účast různých průmyslových odvětví na všech úrovních, zejména nových účastníků a malých a středních podniků. Je třeba zabránit možnému zneužití dominace a zabránit dlouhodobé závislosti na jednom dodavateli. S cílem zmírnit rizika programů, zabránit závislosti na jediném dodavateli a zajistit lepší celkovou kontrolu programů, jejich nákladů a časového rozvrhu je třeba, aby kdykoli je to možné, byly dodávky zajišťovány z více zdrojů. Ve všech oblastech týkajících se družicové navigace by navíc v souladu s mezinárodními dohodami, jimiž je Unie vázána, měl být chráněn a podporován rozvoj evropského průmyslu. Nebezpečí nedostatečného plnění zakázky nebo jejího neplnění je třeba co nejvíce zmírnit. Dodavatelé by za tímto účelem měli prokázat udržitelnost svého smluvního plnění, pokud jde o přijaté závazky a dobu trvání smlouvy. Zadavatel by proto měl v případě potřeby upřesnit požadavky týkající se spolehlivosti dodávek a poskytování služeb. Zadavatel kromě toho může v případě nákupu zboží a služeb citlivé povahy podmínit tento nákup zvláštními požadavky, zejména za účelem zajištění bezpečnosti informací. Průmyslová odvětví Unie by měla mít možnost využívat v případě určitých prvků a služeb i zdrojů mimo území Unie v případě prokazatelných zásadních výhod, pokud jde o kvalitu a náklady, ovšem při zohlednění strategické povahy programů a požadavků Unie na bezpečnost a kontrolu vývozu. Je třeba využít investic i získaných zkušeností a odborné způsobilosti v oblasti průmyslu včetně těch, které byly získány ve fázích definování, vývoje a ověřování programů, a zároveň zajistit, že nedojde k narušení pravidel pro výběrová řízení.

(28a)  V zájmu lepšího vyhodnocení celkových nákladů spojených se zadávaným výrobkem, službou nebo prací, včetně souvisejících dlouhodobých provozních nákladů, je třeba při zadávání zakázek ve vhodných případech, pokud se jedná o zadávání zakázek založené na kritériu hospodářsky nejvýhodnější zakázky, zohlednit celkové náklady v průběhu doby životnosti zadávaného výrobku, služby nebo práce, a to za použití přístupu založeného na nákladové účinnosti, jako je zjištění nákladů v průběhu životního cyklu. Zadavatel by proto měl zajistit, aby metoda, která má být použita pro výpočet nákladů spojených s dobou životnosti výrobku, služby nebo práce, byla výslovně uvedena v zadávací dokumentaci nebo v oznámení o zakázce a aby umožňovala ověřit přesnost informací poskytovaných zhotovitelem.

(29)  Družicová navigace je ▌ komplexní a neustále se vyvíjející technologií. Z toho pro veřejné zakázky uzavírané v rámci programů plynou nejistoty a rizika, a to zejména pokud se tyto zakázky mohou týkat dlouhodobého zařízení nebo poskytování služeb. Tyto charakteristiky vyžadují, aby se na veřejné zakázky vedle pravidel stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vztahovala i zvláštní opatření. Jestliže má jeden nebo více podniků již před nabídkovým řízením k dispozici důvěrné informace o činnostech týkajících se tohoto nabídkového řízení, měl by mít zadavatel možnost stanovit nové rovné podmínky hospodářské soutěže. Měl by též mít možnost zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části, doplnit zakázku za určitých podmínek v rámci jejího plnění dodatkem nebo i určit minimální podíl, který má být zadán subdodavateli. Z důvodů technických nejistot, které jsou pro programy charakteristické, nemohou být ceny veřejných zakázek vždy přesně dopředu stanoveny, a proto se jeví jako vhodné, aby zakázky byly smlouvy o zakázce byly uzavírány ve formě, kdy není stanovena pevná a definitivní cena, a aby obsahovaly ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie.

(30)  V souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) by se členské státy měly zdržet všech opatření, jež by mohla poškodit programy nebo služby. Rovněž je třeba objasnit, že dotčené členské státy by měly učinit veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit ochranu pozemních stanic nacházejících se na jejich územích. Kromě toho by členské státy a Komise měly společně s příslušnými mezinárodními subjekty a regulačními orgány usilovat o zajištění toho, aby rádiové spektrum nezbytné pro systém vytvořený v rámci programu Galileo bylo dostupné a aby bylo chráněno způsobem, který umožní plný rozvoj a využívání aplikací, jež jsou na tomto systému založeny, v souladu s čl. 8 odst. 1 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra[15].

(31)  S ohledem na světový rozměr systémů je důležité, aby Unie mohla v rámci programů uzavírat se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi dohody v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování Evropské unie, kterými zajistí především jejich řádný průběh, projednání některých otázek týkajících se bezpečnosti a zpoplatnění, optimalizaci služeb pro občany Unie a uspokojí potřeby třetích zemí a mezinárodních organizací. Případně je rovněž užitečné stávající dohody upravit v souladu s vývojem programů. Při přípravě nebo provádění těchto dohod může Komise v mezích úkolů, které jí byly svěřeny tímto nařízením, požádat o pomoc ESVČ, agenturu ESA a Agenturu pro evropský GNSS.

(32)  Je třeba potvrdit, že Komise může při plnění některých svých úkolů, které nejsou regulačního rázu, případně a je-li to nezbytné využít technické pomoci některých externích subjektů. Tutéž technickou pomoc mohou při plnění úkolů, které jim byly svěřeny na základě tohoto nařízení, využívat i jiné subjekty zapojené do veřejné správy programů.

(33)  Unie je založena na dodržování základních práv a zejména články 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie výslovně uznávají základní právo na soukromí a ochranu osobních údajů. V rámci programů by měla být zajištěna ochrana osobních údajů a soukromí.

(34)  Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případně správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(35)  Je důležité pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o provádění programů, zejména pokud jde o řízení rizik, náklady, časový rozvrh a plnění. Evropský parlament, Rada a Komise kromě toho zasednou v interinstitucionální skupině odborníků pro Galileo v souladu se společným prohlášením o interinstitucionální skupině odborníků pro Galileo, které je připojeno k tomuto nařízení.

(36)  Komise by měla na základě dohodnutých ukazatelů hodnotit účinnost a efektivitu přijatých opatření pro účely realizace cílů programů.

(37)  Ve snaze ▌zajistit bezpečnost systémů a jejich fungování je třeba na Komisi přenést pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie v souvislosti s hlavními cíli nezbytnými k zajištění bezpečnosti systémů a jejich fungování. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(38)  Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, aby se zajistily jednotné podmínky provádění tohoto nařízení. Tyto pravomoci je třeba vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[16].

(39)  V zájmu řádné veřejné správy, která vyžaduje, aby byla zaručena jednotnost řízení programů, rychlejší přijímání rozhodnutí a rovný přístup k informacím, by zástupci Agentury pro evropský GNSS a agentury ESA měli mít možnost podílet se na činnostech Výboru pro evropské programy GNSS (dále jen "výbor"), jenž má být nápomocen Komisi, jako pozorovatelé. Ze stejných důvodů by se na pracích tohoto výboru, s výhradou bezpečnostních omezení a v souladu s ustanoveními takové dohody, mohli podílet i zástupci třetích zemí nebo mezinárodních organizací, které uzavřely mezinárodní dohodu s Unií. Tito zástupci Agentury pro evropský GNSS, agentury ESA, třetích zemí a mezinárodních organizací se nemohou účastnit hlasování výboru.

(40)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení a využití systémů družicové navigace, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože přesahuje finanční a technické možnosti jednotlivých členských států, a vzhledem k jeho rozsahu nebo účinkům jej tedy může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SEU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

(41)  Společný podnik Galileo, který byl zřízen nařízením Rady (ES) č. 876/2002[17], svou činnost ukončil dne 31. prosince 2006 a likvidace podniku je nyní ukončena. ▌Nařízení (ES) č. 876/2002 by tedy mělo být zrušeno.

(42)  Vzhledem k potřebě hodnocení programů, k rozsahu změn, které mají být v textu provedeny, a ve snaze o jednoznačnost a právní jistotu by nařízení (ES) č. 683/2008 mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1 [znění původního článku 2]

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro zřízení a využití systémů v rámci evropských programů družicové navigace, a to zejména pravidla týkající se správy a finančního příspěvku Unie.

Článek 2 [znění původního článku 1]

Evropské systémy a programy družicové navigace

1.  Evropské programy družicové navigace, Galileo a EGNOS, zahrnují všechny činnosti nezbytné k definování, vývoji, ověřování, výstavbě, provozu, obnově a zdokonalování obou evropských systémů družicové navigace, totiž systému vytvořeného v rámci programu Galileo a systému EGNOS, a k zajištění jejich bezpečnosti a interoperability.

Cílem těchto programů je rovněž maximalizace socioekonomických přínosů evropských systémů družicové navigace, a to zejména podporou využívání těchto systémů a rozvojem aplikací a služeb, které jsou na těchto systémech založeny.

2.  Systém vytvořený v rámci programu Galileo je civilní systém pod kontrolou civilních složek a nezávislá infrastruktura globálního družicového navigačního systému (GNSS), která sestává z konstelace družic a celosvětové sítě pozemních stanic.

3.  Systém EGNOS je infrastruktura regionálního družicového navigačního systému sledující a opravující otevřené signály vysílané stávajícími globálními družicovými navigačními systémy, jakož i systémy otevřené služby poskytované systémem vytvořeným v rámci programu Galileo, až se stanou dostupné. Systém sestává z pozemních stanic a několika transpondérů umístěných na geostacionárních družicích.

4.  Specifické cíle programu Galileo zajistí, aby signály vysílané systémem, který byl vytvořen v rámci tohoto programu, mohly být využívány k plnění těchto ▌ funkcí:

a)  nabízet „otevřenou službu“ (tzv. „Open Service“ nebo OS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci a je určena především k masovému používání družicové navigace;

b)  prostřednictvím signálů v rámci otevřené služby programu Galileo a/nebo ve spolupráci s jinými družicovými navigačními systémy přispívat k integritě služeb sledování zaměřených na uživatele aplikací pro zajištění bezpečnosti života, a to v souladu s mezinárodními normami;

c)  nabízet obchodní službu (tzv. „Commercial Service“ nebo CS) umožňující vývoj aplikací pro profesionální či obchodní účely díky zvýšeným výkonům a údajům s vyšší přidanou hodnotou oproti aplikacím otevřené služby;

d)  nabízet veřejnou regulovanou službu (tzv. „Public Regulated Service“ nebo PRS) určenou pouze vládou schváleným uživatelům pro citlivé aplikace, které vyžadují maximální nepřetržitost služby, bezplatně členským státům EU, Radě, Komisi, ESVČ a případně řádně zmocněným agenturám Unie; tato služba používá silné a šifrované signály. Otázka zpoplatnění služby pro ostatní odběratele PRS uvedené v článku 2 rozhodnutí 1104/2011/EU bude posuzována případ od případu a v dohodách uzavřených podle čl. 3 odst. 5 uvedeného rozhodnutí se uvedou příslušná ustanovení;

e)  přispívat ke službě pomoci a záchrany (tzv. „Search and Rescue Support Service nebo SAR) systému COSPAS-SARSAT odhalováním tísňových signálů vysílaných bójemi a zpětným posíláním zpráv.

5.  Specifickými cíli programu EGNOS je:

a)  zajistit, aby signály vysílané systémem EGNOS mohly být využívány k plnění těchto ▌funkcí:

  i)  nabízet otevřenou službu (OS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci a která je určena především k masovému používání družicové navigace v oblasti pokryté systémem EGNOS;

  ii)  nabízet službu pro šíření obchodních údajů (tzv. „EGNOS Data Access Service“ nebo EDAS) umožňující vývoj aplikací pro profesionální či obchodní účely díky zvýšeným výkonům a údajům s vyšší přidanou hodnotou oproti aplikacím otevřené služby tohoto programu;

  (iii)  nabízet službu pro zajištění bezpečnosti života (tzv. „Safety of Life Service“ nebo SoL) pro uživatele, pro které je nejpodstatnější bezpečnost; tato služba, která je osvobozena od přímých uživatelských poplatků, splňuje především požadavky některých odvětví na nepřetržitost, dostupnost a přesnost a obsahuje funkci zprávy o integritě, která v případě selhání systémů podporovaných systémem EGNOS v oblasti pokrytí nebo v případě signálů o překročení limitů, které tyto systémy vydají, upozorní uživatele.

b)  především poskytovat tyto funkce na území členských států nacházejícím se v Evropě, a to co nejdříve.

Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS může být rozšířeno do dalších oblastí světa, zejména na území kandidátských zemí, třetích zemí, na které se vztahuje iniciativa jednotné evropské nebe, a zemí v rámci evropské politiky sousedství, pokud je to technicky proveditelné a v souladu s mezinárodními dohodami. Náklady spojené s tímto rozšířením, včetně souvisejících nákladů na využívání, nejsou hrazeny ze zdrojů uvedených v článku 10. Uvedené rozšíření nezpůsobí prodlevu v rozšíření geografického pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS v rámci území členských států nacházejícího se v Evropě.

Článek 3

Fáze programu Galileo

Program Galileo sestává z těchto fází:

a)  definiční fáze, během které byla navržena architektura systému a určeny jeho prvky a která skončila v roce 2001;

b)  fáze vývoje a ověřování, která má být podle plánu ukončena v roce 2013 a zahrnuje výrobu a vypuštění prvních družic, zřízení prvních pozemních infrastruktur a všechny činnosti a kroky, které umožňují ověřování systému na oběžné dráze; ▌

c)  zaváděcí fáze, která ▌by měla být ukončena v roce 2020 a která zahrnuje:

i)  vybudování, zřízení a ochranu veškeré infrastruktury ve vesmíru, zejména všech družic nezbytných pro dosažení konkrétních cílů uvedených v čl. 2 odst. 4 a potřebných náhradních družic, a související vývojovou údržbu a provoz;

ii)  vybudování, zřízení a ochranu veškeré pozemní infrastruktury, zejména infrastruktury, která je potřebná k řízení družic a zpracování údajů z družicového navigačního systému, a středisek služeb a jiných pozemních středisek, a související vývojovou údržbu a provoz;

iii)   přípravu na fázi využití, včetně přípravných činností souvisejících s poskytování služeb uvedených v čl. 2 odst. 4;

d)  fáze využití, která zahrnuje:

i)  řízení ▌, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu infrastruktury ve vesmíru, včetně dobudování a managementu zastarávání;

ii)  řízení, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu pozemní infrastruktury, zejména středisek služeb a jiných pozemních středisek, sítí a míst, včetně dobudování a managementu zastarávání;

iii)  vývoj budoucích generací systému a rozvíjení služeb uvedených v čl. 2 odst. 4;

iv)  certifikaci a normalizaci spojené s programem;

v)  poskytování služeb uvedených v čl. 2 odst. 4 a jejich uvádění na trh;

vi)  spolupráci s dalšími GNSS a

vii)  a všechny další činnosti nezbytné pro vývoj tohoto systému a řádný průběh programu.

▌Tato fáze bude spuštěna postupně mezi roky 2014 a 2015, kdy bude zahájeno poskytování prvních služeb v oblasti otevřené služby, služby pomoci a záchrany a veřejně regulované služby. Tyto počáteční služby budou postupně zlepšovány a postupně budou prováděny ostatní funkce uvedené v konkrétních cílech podle čl. 2 odst. 4 s cílem dosáhnout plné provozuschopnosti do roku 2020.

Článek 4

Fáze využití programu EGNOS

Fáze využití programu EGNOS zahrnuje především:

a)  řízení, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu infrastruktury ve vesmíru, včetně dobudování a managementu zastarávání;

b)  řízení ▌, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu infrastruktury ve vesmíru, zejména sítí, míst a podpůrných zařízení, včetně dobudování a managementu zastarávání;

c)  vývoj budoucích generací systému a rozvíjení služeb uvedených v čl. 2 odst. 5;

d)  ▌certifikaci a normalizaci spojené s programem;

e)  poskytování služeb uvedených v čl. 2 odst. 5 a jejich uvádění na trh;

f)  veškeré prvky dokládající spolehlivost systému a jeho využití;

g)  koordinační činnost týkající se plnění konkrétních cílů podle čl. 2 odst. 5 písm. b).

Článek 5

Slučitelnost a interoperabilita systémů

1.  Systémy i sítě a služby zřízené v rámci programů Galileo a EGNOS jsou z technického hlediska slučitelné a interoperabilní.

2.  Systémy i sítě a služby zřízené v rámci programů Galileo a EGNOS jsou ▌slučitelné a interoperabilní s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky navigace, pokud je tak stanoveno v mezinárodní dohodě uzavřené podle článku 28.

▌

Článek 6

Vlastnictví

Unie je vlastníkem veškerého hmotného i nehmotného majetku vytvořeného nebo vyvinutého v rámci programů a za tímto účelem případně se třetími stranami uzavírá dohody o stávajících vlastnických právech.

Komise prostřednictvím vhodného rámce zajistí optimální využití majetku uvedeného v tomto článku; zejména co nejúčinněji spravuje práva duševního vlastnictví týkající se programů, přičemž zohledňuje potřebu chránit a posilovat práva duševního vlastnictví Unie, zájmy všech zúčastněných stran a nezbytnost vyváženého rozvoje trhů a nových technologií. Za tím účelem zajistí, aby smlouvy uzavřené v rámci programů zahrnovaly možnost převodu práv duševního vlastnictví nebo udělení licence k využití produktů, vzniklých při činnosti v rámci těchto programů, třetím stranám.

KAPITOLA II

ROZPOČTOVÝ PŘÍSPĚVEK A MECHANISMY

Článek 7

Dotčené činnosti

1.  Rozpočtové prostředky Unie přidělené na programy pro období 2014–2020 podle tohoto nařízení jsou poskytnuty za účelem financování:

a)  činností spojených s dokončením zaváděcí fáze programu Galileo uvedené v čl. 3 písm. c);

b)  činností spojených s fází využití programu Galileo uvedenou v čl. 3 písm. d);

c)  činností spojených s fází využití programu EGNOS uvedenou v článku 4;

ca)  činností spojených s řízením a sledováním těchto programů.

1a.  Rozpočtové prostředky Unie přidělené na tyto programy jsou v souladu s čl. 10 odst. 1a poskytnuty rovněž za účelem financování činností spojených s výzkumem a vývojem základních prvků, jako jsou čipové sady a přijímače uzpůsobené pro systém Galileo.

2.  Tyto rozpočtové prostředky Unie přidělené na programy pokrývají rovněž výdaje Komise související s přípravou, dohledem, kontrolou, auditem a hodnocením, které jsou nezbytné pro řízení programů a plnění cílů uvedených v čl. 2 odst. 4 a 5. Tyto výdaje mohou zahrnovat zejména ▌:

a)  studie a schůzky s odborníky;

b)  informační a komunikační činnosti, včetně institucionální komunikace o prioritách Unie, mají-li tato opatření přímou souvislost s cíli tohoto nařízení, přičemž cílem je zejména vytvořit synergie s ostatními relevantními politikami Unie;

c)  informační sítě, jejichž cílem je zpracování nebo výměna informací;

d)  jakoukoli jinou technickou nebo administrativní pomoc, která je Komisi poskytnuta v souvislosti s řízením programů.

3.  ▌Náklady na programy a na jednotlivé fáze programů se jasně určí. Komise v souladu se zásadou transparentního řízení každý rok informuje Evropský parlament, Radu a výbor uvedený v čl. 35 odst. 1 o přidělení a využívání finančních prostředků Unie, včetně bezpečnostní rezervy, na jednotlivé činnosti uvedené v odstavcích 1, 1a a 2.

Článek 8

Financování programů Galileo a EGNOS

1.  ▌Unie v souladu s článkem 10 zajišťuje financování činností spojených s programy Galileo a EGNOS uvedených v čl. 7 odst. 1, 1a a 2, aniž je dotčena případná účast jiných zdrojů financování, zejména zdrojů uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2.  Členské státy mohou pro programy EGNOS a Galileo v jednotlivých případech žádat o zajištění dodatečných finančních prostředků pro účely financování dalších prvků za podmínky, že tím nevznikne žádná finanční ani technická zátěž a že u programů nedojde k prodlevě. Na základě žádosti členského státu Komise přezkumným postupem uvedeným v čl. 35 odst. 3 rozhodne, zda byly splněny výše uvedené podmínky. Komise informuje Evropský parlament, Radu a výbor uvedený v čl. 35 odst. 1 tohoto nařízení o všech dopadech vyplývajících z použití tohoto odstavce na programy Galileo a EGNOS.

3.  Dodatečné finanční prostředky na programy Galileo a EGNOS mohou poskytnout i třetí země a mezinárodní organizace. Podmínky jejich účasti jsou stanoveny v mezinárodních dohodách uvedených v článku 28.

3a.   Dodatečné finanční prostředky podle odstavců 2 a 3 představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

▌

Článek 10

Zdroje

1.  Maximální částka přidělená Unií na provádění činností podle čl. 7 odst. 1, 1a a 2 a na pokrytí rizika spojeného s těmito činnostmi činí [7.07173 miliard] EUR v běžných cenách pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. Tato částka se rozdělí na tyto kategorie výdajů:

a)   na činnosti uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. a) [1.93 miliard]EUR v běžných cenách;

b)   na činnosti uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. b) [3 miliardy]EUR v běžných cenách;

c)   na činnosti uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. c) [1.58 miliard] EUR v běžných cenách;

d)   na činnosti uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. ca) a čl. 7 odst. 2 [0.56173 miliard] EUR v běžných cenách[18].

1a.   Aniž jsou dotčeny částky přidělené na vývoj aplikací založených na systémech v rámci programu Horizont 2020, jsou z rozpočtových prostředků přidělených na programy, včetně účelově vázaných příjmů, hrazeny činnosti uvedené v čl. 7 odst. 1a, a to do maximální výše 100 milionů EUR v běžných cenách.

1b.   Komise může prostředky z jedné kategorie výdajů, jak jsou uvedeny v čl. 1 odst. 1 písm. a) až d), přesunout do jiné kategorie, a to až do výše 10 % částky uvedené v odstavci 1. V případě přesunu celkové částky ve výši přesahující 10 % částky uvedené v odstavci 1 Komise poradním postupem podle čl. 35 odst. 2 konzultuje s výborem uvedeným v čl. 35 odst. 1.

Komise informuje o každém přesunu prostředků mezi kategoriemi výdajů Evropský parlament a Radu.

2.  Tyto prostředky se používají v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

3.  Rozpočtové závazky pro programy se přidělují v ročních splátkách.

3a.   Komise spravuje finanční zdroje uvedené v odstavci 1 tohoto článku transparentně a hospodárně. Každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o sledované strategii řízení nákladů.

Článek 11

Příjmy z programů

1.  Příjmy plynoucí z využití systémů vybírá Unie a tyto příjmy jsou placeny do rozpočtu Unie a přiděleny programům, a to zejména cíli uvedenému v čl. 2 odst. 1. Jsou-li tyto příjmy vyšší, než je pro financování fází využití programů nutné, musí každou úpravu zásady přidělení těchto částek schválit Evropský parlament a Rada na základě návrhu Komise.

2.  V případných smlouvách sjednaných s podniky soukromého sektoru může být stanoven mechanismus rozdělování příjmů.

3.  Úrokové výnosy z předběžného financování, které bylo poskytnuto subjektům pověřeným nepřímým plněním rozpočtu, se přidělí na činnosti, na které se vztahuje pověřovací smlouva nebo dohoda uzavřená mezi Komisí a dotčeným subjektem. Subjekty pověřené nepřímým plněním rozpočtu v souladu se zásadou řádného finančního řízení otevřou účty, které umožní identifikovat prostředky a odpovídající úroky.

KAPITOLA III

VEŘEJNÁ SPRÁVA PROGRAMŮ

Článek 12

Zásady veřejné správy programů

Veřejná správa programů je založena na těchto zásadách:

a)  přesné rozdělení úkolů a povinností mezi různé zapojené subjekty, zejména mezi Komisi, Agenturu pro evropský GNSS a agenturu ESA, přičemž hlavní odpovědnost nese Komise;

b)   loajální spolupráce mezi subjekty uvedenými v písmenu a) a členskými státy;

c)   důsledná kontrola programů, včetně toho, zda všechny zapojené subjekty v rámci svých povinností přísně dodržují náklady a časový rozvrh v souladu s cíli programů;

d)   optimalizace a racionalizace využití stávající struktur, aby se zabránilo jakémukoli zdvojování technického odborného poradenství;

e)  používání osvědčených systémů a metod projektového řízení při dohledu nad prováděním programů, s ohledem na zvláštní požadavky a za podpory odborníků v této oblasti.

Článek 13

Úloha Komise

1.  Komise nese celkovou odpovědnost za programy. Spravuje prostředky ▌přidělené na základě tohoto nařízení a dohlíží na provádění všech činností v rámci programů, zejména pokud jde o náklady, časový rozvrh a plnění.

2.  Kromě celkové odpovědnosti, která je uvedena v odstavci 1, a konkrétních úkolů uvedených v jiných ustanoveních tohoto nařízení ▌Komise ▌:

a)  zajistí jasné rozdělení úkolů mezi jednotlivé subjekty zapojené do programů a za tímto účelem pověří především prostřednictvím pověřovacích smluv ▌Agenturu pro evropský GNSS úkoly uvedenými v čl. 15 odst. 1a a agenturu ESA úkoly uvedenými v článku 16;

b)  zajistí včasné provedení programů v rámci zdrojů přidělených na programy a v souladu s cíli stanovenými v článku 2.

Za tímto účelem zřídí vhodné nástroje a zavede strukturální opatření nezbytná ke zjištění, řízení, zmírnění a sledování rizik, která jsou s programy spojena ▌;

c)  jménem Unie a v oblasti její pravomoci řídí vztahy se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

d)  poskytuje členským státům a Evropskému parlamentu včas všechny příslušné informace týkající se programů, zejména pokud jde o řízení rizika, celkové náklady, roční náklady na provoz každého významného prvku infrastruktury programu Galileo, příjmy, časový rozvrh a plnění a rovněž přehled zavádění systémů a metod projektového řízení uvedených v čl. 12 písm. e);

da)   posuzuje možnosti prosazování a zajištění využití evropských systémů družicové navigace v různých odvětvích hospodářství, a to i provedením analýzy možností, jak využít výhod těchto systémů.

3.  V zájmu řádného průběhu fází programu Galileo a fáze využití programu EGNOS, které jsou uvedeny v článcích 3 a 4, učiní Komise v případě potřeby nezbytná opatření, jejichž cílem je:

a)  řídit a omezit rizika spojená s průběhem programů [neoznačený text z písm. c) návrhu COM]

b)  vymezit rozhodovací fáze, které jsou určující pro sledování a hodnocení provádění programů;

c)  otevřeným a transparentním procesem určit lokalizaci ▌pozemní infrastruktury systémů v souladu s bezpečnostními požadavky a zajistit její fungování [neoznačený text z písm. a) návrhu COM];

ca)   vymezit technické a provozní specifikace nezbytné pro plnění funkcích uvedených v čl. 2 odst. 4 písm. b) a c) a zavádět změny v systémech v souladu s vývojem.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v čl. 35 odst. 3.

Článek 14

Bezpečnost systémů a jejich fungování

1.  Komise zajistí bezpečnost programů, včetně bezpečnosti systémů a jejich fungování. Za tímto účelem Komise:

  a)   zohlední nutnost dohledu a zahrnutí požadavků na bezpečnost do všech programů a norem;

  b)   zajistí, aby celkový účinek těchto požadavků a norem podporoval úspěšný pokrok při provádění programů, zejména pokud jde o náklady, řízení rizik a časový rozvrh;

  c)   zavede mechanismy koordinace mezi jednotlivými subjekty zapojenými do programů;

  d)   zohlední platné bezpečnostní normy a požadavky, aby nebyla snížena všeobecná úroveň bezpečnosti a nebylo ovlivněno fungování stávajících systémů založených na těchto normách a požadavcích.

2.  Aniž jsou dotčeny články 15 a 17 tohoto nařízení a článek 8 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1104/2011/EU ▌, přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34, jimiž stanoví hlavní cíle nezbytné k zajištění bezpečnosti programů uvedené v odstavci 1. ▌

2a.  Komise zavede technické specifikace a jiná opatření nezbytná k provedení hlavních cílů uvedených v odstavci 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v čl. 35 odst. 3.

3.  ESVČ je v souladu s čl. 2 odst. 2 rozhodnutí 2010/427/EU i nadále nápomocna Komisi při plnění funkcí v oblasti vnějších vztahů.

Článek 15

Úloha Agentury pro evropský GNSS

1  ▌Agentura pro evropský GNSS ▌v souladu s pokyny Komise vykonává následující úkoly:

a)  zajistí, pokud jde o bezpečnost programů, a aniž jsou dotčeny články 14 a 17 ▌:

i)  prostřednictvím rady pro bezpečnostní akreditaci bezpečnostní akreditaci podle kapitoly III nařízení (EU) č. 912/2010; za tímto účelem dává podnět k zavádění bezpečnostních postupů a sleduje je a provádí bezpečnostní prověrky systému;

ii)  provoz bezpečnostního střediska systému Galileo, jak je uvedeno v čl. 6 písm. d) nařízení (EU) č. 912/2010, v souladu s normami a požadavky uvedenými v článku 14 tohoto nařízení a v souladu s pokyny stanovenými společnou akcí 2004/552/SZBP, která je uvedena v článku 17;

b)  plní úkoly ▌stanovené v článku 5 rozhodnutí č. 1104/2011/EU ▌a je nápomocna Komisi ▌v souladu s čl. 8 odst. 6 uvedeného rozhodnutí;

c)  přispívá v rámci zaváděcí fáze a fáze využití programů k podpoře služeb uvedených v čl. 2 odst. 4 a 5 a jejich uvedení na trh, včetně provádění nezbytné analýzy trhu, zejména prostřednictvím zprávy o trhu s aplikacemi a službami vypracovávané ročně Agenturou pro evropský GNSS, navázáním úzkých vztahů s uživateli a potenciálními uživateli systému s cílem shromažďovat informace o jejich potřebách, dalším sledováním vývoje odběratelských trhů v oblasti družicové navigace a vypracováním akčního plánu pro přijetí služeb uvedených v čl. 2 odst. 4 a 5 sdružením uživatelů, jehož součástí jsou zejména vhodná opatření související s normalizací a certifikací.

1a.  Agentura pro evropský GNSS vykonává rovněž další úkoly týkající se provádění programů, včetně úkolů v oblasti řízení programů, a je za ně odpovědná. Tyto úkoly jí Komise může svěřit prostřednictvím pověřovací smlouvy přijaté na základě rozhodnutí o pověření v souladu s čl. 60 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a mezi které patří:

a)  provozní činnosti, včetně řízení infrastruktury systémů, údržby a neustálého zlepšování ▌systémů, certifikace a normalizace a ▌poskytování služeb uvedených v čl. 2 odst. 4 a 5;

b)  přispění k vymezení vývoje služeb a vývojové a zaváděcí činnosti související s vývojem a příštími generacemi systémů, včetně oblasti zadávání zakázek;

c)  podpora vývoje aplikací a služeb založených na systémech a zvyšování povědomí o těchto aplikacích a službách, včetně určení, propojení a koordinace sítě evropských center excelence v oblasti aplikací a služeb GNSS, čerpání z odborných znalostí veřejného a soukromého sektoru a vyhodnocování opatření týkajících se této podpory a zvyšování povědomí;

d)  podpora vývoje základních prvků, jako jsou čipové sady a přijímače uzpůsobené pro systém Galileo.

1b.   Pověřovací smlouvy uvedené v odstavci 1a poskytnou Agentuře pro evropský GNSS odpovídající míru samostatnosti a pravomoci, zejména s ohledem na zadavatele, v rámci působnosti čl. 58 odst. 7 a článku 60 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Dále stanoví všeobecné podmínky pro správu finančních prostředků svěřených Agentuře pro evropský GNSS, a zejména činnosti, které mají být provedeny, pro s nimi spojené financování, pro řídicí postupy, opatření pro dohled a kontrolu, pro opatření, která se použijí v případě nedostatečného plnění smluv z hlediska nákladů, časového rozvrhu a plnění, a pravidla upravující vlastnictví veškerého hmotného a nehmotného majetku.

Tato opatření pro sledování a kontrolu zajišťují zejména předběžný odhad nákladů, systematické informování Komise o nákladech a časovém rozvrhu a v případě nesrovnalostí mezi předpokládaným rozpočtem, plněním a časovým rozvrhem, nápravná opatření, která zajistí realizaci infrastruktur v rámci přiděleného rozpočtu.

1c.   Agentura pro evropský GNSS uzavře pracovní ujednání s agenturou ESA potřebná pro plnění jejich příslušných úkolů, které vyplývají z tohoto nařízení, v rámci fáze využití programů. Komise informuje Evropský parlament, Radu a výbor uvedený v čl. 35 odst. 1 o pracovních ujednáních uzavřených Agenturou pro evropský GNSS a o veškerých jejich změnách. Kdykoli je to vhodné, může rovněž Agentura pro evropský GNSS zvážit možnost obrátit se na jiné subjekty veřejného nebo soukromého sektoru.

2.  Kromě úkolů uvedených v odstavcích 1 a 1a a v mezích svého pověření Agentura pro evropský GNSS poskytuje Komisi své technické odborné znalosti a veškeré informace nezbytné pro provádění jejích úkolů v rámci tohoto nařízení, a to i pro posouzení možnosti podpory a zajištění využití systémů uvedených v čl. 13 odst. 2 písm. da).

3.  Výbor uvedený v čl. 35 odst. 1 je ve věci rozhodnutí o pověření uvedeném v odstavci 1a tohoto článku konzultován poradním postupem podle čl. 35 odst. 2. Evropský parlament, Rada a výbor jsou předem informovány o pověřovacích smlouvách, jež mají být uzavřeny mezi Unií zastoupenou Komisí a Agenturou pro evropský GNSS.

3a.  Komise informuje Evropský parlament a výbor uvedený v čl. 35 odst. 1 o průběžných a konečných výsledcích posouzení nabídkových řízení a o všech smlouvách s podniky soukromého sektoru, včetně informací o subdodávkách.

Článek 16

Úloha Evropské kosmické agentury

1.  Komise pro zaváděcí fázi programu Galileo podle čl. 3 písm. c) uzavře neprodleně pověřovací smlouvu s agenturou ESA, v níž budou podrobně uvedeny úkoly, které má agentura plnit, zejména při navrhování systému, vývoji a při zadávání zakázek. Smlouva s agenturou ESA se uzavře na základě rozhodnutí o pověření přijatém Komisí v souladu s čl. 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

a)  Je-li to nezbytné pro úkoly a plnění rozpočtu, které jsou předmětem pověření podle odstavce 1, stanoví pověřovací smlouva obecné podmínky pro správu finančních prostředků, které jsou agentuře ESA svěřeny, a zejména pro činnosti, které mají být provedeny v souvislosti s navrhováním systému, vývojem a se zadáváním zakázek, pro s nimi spojené financování, pro řídicí postupy, pro opatření pro dohled a kontrolu, pro opatření, která se použijí v případě nedostatečného plnění smluv v oblasti nákladů, časového rozvrhu a plnění, jakož i pravidla pro úpravu vlastnictví veškerého hmotného a nehmotného majetku.

Opatření pro dohled a kontrolu stanoví zejména systém pro předběžný odhad nákladů, systematické informování Komise o nákladech a časovém rozvrhu a v případě rozdílu mezi předpokládaným rozpočtem, plněním a časovým rozvrhem, nápravná opatření, která zajistí realizaci infrastruktur v rámci přiděleného rozpočtu.

  b)  Výbor uvedený v čl. 35 odst. 1 je ve věci rozhodnutí o pověření uvedeném v odstavci 1 tohoto článku konzultován poradním postupem podle čl. 35 odst. 2. Evropský parlament, Rada a výbor jsou předem informovány o ▌pověřovací smlouvě, jež má být uzavřena mezi Unií zastoupenou Komisí a agenturou ESA.

  c)   Komise informuje výbor uvedený v čl. 35 odst. 1, Evropský parlament a Radu o průběžných a konečných výsledcích posouzení nabídkových řízení a smluv, které má agentura ESA uzavřít s podniky soukromého sektoru, včetně informací o subdodávkách.

4a.   Pro fázi využití programů podle čl. 3 odst. d) a článku 4 řeší pracovní ujednání mezi Agenturou pro evropský GNSS a agenturou ESA uvedená v článku 15 odst. 1c úlohu agentury ESA během této fáze a její spolupráci s Agenturou pro evropský GNSS, zejména pokud jde o:

a)  koncepci, návrh, sledování, veřejné zakázky a ověřování v rámci vývoje budoucích generací systémů;

b)  technickou podporu při provozu a údržbě současné generace systémů.

Tato ujednání jsou v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a s opatřeními stanovenými Komisí v souladu s čl. 13 odst. 3.

O těchto ujednáních a jejich veškerých změnách je uvědomen Evropský parlament, Rada a výbor uvedený v čl. 35 odst. 1.

4b.  Aniž je dotčena pověřovací smlouva a pracovní ujednání uvedené v odstavcích 1 a 4a, může Komise od agentury ESA vyžadovat technické odborné poradenství a informace nezbytné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nařízení.

KAPITOLA IV

OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE BEZPEČNOSTI UNIE NEBO JEJÍCH ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 17

Společná akce

V případě, kdy může mít provoz systémů vliv na bezpečnost Unie nebo jejích členských států, se použijí postupy stanovené společnou akcí 2004/552/SZBP.

Článek 18

Použití předpisů o utajovaných informacích

V rámci působnosti tohoto nařízení:

a)  každý členský stát zajistí, aby jeho vnitrostátní bezpečnostní předpisy poskytovaly pro utajované informace EU stupeň ochrany  ▌rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními předpisy stanovenými v příloze rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom a bezpečnostními předpisy Rady stanovenými v přílohách rozhodnutí 2011/292/EU[19];

b)  členské státy neprodleně informují Komisi o  ▌vnitrostátních bezpečnostních předpisech uvedených v odstavci 1;

c)  Fyzické osoby s bydlištěm ve třetích zemích a právnické osoby usazené ve třetích zemích mohou přicházet do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se programů, pouze pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní předpisy zajišťující stupeň ochrany přinejmenším rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními předpisy Komise stanovenými v příloze rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom a bezpečnostními předpisy Rady stanovenými v přílohách rozhodnutí 2011/292/EU. ▌Rovnocennost bezpečnostních předpisů uplatňovaných ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci se vymezí v rámci dohody o bezpečnosti informací uzavřené mezi Unií a danou třetí zemí nebo mezinárodní organizací postupem podle článku 218 SFEU a s ohledem na článek 12 rozhodnutí 2011/292/EU;

d)  aniž je dotčen článek 12 rozhodnutí 2011/292/EU a předpisy upravující průmyslovou bezpečnost ve znění uvedeném v příloze rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom, může být fyzické osobě a soukromé právnické osobě, třetímu státu nebo mezinárodní organizaci umožněn přístup k utajovaným informacím EU, je-li to na základě posouzení jednotlivých případů považováno ze nezbytné a s ohledem na povahu a obsah těchto informací, potřebu příjemce znát tyto informace a míru prospěchu pro Unii.

KAPITOLA V

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

ODDÍL I

Obecná ustanovení týkající se veřejných zakázek uzavřených v rámci zaváděcí fáze a fáze využití programů

Článek 19

Obecné zásady

Aniž jsou dotčena opatření požadovaná pro ochranu základních zájmů v oblasti bezpečnosti Unie nebo veřejné bezpečnosti nebo pro zajištění souladu s požadavky Unie na kontrolu vývozu, použije se na zaváděcí fázi programu Galileo a fázi využití programů nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, zejména otevřený přístup a spravedlivá hospodářská soutěž v rámci celého dodavatelského řetězce, nabídková řízení na základě poskytování transparentních a včasných informací, jasné sdělování platných pravidel pro zadávání zakázek, kritérií výběru a kritérií pro přidělení zakázky a jakýchkoliv dalších důležitých informací umožňující rovné podmínky všem potenciálním uchazečům ▌.

Článek 20

Specifické cíle

Zadavatelé při zadávání zakázek sledují ve svých nabídkových řízeních tyto cíle:

a)  podporovat co nejrozsáhlejší a nejotevřenější účast všech podniků v celé Unii, zejména nových účastníků a malých a středních podniků, mimo jiné prostřednictvím podpory využívání subdodávek ze strany zhotovitelů;

b)  zabránit možnému zneužití dominace a ▌závislosti na jednom dodavateli;

c)  využít předchozích investic veřejného sektoru a získaných zkušeností, jakož i odborných zkušeností a způsobilostí v oblasti průmyslu, včetně těch, které byly získány v průběhu fází definování, vývoje, ověřování a zavádění programů, a zároveň zajistit, aby nedošlo k porušení pravidel pro výběrová řízení.

ca)   ve vhodných případech usilovat o zajištění více zdrojů s cílem zabezpečit lepší celkovou kontrolu programů, jejich nákladů a časového rozvrhu;

cb)   ve vhodných případech zohlednit celkové náklady v průběhu doby životnosti daného zadávaného výrobku, služby nebo práce.

ODDÍL 2

Zvláštní ustanovení týkající se veřejných zakázek uzavřených v rámci zaváděcí fáze a fáze využití programů

Článek 21

Zavedení rovných podmínek hospodářské soutěže

Zadavatel učiní příslušná opatření, která zajistí rovné podmínky hospodářské soutěže v případě, že předchozí účast určitého podniku na činnostech souvisejících s činnostmi, které jsou předmětem nabídkového řízení:

a)  může tomuto podniku přinést značné výhody ve smyslu důvěrných informací, a může tudíž vést k obavám ohledně dodržování rovného zacházení; nebo

b)  ovlivňuje běžné podmínky hospodářské soutěže nebo nestrannost a objektivitu zadávání nebo plnění smluv.

Tato opatření nenarušují korektní hospodářskou soutěž, rovné zacházení a důvěrnost získaných informací týkajících se podniků, jejich obchodních vztahů a jejich struktury nákladů. Tato opatření musí v souvislosti s tím zohledňovat povahu a podmínky smlouvy, která má být uzavřena.

Článek 21a

Bezpečnost informací

Pokud se zakázky týkají utajovaných informací či takové informace vyžadují nebo obsahují, upřesní zadavatel v dokumentaci týkající se zakázky opatření a požadavky nezbytné k zajištění bezpečnosti těchto informací na požadované úrovni.

Článek 21b

Spolehlivost dodávek

Zadavatel v dokumentaci týkající se zakázky upřesní požadavky související se spolehlivostí dodávek nebo poskytování služeb při plnění zakázky.

Článek 22

Zakázky rozdělené na podmíněné části

1.  Zadavatel může zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části.

2.  Zakázka rozdělená na podmíněné části se skládá z pevné části, ke které je stanoven odpovídající rozpočtový závazek a z něj plynoucí pevný závazek k výkonu prací a poskytnutí dodávek a služeb dohodnutých pro tuto část, a z jedné nebo více částí, jež jsou podmíněné z hlediska rozpočtu i plnění. Specifické rysy zakázky rozdělené na podmíněné části jsou uvedeny v zadávací dokumentaci. Zejména je zde vymezen předmět, cena nebo podmínky jejího stanovení a podmínky plnění jednotlivých částí.

3.  Poskytování pevné části musí být ucelené; totéž platí pro každou podmíněnou část s přihlédnutím k poskytování všech dřívějších částí.

4.  Plnění jednotlivých podmíněných částí podléhá souhlasu zadavatele, který své rozhodnutí dodavateli sdělí ve lhůtě stanovené v zakázce. Je-li podmíněná část potvrzena se zpožděním nebo není-li vůbec potvrzena, může dodavatel v případě, že to zakázka umožňuje, za podmínek, které zakázka stanoví, požadovat náhradu za prodlení nebo náhradu za nedodržení smlouvy.

4a.   Pokud zadavatel v určité fázi shledá, že práce a služby sjednané pro tuto fázi nebyly poskytnuty, může v případě, že to smlouva umožňuje, a za podmínek, které smlouva stanoví, uplatnit nárok na náhradu škody a od smlouvy odstoupit.

Článek 23

Zakázky s nákladově stanovenou cenou

1.  ▌Zadavatel se může za podmínek stanovených v odstavci 2 ▌v mezích maximálního limitu rozhodnout pro zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou.

▌Cenu, která má být za takovéto zakázky zaplacena, tvoří úhrada všech reálných výdajů, které dodavateli vznikly při plnění zakázky, jakou jsou výdaje za pracovní sílu, materiál, spotřební zboží, využívání zařízení a infrastruktur nezbytných pro plnění zakázky. Tyto výdaje se navýší o paušální částku pokrývající obecné náklady a zisk, nebo o částku pokrývající obecné náklady a výnos v závislosti na výsledcích cílů a časovém rozvrhu.

2.  Zadavatel se může pro zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou rozhodnout, není-li objektivně možné přesně stanovit pevnou cenu a může-li rozumně prokázat, že pevná cena by byla z důvodu nejasností v plnění zakázky značně vysoká, protože:

a)  se zakázka ▌týká velmi složitých prvků nebo prvků vyžadujících novou technologii, a proto s sebou nese značné technické problémy; nebo

b)  činnosti, které jsou předmětem zakázky, musí z provozních důvodů začít neprodleně, ačkoli není možné stanovit pevnou a definitivní celkovou cenu, protože existují značné obtíže nebo protože plnění zakázky je částečně závislé na jiných zakázkách.

3.  Maximální limit zakázky se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou je nejvyšší cena, která může být zaplacena. Tento limit lze překročit pouze ve výjimečných, náležitě odůvodněných případech a s předchozím souhlasem zadavatele.

4.  V zadávací dokumentaci zakázek se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou je třeba upřesnit:

a)  typ zakázky, tj. zda se jedná o zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou v mezích maximálního limitu;

b)  v případě zakázky s částečně nákladově stanovenou cenou prvky zakázky, které jsou předmětem nákladově stanovené ceny;

c)  výši maximálního limitu;

d)  kritéria pro zadání zakázky, která musí zejména umožnit prokázat věrohodnost předběžného rozpočtu, uhraditelné náklady, mechanismy určování těchto nákladů a zisk uvedený v nabídce;

e)  způsob navýšení uvedený v odstavci 1, který se má u výdajů použít;

f)  pravidla a postupy pro určení způsobilosti nákladů, které zhotovitel v souvislosti s plněním zakázky odhaduje, při dodržení zásad uvedených v odstavci 5;

g)  účetní pravidla, která je zhotovitel povinen dodržovat;

h)  v případě zakázky s částečně nákladově stanovenou cenou, která má být změněna na zakázku s pevně stanovenou cenou, parametry platné pro takovou změnu.

5.  Výdaje, které dodavatel při plnění zakázky se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou vynaložil jsou způsobilé, pouze v případě, že:

a)  byly skutečně během doby trvání zakázky vynaloženy, s výjimkou výdajů za zařízení, infrastruktury a dlouhodobý nehmotný majetek, které jsou nezbytné pro plnění zakázky a u kterých lze za způsobilé výdaje považovat celou pořizovací cenu;

b)  jsou uvedeny v předběžném rozpočtu, který lze měnit prostřednictvím dodatků k původní zakázce;

c)  jsou pro plnění zakázky nezbytné;

d)  vyplývají z plnění zakázky nezbytné a lze je přičítat plnění zakázky;

e)  jsou identifikovatelné, ověřitelné, zaúčtované v účetnictví dodavatele a stanoveny v souladu s účetními normami uvedenými v zadávací dokumentaci a ve smlouvě;

f)  splňují požadavky platných daňových a sociálních právních předpisů;

g)  se neodchylují od podmínek zakázky;

h)  jsou přiměřené, odůvodněné a splňují požadavky řádného finančního řízení, zejména požadavky hospodárnosti a efektivnosti.

Dodavatel odpovídá za své nákladové účetnictví, za vedení účetních záznamů nebo jakýchkoli jiných požadovaných dokumentů, které mají prokázat, že náklady, jejichž proplacení požaduje, jsou skutečné a v souladu se zásadami vymezenými v tomto článku. Náklady, které dodavatel nemůže odůvodnit, jsou považovány za nezpůsobilé a jejich úhrada je zamítnuta.

6.  Zadavatel je v zájmu zajištění řádného plnění zakázek s nákladově stanovenou cenou povinen:

a)  stanovit maximální limit tak, aby byl co nejvíce realistický a zároveň umožňoval flexibilitu nezbytnou pro zohlednění technických problémů;

b)  změnit zakázku s částečně nákladově stanovenou cenou na zakázku se zcela pevnou a definitivní cenou, jakmile je během plnění zakázky tuto pevnou a definitivní cenu možné stanovit; určit za tím účelem parametry pro změnu zakázky uzavřené s nákladově stanovenou cenou na zakázku s pevnou a definitivní cenou;

c)  zavést opatření pro dohled a kontrolu, která stanoví zejména systém pro předběžný odhad nákladů;

d)  určit vhodné zásady, nástroje a postupy pro plnění zakázek, především pro určení a kontrolu způsobilosti výdajů dodavatele nebo jeho subdodavatelů a pro začlenění dodatků do zakázky;

e)  ověřit, zda dodavatel a jeho subdodavatelé dodržují účetní normy uvedené v zakázce a zda předložili průkazné účetní doklady;

f)  zajistit, aby při plnění zakázky byla nepřetržitě sledována účinnost zásad, nástrojů a postupů uvedených v písmenu d).

Článek 24

Dodatky

Zadavatel a dodavatelé mohou zakázku ▌pozměnit dodatkem, který však musí splňovat všechny tyto podmínky:

a)  nemění předmět zakázky;

b)  nenarušuje ekonomickou rovnováhu zakázky;

c)  nezavádí podmínky, které by v případě, že by byly obsaženy v původní zadávací dokumentaci k zakázce, umožnily přístup jiným zhotovitelům, než na které se původní zakázka vztahovala, nebo umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla původně přijata.

Článek 25

Subdodávky

1.  Zadavatel zhotovitele požádá, aby část zakázky zadal prostřednictvím výběrového řízení na příslušných úrovních subdodávek společnostem, které nenáleží do zadavatelovy skupiny, zejména novým účastníkům a malým a středním podnikům. ▌

1a.  Zadavatel vyjádří požadovaný podíl subdodávek v rámci zakázky jako rozmezí od minimálního do maximálního procentního podílu. Zadavatel při vymezení těchto procentních podílů zohlední to, aby tyto podíly byly přímo úměrné cíli a hodnotě zakázky a povaze dotčeného odvětví činnosti a především zjištěnému stavu hospodářské soutěže a průmyslovému potenciálu.

1b.  Pokud zhotovitel ve své nabídce uvede, že nemá v úmyslu zadat žádný podíl zakázky subdodavatelům nebo že podíl, který zamýšlí zadat ve formě subdodávek, je nižší než rozmezí uvedené v odstavci 1a, uvede zadavateli příslušné důvody. Zadavatel tyto informace předloží Komisi.

2.  Zadavatel může subdodavatele, které si zvolil uchazeč ve fázi přidělování hlavní zakázky nebo zhotovitel při jejím plnění, zamítnout. Zamítnutí lze odůvodnit pouze na základě kritérií pro výběr zhotovitelů pro hlavní zakázky a musí být písemné.

KAPITOLA VI

RŮZNÁ USTANOVENÍ

Článek 26

Plánování

▌Komise přijme roční pracovní program ve formě plánu provádění akcí, které jsou nutné pro dosažení cílů programu Galileo stanovených v čl. 2 odst. 4 podle fází uvedených v článku 3 a cílů programu EGNOS stanovených v čl. 2 odst. 5. Roční pracovní program rovněž stanoví financování těchto akcí.

Tyto prováděcí akty přijme přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 3.

Článek 27

Opatření členských států

▌

▌  Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění řádného fungování programů, včetně opatření pro zajištění ochrany pozemních stanic zřízených na jejich území, přičemž tato opatření musí být alespoň rovnocenná s opatřeními vyžadovanými pro účely ochrany evropských kritických infrastruktur ve smyslu směrnice Rady 2008/114/ES[20]. Členské státy se zdrží opatření, která by mohla poškodit programy nebo služby, které jsou poskytovány prostřednictvím jejich využití, zejména pokud jde o nepřetržitý provoz infrastruktur.

Článek 28

Mezinárodní dohody

Unie může v rámci programů sjednat dohody se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi ▌postupem podle článku 218 SFEU.

Článek 29

Technická pomoc

Při plnění úkolů technické povahy uvedených v čl. 13 odst. 2 může Komise požádat o nezbytnou technickou pomoc, a to zejména pokud jde o schopnosti a odborné znalosti příslušných vnitrostátních agentur v kosmické oblasti, pomoc nezávislých odborníků a subjektů a poskytnutí nestranných analýz a stanovisek k průběhu programů.

Tutéž technickou pomoc mohou kromě Komise využívat i subjekty zapojené do veřejné správy programů, zejména Agentura pro evropský GNSS a agentura ESA, při plnění úkolů, které jim byly svěřeny na základě tohoto nařízení.

Článek 30

Ochrana osobních údajů a soukromí

1.  Komise zajistí, aby byla při navrhování, zřizování a využívání systémů zaručena ochrana osobních údajů a soukromí a aby byly do těchto systémů začleněny odpovídající záruky.

2.  Při plnění úkolů a činností stanovených tímto nařízením jsou osobní údaje zpracovávány v souladu s právními předpisy platnými v oblasti ochrany osobních údajů, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000[21] o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995[22]. o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů

Článek 31

Ochrana finančních zájmů Unie

1.  Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.  Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří podle tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky Unie.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[23] s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci, nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec, musí mezinárodní dohody se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody a rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat.

Článek 32

Informace Evropskému parlamentu a Radě

1.  Komise zajistí provádění tohoto nařízení. Každý rok při předkládání předběžného návrhu rozpočtu předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění programů. Tato zpráva obsahuje veškeré informace týkající se programů, zejména pokud jde o řízení rizik, celkové náklady, roční náklady na provoz, příjmy, časový rozvrh a plnění, jak je stanoveno v čl. 13 odst. 2 písm. d), a pokud jde o fungování pověřovacích smluv uzavřených podle čl. 15 odst. 1a a čl. 16 odst. 1. Obsahuje:

a)  přehled přidělení a využívání finančních prostředků přidělených na programy podle čl. 7 odst. 3;

b)  informace o strategii řízení nákladů sledované Komisí, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 3a;

c)  posouzení správy práv duševního vlastnictví;

d)  přehled zavádění systémů a metod projektového řízení, včetně systémů a metod řízení rizik uvedených v čl. 13 odst. 2 písm. d);

e)  posouzení opatření přijatých s cílem maximalizovat socioekonomické přínosy programů.

2.   Komise informuje Evropský parlament a Radu o průběžných a konečných výsledcích posouzení nabídkových řízení a smluv s podniky soukromého sektoru uzavíraných Agenturou pro evropský GNSS podle čl. 15 odst. 3a a agenturou ESA podle článku čl. 16 odst. 1 písm. c).

Rovněž je informuje o:

a)   každém přesunu prostředků mezi kategoriemi výdajů, jež se uskuteční podle čl. 10 odst. 1b;

b)   o všech dopadech vyplývajících z použití čl. 8 odst. 2 na programy Galileo a EGNOS.

Článek 33

Hodnocení tohoto nařízení

1.  Komise nejpozději do 30. června 2017 předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o provádění tohoto nařízení za účelem přijetí rozhodnutí o obnovení, změně nebo pozastavení opatření přijatých na základě tohoto nařízení a týkajících se:

a)  realizace cílů těchto opatření z hlediska výsledků i dopadů;

b)  účinného využívání zdrojů;

c)  evropské přidané hodnoty.

Kromě možností zjednodušení je při hodnocení zkoumán technologický vývoj související se systémy, vnitřní a vnější soudržnost, význam všech cílů a přínos opatření pro priority Unie, pokud jde o inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Přihlíží k hodnocení dlouhodobých dopadů předchozích opatření.

2.  Hodnocení zohlední dosažený pokrok, pokud jde o cíle programů Galileo a EGNOS stanovené v čl. 2 odst. 4 a 5, na základě ▌výkonnostních ukazatelů, jako jsou:

a)  v případě programu Galileo a v souvislosti:

i)  se zaváděním jeho infrastruktury:

–  počet a dostupnost funkčních družic a počet náhradních pozemních družic, které jsou dostupné, oproti plánovanému počtu družic stanovenému v pověřovací smlouvě;

–  aktuální dostupnost prvků pozemní infrastruktury (jako jsou pozemní stanice, střediska družicové kontroly) oproti plánované dostupnosti;

ii)   s úrovní služeb:

–  mapa znázorňující dostupnost služeb podle jednotlivých služeb oproti dokumentu vymezujícím služby;

iii)   s náklady:

–  index nákladové účinnosti u každé významné položky programu založený na poměru srovnávajícím skutečné náklady s náklady stanovenými v rozpočtu;

iv)  s časovým rozvrhem:

–  index plnění časového rozvrhu u každé významné položky programu založený na srovnání nákladů na vykonanou práci stanovených v rozpočtu s náklady na předpokládanou práci stanovenými v rozpočtu;

    v)  s úrovní trhu:

      –    vývoj na trhu vycházející z procentuálního podílu přijímačů Galileo a EGNOS na celkovém počtu modelů zahrnutých ve zprávě o trhu vypracovávané Agenturou pro evropský GNSS podle čl. 15 odst. 1 písm. c).

b)  v případě programu EGNOS a v souvislosti:

i)  s rozšířením jeho pokrytí:

–  pokrok při rozšiřování pokrytí oproti dohodnutému plánu rozšiřování pokrytí;

ii)  s úrovní služeb:

–   index dostupnosti služeb založený na počtu letišť využívajících funkční postupy přiblížení založené na programu EGNOS oproti celkovému počtu letišť využívajících postupy přiblížení založené na programu EGNOS;

iii)   s náklady:

–   index nákladové účinnosti založený na srovnání skutečných nákladů s náklady stanovenými v rozpočtu;

iv)   s časovým rozvrhem:

–  index plnění časového rozvrhu založený na srovnání nákladů na vykonanou práci stanovených v rozpočtu s náklady na předpokládanou práci stanovenými v rozpočtu.

3.  Subjekty zapojené do provádění tohoto nařízení poskytnou Komisi nezbytné údaje a informace umožňující dohled nad danými opatřeními a jejich hodnocení.

KAPITOLA VII

PŘENESENÍ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ

Článek 34

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl.14 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem 1. ledna 2014.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 14 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 35

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor ▌. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.  Zástupci Agentury pro evropský GNSS a agentury ESA se ▌ jako pozorovatelé podílejí na činnosti výboru za podmínek stanovených jeho jednacím řádem.

5.  Mezinárodní dohody uzavřené Unií podle článku 28 mohou případně obsahovat ustanovení o účasti třetích zemí nebo mezinárodních organizací na činnosti výboru za podmínek stanovených jeho jednacím řádem.

5a.  Výbor se schází pravidelně, pokud možno čtyřikrát ročně, každé čtvrtletí. Komise poskytne pro každé zasedání zprávu o pokroku při provádění programů. Tyto zprávy poskytují obecný přehled o stavu a vývoji programů, zejména pokud jde o řízení rizik, náklady, časový rozvrh a plnění. Tyto zprávy uvádějí alespoň jednou ročně ukazatele plnění uvedené v čl. 33 odst. 2.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 36

Zrušení

1.  Nařízení (ES) č. [876/2002 a] (ES) č. 683/2008 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

1a.  Jakákoli opatření přijatá na základě nařízení č. [876/2002 nebo] (ES) č. 683/2008 zůstávají v platnosti.

2.  ▌

  Odkazy na zrušené nařízení (ES) č. 683/2008 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze.

Článek 37

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

dne ….

Za Evropský parlament        Za Radu

předseda              předseda

PŘÍLOHA

Srovnávací tabulka

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Společné prohlášení

Evropského parlamentu, Rady a Komise

týkající se

INTERINSTITUCIONÁLNÍ SKUPINY ODBORNÍKŮ PRO GALIELO (GIP)

1. Vzhledem k významu, jedinečnosti a složitosti evropských programů GNSS a vzhledem k tomu, že systémy vzniklé z těchto programů náleží Společenství a že programy jsou pro období let 2014–2020 plně financovány z rozpočtu Společenství, uznávají Evropský parlament, Rada a Evropská komise nutnost úzké spolupráce těchto tří orgánů.

2. Cílem interinstitucionální skupiny odborníků pro Galileo (GIP) bude usnadnit každému orgánu výkon jeho příslušných povinností. Proto bude zřízena GIP, aby podrobně sledovala:

a) pokrok při provádění evropských programů GNSS, zejména s ohledem na provádění zakázek a smluvních dohod, zejména s ohledem na EKA;

b) mezinárodní dohody s třetími zeměmi, aniž jsou dotčena ustanovení článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie;

c) přípravu trhů v oblasti družicové navigace;

d) účelnost mechanismů pro správu a řízení a

e) výroční přezkum pracovního programu.

3. GIP bude v souladu se stávajícími pravidly ctít potřebu důvěrnosti, zejména s ohledem na to, že některé údaje mají povahu obchodního tajemství a jsou citlivé.

4. Komise zohlední názory vyjádřené GIP.

5. GIP bude složena ze sedmi zástupců, z nichž budou:

3 z Rady,

3 z Evropského parlamentu,

1 z Komise,

a bude se pravidelně scházet (v zásadě čtyřikrát ročně).

6. GIP nemá vliv na stanovené povinnosti nebo interinstitucionální vztahy.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropská politika družicové navigace bude poskytovat Unii dva systémy družicové navigace, systém vytvořený v rámci programu Galileo a systém EGNOS. Technologie globálního družicového navigačního systému (GNSS) jsou svou schopností zajistit vysoce spolehlivé přesné zaměření polohy, rychlosti a času nezbytné pro zlepšení účinnosti v mnoha hospodářských odvětvích a v mnoha oblastech každodenního života občanů.

Program Galileo nebude plně funkční v roce 2013, jak bylo naplánováno. Jelikož nařízení GNSS z roku 2008 nestanoví rámec financování a řízení pro programy Galileo a EGNOS po roce 2013, je třeba přijmout nový právní základ, aby mohly být systémy dlouhodobě funkční a aby je bylo možno dlouhodobě udržovat a řídit.

Zpravodaj rozhodně podporuje cíl programu Galileo vytvořit první globální družicový navigační systém (GNSS) pod civilní kontrolou, plně nezávislý na ostatních existujících systémech a interoperabilní s ostatními odlišnými navigačními systémy, který by přinesl poskytování nepřetržitých služeb GNSS.

Družicová navigace má již zásadní význam pro evropskou dopravu a průmysl a je zapotřebí nebýt již dále závislí na americkém systému GPS nebo ruském GLONASS, pokud jde o lokalizaci, navigaci a časování. Evropské služby GNSS musí být poskytovány evropské infrastruktuře, která v zájmu spolehlivosti nebude závislá na prioritách americké, ruské či čínské armády.

Rozpočtový příspěvek a mechanismy

Návrh Komise na rozpočet pro toto nařízení o GNSS předpokládá v průměru 1 miliardu EUR ročně (v cenách roku 2011) po dobu sedmi let zahrnujících období 2014–2020.

Rozčlenění rozpočtu navrhované zpravodajem sleduje různé segmenty programů:

-činnosti spojené s vesmírnými segmenty a segmenty budování v rámci programu Galileo, jako je např. zavádění referenční konstelace, včetně nezbytných náhradních dílů, související vypouštění, doplňování v důsledku zastarávání a vývoj nových generací družic;

-činnosti spojené s pozemními segmenty a segmenty poskytování služeb v rámci programu Galileo, jako je např. vývoj řídící kapacity v rozmezí od 18 do 24 družic, profilace služby pro zajištění bezpečnosti života a obchodní služby, stanoviště pro zavedení a využití, využití stanic, zavedení a využití středisek zařízení služeb (včetně výkonnostního střediska a geodézie a časování), středisko služeb, správa stanoviště, personál ve všech střediscích, údržba vesmírného segmentu, využívání telekomunikační sítě a systém podpory; činnosti spojené s maximalizací socio-ekonomických výhod programu;

-činnosti spojené s využitím systému EGNOS, jako je např. smlouva o využití pro provoz a údržbu systému, modernizaci a otázku zastarávání technologií s přihlédnutím k jednotlivým verzím systému, smlouva o využití transpondérů a rozšíření geografického pokrytí služeb; činností spojené s maximalizací socio-ekonomických výhod programu;

-činnosti spojené se správou programů, jako je např. navrhování a zadávání zakázek, vedení systému, řízení bezpečnostních středisek, řízení využití a administrativní náklady.

Komise by měla mít jako správce financování určitou míru flexibility, aby mohla prostředky z jednoho segmentu přesunout do jiného, a to až do výše 10 % celkové částky.

Původní rozčlenění rozpočtu neobsahovalo činnosti, jejichž cílem je maximalizace socio-ekonomických výhod programu v dolní části aplikačních trhů v době po zavedení prvních služeb Galileo v roce 2014.

Nezbytná aplikační podpora činí přibližně 300 milionů EUR (asi 140 milionů EUR na výzkum a vývoj a asi 150 milionů EUR na propagaci používání aplikací a přijetí technologie EGNSS po celém území EU). Rozpočet na výzkum a vývoj by měl být stanoven v rámci programu Horizont 2020.

Správa programů

Úloha Komise

Komise by měla spravovat finanční prostředky přidělené na programy a dohlížet na provádění všech činností programů, včetně činností svěřených jak Agentuře pro evropský GNSS (GSA), tak Evropské kosmické agentuře (ESA).

Úlohy Komise, GSA a ESA by měly být jasné a neměly by se, v zájmu účinnosti a odpovědnosti, překrývat. Mělo by se zamezit zdvojování kapacit, které jsou již k dispozici v útvarech Komise, ESA nebo GSA. Komise by se měla soustředit na dohled nad programy a měla by přitom rozhodovat o hlavních cílech programu, definovat pravidla finančního řízení a zadávání zakázek, přidělovat hlavní finanční zdroje a definovat a kontrolovat řídicí strukturu.

Komise by se měla opírat o GSA, jako subjekt využití GNSS pro rozhraní s uživateli, poskytování služeb, provozování infrastruktury, rozvíjení aplikací a zároveň aktivně odpovědný za zavedení GNSS do různých oblastí.

Nařízení by mělo umožnit, aby mohlo být zahájeno progresivní uplatňování začínající činnostmi, které je třeba provést okamžitě a naléhavě (provoz EGNOS a provoz bezpečnostních středisek Galileo), dříve než budou zpracovány další programové a technické úkoly povahou odlišné.

Komise by se měla opírat o ESA, vystupující jako kosmická agentura pro Evropskou unii, a přenést na ESA odpovědnost (technickou a smluvní) za navrhování systémů, navrhování a provádění výzkumu a technologií, vývoj, zaváděcí činnosti a poskytování technické podpory GSA ohledně otázek spjatých s infrastrukturou. Struktura a pravomoci jsou již v ESA k provádění těchto úkolů zavedeny.

Úloha GSA

GSA je subjektem pro využívání GNSS zaměřujícím se na činnosti spojené s maximalizací socio-ekonomických výhod programů. Komise by měla mít jako správce financování možnost přerozdělit prostředky vyčleněné na pokrytí rizik souvisejících se zaváděním a využíváním (selhání družic, rizika spojená s vypouštěním, prodlení, neočekávané události týkající se využití), které ovšem nejsou na pokrytí těchto rizik využívány, ve prospěch činností souvisejících s maximalizací socio-ekonomických výhod programů.

GSA:

-zajistí bezpečnostní certifikaci prostřednictvím rady pro bezpečnostní akreditaci a provoz bezpečnostního střediska systému Galileo;

-propaguje a uvádí na trh služby, včetně provádění analýzy trhu, shromažďování informací o potřebách uživatelů a o vývoji na trhu družicové navigace a navazování úzkých kontaktů s uživateli a potenciálními uživateli GNSS.

Do oblasti působnosti tohoto nařízení by měly spadat činnosti na podporu využívání aplikací a přijetí technologie evropského GNSS tvořené následujícími úkoly svěřenými Agentuře pro evropský GNSS:

-vypracování a řízení plánu, založeného na prioritách trhů v různých oblastech aplikací, zavedení přijímání plánů konkrétních kroků podle jednotlivých druhů aplikací;

-určení oblastí, kde by použití GNSS mohlo poskytnout socio-ekonomické výhody, včetně předložení Komisi hlavních zásad pro regulační opatření, která by mohla být zavedena nebo která by se mohla na úrovni EU upravit s cílem využít těchto výhod;

-provádění testování a certifikace aplikací na podporu zájmu EU;

-spravování specializovaných fondů VaV v oblasti EGNSS zaměřených na vývoj a používání aplikací a služeb pro trh družicové navigace, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky, včetně zdrojů, které budou pro tento účel k dispozici v programu Horizont 2020;

-vykonávání činností zaměřených na přijetí aplikací EGNSS po celém území Unie, určení a propojení evropských center excelence specializujících se v konkrétních odvětvích aplikací a služeb EGNSS, řízení sítě center a využívání schopností a odborných znalostí veřejných orgánů, vysokých škol, výzkumných středisek, sdružení uživatelů a průmyslu, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky.

Úloha ESA

ESA musí:

-definovat a předkládat technická řešení, která reagují na potřeby programu;

-řídit rozvoj infrastruktury podle cílů programu;

-sjednávat a spravovat smlouvy se společnostmi dodávajícími infrastruktury;

-vyhodnocovat další mezinárodní systémy;

-navrhovat a provádět vývoj a přípravnou práci pro budoucnost;

-udržovat a rozvíjet evropské technické schopnosti, zejména prostřednictvím výzkumu a technologií;

-poskytovat svou technickou podporu a svá stanoviska z pozice architekta využívajícímu subjektu, pokud jde o provádění provozních činností.

Evropská kosmická agentura bude spolupracovat s Agenturou pro evropský GNSS na základě pracovních ujednání, včetně plného přenesení pravomoci z Agentury pro evropský GNSS na Evropskou kosmickou agenturu.

Tato pracovní ujednání se budou zabývat zejména úlohou Evropské kosmické agentury v oblasti

-koncepce, návrhu, sledování a ověřování v rámci vývoje budoucích generací systémů;

-technické podpory při provozu a údržbě současné generace systémů.

Závěrečné poznámky

Co se týče ENGOS, zpravodaj se domnívá, že jednoznačná priorita by měla být kladena na zajištění toho, aby území členských států byla pokryta signálem. Služby ENGOS by měly být co nejdříve nabízeny v celé EU. Bylo by rovněž vhodné rozšířit pokrytí zejména na území kandidátských zemí a třetích zemí, na které se vztahuje jednotné evropské nebe a evropská politika sousedství.

Shrnutí zprávy o posouzení dopadů nařízení spojené s tímto návrhem nařízení uvádí, že 6–7% HDP evropské sedmadvacítky, tedy 800 miliard EUR, již závisí na americkém systému GPS. Programy GNSS v navrhované podobě přinesou v průběhu svého životního cyklu 2014–2034 Unii čistý zisk 68,63 miliard EUR (v běžných cenách dle hlavních směrů pro posouzení dopadu). Z toho důvodu má zásadní význam plán Agentury pro evropský GNSS rozšířit tento trh.

Úspěch Galilea a ENGOS bude měřen počtem a spokojeností jeho uživatelů. Je nutno zavést uživatelskou strukturu, která bude prostřednictvím rozhraní s uživateli v trvalém a strukturovaném kontaktu a bude odpovědná za kvalitu a kontinuitu služby.

Zpravodaj zdůrazňuje, že by bylo vhodné vyhnout se zpoždění, nárůstu nákladů a poklesu přínosů.

Je proto nezbytné, aby zde existovala řádná správa a aby byla hodnota evropského GNSS propagována a prezentována na trhu.

10. 7. 2012

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich provozu

( COM(2011)0814 – C7‑0464/2011 – 2011/0392(COD) )

Navrhovatel: Sampo Terho

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Evropské systémy družicové navigace zřízené v rámci programů Galileo a EGNOS jsou stěžejními projekty Evropské unie. Spravuje je Evropská unie a jejich cílem je zajistit strategickou nezávislost a autonomii Unie i jejích členských států, zejména v oblasti globální navigace a určování polohy.

Stávající závislost Evropy na Spojených státech, pokud jde o systém GPS, je od začátku základním argumentem pro uskutečnění projektu Galileo. V dobách míru a za běžných okolností není tato závislost příliš problematická, avšak v krizových obdobích a mimořádných situacích je klíčové, aby bezpečnostní i ostatní složky měly k dispozici spolehlivý systém řízený z Evropy, čímž se posílí krizové řízení Unie i jejích členských států.

Program Galileo má různé politické, provozní, průmyslové a technologické aspekty a dále potenciál v oblasti bezpečnosti a obrany. Základními bezpečnostními cíli a přínosy systému Galileo jsou zejména určování polohy, navigace, služby pomoci a záchrany (SAR) a mise a operace SBOP. Navrhovatel se domnívá, že posledně jmenovaná oblast by se měla v návrhu Evropské komise řešit hlouběji, a zastává proto názor, že je třeba zvážit otázku dvojího užití tohoto systému.

Celkové náklady na program Galileo byly odhadnuty na přibližně 20 miliard eur, z nichž velká část již byla vynaložena. Navrhovatel tedy Unii i členským státům doporučuje, aby využívaly plný potenciál tohoto systému. Využívání bezpečnostního potenciálu tohoto systému by mělo být pro členské státy dobrovolné a členské státy by se měly rozhodnout, zda systém využijí, či nikoli. Některé se mohou rozhodnout jej nevyužít, avšak řada členských států již uvedla, že mají o využívání tohoto aspektu systému zájem. Mělo by být povinností zákonodárce poskytnout těmto státům pokyny a možnost tento aspekt využívat. Pokud však jde o Unii a její programy, navrhovatel se domnívá, že by plné využívání potenciálu systému Galileo mělo být povinné. Navrhovatel se zasazuje o transparentnost v této otázce, protože je evidentní, že evropské družicové navigační systémy budou využívat i evropské bezpečnostní složky včetně vojenských.

Systém Galileo by měla kontrolovat civilní správa. Navrhovatel však považuje za vhodné, aby se posílila civilní a vojenská součinnost a zlepšila koordinace mezi jednotlivými programy. Poslední otázkou zůstává, jakým způsobem zajistit co nejlepší řízení systému, které by zaručilo jeho nezávislost v krizových a mimořádných situacích. Je proto důležité vzít v souvislosti s budoucími družicovými navigačními systémy v úvahu zkušenosti získané například při konfliktu v Libyi. Sdílené řízení a kontrola budou mít významný přínos. V této souvislosti by se mělo zvážit připojení družicových navigačních systémů – pokud jde o jejich odbornou úroveň – k Evropskému útvaru pro vnější činnost, v souladu s úlohou a mandátem tohoto útvaru.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 b (nový)

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25 a (nový)

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28 a (nový)

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 30 a (nový)

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 31

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 4 – písm. d

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 1

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 1 – písm. a – bod ii

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Článek 16 a (nový)

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Článek 18 a (nový)

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 1

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Čl. 27. – odst. 2 a (nový)

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2 b (nový)

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Článek 28

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Čl. 28. – odst. 1 a (nový)

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Čl. 29 – odst. 2 a (nový)

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Čl. 33 – odst. 1 – pododstavec 1

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 4

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 5 a (nový)

POSTUP

6. 6. 2012

STANOVISKO Rozpočtového výboru

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich provozu

( COM(2011)0814 – C7‑0464/2011 – 2011/0392(COD) )

Navrhovatelka: Maria Da Graça Carvalho

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

EU je odpovědná za zřízení evropského globálního družicového navigačního systému (GNSS) a je vlastníkem systémů Galileo a EGNOS. Odpovědnost EU za programy Galileo a EGNOS a její vlastnictví těchto programů potvrdily při vícero příležitostech Evropský parlament a Rada. A nejen to. Programy Galileo a EGNOS jsou uznávány jako stěžejní projekty Unie a představují nedílnou součást strategie Evropa 2020. Navrhovatelka proto plně podporuje návrh Komise, aby tyto programy byly financovány i během příštího víceletého finančního rámce 2014–2020.

Komise ve svém návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020, vyhrazuje na tyto programy v prostředcích na závazky maximální částku 7 miliard EUR při cenách v roce 2011 (při současných cenách je to 7,9 miliardy EUR). Zdůrazňuje v něm rovněž, že žádné další prostředky nebudou z rozpočtu EU uvolněny. V případě překročení nákladů se programy buď budou muset přizpůsobit aktuální výši dostupných prostředků, nebo bude muset být na základě jednomyslného rozhodnutí Rady se souhlasem Evropského parlamentu schválena změna nařízení o víceletém finančním rámci. Uvedená částka je tedy v rozpočtu EU pevně vyhrazena a v rámci jednotlivých okruhů není u těchto programů možná žádná flexibilita.

Je třeba připomenout, že víceletý finanční rámec na období 2007–2013 byl revidován s tím, že na program Galileo byla po dlouhých a usilovných jednáních mezi Evropským parlamentem a Radou na konci roku 2007 vyčleněna částka 1,3 miliardy (v běžných cenách). Tato revize byla považována za nezbytnou vzhledem k tomu, že náklady na tento program byly významně vyšší a musely být zčásti hrazeny na základě revize víceletého finančního rámce.

Aby byla možnost překračování nákladů do budoucna minimalizována, počítá současný návrh Komise v rámci finančních rozpočtů těchto programů s částkou 1 005 milionů EUR (v běžných cenách), která má sloužit jako krytí případných rizik spojených se zaváděním programu a jeho využitím. Navrhovatelka rovněž podotýká, že Komise je přesvědčena o tom, že zaváděcí fáze a fáze využití, do nichž nyní program Galileo dospěl, s sebou ze své povahy nesou menší riziko překročení nákladů, než tomu bylo doposud v případě vývojové fáze. Navrhovatelka se nicméně domnívá, že případné dodatečné nepředvídané finanční závazky by, i s ohledem na to, aby byla stvrzena evropská identita těchto programů, měly být hrazeny z rozdílu mezi horními hranicemi víceletého finančního rámce a horními hranicemi vlastních zdrojů.

K návrhu Komise navrhovatelka předkládá určitý počet dodatečných úprav, které se týkají zejména toho, že rozpočtový orgán (a nejen výbor zástupců členských států) by měl dostávat aktuální informace o jednotlivých fázích provádění tohoto nařízení, aby mohl v plné míře vykonávat svou rozpočtovou kontrolu a plánovat výsady. Zvláštní důraz je v tomto ohledu kladen na to, aby Komise v dostatečném předstihu informovala Evropský parlament a Radu v případě nezvladatelných rizik, která by mohla způsobit významné nežádoucí změny v nákladech programů či jejich časovém harmonogramu. Navrhovatelka vymezuje minimální prvky, které by měly být součástí výroční zprávy o uskutečňování programů předkládané Komisí Evropskému parlamentu a Radě a mezi něž patří i aktuální hodnocení a kontrola rizik a posouzení jejich možného vlivu na nežádoucí nákladové a časové změny.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh legislativního usnesení

Bod 1 a (nový)

Odůvodnění

Další práce prováděná na základě jednotlivých politik nebo konkrétních otázek by neměla vést k tomu, že se ztratí ze zřetele to, co musí zůstat předmětem celkového jednání o víceletém finančním rámci, kde nelze považovat za dohodnuté nic, dokud není dohodnuto vše. Poté, co bude dosaženo shody ohledně nařízení o víceletém finančním rámci, dohodnou se Evropský parlament a Rada o jednotlivých legislativních návrzích, včetně jejich finančních rámců předložených již předtím EP a Radě, a přikročí k jejich konečnému přijetí.

Pozměňovací návrh    2

Návrh legislativního usnesení

Bod 1 b (nový)

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Odůvodnění

Soulad s novým finančním nařízením.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 36

Odůvodnění

Je třeba stanovit vhodné ukazatele, které umožní řádným způsobem posuzovat pokrok programu.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový)

Odůvodnění

Je třeba stanovit vhodné ukazatele, které umožní řádným způsobem posuzovat pokrok programu. Navrhované ukazatele se shodují s těmi, které Komise zahrnula do legislativního finančního výkazu.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 5 – pododstavec 1 a (nový)

Odůvodnění

Je třeba stanovit vhodné ukazatele, které umožní řádným způsobem posuzovat pokrok programu. Navrhované ukazatele se shodují s těmi, které Komise zahrnula do legislativního finančního výkazu.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)

Odůvodnění

K realizaci těchto úkolů by mělo stačit 70 milionů EUR.

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3

Odůvodnění

Komisi je nápomocen Výbor pro evropské programy GNSS. Vzhledem k tomu, že řádná správa věcí veřejných vyžaduje jednotné řízení programů, rychlejší rozhodování a rovný přístup k informacím, byl zřízení Výbor pro evropské programy GNSS podle článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 ze dne 9. července 2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo).

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 2

Odůvodnění

Soulad s novým finančním nařízením.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 2

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 1

Odůvodnění

Dohoda s Evropskou kosmickou agenturou představuje z hlediska úspěšného dokončení programů rozhodující faktor. Její podmínky by mohly být stanoveny legislativním aktem, v zájmu usnadnění legislativního procesu je však vhodné delegovat tuto pravomoc na Komisi.

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 3

Odůvodnění

Akt v přenesené pravomoci nepodléhá žádnému postupu, kterého by se účastnil výbor.

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Článek 32

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Čl. 32 – odst. 1 a (nový)

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Čl. 32 – odst. 1 b (nový)

POSTUP

12. 7. 2012

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich provozu

( COM(2011)0814 – C7‑0464/2011 – 2011/0392(COD) )

Navrhovatelka: Jacqueline Foster

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

I.  Návrh Komise

Současný návrh nařízení o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich provozu zavádí pravidla pro správu programů Galileo a EGNOS (evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací) a jejich financováni na období 2014–2020.

Cílem programu Galileo je vytvořit a provozovat první globální infrastrukturu družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely. Program Galileo zahrnuje fázi definice, která již byla ukončena, fázi vývoje a ověřování, která by měla být uzavřena v roce 2013, zaváděcí fázi, která byla zahájena v roce 2008 a měla by být dokončena v roce 2020, a fázi využívání, která by měla být postupně spouštěna od roku 2014/2015 tak, aby byl systém plně funkční v roce 2020.

Cílem programu EGNOS je zlepšit kvalitu signálů ze stávajících globálních systémů družicové navigace. Tento program je ve fázi využívání od chvíle, kdy v říjnu 2009 byla prohlášena za funkční jeho otevřená služba a v březnu 2011 pak i jeho služba pro zajištění bezpečnosti života.

II.  Obecný postoj navrhovatelky

Navrhovatelka vítá návrh nového nařízení předložený Komisí, jež má řešit potřeby obou programů v příštím víceletém finančním rámci, zejména veřejnou správu a řádné finanční řízení, a obnovit závazek EU dokončit a zprovoznit tyto systémy do roku 2020.

Bylo by vhodné zdůraznit, že všichni občané Unie budou mít ze širokého spektra služeb nabízených programy EGNOS a Galileo prospěch. Evropští uživatelé navigačních systémů se v současné době musí spoléhat na družicové signály vysílané systémy, které nejsou kontrolovány EU a které nejsou primárně určeny k tomu, aby sloužily evropským potřebám. Tyto systémy nemusí být nedostatečně dostupné zejména v hustě osídlených městských oblastech, ani koncovým uživatelům vždy poskytovat dostatečné záruky kvality, přesnosti a kontinuity nabízené služby.

Měli bychom si také uvědomit, že od vytvoření a zavedení evropských systémů družicové navigace si slibujeme přímé výhody pro stovky společností v celé EU, včetně rostoucího počtu malých a středních podniků, a vytvoření několika tisíc vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Tyto systémy mají rovněž mimořádný význam pro rozšiřování evropských znalostí v oblasti družicové navigace a pro zachování odborných znalostí o kosmické politice v celé Evropě. Na nižší úrovni představuje šíření aplikací spojených s družicovou navigací jedinečnou příležitost pro růst evropských podniků a evropského průmyslu.

S ohledem na širokou podporu, které se dostává cílům tohoto legislativního návrhu, předkládá navrhovatelka několik pozměňovacích návrhů, které mají obecně posílit a vyjasnit ustanovení týkající se veřejné správy a řádného finančního řízení programů a zdůraznit jejich význam pro odvětví dopravy.

i) Veřejná správa programů

Řádná veřejná správa programů Galileo a EGNOS vyžaduje v první řadě důsledné rozdělení úkolů, zejména mezi Komisi, Agenturu pro evropský GNSS a Evropskou kosmickou agenturu, a dále postupné přizpůsobování správy provozním potřebám systémů. Komise zamýšlí svěřit úkoly spojené s používáním programů v období 2014–2020 Agentuře pro evropský GNSS. Má-li být agentura schopna vybudovat své kapacity, aby mohla vykonávat posílené pravomoci podle tohoto nařízení, je nezbytné pro ni zajistit potřebné lidské zdroje. Bylo by vhodné zdůraznit, že připravované přemístění sídla agentury by se nemělo negativně odrazit na počtu zaměstnanců a úrovni odbornosti.

ii) Význam programů pro odvětví dopravy

Evropské systémy družicové navigace jsou infrastruktury, jež mají charakter transevropských sítí a jejichž využívání výrazně přesahuje hranice členských států. Očekává se, že programy budou mít pro odvětví dopravy řadu výhod, mimo jiné:

a) v silniční dopravě

– zlepší správu silnic a omezí dopravní zácpy,

– urychlí zásahy v naléhavých situacích v silniční dopravě,

– usnadní monitorování přepravy nebezpečného zboží,

– poskytováním přesnějších dopravních informací budou řidičům pomáhat s plánováním cesty,

– zlepší systém mýtného a elektronického výběru poplatků,

– sníží časy cesty a spotřebu paliva;

b) v železniční dopravě

– umožní automatizaci dohledu na tratích,

– budou nápomocny při modernizaci provozu, např. při zlepšování tratí a posilování obecných bezpečnostních předpisů,

– zkrátí zpoždění a sníží provozní náklady a současně zvýší kapacitu tratí,

– cestujícím budou poskytovat přesnější údaje o příjezdech vlaků;

c) v námořní a vnitrozemské vodní dopravě

– zlepší řízení provozu, zejména v přístavech nebo koridorech s hustým provozem,

– zvýší námořní bezpečnost,

– zlepší monitorování plavidel a záchranné operace,

– budou poskytovat přesné informace o výskytech ropných skvrn;

d) v letecké dopravě

– podpoří a usnadní využívání malých a okrajových letišť pro civilní letectví,

– budou se úzce podílet na rozvoji politiky jednotného evropského nebe a podniku SESAR,

– zlepší řízení provozu a provozní bezpečnost na letištích.

iii) Financování

Příspěvek Unie na období 2014–2020 odhaduje Komise na 7 897 milionů EUR. Pokrývá hlavně fázi zavádění a fázi využívání programu Galileo a provoz systému EGNOS. Ve snaze zabránit přečerpání nákladů a zpožděním, které programy zpomalily v předchozích letech, je nezbytné nad nimi posílit veřejný dohled a jejich řádné finanční řízení

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh  1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Pozměňovací návrh  3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 35

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 4 – písm. b

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 4 – písm. e

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 5 – pododstavec 1 – písm. c

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Článek 2

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. d

Odůvodnění

Cílem je zdůraznit vývoj aplikací, což je zásadní prvek fáze využívání.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Článek 12

Odůvodnění

Tato ustanovení byla začleněna do článku 12b (nového).

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Článek 12 a (nový)

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Článek 12 b (nový)

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1

Odůvodnění

Tato ustanovení byla začleněna do článku 12a (nového).

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 2 – návětí

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 2 – písm. a a (nové)

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 1 – písm. c

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 1 – písm. d – bod ii

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 1 a (nový)

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 1 b (nový)

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 1 – písm. b

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Odůvodnění

Při oficiálním zveřejnění nabídkového řízení by měla být vždy uvedena zásada dodávek ze dvou zdrojů, aby se zajistila maximální transparentnost vůči všem zúčastněným stranám a uchazečům.

Pozměňovací návrh    32

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 1 a (nový)

Pozměňovací návrh    33

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 2

Pozměňovací návrh    34

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 4 a (nový)

Pozměňovací návrh    35

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 1

Pozměňovací návrh    36

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 1 a (nový)

Pozměňovací návrh    37

Návrh nařízení

Čl. 29 – odst. 1

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Čl. 32 – odst. 1

Pozměňovací návrh    39

Návrh nařízení

Čl. 33 – odst. 1 – pododstavec 2

Pozměňovací návrh    40

Návrh nařízení

Čl. 34 – odst. 2

POSTUP

POSTUP