o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (nařízení o jednotné společné organizaci trhů) (dále jen „nařízení o jednotné společné organizaci trhů“)

(COM(2011)0626 – C7‑0339/2011 – COM(2012)0535 – C7-0310/2012 – 2011/0281(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0626) a pozměněný návrh (COM(2012)0535),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 42 odst. 1 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0339/2011),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na stanovisko 1/2012 Účetního dvora ze dne 8. března 2012

Úř. věst. C ... / Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

–   s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. dubna 2012

Úř. věst. C ... / Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

–   s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 4. května 2012

Úř. věst. C ... / Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

–   s ohledem na své rozhodnutí ze dne 13. března 2013 o zahájení interinstitucionálních jednání a mandátu k interinstitucionálním jednáním o tomto návrhu

Přijaté texty, P7_TA(2013)0085.

–   s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 7. října 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanoviska Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0366/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

4.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne…,

kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty

(nařízení o jednotné společné organizaci trhů)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 42 první pododstavec a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise▌,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru

              Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 116 a Úř. věst. C 44, 15.2.2013, s. 158.

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

              Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 174.

s ohledem na stanovisko Účetního dvora,

              Úř. věst. C …

v souladu s řádným legislativním postupem

              Postoj Evropského parlamentu ze dne... (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne ...

vzhledem k těmto důvodům:

(1)         Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky“ ▌se zabývá potenciálními úkoly, cíli a směry společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. S ohledem na diskusi o tomto sdělení by SZP měla být s účinkem od 1. ledna 2014 reformována. Tato reforma by měla zahrnovat všechny hlavní nástroje SZP, včetně nařízení Rady (ES) č. 1234/2007

              Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

(4)         Toto nařízení by mělo obsahovat všechny základní prvky jednotné společné organizace trhů.

(5)         Nařízení by se mělo vztahovat na všechny zemědělské produkty uvedené v příloze I Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, aby se zajistila existence společné organizace trhů se všemi těmito produkty, jak vyžaduje čl. 40 odst. 1 Smlouvy.

(6)         Mělo by být jasně stanoveno, že nařízení (EU) č. […]

            Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […] ze dne ... o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L ....).

(6a)       Podle čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) přijme opatření týkající se stanovení cen, dávek, podpor a množstevních omezení Rada. V případech, kdy se použije čl. 43 odst. 3 Smlouvy, by toto nařízení mělo z důvodu jasnosti výslovně odkazovat na skutečnost, že Rada přijme opatření na tomto základě.

(6b)       V tomto nařízení by měly být stanoveny některé definice týkající se některých odvětví. Aby byly zohledněny zvláštnosti odvětví rýže, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o změnu definic týkajících se odvětví rýže v rozsahu nezbytném k aktualizaci těchto definic s ohledem na vývoj na trhu.

(7)         Toto nařízení odkazuje na popis produktů a na čísla nebo položky kombinované nomenklatury. Změny nomenklatury společného celního sazebníku mohou vyžadovat následné technické úpravy tohoto nařízení. Za účelem zohlednění těchto změn by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o provádění nezbytných úprav. V zájmu jasnosti a jednoduchosti by nařízení Rady (EHS) č. 234/79

            Nařízení Rady (EHS) č. 234/79 ze dne 5. února 1979 o postupu při přizpůsobování nomenklatury společného celního sazebníku používané pro zemědělské produkty (Úř. věst. L 34, 9.2.1979. s. 2).

▌

(10)       V případě obilovin, rýže, cukru, sušených krmiv, osiv, vína, olivového oleje a stolních oliv, lnu a konopí, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, banánů, mléka a mléčných výrobků a bource morušového by měly být stanoveny hospodářské roky, které by měly být co nejvíce přizpůsobeny biologickým produkčním cyklům každého z těchto produktů.

▌

(12)       Ke stabilizaci trhů a zajištění přiměřené životní úrovně zemědělců byl vytvořen rozlišený režim podpory trhu v různých odvětvích a zavedeny režimy přímých podpor s ohledem na různé potřeby v každém z těchto odvětví a na jejich vzájemnou závislost. Tato opatření mají podobu veřejné intervence nebo ▌ vyplácení podpory soukromého skladování. Je třeba nadále zachovat opatření podpory trhu, která by však měla být zefektivněna a zjednodušena.

(12a)     Je třeba stanovit stupnice Unie pro klasifikaci, označování a obchodní úpravu jatečně upravených těl v odvětví hovězího, telecího, vepřového a skopového a kozího masa pro účely zaznamenávání cen a uplatňování intervenčních opatření v uvedených odvětvích. Tyto stupnice navíc přispívají k větší transparentnosti trhu.

(13)       Z důvodů jasnosti a transparentnosti by ustanovení týkající se veřejné intervence měla mít společnou osnovu, měla by však dále sledovat politiku, jíž se řídí jednotlivá odvětví. Proto je třeba rozlišovat mezi referenčními prahovými hodnotami a cenami intervenčními, které je třeba definovat, a zejména vyjasnit, že pouze intervenční ceny pro veřejnou intervenci odpovídají uplatněným regulovaným cenám uvedeným příloze 3 bodu 8 první větě Dohody WTO o zemědělství (tj. podpora ▌tržní ceny). V této souvislosti by mělo být jasné, že tržní intervence může mít podobu veřejné intervence i jiných forem intervence, při kterých se nevyužívají předem stanovené cenové indikace.

(14)       S ohledem na praxi a zkušenosti z předchozích společných organizací trhů by systém veřejných intervencí pro každé dotčené odvětví měl být odpovídajícím způsobem k dispozici během určitých období roku a během těchto období by měl být otevřen buď trvale nebo v závislosti na tržních cenách.

(15)       Cena v rámci veřejné intervence by měla sestávat z pevně stanovené ceny pro určitá množství některých produktů a v jiných případech by měla záviset na nabídkovém řízení a vycházet z praxe a zkušeností z předchozích společných organizací trhů.

(16)       Toto nařízení by mělo stanovit možnost nakládání s produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence. Tato opatření by měla být přijata takovým způsobem, aby nedocházelo k narušení trhu a aby byl zajištěn rovný přístup ke zboží a rovné zacházení s kupujícími.

(16a)     Stávající režim rozdělování potravin nejchudším osobám v Unii přijatý v rámci SZP by měl být předmětem samostatného nařízení, jehož přijetím se zohlední cíle sociální soudržnosti režimu. V tomto nařízení by nicméně mělo být uvedeno ustanovení, které umožní nakládání s produkty v držení v rámci veřejné intervence tím, že budou dány k dispozici tomuto režimu.

(17)       Může nastat situace, kdy s cílem zajistit rovnováhu na trhu a stabilizovat tržní ceny bude třeba poskytnout podporu soukromého skladování určitých zemědělských produktů. V zájmu zajištění transparentnosti trhu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o stanovení podmínek, za kterých může Komise s ohledem na situaci na trhu o poskytnutí podpory soukromého skladování ▌rozhodnout.

▌(18)   S cílem zajistit, aby produkty nakoupené v rámci veřejné intervence nebo produkty, na něž se vztahuje podpora soukromého skladování, byly vhodné pro dlouhodobé skladování a byly řádné a uspokojivé obchodní jakosti, a s cílem zohlednit zvláštnosti různých odvětví v zájmu zajištění nákladově účinného fungování veřejné intervence a soukromého skladování by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o stanovení požadavků a podmínek, jež musí tyto produkty splňovat z hlediska jakosti a způsobilosti, kromě požadavků stanovených tímto nařízením ▌.

(18a)     S cílem zohlednit zvláštnosti odvětví obilovin a neloupané rýže by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení kritérií jakosti týkajících se nákupu a prodeje těchto produktů.

(19)       S cílem zajistit odpovídající skladovací kapacitu a účinnost systému veřejné intervence z hlediska nákladové efektivity, distribuce a přístupu hospodářských subjektů a s cílem zachovat jakost produktů nakoupených v rámci veřejné intervence pro jejich uvolnění na konci doby uskladnění by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o požadavky, které mají splňovat sklady v případě všech produktů, na něž se vztahuje veřejná intervence, pravidla pro skladování produktů v členském státě či mimo členský stát, který je odpovědný za tyto produkty a nakládání s nimi s ohledem na cla a další částky, které se poskytují, nebo poplatky, které se vybírají v rámci SZP.

(20)       Aby bylo možné zajistit žádoucí účinek soukromého skladování na trhy, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o pravidla a podmínky použitelné v případech, kdy je skladované množství nižší než smluvně stanovené množství; ▌pokud jde o podmínky pro poskytování zálohy a podmínky pro opětovné uvedení na trh nebo uvolnění produktů, které jsou předmětem smluv o soukromém skladování.

(21)       Aby se zajistilo řádné fungování systémů veřejné intervence a soukromého skladování, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o stanovení používání nabídkového řízení; dodatečné podmínky, které musí hospodářské subjekty splnit; a povinnost hospodářského subjektu složit jistotu ▌.

(22)       S cílem zohlednit technický vývoj a potřeby odvětví hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa, jakož i potřebu standardizovat obchodní úpravu různých produktů pro účely zlepšení transparentnosti trhu, zaznamenávání cen a uplatňování tržních intervenčních opatření by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o úpravu a aktualizaci stupnic Unie pro klasifikaci jatečně upravených těl v těchto odvětvích, jakož i o stanovení některých dalších souvisejících ustanovení a odchylek.

(25)       Měla by být podporována spotřeba ovoce a zeleniny, jakož i mléka a mléčných výrobků u dětí ve školním věku s cílem trvale zvyšovat podíl těchto produktů v jídelníčku dětí v době, kdy se utvářejí jejich stravovací návyky, a přispět tak k cílům SZP, zejména ke stabilizaci trhů a zajištění dostupnosti současných i budoucích dodávek. Proto by měla být prosazována podpora Unie zaměřená na financování či spolufinancování dodávek těchto produktů dětem ve vzdělávacích zařízeních.

(26)       V zájmu zajištění řádného rozpočtového řízení režimů by měla být zavedena vhodná ustanovení pro každý z nich. Podpora Unie by neměla být použita jako náhrada financování stávajících vnitrostátních projektů, v jejichž rámci je do škol dodáváno ovoce a zelenina a mléko. S ohledem na rozpočtová omezení by členské státy přesto měly mít možnost nahradit své finanční příspěvky na tyto projekty příspěvky ze soukromého sektoru. K zajištění účinnosti projektů zaměřených na dodávání ovoce a zeleniny a mléka do škol mohou být▌doprovodná opatření, na která by členské státy měly mít možnost poskytovat vnitrostátní podporu. Členské státy účastnící se těchto projektů by měly veřejně informovat o subvenční úloze podpory Unie.

(27)       S cílem podporovat zdravé stravovací návyky dětí a zajistit, aby podpora byla zaměřena na děti, které pravidelně navštěvují vzdělávací zařízení spravovaná nebo uznaná členskými státy, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat v souvislosti s projektem Ovoce do škol určité akty ▌, pokud jde o dodatečná kritéria související se zaměřením podpory, schvalování a výběr žadatelů o podporu a pokud jde o vypracování celostátních nebo regionálních strategií a o doprovodná opatření.

(27a)     S cílem zajistit účinné a cílené využívání finančních prostředků Unie by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souvislosti s projektem Ovoce do škol určité akty, pokud jde o metodu pro přerozdělování podpory mezi členské státy na základě obdržených žádostí o podporu, náklady způsobilé pro podporu Unie, včetně možnosti stanovení celkového stropu těchto nákladů, a povinnost členských států sledovat a hodnotit účinnost svých projektů zaměřených na dodávání ovoce a zeleniny do škol.

(27b)     S cílem podpořit informovanost o projektu zaměřeném na dodávání ovoce a zeleniny do škol by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, které by členským státům zapojeným do projektu dodávek ovoce a zeleniny do škol ukládaly povinnost veřejně informovat o subvenční úloze podpory Unie pro tento projekt.

(28)       S cílem zohlednit vývoj vzorců spotřeby mléka a mléčných výrobků, ▌inovace a vývoj na trhu s mléčnými výrobky, dostupnost výrobků na jednotlivých trzích Unie a výživové aspekty by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souvislosti s projektem Mléko do škol určité akty, pokud jde o: produkty, které jsou způsobilé pro tento projekt; vnitrostátní nebo regionální strategie členských států, včetně případných doprovodných opatření; a sledování a hodnocení.

(28a)     S cílem zajistit způsobilost vhodných příjemců a žadatelů pro obdržení podpory a účinné a účelné využívání podpory Unie by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o pravidla týkající se příjemců a žadatelů způsobilých pro danou podporu; požadavek, aby žadatelé byli schvalováni členskými státy; a používání mléka a mléčných výrobků při přípravě jídel ve vzdělávacích zařízeních.

(28b)     S cílem zajistit, aby žadatelé o podporu dodržovali své povinnosti, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o opatření týkající se složení jistoty ▌v případě vyplacení zálohy na podporu ▌.

▌

(28c)     S cílem podpořit informovanost o daném režimu podpory by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o podmínky, za nichž mají členské státy informovat veřejnost o své účasti v projektu mléko do škol a o skutečnosti, že se jedná o projekt dotovaný Unií.

(28d)     S cílem zajistit, aby se podpora odrazila v ceně výrobků, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o zavedení sledování cen v rámci projektu Mléko do škol.

(30)       Finanční prostředky Unie jsou nezbytné jako motivace pro uznané organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborové organizace k vypracování pracovních programů určených ke zkvalitnění produkce olivového oleje a stolních oliv a jejich uvádění na trh. V tomto ohledu by toto nařízení mělo stanovit, že podpora Unie má být přidělována podle důležitosti opatření prováděných v rámci dotyčných pracovních programů. Spolufinancování ▌ by však mělo být omezeno v zájmu zlepšení účinnosti těchto programů.

(31)       S cílem zajistit ▌účinné a účelné využívání podpory Unie poskytované organizacím producentů, sdružením organizací producentů nebo mezioborovým organizacím v odvětví olivového oleje a stolních oliv za účelem zkvalitnění produkce olivového oleje a stolních oliv ▌by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty ▌určité akty, pokud jde o konkrétní opatření, která mohou být financována prostřednictvím podpory Unie, a činnosti a náklady, které takto financovány být nemohou; minimální přidělení finančních prostředků Unie konkrétním oblastem; požadavek na složení jistoty; a kritéria, která mají členské státy zohlednit při výběru a schvalování pracovních programů ▌.

(32)       Toto nařízení by mělo rozlišovat mezi ovocem a zeleninou, mezi které patří na jedné straně ovoce a zelenina určené pro uvádění na trh v čerstvém stavu a ovoce a zelenina určené pro zpracování a na druhé straně výrobky z ovoce a zeleniny. Pravidla pro operační fondy, operační programy a finanční pomoc Unie by se měla vztahovat pouze na ovoce a zeleninu a na ovoce a zeleninu určené výhradně ke zpracování, s nimiž se nakládá obdobným způsobem.

(33)       Produkce ovoce a zeleniny je nepředvídatelná a produkty se rychle kazí. I omezené přebytky mohou výrazným způsobem narušit trh. Proto by měla být stanovena opatření pro řešení krizí, která by měla být i nadále začleňována do operačních programů.

(34)       Produkce ovoce a zeleniny a jejich uvádění na trh by měly plně zohledňovat otázky životního prostředí, včetně pěstitelských postupů, nakládání s odpadovým materiálem a likvidace produktů stažených z trhu, zejména pokud jde o ochranu jakosti vod, zachování biologické rozmanitosti a udržování krajiny.

(35)       Podpora pro zřizování seskupení producentů by měla být poskytována všem odvětvím ve všech členských státech v rámci politiky rozvoje venkova. Zvláštní podpora v odvětví ovoce a zeleniny by proto měla být ukončena.

(36)       Za účelem přenesení větší odpovědnosti na organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny a jejich sdružení při přijímání rozhodnutí ve finanční oblasti a v zájmu lepšího přizpůsobení veřejných prostředků, jež jsou jim přidělovány, budoucím požadavkům, by měly být stanoveny podmínky, za jakých mohou být tyto prostředky využívány. Jedním z vhodných řešení je spolufinancování operačních fondů vytvořených organizacemi producentů a jejich sdruženími. Ve zvláštních případech by měly být povoleny další možnosti financování. Operační fondy by se měly použít pouze k financování operačních programů v odvětví ovoce a zeleniny. Za účelem kontroly výdajů Unie by měl být stanoven strop podpory poskytované organizacím producentů a jejich sdružením, které operační fondy zřizují.

(37)       V regionech se slabou organizací produkce v odvětví ovoce a zeleniny by mělo být umožněno poskytování dodatečných vnitrostátních finančních příspěvků. V případě členských států, které jsou z hlediska struktur obzvláště znevýhodněny, by tyto příspěvky měly být uhrazeny Unií.

(38)       S cílem zajistit účinnou, cílenou a udržitelnou podporu organizací producentů a jejich sdružení v odvětví ovoce a zeleniny by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o operační fondy a operační programy, ▌vnitrostátní rámec a vnitrostátní strategii pro operační programy týkající se povinnosti sledovat a hodnotit účinnost vnitrostátního rámce a vnitrostátních strategií; finanční podporu Unie; opatření pro předcházení krizím a jejich řešení a vnitrostátní finanční podporu.

(39)       Je důležité stanovit podpůrná opatření v odvětví vína na posílení konkurenčních struktur. Uvedená opatření by měla být vymezena a financována Unií, ale členské státy by si měly samy zvolit vhodný soubor opatření uspokojující potřeby jejich regionálních subjektů, případně s ohledem na jejich zvláštnosti, a začlenit je do vnitrostátních programů podpory. Za provádění těchto programů by měly být odpovědné členské státy.

(40)       Jedním z klíčových opatření způsobilých pro vnitrostátní programy podpory by měla být propagace vín Unie a jejich uvádění na trh. Prodejnost a konkurenceschopnost výrobků z révy vinné zhotovených v Unii může zvýšit podpora inovací. Nadále by se měla financovat restrukturalizace a přeměna vinic, a to z důvodu jejich pozitivních strukturálních účinků na odvětví vína. Podpora by měla být dostupná rovněž pro investice v odvětví vína, které směřují ke zlepšení hospodářské výkonnosti podniků jako takových. Podpora pro destilaci vedlejších výrobků by měla být opatřením, které je k dispozici členským státům, které chtějí tento nástroj použít k zajištění jakosti vína a zároveň chránit životní prostředí.

(41)       Preventivní opatření, jako je pojištění sklizně, vzájemné fondy a zelená sklizeň, by měla být způsobilá pro podporu v rámci programů na podporu odvětví vína, aby se podpořil odpovědný přístup ke krizovým situacím.

(42)       Ustanovení o podpoře pěstitelům révy přidělením platebních nároků podle rozhodnutí členských států byla s konečnou platností zavedena od rozpočtového roku 2015 v souladu s článkem 103n nařízení (ES) č. 1234/2007 a za podmínek stanovených v uvedeném ustanovení.

(43)       S cílem zajistit, aby programy členských států na podporu odvětví vína splnily svůj účel a aby evropské finanční prostředky byly účinně a efektivně využívány, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o pravidla týkající se odpovědnosti za výdaje mezi datem, kdy Komise obdrží programy podpory a jejich změny, a datem jejich použitelnosti, týkající se obsahu programů podpory a výdajů, administrativních nákladů a nákladů na zaměstnance a operací, které lze zahrnout do programů podpory členských států, a podmínek a možnosti, pokud jde o provádění plateb prostřednictvím zprostředkovatelů v případě podpory pojištění sklizně; požadavku na složení jistoty v případě vyplacení zálohy; používání určitých pojmů; stanovení stropu výdajů na opětovnou výsadbu vinic ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů; zamezení dvojímu financování projektů; podmínek, za kterých producenti stáhnou vedlejší výrobky pocházejí z vinifikace, výjimek z této povinnosti, aby se zabránilo dodatečné administrativní zátěži, a ustanovení pro dobrovolnou certifikaci lihovarů; jakož i pravidla, která členským státům umožňují stanovit podmínky pro řádné fungování podpůrných opatření.

(44)       Včelařství se vyznačuje různorodostí podmínek produkce a výnosů a rozptýlením a rozmanitostí hospodářských subjektů, a to jak v oblasti produkce, tak i v jednotlivých fázích uvádění na trh. Kromě toho je vzhledem k narůstajícímu dopadu některých druhů nákaz napadajících úly na zdraví včelstev a zejména k rozšíření varroázy v několika členských státech v posledních letech a vzhledem k problémům, které tato nákaza způsobuje při produkci medu, nadále nezbytný zásah Unie, protože varroázu nelze úplně vymýtit a je třeba ji ošetřovat schválenými výrobky. Vzhledem k těmto okolnostem a s cílem zlepšit produkci a uvádění včelařských produktů na trh v Unii by měly být vnitrostátní programy pro toto odvětví vypracovávány každé tři roky ve snaze zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh. Na financování těchto vnitrostátních programů by se měla podílet Unie.

(44a)     Opatření, která mohou být zahrnuta do včelařských programů, je třeba upřesnit. S cílem zajistit přizpůsobení režimu podpory Unie nejnovějšímu vývoji a s cílem zajistit účinnost opatření obsažených ve včelařských programech při zlepšování obecných podmínek produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o aktualizaci seznamu přizpůsobením uvedených opatření nebo doplněním nových opatření.

(45)       Pro zajištění účinného a účelného využívání finančních prostředků Unie určených pro včelařství by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o zamezení dvojímu financování mezi programy členských států v oblasti včelařství a rozvoje venkova a o základ pro přidělování finančního příspěvku Unie každému zúčastněnému členskému státu.

(45a)     V souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 byly platby pro chmel od 1. ledna 2010 odděleny. Aby mohly organizace producentů chmele pokračovat ve své činnosti jako doposud, mělo by být přijato zvláštní ustanovení pro rovnocenné částky, jež budou využity v dotčených členských státech pro stejné činnosti. S cílem zajistit, aby tato podpora sloužila k financování cílů organizací producentů uvedených v tomto nařízení, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o žádosti o podporu, pravidla týkající se způsobilých chmelových ploch a výpočet částek podpory.

(46)       Podpora Unie pro chov bource morušového by měla být oddělena do systému přímých plateb v návaznosti na přístup k podporám v jiných odvětvích.

(47)       Podpora pro odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko vyrobené v Unii a určené ke krmným účelům a ke zpracování na kasein a kaseináty se neukázala být pro podporu trhu účinná, a měla by proto být ukončena, a to spolu s pravidly týkajícími se použití kaseinu a kaseinátů při výrobě sýrů.

(47a)     Nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví jako konečnou lhůtu pro uplatňování přechodného režimu práv na výsadbu révy den 31. prosince 2015. Rozhodnutí ukončit přechodný zákaz výsadby révy na úrovni Unie k tomuto datu je odůvodněno dosažením hlavních cílů reformy organizace trhu s vínem v rámci Unie z roku 2008, a to zejména ukončení dlouhodobého strukturálního přebytku produkce vína a postupné zlepšování konkurenceschopnosti a tržní orientace odvětví vína v Unii. Tento pozitivní vývoj byl umožněn výrazným zmenšením plochy vinic v Unii, dále skutečností, že méně konkurenceschopní producenti opustili trh, jakož i postupným ukončováním určitých opatření na podporu trhu, která odstranila investiční pobídky, jež nebyly z ekonomického hlediska přijatelné. Díky omezení kapacity dodávek a podpoře strukturálních opatření a vývozu vín bylo možné lépe přizpůsobit klesající poptávku na úrovni Unie, která je zapříčiněna postupným poklesem spotřeby vína v tradičních producentských členských státech.

(47b)     Nicméně postupné zvyšování poptávky, jež se na světovém trhu podle předpokladů projeví, je motivací ke zvýšení kapacity nabídky, a tedy k výsadbě nových vinic v příštích deseti letech. Ačkoliv by se mělo usilovat o naplnění klíčového cíle, kterým je zvyšování konkurenceschopnosti Unie v odvětví vína, aby nedošlo ke ztrátě podílu na celosvětovém trhu, příliš rychlý nárůst výsadby nové révy v reakci na předpokládaný vývoj mezinárodní poptávky může ve střednědobém horizontu opět vést k přílišnému zvýšení kapacity nabídky a mít v určitých oblastech produkce vína případné sociální a environmentální dopady. Aby se zajistil přiměřený nárůst výsadby révy v období let 2016 až 2030, měl by být na úrovni Unie zaveden nový systém, kterým se tato výsadba bude řídit, tj. systém povolení pro výsadbu révy.

(47c)     Tento nový systém umožní udělovat producentům povolení, která pro ně nebudou spojena s žádnými náklady a jejichž platnost by v případě nevyužití měla po třech letech skončit. Tím by se podpořilo přímé a rychlé využívání povolení těmi producenty vína, kterým byla udělena, a zabránilo by se tak spekulacím.

(47d)     Nárůst výsadby nové révy by se měl odehrávat v rámci určitého ochranného mechanismu na unijní úrovni, který bude založen na povinnosti členských států uvolnit každoročně takový počet povolení pro novou výsadbu, který bude odpovídat 1 % plochy osazené révou, a zároveň zajistí určitou flexibilitu, aby bylo možné reagovat na specifické podmínky každého členského státu. Členské státy by měly mít možnost na základě objektivních a nediskriminujících důvodů rozhodnout o vyčlenění menších ploch na vnitrostátní nebo regionální úrovni, včetně ploch způsobilých pro zvláštní chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení, a zároveň zaručit, že stanovená omezení jsou vyšší než 0 % a nejsou příliš omezující, vzhledem ke sledovaným cílům.

(47e)     S cílem zajistit, aby povolení byla udělována nediskriminujícím způsobem, je třeba stanovit určitá kritéria, zejména v případě, kdy celkový počet žádostí producentů převyšuje celkové množství povolení, které poskytly k dispozici členskými státy.

(47f)      Pokud producenti vyklučí stávající vinice, mělo by jim být povolení uděleno automaticky, a to po předložení žádosti a nezávisle na ochranném mechanismu pro novou výsadbu, neboť tak nedochází k celkovému zvětšení rozlohy ploch, na nichž se réva pěstuje. V určitých oblastech způsobilých k výrobě vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením by členské státy měly mít možnost omezit udělování těchto povolení pro opětovnou výsadbu na základě doporučení uznávaných a reprezentativních profesních organizací.

(47g)     Tento nový systém povolení pro výsadbu révy by se neměl vztahovat na členské státy, které přechodný režim práv Unie na výsadbu neuplatňují, a v případě členských států, v nichž se práva na výsadbu uplatňují, avšak plocha pro výsadbu révy se nachází pod určitou hranicí, by měl být tento systém dobrovolný.

(47h)     V zájmu zajištění plynulého přechodu z předcházejícího režimu práv na výsadbu na nový systém by měla být stanovena přechodná ustanovení, zvláště aby se předešlo nadměrné výsadbě před zahájením nového systému. Členským státům by měla být ponechána určitá flexibilita pro rozhodnutí o lhůtě pro předložení žádostí o přeměnu práv na výsadbu na povolení v období od 31. prosince 2015 do 31. prosince 2020.

(47i)      V zájmu zajištění harmonizovaného a účinného provádění nového systému povolení pro výsadbu révy by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o podmínky, za nichž lze určité vinice ze systému vyjmout, pravidla týkající se způsobilostních a prioritních kritérií, doplnění způsobilostních a prioritních kritérií, souběžnou existenci vinic určených k vyklučení s nově vysazenými vinicemi a podmínky, za nichž členské státy mohou udělování povolení k opětovné výsadbě omezit.

(47j)      Kontrola nepovolené výsadby by se měla provádět účinným způsobem, aby se zajistilo dodržování pravidel nového systému.

(48)       Použití norem pro uvádění zemědělských produktů na trh může přispět ke zlepšení hospodářských podmínek produkce a uvádění na trh, jakož i k jakosti těchto produktů. Použití těchto norem je proto v zájmu producentů, obchodníků i spotřebitelů.

(49)       S ohledem na sdělení Komise o politice jakosti zemědělských produktů▌ a následné debaty je ▌vhodné zachovat obchodní normy podle odvětví nebo produktů, aby se zohlednila očekávání spotřebitelů a přispělo ke zlepšování hospodářských podmínek pro produkci zemědělských produktů a jejich uvádění na trh a rovněž k jejich jakosti ▌.

(52)       Pro obchodní normy by měly být stanoveny horizontální právní předpisy.

(52a)     Obchodní normy by měly být rozděleny na závazná pravidla pro konkrétní odvětví nebo produkty a na nepovinné vyhrazené údaje, které se stanoví podle odvětví či produktu.

(52b)     Obchodní normy by se měly v zásadě vztahovat na všechny dotčené zemědělské produkty uváděné v Unii na trh.

(52c)     V tomto nařízení by měl být uveden seznam odvětví a produktů, na něž se obchodní normy mohou vztahovat. S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů a potřebu zlepšit jakost a hospodářské podmínky produkce zemědělských produktů a jejich uvádění na trh by však měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o změnu tohoto seznamu, a to za přísných podmínek.

(52d)     S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů a zlepšit hospodářské podmínky produkce některých zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, jakož i jejich jakost, a s cílem přizpůsobit se neustále se měnícím tržním podmínkám, vyvíjející se poptávce spotřebitelů a vývoji příslušných mezinárodních norem, jakož i zabránit vytváření překážek pro inovaci produktů by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o přijímání obchodních norem podle jednotlivých odvětví či produktů ve všech stádiích uvádění na trh, a rovněž pokud jde o odchylky od těchto norem a výjimky z nich. Obchodní normy by měly zohledňovat mimo jiné přirozené a podstatné vlastnosti dotčených produktů, a neměly by proto být příčinou podstatných změn v běžném složení dotčeného produktu. Měly by rovněž brát v úvahu případné riziko, že spotřebitelé mohou být na základě svého očekávání a dojmu, který v nich daný produkt vyvolá, uvedeni v omyl; žádná odchylka od norem ani výjimky z nich by neměly představovat dodatečné náklady, které by měly nést pouze zemědělci.

(53)       Obchodní normy by měly zajistit, aby se na trh snadno dodávaly produkty standardizované a uspokojivé jakosti, a měly by se týkat především technických definic, klasifikace, obchodní úpravy, značení a označování, balení, metody produkce, ošetření, skladování, dopravy, ▌souvisejících správních dokladů, certifikace a lhůt, omezení v oblasti využití produktů a nakládání s nimi.

(54)       S ohledem na zájem producentů sdělovat informace o vlastnostech produktů a povaze hospodaření a na zájem spotřebitelů obdržet přiměřené a transparentní informace o produktech by mělo být možné určit místo hospodaření a původu podle jednotlivých případů na odpovídající zeměpisné úrovni, a to při zohlednění zvláštností určitých odvětví, především pokud jde o zpracované zemědělské produkty.

▌

(56)        Je třeba stanovit zvláštní pravidla pro produkty dovezené ze třetích zemí, jestliže vnitrostátní předpisy platné ve třetích zemích odůvodňují odchylky od obchodních norem, je-li zaručena jejich rovnocennost s právními předpisy Unie. Je rovněž vhodné určit pravidla vztahující se na uplatnění obchodních norem na produkty vyvážené z Unie.

▌

(58a)     Produkty odvětví ovoce a zeleniny, které se mají prodávat spotřebiteli v čerstvém stavu, by měly být uváděny na trh pouze tehdy, jsou-li řádné a uspokojivé obchodní jakosti a je-li uvedena země původu. S cílem zajistit řádné uplatňování tohoto požadavku a zohlednit určité zvláštní situace by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o konkrétní odchylky od tohoto požadavku.

(58b)     V celé Unii by se měla uplatňovat politika jakosti tím, že bude používán certifikační postup pro produkty v odvětví chmele a bude zakázáno uvádět na trh produkty, pro které nebylo vydáno osvědčení. S cílem zajistit řádné uplatňování tohoto požadavku a zohlednit určité zvláštní situace by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o opatření odchylující se od tohoto požadavku za účelem splnění obchodních požadavků některých třetích zemí nebo pokud jde o produkty určené ke zvláštnímu použití.

(59a) U některých odvětví a produktů jsou definice, označení a obchodní názvy významnými prvky pro určení podmínek hospodářské soutěže. Je proto vhodné stanovit definice, označení a obchodní názvy pro tato odvětví nebo tyto produkty, které by měly být použity pouze v Unii pro uvádění produktů, které splňují odpovídající požadavky, na trh.

(59b)     S cílem přizpůsobit definice a obchodní názvy některých produktů potřebám vyplývajícím z vyvíjející se poptávky spotřebitelů, ▌technickému pokroku a potřebám souvisejícím s inovací produktů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o ▌změnu definic a obchodních názvů, odchylky od nich nebo výjimky z nich.

(59ba)   S cílem zajistit, aby hospodářské subjekty a členské státy definicím a obchodním názvům stanoveným pro některá odvětví jasně a náležitě rozuměly, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla pro jejich stanovování a uplatňování.

(59c)     S cílem zohlednit zvláštnosti každého produktu nebo odvětví, jednotlivé fáze uvádění na trh, technické podmínky, veškeré případné významné praktické obtíže a rovněž přesnost a opakovatelnost analytických metod by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o přípustnou odchylku od jedné nebo více konkrétních norem, při jejichž překročení se má za to, že normu nesplnila celá šarže produktů.

(59d)     Je třeba určit některé enologické postupy a omezení týkající se výroby vína, zejména pokud jde o scelování a používání některých druhů hroznového moštu, hroznové šťávy a čerstvých vinných hroznů pocházejících ze třetích zemí. Aby byly splněny mezinárodní normy, měla by Komise u dalších enologických postupů zohlednit enologické postupy doporučené Mezinárodní organizací pro révu vinnou a víno (OIV).

(59e)     Je třeba stanovit pravidla pro zatřídění moštových odrůd, podle nichž by členské státy, které vyrobí více než 50 000 hektolitrů za rok, měly být i nadále odpovědné za zatřídění moštových odrůd, z nichž se na jejich území může vyrábět víno. Některé moštové odrůdy by se měly vyloučit.

(59f)      Členským státům by mělo být umožněno zachovat nebo přijmout určitá vnitrostátní pravidla o jakostních třídách týkajících se roztíratelných tuků.

(59g)     V odvětví vína by členské státy měly mít možnost omezit nebo vyloučit používání některých enologických postupů a stanovit přísnější omezení pro vína vyráběná na jejich území a rovněž umožnit pokusné použití nepovolených enologických postupů.

(60)       V zájmu zajištění správného a transparentního uplatňování vnitrostátních pravidel pro některé produkty nebo odvětví s ohledem na obchodní normy by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o stanovení podmínek pro použití těchto obchodních norem a podmínek držení, oběhu a použití produktů získaných pokusnými postupy.

(60 nový)        S cílem zajistit, aby údaje popisující vlastnosti produktu nebo povahu hospodaření či zpracování nebyly na trhu zneužívány a aby se na ně mohl spotřebitel při identifikaci různých vlastností produktu spolehnout, je třeba kromě obchodních norem stanovit rovněž nepovinné vyhrazené údaje. S ohledem na cíle tohoto nařízení a v zájmu jasnosti by stávající nepovinné údaje o jakosti měly být uvedeny v tomto nařízení.

(60a)     Členské státy by měly mít možnost stanovit pravidla týkající se nakládání s vinařskými výrobky, které nesplňují požadavky tohoto nařízení. V zájmu zajištění správného a transparentního uplatňování vnitrostátních pravidel pro vinařské výrobky by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení podmínek pro použití vinařských výrobků, které nesplňují požadavky tohoto nařízení.

(60b)     S cílem zohlednit situaci na trhu a vývoj obchodních i mezinárodních norem by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o vyhrazení dalších nepovinných vyhrazených údajů a stanovení podmínek jejich používání, pokud jde o změnu podmínek používání nepovinných vyhrazených údajů a o zrušení nepovinných vyhrazených údajů.

(60c)     S cílem zohlednit vlastnosti určitých odvětví a očekávání spotřebitelů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o podrobné vymezení požadavků na zavedení dalšího vyhrazeného údaje.

(60d)     S cílem zajistit, aby produkty popisované prostřednictvím nepovinných vyhrazených údajů splňovaly příslušné podmínky použití, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o dodatečná pravidla pro použití nepovinných vyhrazených údajů.

(61)       S cílem zohlednit zvláštnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi a charakteristické vlastnosti některých zemědělských produktů ▌by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o ▌podmínky, za nichž se dovezené produkty považují za produkty, jež poskytují rovnocennou míru souladu s požadavky Unie týkajícími se obchodních norem, a které umožňují opatření odchylující se od pravidel stanovících, že na trh v Unii mají být uváděny pouze produkty, které jsou v souladu s těmito normami, a ▌pravidla vztahující se na uplatňování obchodních norem na produkty vyvážené z Unie.

(61a) Ustanovení týkající se vína by se měla použít s ohledem na mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou.

(62)       Koncepce jakostních vín v Unii se mimo jiné zakládá na charakteristických vlastnostech souvisejících se zeměpisným původem vína. Tato vína spotřebitel rozeznává pomocí chráněných označení původu a zeměpisných označení. Aby se požadavek na jakost příslušných výrobků mohl opřít o transparentnější a propracovanější rámec, je třeba vytvořit režim, podle něhož se žádosti o označení původu nebo zeměpisné označení přezkoumávají v souladu s přístupem, který se uplatňuje v rámci horizontální politiky jakosti Unie pro potraviny jiné než vína a lihoviny uvedené v ▌nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1151/2012

            Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12).

(63)       S cílem zachovat charakteristické znaky jakosti vín s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením by mělo být členským státům umožněno uplatňování přísnějších pravidel v této oblasti.

(64)       Aby se na zeměpisná označení a označení původu vína vztahovala ochrana v Unii, měla by být uznávána a zapsána do evidence na úrovni Unie v souladu s procedurálními pravidly stanovenými Komisí.

(65)       Ochrana by měla být dostupná pro označení původu a zeměpisná označení třetích zemí, pokud jsou chráněna v zemi původu.

(66)       Postup zápisu do evidence by měl umožnit všem fyzickým nebo právnickým osobám s legitimním zájmem v členském státě nebo ve třetí zemi, aby uplatnily svá práva formou vznesení námitek.

(67)       Zapsaná označení původu a zeměpisná označení by měla být chráněna proti jakémukoli použití, při kterém by se zneužilo pověsti, kterou mají produkty vyhovující požadavkům. Aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž a spotřebitel nebyl uváděn v omyl, měla by se tato ochrana vztahovat rovněž na produkty a služby, na něž se toto nařízení nevztahuje, včetně produktů, které nejsou uvedeny v příloze I Smluv.

(68)       S cílem zohlednit stávající postupy označování ▌by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o povolení používat název moštové odrůdy, který obsahuje chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení nebo je-li toto označení jeho součástí.

(69)       S cílem zohlednit ▌zvláštnosti produkce ve vymezené zeměpisné oblasti ▌by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o další kritéria pro vymezení zeměpisné oblasti a omezení a odchylky týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti ▌.

(69a)     S cílem zajistit jakost a vysledovatelnost produktů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o podmínky, za nichž může specifikace produktu obsahovat dodatečné požadavky.

(69b)     S cílem zajistit legitimní práva nebo zájmy producentů či hospodářských subjektů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o typ žadatelů, kteří mohou požádat o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, podmínky, které je třeba dodržet v případě žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, ▌přezkum prováděný Komisí, řízení o námitce a postupy pro změnu, zrušení a přeměnu chráněných označení původu nebo chráněných zeměpisných označení, podmínky platné pro přeshraniční žádosti, podmínky pro žádosti týkající se zeměpisných oblastí ve třetí zemi, datum, od kterého platí ochrana nebo změna této ochrany, a podmínky týkající se změn specifikace výrobku ▌.

(70)       Aby se zajistila přiměřená ochrana, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o omezení týkající se chráněného označení.

(70a)     S cílem zajistit, aby hospodářské subjekty a příslušné orgány nebyly dotčeny použitím tohoto nařízení, pokud jde o názvy vín, jimž byla poskytnuta ochrana před 1. srpnem 2009 nebo pro něž bylo zažádáno o ochranu před tímto datem, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o ▌přechodná ustanovení týkající se těchto názvů vín, vín uvedených na trh nebo označených před konkrétním datem a změn specifikace výrobku.

(71)       V Unii se tradičně používají některé výrazy, které spotřebitelům přinášejí informace o zvláštnostech a jakosti vín, a doplňují tak informace vyjádřené chráněným označením původu a chráněným zeměpisným označením. V zájmu zajištění fungování vnitřního trhu a rovných podmínek hospodářské soutěže a s cílem zabránit uvádění spotřebitelů v omyl by se na tyto tradiční výrazy měla v Unii vztahovat ochrana.

(72)       Aby se zajistila přiměřená ochrana, ▌měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o ▌jazyk a způsob psaní tradičního výrazu, který má být chráněn ▌.

(72a)     S cílem zajistit legitimní práva producentů či hospodářských subjektů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o typ žadatelů, kteří mohou požádat o ochranu tradičního výrazu, podmínky platnosti žádosti o uznání tradičního výrazu, důvody pro námitky vůči navrhovanému uznání tradičního výrazu, rozsah ochrany, včetně vztahu k ochranným známkám, chráněným tradičním výrazům, chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, homonymům nebo některým názvům moštových odrůd, důvody pro zrušení tradičního výrazu, datum předložení žádosti a postupy, kterými je třeba se řídit v případě žádosti o ochranu tradičního výrazu, včetně přezkumu prováděného Komisí, řízení o námitce a postupů pro zrušení ochrany a změnu ▌.

(72b)     S cílem zohlednit zvláštnosti obchodu mezi Unií a určitými třetími zeměmi by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o podmínky, za kterých mohou být tradiční výrazy používány na výrobcích ze třetích zemí, a stanovení souvisejících odchylek.

(73)       Popis, označování a obchodní úprava produktů odvětví vína, na něž se vztahuje toto nařízení, mohou mít velký vliv na jejich úspěch na trhu. Rozdíly v právních předpisech členských států při označování produktů odvětví vína mohou bránit řádnému fungování vnitřního trhu. Je tedy třeba stanovit pravidla, která zohlední legitimní zájmy spotřebitelů a producentů. Z tohoto důvodu je vhodné stanovit pravidla Unie pro označování produktů a jejich obchodní úpravu.

(74)       Aby se zajistil soulad se stávajícími postupy pro označování, ▌měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o mimořádné okolnosti opravňující vynechání výrazů „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“.

(74a)     S cílem zohlednit zvláštnosti odvětví vína by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o údaje o obchodní úpravě a používání označování jiné než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení, některé povinné a nepovinné údaje a obchodní úpravu ▌.

(74b)     S cílem zajistit legitimní zájmy hospodářských subjektů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o dočasné označování a obchodní úpravu vín, která nesou označení původu nebo zeměpisné označení, pokud toto označení původu nebo zeměpisné označení splňuje nezbytné požadavky ▌.

(74c)     S cílem zajistit, aby nebyly dotčeny hospodářské subjekty, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o přechodná ustanovení týkající se vína uvedeného na trh a označeného v souladu s příslušnými pravidly platnými před 1. srpnem 2009.

(74d)     S cílem zohlednit zvláštnosti obchodu s vinařskými výrobky mezi Unií a určitými třetími zeměmi by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o odchylky od pravidel týkajících se označování a obchodní úpravy výrobků určených na vývoz v případě, že je vyžadují právní předpisy dotčené třetí země.

▌

(77a)     K zajištění spravedlivé vyváženosti práv a povinností cukrovarnických podniků a pěstitelů cukrové řepy budou i po ukončení systému kvót zapotřebí specifické nástroje. Proto by měla být zavedena standardní ustanovení upravující písemné mezioborové dohody uzavřené mezi nimi.

(78a)     Reformou režimu cukru z roku 2006 byly v odvětví cukru v Unii zavedeny rozsáhlé změny. Aby mohli pěstitelé cukrové řepy dokončit proces adaptace na novou situaci na trhu a posílenou tržní orientaci, je třeba, aby byl stávající systém kvót na cukr prodloužen do té doby, než bude na konci hospodářského roku 2016/2017 zrušen.

(78a1)   S cílem zohlednit zvláštní charakter odvětví cukru by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o aktualizaci technických definic týkajících se odvětví cukru, aktualizaci podmínek nákupu cukrové řepy a cukrové třtiny pro mezioborové dohody a další pravidla týkající se určení hrubé hmotnosti, táry a cukernatosti cukrové řepy dodávané podniku a vyslazených řízků.

(78a1a) Nedávné zkušenosti ukazují, že jsou zapotřebí zvláštní opatření, která by v průběhu zbývajícího období platnosti kvót na cukr zajistila dostatečné dodávky cukru na trh Unie.

(78a2)   S cílem zohlednit zvláštní charakter odvětví cukru a zajistit náležité zohlednění zájmů všech stran a s ohledem na nezbytnost zabránit narušení trhu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o smlouvy o dodání a podmínky nákupu, aktualizaci podmínek nákupu pro mezioborové dohody stanovené v tomto nařízení a kritéria, jež musí uplatňovat cukrovarnické podniky, když prodejcům cukrové řepy přidělují množství cukrové řepy, na která mají být před zasetím podepsány smlouvy o dodání.

(78a3)   S cílem zohlednit rozhodnutí přijatá členskými státy by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o úpravu celostátních a regionálních kvót na výrobu cukru, isoglukózy a inulinového sirupu stanovených v tomto nařízení.

(78a4)   S cílem zohlednit technický vývoj by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení seznamu výrobků, pro jejichž výrobu se může použít průmyslový cukr, průmyslová isoglukóza nebo průmyslový inulinový sirup.

(78a5)   S cílem zajistit, aby schválené podniky vyrábějící nebo zpracovávající cukr, isoglukózu nebo inulinový sirup plnily své povinnosti, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o udělování a odebírání schválení těmto podnikům, jakož i kritéria pro správní sankce.

(78a5a) S cílem zohlednit zvláštní charakter odvětví cukru a zajistit náležité zohlednění zájmů všech stran by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o smysl pojmů týkajících se fungování systému kvót a podmínky pro prodej do nejvzdálenějších regionů.

(78a6)   Aby se zajistilo, že pěstitelé cukrové řepy budou úzce zapojeni do rozhodnutí o převodu určitého množství produkce, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o převod cukru.

(78b)     V zájmu lepšího hospodaření s produkčním potenciálem vinic by členské státy měly Komisi předložit přehled svého produkčního potenciálu založeného na registru vinic. S cílem motivovat členské státy k předložení tohoto přehledu by podpora na restrukturalizaci a přeměnu měla být omezena pouze na členské státy, které přehled předložily.

(78c)     V zájmu zjednodušení sledování a ověřování produkčního potenciálu členskými státy by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o ▌obsah registru vinic a výjimky.

(79)       V zájmu zajištění uspokojivé úrovně vysledovatelnosti daných produktů, zejména v zájmu ochrany spotřebitelů, by se mělo vyžadovat, aby všechny produkty odvětví vína, na něž se vztahuje toto nařízení, byly při oběhu v Unii opatřeny průvodním dokladem.

(82)       Aby se usnadnila přeprava vinařských výrobků a ověřování členskými státy, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o pravidla týkající se průvodního dokladu a jeho používání a podmínek, za kterých se průvodní doklad považuje za doklad potvrzující chráněná označení původu nebo zeměpisná označení, povinnosti vést evidenci a jejího používání, upřesnění, kdo bude evidenci vést, a výjimek z povinnosti vést evidenci, a činností, které mají být v evidenci uvedeny.

▌

(84a)     Při absenci právních předpisů Unie v oblasti formalizovaných, písemných smluv mohou členské státy v rámci vlastních systémů smluvního práva stanovit povinnost uzavírat tyto smlouvy, pokud při tom bude dodržováno právo Unie a zejména pokud bude respektováno řádné fungování vnitřního trhu a společné organizace trhů. S ohledem na rozdílnost situací v rámci Unie by toto rozhodnutí mělo být v souladu se zásadou subsidiarity ponecháno na členských státech. V zájmu stanovení vhodných minimálních požadavků pro tyto smlouvy a zajištění řádného fungování vnitřního trhu a společné organizace trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků by se však měly na úrovni Unie stanovit určité základní podmínky pro používání těchto smluv. Všechny tyto základní podmínky by měly být volně sjednány. Jelikož některá mlékárenská družstva mohou mít ve svých stanovách pravidla s podobným účinkem, neměl by se na ně v zájmu jednoduchosti požadavek uzavření smlouvy vztahovat. Aby se posílila účinnost takového systému, členské státy by měly rozhodnout, zda se použije i v případech, kdy zprostředkovatelé shromažďují mléko od zemědělců a dodávají je zpracovatelům.

(84b)     S cílem zajistit realistický rozvoj výroby a tím přiměřenou životní úroveň producentů mléka a mléčných výrobků by se měla posílit jejich pozice ve vyjednávání se zpracovateli; výsledkem by mělo být spravedlivější rozdělování přidané hodnoty v dodavatelském řetězci. Proto by za účelem dosažení těchto cílů SZP mělo být přijato ustanovení podle článku 42 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy, které organizacím producentů sestávajícím z producentů mléka a mléčných výrobků nebo jejich sdružením umožní vyjednávat kolektivně s mlékárnou smluvní podmínky, včetně ceny, pro část produkce nebo celkovou produkci svých členů, pokud jde o syrové mléko. Aby se zachovala účinná hospodářská soutěž na trhu s mlékem a mléčnými výrobky, měla by se na tuto možnost vztahovat příslušná množstevní omezení. Aby nebylo ohroženo účinné fungování družstev, a v zájmu jasnosti, by mělo být upřesněno, že pokud členství v družstvu zemědělce zavazuje k tomu, aby veškerou svou produkci mléka nebo její část dodával jako syrové mléko za podmínek stanovených ve stanovách družstva nebo v pravidlech a rozhodnutích stanovených podle těchto stanov, nelze o těchto podmínkách jednat prostřednictvím organizace producentů.

(84c)     S ohledem na význam chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, především pro zranitelné venkovské oblasti, a s cílem zajistit přidanou hodnotu a zachovat jakost zejména sýrů, na něž se vztahuje chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení, a v rámci ukončování režimu kvót na mléko by členské státy měly mít možnost uplatňovat pravidla pro regulaci celkové nabídky těchto sýrů vyráběných ve vymezené zeměpisné oblasti na žádost mezioborové organizace, organizace producentů nebo seskupení definovaného v nařízení (EU) č. 1151/2012. Tuto žádost by měla podporovat velká většina producentů mléka představující velkou většinu objemu mléka používaného pro výrobu příslušného sýra a v případě mezioborových organizací a seskupení velká většina producentů sýrů představujících velkou většinu produkce uvedeného sýra.

(84d)     Za účelem sledování vývoje trhu Komise potřebuje včasné informace o objemu dodávek syrového mléka. Proto je třeba zajistit, aby první kupující pravidelně poskytoval tyto informace členským státům a aby je členské státy předávaly Komisi.

(85)       Organizace producentů a jejich sdružení mohou hrát užitečnou úlohu při soustředění nabídky a při zlepšování uvádění na trh, plánování produkce a jejím přizpůsobení poptávce, optimalizaci produkčních nákladů a zajišťování stálosti cen producentů, provádění výzkumu, podpoře osvědčených postupů a poskytování technické pomoci, nakládání s vedlejšími produkty a spravování nástrojů řízení rizik poskytnutých jejich členům, a mohou tak přispívat k posílení postavení producentů v potravinovém řetězci.

(85-a)    Mezioborové organizace mohou hrát významnou úlohu při zajišťování dialogu mezi subjekty dodavatelského řetězce a při podpoře osvědčených postupů a transparentnosti trhu.

(85a)     Stávající pravidla týkající se vymezení a uznávání organizací producentů a jejich sdružení a mezioborových organizací by proto měla být harmonizována, zefektivněna a rozšířena, aby se stanovilo možné uznávání na žádost podle předpisů stanovených v souladu s tímto nařízením pro některá odvětví. Kritéria uznávání a stanovy organizací producentů by měly zejména zajistit, aby tyto subjekty byly vytvářeny z podnětu producentů a řízeny v souladu s pravidly umožňujícími členům organizace producentů demokratickou kontrolu jejich organizace a jejích rozhodnutí.

(86)       Stávající ustanovení v různých odvětvích, která posilují činnost organizací producentů, jejich sdružení a mezioborových organizací tak, že dovolují členským státům za určitých podmínek rozšířit některá pravidla těchto organizací na nečlenské hospodářské subjekty, se ukázala jako účinná a měla by být harmonizována, zefektivněna a rozšířena na všechna odvětví.

(87)       Měla by být stanovena možnost přijímat některá opatření usnadňující přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, což může přispět ke stabilizaci trhů a k zajištění přiměřené životní úrovně dotčeného zemědělského obyvatelstva.

(88)       S cílem podpořit činnost organizací producentů, ▌sdružení organizací producentů a mezioborových organizací, která by usnadnila přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, s výjimkou činností týkajících se stažení produktů z trhu, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o opatření na zlepšení jakosti, na podporu lepší organizace produkce, zpracování a uvádění na trh, zjednodušení zjišťování vývoje tržních cen a opatření umožňující vypracovávat krátkodobé a dlouhodobé prognózy na základě používaných výrobních prostředků.

(89)       V zájmu lepšího fungování trhu s vínem by mělo být členským státům umožněno provádět rozhodnutí přijatá mezioborovými organizacemi. Do oblasti působnosti těchto rozhodnutí by však neměly spadat postupy, které by mohly narušit hospodářskou soutěž.

(89a)     Přestože se na použití formalizovaných písemných smluv v odvětví mléka vztahují samostatná ustanovení, použití těchto smluv by mohlo rovněž pomoci posílit odpovědnost hospodářských subjektů v jiných odvětvích a zvýšit jejich povědomí o nutnosti lépe reagovat na tržní signály, zlepšit přenos cen a přizpůsobit nabídku poptávce, a zároveň přispět k zamezení určitým nekalým obchodním praktikám. Při absenci právních předpisů Unie pro takovéto smlouvy mohou členské státy stanovit povinnost používat tyto smlouvy v rámci vlastních systémů smluvního práva, pokud při tom bude dodržováno právo Unie, zejména zajištění správného fungování vnitřního trhu a společné organizace trhů.

(89b)     S cílem zajistit realistický rozvoj výroby, a tím přiměřenou životní úroveň producentů v odvětví hovězího a telecího masa a odvětví olivového oleje, jakož i producentů některých plodin na orné půdě, by se měla posílit jejich pozice při vyjednávání s hospodářskými subjekty v navazujících odvětvích, přičemž výsledkem by mělo být spravedlivější rozdělování přidané hodnoty ▌ v dodavatelském řetězci. S cílem dosáhnout těchto cílů SZP by uznané organizace producentů měly mít možnost vyjednat, s výhradou množstevních omezení, podmínky smluv o dodání, včetně cen, pro produkci některých či všech svých členů, pokud tyto organizace usilují o jeden nebo více z cílů soustředění nabídky, uvádění produktů svých členů na trh a optimalizace produkčních nákladů a pokud úsilí o dosažení těchto cílů vede k integraci činností a pokud je pravděpodobné, že tato integrace povede k významnému zefektivnění, tak aby činnosti organizace producentů celkově přispívaly k naplňování cílů uvedených v článku 39 Smlouvy. Tohoto cíle lze dosáhnout, pokud daná organizace producentů provádí určité konkrétní činnosti a pokud jsou tyto činnosti důležité z hlediska objemu dotčené produkce a z hlediska produkčních nákladů a uvádění produktu na trh.

(89c)     S cílem zajistit přidanou hodnotu a zachovat jakost zejména v případě sušené šunky, na níž se vztahuje chráněné označení původu či chráněné zeměpisné označení, by členské státy měly mít možnost, aby za přísných podmínek uplatňovaly pravidla pro regulaci nabídky této sušené šunky, za předpokladu, že tato pravidla podporuje velká většina producentů této šunky a případně chovatelů prasat v zeměpisné oblasti spojované s touto šunkou.

(92)       Evidence všech smluv o dodávkách chmele vypěstovaného v Unii je omezujícím opatřením a měla by být zrušena.

(93)       Aby se zajistilo, že cíle a úkoly organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací ▌budou jasně vymezeny, a přispějí tak k efektivitě jejich činností bez nepřiměřené administrativní zátěže a bez porušení zásady svobody sdružování, zejména vůči těm, kdo nejsou členy těchto organizací, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o pravidla týkající se: konkrétních cílů, které tyto organizace a sdružení mohou, musejí nebo nesmějí sledovat a které případně doplňují cíle stanovené v tomto nařízení; pravidel těchto organizací a sdružení, stanov organizací jiných než organizací producentů, konkrétních podmínek týkajících se stanov organizací producentů v některých odvětvích, včetně výjimek, struktury, doby členství, velikosti, demokratické odpovědnosti a činností těchto organizací a sdružení, účinků vyplývajících ze sloučení; podmínek pro uznání, odebrání a pozastavení uznání, účinků vyplývající z uznání, odebrání a pozastavení uznání i požadavky na přijetí nápravných opatření v případě nedodržení kritérií uznání;

             nadnárodních organizací a sdružení a pravidel souvisejících s poskytováním správní pomoci v případě nadnárodní spolupráce; odvětví podléhajících povolení členských států, na něž se vztahuje externí zajišťování činností, a podmínek externího zajišťování činností a povahy činností, které lze zadávat externím subjektům, a poskytování technických prostředků organizacemi nebo sdruženími; základu pro výpočet minimálního objemu nebo hodnoty tržní produkce organizací a sdružení; pravidel pro výpočet objemu syrového mléka, na který se vztahují jednání organizace producentů, přijetí členů, kteří v případě organizací producentů nejsou producenty a v případě sdružení organizací producentů nejsou organizacemi producentů;

             rozšíření působnosti některých pravidel organizací na nečleny a povinné placení příspěvků ze strany nečlenů, včetně používání a přidělení těchto plateb příslušnými organizacemi a seznamu přísnějších pravidel produkce, jejichž působnost může být rozšířena, dalších požadavků, pokud jde o reprezentativnost, dotčené hospodářské oblasti, včetně přezkumu jejich definice Komisí, minimální období, během kterého by pravidla měla platit před rozšířením jejich působnosti, osob nebo organizací, na něž se pravidla nebo příspěvky mohou vztahovat, a okolností, za nichž Komise může požadovat, aby rozšíření působnosti pravidel nebo povinné příspěvky byly zamítnuty nebo odebrány.

▌

(95)       Sledování obchodních toků je především záležitostí řízení, a proto je třeba postupovat pružně. Mělo by být přijato rozhodnutí o zavedení licenční povinnosti s přihlédnutím k nezbytnosti licencí pro řízení dotčených trhů, a zejména pro sledování dovozu nebo vývozu daných produktů.

(96)       S cílem zohlednit mezinárodní závazky Unie a platné normy Unie v sociální oblasti, v oblasti životního prostředí a v oblasti životních podmínek zvířat, potřebu sledovat rozvoj obchodu, vývoj na trhu a vývoj dovozu či vývozu, potřebu řádného řízení trhu a potřebu snížit administrativní zátěž by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o seznam produktů ▌, které podléhají povinnosti předložit dovozní nebo vývozní licenci, a případy a situace, kdy se předložení dovozní nebo vývozní licence nevyžaduje.

(97)       S cílem stanovit další prvky režimu licencí by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o pravidla týkající se: práv a povinností vyplývajících z licence, jejích právních účinků a případů, kdy lze použít přípustnou odchylku, pokud jde o dodržování povinnosti dovážet nebo vyvážet množství uvedené v licenci, nebo kdy má být uveden původ, požadavku, aby vydání dovozní licence nebo propuštění do volného oběhu podléhalo povinnosti předložit doklad vydaný třetí zemí nebo subjektem, který potvrdí mimo jiné původ, pravost a znaky jakosti produktů; ▌převodu licence nebo ▌omezení této převoditelnosti; dalších podmínek pro dovozní licence v případě konopí a zásady správní pomoci mezi členskými státy, aby se zamezilo podvodům a nesrovnalostem nebo aby se tyto případy vyřešily; a ▌případů a situací, kdy se vyžaduje nebo nevyžaduje složení jistoty jako záruky, že produkty budou dovezeny nebo vyvezeny během doby platnosti licence.

(98)       Podstatné prvky cel použitelných na zemědělské produkty, která odrážejí dohody WTO a dvoustranné dohody, jsou stanoveny ve společném celním sazebníku. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat opatření pro podrobný výpočet dovozních cel na základě těchto podstatných prvků.

(100)     U některých produktů by měl být zachován režim vstupní ceny. Aby se zajistila účinnost režimu vstupní ceny, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o kontrolu věrohodnosti ceny zásilky uvedené v prohlášení pomocí paušální dovozní hodnoty a stanovení podmínek, za nich je vyžadováno složení jistoty.

(100a) Za účelem vyloučení nebo napravení negativních účinků, které by mohl mít dovoz určitých zemědělských produktů na trh Unie, by měl dovoz takových produktů za určitých podmínek podléhat dodatečnému clu.

( ▌101) Za určitých podmínek je vhodné otevírat a spravovat dovozní celní kvóty vyplývající z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou nebo z jiných aktů. Přijatá metoda správy by měla v případě dovozních celních kvót přikládat náležitý význam požadavkům na zásobování stávajícího a nově vznikajícího produkčního, zpracovatelského a spotřebitelského trhu Unie z hlediska konkurenceschopnosti, jistoty a plynulosti dodávek a nutnosti zachovat rovnováhu na tomto trhu.

(101a)   Za účelem plnění závazků podle dohod uzavřených během Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání týkajících se celních kvót na dovoz 2 000 000 tun kukuřice a 300 000 tun čiroku do Španělska a celních kvót na dovoz 500 000 tun kukuřice do Portugalska by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o definování ustanovení nezbytných pro dovoz v rámci celních kvót, jakož i případně veřejné skladování množství dovážených platebními agenturami dotyčných členských států.

(102)     S cílem zajistit rovný přístup k dostupným množstvím ▌a rovné zacházení s hospodářskými subjekty v rámci dovozní celní kvóty by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o: stanovení podmínek a požadavků na způsobilost, které musí hospodářský subjekt splnit, aby mohl podat žádost v rámci dovozní celní kvóty; stanovení pravidel týkajících se převodu práv mezi hospodářskými subjekty a v případě potřeby omezení převodu v rámci správy dovozní celní kvóty; podmínění účasti na dovozní celní kvótě složením jistoty; případné umožnění veškerých konkrétních zvláštností, požadavků nebo omezení vztahujících se na celní kvótu stanovenou v mezinárodní dohodě nebo jiném příslušném aktu.

(103)     Zemědělské produkty mohou být v některých případech předmětem zvláštního zacházení při dovozu do třetích zemí, pokud odpovídají určitým specifikacím nebo cenovým podmínkám. K zajištění správného uplatňování tohoto režimu je nezbytná správní spolupráce mezi orgány ve třetí zemi dovozu a orgány v Unii. Za tímto účelem by měly být produkty vybaveny potvrzením vystaveným v Unii.

(104)     S cílem zajistit, aby vyvážené produkty mohly být při dovozu do třetí země předmětem zvláštního zacházení při dodržení určitých podmínek v souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými Unií podle ▌Smlouvy, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o stanovení požadavku, aby příslušné orgány členských států na požádání a po náležité kontrole vystavily doklad potvrzující, že dané podmínky jsou splněny.

(104a)   Aby nedovolené pěstování konopí nenarušilo trh s konopím pěstovaným na vlákno, mělo by toto nařízení stanovit kontrolu dovozu konopí a semen konopí, která zaručí, že tyto příslušné produkty poskytují určité záruky, pokud jde o obsah tetrahydrokanabinolu. Mimo to by dovoz semen konopí, která nejsou určena k výsevu, měl i nadále podléhat systému kontrol, který stanoví schvalování příslušných dovozců.

(104b)   Pokud jde o produkty v odvětví chmele, uplatňuje se v celé Unii politika jakosti. V případě dovážených produktů by měla být do tohoto nařízení začleněna ustanovení zajišťující, aby byly dováženy pouze produkty splňující rovnocenné minimální znaky jakosti. S cílem minimalizovat administrativní zátěž by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o podmínky, za nichž se neuplatní povinnosti týkající se osvědčení o rovnocennosti a označování obalů.

(104c)   Unie uzavřela několik ujednání se třetími zeměmi o preferenčním přístupu na trh, která těmto zemím umožňují vyvážet do Unie za příznivých podmínek třtinový cukr. Je třeba po určitou dobu zachovat související ustanovení týkající se vyhodnocení potřeby cukrovarů v souvislosti s cukrem určeným k rafinaci a za určitých podmínek vyhrazení dovozních licencí pro specializovaná zařízení, která využívají značná množství dováženého surového třtinového cukru a která jsou považována za cukrovary Unie zabývající se výhradně rafinací. S cílem zajistit, aby dovezený cukr určený k rafinaci byl rafinován v souladu s těmito požadavky, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o používání pojmů týkajících se fungování dovozních ujednání, podmínky a kritéria způsobilosti, které musí hospodářský subjekt splnit, aby mohl podat žádost o dovozní licenci, včetně složení jistoty, a pravidla pro ukládání správních sankcí.

(105)     Celní režim umožňuje obejít se bez jakýchkoliv dalších ochranných opatření na vnějších hranicích Unie. Vnitřní trh a celní režim by se však za mimořádných okolností mohly ukázat jako nedostatečné. V takových případech by Unie měla být schopna neprodleně přijmout veškerá nezbytná opatření, aby trh Unie nebyl ponechán bez ochrany proti narušením, která by mohla vzniknout. Tato opatření by měla být v souladu s mezinárodními závazky Unie.

(106)     Je tedy vhodné umožnit, aby v případě, že v důsledku dané úpravy dojde k narušení trhu Unie nebo existuje možnost, že k němu dojde, bylo používání režimů aktivního a pasivního zušlechťovacího styku pozastaveno.

(107)     Náhrady na vývoz do třetích zemí, které jsou založeny na rozdílu mezi cenami uvnitř Unie a cenami na světovém trhu a které nepřekročí míru stanovenou závazky v rámci WTO, by měly být zachovány jako opatření, které se může týkat určitých produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, pokud na vnitřním trhu nastanou podmínky, které odpovídají podmínkám stanoveným pro výjimečná opatření. Subvencovaný vývoz by měl podléhat omezením, pokud jde o hodnotu a množství, a aniž je dotčeno použití výjimečných opatření, dostupná náhrada by měla být nulová.

(108)     Při stanovování vývozních náhrad na základě sledování plateb podle předpisů vztahujících se k Evropskému zemědělskému záručnímu fondu by mělo být zajištěno dodržování omezení týkajících se hodnoty. Sledování lze usnadnit povinným předběžným stanovením vývozních náhrad a v případě rozlišených náhrad možností změnit stanovené místo určení v rámci jedné zeměpisné oblasti, na kterou se vztahuje jednotná sazba vývozní náhrady. V případě změny místa určení by měla být vyplacena vývozní náhrada použitelná pro skutečné místo určení, a to až do maximální výše částky použitelné pro předem stanovené místo určení.

(109)     Dodržování množstevních omezení by mělo být zajištěno spolehlivým a účinným systémem sledování. Za tímto účelem je třeba podmínit poskytnutí vývozních náhrad předložením vývozní licence. Vývozní náhrady v rámci omezení, která jsou k dispozici, by měly být poskytovány podle konkrétní situace jednotlivých produktů. Výjimky z tohoto pravidla by měly být povoleny pouze u zpracovaných výrobků, které nejsou uvedeny v příloze I Smluv a na které se nevztahují omezení z hlediska objemu. Je třeba stanovit odchylku od přísného dodržování pravidel pro správu, pokud při vývozu, v jehož případě jsou uplatňovány vývozní náhrady, pravděpodobně nedojde k překročení stanoveného množství.

(110)     V případě vývozu živého skotu ▌by vývozní náhrady měly být poskytovány a propláceny pouze tehdy, pokud jsou dodržována ustanovení právních předpisů Unie upravující dobré životní podmínky zvířat, zejména ta, která se týkají ochrany zvířat během přepravy.

▌

(113)     Aby se zajistilo řádné fungování režimu vývozních náhrad, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o povinnost složit jistotu jako záruku splnění povinností hospodářských subjektů.

(114)     Aby se minimalizovala administrativní zátěž hospodářských subjektů a příslušných orgánů, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o akty, kterými se stanoví prahové hodnoty, pod nimiž se nemusí vyžadovat vydání nebo předložení vývozní licence, místa určení nebo činnosti, u kterých může být odůvodněna výjimka z povinnosti předložit vývozní licenci, a povoluje v odůvodněných situacích dodatečné udělení vývozní licence.

(115)     S cílem řešit praktické situace, které odůvodňují plnou či částečnou způsobilost pro vývozní náhrady, a pomoci hospodářským subjektům překlenout období mezi podáním žádosti o vývozní náhradu a konečnou platbou vývozní náhrady by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o pravidla týkající se: jiného termínu náhrady; ▌záloh na vývozní náhrady, včetně podmínek pro složení a uvolnění jistoty; dalších důkazů v případě pochybností o skutečném místě určení produktů a možnosti zpětného dovozu na celní území Unie; míst určení považovaných za vývoz z Unie a zahrnutí míst určení v rámci celního území Unie způsobilých pro vývozní náhrady.

(115a) Aby se zajistila rovnost přístupu vývozců produktů uvedených na seznamu I Smlouvy a výrobků z nich zpracovaných k vývozním náhradám, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o uplatnění některých pravidel pro zemědělské produkty na produkty vyvážené ve formě zpracovaného zboží.

(116)     Aby se zajistilo, že produkty, na něž jsou poskytovány vývozní náhrady, se vyvážejí z celního území Unie a aby se zabránilo jejich návratu na toto území a minimalizovala se administrativní zátěž hospodářských subjektů při zajišťování a předkládání důkazu, že produkty s náhradou dosáhly země určení způsobilé pro rozlišené náhrady, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o pravidla týkající se: lhůty, do které musí být výstup z celního území Unie ukončen, včetně lhůty pro dočasný opětovný vstup; zpracování, kterému mohou být produkty s vývozní náhradou během tohoto období podrobeny; důkazu o dosažení místa určení způsobilého pro rozlišené náhrady; prahových hodnot pro náhrady a podmínek, za kterých mohou být vývozci od tohoto důkazu osvobozeni; a podmínek pro schválení důkazu o dosažení místa určení způsobilého pro rozlišené náhrady nezávislými třetími stranami.

(116a)   S cílem motivovat vývozce k zajišťování dobrých životních podmínek zvířat a s cílem umožnit příslušným orgánům ověření správného vydávání vývozních náhrad v případech, kdy je to podmíněno dodržováním požadavků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o požadavky týkající se dobrých životních podmínek zvířat mimo celní území Unie, včetně využití nezávislých třetích stran.

(117)     Aby se zohlednily zvláštnosti různých odvětví, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o zvláštní požadavky a podmínky pro hospodářské subjekty a pro produkty způsobilé pro vývozní náhradu, ▌a stanovení koeficientů pro účely výpočtu vývozních náhrad, přičemž se zohlední proces zrání některých lihovin získaných z obilovin.

▌

(119)     Minimální vývozní ceny květinových cibulí již nejsou užitečné a měly by být zrušeny.

(120)     Podle článku 42 Smlouvy se ustanovení Smlouvy týkající se hospodářské soutěže vztahují na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty pouze v rozsahu vymezeném právními předpisy Unie podle čl. 43 odst. 2 ▌ Smlouvy a postupem v něm stanoveným.

(120a)   S ohledem na zvláštnosti odvětví zemědělství a jeho závislost na řádném fungování celého potravinového řetězce, včetně účinného uplatňování pravidel hospodářské soutěže ve všech souvisejících odvětvích v rámci celého potravinového řetězce, který může být vysoce koncentrovaný, je třeba věnovat zvláštní pozornost uplatňování pravidel hospodářské soutěže stanovených v článku 42 Smlouvy. Z tohoto důvodu je zapotřebí úzká spolupráce mezi Komisí a orgány členských států pro ochranu hospodářské soutěže. Jedním z vhodných nástrojů poskytujících poradenství dotčeným podnikům a dalším zúčastněným stranám jsou případně i pokyny přijaté Komisí.

(121)      ▌Mělo by proto být stanoveno, že pravidla hospodářské soutěže týkající se dohod, rozhodnutí a jednání uvedených v článku 101 Smlouvy a zneužívání dominantního postavení ▌se vztahují na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty, pokud jejich použití neohrožuje plnění cílů SZP.

(122)     V případě organizací zemědělců nebo producentů nebo jejich sdružení, jejichž cílem je společná produkce zemědělských produktů nebo jejich uvádění na trh nebo využívání společných zařízení, by měl být povolen zvláštní přístup, pokud tato společná činnost nebrání hospodářské soutěži ani neohrožuje dosahování cílů uvedených v článku 39 Smlouvy.

(123)     Aniž je dotčena regulace nabídky některých produktů, jako je sýr a šunka, které užívají chráněné označení původu či chráněné zeměpisné označení, nebo víno, na které se vztahuje specifický soubor pravidel, je třeba zaujmout zvláštní přístup, pokud jde o některé činnosti mezioborových organizací pod podmínkou, že tyto činnosti nevedou k rozdělení trhů, neovlivňují řádné fungování společné organizace trhů, nenarušují ani nevylučují hospodářskou soutěž, nezahrnují stanovování cen či kvót ani nevedou k diskriminaci.

(124)     Poskytováním vnitrostátní podpory by bylo ohroženo řádné ▌fungování ▌vnitřního trhu. Ustanovení Smlouvy, která upravují státní podporu, by se proto obecně měla vztahovat na zemědělské produkty. Za určitých podmínek by měly být povoleny výjimky. Pokud se však takové výjimky použijí, je třeba, aby Komise mohla vypracovat seznam stávajících, nových nebo navrhovaných vnitrostátních podpor, podávat členským státům náležité připomínky a navrhovat jim vhodná řešení.

(124a)   Předpisy o prémiích za klučení a některá opatření programů na podporu odvětví vína by samy o sobě neměly vylučovat vnitrostátní platby pro tytéž účely.

(125)     Finsko a Švédsko by vzhledem ke zvláštním hospodářským podmínkám chovu sobů, výroby výrobků z nich a uvádění sobů a výrobků z nich na trh měly i nadále v tomto směru poskytovat vnitrostátní platby.

(125a)   Vedle všeobecných účinků reformy v odvětví cukru působí ve Finsku nepříznivě na odvětví cukrové řepy i zvláštní geografické a klimatické podmínky. Tento členský stát by proto měl být oprávněn k trvalému poskytování vnitrostátních plateb svým pěstitelům cukrové řepy.

(125b)   Členské státy by měly mít možnost poskytovat vnitrostátní platby na spolufinancování opatření v odvětví včelařství stanovených podle tohoto nařízení, jakož i na ochranu včelínů znevýhodněných strukturálními nebo přírodními podmínkami nebo v rámci programů hospodářského rozvoje, s výjimkou těch, které jsou přidělovány na produkci nebo obchod.

(125c)   Členské státy účastnící se režimů zaměřených na zlepšení přístupu dětí k potravinám by měly mít kromě podpory Unie možnost poskytovat vnitrostátní podporu na dodávky produktů a některé související náklady.

(126)     Za účelem řešení odůvodněných případů nouze i po ukončení přechodného období na podporu destilace stanoveného v rámci programů podpory, k němuž dojde v roce 2012, by členské státy měly mít možnost poskytovat vnitrostátní platby pro nouzovou destilaci v rámci celkového rozpočtového omezení představujícího 15 % dané částky příslušného ročního rozpočtu členského státu pro vnitrostátní program podpory. Tyto vnitrostátní platby by měly být před poskytnutím oznámeny Komisi a schváleny ▌.

▌

(129)     Členské státy by měly mít možnost pokračovat v poskytování vnitrostátních plateb pro skořápkové ovoce, jak je v současné době stanoveno v článku 120 nařízení (ES) č. 73/2009, aby zmírnily účinky oddělení podpory bývalého režimu podpory Unie pro skořápkové ovoce. Z důvodu jasnosti a vzhledem k tomu, že uvedené nařízení má být zrušeno, by tyto vnitrostátní platby měly být stanoveny v tomto nařízení.

(132)     Měla by být stanovena zvláštní intervenční opatření, aby bylo možné účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhu. Měla by být vymezena oblast působnosti těchto opatření.

(133)     S cílem účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhu v důsledku výrazného zvýšení nebo snížení cen na vnitřních nebo vnějších trzích nebo jiných událostí a okolností, které závažně narušují nebo by mohly narušit trh, pokud je pravděpodobné, že tato situace nebo její dopady na trh budou přetrvávat nebo se zhoršovat, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o opatření nezbytná pro řešení této situace na trhu, při současném dodržení veškerých závazků vyplývajících z mezinárodních dohod a za předpokladu, že jakákoli jiná opatření dostupná podle tohoto nařízení se ukáží jako nedostatečná, včetně opatření na rozšíření nebo změnu oblasti působnosti, doby trvání nebo jiných aspektů dalších opatření stanovených v tomto nařízení nebo na stanovení vývozních náhrad nebo celkové či částečné pozastavení dovozních cel vztahující se i na určitá množství nebo období, a to podle potřeby.

(133a)   Omezení volného oběhu vyplývající z uplatňování opatření, jejichž cílem je zabránit šíření nákaz zvířat, by mohlo působit těžkosti na trhu v jednom nebo více členských státech. Zkušenosti ukazují, že vážná narušení trhu, jako je významný pokles spotřeby nebo cen, lze přičíst ztrátě důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti nebo zdraví zvířat nebo rostlin. Na základě zkušeností by opatření, která lze přičítat ztrátě důvěry spotřebitelů, měla být rozšířena na rostlinné produkty.

(133b)   Výjimečná opatření na podporu trhu u výrobků z hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, výrobků z vepřového, skopového a kozího masa, vajec a výrobků z drůbežího masa by měla přímo souviset se zdravotními a veterinárními opatřeními přijatými v rámci boje proti šíření nákaz. Tato opatření by měla být přijímána na žádost členských států, aby nedocházelo k vážnému narušení trhů.

▌

(133c)   S cílem účinně reagovat na mimořádné okolnosti by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o rozšíření seznamu produktů uvedeného v tomto nařízení, v jejichž případě lze přijmout výjimečná podpůrná opatření.

(134)     Komise by měla být oprávněna přijímat v naléhavých případech opatření nezbytná k řešení konkrétních obtíží.

(134a)   Účinná a účelná reakce na hrozby narušení trhu může být obzvláště důležitá pro odvětví mléka. Rovněž mohou nastat specifické problémy v případě naléhavé situace. Je proto nezbytné zdůraznit, že pokud Komise přijme v případě narušení trhu, včetně nerovnováhy na trhu, výše uvedená opatření nebo v případě naléhavé situace opatření nezbytná pro řešení specifických problémů, mohou být tyto kroky určeny zejména pro odvětví mléka.

(134b)   S cílem reagovat na období, která se vyznačují závažnou nerovnováhou na trhu, by soukromé hospodářské subjekty mohly v zájmu stabilizace dotčených odvětví přijmout jako výjimečná opatření zvláštní kategorie společných opatření s výhradou přesně stanovených záruk, omezení a podmínek. Pokud by tato opatření mohla spadat do oblasti působnosti čl. 101 odst. 1 Smlouvy, měla by mít Komise možnost stanovit časově omezenou odchylku. Tato opatření by však měla doplňovat činnost Unie v rámci veřejné intervence a soukromého skladování nebo výjimečných opatření stanovených v tomto nařízení a neměla by narušovat fungování jednotného trhu.

(135)     Mělo by být možné od podniků, členských států nebo třetích zemí ▌vyžadovat, aby předložily oznámení pro účely uplatňování tohoto nařízení, sledování, analýzy a řízení trhu se zemědělskými produkty, zajištění transparentnosti trhu, řádného fungování opatření SZP, kontroly, inspekce, sledování, hodnocení a provádění auditu opatření SZP a plnění požadavků stanovených v mezinárodních dohodách, včetně oznamovacích povinností v rámci těchto dohod. S cílem zajistit harmonizovaný, efektivnější a jednodušší přístup by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat veškerá nezbytná opatření týkající se oznámení. Měla by přitom zohlednit potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů.

(136)     S cílem zajistit integritu informačních systémů a zaručit pravost a čitelnost dokumentů a souvisejících předávaných údajů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o povahu a druh oznamovaných informací, kategorie zpracovávaných údajů a maximální dobu uchovávání těchto údajů, účel zpracování těchto údajů, zejména v případě jejich zveřejnění nebo předání třetím zemím, přístupová práva ke zpřístupněným informacím nebo informačním systémům a podmínky ▌zveřejnění informací.

(137)     Použijí se právní předpisy Unie o ochraně osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ▌a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001.

(137a)   Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován a dne 14. prosince 2011 zaujal stanovisko

            Úř. věst. C […], […], s. […].

(138)     Přesun finančních prostředků z rezervy pro krize v odvětví zemědělství by se měl uskutečnit za podmínek a postupem podle článku 24 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení o SZP] a podle bodu [19c] interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení

            Úř. věst. L […], […], s. […].

(139)     V zájmu zajištění plynulého přechodu od ujednání stanovených v nařízení (ES) č. 1234/2007 k ujednáním stanoveným v tomto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty ▌, pokud jde o nezbytná opatření, zejména opatření nezbytná pro ochranu nabytých práv a legitimních očekávání podniků.

(139a)   Za účelem doplnění nebo změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(140)     Použití postupu pro naléhavé případy by mělo být vyhrazeno pro výjimečné případy, v nichž to vyžadují naléhavé závažné důvody, aby bylo možné účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhu, nebo v případech, kdy k narušení trhu dojde. Použití postupu pro naléhavé případy by mělo být odůvodněné a případy, ve kterých by se postup pro naléhavé případy měl použít, by měly být upřesněny.

(141)     V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011

            Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(142)     Při přijímání aktů, kterými se provádí toto nařízení, by se měl použít přezkumný postup, vzhledem k tomu, že se tyto akty vztahují na SZP, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2 písm. b) bodě ii) nařízení (EU) č. 182/2011. Při přijímání aktů, kterými se provádí toto nařízení a které se vztahují na hospodářskou soutěž, by se však měl použít poradní postup, vzhledem k tomu, že se poradní postup používá obecně při přijímání aktů, kterými se provádějí právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže.

(143)     Komise by v řádně odůvodněných případech měla přijmout prováděcí akty s okamžitou použitelností, pokud to vyžadují naléhavé závažné důvody, které se týkají přijímání, změny nebo zrušení ochranných opatření Unie, pozastavení režimu zušlechťovacího styku nebo aktivního či pasivního zušlechťovacího styku, je-li to nutné z důvodu okamžité reakce na situaci na trhu, a řešení konkrétních problémů v naléhavé situaci, a je-li okamžité opatření nezbytné k řešení problému.

(144)     Pokud jde o některá opatření podle tohoto nařízení, která vyžadují rychlý zásah nebo která sestávají pouze z použití obecných ustanovení na konkrétní situace bez volného uvážení, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímání prováděcí akty bez uplatnění nařízení (EU) č. 182/2011.

(145)     Komisi by dále měla být svěřena pravomoc provádět některé správní nebo řídicí úkoly, které nezahrnují přijímání aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů.

(145a)   Toto nařízení by mělo stanovit některá zvláštní pravidla týkající se Chorvatska v souladu s aktem o přistoupení Chorvatska

            Úř. věst. L 112, 24.4.2012, s. 21.

(146)     V přiměřené době po vstupu tohoto nařízení v platnost skončí podle nařízení (ES) č. 1234/2007 platnost několika ▌opatření pro jednotlivá odvětví. Po zrušení nařízení (ES) č. 1234/2007 by měla příslušná ustanovení nadále platit až do skončení dotčených režimů.

▌

(148)     Nařízení Rady (EHS) č. 922/72

            Nařízení Rady (EHS) č. 922/72, kterým se pro chovatelský rok 1972/73 stanoví obecná pravidla pro poskytování podpory pro chov bource morušového (Úř. věst. L 106, 5.5.1972, s. 1).

(149)     Určitá pravidla v odvětví mléka a mléčných výrobků, zejména pokud jde o smluvní vztahy a jednání, regulaci nabídky sýrů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, výkazy prvních kupujících, organizace producentů, sdružení organizací producentů a mezioborové organizace, vstoupila v platnost v nedávné době a zůstávají za současných hospodářských podmínek na trhu s mlékem a mléčnými výrobky a dané struktury dodavatelského řetězce odůvodněná. Měla by se proto v tomto odvětví uplatňovat po dostatečně dlouhou dobu (a to před zrušením kvót na mléko a po něm), aby mohla dosáhnout plného účinku. ▌Tato pravidla by však měla být dočasná a podléhat přezkumu. Komise by měla přijmout zprávy o vývoji trhu s mlékem, které by měly obsahovat zejména možné pobídky, jež by zemědělce vedly k uzavírání dohod o společné výrobě a jež mají být předloženy do 30. června 2014 a 31. prosince 2018,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

▌

ČÁST I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

1.      ▌Tímto nařízením se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, kterými se rozumí všechny produkty uvedené v příloze I Smluv s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [KOM(2011) 416]▌.

2.      Zemědělské produkty vymezené v odstavci 1 jsou rozděleny do těchto odvětví podle přílohy I tohoto nařízení:

a)      obiloviny, část I přílohy I;

b)      rýže, část II přílohy I;

c)      cukr, část III přílohy I;

d)      sušené krmivo, část IV přílohy I;

e)      osiva, část V přílohy I;

f)       chmel, část VI přílohy I;

g)      olivový olej a stolní olivy, část VII přílohy I;

h)      len a konopí, část VIII přílohy I;

i)       ovoce a zelenina, část IX přílohy I;

j)       výrobky z ovoce a zeleniny, část X přílohy I;

k)      banány, část XI přílohy I;

l)       víno, část XII přílohy I;

m)     živé dřeviny a jiné rostliny, cibule, kořeny a podobné, řezané květiny a okrasná zeleň, část XIII přílohy I;

n)      tabák, část XIV přílohy I;

o)     hovězí a telecí maso, část XV přílohy I;

p)     mléko a mléčné výrobky, část XVI přílohy I;

q)     vepřové maso, část XVII přílohy I;

r)      skopové a kozí maso, část XVIII přílohy I;

s)      vejce, část XIX přílohy I;

t)      drůbeží maso, část XX přílohy I;

u)      ethylalkohol zemědělského původu, část XXI přílohy I;

v)      produkty včelařství, část XXII přílohy I;

w)     bourec morušový, část XXIII přílohy I;

x)      ostatní produkty, část XXIV přílohy I.

Článek 2

Obecná ustanovení o společné zemědělské politice (SZP)

Nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení o SZP] ▌a předpisy přijaté podle uvedeného nařízení platí ve vztahu k opatřením stanoveným v tomto nařízení.

Článek 3

Definice

1.      Pro účely tohoto nařízení se použijí definice týkající se některých odvětví uvedené v příloze II.

1a.    Definice uvedené v příloze II části 1a oddílu B se použijí pouze během období uvedeného v článku 100a.

2.      Pro účely tohoto nařízení se použijí ▌definice stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […] [horizontální nařízení o SZP], nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […], pokud v tomto nařízení není uvedeno jinak.

3.      S cílem zohlednit zvláštnosti odvětví rýže je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými se mění definice týkající se odvětví rýže uvedené v příloze II části I v rozsahu nezbytném k aktualizaci definic s ohledem na vývoj trhu.

4.      Pro účely tohoto nařízení se „méně rozvinutými regiony“ rozumí regiony podle definice v čl. 82. odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. … [KOM(2011) 615]

            Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. … o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L […], […], s. [...]).

4a.    Pro účely tohoto nařízení se „nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní katastrofě“ rozumí povětrnostní podmínky jako mráz, krupobití, led, déšť nebo sucho, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce daného zemědělce v předcházejícím tříletém období nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.

Článek 4

▌Přizpůsobení nomenklatuře společného celního sazebníku používané pro zemědělské produkty

Je-li to nutné za účelem zohlednění změn kombinované nomenklatury, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, jimiž se popis produktů a odkazy v tomto nařízení přizpůsobují číslům nebo položkám kombinované nomenklatury ▌.

Článek 5

Přepočítací koeficienty pro rýži

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů

a)      stanovit přepočítací koeficienty pro rýži v různých fázích zpracování, náklady na zpracování a hodnotu vedlejších výrobků;

b)     přijmout veškerá nezbytná opatření týkající se používání přepočítacích koeficientů pro rýži.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 6

Hospodářské roky

Stanoví se tyto hospodářské roky:

a)      od 1. ledna do 31. prosince daného roku pro odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny a pro odvětví banánů;

b)     od 1. dubna do 31. března následujícího roku pro:

i)       odvětví sušeného krmiva,

ii)      odvětví bource morušového;

c)      od 1. července do 30. června následujícího roku pro:

i)       odvětví obilovin,

ii)      odvětví osiv,

iii)     odvětví olivového oleje a stolních oliv,

iv)     odvětví lnu a konopí,

v)      odvětví mléka a mléčných výrobků;

d)     od 1. srpna do 31. července následujícího roku pro odvětví vína;

e)      od 1. září do 31. srpna následujícího roku pro odvětví rýže;

f)      od 1. října do 30. září následujícího roku pro odvětví cukru.

▌

Článek 7

Referenční prahová hodnota

1.        Stanoví se tyto referenční prahové hodnoty:

a)      pokud jde o odvětví obilovin, 101,31 EUR za tunu, vztaženo na velkoobchodní fázi u zboží dodaného do skladu před vyložením;

b)     pokud jde o neloupanou rýži, 150 EUR za tunu za standardní jakost vymezenou v příloze III části A, vztaženo na velkoobchodní stupeň u zboží dodaného do skladu před vyložením;

c)      pokud jde o cukr standardní jakosti vymezené v příloze II oddílu B, vztaženo na nebalený cukr při převzetí v závodě:

i)       pro bílý cukr: 404,4 EUR za tunu,

ii)      pro surový cukr: 335,2 EUR za tunu;

d)     pokud jde o odvětví hovězího a telecího masa, 2 224 EUR za tunu pro jatečně upravená těla skotu samčího pohlaví třídy R3 podle klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla ▌skotu ve věku 8 měsíců nebo více podle přílohy IIIa části A;

e)      pokud jde o odvětví mléka a mléčných výrobků:

i)       246,39 EUR za 100 kg pro máslo,

ii)      169,80 EUR za 100 kg pro sušené odstředěné mléko;

f)      pokud jde o vepřové maso, 1 509,39 EUR za tunu pro jatečně upravená těla prasat standardní jakosti stanovené na základě hmotnosti a podílu libového masa podle klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla prasat podle přílohy IIIa části B takto:

i)       jatečně upravená těla o hmotnosti nejméně 60 kg, avšak menší než 120 kg: třída E,

ii)      jatečně upravená těla o hmotnosti od 120 do 180 kg: třída R;

fa)    pokud jde o odvětví olivového oleje:

i)      1 779 EUR za tunu pro extra panenský olivový olej,

ii)     1 710 EUR za tunu pro panenský olivový olej;

iii)   1 524 EUR za tunu pro lampantový olivový olej s obsahem mastných kyselin 2. stupně, při odečtení 36,70 EUR na tunu z této částky za každý další stupeň kyselosti.

1a.    Komise tyto referenční prahové hodnoty pravidelně přezkoumává s přihlédnutím k objektivním kritériím, zejména k vývoji produkce, nákladům na produkci (především na vstupy) a tržním trendům. Referenční prahové hodnoty se v případě potřeby aktualizují řádným legislativním postupem s ohledem na vývoj produkce a trhů.

ČÁST II

VNITŘNÍ TRH

HLAVA I

TRŽNÍ INTERVENCE

KAPITOLA I

Veřejná intervence a podpora soukromého skladování

Oddíl 1

Obecná ustanovení o veřejné intervenci a podpoře soukromého skladování

Článek 8

Oblast působnosti

Tato kapitola stanoví pravidla pro tržní intervenci týkající se:

a)      veřejné intervence, kdy jsou produkty nakupovány ▌a skladovány příslušnými orgány členských států až do jejich uvolnění, a

b)     poskytování podpory skladování produktů soukromými hospodářskými subjekty.

Článek 9

Původ způsobilých produktů

Produkty způsobilé pro nákup v rámci veřejné intervence nebo pro poskytování podpory soukromého skladování musejí pocházet z Unie. Pokud produkty pocházejí z plodin, musejí být navíc tyto plodiny sklizeny v Unii, a pokud jsou z mléka, mléko musí být vyprodukováno v Unii.

▌

Článek 9a

Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla

Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla se v souladu s přílohou IIIa použije v odvětví hovězího a telecího masa pro jatečně upravená těla skotu ve věku 8 měsíců nebo více a v odvětví vepřového masa v případě těl prasat, která nebyla použita k chovu.

V odvětví skopového a kozího masa mohou členské státy použít klasifikační stupnici Unie pro jatečně upravená těla ovcí v souladu s pravidly stanovenými v příloze IIIa části C.

ODDÍL 2

VEŘEJNÁ INTERVENCE

Článek 10

Produkty způsobilé pro veřejnou intervenci

Veřejná intervence se použije podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle veškerých dalších požadavků a podmínek, které může stanovit Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 18 a ▌prováděcích aktů ▌podle článku ▌19, na tyto produkty:

a)      pšenici obecnou, pšenici tvrdou, ječmen a kukuřici;

b)     neloupanou rýži;

c)      čerstvé nebo chlazené maso z odvětví hovězího a telecího masa kódů KN 0201 10 00 a 0201 20 20 až 0201 20 50;

d)     máslo vyrobené přímo a výhradně z pasterizované smetany získané přímo a výhradně z kravského mléka ve schváleném podniku Unie, s minimálním obsahem tuku 82 % hmotnostních a maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních;

e)      sušené odstředěné mléko nejvyšší jakosti vyrobené z kravského mléka rozprašovacím sušením ve schváleném podniku Unie, s minimálním obsahem bílkovin 34,0 % hmotnostních v tukuprosté sušině.

Článek 11 ▌

Období veřejné intervence

Veřejná intervence se použije u:

a)      pšenice obecné, pšenice tvrdé, ječmene a kukuřice od 1. listopadu do 31. května;

b)     neloupané rýže od 1. dubna do 31. července;

c)      hovězího a telecího masa během celého ▌roku;

d)     másla a sušeného odstředěného mléka od 1. března do 30. září.

Článek 12 ▌

Zahájení a ukončení veřejné intervence

1.      Veřejná intervence během období uvedených v článku 11

a)      se zahajuje pro pšenici obecnou, máslo a sušené odstředěné mléko;

b)     může být zahájena Komisí prostřednictvím prováděcích aktů pro pšenici tvrdou, ječmen, kukuřici a neloupanou rýži (včetně konkrétních odrůd nebo druhů neloupané rýže), pokud to vyžaduje situace na trhu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2;

c)      může být zahájena pro odvětví hovězího a telecího masa Komisí prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití čl. 162 odst. 2 nebo 3, pokud je průměrná tržní cena během reprezentativního období stanoveného podle čl. 19 ▌odst. 1 písm. a) v některém členském státě nebo některém regionu členského státu, zjištěná na základě klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu podle přílohy IIIa části A, nižší než 85 % referenční prahové hodnoty stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. d).

2.      Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití čl. 162 odst. 2 nebo 3 ukončit veřejnou intervenci pro odvětví hovězího a telecího masa, pokud po určité reprezentativní období stanovené podle čl. 19 ▌odst. 1 písm. a) již nejsou splněny podmínky stanovené v odst. 1 písm. c) tohoto článku.

Článek 13

Nákup za pevně stanovenou cenu nebo prostřednictvím nabídkového řízení

1.      Je-li veřejná intervence zahájena podle čl. 12 odst. 1 ▌, opatření týkající se stanovení nákupních cen u pšenice obecné, ▌másla, ▌sušeného odstředěného mléka, pšenice tvrdé, ječmene, kukuřice, neloupané rýže a hovězího a telecího masa, jakož i případná opatření týkající se množstevních omezení v případě nákupu za pevně stanovenou cenu přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

▌

Článek 14

Ceny v rámci veřejné intervence

1.      Cenou v rámci veřejné intervence se rozumí:

a)      cena, za kterou jsou produkty nakupovány ▌v rámci veřejné intervence, je-li nákup prováděn za pevně stanovenou cenu, nebo

b)     maximální cena, za kterou mohou být produkty způsobilé pro veřejnou intervenci nakoupeny ▌, je-li nákup prováděn prostřednictvím nabídkového řízení.

2.      Opatření týkající se stanovení úrovně ceny v rámci veřejné intervence, včetně částek, o které se cena zvýší a sníží, přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy. ▌

Článek 15

Obecné zásady týkající se nakládání s produkty z veřejné intervence

1.        Nakládání s produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence probíhá tak, aby:

a)      nedocházelo k narušení trhu;

b)     byl zajištěn rovný přístup ke zboží a rovné zacházení s kupujícími a

c)      aby bylo v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodních dohod uzavřených podle ▌Smlouvy.

2.      S produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence může být naloženo tak, že se dají k dispozici režimu rozdělování potravin nejchudším osobám v Unii podle nařízení (EU) č. […] ▌. V tom případě je účetní hodnota těchto produktů na úrovni příslušné pevně stanovené ceny v rámci veřejné intervence uvedené v čl. 14 odst. 2 tohoto nařízení.

2a.    Komise každoročně zveřejňuje podrobné informace o podmínkách, za nichž byly v předchozím roce prodány produkty nakoupené v rámci veřejné intervence.

ODDÍL 3

PODPORA SOUKROMÉHO SKLADOVÁNÍ

Článek 16

Produkty způsobilé pro podporu

Podpora soukromého skladování se může podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle veškerých dalších požadavků a podmínek, které přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článků 17 a 18 a ▌prováděcích aktů ▌podle článků 17 a 19, poskytovat na tyto produkty:

a)      bílý cukr;

b)     olivový olej;

c)      lněná vlákna;

d)     čerstvé nebo chlazené maso ▌skotu ve věku 8 měsíců nebo více;

e)      máslo vyrobené ze smetany získané přímo a výhradně z kravského mléka;

ea)    sýr;

f)      sušené odstředěné mléko vyrobené z kravského mléka;

g)      vepřové maso;

h)      skopové a kozí maso.

Písmeno ea) se omezuje na sýry s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012

            Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

Článek 17

Podmínky pro poskytování podpory

1.      S cílem zajistit transparentnost trhu je v případě potřeby Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví podmínky, za kterých může rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování produktů uvedených v článku 16, a to s ohledem na:

a)     zjištěné průměrné tržní ceny v Unii a referenční prahové hodnoty a výrobní náklady dotčených produktů a

b)     potřebu včas reagovat na zvláště obtížnou situaci na trhu nebo hospodářský vývoj, které mají významný negativní dopad na marže v daném odvětví. ▌

2.      Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování produktů uvedených v článku 16, a to s ohledem na podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

3.      Opatření týkající se stanovení výše podpory soukromého skladování podle článku 16 přijme Rada v souladu s ▌čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

▌

4.      Komise může prostřednictvím prováděcích aktů omezit poskytování podpory soukromého skladování ▌. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

ODDÍL 4

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O VEŘEJNÉ INTERVENCI

A PODPOŘE SOUKROMÉHO SKLADOVÁNÍ

Článek 18

Přenesené pravomoci

2.      S cílem zajistit, aby produkty nakoupené v rámci veřejné intervence nebo produkty, na něž se vztahuje podpora soukromého skladování, byly vhodné pro dlouhodobé skladování a byly řádné a uspokojivé obchodní jakosti, a s cílem zohlednit zvláštnosti jednotlivých odvětví pro účely zajištění nákladově účinného fungování veřejné intervence a soukromého skladování je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví požadavky a podmínky, jež kromě požadavků stanovených tímto nařízením musejí tyto produkty ▌splňovat. Tyto požadavky a podmínky se zaměří na to, aby u nakoupených ▌ a skladovaných ▌produktů zaručily:

a)     jejich jakost, pokud jde o jakostní parametry, jakostní třídy, jakostní stupně, kategorie, vlastnosti a stáří produktu;

b)     jejich způsobilost, pokud jde o množství a balení, včetně ▌označování, ▌uchovávání, předchozí smlouvy o skladování, schvalování podniků a stadium produktů, na něž se vztahuje cena v rámci veřejné intervence a podpora soukromého skladování.

3.      S cílem ▌zohlednit zvláštnosti odvětví obilovin a neloupané rýže je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví kritéria jakosti v souvislosti s nákupem i prodejem pšenice obecné, pšenice tvrdé, ječmene, kukuřice a neloupané rýže.

▌

5.      S cílem zajistit vhodnou skladovací kapacitu a účinnost systému veřejné intervence z hlediska nákladové efektivity, distribuce a přístupu hospodářských subjektů a s cílem zachovat jakost produktů nakoupených v rámci veřejné intervence pro jejich uvolnění na konci skladovacího období je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví:

a)     požadavky, které musejí splňovat sklady všech produktů, na něž se vztahuje veřejná intervence;

▌

c)      pravidla pro skladování produktů v členském státě či mimo členský stát, který je odpovědný za tyto produkty a jejich úpravu s ohledem na cla a další částky, které se poskytují, nebo poplatky, které se vybírají v rámci SZP ▌.

▌

6.      S cílem zajistit, aby podpora soukromého skladování měla požadovaný účinek na trh, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví:

a)      pravidla a podmínky použitelné v případech, kdy je skladované množství nižší než smluvně stanovené množství;

b)     podmínky pro poskytování zálohy na tuto podporu;

c)      podmínky, za nichž lze rozhodnout, že produkty, na které se vztahují smlouvy o soukromém skladování, mohou být znovu uvedeny na trh nebo uvolněny.

7.      S cílem zajistit řádné fungování systémů veřejné intervence a soukromého skladování je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, ▌kterými:

a)      stanoví používání nabídkového řízení, které zaručuje rovný přístup ke zboží a rovné zacházení s hospodářskými subjekty;

b)     stanoví dodatečné podmínky, které musejí hospodářské subjekty splnit s cílem usnadnit účinné řízení a kontrolu systému ze strany členských států a hospodářských subjektů;

c)      stanoví povinnost složit jistotu, jež zaručí dodržení povinností hospodářskými subjekty.

▌

8.      S cílem zohlednit technický vývoj a potřeby odvětví uvedených v článku 9a, jakož i potřebu standardizovat obchodní úpravu různých produktů pro účely zlepšení transparentnosti trhu, zaznamenávání cen a uplatňování tržních intervenčních opatření je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými upraví a aktualizuje ustanovení týkající se stupnice Unie pro klasifikaci, označování a obchodní úpravu jatečně upravených těl uvedená v příloze IIIa, a kterými se:

a)     stanoví dodatečná opatření týkající se klasifikace (prováděné rovněž kvalifikovanými klasifikátory), třídění (prováděné rovněž za pomoci technik automatizovaného třídění), identifikace, vážení a označování jatečně upravených těl a výpočtu průměrných cen Unie a koeficientů vážení používaných při výpočtu těchto cen;

b)     stanoví odchylky od ustanovení a zvláštní odchylky, které mohou členské státy udělit jatkám, v nichž se poráží malý počet kusů skotu, a další ustanovení pro dotčené produkty, včetně ustanovení v odvětví hovězího a telecího masa týkajících se tříd zmasilosti a protučnělosti, a další ustanovení v odvětví skopového masa, pokud jde o hmotnost, barvu masa a protučnělost a kritéria pro klasifikaci lehkých jehňat;

c)      členským státům povolí nepoužívat klasifikační stupnici pro jatečně upravená těla prasat a kromě hmotnosti a odhadovaného podílu libového masa používat i jiná hodnotící kritéria nebo kterými se stanoví odchylky od této stupnice.

▌

Článek 19

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme opatření nezbytná pro jednotné uplatňování této kapitoly, která se mohou zejména týkat:

aa)   nákladů, které hradí hospodářský subjekt, pokud produkty dodané pro veřejnou intervenci nesplňují minimální požadavky na jakost;

ab)   stanovení minimální skladovací kapacity pro intervenční sklady;

a)      reprezentativních období, trhů a tržních cen nezbytných pro používání této kapitoly;

b)     ▌dodávek produktů nakupovaných ▌v rámci veřejné intervence, nákladů na přepravu, které ponese nabízející, převzetí produktů platebními agenturami a platby;

c)      různých operací spojených s vykosťováním v odvětví hovězího a telecího masa;

ca)    praktických způsobů balení produktů, jejich uvádění na trh a označování;

cb)    postupů pro schvalování podniků vyrábějících máslo a sušené odstředěné mléko pro účely této kapitoly;

d)     oprávnění ke skladování mimo území členského státu, kde byly produkty nakoupeny ▌a uskladněny;

e)      ▌prodeje produktů nakoupených ▌v rámci veřejné intervence nebo nakládání s nimi, zejména pokud jde o prodejní ceny, podmínky vyskladnění, následné použití nebo určení uvolněných produktů, včetně postupů týkajících se produktů určených pro režim uvedený v čl. 15 ▌druhém odstavci, včetně převodů mezi členskými státy;

ea)    v případě produktů nakoupených v rámci veřejné intervence ustanovení souvisejících s prodejem malých množství, která zůstávají uskladněna, nebo množství, která již nelze znovu zabalit nebo která mají zhoršenou jakost, v členských státech prováděným na jejich vlastní odpovědnost;

f)      v případě soukromého skladování uzavírání a obsahu smluv mezi příslušným orgánem členského státu a žadateli;

g)      soukromého uskladnění a skladování produktů a jejich vyskladnění;

h)      doby uskladnění v soukromých skladech a ustanovení, podle nichž tato doba, stanovená ve smlouvách, může být zkrácena nebo prodloužena;

▌

▌j)   ▌postupů pro nákup za pevně stanovenou cenu, včetně postupů pro skládanou jistotu a její výši, nebo pro poskytnutí předem pevně stanovené podpory na soukromé skladování ▌;

k)     používání nabídkového řízení pro veřejnou intervenci i pro soukromé skladování, zejména pokud jde o:

i)       předkládání nabídek nebo nabídek do nabídkového řízení a minimální množství pro žádost nebo předložení nabídky ▌;

ia)    postupy pro skládanou jistotu a její výši; a

ii)      výběr nabídek, který zajistí, že přednost bude dána nabídkám nejpříznivějším pro Unii, a umožní, že smlouva nemusí být nezbytně uzavřena;

l)      provádění klasifikačních stupnic Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí;

m)    jiné obchodní úpravy jatečně upravených těl a půlek jatečně upravených těl, než je obchodní úprava stanovená v příloze IIIa části A bodu IV pro účely stanovení tržních cen;

n)     opravných faktorů uplatňovaných členskými státy a používaných pro různé obchodní úpravy jatečně upravených těl skotu a ovcí v případě, že se nepoužije referenční obchodní úprava;

o)     praktických způsobů označování klasifikovaných jatečně upravených těl a způsobů, jakými Komise vypočítává váženou průměrnou cenu Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí;

p)     oprávnění členských států umožňujícího jinou obchodní úpravu jatečně upravených těl prasat poražených na jejich území, než je obchodní úprava stanovená v příloze IIIa části B bodu III, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

i)      běžná obchodní praxe se na jejich území liší od standardní obchodní úpravy vymezené v příloze IIIa části B bodu III prvním pododstavci;

ii)     tato úprava je odůvodněna technickými požadavky;

iii)    jatečně upravená těla jsou stažena jednotným způsobem;

q)     ustanovení o přezkumu uplatňování klasifikace jatečně upravených těl v členských státech provedeném na místě výborem Unie složeným z odborníků z Komise a odborníků jmenovaných členskými státy s cílem zajistit přesnost a spolehlivost klasifikace jatečně upravených těl. Tyto předpisy stanoví, že náklady na provádění přezkumné činnosti ponese Unie.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 20

Další prováděcí pravomoci

Bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3 Komise přijme nezbytné prováděcí akty s cílem oprávnit členské státy k tomu, aby odchylně od přílohy IIIa části C bodu III.1 byla v případě jehňat o hmotnosti jatečně upraveného těla nižší než 13 kilogramů použita pro účely klasifikace tato kritéria:

▌

i)      hmotnost jatečně upraveného těla;

ii)     barva masa;

iii)    protučnělost.

▌

KAPITOLA II

REŽIMY PODPORY

ODDÍL 1

REŽIMY PRO ZLEPŠENÍ PŘÍSTUPU K POTRAVINÁM

Článek 20a

Cílová skupina

Režimy podpory určené ke zlepšení distribuce zemědělských produktů a stravovacích návyků dětí jsou zaměřeny na děti, které pravidelně navštěvují jesle nebo jiná předškolní zařízení nebo vzdělávací zařízení na úrovni základní nebo střední školy spravovaná nebo uznaná příslušnými orgány členských států.

PODODDÍL 1

PROJEKTY „OVOCE DO ŠKOL“

Článek 21

Podpora určená na dodávání ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny a banánů dětem

1.      ▌Unie poskytuje podporu na:

a)      dodávání produktů z odvětví ovoce a zeleniny, odvětví výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví banánů dětem ve vzdělávacích zařízeních uvedených v článku 20a; a

b)     některé související náklady na logistiku a distribuci, zařízení, propagaci, sledování, hodnocení a doprovodná opatření.

2.      Členské státy, které se chtějí na projektu podílet, vypracují nejdříve na celostátní nebo regionální úrovni strategii pro jeho provádění ▌. Stanoví rovněž doprovodná opatření, která mohou zahrnovat informace o opatřeních pro vzdělávání týkající se zdravých stravovacích návyků, místních potravinových řetězců a boje proti plýtvání potravinami, která jsou nutná pro zajištění účinnosti projektu.

3.      Při vypracovávání strategií sestaví členské státy seznam produktů z odvětví ovoce a zeleniny, odvětví výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví banánů, které budou způsobilé v rámci jejich projektů. Tento seznam ▌nezahrnuje produkty uvedené v příloze IIIb. Nicméně v řádně odůvodněných případech, například když chce členský stát v rámci svého projektu zajistit široký sortiment produktů nebo chce zvýšit přitažlivost svého projektu, může strategie stanovit, že se mohou takové produkty stát způsobilými, pokud jsou do nich přidána jen omezená množství látek vyjmenovaných v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby seznam produktů, které jsou v rámci jejich projektu způsobilé, schválily jejich příslušné zdravotnické orgány. Při volbě produktů vycházejí členské státy z objektivních kritérií, která mohou zahrnovat otázky zdraví a životního prostředí, sezónnost, rozmanitost nebo dostupnost produktů, přičemž se v rámci možností upřednostní produkty pocházející z Unie, zejména místní nákup, místní trhy, krátké dodavatelské řetězce nebo přínosy pro životní prostředí.

4.      Opatření týkající se stanovení podpory Unie uvedené v odstavci 1 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

4a.    Podpora Unie uvedená v odstavci 1 se jednotlivým členským státům přiděluje na základě objektivních kritérií založených na jejich podílu dětí ve věku od šesti do deseti let.

▌

Členské státy účastnící se projektu žádají každý rok o podporu Unie na základě své strategie.

Opatření týkající se stanovení minimální výše podpory Unie pro každý členský stát účastnící se projektu a předběžného a konečného přidělení podpory členským státům přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

5.      Podpora Unie uvedená v odstavci 1 nesmí nahrazovat financování stávajících vnitrostátních projektů zaměřených na dodávání ovoce do škol, v jejichž rámci se dodává ovoce a zelenina, výrobky z ovoce a zeleniny a banány, nebo jiných projektů, v jejichž rámci se do škol dodávají i tyto produkty. Pokud má však některý členský stát již nyní fungující projekt, který by byl způsobilý pro podporu Unie podle tohoto článku, a zamýšlí jej rozšířit nebo zvýšit jeho účinnost, a to i pokud jde o cílovou skupinu daného projektu, dobu jeho trvání nebo způsobilé produkty, lze poskytnout podporu Unie za předpokladu, že jsou dodrženy limity stanovené v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy, pokud jde o poměr podpory Unie k celkovému vnitrostátnímu příspěvku. V takovém případě členský stát ve své prováděcí strategii uvede, jak zamýšlí svůj projekt rozšířit nebo zvýšit jeho účinnost.

6.      Kromě podpory Unie mohou členské státy poskytovat vnitrostátní podporu v souladu s článkem 152.

7.      Projektem Unie zaměřeným na dodávání ovoce a zeleniny do škol nejsou dotčeny žádné samostatné vnitrostátní projekty, které se týkají dodávání ovoce a zeleniny do škol a jsou v souladu s právem Unie.

▌

8.      Unie může také podle článku 6 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení o SZP] ▌financovat opatření týkající se informací, sledování a hodnocení, která souvisejí s projektem zaměřeným na dodávání ovoce a zeleniny do škol, včetně zvyšování informovanosti veřejnosti o tomto projektu, a související opatření pro vytváření sítí.

8a.    Členské státy účastnící se projektu informují v místě distribuce potravin o své účasti v daném režimu podpory a o skutečnosti, že se jedná o projekt dotovaný Unií.

Článek 22

Přenesené pravomoci

2.      S cílem podpořit zdravé stravovací návyky dětí a zajistit, aby podpora byla zaměřena na děti v cílové skupině uvedené v článku 20a, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o pravidla pro:

aa)   dodatečná kritéria související se zaměřením podpory členskými státy;

d)     schvalování a výběr žadatelů o podporu členskými státy;

da)   vypracování celostátních nebo regionálních strategií a doprovodná opatření. ▌

3.      S cílem zajistit účinné a cílené využívání evropských finančních prostředků je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o:

a)      metodu pro přerozdělení předběžně rozdělené podpory podle čl. 21 odst. 4a mezi členské státy na základě obdržených žádostí o podporu;

b)     náklady uvedené ve strategiích členských států, které jsou způsobilé pro podporu Unie, a ▌možnost stanovit pro konkrétní náklady celkový strop;

ba)   povinnost členských států sledovat a hodnotit účinnost svých projektů zaměřených na dodávání ovoce a zeleniny do škol.

▌

4.      S cílem podpořit informovanost o projektu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, jimiž se ▌členským státům zapojeným do projektu zaměřeného na dodávání ovoce a zeleniny do škol ukládá povinnost veřejně informovat o dotační úloze podpory Unie.

Článek 23

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření nezbytná pro použití tohoto pododdílu, včetně ▌:

aa)   informací, které mají obsahovat strategie členských států;

b)     žádostí o podporu a platby;

c)      způsobů propagace a opatření pro vytváření sítí v rámci projektu;

d)     předkládání, formátu a obsahu zpráv o sledování a hodnocení vypracovávaných členskými státy, které se účastní projektu Unie zaměřeného na dodávání ovoce a zeleniny do škol.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

PODODDÍL 2

PROJEKT „MLÉKO DO ŠKOL“

Článek 24

Podpora na dodávky mléka a mléčných výrobků dětem

1.      Podpora Unie se poskytuje na dodávky některých ▌produktů odvětví mléka a zpracovaných mléčných výrobků kódů KN 0401, 0403, 0404 90 a 0406 nebo kódu KN 2202 90 dětem do vzdělávacích zařízení uvedených v článku 20a.

2.      Od 1. srpna 2015 musejí členské státy, které se chtějí na projektu podílet, nejdříve vypracovat na celostátní nebo regionální úrovni strategii pro jeho provádění. Mohou rovněž stanovit doprovodná opatření nutná pro zajištění účinnosti programu, která mohou zahrnovat informace o opatřeních pro vzdělávání týkající se zdravých stravovacích návyků, místních potravinových řetězců a boje proti plýtvání potravinami.

2a.    Při vypracovávání strategií sestaví členské státy v souladu s pravidly přijatými Komisí podle článku 25 seznam produktů odvětví mléka a mléčných výrobků, které jsou způsobilé v rámci příslušných projektů.

2b.    S výjimkou bezplatné distribuce jídel dětem ve vzdělávacích zařízeních nesmí podpora Unie uvedená v odstavci 1 nahrazovat financování veškerých stávajících vnitrostátních projektů týkajících se mléka a mléčných výrobků nebo jiných projektů, v jejichž rámci se do škol dodává i mléko nebo mléčné výrobky. Pokud má však některý členský stát již zavedený projekt, který by byl způsobilý pro podporu Unie podle tohoto článku, a zamýšlí jej rozšířit nebo zvýšit jeho účinnost, a to i pokud jde o cílovou skupinu daného projektu, dobu jeho trvání nebo způsobilé produkty, lze podporu Unie poskytnout. V takovém případě členský stát ve své prováděcí strategii uvede, jak zamýšlí svůj projekt rozšířit nebo zvýšit jeho účinnost.

3.      Kromě podpory Unie mohou členské státy poskytovat vnitrostátní podporu v souladu s článkem 152.

3a.    Projektem Unie „Mléko a mléčné výrobky do škol“ nejsou dotčeny případné samostatné vnitrostátní projekty určené školám, jejichž cílem je podpora spotřeby mléka a mléčných výrobků a jsou v souladu s právem Unie.

4.      Opatření týkající se stanovení podpory Unie pro veškeré mléko a maximálního množství způsobilého pro podporu Unie podle odstavce 1 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

5a.    Členské státy účastnící se projektu informují v místě distribuce potravin o své účasti v daném režimu podpory a o skutečnosti, že se jedná o projekt dotovaný Unií.

Článek 25

Přenesené pravomoci

▌

2.      S cílem zohlednit ▌vývoj ▌vzorců spotřeby mléka a mléčných výrobků a ▌inovace a vývoj na trhu s mlékem a mléčnými výrobky, dostupnost výrobků na jednotlivých trzích Unie a výživové aspekty je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, jejichž prostřednictvím určí:

a)     produkty, které jsou způsobilé pro projekt, v souladu s ustanoveními čl. 24 odst. 1 a s ohledem na výživové aspekty;

b)     ▌celostátní nebo regionální strategie, které musejí členské státy vypracovat, aby mohly požívat výhod podpory, včetně případných doprovodných opatření;

c)      sledování a hodnocení.

3.      S cílem zajistit účinné a účelné využívání podpory Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o:

a)     pravidla pro příjemce a žadatele způsobilé pro podporu;

b)     požadavek, aby žadatelé byli schvalováni členskými státy;

c)      používání mléka a mléčných výrobků při přípravě jídel ve vzdělávacích zařízeních.

3a.    S cílem zajistit, aby žadatelé o podporu plnili své povinnosti, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o opatření týkající se skládání jistoty v případě, že je vyplacena záloha na podporu.

4.      S cílem podpořit informovanost o daném režimu podpory je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví podmínky, za nichž členské státy informují o své účasti v daném režimu podpory a o skutečnosti, že se jedná o projekt dotovaný Unií.

5.      S ohledem na potřebu zajistit, aby se podpora odrazila v ceně, za kterou jsou výrobky v rámci projektu nabízeny, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout pravidla pro zavedení sledování cen v rámci tohoto projektu.

Článek 26

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření nezbytná pro použití tohoto pododdílu, mimo jiné ▌:

a)      postupy, které zajistí dodržování maximálního množství způsobilého pro podporu;

aa)   postupy pro jistotu a výši jistoty, která má být složena v případě vyplacení zálohy;

b)     informace, které mají být poskytovány členským státům pro schvalování, žádosti o podporu a platby;

c)      způsoby veřejného informování o projektu;

d)     správu sledování cen podle čl. 25 odst. 5.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

ODDÍL 2

PODPORA V ODVĚTVÍ OLIVOVÉHO OLEJE A STOLNÍCH OLIV

Článek 27

Programy na podporu odvětví olivového oleje a stolních oliv ▌

▌

1.      Unie financuje tříleté pracovní programy vypracované organizacemi producentů uznanými podle článku 106, sdruženími organizací producentů uznanými podle článku 107 nebo mezioborovými organizacemi uznanými podle článku 108 v jedné nebo více z těchto oblastí:

-a)    sledování a řízení trhu v odvětví olivového oleje a stolních oliv;

a)      zmírnění dopadů pěstování oliv na životní prostředí;

aa)   zvýšení konkurenceschopnosti pěstování oliv prostřednictvím modernizace;

b)     zkvalitnění produkce olivového oleje a stolních oliv;

c)      systém sledování, ověřování a ochrany jakosti olivového oleje a stolních oliv, zejména sledování jakosti olivového oleje prodávaného konečným spotřebitelům, pod dohledem správních orgánů členských států;

ca)    šíření informací o opatřeních vykonávaných organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů nebo mezioborovými organizacemi s cílem zlepšit jakost olivového oleje a stolních oliv.

2.      Finanční příspěvek Unie na pracovní programy uvedené v odstavci 1 činí:

a)      11 098 000 EUR ročně pro Řecko;

b)     576 000 EUR ročně pro Francii; a

c)      35 991 000 EUR ročně pro Itálii.

3.      Maximální financování pracovních programů uvedených v odstavci 1 Unií se rovná částkám zadrženým členskými státy. Maximální financování způsobilých nákladů činí:

a)      75 % na činnosti v oblastech uvedených v odst. 1 písm. -a), a) a aa);

b)     75 % na investice do dlouhodobých aktiv a 50 % na ostatní činnosti v oblasti uvedené v odst. 1 písm. b);

c)      75 % na pracovní programy, které provádějí uznané organizace uvedené v odstavci 1 alespoň ze dvou producentských členských států nejméně ve třech třetích zemích nebo neproducentských členských státech v oblastech uvedených v odst. 1 písm. c) a ca), a 50 % na ostatní činnosti v těchto oblastech.

Doplňkové financování zajistí příslušný členský stát do výše 50 % nákladů nehrazených z finančních prostředků Unie.

Článek 28

Přenesené pravomoci

S cílem zajistit účinné a účelné využívání podpory Unie uvedené v článku 27 za účelem zkvalitnění produkce olivového oleje a stolních oliv je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o:

b)      oblasti uvedené v čl. 27 odst. 1, zvláštní opatření, která lze financovat prostřednictvím podpory Unie, a činnosti a náklady, které financovat nelze;

c)      minimální přidělení finančních prostředků Unie konkrétním oblastem ze strany členských států;

d)      požadavek složit jistotu při předložení žádosti o schválení pracovního programu a v případě vyplacení zálohy na podporu;

e)      kritéria, která mají členské státy zohlednit při výběru a schvalování pracovních programů.

Článek 29

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření nezbytná pro použití tohoto oddílu týkající se:

a)      provádění pracovních programů a změn těchto programů;

b)     vyplácení podpory, včetně záloh na podporu;

c)      postupu pro jistotu a výše jistoty, která má být složena při předložení žádosti o schválení pracovního programu a v případě vyplacení zálohy na podporu.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

ODDÍL 3

PODPORA V ODVĚTVÍ OVOCE A ZELENINY

Článek 30

Operační fondy

▌1.   Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny nebo jejich sdružení mohou zřídit operační fond. Tento fond je financován:

a)      z finančních příspěvků pocházejících od:

i)      členů organizace producentů nebo dané organizace producentů; nebo

ii)     sdružení organizací producentů prostřednictvím členů těchto sdružení;

b)     z finanční podpory Unie, kterou lze organizacím producentů nebo jejich sdružením, pokud tato sdružení předkládají, spravují a provádějí některý operační program nebo částečný operační program, poskytnout v souladu s podmínkami stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle článku 35 a v prováděcích aktech ▌přijatých Komisí podle článku 36.

2.      Operační fondy se používají pouze k financování operačních programů, které byly předloženy členským státům a jimi schváleny.

Článek 31

Operační programy

1.      Operační programy v odvětví ovoce a zeleniny jsou nejméně tříleté a nejvýše pětileté. Sledují alespoň dva z cílů stanovených v čl. 106 odst. 1 ▌písm. c) nebo dva z těchto cílů:

a)      plánování produkce, včetně prognózy a následného sledování produkce a spotřeby;

b)     zlepšování jakosti produktů v čerstvém i zpracovaném stavu;

c)      zvyšování obchodní hodnoty produktů;

d)     propagace produktů v čerstvém i zpracovaném stavu;

e)      environmentální opatření zejména v oblasti vodního hospodářství a metody produkce šetrné k životnímu prostředí, včetně ekologického zemědělství;

f)      předcházení krizím a jejich řešení.

Operační programy se předkládají členským státům ke schválení.

1a.    Sdružení organizací producentů mohou rovněž předkládat celkové nebo částečné operační programy složené z opatření, která členské organizace určily, ale v rámci svých operačních programů neuskutečnily. Tyto operační programy podléhají stejným pravidlům jako ostatní operační programy a jsou posuzovány zároveň s operačními programy členských organizací.

Za tímto účelem členské státy zajistí, aby:

a)     opatření v rámci operačních programů sdružení organizací producentů byla plně financována z příspěvků členských organizací příslušného sdružení a aby se tyto finanční prostředky čerpaly z operačních fondů těchto členských organizací;

b)     opatření a odpovídající finanční příspěvky byly uvedeny v operačním programu každé členské organizace;

c)      nedocházelo k dvojímu financování projektů.

2.      Předcházení krizím a jejich řešení uvedené v odst. 1 písm. f) se týká předcházení krizím a jejich zvládání na trzích s ovocem a zeleninou a zahrnuje v této souvislosti:

b)     investice zajišťující účinnější řízení množství uvedených na trh;

c)      opatření odborné přípravy a výměnu osvědčených postupů;

d)     ▌propagaci a komunikaci, a to jak v rámci předcházení krizím, tak v jejich průběhu;

e)      ▌podporu správních nákladů na zřizování vzájemných fondů;

f)      opětovnou výsadbu sadů, je-li nezbytná s ohledem na povinné vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu;

g)     stažení z trhu;

h)     zelenou sklizeň nebo nesklízení ovoce a zeleniny;

i)      pojištění sklizně.

Podpora na pojištění sklizně přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů, chorob rostlin nebo napadení škůdci.

Pojistné smlouvy ukládají oprávněným osobám povinnost přijmout nezbytná opatření pro předcházení rizikům.

Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, včetně splácení jistiny a úroků podle třetího pododstavce, nesmí představovat více než jednu třetinu výdajů operačního programu.

Organizace producentů mohou uzavírat půjčky za obchodních podmínek pro financování opatření spojených s předcházením krizím a jejich řešením. V tom případě lze splácení jistiny a úroků z těchto půjček zahrnout do operačního programu, a může na ně proto být poskytnuta finanční podpora Unie podle článku 32. Všechna zvláštní opatření pro předcházení krizím a ▌jejich řešení mohou být financována ▌prostřednictvím těchto půjček, ▌přímo nebo oběma způsoby najednou. ▌

2a.      Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

a)     „zelenou sklizní“ úplné sklizení nezralých neobchodovatelných produktů na určité ploše, které nebyly před zelenou sklizní poškozeny, ať již v důsledku klimatických podmínek, chorob rostlin nebo z jiných důvodů;

b)     „nesklízením“ ukončení stávajícího produkčního cyklu na dotčené ploše, přičemž daný produkt je řádně vyvinut a je řádné a uspokojivé obchodní jakosti. Zničení produktů v důsledku klimatického jevu nebo napadení chorobou se nepokládá za nesklízení.

3.      Členské státy zajistí, aby:

a)      operační programy zahrnovaly dvě nebo více environmentálních opatření; nebo

b)     se nejméně 10 % výdajů v rámci operačních programů týkalo environmentálních opatření.

Environmentální opatření musí dodržovat požadavky na agroenvironmentální platby stanovené v čl. 29 odst. 3 nařízení (EU) č. […] [nařízení o EZFRV]. ▌

Pokud se na alespoň 80 % členů organizace producentů vztahuje jeden nebo více stejných agroenvironmentálních závazků stanovených v čl. 29 odst. 3 nařízení (EU) č. […] [nařízení o EZFRV] ▌, považuje se každý z těchto závazků za environmentální opatření podle prvního pododstavce písm. a).

Podpora na environmentální opatření podle prvního pododstavce kryje dodatečné náklady a ušlé příjmy vyplývající z opatření.

4.      Členské státy zajistí, aby se investice zvyšující zatížení životního prostředí povolovaly pouze v situacích, kdy jsou zavedeny účinné prostředky na ochranu životního prostředí před touto zátěží.

Článek 32

Finanční podpora Unie

1.      Finanční podpora Unie se rovná částce finančních příspěvků podle čl. 30 odst. 1 písm. a), které byly skutečně zaplaceny, a je omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů.

2.      Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produktů uvedených na trh každou organizací producentů nebo jejich sdružením.

Uvedený podíl však může být zvýšen na 4,6 % hodnoty produkce uvedené na trh, pokud se částka přesahující 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh použije pouze na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení.

V případě sdružení organizací producentů může být uvedený podíl zvýšen na 4,7 % hodnoty produkce uvedené na trh, pokud se částka přesahující 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh použije pouze na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení prováděná sdružením organizací producentů jménem jeho členů.

3.      Na žádost organizace producentů se 50% limit stanovený v odstavci 1 pro operační program nebo část operačního programu zvýší na 60 %, pokud splňuje alespoň jednu z těchto podmínek:

a)      je předložen několika organizacemi producentů z Unie podílejícími se v různých členských státech na přeshraničních činnostech;

b)     je předložen jednou nebo více organizacemi producentů zapojenými do činností vedených na mezioborovém základě;

c)      zahrnuje pouze zvláštní podporu pro produkci ekologických produktů, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007

            Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

d)     jde o první operační program předložený uznanou organizací producentů, která se sloučila s jinou uznanou organizací producentů;

e)      jde o první operační program předložený uznaným sdružením organizací producentů;

f)      je předložen organizacemi producentů v členských státech, kde organizace producentů uvádějí na trh méně než 20 % produkce ovoce a zeleniny;

g)      je předložen organizací producentů v jednom z nejvzdálenějších regionů vymezených v článku 349 Smlouvy.

▌

4.      V případě stažení ovoce a zeleniny z trhu v množství, které nepřevyšuje 5 % objemu produkce uvedené na trh každou organizací producentů se 50% limit stanovený v odstavci 1 zvýší na 100 %, přičemž se staženými produkty se naloží takto:

a)      bezplatně se rozdělí mezi dobročinné organizace a nadace schválené k tomuto účelu členskými státy pro použití při jejich činnostech spojených s pomocí osobám, kterým vnitrostátní právní předpisy přiznávají nárok na podporu z veřejných prostředků zejména proto, že se jim nedostává nezbytných prostředků k obživě; nebo

b)     bezplatně se rozdělí mezi nápravná zařízení, školy a zařízení uvedená v článku 20a a dětské prázdninové tábory, jakož i nemocnice a domovy důchodců určené členskými státy, které přijmou všechna nezbytná opatření, aby takto přidělená množství doplňovala množství běžně nakupovaná těmito zařízeními.

Článek 33

Vnitrostátní finanční podpora

1.      V regionech členských států, kde je stupeň organizovanosti producentů v odvětví ovoce a zeleniny obzvláště nízký, může Komise ▌prostřednictvím prováděcích aktů členským státům na základě řádně odůvodněné žádosti povolit, aby vyplatily organizacím producentů vnitrostátní finanční podporu rovnající se nejvýše 80 % finančních příspěvků uvedených v čl. 30 odst. 1 písm. a). Tato podpora doplní operační fond.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

2.      V regionech členských států, v nichž organizace producentů, sdružení organizací producentů a seskupení producentů uvedené v článku 28 nařízení (EU) č. […] [nařízení o EZFRV] ▌uvádějí na trh méně než 15 % hodnoty produkce ovoce a zeleniny a v nichž produkce ovoce a zeleniny představuje nejméně 15 % celkové zemědělské produkce, může být vnitrostátní finanční podpora uvedená v odstavci 1 tohoto článku na žádost dotyčného členského státu uhrazena Unií.

Komise o této úhradě rozhodne prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 34

Vnitrostátní rámec a vnitrostátní strategie pro operační programy

1.      Členské státy stanoví vnitrostátní rámec pro vypracování obecných podmínek vztahujících se na environmentální opatření uvedená v čl. 31 odst. 3. Tento rámec zejména stanoví, že tato opatření musejí splňovat příslušné požadavky nařízení (EU) č. […] [nařízení o EZFRV] ▌, zejména požadavky stanovené v článku 6 uvedeného nařízení.

Členské státy předloží svůj navrhovaný rámec Komisi, která si prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3 může ve lhůtě tří měsíců vyžádat změny ▌, pokud zjistí, že by návrh nepřispěl k úsilí o dosažení cílů stanovených v článku 191 Smlouvy a v sedmém akčním programu Unie pro životní prostředí

            Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. … o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 nazvaném „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L…).

2.      Každý členský stát stanoví vnitrostátní strategii pro udržitelné operační programy na trhu s ovocem a zeleninou. Tato strategie zahrnuje:

a)      analýzu situace z hlediska silných a slabých stránek a možnosti rozvoje;

b)     odůvodnění zvolených priorit;

c)      cíle operačních programů a nástrojů a výkonnostní ukazatele;

d)     hodnocení operačních programů;

e)      oznamovací povinnosti organizací producentů.

Do vnitrostátní strategie se rovněž začlení vnitrostátní rámec podle odstavce 1.

3.      Odstavce 1 a 2 se nevztahují na členské státy, v nichž neexistují uznané organizace producentů.

Článek 35

Přenesené pravomoci

S cílem zajistit účinnou, cílenou a udržitelnou podporu organizací producentů a jejich sdružení v odvětví ovoce a zeleniny je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví pravidla pro:

a)      operační fondy a operační programy, pokud jde o:

i)       odhadovanou výši, rozhodnutí organizací producentů a jejich sdružení o finančních příspěvcích a využívání operačních fondů;

▌      

iii)     ▌opatření, činnosti, výdaje, administrativní náklady a náklady na zaměstnance, které mají být zahrnuty do operačních programů nebo z nich být vyjmuty, jejich změny a další požadavky, které určí členské státy;

iv)     zamezení dvojímu financování mezi operačními programy a programy rozvoje venkova;

v)      operační programy sdružení organizací producentů;

va)    zvláštní pravidla pro případy, kdy sdružení organizací producentů zcela či částečně spravují, vypracovávají, provádějí a předkládají operační programy;

vi)    povinnost používat společné ukazatele pro účely sledování a hodnocení operačních programů;

b)     ▌▌vnitrostátní rámec a ▌vnitrostátní strategii pro operační programy, pokud jde o povinnost sledovat a hodnotit účinnost vnitrostátního rámce a vnitrostátních strategií;

c)      finanční podporu Unie, pokud jde o:

i)       základ pro výpočet finanční podpory Unie a ▌hodnoty produkce organizací producentů nebo jejich sdružení uvedené na trh podle čl. 32 odst. 2;

ii)      platná referenční období pro výpočet podpory;

▌      

iv)     ustanovení o zálohách a požadavek složit jistotu v případě vyplacení zálohy na podporu;

iva)  zvláštní pravidla pro financování operačních programů sdružení organizací producentů, zejména pravidla související s použitím omezení podpory uvedených v čl. 32 odst. 2; ▌

d)     opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, pokud jde o:

i)       možnost členských států neuplatňovat jedno či více opatření pro předcházení krizím a jejich řešení;

ii)     podmínky související s čl. 31 odst. 2 písm. b), c) a d);

iii)     povolená místa určení pro stažené produkty, o nichž rozhodnou členské státy;

iv)     maximální úroveň podpory pro stažení z trhu;

v)      požadavek na předchozí oznámení v případě stažení z trhu;

vi)     základ výpočtu objemu produkce uvedené na trh určené pro bezplatné rozdělování podle čl. 32 odst. 4 a určení maximálního objemu produkce uvedené na trh v případě stažení z trhu;

vii)    požadavek na uvádění ▌znaku Evropské unie na baleních produktů určených pro bezplatné rozdělování;

viii)   podmínky ▌pro příjemce stažených produktů;

ix)     ▌použití pojmů pro účely tohoto oddílu; ▌

x)      podmínky, které přijmou členské státy v souvislosti se zelenou sklizní a nesklízením ovoce a zeleniny;

xi)     ▌pojištění sklizně;

xiii)   vzájemné fondy a

xiv)  podmínky týkající se opětovné výsadby sadů ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů podle čl. 31 odst. 2 prvního pododstavce písm. f) a stanovení stropu výdajů na tuto výsadbu;

e)      vnitrostátní finanční podporu, pokud jde o:

i)       stupeň organizovanosti producentů,

iv)     požadavek složit jistotu v případě vyplacení zálohy;

v)      maximální podíl uhrazení vnitrostátní finanční podpory Unií.

Článek 36 ▌

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření týkající se:

a)      správy operačních fondů;

aa)   informací, které mají obsahovat operační programy, vnitrostátní rámce a vnitrostátní strategie podle článku 34, jejich předkládání členským státům, časových lhůt, průvodních dokladů a schvalování členskými státy;

b)     provádění operačních programů organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů;

ba)   předkládání, formátu a obsahu zpráv o sledování a hodnocení vnitrostátních strategií a operačních programů;

c)      žádostí o podporu a vyplacení podpory, včetně záloh a částečných vyplacení podpory;

d)     praktických způsobů uvádění znaku Evropské unie na baleních produktů určených pro bezplatné rozdělování;

e)      dodržování obchodních norem v případě stažení z trhu;

f)      nákladů na dopravu, třídění a balení v případě bezplatného rozdělování;

g)      opatření na propagaci, komunikaci a odbornou přípravu v případě předcházení krizím a jejich řešení;

h)      provádění činností souvisejících se stahováním produktů, zelenou sklizní a nesklízením ovoce a zeleniny a opatření k pojištění sklizně;

▌

▌j)    podání žádosti, povolení, vyplácení a úhrady vnitrostátní finanční podpory;

ja)    postupů pro jistotu a výši jistoty, která má být složena v případě vyplacení zálohy.

▌

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

▌

ODDÍL 4

PROGRAMY PODPORY V ODVĚTVÍ VÍNA

PODODDÍL 1

OBECNÁ USTANOVENÍ A ZPŮSOBILÁ OPATŘENÍ

Článek 37

Oblast působnosti

Tento oddíl stanoví pravidla pro přidělování finančních prostředků Unie členským státům a pro využívání těchto prostředků členskými státy prostřednictvím pětiletých vnitrostátních programů podpory (dále jen „programy podpory“) k financování zvláštních podpůrných opatření v odvětví vína.

Článek 38

Slučitelnost a soudržnost

1.      Programy podpory musejí být slučitelné s právem Unie a soudržné s činnostmi, politikami a prioritami Unie.

2.      Členské státy odpovídají za programy podpory a zajišťují, aby byly vnitřně soudržné a aby byly vypracovány a prováděny objektivně, s ohledem na hospodářskou situaci příslušných producentů a na potřebu zabránit neopodstatněnému nerovnému zacházení s jednotlivými producenty.

3.      Podpora se neposkytuje na:

a)      výzkumné projekty a opatření na podporu výzkumných projektů jiných než uvedených v čl. 43 odst. 3 písm. d) a e);

b)     opatření, která jsou obsažena v programech členských států pro rozvoj venkova podle nařízení (EU) č. […] [nařízení o EZFRV]. ▌

Článek 39

Předkládání programů podpory

1.      Každý producentský členský stát uvedený v příloze IV předloží Komisi návrh pětiletého programu podpory, který obsahuje alespoň jedno ze způsobilých opatření stanovených v článku 40.

1a.    Podpůrná opatření obsažená v programech podpory se vypracovávají na územní úrovni, kterou členské státy pokládají za nejvhodnější. Členské státy program podpory před jeho předložením Komisi konzultují s příslušnými orgány a organizacemi na příslušné územní úrovni.

1b.    Každý členský stát předloží jeden návrh programu podpory, který může zohledňovat regionální zvláštnosti.

2.      Programy podpory se použijí po uplynutí tří měsíců po jejich předložení Komisi.

▌Komise však může prostřednictvím prováděcího aktu přijatého bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3 stanovit ▌, že předložený program podpory není v souladu s pravidly uvedenými v tomto oddíle a vyrozumět o tom členský stát. V tom případě členský stát předloží Komisi upravený program podpory. Je-li nesoulad napraven, použije se upravený program po uplynutí dvou měsíců po jeho předložení; v opačném případě se použije tento pododstavec.

3.      Odstavec 2 se použije obdobně na změny programů podpory předložené členskými státy.

Článek 39a

Obsah programů podpory

Programy podpory obsahují alespoň tyto prvky:

a)     podrobný popis navrhovaných opatření a jejich kvantifikované cíle;

b)     výsledky konzultací;

c)      posouzení očekávaných technických, hospodářských a sociálních dopadů a vlivu na životní prostředí;

d)     harmonogram provádění jednotlivých opatření;

e)      obecnou tabulku financování, v níž jsou uvedeny prostředky, které mají být použity, a předběžné přidělení prostředků na jednotlivá opatření v souladu se stropy stanovenými v příloze IV;

f)      kritéria a množstevní ukazatele, které se mají používat při sledování a hodnocení, a opatření přijatá k zajištění toho, aby se programy podpory prováděly náležitým a účinným způsobem; a

g)     určení příslušných orgánů a subjektů odpovědných za provádění programu podpory.

Článek 40

Způsobilá opatření

Programy podpory mohou zahrnovat pouze jedno nebo více z těchto opatření:

▌

b)     propagaci podle článku 43;

ba)   inovace v odvětví vína podle článku 43a;

c)      restrukturalizaci a přeměnu vinic podle článku 44;

d)     zelenou sklizeň podle článku 45;

e)      vzájemné fondy podle článku 46;

f)      pojištění sklizně podle článku 47;

g)      investice podle článku 48;

h)      destilaci vedlejších výrobků podle článku 49 ▌.

Článek 41

Obecná pravidla pro programy podpory

1.      Dostupné finanční prostředky Unie se přidělí v rámci rozpočtových stropů stanovených v příloze IV.

2.      Podpora Unie se poskytuje pouze na způsobilé výdaje vzniklé po předložení příslušného programu podpory.

3.      Členské státy nepřispívají na náklady spojené s opatřeními financovanými Unií v rámci programů podpory.

▌

PODODDÍL 2

ZVLÁŠTNÍ PODPŮRNÁ OPATŘENÍ

▌

Článek 43

Propagace ▌

1.      Podpora podle tohoto článku zahrnuje informační nebo propagační opatření týkající se vín Unie:

a)     v členských státech za účelem informování spotřebitelů o odpovědné konzumaci vína a o režimech Unie týkajících se označení původu a zeměpisných označení; nebo

b)     ve třetích zemích za účelem zlepšení jejich konkurenceschopnosti ▌.

▌

3.      Opatření uvedená v odstavci 1 písm. b) se vztahují na vína s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením nebo na vína s označením moštové odrůdy a mohou se týkat pouze:

a)      vztahů s veřejností, propagačních či reklamních opatření, která především zdůrazňují vysokou kvalitu produktů Unie, zejména pokud jde o jakost, bezpečnost potravin či životní prostředí;

b)     účasti na akcích, veletrzích nebo výstavách mezinárodního významu;

c)      informačních kampaní, zaměřených zejména na režimy Unie týkající se označení původu, zeměpisných označení a ekologické produkce;

d)     studií o nových trzích potřebných pro rozšiřování odbytu;

e)      studií vyhodnocujících výsledky informačních a propagačních opatření.

4.      Příspěvek Unie na propagační opatření uvedená v odstavci 1 nepřesahuje 50 % způsobilých výdajů.

Článek 43a

Inovace v odvětví vína

Podporu lze poskytnout pro hmotné nebo nehmotné investice určené k vývoji nových výrobků, procesů a technologií v souvislosti s výrobky uvedenými v příloze VI části II. Účelem podpory je zvýšit prodejnost a konkurenceschopnost výrobků z révy vinné pocházejících z Unie a její součástí může být i předávání poznatků.

Článek 44

Restrukturalizace a přeměna vinic

1.      Cílem opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic je zvýšení konkurenceschopnosti producentů vína.

2.      Restrukturalizace a přeměna vinic se podporuje, pokud členské státy předloží soupis svého produkčního potenciálu v souladu s čl. 102 odst. 3.

3.      Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic, která by mohla rovněž přispět ke zlepšení udržitelných produkčních systémů a environmentální stopy odvětví vína, se může vztahovat pouze na jednu nebo více z těchto činností:

a)      změnu odrůdové skladby, rovněž prostřednictvím přeštěpování;

b)     přemístění vinic;

ba)   opětovnou výsadbu vinic, je-li nezbytná v důsledku povinného vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu;

c)      zdokonalení technik obhospodařování vinic, zejména zavedení vyspělých systémů udržitelné produkce.

Podpora se nevztahuje na běžnou obnovu vinic, kterou je míněno opětovné osázení téhož pozemku stejnou odrůdou v rámci stejného systému pěstování vinné révy po skončení přirozené životnosti révy.

Členské státy mohou stanovit další upřesnění, zejména pokud jde o stáří nahrazovaných vinic.

4.      Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic, včetně zdokonalování technik obhospodařování vinic, se může poskytovat pouze formou:

a)      náhrady producentům za ztrátu příjmů v důsledku provádění tohoto opatření;

b)     příspěvku na náklady restrukturalizace a přeměny vinic.

5.      Náhrada producentům za ztrátu příjmů podle odst. 4 písm. a) může pokrýt až 100 % příslušné ztráty a může se poskytovat formou:

a)      povolení souběžné existence staré a nové vinice do ukončení přechodného režimu po dobu nejvýše tří let, bez ohledu na část II hlavu I kapitolu III oddíl IVa pododdíl II nařízení (ES) č. 1234/2007 ▌o přechodném režimu práv na výsadbu;

b)     finanční náhrady.

6.      Příspěvek Unie na skutečné náklady restrukturalizace a přeměny vinic nepřesáhne 50 %. Příspěvek Unie na náklady spojené s restrukturalizací a přeměnou vinic v méně rozvinutých regionech nepřesáhne 75 %.

Článek 45

Zelená sklizeň

1.      Pro účely tohoto článku se zelenou sklizní rozumí úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu.

Ponechání vinných hroznů obchodní jakosti na révových keřích na konci běžného produkčního cyklu (nesklízení) se nepovažuje za zelenou sklizeň.

2.      Podpora zelené sklizně má přispět k obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu vína v Unii, a předcházet tak krizím na trhu.

3.      Podporu na zelenou sklizeň lze poskytovat jako náhradu formou paušální platby na hektar, jejíž výši určí dotyčný členský stát. Platba nepřesáhne 50 % celkových přímých nákladů na zničení nebo odstranění vinných hroznů a ztráty příjmů spojené se zničením nebo odstraněním vinných hroznů.

4.      Příslušné členské státy vytvoří systém založený na objektivních kritériích, který zajistí, aby opatření týkající se zelené sklizně nevedlo k náhradě pro jednotlivé producenty vína překračující stropy stanovené v odstavci 3.

Článek 46

Vzájemné fondy

1.      Podpora na zřizování vzájemných fondů má pomáhat producentům, kteří se snaží zajistit se proti výkyvům trhu.

2.      Podpora na zřizování vzájemných fondů může být poskytnuta formou dočasné nebo klesající podpory na pokrytí správních nákladů fondů.

Článek 47

Pojištění sklizně

1.      Podpora na pojištění sklizně přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů, chorob rostlin nebo napadení škůdci.

Pojistné smlouvy ukládají oprávněným osobám povinnost přijmout nezbytná opatření pro předcházení rizikům.

2.      Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout formou finančního příspěvku Unie, který nepřesáhne:

a)      80 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy srovnatelnými s přírodními katastrofami;

b)     50 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti:

i)      ztrátám uvedeným v písmeni a) a proti jiným ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy,

ii)      ztrátám způsobeným zvířaty, chorobami rostlin nebo napadením škůdci.

3.      Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout v případě, že dotyčné platby pojistného plnění neposkytují producentům náhradu vyšší než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k náhradám, které producenti případně obdrželi z jiných režimů podpory spojených s pojištěným rizikem.

4.      Podpora na pojištění sklizně nesmí narušit hospodářskou soutěž na pojistném trhu.

Článek 48

Investice

1.      Podporu lze poskytnout pro hmotné nebo nehmotné investice do zařízení na zpracování, infrastruktury vinařského závodu, jakož i struktur a nástrojů pro uvádění na trh. Účelem těchto investic je zvýšit celkovou výkonnost podniku a zlepšit jeho přizpůsobení se požadavkům trhu, jakož i zvýšit jeho konkurenceschopnost; tyto investice se týkají ▌výroby výrobků z révy vinné uvedených v příloze VI části II nebo jejich uvádění na trh, mimo jiné s cílem zvýšit úspory energie a celkovou energetickou účinnost a udržitelné procesy.

▌                                                                                                                          

2.      Podpora podle odstavce 1 v maximální míře

a)     se vztahuje pouze na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES▌

            Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

b)     ▌se navíc může vztahovat na všechny podniky, pokud jde o nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy a menší ostrovy v Egejském moři vymezené v č. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013

            Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41). ▌

V případě podniků, na něž se nevztahuje hlava I čl. 2 odst. 1 přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální míra podpory snižuje na polovinu. Podpora se neposkytuje podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích

            Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

3.      Způsobilé výdaje nezahrnují nezpůsobilé náklady uvedené v čl. 59 odst. 3 nařízení (EU) č. [KOM(2011) 615].

4.      U příspěvku Unie se použijí tyto maximální míry podpory týkající se způsobilých investičních nákladů:

a)      50 % v méně rozvinutých regionech;

b)     40 % v jiných než méně rozvinutých regionech;

c)      75 % v nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 Smlouvy;

d)     65 % na menších ostrovech v Egejském moři vymezených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 229/2013.

5.      Obdobně se na podporu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku použije článek 61 nařízení (EU) č. [KOM(2011) 615].

Článek 49

Destilace vedlejších výrobků

1.      Na dobrovolnou či povinnou destilaci vedlejších výrobků pocházejících z vinifikace, která byla provedena v souladu s podmínkami uvedenými v příloze VII části II oddíle D, lze poskytnout podporu.

Výše podpory se stanoví na procenta objemová a na hektolitr vyrobeného alkoholu. Na objem alkoholu obsažený ve vedlejších výrobcích určených k destilaci, který přesáhne 10 % objemových alkoholu ve vyrobeném víně, se podpora neposkytne.

1b.    Podpora se vyplatí lihovarům, které zpracovávají vedlejší výrobky pocházející z vinifikace dodané k destilaci na surový alkohol s obsahem alkoholu nejméně 92 % objemových.

Členské státy mohou poskytnutí podpory podmínit složením jistoty příjemcem.

2.      Maximální uplatnitelné výše podpory odrážejí náklady na sběr a zpracování a stanoví je Komise prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 51.

2a.    Příslušná podpora zahrnuje jednorázovou částku určenou k náhradě nákladů na sběr těchto vedlejších výrobků pocházejících z vinifikace, které se mají z lihovaru převést na výrobce, pokud příslušné náklady nese výrobce.

3.      Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

▌

PODODDÍL 3

PROCEDURÁLNÍ USTANOVENÍ

Článek 50

Přenesené pravomoci

S cílem zajistit, aby programy členských států na podporu vína splnily své cíle a aby evropské finanční prostředky byly využívány účinně a účelně, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160 ▌, kterými stanoví pravidla:

a)      týkající se odpovědnosti za výdaje mezi datem, kdy Komise obdrží programy podpory a jejich změny, a datem jejich použitelnosti,

b)     týkající se obsahu programů podpory a výdajů, administrativních nákladů a nákladů na zaměstnance a operací, které lze zahrnout do programů podpory členských států, a podmínek a možnosti, pokud jde o provádění plateb prostřednictvím zprostředkovatelů v případě podpory stanovené v článku 47;

▌

d)     týkající se ▌požadavku složit jistotu v případě vyplacení zálohy;

e)      použití pojmů pro účely tohoto oddílu;

ea)    stanovení stropu výdajů na opětovnou výsadbu vinic ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů podle čl. 44 odst. 3 prvního pododstavce písm. ba);

f)      týkající se zamezení dvojímu financování mezi:

i)      jednotlivými činnostmi programu členského státu na podporu vína a

ii)     programem členského státu na podporu vína a jeho programy rozvoje venkova nebo propagačními programy;

g)      podle kterých producenti stáhnou vedlejší výrobky pocházející z vinifikace a pro výjimky z této povinnosti, aby se zabránilo dodatečné administrativní zátěži, a pravidla pro dobrovolnou certifikaci lihovarů;

h)      umožňující členským státům stanovit ve svých programech podmínky pro řádné fungování podpůrných opatření ▌.

▌Článek 51

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření týkající se:

a)      předkládání programů podpory, odpovídajícího finančního plánování a revize programů podpory;

b)     postupů pro podání žádosti, výběr a platby;

c)      předkládání, formátu a obsahu zpráv o programech podpory členských států a jejich hodnocení;

d)     stanovení míry podpory pro zelenou sklizeň a destilaci vedlejších výrobků, ze strany členských států;

e)      ▌finanční řízení a ustanovení o použití podpůrných opatření členskými státy;

f)      postupů pro jistotu a výši jistoty, která má být složena v případě vyplacení zálohy.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

ODDÍL 5

PODPORA V ODVĚTVÍ VČELAŘSTVÍ

Článek 52

Vnitrostátní programy a financování

1.      S cílem zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh mohou členské státy vypracovat vnitrostátní programy pro odvětví včelařství na období tří let („včelařské programy“). Tyto programy se vypracovávají ve spolupráci se zastupujícími organizacemi v oblasti včelařství.

2.      Příspěvek Unie včelařským programům odpovídá 50 % výdajů hrazených členskými státy na tyto programy, jak byly schváleny v souladu s článkem 54.

3.      Za účelem získání příspěvku Unie podle odstavce 2 provedou členské státy studii struktury produkce a uvádění na trh ve včelařském odvětví na svém území.

3a.    Do včelařských programů mohou být zahrnuta tato opatření:

a)     technická pomoc včelařům a organizacím včelařů;

b)     boj proti škůdcům a nákazám napadajícím úly, zejména varroáze;

c)      racionalizace sezónního přesunu včelstev;

d)     opatření na podporu laboratoří, které provádějí analýzu včelařských produktů, s cílem pomoci včelařům s uváděním jejich produktů na trh a se zvýšením hodnoty těchto produktů;

e)      opatření na podporu obnovy včelstev v Unii;

f)      spolupráce se subjekty specializovanými na provádění programů aplikovaného výzkumu v oblasti včelařství a včelařských produktů.

g)     sledování trhu;

h)     zlepšení jakosti produktů s cílem využití potenciálu produktů na trhu;

Článek 53

Přenesené pravomoci

1.      S cílem zajistit účinné a účelné využívání finančních prostředků Unie určených pro včelařství je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, které se týkají:

a)      zamezení dvojímu financování mezi včelařskými programy členských států a programy rozvoje venkova;

▌

c)      základu pro přidělování finančního příspěvku Unie každému zúčastněnému členskému státu, mimo jiné na základě celkového počtu včelích úlů v Unii.

2.      S cílem zajistit přizpůsobení režimu podpory Unie nejnovějšímu vývoji a s cílem zajistit účinnost opatření obsažených ve včelařských programech při zlepšování obecných podmínek produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160 za účelem aktualizace seznamu opatření uvedených v čl. 52 odst. 3a, která mohou být obsažena ve včelařských programech členských států, a to doplněním dalších opatření nebo jejich přizpůsobením, aniž by kterékoli z nich rušila. Touto aktualizací seznamu opatření nejsou dotčeny vnitrostátní programy přijaté před vstupem aktu v přenesené pravomoci v platnost.

Článek 54

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření nezbytná pro použití tohoto oddílu týkající se:

aa)   obsahu vnitrostátních programů a studií prováděných členskými státy věnovaných struktuře produkce a obchodu v jejich odvětví včelařství;

a)      postupu pro přerozdělení nevyužitých prostředků;

b)     ▌schválení včelařských programů předložených členskými státy, včetně přidělení finančního příspěvku Unie každému zúčastněnému členskému státu;

c)      maximální výše financování ze strany členských států podle čl. 52 odst. 2.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

ODDÍL 5APODPORA V ODVĚTVÍ CHMELE

Článek 54-a1

Podpora organizacím producentů

1.      Unie poskytne organizacím producentů v odvětví chmele uznaným podle článku 106 podporu určenou k financování úsilí o dosažení cílů uvedených v čl. 106 odst. 1 písm. c) bodech i), ii) nebo iii).

2.      Finanční částka poskytovaná Unií na podporu organizací producentů uvedenou v odstavci 1 činí pro Německo 2 277 000 EUR ročně.

Článek 54-a2

Přenesené pravomoci

S cílem zajistit, aby podpora uvedená v článku 54-a1 sloužila k financování úsilí o dosažení cílů uvedených v článku 106, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o:

a)     žádosti o podporu, včetně pravidel týkajících se lhůt a průvodních dokladů;

b)     pravidel týkajících se způsobilých ploch pro chmel a výpočtu částek vyplácených každé organizaci producentů.

Článek 54-a3

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2 přijmout opatření nezbytná pro použití tohoto oddílu, pokud jde o vyplácení podpory.

ČÁST II

HLAVA I

KAPITOLA III

Systém povolení pro výsadbu révy

Článek 54a0

Doba platnosti

Systém povolení pro výsadbu révy stanovený v této kapitole se použije v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2030, přičemž Komise provede přezkum v polovině období za účelem zhodnocení fungování tohoto systému a případného předložení návrhů.

ODDÍL 1

Řízení systému povolení pro výsadbu révy

Článek 54a

Povolení

1.      Výsadba a opětovná výsadba révy moštových odrůd zatříděných podle čl. 63 odst. 2 je možná, pouze pokud je uděleno povolení v souladu s články 54c, 54e a 54h podle podmínek stanových v této kapitole.

2.      Členské státy udělí povolení uvedené v odstavci 1 pro konkrétní plochu vyjádřenou v hektarech, a to na základě žádosti producenta, který splňuje objektivní a nediskriminující kritéria způsobilosti. Udělení takového povolení není pro producenty spojeno s žádnými náklady.

3.      Povolení uvedené v odstavci 1 je platné tři roky ode dne, kdy bylo uděleno. Na producenta, který nevyužije udělené povolení v průběhu jeho platnosti, se vztahují správní sankce podle čl. 89 odst. 3a [návrhu KOM(2011) 628 v konečném znění/2].

4.      Tato kapitola se nevztahuje na výsadbu nebo opětovnou výsadbu vinic k pokusným účelům nebo za účelem produkce roubů, na vinice, jejichž víno nebo výrobky z révy vinné jsou určeny výhradně ke spotřebě v domácnosti daného vinaře, ani na plochy, které mají být nově osázeny jako výsledek vyvlastnění ve veřejném zájmu podle vnitrostátního práva.

Článek 54b

Ochranný mechanismus pro novou výsadbu

1.      Členské státy pro každý rok vyčlení takové množství povolení pro novou výsadbu, které odpovídá 1 % celkové plochy osazené révou na jejich území, a to ve stavu ke dni 31. července předcházejícího roku.

2.      Členské státy mohou

a)     uplatnit na vnitrostátní úrovni nižší procentuální podíl, než jaký je stanoven v odstavci 1;

b)     omezit vydávání povolení na regionální úrovni na konkrétní plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným označením původu, na plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným zeměpisným označením, nebo na plochy bez zeměpisného označení.

Jakékoli z omezení stanovených v písmenech a) a b) musí přispívat k přiměřenému nárůstu výsadby révy, musí být stanoveno na úrovni vyšší než 0 % a odůvodněno jedním nebo více z těchto konkrétních důvodů:

a)     potřeba zabránit tomu, aby jasně prokázané riziko nadměrné nabídky vinařských výrobků s ohledem na jejich tržní uplatnitelnost nepřesáhlo to, co je nezbytné k uspokojení uvedené potřeby;

b)     potřeba zabránit jasně prokázanému riziku značného znehodnocení konkrétního chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

3.      Členské státy zveřejní veškerá a řádně odůvodněná rozhodnutí přijatá podle odstavce 2. Členské státy o uvedených rozhodnutích a důvodech neprodleně uvědomí Komisi.

Článek 54c

Udělování povolení pro novou výsadbu

1.      Pokud celková rozloha plochy, k níž se v daném roce vztahují způsobilé žádosti, nepřesahuje rozlohu plochy vyčleněné členským státem, všechny uvedené žádosti se přijmou.

Pro účely tohoto článku mohou členské státy použít jedno nebo více z těchto objektivních a nediskriminujících kritérií způsobilosti:

a)     žadatel disponuje zemědělskou plochou, která není menší než plocha, pro kterou žádá o povolení;

b)     žadatel má odpovídající odborné znalosti a způsobilost;

c)      má se za to, že žadatel nepředstavuje významné riziko z hlediska zneužití pověsti daných chráněných označení původu, pokud veřejné orgány existenci takového rizika neprokáží;

d)     v řádně odůvodněných případech jedno nebo více z kritérií uvedených v odstavci 2, pokud jsou uplatněna objektivním a nediskriminujícím způsobem.

2.      Pokud celková rozloha plochy, na niž se v daném roce vztahují způsobilé žádosti, přesahuje rozlohu plochy vyčleněné členským státem, povolení se udělí podle poměrného rozdělení hektarů všem žadatelům na základě plochy, ve vztahu k níž o povolení žádali. Povolení může být rovněž částečně nebo plně uděleno podle jednoho nebo více z těchto objektivních a nediskriminujících prioritních kritérií:

a)     pěstitelé, kteří provádějí výsadbu révy poprvé a zastávají funkci vedoucího podniku (nové podniky);

b)     oblasti, ve kterých vinice přispívají k ochraně životního prostředí;

c)      plochy, které mají být nově osázeny v rámci projektů v oblasti scelování pozemků;

d)     oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními;

e)      udržitelnost projektů rozvoje nebo opětovné výsadby na základě ekonomického hodnocení;

f)      plochy, které mají být nově osázeny, což přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti na úrovni zemědělských podniků i na regionální úrovni;

g)     projekty, které mohou zlepšit jakost výrobků se zeměpisným označením;

h)     plochy, které mají být nově osázeny v rámci zvětšení rozlohy malých a středních zemědělských podniků.

3.      Členské státy zveřejní kritéria uvedená v odstavcích 1 a 2, která používají, a neprodleně o nich informují Komisi.

Článek 54d

Úloha profesních organizací

Při uplatňování čl. 54b odst. 2 může členský stát zohlednit doporučení předložená uznávanými profesními organizacemi působícími v odvětví vína a uvedenými v článcích 106 až 108, zainteresovanými skupinami producentů uvedenými v článku 72 nebo jiným druhem profesní organizace uznané na základě právních předpisů daného členského státu, pokud těmto doporučením předchází dohoda mezi zástupci příslušných stran v dané zeměpisné oblasti.

Platnost uvedených doporučení je nejvýše tři roky.

Článek 54e

Opětovná výsadba

1.      Členské státy udělí povolení automaticky těm producentům, kteří po 1. lednu 2016 vyklučí plochy osázené révou a zažádají o povolení. Toto povolení musí odpovídat ploše, která se z hlediska čisté kultury rovná vyklučené ploše. Plochy, na něž se tato povolení vztahují, se nezapočítávají pro účely článku 54b.

2.      Členské státy mohou povolení uvedené v odstavci 1 udělit producentům, kteří se zaváží k vyklučení plochy osázené révou, jestliže je toto přislíbené vyklučení provedeno nejpozději do uplynutí čtyř let od data vysazení nové révy.

3.      Povolení uvedené v odstavci 1 se vztahuje na stejný podnik, v němž bylo provedeno vyklučení. V oblastech způsobilých pro produkci produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením mohou členské státy na základě doporučení profesní organizace podle článku 54d omezit opětovnou výsadbu na vinnou révu splňující stejnou specifikaci týkající se chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení jako v případě vyklučené plochy.

4.      Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí v případě vyklučení nepovolené výsadby.

Článek 54g

Pravidlo de minimis

1.      Systém povolení pro výsadbu révy stanovený v této kapitole se neuplatní v členských státech, ve kterých se ke dni 31. prosince 2007 nepoužíval přechodný režim práv na výsadbu stanovený v části II hlavě I kapitole III oddíle IVa pododdíle II nařízení (ES) č. 1234/2007.

2.      Členské státy, na které se režim uvedený v odstavci 1 ke dni 31. prosince 2007 vztahoval a jejichž plochy v současné době osázené révou nepřekračují 10 000 hektarů, se mohou rozhodnout, že systém povolení pro výsadbu révy stanovený v této kapitole nezavedou.

Článek 54h

Přechodná ustanovení

1.      Práva na výsadbu, která byla producentům udělena v souladu s články 85h, 85i nebo 85k nařízení (ES) č. 1234/2007 před 31. prosincem 2015 a která tito producenti nevyužili a k danému datu jsou stále platná, lze od 1. ledna 2016 převést na povolení podle této kapitoly.

K takovému převodu se přistoupí, pokud uvedení producenti předloží příslušnou žádost před 31. prosincem 2015. Členské státy mohou rozhodnout, že producentům umožní předložit žádost o převedení práv na povolení do 31. prosince 2020.

2.      Doba platnosti povolení udělených podle odstavce 1 je stejná, jako doba platnosti práv na výsadbu uvedených v odstavci 1. Pokud nejsou tato povolení využita, jejich platnost skončí nejpozději 31. prosince 2018, nebo 31. prosince 2023, jestliže členské státy přijmou rozhodnutí uvedené v odst. 1 druhém pododstavci.

3.      Plochy, na které se vztahují povolení udělená podle odstavce 1, se nezapočítávají pro účely článku 54b.

Článek 54i

Přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o:

a)     podmínky pro žádosti o výjimku podle čl. 54a odst. 4;

b)     pravidla týkající se kritérií uvedených v čl. 54c odst. 1 a 2;

c)      doplnění kritérií ke kritériím uvedeným v čl. 54c odst. 1 a 2;

d)     souběžnou existenci vinic, které se producent zavázal vyklučit a nahradit nově vysazenou révou podle čl. 54e odst. 2;

e)      důvody rozhodnutí členských států podle čl. 54e odst. 3.

Článek 54j

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout nezbytná opatření související:

a)     s postupy pro udělování povolení;

b)     se záznamy, které mají členské státy vést, a oznámení, která mají zasílat Komisi.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

ODDÍL 2

Kontrola systému povolení pro výsadbu révy

Článek 54k

Nepovolená výsadba

1.      Producenti na vlastní náklady vyklučí plochy osazené révou bez povolení.

2.      Pokud producenti neprovedou vyklučení do čtyř měsíců ode dne, kdy byli informováni o nesrovnalosti, zajistí vyklučení takové nepovolené výsadby členské státy, a to do dvou let od uplynutí uvedené čtyřměsíční lhůty. Příslušné náklady ponesou dotčení producenti.

3.      Členské státy informují Komisi do 1. března každého roku o celkové rozloze ploch, na kterých byla zjištěna nepovolená výsadba révy po 1. lednu 2016, jakož i o rozloze ploch, které byly v souladu s odstavci 1 a 2 vyklučeny.

4.      Na producenta, který nesplní povinnosti uvedené v tomto článku, se vztahují sankce, které se stanoví v souladu s článkem 66 [návrhu KOM(2011) 628 v konečném znění/2].

5.      Na plochy osazené révou bez povolení se nesmějí uplatňovat žádná opatření vnitrostátní ani unijní podpory.

Článek 54l

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může prostřednictví prováděcích aktů přijmout nezbytná opatření, v jejichž rámci podrobně stanoví ohlašovací povinnosti členských států včetně možného snížení prostředků přidělovaných z rozpočtu uvedených v příloze IV v případě nesplnění povinnosti.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

HLAVA II

▌PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE UVÁDĚNÍ NA TRH A ORGANIZACÍ PRODUCENTŮ

KAPITOLA I

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE UVÁDĚNÍ NA TRH

ODDÍL 1

OBCHODNÍ NORMY

PODODDÍL 1

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 55

Oblast působnosti

Aniž jsou dotčena jakákoli jiná ustanovení vztahující se na zemědělské produkty, jakož i předpisy přijaté ve veterinárním, fytosanitárním a v potravinářském odvětví s cílem zajistit u produktů dodržování hygienických a zdravotních norem a chránit zdraví zvířat, rostlin a lidí, stanoví tento oddíl pravidla týkající se ▌obchodních norem ▌pro zemědělské produkty, rozdělených na závazná pravidla a na nepovinné vyhrazené údaje.

PODODDÍL 3

OBCHODNÍ NORMY PODLE ODVĚTVÍ NEBO PRODUKTŮ

Článek 58

Obecná zásada

Produkty, pro něž byly v souladu s tímto oddílem stanoveny obchodní normy podle odvětví nebo produktů, lze uvést na trh v Unii, pouze pokud tyto normy splňují.

Článek 59

Stanovení a obsah

1a.    Obchodní normy lze použít pro jedno nebo více těchto odvětví nebo jeden nebo více těchto produktů:

a)     olivový olej a stolní olivy,

b)     ovoce a zelenina,

c)      výrobky z ovoce a zeleniny,

d)     banány,

e)      živé rostliny,

f)      vejce,

g)     drůbeží maso,

h)     roztíratelné tuky určené pro lidskou spotřebu,

i)      chmel.

1.      S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů a ▌zlepšit hospodářské podmínky produkce zemědělských produktů uvedených v odstavcích 1a a 2a tohoto článku a jejich uvádění na trh, jakož i jejich jakost, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o obchodní normy podle jednotlivých odvětví či produktů, ve všech stádiích uvádění na trh, a rovněž pokud jde o odchylky od použití těchto norem a výjimky z nich, s cílem přizpůsobit se neustále se měnícím tržním podmínkám, vyvíjející se poptávce spotřebitelů a vývoji příslušných mezinárodních norem a zabránit vytváření překážek při inovaci produktů.

2.      Aniž je dotčen článek 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011

            Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).

a)      technické definice, označení nebo obchodní názvy pro odvětví jiná než ta, jež jsou uvedena v článku 60;

b)     klasifikační kritéria, jako je rozdělení do tříd, hmotnost, velikost, věk a kategorie;

c)      druhy, odrůda nebo plemeno či obchodní typ;

d)     úprava, ▌označování související se závaznými obchodními normami, balení, pravidla platná pro balírny/třídírny, označení, ▌rok sklizně a použití zvláštních údajů, aniž jsou dotčeny články 69 až 100;

e)      kritéria, jako jsou vzhled, konzistenci, zmasilost, vlastnosti produktu a procentní podíl obsahu vody;

f)      zvláštní látky použité při produkci, nebo součásti či složky, včetně jejich množstevního obsahu, čistoty a identifikace;

g)      způsob hospodaření a metoda produkce, včetně enologických postupů ▌a vyspělých systémů udržitelné produkce;

h)      scelování moštů a vín, včetně jeho definic, míchání a jeho omezení;

i)       četnost sběru, dodávky, konzervace a manipulace, metoda ošetření a teplota, skladování a přeprava;

j)      místo hospodaření nebo původ, s výjimkou drůbežího masa a roztíratelných tuků;

▌

n)      omezení, pokud jde o použití některých látek nebo postupů;

o)     zvláštní použití;

▌

s)      podmínky uvolnění, držení, oběhu a použití produktů, které nejsou v souladu s obchodními normami přijatými podle odstavce 1 nebo s definicemi, označeními a obchodními názvy uvedenými v článku 60, jakož i nakládání s vedlejšími výrobky.

2a.    Bez ohledu na odstavec 1a se na odvětví vína vztahuje odst. 2 písm. f), g), h), n) a s).

3.      Obchodní normy podle odvětví nebo produktů přijaté podle odstavce 1 se stanoví, aniž jsou dotčena ustanovení o nepovinných vyhrazených údajích v článcích 65a až 65e a příloze VIIa tohoto nařízení, a zohlední:

a)      charakteristické znaky dotčeného produktu;

b)     potřebu zajistit podmínky v zájmu snazšího uvádění produktů na trh;

c)      zájem producentů na sdělování informací o vlastnostech produktů a povaze hospodaření a zájem spotřebitelů získávat odpovídající a transparentní informace o produktech, včetně místa hospodaření, které má být určeno podle jednotlivých případů na odpovídající zeměpisné úrovni, a to po provedení posouzení zejména nákladů a administrativní zátěže pro hospodářské subjekty, jakož i přínosů pro producenty a konečné spotřebitele;

d)     dostupné metody k určení fyzikálních, chemických a organoleptických vlastností produktů;

e)      doporučené normy přijaté mezinárodními subjekty;

ea)    nutnost zachovat přirozené a podstatné vlastnosti produktů a nezpůsobit zásadní změnu ve složení dotčeného produktu.

▌

4.      S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů a potřebu zlepšit jakost a hospodářské podmínky produkce zemědělských produktů a jejich uvádění na trh je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o změnu seznamu odvětví uvedených v odstavci 1a. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou přísně omezeny na prokázané potřeby vyplývající z vyvíjející se poptávky spotřebitelů, technického pokroku nebo nezbytných inovací produktů a uvedené ve zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě, v níž jsou zejména hodnoceny potřeby spotřebitelů, náklady a administrativní zátěž pro hospodářské subjekty včetně dopadu na vnitřní trh a na mezinárodní obchod, jakož i přínosy pro producenty a konečné spotřebitele.

Článek 59a

Další požadavky na uvádění produktů odvětví ovoce a zeleniny na trh

1.      Kromě případných použitelných obchodních norem uvedených v článku 59 platí, že produkty odvětví ovoce a zeleniny, které se mají prodávat spotřebiteli v čerstvém stavu, lze uvádět na trh, pouze pokud jsou řádné a uspokojivé obchodní jakosti a pokud je uvedena země původu.

2.      Obchodní normy uvedené v odstavci 1, stejně jako jakákoli obchodní norma platná pro odvětví ovoce a zeleniny stanovená v souladu s tímto pododdílem se použijí ve všech fázích uvádění na trh včetně dovozu a vývozu, a mohou se vztahovat na jakost, klasifikaci, hmotnost, velikost, obal, balení, skladování, přepravu, obchodní úpravu a uvádění na trh.

3.      Držitel produktů odvětví ovoce a zeleniny, na které se vztahují obchodní normy, může tyto produkty vystavovat za účelem prodeje, nabízet k prodeji, prodávat, dodávat či jakýmkoli jiným způsobem uvádět na trh v rámci Unie pouze v souladu s těmito normami a odpovídá za zajištění tohoto souladu.

4.      Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o konkrétní odchylky od tohoto článku, které jsou nezbytné k jeho náležitému uplatňování.

Článek 59b

Ověřování v případě chmele

1.      Kromě případných použitelných obchodních norem platí, že produkty odvětví chmele sklizené nebo získané v Unii podléhají postupu ověřování podle tohoto článku.

2.      Ověřovací listiny mohou být vydány pouze pro produkty, které vykazují minimální znaky jakosti platné pro určitou fázi uvádění na trh. V případě chmelového prášku, chmelového prášku s vyšším obsahem lupulinu, chmelového výtažku a smíšených chmelových produktů může být ověřovací listina vydána pouze v případě, že obsah alfa kyseliny v těchto produktech není nižší než u chmele, ze kterého byly získány.

3.      Ověřovací listina uvádí alespoň

a)     místo nebo místa produkce chmele;

b)     rok nebo roky sklizně; a

c)      odrůdu nebo odrůdy.

4.      Produkty odvětví chmele mohou být uvedeny na trh nebo vyvezeny pouze tehdy, pokud se na ně vztahuje ověřovací listina vystavená v souladu s tímto článkem.

U dovezených produktů odvětví chmele je osvědčení uvedené v článku 129a považováno za rovnocenné ověřovací listině.

5.      Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160 s cílem přijmout opatření odchylující se od odstavce 4:

a)     za účelem splnění obchodních požadavků některých třetích zemí, nebo

b)     pro produkty určené pro zvláštní účely.

Opatření podle prvního pododstavce

a)     nesmějí nepříznivě ovlivňovat obvyklý způsob, jakým jsou na trh uváděny produkty, pro které byla vydána ověřovací listina; a

b)     musejí být doprovázena zárukami, jejichž účelem je předejít záměně s uvedenými produkty.

Článek 60

Definice, označení a obchodní názvy u některých odvětví a produktů

1.      Kromě případných použitelných obchodních norem platí, že se použijí definice, označení a obchodní názvy stanovené v příloze VI na tato odvětví nebo produkty:

a)      olivový olej a stolní olivy,

b)     víno,

c)      hovězí a telecí maso,

d)     mléko a mléčné výrobky určené pro lidskou spotřebu,

e)      drůbeží maso a vejce,

f)      roztíratelné tuky určené pro lidskou spotřebu.

2.      Definice, označení nebo obchodní názvy stanovené v příloze VI lze v Unii použít pro uvádění na trh pouze v případě produktu, který splňuje odpovídající požadavky stanovené v uvedené příloze.

3.      Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o změny definic a obchodních názvů stanovených v příloze VI, odchylky od nich a výjimky z nich. Veškeré tyto akty jsou přísně omezeny na prokázané potřeby vyplývající z vyvíjející se poptávky spotřebitelů, technického pokroku nebo nutnosti inovace produktů.

3a.    S cílem zajistit, aby hospodářské subjekty a členské státy jasně a náležitě rozuměly definicím a obchodním názvům stanoveným v příloze VI, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o pravidla pro jejich stanovování a uplatňování.

4.      S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů a vývoj na trhu s mléčnými výrobky je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými vymezí mléčné výrobky, u nichž se v případě, že jsou vyrobeny z jiného než kravského mléka, uvede druh zvířete, od něhož mléko pochází, a kterými stanoví příslušná nezbytná pravidla.

Článek 61

Přípustná odchylka

1.      S cílem zohlednit zvláštnosti každého produktu nebo odvětví, jednotlivé fáze uvádění na trh, technické podmínky, veškeré případné významné praktické obtíže a rovněž přesnost a opakovatelnost analytických metod je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o přípustnou odchylku od jedné nebo více konkrétních norem, při jejichž překročení se má za to ▌, že normu nesplnila celá šarže produktů.

2.      Komise při přijímání aktů podle odstavce 1 zohlední nutnost neměnit základní vlastnosti daného produktu a zabránit snížení jakosti těchto produktů.

Článek 62

Enologické postupy a analytické metody

1.      V Unii se při výrobě a ošetření výrobků uvedených v příloze VI části II použijí pouze enologické postupy povolené v souladu s přílohou VII a stanovené v čl. 59 odst. 2 písm. g) a v čl. 65 odst. 2 a 3.

První pododstavec se nevztahuje na

a)      hroznovou šťávu a zahuštěnou hroznovou šťávu; a

b)     hroznový mošt a zahuštěný hroznový mošt určený k výrobě hroznové šťávy.

Povolené enologické postupy se použijí pouze k zajištění řádné vinifikace, řádného uchovávání nebo řádného vývoje výrobku.

Výrobky uvedené v příloze VI části II se vyrábějí v Unii v souladu s pravidly stanovenými v příloze VII.

Výrobky uvedené v příloze VI části II se neuvádějí na trh v Unii, pokud:

a)      byly podrobeny enologickým postupům, které nejsou v Unii povoleny; ▌

b)     byly podrobeny enologickým postupům, které nejsou povoleny na vnitrostátní úrovni; nebo

c)      nejsou v souladu s pravidly stanovenými v příloze VII.

Výrobky z révy vinné, které nelze v souladu s pátým pododstavcem uvést na trh, se zlikvidují. Odchylně od tohoto pravidla mohou členské státy povolit, aby určité výrobky, jejichž vlastnosti stanoví, byly použity v lihovaru, octárně nebo k průmyslovým účelům za předpokladu, že se toto povolení nestane pobídkou k výrobě za použití nepovolených enologických postupů.

2.      Při povolování enologických postupů pro víno uvedených v čl. 59 odst. 2 písm. g) Komise:

a)      zohledňuje enologické postupy a metody analýzy doporučené a zveřejněné OIV a výsledky pokusného použití dosud nepovolených enologických postupů;

b)     zohledňuje ochranu lidského zdraví;

c)      bere v úvahu případné riziko, že spotřebitelé mohou být na základě ustáleného vnímání daného výrobku a souvisejících očekávání ▌uvedeni v omyl, a zohlední, do jaké míry může dostupnost a vhodnost informačních prostředků toto riziko vyloučit;

d)     dbá na to, aby přirozené a podstatné vlastnosti vína byly zachovány a aby nedošlo k zásadní změně ve složení daného výrobku;

e)      zajišťuje přijatelnou minimální úroveň péče o životní prostředí;

f)      dodržuje obecná pravidla týkající se enologických postupů a pravidla stanovená v příloze VII.

2a.    Za účelem zajištění řádného nakládání s vinařskými výrobky, které nelze uvést na trh, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o pravidla pro vnitrostátní postupy týkající se stažení či likvidace vinařských výrobků, které nesplňují požadavky uvedené v čl. 62 odst. 1 pátém pododstavci, a výjimky z těchto pravidel.

3.      Komise případně prostřednictvím prováděcích aktů přijme pro výrobky uvedené v příloze VI části II metody uvedené v čl. 59 odst. 3 písm. d). Tyto metody musejí být založeny na příslušných metodách doporučených a zveřejněných OIV, pokud nejsou s ohledem na sledovaný ▌cíl Unie neúčinné nebo nevhodné. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Až do přijetí těchto ustanovení se používají metody a pravidla povolené dotyčným členským státem.

Článek 63 ▌

Moštové odrůdy

1.      Výrobky uvedené v příloze VI části II a vyrobené v Unii se vyrábějí z moštových odrůd zatříděných v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

2.      S výhradou odstavce 3 zatřídí členské státy moštové odrůdy mezi ty, které mohou být vysazovány, opětovně vysazovány nebo štěpovány na jejich území pro účely výroby vína.

Členské státy mohou zatřídit pouze moštové odrůdy, které splňují tyto podmínky:

a)      daná odrůda náleží k druhu réva vinná (Vitis vinifera L.) nebo pochází z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis;

b)     daná odrůda není jednou z těchto odrůd: Noah, Othello, Isabelle, Jacquez, Clinton a Herbemont.

Je-li moštová odrůda vyňata ze zatřídění uvedeného v prvním pododstavci, musí se do 15 let po vynětí vyklučit.

3.      Členské státy, které nevyrobí za hospodářský rok více než 50 000 hektolitrů vína, vypočteno podle průměrné výroby za posledních pět hospodářských let, jsou osvobozeny od povinnosti zatřídění uvedené v odst. 2 prvním pododstavci.

Avšak i v členských státech uvedených v prvním pododstavci lze pro účely výroby vína vysazovat, opětovně vysazovat nebo štěpovat pouze moštové odrůdy, které jsou v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem.

4.      Odchylně od odst. 2 prvního a třetího pododstavce a odst. 3 druhého pododstavce povolí členské státy pro vědecký výzkum a pokusné účely vysazování, opětovné vysazování nebo štěpování těchto moštových odrůd:

a)      moštových odrůd, které nejsou zatříděné, pokud se jedná o členské státy uvedené v odstavci 2 ▌;

b)     moštových odrůd, které nejsou v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem, pokud se jedná o členské státy uvedené v odstavci 3.

5.      Plochy osázené moštovými odrůdami pro účely výroby vína, které byly vysázeny v rozporu s odstavci 2 a 4, se vyklučí.

Tyto plochy se však vyklučit nemusejí, je-li jejich produkce určena výhradně ke spotřebě domácnosti vinaře.

Článek 64 ▌

Zvláštní použití vína neodpovídajícího žádnému z druhů uvedených v příloze VI části II

S výjimkou lahvového vína, u kterého lze prokázat, že se plnění uskutečnilo před 1. zářím 1971, se víno vyrobené z moštových odrůd uvedených v zatřídění podle čl. 63 odst. 2 prvního pododstavce, avšak neodpovídající žádnému z druhů podle přílohy VI ▌části II, použije jen pro vlastní spotřebu domácnosti vinaře, k výrobě vinného octa nebo k destilaci.

Článek 65 ▌

Vnitrostátní pravidla pro některé produkty a některá odvětví

1.      Bez ohledu na ▌čl. 59 odst. 1 mohou členské státy přijmout nebo zachovat vnitrostátní pravidla stanovující různé jakostní třídy pro roztíratelné tuky. Tato pravidla musejí umožňovat zařazování do zmíněných jakostních tříd na základě kritérií týkajících se zejména použitých surovin, organoleptických vlastností produktů a jejich fyzikální a mikrobiologické stability.

Členské státy, které využijí možnost stanovenou v prvním pododstavci, zajistí, aby na produktech ostatních členských států, které splňují kritéria stanovená uvedenými vnitrostátními pravidly, mohly být nediskriminujícím způsobem používány údaje uvádějící, že tato kritéria jsou splněna.

2.      Členské státy mohou omezit nebo zakázat používání některých enologických postupů a stanovit přísnější pravidla pro vína povolená právem Unie, která jsou vyráběna na jejich území, s cílem podpořit uchování podstatných vlastností vín s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením a šumivých a likérových vín.

3.      Členské státy mohou povolit pokusné použití nepovolených enologických postupů ▌.

4.      S cílem zajistit správné a transparentní uplatňování tohoto článku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví podmínky pro použití odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku, jakož i podmínky držení, oběhu a použití výrobků získaných pokusnými postupy podle odstavce 3 tohoto článku.

4a.    Členské státy mohou přijmout či zachovat další vnitrostátní předpisy týkající se produktů, na něž se vztahuje určitá obchodní norma Unie, pouze pokud jsou tyto předpisy v souladu s právními předpisy Unie, zejména se zásadou o volném pohybu zboží, a s výhradou směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES

            Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37).

PODODDÍL 3a

NEPOVINNÉ VYHRAZENÉ ÚDAJE

Článek 65a

Obecné ustanovení

Zřizuje se systém nepovinných vyhrazených údajů podle odvětví nebo produktu s cílem usnadnit producentům zemědělských produktů, jejichž vlastnosti nebo charakteristiky představují přidanou hodnotu, poskytování informací o těchto vlastnostech nebo charakteristikách v rámci vnitřního trhu a především s cílem podpořit a doplnit konkrétní obchodní normy.

Tento pododdíl se nepoužije na vinařské výrobky uvedené v čl. 69 odst. 1.

Článek 65b

Stávající nepovinné vyhrazené údaje

1.      Nepovinné vyhrazené údaje, na něž se ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost vztahuje daný systém, jsou uvedeny v příloze VIIa tohoto nařízení, a podmínky jejich používání se stanoví podle čl. 65c písm. a).

2.      Nepovinné vyhrazené údaje uvedené v odstavci 1 zůstávají s výhradou jakýchkoli změn v platnosti, pokud nejsou zrušeny podle článku 65c.

Článek 65c

Vyhrazení, změna a zrušení nepovinných vyhrazených údajů

Aby se zohlednilo očekávání spotřebitelů, vývoj vědeckých a technických poznatků, situace na trhu a vývoj v oblasti obchodních a mezinárodních norem, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými:

a)     stanoví další nepovinný vyhrazený údaj a podmínky jeho použití,

b)     mění podmínky použití nepovinného vyhrazeného údaje, nebo

c)      ruší nepovinný vyhrazený údaj.

Článek 65d

Další nepovinné vyhrazené údaje

1.      Určitý údaj se může stát dalším nepovinným vyhrazeným údajem, pouze pokud jsou splněny všechny tyto požadavky:

a)     údaj se týká vlastnosti produktu nebo charakteristiky produkce či zpracování a vztahuje se k odvětví nebo produktu;

b)     použití údaje umožňuje jasnější informování o přidané hodnotě produktu díky jeho příznačným vlastnostem nebo charakteristice produkce či zpracování;

c)      vlastnost nebo charakteristika produktu uvedené v písmeni a) jsou při uvádění na trh rozpoznatelné pro spotřebitele v několika členských státech;

d)     podmínky a použití údaje jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES

            Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29).

Komise při zavádění dalšího nepovinného vyhrazeného údaje zohlední všechny příslušné mezinárodní normy a stávající vyhrazené údaje pro příslušné produkty nebo odvětví.

2.      Aby se zohlednily zvláštní znaky určitých odvětví i očekávání spotřebitelů, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o další podrobnosti týkající se požadavků na zavedení dalších vyhrazených údajů uvedených v odstavci 1.

Článek 65e

Omezení použití nepovinných vyhrazených údajů

1.      Nepovinný vyhrazený údaj lze použít pouze k popisu produktů, které splňují příslušné podmínky použití.

2.      Členské státy přijmou vhodná opatření s cílem zajistit, aby označování produktů nevedlo k záměně s nepovinnými vyhrazenými údaji.

3.      S cílem zajistit, aby produkty popisované prostřednictvím nepovinných vyhrazených údajů splňovaly příslušné podmínky použití, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o dodatečná pravidla pro použití nepovinných vyhrazených údajů.

PODODDÍL 4

OBCHODNÍ NORMY VZTAHUJÍCÍ SE NA DOVOZ A VÝVOZ

Článek 66

Obecná ustanovení

S cílem zohlednit zvláštnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi a zvláštní vlastnosti určitých zemědělských produktů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o:

a)     ▌podmínky, za nichž se dovezené produkty považují za produkty, jež mají rovnocennou úroveň souladu s obchodními normami Unie, a podmínky, které umožňují odchylku od článku 58; a ▌

b)     ▌pravidla vztahující se na uplatňování obchodních norem na produkty vyvážené z Unie.

Článek 67

Zvláštní ustanovení pro dovoz vína

1.      Pokud mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou nestanoví jinak, použijí se ustanovení o označení původu, zeměpisných označeních a o označování vína uvedená v oddílu 2 této kapitoly a v definicích, označeních a obchodních názvech podle článku 60 tohoto nařízení ▌na výrobky kódů KN 2009 61, 2009 69 a 2204, které se dovážejí do Unie.

2.      Pokud mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou nestanoví jinak, vyrábějí se výrobky uvedené v odstavci 1 tohoto článku podle enologických postupů povolených Unií podle tohoto nařízení, nebo před povolením podle čl. 62 odst. 2 podle enologických postupů doporučených a zveřejněných OIV ▌.

3.      Při dovozu výrobků uvedených v odstavci 1 je třeba předložit:

a)      osvědčení dokládající soulad s ustanoveními uvedenými v odstavcích 1 a 2 vystavené v zemi, ze které výrobek pochází, příslušným subjektem, který je uveden na seznamu zveřejněném Komisí;

b)     zprávu o výsledku analýzy vypracovanou subjektem nebo útvarem pověřeným zemí, ze které výrobek pochází, je-li určen k přímé lidské spotřebě.

PODODDÍL 5

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 68

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů ▌:

▌

c)      sestavit seznam mléka a mléčných výrobků uvedených v příloze VI části III bodu 5 druhém odstavci a roztíratelných tuků uvedených v příloze VI části VI šestém odstavci písm. a) na základě předběžných seznamů produktů, o nichž se členské státy domnívají, že na jejich území vyhovují uvedeným ustanovením, a jež členské státy zašlou Komisi;

d)     stanovit pravidla pro provádění obchodních norem podle odvětví nebo produktů;

e)      stanovit pravidla pro určení, zda výrobky byly podrobeny nepovoleným enologickým postupům;

ei)    stanovit pravidla pro analytické metody určující vlastnosti produktů;

f)      stanovit pravidla pro určení přípustné odchylky ▌;

g)      stanovit pravidla pro provádění opatření uvedených v článku 66;

h)     stanovit pravidla pro určení nebo evidenci producenta nebo průmyslových zařízení, v nichž se produkt připravoval nebo zpracovával, ověřovací postupy a obchodní dokumenty, průvodní doklady a registry, které mají být vedeny.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

ODDÍL 2

OZNAČENÍ PŮVODU, ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ A TRADIČNÍ VÝRAZY V ODVĚTVÍ VÍNA

PODODDÍL 1

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 69

Oblast působnosti

1.      Na výrobky uvedené v příloze VI části II bodech 1, 3 až 6, 8, 9, 11, 15 a 16 se vztahují pravidla týkající se označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů stanovená v tomto oddíle.

2.      Pravidla podle odstavce 1 jsou založena na:

a)      ochraně legitimních zájmů spotřebitelů a producentů;

b)     zajištění řádného fungování vnitřního trhu s danými výrobky a

c)      podpoře výroby jakostních výrobků podle tohoto oddílu při současném umožnění vnitrostátních opatření v oblasti politiky jakosti.

PODODDÍL 2

OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

Článek 70

Definice

1.      Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

a)      „označením původu“ název regionu, konkrétního místa nebo ve výjimečných a řádně odůvodněných případech země, který se používá k popisu výrobku uvedeného v čl. 69 odst. 1, jenž splňuje tyto požadavky:

i)      jakost a vlastnosti výrobku jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele,

ii)      hrozny, ze kterých se daný výrobek vyrábí, pocházejí výlučně z této zeměpisné oblasti,

iii)     výroba probíhá v této zeměpisné oblasti a

iv)     výrobek se získává z odrůd druhu réva vinná (Vitis vinifera L.);

b)     „zeměpisným označením“ označení odkazující na region, konkrétní místo nebo ve výjimečných a řádně odůvodněných případech na zemi, které se používá k popisu výrobku uvedeného v čl. 69 odst. 1, jenž splňuje tyto požadavky:

i)      má určitou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti, jež lze přičíst tomuto zeměpisnému původu,

ii)      nejméně 85 % hroznů použitých na jeho výrobu pochází výlučně z této zeměpisné oblasti,

iii)     jeho výroba probíhá v této zeměpisné oblasti a

iv)     získává se z odrůd druhu réva vinná (Vitis vinifera L.) nebo z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis.

2.      Některé tradičně užívané názvy slouží k označení původu, pokud

a)      označují víno;

b)     odkazují na zeměpisný název;

c)      splňují požadavky uvedené v odst. 1 písm. a) bodech i) až iv) ▌a

d)     podléhají postupu udělování ochrany pro označení původu nebo zeměpisná označení podle tohoto pododdílu.

3.      Označení původu a zeměpisná označení včetně označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetích zemích, jsou způsobilá k ochraně v Unii v souladu s pravidly tohoto pododdílu.

4.      Výroba uvedená v odst. 1 písm. a) bodu iii) zahrnuje veškeré dotyčné činnosti od sklizně hroznů po dokončení procesů vinifikace s výjimkou případných následných procesů.

Pro účely použití odst. 1 písm. b) bodu ii) hrozny, které mohou pocházet z jiné než vymezené oblasti a jejichž podíl může činit nejvýše 15 %, musejí pocházet z členského státu nebo třetí země, v níž se dotyčná vymezená oblast nachází.

Článek 71

Žádosti o ochranu

1.      Žádosti o ochranu názvů jako označení původu nebo zeměpisná označení zahrnují formální část, ve které se uvádí:

a)      název, který se má chránit;

b)     jméno a adresa žadatele;

c)      specifikace výrobku uvedená v odstavci 2 a

d)     jediný doklad shrnující specifikaci výrobku uvedenou v odstavci 2.

2.      Specifikace výrobku umožňuje zúčastněným stranám zkontrolovat příslušné podmínky výroby týkající se daného označení původu nebo zeměpisného označení.

Obsahuje alespoň tyto údaje:

a)     název, který se má chránit;

b)     popis vína (vín):

i)      u vín s označením původu základní analytické a organoleptické vlastnosti daného vína,

ii)     u vín se zeměpisným označením základní analytické vlastnosti, jakož i hodnocení nebo uvedení organoleptických vlastností daného vína;

c)      případně zvláštní enologické postupy používané při výrobě daného vína (daných vín) a příslušná omezení pro výrobu tohoto vína (těchto vín);

d)     vymezení příslušné zeměpisné oblasti;

e)      maximální hektarový výnos;

f)      označení moštové odrůdy nebo odrůd, ze kterých se dané víno (daná vína) vyrábí;

g)     podrobnosti potvrzující souvislost uvedenou v čl. 70 odst. 1 písm. a) bodě i) nebo případně v čl. 70 odst. 1 písm. b) bodě i);

h)     příslušné požadavky stanovené v předpisech Unie nebo ve vnitrostátních předpisech, nebo pokud tak stanoví členské státy, stanovené organizací, která spravuje chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení, s přihlédnutím ke skutečnosti, že tyto požadavky musejí být objektivní, nediskriminující a slučitelné s právem Unie;

i)      název a adresu orgánů nebo subjektů, které ověřují soulad s ustanoveními specifikace výrobku, a jejich konkrétní úkoly.

3.      Pokud se žádost o ochranu týká zeměpisné oblasti ve třetí zemi, musí kromě údajů stanovených v odstavcích 1 a 2 ▌obsahovat údaje, které potvrzují, že daný název je chráněn v zemi původu.

Článek 72

Žadatelé

1.      Žádost o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení může podat jakékoli dotčené seskupení výrobců nebo ve výjimečných a řádně odůvodněných případech jednotlivý výrobce. Na žádosti se mohou podílet i další zúčastněné strany.

2.      Výrobci mohou požádat o ochranu pouze pro vína, která vyrábějí.

3.      Pokud se jedná o název označující přeshraniční zeměpisnou oblast nebo o tradiční název, který se váže k přeshraniční zeměpisné oblasti, může být podána společná žádost.

Článek 73

Předběžné vnitrostátní řízení

1.      Žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení ▌vín pocházejících z Unie podléhají předběžnému vnitrostátnímu řízení.

1a.    Žádost o ochranu se podává členskému státu, na jehož území má označení původu nebo zeměpisné označení původ.

1b.    Členský stát, jemuž je žádost o ochranu podána, danou žádost posoudí s cílem ověřit, zda splňuje podmínky stanovené v tomto pododdílu.

Členský stát provede vnitrostátní řízení, které zajistí vhodné zveřejnění žádosti a stanoví alespoň dvouměsíční lhůtu ode dne zveřejnění, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s legitimním zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území tohoto členského státu, vznést proti navrhované ochraně námitku podáním řádně odůvodněného prohlášení danému členskému státu.

2.      Pokud členský stát shledá, že označení původu nebo zeměpisné označení nesplňuje podmínky stanovené v tomto pododdíle nebo není slučitelné s právem Unie, žádost zamítne.

3.      Pokud členský stát shledá, že požadavky jsou splněny, provede vnitrostátní řízení, které zajistí vhodné zveřejnění specifikace výrobku alespoň na internetu.

Článek 74

Přezkum prováděný Komisí

1.      Komise zveřejní datum pro podávání žádostí o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení.

2.      Komise posoudí, zda žádosti o ochranu podle článku 71 splňují podmínky stanovené v tomto pododdíle.

3.      Shledá-li Komise, že podmínky stanovené v tomto pododdíle jsou splněny, rozhodne prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3 o zveřejnění jediného dokladu podle čl. 71 odst. 1 písm. d), jakož i odkazu na zveřejnění specifikace výrobku provedeného během předběžného vnitrostátního řízení, v Úředním věstníku Evropské unie.

4.      Shledá-li Komise, že podmínky stanovené v tomto pododdíle nejsou splněny, rozhodne prostřednictvím ▌prováděcích aktů o zamítnutí žádosti.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 75

Řízení o námitce

Během dvou měsíců ode dne zveřejnění jediného dokladu uvedeného v čl. 71 odst. 1 písm. d) může každý členský stát nebo třetí země nebo každá fyzická nebo právnická osoba s legitimním zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území jiného členského státu než státu, který požádal o ochranu, nebo na území třetí země, vznést námitku proti navrhované ochraně podáním řádně odůvodněného prohlášení týkajícího se podmínek způsobilosti podle tohoto pododdílu Komisi.

Fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve třetích zemích, podávají prohlášení buď přímo nebo prostřednictvím orgánů příslušné třetí země ve lhůtě dvou měsíců stanovené v prvním pododstavci.

Článek 76

Rozhodnutí o ochraně

Komise po ukončení řízení o námitce uvedeného v článku 75 rozhodne na základě informací, které má k dispozici, prostřednictvím ▌prováděcích aktů buď o udělení ochrany označení původu nebo zeměpisnému označení, které splňuje podmínky tohoto pododdílu a je slučitelné s právem Unie, nebo o zamítnutí žádosti, nejsou-li uvedené podmínky splněny.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 77 ▌

Homonyma

1.      Název ▌, pro který byla podána žádost ▌a který je zcela nebo částečně homonymní s ▌názvem již zapsaným podle ustanovení tohoto nařízení ▌, se zapíše s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a k jakémukoli riziku záměny.

Nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o výrobky pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu těchto výrobků odpovídá.

Zapsaný homonymní název lze použít pouze tehdy, existuje-li v praxi dostatečné rozlišení mezi následně zapsaným homonymem a názvem v evidenci již uvedeným, s ohledem na potřebu rovného zacházení s producenty a neuvádění spotřebitele v omyl.

2.      Odstavec 1 se použije obdobně v případě, že název ▌, pro který byla podána žádost ▌, je zcela nebo částečně homonymní se zeměpisným označením chráněným podle právních předpisů členských států.

3.      Pokud název moštové odrůdy obsahuje chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení nebo je-li toto označení jeho součástí, nesmí se tento název používat pro označování zemědělských produktů. S cílem zohlednit stávající postupy označování je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci ▌v souladu s článkem 160, kterými stanoví výjimky z tohoto pravidla.

4.      Ochranou označení původu a zeměpisných označení produktů podle článku 70 nejsou dotčena chráněná zeměpisná označení použitá na lihoviny vymezené v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008

            Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).

Článek 78

Důvody zamítnutí ochrany

1.      Jako označení původu nebo zeměpisné označení se nechrání název, který zdruhověl. Pro účely tohoto oddílu se „názvem, který zdruhověl,“ rozumí název vína, který se v Unii stal běžným názvem určitého vína, přestože se váže k místu nebo regionu, kde byl tento výrobek původně vyráběn nebo uváděn na trh.

Při určování, zda název zdruhověl či nikoliv, se přihlíží k významným skutečnostem, zejména:

a)      ke stávající situaci v Unii, především v oblastech spotřeby;

b)     k příslušným právním předpisům Unie nebo vnitrostátním právním předpisům.

2.      Název se nechrání jako označení původu nebo zeměpisné označení, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity daného vína.

Článek 79 ▌

Vztah k ochranným známkám

1.      Zápis ochranné známky, která obsahuje chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, jež není v souladu s dotčenou specifikací výrobku, nebo se z takového označení skládá nebo na jejíž užití se vztahuje čl. 80 odst. 2 a která se týká výrobku spadajícího do jedné z kategorií uvedených v příloze VI části II,

a)     se zamítne, pokud byla žádost o zápis ochranné známky podána Komisi po dni podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení a označení původu nebo zeměpisné označení je následně chráněno, nebo

b)     se prohlásí za neplatný.

▌

2.      Aniž je dotčen čl. 78 odst. 2, může být ochranná známka podle odstavce 1, o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena používáním v dobré víře, umožňují-li to příslušné právní předpisy, na území Unie buď před datem ochrany označení původu nebo zeměpisného označení v zemi původu, nebo před 1. lednem 1996 i nadále používána a její platnost obnovována bez ohledu na ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES

            Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 25).

V takových případech je povoleno používat dané označení původu nebo zeměpisné označení souběžně s příslušnými ochrannými známkami.

Článek 80

Ochrana

1.      Chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh víno, jež bylo vyrobeno v souladu s příslušnou specifikací výrobku.

2.      Chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení a víno s tímto chráněným názvem v souladu se specifikací výrobku jsou chráněna před:

a)      jakýmkoli přímým či nepřímým obchodním použitím tohoto chráněného názvu

i)      u srovnatelných výrobků, které nevyhovují specifikaci výrobku s chráněným názvem, nebo

ii)      pokud takové použití zneužívá pověst označení původu nebo zeměpisného označení;

b)     jakýmkoli zneužitím, napodobením nebo použitím názvů, které jej evokují, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ výrobku nebo služby nebo je-li chráněný název přeložen, přepsán nebo transliterován nebo doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy;

c)      jakýmkoli jiným nepravdivým nebo zavádějícím údajem o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech výrobku použitým na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamních materiálech nebo v dokumentech týkajících se daného vinařského výrobku, jakož i před použitím takové nádoby, která by mohla vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ výrobku;

d)     všemi ostatními praktikami, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ výrobku.

3.      Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení nesmějí v Unii zdruhovět ve smyslu čl. 78 odst. 1.

Článek 81

Evidence

Komise vytvoří a aktualizuje veřejně přístupnou elektronickou evidenci chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení vín. V evidenci mohou být zapsána označení původu a zeměpisná označení týkající se výrobků ze třetích zemí, která jsou chráněna v Unii na základě mezinárodní dohody, jíž je Unie smluvní stranou. Nejsou-li výslovně v uvedené dohodě označeny jako chráněná označení původu ve smyslu tohoto nařízení, zapisují se tyto názvy do evidence jako chráněná zeměpisná označení.

Článek 82

Změny specifikace výrobku

Žadatel, který splňuje podmínky stanovené v článku 72, může požádat o schválení změny specifikace výrobku s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, zejména za účelem zohlednění vývoje vědeckých a technických poznatků nebo nového vymezení zeměpisné oblasti podle čl. 71 odst. 2 písm. d) druhého pododstavce. V žádosti se uvedou požadované změny a jejich odůvodnění.

Článek 83

Zrušení ochrany

Komise může z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země nebo fyzické nebo právnické osoby s legitimním zájmem rozhodnout prostřednictvím ▌prováděcích aktů o zrušení ochrany označení původu nebo zeměpisného označení, pokud již není zajištěn soulad s příslušnou specifikací výrobku.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 84

Stávající chráněné názvy vín

1.      Názvy vín uvedené v článcích 51 a 54 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999

            Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1).

2.      Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3 tohoto nařízení provede odpovídající formální kroky k odstranění názvů vín, na které se vztahuje čl. 118s odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007, z evidence stanovené v článku 81 tohoto nařízení.

3.      Článek 83 se nepoužije na stávající chráněné názvy vín uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Do 31. prosince 2014 může Komise z vlastního podnětu prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o zrušení ochrany stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud nesplňují podmínky stanovené v článku 70.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

4.      V případě Chorvatska jsou názvy vín zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie

            Úř. věst. C 116, 14.4.2011, s. 12.

Článek 85

Poplatky

Členské státy mohou vybírat poplatky za účelem uhrazení svých nákladů, včetně nákladů vzniklých při posuzování žádostí o ochranu, prohlášení o námitkách, žádostí o změny a žádostí o zrušení ochrany podle tohoto pododdílu.

Článek 86

Přenesené pravomoci

▌      

2.      S cílem zohlednit ▌zvláštnosti produkce ve vymezené zeměpisné oblasti je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160 týkající se:

a)      dalších kritérií pro vymezení zeměpisné oblasti a

b)     ▌omezení a odchylek týkajících se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.      S cílem zajistit jakost a vysledovatelnost výrobků je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví podmínky, za nichž může specifikace výrobku obsahovat dodatečné požadavky.

4.      S cílem zajistit legitimní práva a zájmy producentů nebo hospodářských subjektů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160 ▌, které se týkají:

▌      

b)     typu žadatele, který může požádat o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení;

c)      podmínek týkajících se žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, ▌přezkumu prováděného Komisí, řízení o námitce a postupů pro změnu, zrušení a přeměnu chráněných označení původu nebo chráněných zeměpisných označení;

d)     podmínek platných pro přeshraniční žádosti;

e)      podmínek pro žádosti týkající se zeměpisných oblastí ve třetí zemi;

f)      data, od něhož se použije ochrana nebo změna ochrany;

g)      podmínek týkajících se změny specifikace výrobku.

5.      S cílem zajistit přiměřenou ochranu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160 ohledně omezení týkajících se chráněného názvu.

6.      S cílem zajistit, aby hospodářské subjekty a příslušné orgány nebyly dotčeny použitím tohoto pododdílu, pokud jde o názvy vín, jimž byla poskytnuta ochrana před 1. srpnem 2009 nebo pro něž bylo zažádáno o ochranu před tímto datem, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160 ohledně přechodných ustanovení, která se týkají:

a)      názvů vín uznaných členskými státy do 1. srpna 2009 jako označení původu nebo zeměpisná označení a názvů vín, pro něž bylo zažádáno o ochranu před tímto datem;

▌      

c)      vín uvedených na trh nebo označených před konkrétním datem; a

d)     změn specifikace výrobku.

Článek 87

Prováděcí pravomoci ▌

1.      Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout potřebná opatření týkající se:

a)      informací uváděných ve specifikaci výrobku, pokud jde o souvislost mezi zeměpisnou oblastí a konečným výrobkem;

b)     zveřejňování rozhodnutí o ochraně nebo zamítnutí žádosti o ochranu;

c)      vytvoření a vedení evidence uvedené v článku 81;

d)     přeměny z chráněného označení původu na chráněné zeměpisné označení;

e)      podávání přeshraničních žádostí.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

2.      Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout nezbytná opatření související s postupem pro posuzování žádostí o ochranu nebo o schválení změny označení původu nebo zeměpisného označení a rovněž s postupem pro žádosti o námitku, zrušení ochrany nebo přeměnu a předkládání informací týkajících se stávajících chráněných názvů vín, zejména pokud jde o:

a)      vzory dokumentů a formát pro předávání;

b)     lhůty;

c)      podrobnosti o skutečnostech, důkazech a podpůrných dokladech předkládaných spolu s žádostí.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 88

Další prováděcí pravomoci

V případě, že je námitka považována za nepřípustnou, rozhodne Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3 o zamítnutí námitky jako nepřípustné.

PODODDÍL 3

TRADIČNÍ VÝRAZY

Článek 89

Definice

1.      „Tradičním výrazem“ se rozumí výraz tradičně používaný v členských státech u výrobků uvedených v čl. 69 odst. 1 pro označení:

a)      skutečnosti, že výrobek nese chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, nebo

b)     výroby nebo způsobu zrání nebo jakosti, barvy, místa nebo zvláštní události spojených s historií výrobku s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením.

1a.    Tradiční výrazy jsou chráněny pouze v jazyce a pro druhy výrobků z révy vinné, které byly uvedeny v žádosti, proti:

a)     jakémukoli zneužití chráněného výrazu, a to i tehdy, je-li doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy;

b)     jakémukoli jinému nepravdivému nebo zavádějícímu údaji o povaze, charakteristice nebo základních vlastnostech produktu uvedenému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo v dokumentech týkajících se daného výrobku;

c)      všem ostatním praktikám, které mohou uvést spotřebitele v omyl zejména tím, že vyvolávají zdání, že se na víno vztahuje chráněný tradiční výraz.

Článek 90

Ochrana

1.      Chráněný tradiční výraz lze použít pouze pro výrobek, který byl vyroben v souladu s definicí stanovenou v čl. 89 odst. 1.

Tradiční výrazy jsou chráněny proti neoprávněnému používání.

▌

2.      Tradiční výrazy nesmějí v Unii zdruhovět.

Článek 91

Přenesené pravomoci

▌      

2.      S cílem zajistit přiměřenou ochranu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci ▌týkající se jazyka a způsobu psaní chráněného výrazu.

3.      S cílem zajistit legitimní práva a zájmy producentů nebo hospodářských subjektů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví:

a)      typ žadatelů, kteří mohou o ochranu tradičního výrazu požádat;

b)     podmínky platnosti žádosti o uznání tradičního výrazu;

c)      důvody pro námitky vůči navrhovanému uznání tradičního výrazu;

d)     rozsah ochrany, vztah k ochranným známkám, chráněným tradičním výrazům, chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, homonymům nebo některým názvům moštových odrůd;

e)      důvody pro zrušení tradičního výrazu;

f)      datum předložení žádosti;

g)      postupy týkající se žádosti o ochranu tradičního výrazu, včetně přezkumu prováděného Komisí, řízení o námitce a postupů pro zrušení ochrany a změnu.

4.      S cílem zohlednit zvláštnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví podmínky, za nichž mohou být tradiční výrazy používány pro výrobky z třetích zemí, a ▌odchylky od článku 89.

Článek 92▌

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

1.      Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout nezbytná opatření týkající se postupu pro posuzování žádostí o ochranu nebo o schválení změny tradičního výrazu a rovněž postupu pro žádosti o námitku nebo zrušení, zejména pokud jde o:

a)      vzory dokumentů a formát pro předávání;

b)     lhůty;

c)      podrobnosti o skutečnostech, důkazech a podpůrných dokladech předkládaných spolu se žádostí;

d)     prováděcí pravidla pro zveřejňování chráněných tradičních výrazů.

2.      Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne o přijetí nebo zamítnutí žádosti o ochranu tradičního výrazu nebo žádosti o změnu chráněného výrazu nebo o zrušení ochrany tradičního výrazu.

3.      Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví ochranu tradičních výrazů, pro které byla žádost o ochranu přijata, zejména tím, že je zatřídí v souladu s článkem 89 a zveřejní definici nebo podmínky použití.

4.      Prováděcí akty uvedené v odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 93

Další prováděcí pravomoci

V případě, že je námitka považována za nepřípustnou, rozhodne Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3 o zamítnutí námitky jako nepřípustné.

ODDÍL 3

OZNAČOVÁNÍ A OBCHODNÍ ÚPRAVA V ODVĚTVÍ VÍNA

Článek 94 ▌

Definice

Pro účely této části se rozumí:

a)      „označováním“ všechna slova, údaje, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly na obalu, dokladu, štítku, etiketě nebo krčkové či rukávové etiketě, které daný výrobek provázejí nebo se k němu vztahují;

b)     „obchodní úpravou“ všechny informace sdělované spotřebitelům prostřednictvím obalu dotyčného výrobku, včetně tvaru a typu lahví.

Článek 95

Použitelnost horizontálních předpisů

Pokud toto nařízení nestanoví jinak, použijí se pro označování a obchodní úpravu výrobků směrnice 2008/95/ES, směrnice Rady 89/396/EHS

            Směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří (Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 21).

Označování produktů uvedených v příloze VI části II bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 nemůže být doplněno jinými údaji, než jsou údaje uvedené v tomto nařízení, ledaže by tyto jiné údaje splňovaly požadavky směrnice 2000/13/ES.

Článek 96

Povinné údaje

1.      Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v příloze VI části II bodech 1 až 11, 13, 15 a 16, které jsou uváděny na trh v Unii nebo vyváženy, obsahují tyto povinné údaje:

a)      označení druhu výrobku z révy vinné v souladu s částí II přílohy VI;

b)     u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením:

i)      výraz „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ a

ii)      název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení;

c)      skutečný obsah alkoholu v procentech objemových;

d)     uvedení provenience;

e)      název stáčírny nebo v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína název producenta nebo prodejce;

f)      u dovážených vín název dovozce; a

g)      v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína údaj o obsahu cukru.

2.      Odchylně od odst. 1 písm. a) lze odkaz na druh výrobku z révy vinné vynechat u vín, jejichž etikety obsahují název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

3.      Odchylně od odst. 1 písm. b) lze vynechat výrazy „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ v těchto případech:

a)      pokud je na etiketě v souladu se specifikací výrobku podle čl. 71 odst. 2 uveden tradiční výraz v souladu s čl. 89 odst. 1 písm. a) ▌;

b)     za výjimečných a řádně odůvodněných okolností, které stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 160 s cílem zajistit dodržování stávajících postupů označování.

Článek 97

Nepovinné údaje

1.      Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v příloze VI části II bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 mohou zejména obsahovat tyto nepovinné údaje:

a)      ročník sklizně;

b)     název moštové odrůdy nebo odrůd;

c)      v případě jiných vín, než jsou vína uvedená v čl. 96 odst. 1 písm. g), údaje o obsahu cukru;

d)     u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením tradiční výrazy ▌v souladu s čl. 89 odst. 1 písm. b);

e)      symbol Unie označující chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení;

f)      údaje o určitých výrobních metodách;

g)      u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením název jiné zeměpisné jednotky, která je menší nebo větší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení.

2.      Aniž je dotčen čl. 77 odst. 3, pokud jde o použití údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku u vín bez chráněného označení původu či chráněného zeměpisného označení,

a)      členské státy zavedou právní a správní předpisy s cílem zajistit certifikační, schvalovací a ověřovací postupy, které zaručí věrohodnost příslušných informací;

b)     členské státy mohou na základě nediskriminujících a objektivních kritérií a s náležitým ohledem na korektní hospodářskou soutěž vypracovat pro vína vyrobená z moštových odrůd na jejich území seznam vyloučených moštových odrůd, zejména pokud:

i)      hrozí uvedení spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ vína, vzhledem ke skutečnosti, že název moštové odrůdy je nedílnou součástí zavedeného chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení,

ii)      by kontroly nebyly efektivní z hlediska nákladů vzhledem ke skutečnosti, že daná moštová odrůda je pěstována na velmi malé části vinic daného členského státu;

c)      směsi vín z různých členských států nenesou označení moštové odrůdy, ledaže se dotyčné členské státy dohodnou jinak a zajistí proveditelnost příslušných certifikačních, schvalovacích a ověřovacích postupů.

Článek 98

Jazyky

1.      Povinné a nepovinné údaje podle článků 96 a 97 vyjádřené slovy se uvádějí v jednom nebo více úředních jazycích Unie.

2.      Bez ohledu na odstavec 1 se název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení nebo tradiční výraz podle čl. 89 odst. 1▌ písm. b) uvádí na etiketě v jazyce nebo jazycích, na které se ochrana vztahuje. U chráněného označení původu či chráněného zeměpisného označení nebo zvláštního vnitrostátního označení, která nepoužívají latinskou abecedu, se může název rovněž uvést v jednom nebo více úředních jazycích Unie.

Článek 99

Přenesené pravomoci

▌      

2.      S cílem zohlednit ▌▌zvláštnosti odvětví vína je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o pravidla a omezení pro:

a)      jiné údaje o obchodní úpravě a použití označování než ty, které jsou stanoveny v tomto oddíle;

b)     povinné údaje týkající se:

i)      výrazů použitých pro vyjádření povinných údajů a podmínek jejich použití,

ii)      výrazů odkazujících na zemědělský podnik a podmínek jejich použití,

iii)     ustanovení, která povolují producentským členským státům zavést další pravidla týkající se povinných údajů,

iv)     ustanovení, která umožňují další odchylky kromě odchylek uvedených v čl. 96 odst. 2, pokud jde o vynechání odkazu na druh výrobku z révy vinné, a

v)     ustanovení o použití jazyků;

c)      nepovinné údaje týkající se:

i)      výrazů použitých pro vyjádření nepovinných údajů a podmínek jejich použití,

ii)      ustanovení, která umožňují producentským členským státům zavést další pravidla týkající se nepovinných údajů;

d)     obchodní úpravu, pokud jde o:

i)      podmínky pro použití některých tvarů lahví a seznam některých zvláštních tvarů lahví,

ii)      podmínky pro použití typu lahví a uzávěrů používaných pro „šumivá vína“,

iii)     ustanovení, která umožňují producentským členským státům zavést další pravidla týkající se obchodní úpravy,

iv)     ustanovení o použití jazyků.

▌      

4.      S cílem zajistit legitimní zájmy hospodářských subjektů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160 týkající se pravidel, pokud jde o dočasné označování a obchodní úpravu vín, která nesou označení původu nebo zeměpisné označení, pokud toto označení původu nebo zeměpisné označení splňuje nezbytné požadavky.

5.      S cílem zajistit, aby nebyly dotčeny hospodářské subjekty, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160 týkající se přechodných ustanovení, pokud jde o víno uvedené na trh a označené v souladu s příslušnými pravidly platnými před 1. srpnem 2009.

6.      S cílem zohlednit zvláštnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160 týkající se odchylek od tohoto oddílu, pokud jde o výrobky určené na vývoz, v případě, že je vyžadují právní předpisy dotčené třetí země.

Článek 100

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout nezbytná opatření týkající se postupů a technických kritérií použitelných na tento oddíl, včetně nezbytných opatření pro certifikační, schvalovací a ověřovací postupy vztahující se na vína bez chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO JEDNOTLIVÁ ODVĚTVÍ

▌

ODDÍL 1

CUKR

Článek 100a

Doba platnosti

S výjimkou článků 101 a 101-a se tento oddíl použije do konce hospodářského roku 2016/2017.

PODODDÍL IZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ

Článek 101

Dohody v odvětví cukru

1.      Podmínky nákupu cukrové řepy a cukrové třtiny, včetně smluv o dodání podepsaných před zasetím, se řídí písemnými mezioborovými dohodami uzavřenými na jedné straně mezi pěstiteli cukrové řepy a cukrové třtiny v Unii nebo organizacemi, jichž jsou tito pěstitelé členy a které smlouvy uzavírají jejich jménem, a na druhé straně cukrovarnickými podniky v Unii nebo organizacemi, jichž jsou tyto podniky členy a které smlouvy uzavírají jejich jménem.

2.      O mezioborových dohodách, jak jsou popsány v příloze II části 1a oddíle A bodě 4, informují cukrovarnické podniky příslušné orgány členského státu, v němž cukr vyrábějí.

3.      Od 1. října 2017 musí mezioborové dohody splňovat podmínky nákupu stanovené v příloze IIIe.

4.      S cílem zohlednit zvláštní charakter odvětví cukru a rozvoj odvětví v období po skončení režimu kvót na výrobu cukru je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160 za účelem:

a)     aktualizace podmínek uvedených v příloze II části Ia oddíle A;

b)     aktualizace podmínek nákupu pro mezioborové dohody stanovených v příloze IIIe;

c)      stanovení dalších pravidel týkajících se určení hrubé hmotnosti, táry a cukernatosti cukrové řepy dodávané do podniku a řepných řízků.

5.      Přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2 může Komise přijmout prováděcí akty k provádění tohoto článku, mimo jiné i pokud jde o postupy, oznámení a správní pomoc v případě mezioborových dohod týkajících se více než jednoho členského státu.

Článek 101-aOznamování cen na trhu s cukrem

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými zřídí informační systém pro ceny na trhu s cukrem, včetně systému pro zveřejňování úrovní cen pro tento trh. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Systém uvedený v prvním pododstavci je založen na informacích, které poskytují podniky vyrábějící bílý cukr nebo jiné hospodářské subjekty zapojené do obchodu s cukrem. Tyto informace se považují za důvěrné.

Komise zajistí, že se konkrétní ceny nebo jména jednotlivých hospodářských subjektů nezveřejní.

PODODDÍL II

POŽADAVKY VZTAHUJÍCÍ SE NA ODVĚTVÍ CUKRU BĚHEM OBDOBÍ UVEDENÉHO V ČLÁNKU 100a

Článek 101aSmlouvy o dodání

1.      Použije se čl. 101 odst. 1. Mezioborové dohody musejí splňovat podmínky nákupu stanovené v příloze IIId.

1a.    Ve smlouvách o dodání je třeba rozlišovat, zda množství cukru, která se mají z cukrové řepy vyrobit, budou představovat:

a)     cukr podléhající kvótám nebo

b)     cukr nepodléhající kvótám.

2.      Každý cukrovarnický podnik poskytuje členskému státu, v němž cukr vyrábí, údaje o:

a)     množstvích cukrové řepy podle odst. 1a písm. a), na která před zasetím uzavřel smlouvy o dodání, a o cukernatosti, z níž tyto smlouvy vycházejí;

b)     odpovídajícím předpokládaném výnosu.

Členské státy mohou požadovat další údaje.

3.      Cukrovarnické podniky, které před zasetím nepodepsaly smlouvy o dodání množství cukrové řepy, které odpovídá cukru, na který mají kvótu, upravenou případně koeficientem pro preventivní stažení stanoveným podle čl. 101d odst. 2 prvního pododstavce, za minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám, jak je stanoveno v článku 101g, jsou povinny zaplatit za veškerou cukrovou řepu, kterou zpracovávají na cukr, alespoň minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám.

4.      S výhradou schválení příslušným členským státem se mohou mezioborové dohody od odstavců 1a, 2 a 3 odchýlit.

5.      Neexistují-li žádné mezioborové dohody, přijme příslušný členský stát v souladu s tímto nařízením opatření nezbytná pro ochranu zájmů dotčených stran.

Článek 101bVýrobní dávka

1.      Z kvóty na cukr, kvóty na isoglukózu a kvóty na inulinový sirup, které byly přiděleny podnikům vyrábějícím cukr, isoglukózu nebo inulinový sirup podle čl. 101h odst. 2, se vybírá výrobní dávka.

2.      Opatření týkající se stanovení výrobní dávky z kvóty na cukr, kvóty na isoglukózu a kvóty na inulinový sirup podle odstavce 1 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

Článek 101cVýrobní náhrada

1.      Pro výrobky v odvětví cukru uvedené v příloze I části III písm. b) až e) může být poskytována výrobní náhrada, pokud přebytkový cukr nebo dovezený cukr, přebytková isoglukóza nebo přebytkový inulinový sirup nejsou pro výrobu výrobků uvedených v čl. 101l odst. 2 písm. b) a c) dostupné za cenu odpovídající cenám na světovém trhu.

2.      Opatření týkající se stanovení výrobní náhrady uvedené v odstavci 1 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

Článek 101dStažení cukru

1.      S cílem předcházet prudkému snížení cen na vnitřním trhu a řešit nadprodukci předpokládanou na základě předběžného odhadu dodávek a s ohledem na závazky Unie plynoucí z mezinárodních dohod uzavřených podle Smlouvy může Komise přijmout prováděcí akty, kterými rozhodne, že v daném hospodářském roce budou z trhu stažena ta množství cukru nebo isoglukózy vyrobená v rámci kvót, která přesahují prahovou hodnotu vypočtenou podle odstavce 2 tohoto článku.

2.      Prahová hodnota pro stažení uvedená v odstavci 1 se vypočte pro každý podnik, který obdržel kvótu, vynásobením jeho kvóty koeficientem. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými tento koeficient stanoví, nejpozději 28. února předchozího hospodářského roku na základě předpokládaného vývoje na trhu.

Na základě aktualizovaného vývoje na trhu může Komise do 31. října daného hospodářského roku přijmout prováděcí akty, kterými rozhodne o úpravě daného koeficientu nebo v případě, že žádný koeficient nebyl podle prvního pododstavce stanoven, o jeho stanovení.

3.      Každý podnik s přidělenou kvótou skladuje na vlastní náklady až do začátku následujícího hospodářského roku cukr vyrobený v rámci kvóty nad prahovou hodnotu vypočtenou podle odstavce 2. Množství cukru, isoglukózy nebo inulinového sirupu stažená během určitého hospodářského roku z trhu se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

Odchylně od prvního pododstavce může Komise s ohledem na předpokládaný vývoj na trhu s cukrem přijmout prováděcí akty, kterými rozhodne, že pro běžný nebo následující hospodářský rok nebo pro oba tyto roky se veškerý stažený cukr, isoglukóza či inulinový sirup nebo jejich část považuje za:

a)     přebytkový cukr, isoglukózu nebo inulinový sirup, které se mohou stát průmyslovým cukrem, průmyslovou isoglukózou nebo průmyslovým inulinovým sirupem, nebo

b)     dočasnou výrobu v rámci kvóty, z níž část může být vyhrazena na vývoz v souladu se závazky Unie plynoucími z mezinárodních dohod uzavřených podle Smlouvy.

4.      Není-li zásobování Unie cukrem dostatečné, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými rozhodne, že určité množství staženého cukru, stažené isoglukózy nebo staženého inulinového sirupu může být prodáno na trhu Unie před koncem období stažení.

5.      Pokud se stažený cukr považuje za první množství cukru vyrobeného v následujícím hospodářském roce, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena stanovená pro daný hospodářský rok.

Pokud se stažený cukr stane průmyslovým cukrem nebo je vyvezen v souladu s odst. 3 písm. a) a b) tohoto článku, požadavky článku 101g týkající se minimální ceny se neuplatní.

Pokud je stažený cukr prodán podle odstavce 4 tohoto článku na trhu Unie před koncem období stažení, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena stávajícího hospodářského roku.

6.      Prováděcí akty podle tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 101daDočasný mechanismus řízení trhu

1.      Během doby uvedené v článku 100a může Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření nezbytná k zajištění dostatečných dodávek cukru na trh Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Tato opatření mohou upravit výši cla z dováženého surového cukru, a to pro nezbytné množství a na nezbytnou dobu.

2.      Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví příslušná množství cukru nepodléhajícího kvótě a dováženého surového cukru, která mohou být propuštěna na trh Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 101ePřenesené pravomoci

S cílem zohlednit zvláštní charakter odvětví cukru a zajistit náležité zohlednění zájmů všech stran a s ohledem na nezbytnost zabránit narušení trhu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, které se týkají:

a)     smluv o dodání a podmínek nákupu uvedených v čl. 101a odst. 1;

a1)   aktualizace podmínek nákupu pro mezioborové dohody stanovených v příloze IIId;

b)     kritérií, jež musejí cukrovarnické podniky uplatňovat, když prodejcům cukrové řepy přidělují množství cukrové řepy, na která mají být před zasetím podepsány smlouvy o dodání podle čl. 101 odst. 2b.

Článek 101eProváděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření nezbytná pro použití tohoto pododdílu týkající se postupů, obsahu a technických kritérií.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Pododdíl IIaREŽIM REGULACE PRODUKCE

Článek 101fKvóty v odvětví cukru

1.      Na cukr, isoglukózu a inulinový sirup se vztahuje režim kvót.

2.      Pokud jde o režimy kvót uvedené v odstavci 1 tohoto článku, překročí-li producent příslušnou kvótu a nevyužije přebytková množství způsoby stanovenými v článku 101k, platí se z takového množství dávka z přebytku s výhradou podmínek uvedených v článcích 101k až 101n.

Článek 101gMinimální cena cukrové řepy

Minimální cenu za cukrovou řepu podléhající kvótě stanoví Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

Článek 101hPřidělování kvót

1.      Kvóty pro výrobu cukru, isoglukózy a inulinového sirupu na celostátní či regionální úrovni jsou stanoveny v příloze IIIbi.

2.      Členské státy přidělí kvótu každému podniku vyrábějícímu cukr, isoglukózu nebo inulinový sirup usazenému na jejich území a schválenému podle článku 101i.

Pro každý podnik se přidělená kvóta rovná kvótě podle nařízení (ES) č. 1234/2007, která byla podniku přidělena pro hospodářský rok 2010/2011.

3.      Pokud se kvóta přiděluje cukrovarnickému podniku, který má více než jednu výrobní jednotku, přijmou členské státy opatření, která považují za nezbytná pro náležité zohlednění zájmů pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

Článek 101iSchválené podniky

1.      Na žádost udělí členské státy schválení podniku vyrábějícímu cukr, isoglukózu nebo inulinový sirup nebo podniku zpracovávajícímu tyto výrobky na některý z výrobků uvedených na seznamu v čl. 101l odst. 2 za předpokladu, že podnik:

a)     prokáže odbornou způsobilost k výrobě;

b)     je ochoten poskytovat údaje a podrobit se kontrolám v souvislosti s tímto nařízením;

c)      není předmětem pozastavení nebo odnětí schválení.

2.      Schválené podniky poskytují členskému státu, na jehož území se koná sklizeň cukrové řepy či cukrové třtiny nebo na jehož území probíhá rafinace, údaje týkající se:

a)     množství cukrové řepy nebo cukrové třtiny, na která byla uzavřena smlouva o dodání, a odpovídajících předpokládaných výnosů cukrové řepy či cukrové třtiny a cukru na hektar;

b)     předpokládaných a skutečných dodávek cukrové řepy, cukrové třtiny a surového cukru, výroby cukru a zásob cukru;

c)      množství prodaného bílého cukru a odpovídajících cen a podmínek.

Článek 101jPřerozdělování vnitrostátních kvót a snížení kvót

1.      Členský stát může snížit kvótu na cukr nebo isoglukózu, která byla přidělena podniku usazenému na jeho území, až o 10 %. Členské státy přitom uplatňují objektivní a nediskriminující kritéria.

2.      Členské státy mohou převádět kvóty mezi podniky v souladu s pravidly stanovenými v příloze IIIc a s ohledem na zájmy všech zúčastněných stran, zejména pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

3.      Množství snížená na základě odstavců 1 a 2 přidělí dotyčný členský stát jednomu nebo více podnikům na svém území, a to bez ohledu na to, zda jsou držiteli kvóty či nikoli.

Článek 101kVýroba nepodléhající kvótám

1.      Cukr, isoglukóza nebo inulinový sirup vyrobené během hospodářského roku nad rámec kvóty podle článku 101h se mohou:

a)          používat ke zpracování některých výrobků podle článku 101l;

b)     převádět v souladu s článkem 101m na výrobu v rámci kvót pro další hospodářský rok;

c)      používat pro zvláštní režim zásobování nejvzdálenějších regionů v souladu s kapitolou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013

            Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).

d)     vyvážet v rámci množstevního omezení stanoveného Komisí prostřednictvím prováděcích aktů při dodržení závazků plynoucích z mezinárodních dohod uzavřených podle Smlouvy; nebo

e)      propouštět na vnitřní trh v souladu s mechanismem popsaným v článku 101da pro účely přizpůsobení nabídky poptávce na základě předběžného odhadu dodávek.

Opatření uvedená v písmeni e) tohoto článku se provádějí před zahájením preventivních opatření proti narušení trhů uvedených v čl. 154 odst. 1.

Na ostatní množství se vztahuje dávka z přebytku podle článku 101n.

2.      Prováděcí akty podle tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 101lPrůmyslový cukr

1.      Průmyslový cukr, průmyslová isoglukóza nebo průmyslový inulinový sirup jsou vyhrazeny pro výrobu jednoho z výrobků podle odstavce 2, pokud

a)     byly předmětem smlouvy o dodání uzavřené před koncem hospodářského roku mezi výrobcem a uživatelem, kterým bylo uděleno schválení podle článku 101i; a

b)     byly dodány uživateli nejpozději dne 30. listopadu následujícího hospodářského roku.

2.      S cílem zohlednit technický vývoj je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví seznam výrobků, pro jejichž výrobu se může použít průmyslový cukr, průmyslová isoglukóza nebo průmyslový inulinový sirup.

Tento seznam obsahuje zejména:

a)     bioethanol, líh, rum, živé kvasinky a množství sirupů na polevy a sirupů určených ke zpracování na „Rinse appelstroop“;

b)     některé průmyslové výrobky bez obsahu cukru, při jejichž zpracování se však používá cukr, isoglukóza nebo inulinový sirup;

c)      některé výrobky chemického a farmaceutického průmyslu, které obsahují cukr, isoglukózu nebo inulinový sirup.

Článek 101mPřevod přebytkového cukru

1.      Každý podnik se může rozhodnout, že celou produkci nad stanovenou kvótu na cukr, kvótu na isoglukózu nebo kvótu na inulinový sirup nebo její část převede do následujícího hospodářského roku, v němž bude považována za součást výroby tohoto roku. Aniž je dotčen odstavec 3, je toto rozhodnutí neodvolatelné.

2.      Podniky, které přijmou rozhodnutí podle odstavce 1,

a)     o tom uvědomí příslušný členský stát přede dnem, který tento členský stát stanoví:

i)      mezi 1. únorem a 31. srpnem běžného hospodářského roku pro množství převáděné cukrové třtiny;

ii)     mezi 1. únorem a 31. srpnem běžného hospodářského roku pro další množství převáděného cukru nebo inulinového sirupu;

b)     se zaváží skladovat tato množství na vlastní náklady do konce běžného hospodářského roku.

3.      Je-li konečná produkce určitého podniku v daném hospodářském roce nižší než odhad učiněný v okamžiku, kdy bylo přijato rozhodnutí v souladu s odstavcem 1, může být převedené množství zpětně upraveno nejpozději do 31. října následujícího hospodářského roku.

4.      Převedená množství se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

5.      Cukr skladovaný podle tohoto článku v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován za použití jiných opatření stanovených v článcích 16 nebo 101d.

Článek 101n

Dávka z přebytku

1.      Vybírá se dávka z přebytku z množství:

a)     přebytkového cukru, přebytkové isoglukózy a přebytkového inulinového sirupu, jež jsou vyrobeny v kterémkoli hospodářském roce, kromě množství převedených do výroby v rámci kvót pro následující hospodářský rok a skladovaných v souladu s článkem 101m nebo množství uvedených v čl. 101k odst. 1 písm. c), d) a e);

b)     průmyslového cukru, průmyslové isoglukózy a průmyslového inulinového sirupu, u nichž nebylo ve lhůtě, kterou stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2, doloženo, že byly zpracovány na jeden z výrobků uvedených v čl. 101l odst. 2;

c)      cukru, isoglukózy a inulinového sirupu, které byly v souladu s článkem 101m staženy z trhu a u nichž nejsou splněny povinnosti stanovené v čl. 101d odst. 3.

2.      Opatření týkající se stanovení dávky z přebytku uvedené v odstavci 1 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

Článek 101o

Přenesené pravomoci

1.      S cílem zajistit, aby podniky uvedené v článku 101i dodržovaly své závazky, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví pravidla pro udělování a odnětí schválení těmto podnikům, jakož i kritéria pro správní sankce.

2.      S cílem zohlednit zvláštní charakter odvětví cukru a zajistit náležité zohlednění zájmů všech stran je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o smysl podmínek pro fungování režimu kvót, jakož i stanovení podmínek pro prodej do nejvzdálenějších regionů.

3.      S cílem zajistit, aby byli pěstitelé cukrové řepy úzce zapojeni do rozhodnutí o převodu určitého množství produkce, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví pravidla týkající se převodu cukru.

Článek 101p

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Pokud jde o podniky uvedené v článku 101i, může Komise přijímat prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:

a)     žádostí podniků o schválení, evidence, kterou mají schválené podniky vést, a informací, které tyto podniky musejí poskytovat;

b)     systému kontrol prováděných členskými státy ve schválených podnicích;

c)     komunikace členských států s Komisí a se schválenými podniky;

d)     dodávky surovin podnikům, včetně smluv o dodání a dodacích listů;

e)     hodnoty ekvivalentu, pokud jde o cukr uvedený v čl. 101k odst. 1 písm. a);

f)      zvláštního režimu zásobování nejvzdálenějších regionů;

g)     vývozu uvedeného v čl. 101k odst. 1 písm. d);

h)     spolupráce členských států za účelem zajištění účinných kontrol;

i)      změny dat stanovených v článku 101m;

j)      stanovení přebytkového množství, oznámení a platby dávky z přebytku uvedené v článku 101n;

k)     přijetí seznamu cukrovarů, které se zabývají výhradně rafinací, podle přílohy II části Ia oddílu B bodu 6.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

ODDÍL 2VÍNO

Článek 102

Registr vinic a soupis

1.      Členské státy vedou registr vinic s aktuálními informacemi o produkčním potenciálu. Po 1. lednu 2016 tato povinnost platí pouze tehdy, pokud členské státy provádějí systém povolení pro výsadbu révy nebo vnitrostátní program podpory.

2.      Do 31. prosince 2015 se na členské státy, jejichž celková plocha vinic osázených moštovými odrůdami zatříděnými podle čl. 63 odst. 2 nepřesahuje 500 hektarů, povinnost uvedená v odstavci 1 tohoto článku nevztahuje.

3.      Členské státy ▌, které ve svých programech podpory stanoví opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic podle článku 44▌, předloží Komisi každoročně do 1. března aktualizovaný soupis produkčního potenciálu na základě registru vinic. Od 1. ledna 2016 se podrobnosti oznámení Komisi týkajících se vinařských oblastí stanoví prostřednictvím prováděcího aktu přijatého přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

4.      S cílem usnadnit sledování a ověřování produkčního potenciálu členských států je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o pravidla týkající se ▌obsahu registru vinic a výjimek.

▌

Článek 102aPříslušné vnitrostátní orgány v odvětví vína

1.      Aniž jsou dotčena jakákoli jiná ustanovení tohoto nařízení týkající se určení příslušných vnitrostátních orgánů, určí členské státy jeden nebo více orgánů odpovědných za zajišťování souladu s pravidly Unie v odvětví vína. Členské státy zejména určí laboratoře pověřené prováděním oficiálních rozborů v odvětví vína. Určené laboratoře musí splňovat obecná kritéria pro provoz zkušebních laboratoří stanovená v ISO/IEC 17025.

2.      Členské státy sdělí Komisi názvy a adresy orgánů a laboratoří uvedených v odstavci 1. Komise tyto informace zveřejní a pravidelně aktualizuje.

Článek 103

Průvodní doklady a evidence

1.      Produkty v odvětví vína se do oběhu v Unii uvádějí s úředně schváleným průvodním dokladem.

2.      Fyzické či právnické osoby a jejich seskupení, které za účelem výkonu svého podnikání mají v držení produkty v odvětví vína, především producenti, stáčírny, zpracovatelé a obchodníci, vedou o uvedených produktech evidenci zaznamenávající vstupy a výstupy těchto produktů.

3.      S cílem usnadnit přepravu vinařských výrobků a ověřování členskými státy je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o:

a)      pravidla pro průvodní doklad a jeho použití;

b)     podmínky, za kterých se průvodní doklad považuje za doklad potvrzující chráněná označení původu nebo zeměpisná označení;

c)      povinnost vést evidenci a její používání;

d)     upřesnění, kdo bude vést evidenci, a výjimky z povinnosti vést evidenci;

e)      činnosti, které se zanášejí do evidence.

4.      Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout:

a)      pravidla pro složení evidence, produkty v ní obsažené, lhůty pro zanášení informací do evidence a uzavírání evidence;

b)     opatření vyžadující, aby členské státy stanovily maximální přípustné procentní podíly ztrát;

c)      obecná a přechodná ustanovení pro vedení evidence;

d)     pravidla, která stanoví, jak dlouho se uchovávají průvodní doklady a evidence.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

ODDÍL 3MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY

Článek 104

Smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků

1.      Pokud se členský stát rozhodne, že každá dodávka syrového mléka na jeho území od zemědělce ke zpracovateli syrového mléka musí být podložena písemnou smlouvou mezi stranami, nebo se rozhodne, že první kupující musí předložit písemný návrh na uzavření smlouvy o dodávkách syrového mléka od zemědělců, řídí se tato smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy podmínkami stanovenými v odstavci 2.

Pokud se členský stát rozhodne, že dodávky syrového mléka od zemědělce ke zpracovateli syrového mléka musejí být podloženy písemnou smlouvou mezi stranami, rozhodne také, která fáze dodávky musí být touto smlouvou podložena, pokud je dodávka syrového mléka prováděna prostřednictvím jednoho nebo více odběratelů. Pro účely tohoto článku se „odběratelem“ rozumí podnik, který převáží syrové mléko od zemědělce nebo jiného odběratele ke zpracovateli syrového mléka nebo k jinému odběrateli, přičemž vlastnictví syrového mléka je v každém případě převáděno.

2.      Smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy:

a)      se uzavře nebo předloží před dodávkou,

b)     je v písemné formě a

c)      obsahuje zejména tyto náležitosti:

i)      cenu splatnou za dodávku, která je:

-       stálá a stanovená ve smlouvě, nebo

-       vypočtena kombinací různých faktorů ▌stanovených ve smlouvě, jež mohou zahrnovat tržní ukazatele odrážející změny v tržních podmínkách, dodaný objem a jakost nebo složení dodaného syrového mléka;

ii)      objem syrového mléka, který může nebo musí být dodán, a časový rozvrh těchto dodávek,▌

iii)     dobu trvání smlouvy, která může být uzavřena buď na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou s ustanoveními pro skončení smlouvy,

iv)    podrobné údaje o dobách splatnosti a postupech,

v)     opatření týkající se odběru či dodávání syrového mléka, a

vi)    pravidla použitelná v případě vyšší moci.

3.      Odchylně od odstavce 1 se smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy nevyžaduje, pokud syrové mléko dodává zemědělec ▌družstvu, jehož je členem, jestliže stanovy tohoto družstva nebo pravidla a rozhodnutí stanovená v rámci nebo podle těchto stanov obsahují ustanovení, která mají podobné účinky jako ustanovení uvedená v odst. 2 písm. a), b) a c).

4.      Všechny náležitosti smluv o dodávkách syrového mléka uzavřených zemědělci, odběrateli nebo zpracovateli syrového mléka, včetně náležitostí uvedených v odst. 2 písm. c)▌, jsou volně sjednány mezi stranami.

Odchylně od prvního pododstavce se použije jedna nebo obě z těchto možností:

i)      pokud se členský stát rozhodne, že uzavírání písemných smluv na dodávky syrového mléka bude povinné v souladu s odstavcem 1, může stanovit minimální dobu trvání, která se uplatní pouze na písemné smlouvy mezi zemědělcem a prvním kupujícím syrového mléka. Minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu;

ii)     pokud se členský stát rozhodne, že první kupující syrového mléka musí zemědělci předložit písemný návrh na uzavření smlouvy v souladu s odstavcem 1, může stanovit, že návrh musí obsahovat minimální dobu trvání smlouvy, jak za tímto účelem stanoví vnitrostátní právní předpisy. Minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu.

Druhým pododstavcem není dotčeno právo zemědělce tuto minimální dobu trvání odmítnout, pokud tak učiní písemně. V takovém případě mohou strany volně sjednat všechny náležitosti smlouvy, včetně náležitostí uvedených v odst. 2 písm. c).

5.      Členské státy, které využívají možností uvedených v tomto článku, informují Komisi o způsobu jejich uplatňování.

6.      Komise může přijmout prováděcí akty stanovující opatření nezbytná pro jednotné uplatňování odst. 2 písm. a) a b) a odstavce 3 tohoto článku a opatření týkající se oznámení, která mají členské státy učinit v souladu s tímto článkem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 105

Smluvní jednání v odvětví mléka a mléčných výrobků

1.      Organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků, která je uznána podle čl. 106 odst. 2, může jménem zemědělců, kteří jsou jejími členy, jednat o smlouvách na dodávky syrového mléka od zemědělce zpracovateli syrového mléka, nebo odběrateli ve smyslu čl. 104 odst. 1 ▌druhého pododstavce, a to pokud jde o jejich celou společnou produkci nebo její část.

2.      Jednání organizace producentů mohou probíhat:

a)      ať došlo k převodu vlastnictví syrového mléka od zemědělců na organizaci producentů, či nikoli;

b)     ať je dohodnutá cena stejná, pokud jde o společnou produkci některých nebo všech zemědělských členů, či nikoli;

c)      pokud pro danou organizaci producentů▌:

i)      objem syrového mléka, kterého se uvedená jednání týkají, nepřesahuje 3,5% celkové produkce v Unii a

ii)      objem syrového mléka, kterého se uvedená jednání týkají a který je vyprodukován v kterémkoli členském státě, nepřesahuje 33 % celkové vnitrostátní produkce tohoto členského státu a

iii)     objem syrového mléka, kterého se uvedená jednání týkají a který je dodáván v kterémkoli členském státě, nepřesahuje 33 % celkové ▌vnitrostátní produkce tohoto členského státu▌;

d)     pokud dotyční zemědělci nejsou členy žádné jiné organizace producentů, která by rovněž vedla smluvní jednání jejich jménem. Členské státy se však mohou od této podmínky odchýlit v řádně odůvodněných případech, kdy zemědělci mají dvě různé produkční jednotky nacházející se v různých zeměpisných oblastech;

e)      pokud se na syrové mléko nevztahuje povinnost vyplývající z členství zemědělce v družstvu, které jej zavazuje k tomu, aby syrové mléko dodával za podmínek uvedených ve stanovách družstva nebo v pravidlech a rozhodnutích stanovených v rámci nebo podle těchto stanov, a

f)      pokud organizace producentů informuje příslušné orgány členského státu nebo členských států, ve kterých působí, o objemu syrového mléka, kterého se uvedená jednání týkají.

3.      Odchylně od odst. 2 písm. c) bodů ii) a iii) se jednání organizace producentů mohou uskutečnit podle odstavce 1, pokud se v případě uvedené organizace producentů jednání týká objemu syrového mléka, který je produkován nebo dodáván v členském státě, jehož celková roční produkce syrového mléka nedosahuje 500 000 tun, a tento objem nepřesahuje 45 % celkové vnitrostátní produkce dotyčného členského státu.

4.      Pro účely tohoto článku se odkazem na organizaci producentů ▌rozumí rovněž odkaz na sdružení takových organizací producentů.

5.      Pro účely odst. 2 písm. c) a odst. 3 Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní množství produkce syrového mléka v Unii a členských státech, přičemž využije nejaktuálnější informace, které má k dispozici.

6.      Odchylně od odst. 2 písm. c) ▌a odstavce 3 může orgán pro hospodářskou soutěž uvedený ve druhém pododstavci tohoto odstavce v jednotlivých případech rozhodnout, a to i v případě, že nebyly překročeny prahové hodnoty stanovené ve zmíněných ustanoveních, že některá jednání vedená organizací producentů by buď měla znovu proběhnout, nebo by se vůbec neměla uskutečnit, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže nebo aby se předešlo vážné újmě pro malé a střední podniky zpracovávající syrové mléko na jeho území.

V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci Komise, a to bez použití postupu uvedeného v čl. 162 odst. 2 nebo 3. V ostatních případech přijímá uvedené rozhodnutí vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž toho členského státu, ▌jehož se jednání týkají.

Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení příslušným podnikům.

7.▌   Pro účely tohoto článku se:

a)      „vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž“ rozumí orgán uvedený v článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1/2003

            Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).

b)     „malým a středním podnikem“ rozumí mikropodnik, malý nebo střední podnik ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES

            Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

8.      Členské státy, v nichž se konají jednání v souladu s tímto článkem, informují Komisi o použití odst. 2 písm. f) a odstavce 6.

Článek 105aRegulace nabídky sýrů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením

1.      Na žádost organizace producentů uznané podle čl. 106 odst. 2, mezioborové organizace uznané podle čl. 108 odst. 2 nebo seskupení hospodářských subjektů uvedené v čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 510/2006, mohou členské státy na omezené období stanovit závazná pravidla pro regulaci nabídky sýrů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením podle čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 510/2006.

2.      Pravidla uvedená v odstavci 1 jsou v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 4 a podléhají předchozí dohodě mezi stranami v dané zeměpisné oblasti podle čl. 4 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 510/2006. Taková dohoda je uzavřena nejméně mezi dvěma třetinami producentů mléka nebo jejich zástupců, kteří zastupují producenty nejméně dvou třetin syrového mléka používaného pro výrobu sýra uvedeného v odstavci 1 a případně nejméně dvěma třetinami výrobců tohoto sýra, kteří vyrábějí nejméně dvě třetiny z celkové výroby tohoto sýra v zeměpisné oblasti podle čl. 4 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 510/2006.

3.      Pro účely odstavce 1 je v případě sýra s chráněným zeměpisným označením zeměpisná oblast původu syrového mléka uvedená ve specifikaci výrobku pro daný sýr totožná se zeměpisnou oblastí podle čl. 4 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 510/2006 týkající se tohoto sýra.

4.      Pravidla uvedená v odstavci 1:

a)     se vztahují pouze na regulaci nabídky daného výrobku a jejich cílem je přizpůsobit nabídku tohoto sýra poptávce;

b)     platí pouze pro daný výrobek;

c)      mohou být závazná na období maximálně tří let a poté obnovena na základě nové žádosti v souladu s odstavcem 1;

d)     nesmějí poškodit obchod s jinými výrobky, než jsou ty, na něž se vztahují pravidla uvedená v odstavci 1;

e)      nesmějí se týkat transakcí provedených po prvním uvedení daného sýra na trh;

f)      nesmějí umožňovat pevné stanovení cen, a to ani pokud by ceny byly stanoveny orientačně či jako ceny doporučené;

g)     nesmějí vést k tomu, že nadměrný podíl dotyčného výrobku nebude k dispozici, ačkoli by jinak k dispozici byl;

h)     nesmějí vést k diskriminaci, vytvářet překážky pro nové subjekty na trhu ani negativně ovlivňovat drobné výrobce;

i)      přispívají k zachování jakosti nebo k rozvoji daného výrobku;

j)      nedotýkají se článku 105.

5.      Pravidla uvedená v odstavci 1 se zveřejní v úředním tisku daného členského státu.

6.      Členské státy provádí kontroly k zajištění toho, že podmínky stanovené v odstavci 4 jsou splněny, a v případě, že příslušné vnitrostátní orgány zjistí, že tyto podmínky dodržovány nejsou, zruší pravidla uvedená v odstavci 1.

7.      Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla, která přijaly podle odstavce 1. Komise o oznámeních týkajících se těchto pravidel informuje ostatní členské státy.

8.      Komise může prostřednictvím prováděcích aktů kdykoli rozhodnout, že členský stát musí zrušit pravidla, jež stanovil podle odstavce 1, pokud Komise zjistí, že tato pravidla nejsou v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 4 nebo na významné části vnitřního trhu vylučují či narušují hospodářskou soutěž nebo že ohrožují volný obchod či dosažení cílů článku 39 SFEU. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3.

Článek 105bPovinné výkazy v odvětví mléka a mléčných výrobků

Od 1. dubna 2015 vykazují první kupující syrového mléka příslušnému vnitrostátnímu orgánu množství syrového mléka, které jim bylo každý měsíc dodáno.

Pro účely tohoto článku a článku 104 se „prvním kupujícím“ rozumí podnik nebo seskupení, které kupují mléko od producentů, za účelem:

a)     jeho odběru, balení, skladování, chlazení nebo zpracování, včetně smluvního provádění této činnosti,

b)     jeho prodeje jednomu nebo více podnikům, které ošetřují nebo zpracovávají mléko či jiné mléčné výrobky.

Členské státy oznámí Komisi množství syrového mléka podle prvního pododstavce.

Komise může přijmout prováděcí akty stanovující pravidla pro obsah, formát a časový rozvrh těchto výkazů a opatření týkajících se oznámení, jež mají členské státy podávat v souladu s tímto článkem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

KAPITOLA III

ORGANIZACE PRODUCENTŮ A SDRUŽENÍ ORGANIZACÍ PRODUCENTŮ, MEZIOBOROVÉ ORGANIZACE, ORGANIZACE HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ

ODDÍL 1DEFINICE A UZNÁNÍ

Článek 106

Organizace producentů

1.        Členské státy mohou ▌na požádání uznat organizace producentů, které:

a)      založili a ovládají v souladu s čl. 106a odst. 2 písm. c) producenti v konkrétním odvětví ▌uvedeném v čl. 1 odst. 2;

b)     byly vytvořeny z podnětu producentů;

c)      mají konkrétní zaměření, které může zahrnovat alespoň jeden z těchto cílů:

i)      zajištění plánování produkce a její přizpůsobení poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství,

ii)     soustředění nabídky a uvádění produktů vyprodukovaných jejími členy na trh, mimo jiné i prostřednictvím přímého prodeje,

iii)   optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic v reakci na normy v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat a zajišťování stálosti cen producentů,

iv)    provádění výzkumu a rozvíjení iniciativ se zaměřením na udržitelné metody produkce, inovativní postupy, hospodářskou konkurenceschopnost a rozvoj trhu,

v)     podpora a poskytování technické pomoci pro používání pěstitelských postupů a technologií produkce šetrných k životnímu prostředí a vhodných postupů a technologií, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat,

va)   podpora a poskytování technické pomoci pro používání norem produkce, zvyšování jakosti produktů a vývoj produktů s chráněným označením původu, chráněným zeměpisným označením nebo vnitrostátní značkou jakosti,

vi)    nakládání s vedlejšími produkty a odpady, zejména za účelem ochrany jakosti vod, půdy a krajiny, jakož i k zachování nebo podpoře biologické rozmanitosti,

vii)   přispívání k udržitelnému využívání přírodních zdrojů a ke zmírňování změny klimatu,

viia) rozvoj iniciativ v oblasti propagace a uvádění na trh,

viib) správa vzájemných fondů uvedených v rámci operačních programů v odvětví ovoce a zeleniny zmíněných v čl. 31 odst. 2 tohoto nařízení a v článku 37 nařízení (EU) č. […][nařízení o EZFRV],

viic) poskytování technické pomoci nezbytné pro využívání termínových trhů a systémů pojištění.

▌

1a     Organizace producentů uznaná podle tohoto článku může být uznána i nadále, jestliže uvádí na trh výrobky kódu KN ex 2208 jiné než výrobky uvedené v příloze I Smlouvy, a to za předpokladu, že podíl těchto výrobků nepřesahuje 49 % celkové hodnoty produkce uváděné organizací producentů na trh a že na tyto výrobky není poskytována podpora Unie. Tyto výrobky se v případě organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny nezohledňují při výpočtu hodnoty produktů uváděných na trh pro účely čl. 32 odst. 2.

2.      Odchylně od odstavce 1 uznají členské státy organizace producentů tvořené producenty v odvětví mléka a mléčných výrobků, které:

a)     byly vytvořeny z podnětu producentů;

b)     mají konkrétní zaměření, které může zahrnovat jeden nebo více z těchto cílů:

i)      zajištění plánování produkce a její přizpůsobení poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství,

ii)     soustředění nabídky a uvádění produktů vyprodukovaných jejími členy na trh,

iii)   optimalizace produkčních nákladů a zajišťování stálosti cen producentů. ▌

Článek 106aStanovy organizací producentů

1.     Stanovy organizace producentů zavazují její členy zejména k tomu, aby:

a)     uplatňovali pravidla přijatá organizací producentů ohledně podávání zpráv o produkci, produkce samotné, uvádění produktů na trh a ochrany životního prostředí;

b)     byli členy pouze jedné organizace producentů, pokud jde o určitý produkt jejich podniku, aniž je dotčena výjimka, kterou případně uděluje příslušný členský stát v řádně odůvodněných případech, kdy členové organizace producentů mají dvě různé produkční jednotky nacházející se v různých zeměpisných oblastech;

c)      poskytovali informace požadované organizací producentů ke statistickým účelům.

2.     Stanovy organizace producentů rovněž stanoví:

a)     postupy pro stanovení, přijetí a změnu pravidel uvedených v odstavci 1;

b)     předepisování členských příspěvků nezbytných k financování organizace producentů;

c)     pravidla umožňující členům organizace producentů demokratickou kontrolu jejich organizace a jejích rozhodnutí;

d)     sankce za porušení povinností vyplývajících ze stanov, zejména za neplacení příspěvků, nebo za porušení pravidel stanovených organizací producentů;

e)     pravidla pro přijímání nových členů, zejména minimální dobu členství, která nesmí být kratší než jeden rok;

f)           účetní a rozpočtová pravidla nezbytná pro fungování organizace.

3.     Odstavce 1 a 2 se nevztahují na organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků.

Článek 106bUznávání organizací producentů

1.     Má-li členský stát uznat organizaci producentů, musí být tato organizace žádající o uznání právním subjektem nebo jednoznačně vymezenou částí právního subjektu, který:

a)     splňuje požadavky uvedené v čl. 106 odst. 1 písm. a), b) a c);

b)     má minimální počet členů nebo disponuje minimálním objemem tržní produkce, který stanoví daný členský stát, v oblasti, v níž vyvíjí svoji činnost;

c)     poskytne dostatečné důkazy, že je schopen řádně vykonávat svoji činnost z časového hlediska i z hlediska efektivity, poskytování lidské, materiální a technické podpory svým členům a případně soustředění nabídky;

d)     má stanovy, jež jsou v souladu s ustanoveními písmen a), b) a c) tohoto odstavce.

2.      Členské státy mohou rozhodnout, že organizace producentů, které byly uznány před 1. lednem 2014 na základě vnitrostátních právních předpisů a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se považují za uznané organizace producentů podle článku 106.

3.      Organizace producentů, které byly uznány před 1. lednem 2014 na základě vnitrostátních právních předpisů, ale nesplňují podmínky uvedené v odstavci 1, mohou i nadále vykonávat svou činnost podle vnitrostátních právních předpisů do 1. ledna 2015.

4.      Členské státy:

a)     rozhodnou o uznání organizace producentů do čtyř měsíců od podání žádosti doplněné všemi příslušnými podklady; tato žádost se podává v členském státě, v němž má organizace své ústředí;

b)     v intervalech, jež samy určí, provádějí kontroly s cílem ověřit, zda uznané organizace producentů dodržují ustanovení této kapitoly;

c)      v případě, že zjistí nedodržování opatření stanovených v této kapitole či nesrovnalosti při jejich provádění, uloží těmto organizacím a sdružením odpovídající sankce, které stanovily, a rozhodnou o případném odebrání uznání;

d)     jednou ročně, nejpozději do 31. března, informují Komisi o všech rozhodnutích o udělení, zamítnutí nebo odebrání uznání, která přijaly v předchozím kalendářním roce.

Článek 106cExterní zajišťování činností

Členské státy mohou uznané organizaci producentů nebo uznanému sdružení organizací producentů v odvětvích určených Komisí v souladu s čl. 114 odst. 1 písm. d) povolit, aby kteroukoli ze svých činností s výjimkou produkce svěřily vnějším subjektům včetně dceřiných, pokud daná organizace producentů nebo sdružení organizací producentů i nadále odpovídají za provádění činnosti zajišťované externě a za celkovou kontrolu řízení a dohled nad obchodním ujednáním o výkonu dané činnosti.

Článek 107

Sdružení organizací producentů

1.      Členské státy mohou ▌na požádání uznat sdružení organizací producentů v konkrétním odvětví ▌uvedeném v čl. 1 odst. 2, která byla vytvořena z podnětu uznaných organizací producentů.

Sdružení organizací producentů mohou provádět jakoukoli z činností nebo funkcí organizací producentů, a sice podle pravidel přijatých v souladu s článkem 114.

2.      Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy při posuzování žádosti uznat sdružení uznaných organizací producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků, pokud má příslušný členský stát za to, že sdružení je schopné efektivně vykonávat kteroukoli z činností uznané organizace producentů a splňuje podmínky stanovené v čl. 109c odst. 1.

Článek 108

Mezioborové organizace

1.      Členské státy mohou na požádání uznat mezioborové organizace v konkrétním odvětví ▌uvedeném v čl. 1 odst. 2, které:

a)      se skládají ze zástupců hospodářských činností souvisejících s produkcí a alespoň s jednou z těchto fází dodavatelského řetězce: zpracování produktů nebo obchod s nimi včetně distribuce v jednom nebo více odvětvích;

b)     vznikly z podnětu všech nebo některých organizací nebo sdružení, které je tvoří;

c)      mají konkrétní zaměření zohledňující zájmy svých členů a zájmy spotřebitelů, které může zahrnovat zejména jeden z těchto cílů:

i)      zlepšení znalostí a transparentnosti produkce a trhu, mimo jiné prostřednictvím zveřejňování souhrnných statistických údajů o produkčních nákladech, cenách a případně i cenových indexech, objemech a dobách trvání dříve uzavřených smluv a poskytování analýz možného budoucího rozvoje trhu na regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni,

ia)    prognózy produkčního potenciálu a zaznamenávání cen na veřejných trzích;

ii)      přispívání ▌k lepší koordinaci způsobu uvádění produktů na trh, zejména prostřednictvím průzkumu a studií trhu,

iia)   průzkum potenciálních vývozních trhů,

iii)     aniž jsou dotčena ustanovení článků 104 a 113a, vypracovávání vzorů smluv slučitelných s pravidly Unie pro prodej zemědělských produktů kupujícím nebo dodávky zpracovaných výrobků distributorům a maloobchodníkům s ohledem na potřebu zajištění spravedlivých podmínek hospodářské soutěže a zabránění narušení trhu,

iv)     plnější využívání potenciálu produktů i na úrovni odbytišť a rozvoj iniciativ k posílení hospodářské konkurenceschopnosti a inovací,

v)     poskytování informací a provádění výzkumu nezbytného k inovacím, racionalizaci, zlepšení a změně zaměření produkce a případně i zpracování a prodeje na produkty, které lépe vyhovují požadavkům trhu a chuti a očekávání spotřebitelů, zejména pokud jde o jakost produktů, včetně zvláštních vlastností produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, a ochranu životního prostředí,

vi)     hledání způsobů, jak omezit používání veterinárních léčivých přípravků nebo přípravků na ochranu rostlin, umožnit lepší řízení jiných vstupů, zajistit jakost produktů a ochranu půdy a vod, zvýšit bezpečnost potravin, zejména prostřednictvím vysledovatelnosti produktů, a zlepšit zdraví a životní podmínky zvířat,

vii)    vyvíjení metod a nástrojů ke zlepšení jakosti produktů ve všech fázích produkce a případně zpracování a uvádění na trh,

viii)   přijetí veškerých možných opatření s cílem obhajovat, chránit a podporovat ekologické zemědělství a ▌označení původu, značky jakosti a zeměpisná označení,

ix)     podpora a provádění výzkumu zaměřeného na integrovanou a udržitelnou produkci nebo jiné metody produkce šetrné k životnímu prostředí,

x)     podpora zdravé a odpovědné spotřeby produktů na vnitřním trhu;

xa)   informování o škodlivých účincích spotřeby v nebezpečné míře;

xb)   podpora spotřeby nebo poskytování informací o produktech na vnitřním trhu a na vnějších trzích;

xia)  přispění k nakládání s vedlejšími produkty a snížení množství odpadů a nakládání s nimi.

V řádně odůvodněných případech mohou členské státy na základě objektivních a nediskriminujících kritérií rozhodnout, že podmínka stanovená v čl. 108a odst. 1 písm. c) je splněna prostřednictvím omezení počtu mezioborových organizací na regionální nebo celostátní úrovni, pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy přijaté před 1. lednem 2014 a pokud to nenarušuje samotné fungování jednotného trhu.

2.      Pokud jde o odvětví mléka a mléčných výrobků, mohou členské státy odchylně od odstavce 1 uznat mezioborové organizace, které:

a)     formálně požádaly o uznání a sdružují zástupce hospodářských činností souvisejících s produkcí syrového mléka alespoň v jedné z těchto fází dodavatelského řetězce: zpracování produktů v odvětví mléka a mléčných výrobků nebo obchod s nimi, včetně jejich distribuce;

b)     vznikly z podnětu všech nebo některých zástupců uvedených v písmeni a);

c)      vykonávají v jednom nebo více regionech Unie jednu nebo více z následujících činností a zohledňují při tom zájmy členů uvedených mezioborových organizací a spotřebitelů:

i)      zlepšení znalosti a transparentnosti produkce a trhu, včetně zveřejňování statistických údajů o cenách, objemech a dobách trvání dříve uzavřených smluv na dodávku syrového mléka a poskytování analýz možného budoucího rozvoje trhu na regionální, vnitrostátní a mezinárodní úrovni;

ii)     přispívání k lepší koordinaci uvádění produktů odvětví mléka a mléčných výrobků na trh, zejména prostřednictvím výzkumu nebo studií trhu;

iii)   podpora spotřeby a poskytování informací o mléku a mléčných výrobcích na vnitřních i vnějších trzích;

iv)    průzkum potenciálních vývozních trhů;

v)     vypracovávání vzorů smluv slučitelných s pravidly Unie pro prodej syrového mléka kupujícím nebo nabídku zpracovaných výrobků distributorům a maloobchodům, při zohlednění potřeby dosáhnout spravedlivých a konkurenceschopných podmínek a zabránit narušení trhu;

vi)    poskytování informací a provádění výzkumu nezbytného ke změně zaměření produkce na produkty lépe vyhovující požadavkům trhu a chuti a očekáváním spotřebitelů, zejména pokud jde o jakost produktů a ochranu životního prostředí;

vii)   udržování a rozvoj produkčního potenciálu odvětví mléka a mléčných výrobků mimo jiné prostřednictvím podpory inovace a programů aplikovaného výzkumu a vývoje s cílem plně využít potenciálu mléka a mléčných výrobků, zejména proto, aby byly vytvářeny produkty s přidanou hodnotou, které budou atraktivnější pro spotřebitele;

viii)  hledání postupů omezujících používání veterinárních léčiv, zlepšení řízení jiných vstupů a zvýšení bezpečnosti potravin a zdraví zvířat;

ix)    vyvíjení metod a nástrojů ke zlepšení jakosti produktů ve všech fázích produkce a uvádění na trh,

x)     využívání možností ekologického zemědělství a ochrana a podpora tohoto zemědělství, jakož i výroba výrobků s označením původu, značkami jakosti a zeměpisnými označeními; a

xi)    propagace integrované produkce nebo jiných metod produkce šetrných k životnímu prostředí.

Článek 108a

Uznání mezioborových organizací

1.      Členské státy mohou uznat mezioborové organizace žádající o uznání, pokud tyto organizace:

a)     splňují požadavky uvedené v článku 108;

b)     vykonávají svou činnost v jednom nebo více regionech daného území;

c)      představují významnou část hospodářských činností uvedených v čl. 108 odst. 1 písm. a);

d)     nejsou samy zapojeny do produkce, zpracovávání nebo obchodování, s výjimkou případů uvedených v článku 109d.

2.      Členské státy mohou rozhodnout, že mezioborové organizace, které byly uznány před 1. lednem 2014 na základě vnitrostátních právních předpisů a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1, se považují za uznané mezioborové organizace podle článku 108.

3.      Mezioborové organizace, které byly uznány před 1. lednem 2014 na základě vnitrostátních právních předpisů, ale nesplňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, mohou i nadále vykonávat svou činnost podle vnitrostátních právních předpisů do 1. ledna 2015.

3a.    Členské státy mohou uznat mezioborové organizace ve všech odvětvích existující před vstupem tohoto nařízení v platnost, ať již byly uznány na základě žádosti nebo zřízeny podle právních předpisů, i když nesplňují podmínku stanovenou v čl. 108 odst. 1 písm. b) nebo v čl. 108 odst. 2 písm. b).

4.      V případě uznání mezioborové organizace v souladu s odstavcem 1 nebo 2 členské státy:

a)     rozhodnou o udělení uznání ve lhůtě čtyř měsíců od podání žádosti doplněné všemi příslušnými podpůrnými doklady; tato žádost se podává v členském státě, v němž má organizace své ústředí;

b)     v intervalech, jež samy určí, provádějí kontroly s cílem ověřit, zda uznané mezioborové organizace dodržují podmínky, jimiž se řídí jejich uznání;

c)      v případě, že zjistí nedodržování opatření stanovených v tomto nařízení či nesrovnalosti při jejich provádění, uloží těmto organizacím odpovídající sankce, které stanovily, a rozhodnou o případném odebrání uznání;

d)     odeberou uznání, pokud již nejsou splněny požadavky a podmínky pro uznání stanovené v tomto článku;

e)      každoročně do 31. března informují Komisi o všech rozhodnutích o udělení, zamítnutí nebo odebrání uznání, která přijaly v předchozím kalendářním roce.

ODDÍL IA

DALŠÍ PRAVIDLA PRO KONKRÉTNÍ ODVĚTVÍ

Článek 109a

Povinné uznávání

Odchylně od článků 106 až 108a uznají členské státy na požádání:

a)     organizace producentů

i)      v odvětví ovoce a zeleniny, pokud jde o jeden nebo více produktů uvedeného odvětví nebo takové produkty určené výhradně ke zpracování,

ii)     v odvětví olivového oleje a stolních oliv,

iii)    v odvětví bource morušového,

iv)    v odvětví chmele;

b)     mezioborové organizace v odvětví olivového oleje a stolních oliv a v odvětví tabáku.

Článek 109b

Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny

V odvětví ovoce a zeleniny sledují organizace producentů alespoň jeden z cílů uvedených v čl. 106 odst. 1 písm. c) bodech i, ii) a iii).

Stanovy organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny ukládají členům povinnost, aby celou svoji produkci uváděli na trh prostřednictvím své příslušné organizace producentů.

Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny se považují za organizace, které v rámci své působnosti jednají v hospodářských záležitostech za své členy a jejich jménem.

Článek 109c

Uznávání organizací producentů a jejich sdružení v odvětví mlékaa mléčných výrobků

1.      Členské státy uznají za organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků veškeré právnické osoby či jednoznačně vymezené části právnických osob, jež o uznání žádají, pokud:

a)     splňují požadavky uvedené v čl. 106 odst. 2;

b)     mají minimální počet členů nebo disponují minimálním objemem tržní produkce, který stanoví daný členský stát, v oblasti, v níž vyvíjejí činnost;

c)      existují dostatečné důkazy o řádném výkonu jejich činnosti jak z časového hlediska, tak z hlediska efektivity a soustředění nabídky;

d)     mají stanovy, jež jsou v souladu s ustanoveními písmen a), b) a c) tohoto odstavce.

2.      Členské státy mohou rozhodnout, že organizace producentů, které byly uznány před 2. dubnem 2012 na základě vnitrostátních právních předpisů a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se považují za uznané organizace producentů podle čl. 106 odst. 2.

3.      Členské státy:

a)     rozhodnou o uznání organizace producentů do čtyř měsíců od podání žádosti doplněné všemi příslušnými podklady; tato žádost se podává v členském státě, v němž má organizace své ústředí;

b)     v intervalech, jež samy určí, provádějí kontroly s cílem ověřit, zda uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů dodržují ustanovení této kapitoly;

c)      v případě, že zjistí nedodržování opatření stanovených v této kapitole či nesrovnalosti při jejich provádění, uloží těmto organizacím a sdružením odpovídající sankce, které stanovily, a rozhodnou o případném odebrání uznání;

d)     jednou ročně, nejpozději do 31. března, informují Komisi o všech rozhodnutích o udělení, zamítnutí nebo odebrání uznání, která přijaly v předchozím kalendářním roce.

Článek 109d

Mezioborové organizace v odvětví olivového oleje a stolních oliv a v odvětví tabáku

U mezioborových organizací v odvětví olivového oleje a stolních oliv a v odvětví tabáku může konkrétní zaměření uvedené v čl. 108 odst. 1 písm. c) zahrnovat také jeden z těchto cílů:

a)        soustředění a koordinace nabídky a uvádění produkce svých členů na trh;

b)     společné přizpůsobení produkce a zpracování požadavkům trhu a zdokonalení produktu;

c)      podpora racionalizace a zlepšení produkce a zpracování. ▌

Článek 109e

Uznávání mezioborových organizací v odvětví mléka a mléčných výrobků

1.      Členské státy mohou uznat mezioborové organizace v odvětví mléka a mléčných výrobků, za předpokladu, že uvedené organizace:

a)     splňují požadavky uvedené v čl. 108 odst. 2;

b)     vykonávají svou činnost v jednom nebo více regionech daného území;

c)      představují významnou část hospodářských činností uvedených v čl. 108 odst. 2 písm. a);

d)     nejsou samy zapojeny do produkce, zpracovávání nebo obchodování v odvětví mléka a mléčných výrobků.

2.      Členské státy mohou rozhodnout, že mezioborové organizace, které byly uznány před 2. dubnem 2012 na základě vnitrostátních právních předpisů a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1, se považují za uznané mezioborové organizace podle čl. 108 odst. 2.

3.      Pokud členské státy využijí možnosti uznat mezioborovou organizaci v souladu s odstavcem 1 nebo 2:

a)     rozhodnou o uznání mezioborové organizace do čtyř měsíců od podání žádosti doplněné všemi příslušnými podklady; tato žádost se podává v členském státě, v němž má organizace své ústředí;

b)     v intervalech, jež samy určí, provádějí kontroly s cílem ověřit, zda uznané mezioborové organizace dodržují podmínky, jimiž se řídí jejich uznání;

c)      v případě, že zjistí nedodržování opatření stanovených v tomto nařízení či nesrovnalosti při jejich provádění, uloží těmto organizacím odpovídající sankce, které stanovily, a rozhodnou o případném odebrání uznání;

d)     odeberou uznání, pokud:

i)      již nejsou splněny požadavky a podmínky pro uznání stanovené v tomto článku;

ii)     se mezioborová organizace účastní dohod, rozhodnutí či jednání ve vzájemné shodě uvedených v čl. 145 odst. 4, aniž jsou dotčeny jakékoli další sankce ukládané v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

iii)    mezioborová organizace neplní oznamovací povinnost uvedenou v čl. 145 odst. 2;

e)      jednou ročně, nejpozději do 31. března, informují Komisi o všech rozhodnutích o udělení, zamítnutí nebo odebrání uznání, která přijaly v předchozím kalendářním roce.

ODDÍL 2

ROZŠÍŘENÍ PŮSOBNOSTI PRAVIDEL A POVINNÉ PŘÍSPĚVKY

Článek 110

Rozšíření působnosti pravidel

1.      Je-li uznaná organizace producentů, uznané sdružení organizací producentů nebo uznaná mezioborová organizace působící v konkrétním hospodářském prostoru nebo prostorech členského státu považována za reprezentativní, pokud jde o produkci nebo zpracování daného produktu nebo obchod s ním, může dotyčný členský stát na její žádost učinit určité dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, sjednané v rámci této organizace, závaznými na omezenou dobu i pro jiné jednotlivé hospodářské subjekty a jejich seskupení, které působí v dotyčném hospodářském prostoru nebo prostorech a nejsou členy této organizace nebo tohoto sdružení.

2.      „Hospodářským prostorem“ se rozumí zeměpisné území tvořené přilehlými nebo sousedními pěstitelskými regiony, v nichž jsou pěstitelské i obchodní podmínky stejnorodé.

3.      Organizace nebo sdružení se považuje za reprezentativní, pokud v dotčeném hospodářském prostoru nebo v prostorech členského státu:

a)      zastupuje následující podíl objemu produkce nebo zpracování dotčeného produktu nebo produktů nebo obchodu s nimi:

i)      u organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny alespoň 60 % nebo

ii)      v ostatních případech alespoň dvě třetiny a

b)     v případě organizací producentů zastupuje více než 50 % dotčených producentů.

V případě mezioborových organizací, u nichž stanovení podílu objemu produkce nebo zpracování dotčeného produktu nebo produktů nebo obchodu s nimi vyvolává v praxi potíže, však členské státy mohou stanovit vnitrostátní pravidla pro určení konkrétní úrovně reprezentativnosti uvedené v prvním pododstavci písm. a) bodě ii).

Zahrnuje-li žádost o rozšíření působnosti pravidel na další hospodářské subjekty více hospodářských prostorů, musí organizace nebo sdružení prokázat minimální úroveň reprezentativnosti vymezené v prvním pododstavci pro každý z oborů, které v každém z dotyčných hospodářských prostorů sdružuje.

4.      Pravidla, u nichž lze požadovat rozšíření působnosti na jiné hospodářské subjekty, jak je stanoveno v odstavci 1, musejí sledovat jeden z těchto cílů:

a)      informování o produkci a trhu;

b)     pravidla produkce, která jsou přísnější než pravidla Unie nebo vnitrostátní pravidla;

c)      vypracovávání vzorových smluv slučitelných s právními předpisy Unie;

d)     pravidla uvádění produktů na trh;

e)      pravidla ochrany životního prostředí;

f)      opatření na podporu a využívání potenciálu produktů;

g)      opatření na podporu ekologického zemědělství a používání označení původu, značek jakosti a zeměpisných označení;

h)      výzkum zaměřený na další zhodnocení produktů, zejména prostřednictvím nových způsobů využití, které neohrožují veřejné zdraví;

i)       studie v zájmu zlepšení jakosti produktů;

j)      výzkum, zaměřený především na způsoby pěstování, které umožňují použití menšího množství přípravků na ochranu rostlin nebo veterinárních léčivých přípravků a zaručují ochranu půdy a ochranu nebo zlepšení životního prostředí;

k)     stanovení minimální jakosti a stanovení minimálních norem pro obalovou a obchodní úpravu;

l)       použití certifikovaného osiva a kontroly jakosti produktů;

m)    pravidla týkající se zdraví zvířat a rostlin nebo bezpečnosti potravin;

n)     pravidla týkající se nakládání s vedlejšími produkty.

Tato pravidla nesmějí způsobit újmu jiným hospodářským subjektům dotčeného členského státu nebo Unii a nesmějí mít žádné účinky uvedené v čl. 145 odst. 4 nebo být jinak neslučitelné s platnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy.

4a.    Rozšíření působnosti pravidel uvedených v odstavci 1 je hospodářským subjektům dáno na vědomí prostřednictvím zveřejnění jejich plného znění v úřední publikaci dotčeného členského státu.

4b.    Členské státy informují Komisi o všech rozhodnutích přijatých podle tohoto článku.

Článek 111

Finanční příspěvky producentů, kteří nejsou členy organizace

Jestliže je působnost pravidel uznané organizace producentů, uznaného sdružení organizací producentů nebo uznané mezioborové organizace rozšířena podle článku 110 a jestliže jsou činnosti, na něž se tato pravidla vztahují, v obecném hospodářském zájmu hospodářských subjektů, jejichž činnosti jsou spojeny s dotyčnými produkty, může členský stát, který udělil uznání, po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami rozhodnout, že jednotlivé hospodářské subjekty nebo seskupení, které nejsou členy organizace, které však mají z těchto činností prospěch, uhradí organizaci v plné nebo částečné výši finanční příspěvky placené jejími členy v rozsahu, v jakém jsou tyto příspěvky určeny ke krytí nákladů bezprostředně vzniklých v důsledku provozování dotyčných činností.

ODDÍL 3

PŘIZPŮSOBENÍ NABÍDKY

Článek 112

Opatření usnadňující přizpůsobení nabídky požadavkům trhu

S cílem podpořit činnost organizací uvedených v článcích 106 až 108a, která by usnadnila přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, s výjimkou činnosti týkající se stažení produktů z trhu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160 ▌, pokud jde o opatření v odvětvích ▌uvedených v čl. 1 odst. 2, jejichž cílem je:

a)      zlepšit ▌jakost;

b)     podpořit ▌lepší organizaci produkce, zpracování a uvádění na trh;

c)      usnadnit ▌zjišťování vývoje tržních cen;

d)     umožnit vypracování krátkodobých a dlouhodobých prognóz na základě používaných výrobních prostředků.

Článek 113▌

Pravidla pro uvádění na trh za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem

1.      Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem, včetně vinných hroznů, moštů a vín, z nichž jsou získány, mohou producentské členské státy stanovit pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku, zejména prostřednictvím rozhodnutí mezioborových organizací uznaných podle článků 108 a 108a.

Tato pravidla musejí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí:

a)      se týkat transakcí provedených po prvním uvedení daného produktu na trh;

b)     umožnit určování cen, a to ani orientačních nebo doporučených;

c)      vést k tomu, že nebude k dispozici příliš vysoký podíl roční sklizně, který by jinak k dispozici byl;

d)     umožnit odepření vydání státních osvědčení a osvědčení Unie pro uvádění vín do oběhu a na trh, pokud je toto uvádění na trh slučitelné s uvedenými pravidly.

1a.    Pravidla uvedená v odstavci 1 jsou hospodářským subjektům dána na vědomí prostřednictvím zveřejnění jejich plného znění v úřední publikaci dotčeného členského státu.

1b.    Členské státy informují Komisi o všech rozhodnutích přijatých podle tohoto článku.

ODDÍL 3A

SYSTÉMY UZAVÍRÁNÍ SMLUV

Článek 113a

Smluvní vztahy

1.      Aniž je dotčen článek 104 týkající se odvětví mléka a mléčných výrobků a článek 101 týkající se odvětví cukru, pokud členský stát rozhodne, že na jeho území musejí být veškeré dodávky zemědělských produktů pocházejících z odvětví jiných než odvětví mléka a mléčných výrobků a odvětví cukru a uvedených v čl. 1 odst. 2 od producenta ke zpracovateli nebo distributorovi podloženy písemnou smlouvou mezi stranami, nebo rozhodne, že první kupující musí předložit písemný návrh na uzavření smlouvy o dodávce zemědělských produktů od producenta, řídí se tato smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy podmínkami stanovenými v odstavcích 2 a 4 tohoto článku.

Pokud členský stát rozhodne, že dodávky produktů, na které se vztahuje tento článek, od producenta ke zpracovateli musejí být podloženy písemnou smlouvou mezi stranami, rozhodne také, která fáze dodávky musí být touto smlouvou mezi stranami podložena, pokud je dodávka dotčených produktů prováděna prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkovatelů.

Členské státy zajistí, aby ustanovení přijatá podle tohoto článku nenarušila řádné fungování vnitřního trhu.

V případě popsaném ve druhém pododstavci tohoto odstavce mohou členské státy zavést mechanismus zprostředkování pro účely případů, kdy taková smlouva nemůže být uzavřena vzájemnou dohodou, čímž zajistí spravedlivé smluvní vztahy.

2.      Smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 1:

a)     se uzavře nebo předloží před dodávkou,

b)     je v písemné formě a

c)      obsahuje zejména tyto náležitosti:

i)      cenu splatnou za dodávku, která je:

–       stálá a stanovená ve smlouvě, nebo

–       je vypočtena kombinací různých faktorů stanovených ve smlouvě, jež mohou zahrnovat tržní ukazatele odrážející změny v tržních podmínkách, dodaná množství a jakost nebo složení dodaných zemědělských produktů,

ii)     množství a jakost dotčených produktů, které mohou nebo musejí být dodány, a časový rozvrh těchto dodávek,

iii)   dobu trvání smlouvy, která může být buď na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou s ustanoveními pro ukončení smlouvy,

iv)    podrobné údaje o dobách splatnosti a postupech,

v)     opatření týkající se odběru či dodávání zemědělských produktů a

vi)    pravidla použitelná v případě vyšší moci.

3.      Odchylně od odstavce 1 se smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy nevyžaduje, pokud dotčené produkty dodává producent kupujícímu, kterým je družstvo, jehož je producent členem, jestliže stanovy tohoto družstva nebo pravidla a rozhodnutí stanovená v rámci nebo podle těchto stanov obsahují ustanovení mající podobné účinky jako ustanovení uvedená v odst. 2 písm. a), b) a c).

4.      Všechny náležitosti smluv o dodávkách zemědělských produktů uzavřených producenty, odběrateli, zpracovateli nebo distributory, včetně náležitostí uvedených v odst. 2 písm. c), jsou mezi stranami volně sjednány.

Odchylně od prvního pododstavce se použije jedna nebo obě z těchto možností:

i)      pokud se členský stát rozhodne, že uzavírání písemných smluv na dodávky zemědělských produktů bude povinné v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, může stanovit minimální dobu trvání, která se uplatní pouze na písemné smlouvy mezi producentem a prvním kupujícím zemědělských produktů. Minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu;

ii)     pokud se členský stát rozhodne, že první kupující zemědělských produktů musí producentovi předložit písemný návrh na uzavření smlouvy v souladu s odstavcem 1, může stanovit, že návrh musí obsahovat minimální dobu trvání smlouvy, jak za tímto účelem stanoví vnitrostátní právní předpisy. Minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu.

Druhým pododstavcem není dotčeno právo producenta tuto minimální dobu trvání odmítnout, pokud tak učiní písemně. V takovém případě mohou strany volně sjednat všechny náležitosti smlouvy, včetně náležitostí uvedených v odst. 2 písm. c).

5.     Členské státy, které využívají možností uvedených v tomto článku, zajistí, aby přijatá ustanovení nenarušila řádné fungování vnitřního trhu.

Členské státy oznámí Komisi způsob uplatňování veškerých opatření zavedených podle tohoto článku.

6.     Komise může přijmout prováděcí akty stanovující opatření nezbytná pro jednotné uplatňování odst. 2 písm. a) a b) a odstavce 3 tohoto článku a opatření týkající se oznámení, která členské státy musejí činit v souladu s tímto článkem.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 113b

Smluvní jednání v odvětví olivového oleje

1.      Organizace producentů v odvětví olivového oleje, která je uznána podle článku 106 a která sleduje jeden nebo více cílů, jako je soustředění nabídky, uvádění produktů vyprodukovaných jejími členy na trh a optimalizace nákladů na produkci, může jménem svých členů jednat o smlouvách na dodávky olivového oleje, pokud jde o veškerou souhrnnou produkci svých členů nebo její část.

Organizace producentů plní cíle uvedené v tomto odstavci, pokud úsilí o dosažení těchto cílů vede k integraci činností a pokud je pravděpodobné, že tato integrace povede k významnému zefektivnění, tak aby činnosti organizace producentů celkově přispívaly k naplňování cílů uvedených v článku 39 Smlouvy.

Toho lze dosáhnout tehdy, pokud

a)     organizace producentů vykonává alespoň jednu z těchto činností:

i)  společnou distribuci, včetně společné prodejní platformy nebo společné přepravy,

ii) společné balení, označování nebo propagaci,

iii)           společnou organizaci kontroly jakosti,

iv) společné využívání zařízení nebo skladovacích kapacit,

v) společné zpracování,

vi) společné nakládání s odpady přímo souvisejícími s výrobou olivového oleje,

vii)společné pořizování vstupů;

b)     tyto činnosti jsou významné z hlediska objemu dotčeného olivového oleje a z hlediska nákladů na produkci a na uvádění produktu na trh.

2.      Jednání uznané organizace producentů mohou probíhat:

a)     ať došlo k převodu vlastnictví dotyčného olivového oleje od producentů na organizaci producentů, či nikoli;

b)     ať je dohodnutá cena stejná, pokud jde o souhrnnou produkci některých nebo všech členů, či nikoli;

c)      pokud pro danou organizaci producentů nepřesahuje objem produkce olivového oleje

            Pro účely výpočtu tohoto objemu produkce se rozlišuje mezi olivovým olejem pro lidskou spotřebu a olivovým olejem pro jiná využití.

d)     pokud v případě objemu olivového oleje, kterého se uvedená jednání týkají, soustředí organizace producentů nabídku a uvádí produkty svých členů na trh;

e)      pokud dotyční producenti nejsou členy žádné jiné organizace producentů, která by rovněž vedla smluvní jednání jejich jménem;

f)      pokud se na dotyčný olivový olej nevztahuje povinnost vyplývající z členství producenta v družstvu, které není členem dotčené organizace producentů, aby olivový olej dodával za podmínek uvedených ve stanovách družstva nebo v pravidlech a rozhodnutích stanovených v rámci nebo podle těchto stanov; a

g)     pokud organizace producentů informuje příslušné orgány členského státu, ve kterém působí, o objemu produkce olivového oleje, kterého se uvedená jednání týkají.

3.      Pro účely tohoto článku se odkazem na organizaci producentů rozumí rovněž odkaz na sdružení takových organizací producentů uznaná podle článku 107.

4.      Pro účely odst. 2 písm. c) Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní objem produkce olivového oleje v členských státech.

5.      Odchylně od odst. 2 písm. c) může orgán pro hospodářskou soutěž uvedený ve druhém pododstavci tohoto odstavce v jednotlivých případech rozhodnout, a to i v případě, že nebyly překročeny prahové hodnoty stanovené ve zmíněných ustanoveních, že některá jednání vedená organizací producentů by buď měla znovu proběhnout, nebo by se vůbec neměla uskutečnit, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže, nebo pokud shledá, že jsou ohroženy cíle uvedené v článku 39 Smlouvy.

V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci Komise, a to bez použití postupu uvedeného v čl. 162 odst. 2 nebo 3. V ostatních případech přijímá uvedené rozhodnutí vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž toho členského státu, jehož se jednání týkají.

Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení příslušným podnikům.

Pro účely tohoto článku se použijí definice uvedené v čl. 105 odst. 7.

6.      Členské státy, v nichž se konají jednání v souladu s tímto článkem, informují Komisi o použití odst. 2 písm. g) a odstavce 5.

Článek 113c

Smluvní jednání v odvětví hovězího a telecího masa

1.      Organizace producentů v odvětví hovězího a telecího masa, která je uznána podle článku 106 a která sleduje jeden nebo více cílů, jako je soustředění nabídky, uvádění produktů vyprodukovaných jejími členy na trh a optimalizace nákladů na produkci, může, pokud jde o veškerou souhrnnou produkci svých členů nebo její část, jednat jménem svých členů o smlouvách na dodávky živého jatečného skotu druhu Bos taurus kódů KN ex 0102 29 21, ex 0102 29 41, ex 0102 29 51, ex 0102 29 61, ex 0102 29 91:

a)          ve věku méně než 12 měsíců a

b)          ve věku od 12 měsíců výše.

Organizace producentů plní cíle uvedené v tomto odstavci, pokud úsilí o dosažení těchto cílů vede k integraci činností a pokud je pravděpodobné, že tato integrace povede k významnému zefektivnění, tak aby činnosti organizace producentů celkově přispívaly k naplňování cílů uvedených v článku 39 Smlouvy.

Toho lze dosáhnout tehdy, pokud

a)    organizace producentů vykonává alespoň jednu z těchto činností:

i)      společnou distribuci, včetně společné prodejní platformy nebo společné přepravy,

ii)     společnou propagaci,

iii)   společnou organizaci kontroly jakosti,

iv)    společné využívání zařízení nebo skladovacích kapacit,

v)     společné nakládání s odpady přímo souvisejícími s vlastním chovem skotu,

vi)    společné pořizování vstupů;

b)     tyto činnosti jsou významné z hlediska množství dotčeného hovězího a telecího masa a z hlediska nákladů na produkci a na uvádění produktu na trh.

2.      Jednání uznané organizace producentů mohou probíhat:

a)     ať došlo k převodu vlastnictví od zemědělců na organizaci producentů, či nikoli;

b)     ať je dohodnutá cena stejná, pokud jde o souhrnnou produkci některých nebo všech členů, či nikoli;

c)      pokud pro danou organizaci producentů nepřesahuje množství hovězího a telecího masa, kterého se uvedená jednání týkají a které je vyprodukováno v kterémkoli členském státě, 15 % celkové vnitrostátní produkce tohoto členského státu v případě každého produktu uvedeného v odst. 1 písm. a) a b) vyjádřené ekvivalentem hmotnosti jatečně upravených těl;

d)     pokud v případě množství hovězího a telecího masa, kterého se uvedená jednání týkají, soustředí organizace producentů nabídku a uvádí produkty svých členů na trh;

e)      pokud dotyční producenti nejsou členy žádné jiné organizace producentů, která by rovněž vedla smluvní jednání jejich jménem;

f)      pokud se na dotyčný produkt nevztahuje povinnost vyplývající z členství producenta v družstvu, které není členem dotčené organizace producentů, aby tento produkt dodával za podmínek uvedených ve stanovách družstva nebo v pravidlech a rozhodnutích stanovených v rámci nebo podle těchto stanov; a

g)     pokud organizace producentů informuje příslušné orgány členského státu, ve kterém působí, o množství vyprodukovaného hovězího a telecího masa, kterého se uvedená jednání týkají.

3.      Pro účely tohoto článku se odkazem na organizaci producentů rozumí rovněž odkaz na sdružení takových organizací producentů uznaná podle článku 107.

4.      Pro účely odst. 2 písm. c) Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní množství hovězího a telecího masa vyprodukované v členských státech vyjádřené ekvivalentem hmotnosti jatečně upravených těl.

5.      Odchylně od odst. 2 písm. c) může orgán pro hospodářskou soutěž uvedený ve druhém pododstavci tohoto odstavce v jednotlivých případech rozhodnout, a to i v případě, že nebyly překročeny prahové hodnoty stanovené ve zmíněných ustanoveních, že některá jednání vedená organizací producentů by buď měla znovu proběhnout, nebo by se vůbec neměla uskutečnit, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže, nebo pokud shledá, že produkt, kterého se uvedená jednání týkají, je s ohledem na své charakteristické vlastnosti nebo zamýšlené použití součástí odlišného trhu a že tato společná jednání by se týkala více než 15 % celostátní produkce na tomto trhu, nebo pokud shledá, že jsou ohroženy cíle uvedené v článku 39 Smlouvy.

V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci Komise, a to bez použití postupu uvedeného v čl. 162 odst. 2 nebo 3. V ostatních případech přijímá uvedené rozhodnutí vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž toho členského státu, jehož se jednání týkají.

Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení příslušným podnikům.

Pro účely tohoto článku se použijí definice uvedené v čl. 105 odst. 7.

6.      Členské státy, v nichž se konají jednání v souladu s tímto článkem, informují Komisi o použití odst. 2 písm. g) a odstavce 5.

Článek 113d

Smluvní jednání týkající se některých plodin na orné půdě

1.      Organizace producentů, která je uznána podle článku 106 a která sleduje jeden nebo více cílů, jako je soustředění nabídky, uvádění produktů vyprodukovaných jejími členy na trh a optimalizace nákladů na produkci, může, pokud jde o veškerou souhrnnou produkci svých členů nebo její část, jednat jménem svých členů o smlouvách na dodávky jednoho nebo více z následujících produktů, které nejsou určeny k výsevu, jakož i ječmene, který není určen k výrobě sladu

            Před finalizací právního textu je třeba u nezpracovaných produktů doplnit příslušné kódy KN.

a)    pšenice obecné;

b)    ječmene;

c)    kukuřice;

d)    žita;

e)    pšenice tvrdé;

f)     ovsa;

g)    tritikale;

h)    semen řepky;

i)     slunečnicových semen;

j)     sóji;

k)    bobů a koňských bobů;

l)     hrachu setého.

Organizace producentů plní cíle uvedené v tomto odstavci, pokud úsilí o dosažení těchto cílů vede k integraci činností a pokud je pravděpodobné, že tato integrace povede k významnému zefektivnění, tak aby činnosti organizace producentů celkově přispívaly k naplňování cílů uvedených v článku 39 Smlouvy.

Toho lze dosáhnout tehdy, pokud

a)     organizace producentů vykonává alespoň jednu z těchto činností:

i)  společnou distribuci, včetně společné prodejní platformy nebo společné přepravy,

ii) společnou propagaci,

iii)           společnou organizaci kontroly jakosti,

iv) společné využívání zařízení nebo skladovacích kapacit,

v) společné pořizování vstupů;

b)     tyto činnosti jsou významné z hlediska množství dotčeného produktu a z hlediska nákladů na produkci a na uvádění produktu na trh.

2.      Jednání uznané organizace producentů mohou probíhat:

a)     ať došlo k převodu vlastnictví od producentů na organizaci producentů, či nikoli;

b)     ať je dohodnutá cena stejná, pokud jde o souhrnnou produkci některých nebo všech členů, či nikoli;

c)      pokud pro každý produkt uvedený v odstavci 1 a pro danou organizaci producentů nepřesahuje množství produkce, kterého se uvedená jednání týkají a které je vyprodukováno v kterémkoli členském státě, 15 % celkové vnitrostátní produkce tohoto produktu v dotyčném členském státě;

d)     pokud pro množství produktů, kterého se uvedená jednání týkají, soustředí organizace producentů nabídku a uvádí produkty svých členů na trh;

e)      pokud dotyční zemědělci nejsou členy žádné jiné organizace producentů, která by rovněž vedla smluvní jednání jejich jménem;

f)      pokud se na dotyčný produkt nevztahuje povinnost vyplývající z členství producenta v družstvu, které není členem dotčené organizace producentů, aby tento produkt dodával za podmínek uvedených ve stanovách družstva nebo v pravidlech a rozhodnutích stanovených v rámci nebo podle těchto stanov; a

g)     pokud organizace producentů informuje příslušné orgány členského státu, ve kterém působí, o množství produkce všech produktů, kterého se uvedená jednání týkají.

3.      Pro účely tohoto článku se odkazem na organizaci producentů rozumí rovněž odkaz na sdružení takových organizací producentů uznaná podle článku 107.

4.      Pro účely odst. 2 písm. c) Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní pro produkty uvedené v odstavci 1 množství produkce v členských státech.

5.      Odchylně od odst. 2 písm. c) může orgán pro hospodářskou soutěž uvedený ve druhém pododstavci tohoto odstavce v jednotlivých případech rozhodnout, a to i v případě, že nebyly překročeny prahové hodnoty stanovené ve zmíněných ustanoveních, že některá jednání vedená organizací producentů by buď měla znovu proběhnout, nebo by se vůbec neměla uskutečnit, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže, nebo pokud shledá, že produkt, kterého se uvedená jednání týkají, je s ohledem na své charakteristické vlastnosti nebo zamýšlené použití součástí odlišného trhu a že tato společná jednání by se týkala více než 15 % celostátní produkce na tomto trhu, nebo pokud shledá, že jsou ohroženy cíle uvedené v článku 39 Smlouvy.

V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci Komise, a to bez použití postupu uvedeného v čl. 162 odst. 2 nebo 3. V ostatních případech přijímá uvedené rozhodnutí vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž toho členského státu, jehož se jednání týkají.

Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení příslušným podnikům.

Pro účely tohoto článku se použijí definice uvedené v čl. 105 odst. 7.

6.      Členské státy, v nichž se konají jednání v souladu s tímto článkem, informují Komisi o použití odst. 2 písm. g) a odstavce 5.

Článek 113e

Regulace nabídky šunky s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením

1.      Na žádost organizace producentů uznané podle článku 106, mezioborové organizace uznané podle článku 108 nebo seskupení hospodářských subjektů uvedeného v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1151/2012, mohou členské státy na omezené období stanovit závazná pravidla pro regulaci nabídky šunky s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením podle čl. 5 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1151/2012.

2.      Pravidla uvedená v odstavci 1 jsou v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 4 a podléhají předchozí dohodě mezi stranami v dané zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012. Taková dohoda je po konzultaci s chovateli prasat v dané zeměpisné oblasti uzavřena nejméně mezi dvěma třetinami výrobců šunky, kteří zastupují výrobce nejméně dvou třetin celkové výroby této šunky v dané zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012 a, pokud to příslušný členský stát považuje za vhodné, nejméně dvěma třetinami chovatelů prasat v dané zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012.

3.      Pravidla uvedená v odstavci 1:

a)     se vztahují pouze na regulaci nabídky daného výrobku a jejich cílem je přizpůsobit nabídku této šunky poptávce;

b)     platí pouze pro daný výrobek;

c)      mohou být závazná na období maximálně tří let a poté obnovena na základě nové žádosti v souladu s odstavcem 1;

d)     nesmějí poškodit obchod s jinými výrobky, než jsou ty, na něž se vztahují pravidla uvedená v odstavci 1;

e)      nesmějí se týkat transakcí provedených po prvním uvedení dané šunky na trh;

f)      nesmějí umožnit pevné stanovení cen, ani pokud by ceny byly stanoveny orientačně či jako ceny doporučené;

g)     nesmějí vést k tomu, že nadměrný podíl dotyčného výrobku nebude k dispozici, ačkoli by jinak k dispozici byl;

h)     nesmějí vést k diskriminaci, vytvářet překážky pro nové subjekty na trhu ani negativně ovlivňovat drobné výrobce;

i)      přispívají k zachování jakosti nebo k rozvoji daného výrobku.

4.      Pravidla uvedená v odstavci 1 se zveřejní v úředním tisku daného členského státu.

5.      Členské státy provádí kontroly k zajištění toho, že podmínky stanovené v odstavci 4 jsou dodržovány, a v případě, že příslušné vnitrostátní orgány zjistí, že tyto podmínky dodržovány nejsou, pravidla uvedená v odstavci 1 zruší.

6.      Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla, která přijaly podle odstavce 1. Komise o oznámeních týkajících se těchto pravidel informuje ostatní členské státy.

7.        Komise může prostřednictvím prováděcích aktů kdykoli rozhodnout, že členský stát musí zrušit pravidla, jež stanovil podle odstavce 1, pokud Komise zjistí, že tato pravidla nejsou v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 4 nebo na významné části vnitřního trhu vylučují či narušují hospodářskou soutěž nebo že ohrožují volný obchod či dosažení cílů článku 39 SFEU. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3.

ODDÍL 4

PROCEDURÁLNÍ PRAVIDLA

Článek 114

Přenesené pravomoci

1.      S cílem zajistit, aby cíle a povinnosti organizací producentů, sdružení organizací producentů ▌ a mezioborových organizací byly jasně vymezeny, tak aby přispívaly k efektivitě činnosti těchto organizací a sdružení bez nepřiměřené administrativní zátěže a bez porušení zásady svobody sdružování, zejména vůči těm, kdo nejsou členy těchto organizací, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o následující záležitosti, které se týkají organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací a jednoho nebo více odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo konkrétních produktů těchto odvětví:

a)      konkrétní cíle, které tyto organizace a sdružení mohou, musejí nebo nesmějí sledovat, popřípadě doplněné k těm, ▌ které jsou stanoveny v článcích 106 až 109,

b)     pravidla těchto organizací a sdružení, stanovy organizací jiných než organizací producentů, konkrétní podmínky týkající se stanov organizací producentů v některých odvětvích, včetně výjimek z povinnosti uvádět celou produkci na trh prostřednictvím organizace producentů podle čl. 109b odst. 2, struktura, doba členství, velikost, odpovědnost a činnosti těchto organizací a sdružení, účinky ▌ vyplývající z uznání, odebrání uznání a sloučení,

ba)   podmínky pro uznání, odebrání a pozastavení uznání, účinky vyplývající z uznání, odebrání a pozastavení uznání i požadavky, aby tyto organizace a sdružení přijaly nápravná opatření v případě nedodržení kritérií uznání;

c)      nadnárodní organizace a sdružení, včetně pravidel uvedených v písmenech a), b) a ba) tohoto článku;

ca)    pravidla pro poskytování správní pomoci a podmínky, za nichž mohou příslušné orgány tuto pomoc poskytovat v případě nadnárodní spolupráce;

d)     odvětví, na která se vztahuje článek 106c, podmínky externího zajišťování činností, povaha činností, které lze zadávat externím subjektům a poskytování technických prostředků organizacemi nebo sdruženími;

e)      základ pro výpočet minimálního objemu nebo hodnoty tržní produkce organizací a sdružení;

ea)    přijetí členů, kteří v případě organizací producentů nejsou producenty a v případě sdružení organizací producentů nejsou organizacemi producentů;

f)      rozšíření působnosti některých pravidel organizací stanovených v článku 110 na nečleny a povinné placení příspěvků nečleny uvedené v článku 111, včetně používání a přidělení těchto plateb příslušnými organizacemi a ▌ seznamu přísnějších pravidel týkajících se produkce, jejichž působnost může být rozšířena podle čl. 110 odst. 4 prvního pododstavce písm. b), přičemž současně je třeba zajistit, aby takové organizace byly vůči nečlenům transparentní a odpovědné a aby členové těchto organizací nepožívali příznivějšího zacházení než nečlenové, zejména pokud jde o uplatňování povinného placení příspěvků;

g)     další požadavky, pokud jde o reprezentativnost organizací podle článku 110, dotčené hospodářské prostory, včetně přezkumu jejich definice Komisí, minimální období, během kterého platí pravidla před rozšířením jejich působnosti, osoby nebo organizace, na něž se mohou vztahovat pravidla nebo příspěvky, a okolnosti, za nichž Komise může požadovat, aby rozšíření působnosti pravidel nebo povinné příspěvky byly zamítnuty nebo zrušeny.

2.      Odchylně od ustanovení odstavce 1, aby se zajistilo jasné vymezení cílů a povinností organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací v odvětví mléka a mléčných výrobků, a přispělo se tak k efektivitě činnosti těchto organizací bez uložení nepřiměřené zátěže, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví:

a)     podmínky pro uznávání nadnárodních organizací producentů a nadnárodních sdružení organizací producentů;

b)     pravidla pro poskytování správní pomoci a podmínky, za nichž mohou příslušné orgány tuto pomoc poskytovat organizacím producentů, včetně sdružení organizací producentů, v případě nadnárodní spolupráce;

c)      dodatečná pravidla pro výpočet objemu syrového mléka, na který se vztahují jednání uvedená v čl. 105 odst. 2 písm. c) a v čl. 105 odst. 3;

d)     pravidla týkající se rozšíření působnosti některých pravidel organizací stanovených v článku 110 na nečleny a povinné placení příspěvků nečleny uvedené v článku 111.

Článek 115

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

1.      Komise může přijmout prostřednictvím prováděcích aktů opatření nezbytná pro použití této kapitoly, zejména:

a)     opatření sloužící k provádění podmínek pro uznávání organizací producentů a mezioborových organizací stanovených v článcích 106b a 108a;

b)     postupy pro případ fúze organizací producentů;

c)      postupy, jež stanoví členské státy v souvislosti s minimální velikostí a minimální dobou členství;

d)     postupy týkající se rozšíření působnosti pravidel a finančních příspěvků podle článků 110 a 111, zejména uplatňování koncepce „hospodářského prostoru“ podle čl. 110 odst. 2;

e)      postupy týkající se správní pomoci;

f)      postupy týkající se externího zajišťování činností;

g)     postupy a technické podmínky týkající se provádění opatření uvedených v článku 112.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

2.      Odchylně od odstavce 1 může Komise s ohledem na odvětví mléka a mléčných výrobků přijmout prováděcí akty stanovující podrobná pravidla nezbytná pro:

a)     uplatňování podmínek pro uznávání organizací producentů a jejich sdružení a mezioborových organizací stanovených v článcích 109c a 109e;

b)     oznámení podle čl. 105 odst. 2 písm. f);

c)      oznámení členských států Komisi v souladu s čl. 109c odst. 3 písm. d), čl. 109e odst. 3 písm. e), čl. 105 odst. 8 a čl. 105a odst.7;

d)     postupy týkající se správní pomoci v případě nadnárodní spolupráce.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 116

Další prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3 přijmout jednotlivá rozhodnutí týkající se:

a)      uznávání organizací, které provádějí činnost ve více členských státech, v souladu s pravidly přijatými podle čl. 114 odst. 1 písm. c);

c)      námitky proti uznání mezioborové organizace členským státem nebo odebrání tohoto uznání;

d)     seznamu hospodářských prostorů oznámených členskými státy v souladu s pravidly přijatými podle čl. 114 odst. 1 písm. f) a čl. 114 odst. 2 písm. d);

e)      požadavku, aby členský stát zamítl nebo zrušil rozšíření působnosti pravidel nebo finanční příspěvky nečlenů, o nichž tento členský stát rozhodl.

ČÁST III

OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI

KAPITOLA I

DOVOZNÍ A VÝVOZNÍ LICENCE

Článek 117

Obecná pravidla

1.      Aniž jsou dotčeny případy, v nichž jsou dovozní nebo vývozní licence povinné podle tohoto nařízení, může dovoz jednoho nebo více ▌produktů následujících odvětví do Unie za účelem propuštění do volného oběhu nebo jejich vývoz z Unie podléhat předložení licence:

a)     obiloviny;

b)     rýže;

c)      cukr;

d)     osiva;

e)      olivový olej a stolní olivy, pokud jde o produkty kódů KN 1509, 1510 00, 0709 92 39, 0711 20 90, 2306 90 19, 1522 00 31 a 1522 00 39;

f)      len a konopí, pokud jde o konopí;

g)     ovoce a zelenina;

h)     výrobky z ovoce a zeleniny;

i)      banány;

j)      víno;

k)     živé rostliny;

l)      hovězí a telecí maso;

m)    mléko a mléčné výrobky;

n)     vepřové maso;

o)     skopové a kozí maso;

p)     vejce;

q)     drůbeží maso;

r)      ethylalkohol zemědělského původu.

▌2.   Členské státy vydají licence každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení v Unii, nestanoví-li akt přijatý podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy jinak a aniž je tím dotčeno ▌použití článků 118, 119 a 120.

3.      Licence platí v celé Unii.

Článek 118

Přenesené pravomoci

1.      S cílem zohlednit mezinárodní závazky Unie a platné normy Unie týkající se sociální oblasti, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, potřebu sledovat rozvoj obchodu, vývoj na trhu ▌a vývoj dovozu či vývozu produktů, potřebu řádného řízení trhu a potřebu snížit administrativní zátěž je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví ▌:

a)      seznam produktů odvětví uvedených v čl. 117 odst. 1, které podléhají předložení dovozní nebo vývozní licence;

b)     případy a situace, kdy se předložení dovozní nebo vývozní licence nevyžaduje s ohledem na celní status daných produktů, obchodní ujednání, která je třeba dodržovat, účel operací, právní status žadatele a příslušná množství.

2.      S cílem stanovit další prvky režimu licencí je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví pravidla týkající se:

a)      ▌práv a povinností vyplývajících z licence, jejích právních účinků a případů, kdy se použije přípustná odchylka, pokud jde o dodržování povinnosti dovážet nebo vyvážet množství uvedené v licenci, nebo kdy má být v licenci uveden původ ▌;

b)     ▌požadavku, aby vydání dovozní licence nebo propuštění do volného oběhu podléhalo předložení dokladu vydaného třetí zemí nebo subjektem, který potvrdí mimo jiné původ, pravost a znaky jakosti produktů;

c)      ▌převodu licence nebo omezení této převoditelnosti;

d)     dalších podmínek pro dovozní licence v případě konopí v souladu s článkem 129 a zásady správní pomoci mezi členskými státy ▌s cílem předcházet podvodům a nesrovnalostem nebo je řešit;

e)      ▌případů a situací, kdy musí být složena jistota jako záruka, že produkty budou dovezeny nebo vyvezeny během doby platnosti licence, a kdy tato jistota složena být nemusí.

Článek 119

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme opatření nezbytná pro použití této kapitoly, včetně pravidel týkajících se:

aa)   formátu a obsahu dovozních licencí;

a)      předkládání žádostí a vydávání licencí a jejich použití;

b)     doby platnosti licence, postupů pro složení jistoty a její výše;

c)      důkazu, že byly splněny požadavky související s používáním licencí;

ca)    míry přípustné odchylky, pokud jde o dodržování povinnosti dovážet nebo vyvážet množství uvedené v licenci;

d)     vydávání náhradních licencí a duplikátů licencí;

e)      zacházení s licencemi ze strany členských států a výměny informací nezbytných pro řízení daného režimu, včetně postupů týkajících se konkrétní správní pomoci mezi členskými státy.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 120

Další prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3:

a)  omezit množství, pro která mohou být licence vydávány;

b)  zamítnout požadovaná množství a

c)  pozastavit podávání žádostí s cílem řídit trh, na kterém jsou požadována velká množství.

KAPITOLA II

DOVOZNÍ CLA

Článek 121

Provádění mezinárodních dohod a některých dalších aktů

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů opatření ke splnění požadavků stanovených v mezinárodních dohodách, které byly uzavřeny v souladu se Smlouvou, nebo v jakémkoli jiném příslušném aktu přijatém v souladu s čl. 43 odst. 2 nebo článkem 207 Smlouvy nebo ve společném celním sazebníku, pokud jde o výpočet dovozních cel na zemědělské produkty. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 122

Režim vstupní ceny pro některé produkty odvětví ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví vína

1.      Pro použití celní sazby společného celního sazebníku na produkty odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny a na hroznovou šťávu a mošt se vstupní cena zásilky rovná její celní hodnotě vypočtené v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2913/1992

            Nařízení Rady (ES) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 10).

▌

3.      Vzhledem k potřebě zajistit účinnost režimu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví, že věrohodnost vstupní ceny zásilky uvedené v prohlášení se ověří za použití paušální dovozní hodnoty, a kterými stanoví podmínky, za nichž je třeba složit jistotu.▌

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla pro výpočet paušální dovozní hodnoty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 123

Dodatečná dovozní cla

1.      Komise může prostřednictvím prováděcích aktů určit produkty v odvětvích obilovin, rýže, cukru, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a banánů a dále hroznové šťávy a hroznového moštu, na které se při dovozu podléhajícímu celní sazbě stanovené ve společném celním sazebníku použije dodatečné dovozní clo, aby se vyloučily nebo napravily nepříznivé dopady, které by tento dovoz mohl mít na trh Unie, jestliže:

a)      se dovoz uskutečňuje za cenu nižší, než je cena oznámená Unií Světové obchodní organizaci („spouštěcí cena“), nebo

b)     objem dovozu v kterémkoli roce překročí určitou úroveň („spouštěcí objem“).

Spouštěcí objem se stanoví na základě možností přístupu na trh vymezených jako dovoz vyjádřený v procentním podílu odpovídající domácí spotřeby během tří předcházejících let.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

2.      Dodatečná dovozní cla se neuloží, pokud není pravděpodobné, že by dovoz narušil trh Unie, nebo pokud by účinky nebyly přiměřené sledovanému cíli.

3.      Pro účely odst. 1 písm. a) se dovozní ceny stanoví na základě dovozních cen CIF dané zásilky. Dovozní ceny CIF se prověřují v porovnání s reprezentativními cenami daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Unie s tímto produktem.

4.      Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření nezbytná ▌pro použití tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 124

Další prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3:

a)      stanovit výši použitého dovozního cla v souladu s pravidly stanovenými v mezinárodní dohodě uzavřené v souladu se Smlouvou, ve společném celním sazebníku a v prováděcích aktech uvedených v článku 121▌;

b)     stanovit reprezentativní ceny a spouštěcí objemy pro účely použití dodatečných dovozních cel v rámci pravidel přijatých podle čl. 123 odst. 1 prvního pododstavce.

KAPITOLA III

SPRÁVA CELNÍCH KVÓT A ZVLÁŠTNÍ ZACHÁZENÍ

PŘI DOVOZU TŘETÍMI ZEMĚMI

Článek 125

Celní kvóty

1.      Celní kvóty na dovoz zemědělských produktů do Unie nebo její části za účelem propuštění do volného oběhu nebo celní kvóty na dovoz zemědělských produktů Unie do třetích zemí, které mají být částečně nebo zcela spravovány Unií a vyplývají z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se ▌Smlouvou nebo jiným aktem přijatým v souladu s čl. 43 odst. 2 nebo článkem 207 Smlouvy, otevírá nebo spravuje Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 126 tohoto nařízení a prováděcích aktů podle článků 127 a 128 tohoto nařízení.

2.      Celní kvóty jsou spravovány tak, aby nedošlo k žádné diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, přičemž se použije jedna z těchto metod, kombinace těchto metod nebo jiná vhodná metoda:

a)      metoda založená na časovém pořadí podání žádostí (podle zásady „kdo dříve přijde, je dříve na řadě“);

b)     metoda rozdělování kvót úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádosti (tzv. „metoda souběžného zkoumání“);

c)      metoda přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. „metoda tradičních dovozců / nových žadatelů“).

3.      Přijatá metoda správy

a)      dovozních celních kvót přikládá náležitý význam požadavkům na zásobování stávajícího a nově vznikajícího produkčního, zpracovatelského a spotřebitelského trhu Unie z hlediska konkurenceschopnosti, jistoty a plynulosti dodávek a nutnosti zachovat rovnováhu na tomto trhu a

b)     vývozních celních kvót umožňuje plné využití možností, které dotyčná kvóta nabízí.

Článek 125a

Zvláštní ustanovení

V případě celních kvót na dovoz 2 000 000 tun kukuřice a 300 000 tun čiroku do Španělska a celních kvót na dovoz 500 000 tun kukuřice do Portugalska je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví ustanovení nezbytná pro dovoz v rámci celních kvót, jakož i případně veřejné skladování množství dovážených platebními agenturami dotyčných členských států a jejich odbyt na trzích těchto členských států.

Článek 126

Přenesené pravomoci

1.      S cílem zajistit rovný přístup k dostupným množstvím a rovné zacházení s hospodářskými subjekty v rámci dovozní celní kvóty je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými ▌:

a)      stanoví podmínky a požadavky na způsobilost, které musí hospodářský subjekt splnit, aby mohl podat žádost v rámci dovozní celní kvóty. Dotčená ustanovení mohou vyžadovat minimální zkušenosti s obchodem se třetími zeměmi a jim na roveň postavenými územími nebo se zpracovatelskou činností, vyjádřené jako minimální množství a období v daném odvětví trhu. Tato ustanovení mohou obsahovat zvláštní pravidla vyhovující potřebám a postupům platným v určitém odvětví a využití a potřebám zpracovatelského odvětví;

b)     stanoví pravidla týkající se převodu práv mezi hospodářskými subjekty a v případě potřeby omezení převodu v rámci správy dovozní celní kvóty;

c)      podmíní účast na dovozní celní kvótě složením jistoty;

d)     v nezbytných případech stanoví ▌veškerá konkrétní specifika, požadavky nebo omezení vztahující se na celní kvótu stanovenou v mezinárodní dohodě nebo jiném aktu uvedeném v čl. 125 odst. 1.

2.      S cílem zajistit, aby vyvážené produkty mohly při dovozu do třetí země za určitých podmínek využívat výhod zvláštního zacházení podle mezinárodních dohod uzavřených Unií v souladu se ▌Smlouvou, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160 tohoto nařízení, pokud jde o pravidla, podle nichž musí příslušné orgány členských států na požádání a po náležité kontrole vystavit potvrzení, že dané podmínky jsou splněny u produktů, které v případě vývozu mohou využívat výhod zvláštního zacházení při dovozu do třetí země, jsou-li splněny určité podmínky.

Článek 127

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

▌Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit:

a)      roční celní kvóty, v případě potřeby jejich vhodné časové rozvržení v průběhu roku, a ▌metodu správy, která má být použita;

b)     postupy pro použití zvláštních ustanovení obsažených v dohodě nebo aktu o přijetí dovozního nebo vývozního režimu, zejména pro:

         i)  záruky vztahující se na povahu a původ produktu a místo, odkud je dovezen;

         ii)     uznávání dokladu, který slouží k ověření záruk uvedených v bodě i);

         iii)     předkládání dokladu vydaného vyvážející zemí;

         iv)    určení a použití produktů;

c)      dobu platnosti licencí nebo povolení;

d)     postupy pro skládanou jistotu a její výši;

e)      používání licencí a v případě potřeby konkrétní opatření týkající se zejména podmínek, za nichž se předkládají žádosti o dovoz a udělují povolení v rámci celní kvóty;

f)      nezbytná opatření týkající se obsahu, formy, vydání a použití dokladu uvedeného v čl. 126 odst. 2;

g)     postupy a technická kritéria pro použití článku 125a.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 128

Další prováděcí pravomoci

1.      Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3 přijme ustanovení k řízení postupu, který zaručí, aby množství dostupná v rámci celní kvóty nebyla překročena, zejména stanovením koeficientu přidělení u každé žádosti při dosažení dostupných množství, zamítnutím dosud projednávaných žádostí, a v případě potřeby pozastavením předkládání žádostí.

2.      Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3 přijmout ustanovení pro přerozdělení nevyužitých množství.

KAPITOLA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO DOVOZ NĚKTERÝCH PRODUKTŮ

Článek 129

Dovoz konopí

1.      Do Unie se mohou dovážet níže uvedené produkty pouze za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)      surové pravé konopí kódu KN 5302 10 00 splňující podmínky stanovené v čl. ▌25 odst. 3 a čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) č. […] [nařízení o přímých platbách];

b)     semena odrůd konopí kódu KN ex 1207 99 ▌20 určená k výsevu, u kterých je prokázáno, že obsah tetrahydrokanabinolu v dané odrůdě nepřesahuje hodnotu stanovenou podle čl. 25 odst. 3 a čl. 28 ▌písm. h) nařízení (EU) č. […] [nařízení o přímých platbách];

c)      semena konopí kódu KN 1207 99 91, která nejsou určena k výsevu, dovážená výhradně dovozci schválenými členským státem, aby se zajistilo, že tato semena nebudou určena k výsevu.

2.      Tento článek se použije, aniž jsou dotčena přísnější pravidla přijatá členskými státy v souladu se Smlouvou a v souladu se závazky vyplývajícími z Dohody WTO o zemědělství.

Článek 129a

Dovoz chmele

1.      Produkty v odvětví chmele mohou být dovezeny ze třetích zemí pouze tehdy, pokud jsou jejich znaky jakosti přinejmenším rovnocenné znakům jakosti stanoveným pro stejné produkty sklizené v Unii nebo z takových produktů získané.

2.      Produkty, ke kterým je přiloženo osvědčení vydané orgány země původu a uznané za rovnocenné ověřovací listině podle článku 59b, se považují za odpovídající jakostním znakům uvedeným v odstavci 1.

V případě chmelového prášku, chmelového prášku s vyšším obsahem lupulinu, chmelového výtažku a smíšených chmelových výrobků může být osvědčení uznáno za rovnocenné ověřovací listině pouze v případě, že obsah alfa kyseliny v těchto produktech není nižší než u chmele, ze kterého byly získány.

3.      S cílem minimalizovat administrativní zátěž je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví podmínky, za nichž se neuplatní povinnosti týkající se osvědčení o rovnocennosti a označování obalů.

4.      Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme opatření nezbytná pro použití tohoto článku, včetně pravidel pro uznání osvědčení rovnocennosti a kontroly dovozu chmele. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 130

Odchylky pro dovezené produkty a zvláštní jistota v odvětví vína

V souladu s mezinárodními závazky Unie mohou být podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy pro dovezené produkty přijaty odchylky od přílohy VII části II oddílu B bodu 5 nebo oddílu C.

V případě odchylek od přílohy VII části II oddílu B bodu 5 složí dovozci u určených celních úřadů za tyto produkty jistotu v okamžiku jejich propuštění do volného oběhu. Jistota se uvolní, jakmile dovozce celnímu úřadu členského státu, v němž jsou výrobky propuštěny do volného oběhu, uspokojivě prokáže, že:

a)      produkty odchylek nevyužily, nebo

b)     v případě, že odchylek využily, nebyly produkty vinifikovány, nebo v případě vinifikace byly výsledné výrobky řádně označeny.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla k zajištění jednotného používání tohoto článku, včetně pravidel týkajících se částek jistoty a řádného označování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 130a

Dovoz surového cukru určeného k rafinaci

1.      Do konce hospodářského roku 2016-2017 se cukrovarům zabývajícím se výhradně rafinací poskytuje výlučná dovozní kapacita ve výši 2 500 000 tun na hospodářský rok, vyjádřeno jako bílý cukr.

2.      Jediné zpracovatelské zařízení pro cukrovou řepu, které bylo v roce 2005 v provozu v Portugalsku, je považováno za zařízení zabývající se výhradně rafinací.

3.      Dovozní licence pro cukr určený k rafinaci se vydávají pouze cukrovarům zabývajícím se výhradně rafinací, pokud příslušná množství nepřesahují množství uvedená v odstavci 1. Licence mohou být převáděny pouze mezi cukrovary zabývajícími se výhradně rafinací a pozbývají platnosti na konci hospodářského roku, na který byly vydány.

Tento odstavec se použije na první tři měsíce každého hospodářského roku.

4.      S ohledem na nezbytnost zajistit, aby byl cukr dovážený za účelem rafinace rafinován v souladu s tímto článkem, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví:

a)     používání pojmů týkajících se fungování dovozních ujednání podle odstavce 1;

b)     podmínky a kritéria způsobilosti, které musí hospodářský subjekt splnit, aby mohl podat žádost o dovozní licenci, včetně složení jistoty;

c)      pravidla pro ukládání správních sankcí.

5.      Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná pravidla ohledně podpůrných dokumentů, které je třeba předložit v souvislosti s požadavky a povinnostmi týkajícími se hospodářských subjektů v oblasti dovozu, zejména pak cukrovarů zabývajících se výhradně rafinací. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 130b

Pozastavení dovozních cel v odvětví cukru

S cílem zajistit zásobování nezbytné pro výrobu výrobků uvedených v čl. 101l odst. 2 může Komise do konce hospodářského roku 2016–2017 prostřednictvím prováděcích aktů částečně nebo zcela pozastavit ukládání dovozních cel na určitá množství těchto výrobků:

a)     cukru kódu KN 1701;

b)     isoglukózy kódů KN 1702 30 10, 1702 40 10, 1702 60 10 a 1702 90 30.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

KAPITOLA V

OCHRANA A AKTIVNÍ ZUŠLECHŤOVACÍ STYK

Článek 131

Ochranná opatření

1.      Ochranná opatření proti dovozu do Unie přijímá Komise podle odstavce 3 tohoto článku v souladu s nařízeními Rady (ES) č. 260/2009▌

            Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).

2.      Pokud není stanoveno jinak v jiném aktu Evropského parlamentu a Rady ani v jiném aktu Rady, přijímá ochranná opatření proti dovozu do Unie podle mezinárodních dohod uzavřených v souladu ▌se Smlouvou Komise podle odstavce 3 tohoto článku.

3.      Komise může na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

V řádně odůvodněných, závažných naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 162 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Přijatá opatření se oznámí členským státům a nabývají okamžitého účinku.

4.      Komise může prostřednictvím prováděcích aktů zrušit nebo změnit ochranná opatření Unie přijatá podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

V řádně odůvodněných, závažných naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 162 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Článek 132

Pozastavení režimu zušlechťovacího styku a aktivního zušlechťovacího styku

▌Pokud je trh Unie narušen režimem zušlechťovacího styku nebo aktivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jimi mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu prostřednictvím prováděcích aktů zcela nebo částečně pozastavit používání režimu zušlechťovacího styku nebo aktivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, cukru, olivového oleje a stolních oliv, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, vína, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a zemědělského ethylalkoholu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

V řádně odůvodněných, závažných naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 162 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Přijatá opatření se oznámí členským státům a nabývají okamžitého účinku.

▌

KAPITOLA VI

VÝVOZNÍ NÁHRADY

Článek 133

Oblast působnosti

1.      V míře nezbytné pro umožnění vývozu na základě kurzů nebo cen na světovém trhu za situace, kdy na vnitřním trhu nastanou podmínky odpovídající podmínkám popsaným v čl. 154 odst. 1 nebo v článku 156, a v mezích vyplývajících z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se ▌Smlouvou může být rozdíl mezi těmito kurzy nebo cenami a cenami v Unii pokryt vývozní náhradou v případě:

a)      produktů vyvážených bez dalšího zpracování v odvětvích:

i)      obilovin,

ii)      rýže,

iii)     cukru, pokud jde o výrobky uvedené v příloze I části III písm. b) až d) a g),

iv)     hovězího a telecího masa,

v)     mléka a mléčných výrobků,

vi)     vepřového masa,

vii)    vajec,

viii)   drůbežího masa;

b)     produktů uvedených v písm. a) bodech i) až iii), v) a vii) tohoto odstavce, které mají být vyváženy ve formě zpracovaného zboží v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1216/2009 ▌

            Nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 10).

2.      Vývozní náhrady pro produkty vyvážené ve formě zpracovaného zboží nesmějí být vyšší než náhrady pro stejné produkty vyvážené bez dalšího zpracování.

▌

2a.    Aniž je dotčeno použití čl. 154 odst. 1 a článku 156, náhrada, která je k dispozici pro produkty uvedené v odstavci 1, činí 0 EUR.

Článek 134

Přidělování vývozních náhrad

Metoda přidělování množství, která lze vyvézt s vývozní náhradou, musí být taková, aby:

a)      byla nejvhodnější z hlediska povahy produktu a situace na příslušném trhu, umožňovala nejúčinnější využití dostupných zdrojů a zohledňovala účinnost a strukturu vývozu z Unie a jeho dopad na rovnováhu na trhu, aniž by vedla k diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, a zvláště mezi velkými a malými hospodářskými subjekty;

b)     s přihlédnutím k administrativním požadavkům byla pro hospodářské subjekty administrativně co nejméně náročná.

Článek 135

Stanovení vývozní náhrady

1.      Na stejné produkty v celé Unii se použijí stejné vývozní náhrady. Mohou se lišit podle místa určení, zejména pokud je to nezbytné vzhledem k situaci na světovém trhu, konkrétním požadavkům některých trhů nebo závazkům vyplývajícím z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se ▌ Smlouvou.

2.      Opatření týkající se stanovení výše náhrad přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

Článek 136

Poskytování vývozní náhrady

1.      Náhrady pro produkty uvedené v čl. 133 odst. 1 písm. a), které jsou vyváženy bez dalšího zpracování, se poskytují pouze na základě žádosti a po předložení vývozní licence.

2.      Pro produkty uvedené v čl. 133 odst. 1 písm. a) se použije částka náhrady platná ke dni podání žádosti o licenci nebo částka vyplývající z příslušného nabídkového řízení a v případě rozlišené náhrady částka, která je platná ke stejnému dni:

a)      pro místo určení uvedené v licenci nebo

b)      pro skutečné místo určení, pokud se liší od místa určení uvedeného v licenci, přičemž použitelná částka nesmí v tomto případě překročit částku použitelnou pro místo určení uvedené v licenci.

▌

▌

4.      Náhrada je vyplacena, jestliže se prokáže, že:

a)      produkty opustily celní území Unie v souladu s režimem vývozu uvedeným v článku 161 celního kodexu;

b)     v případě rozlišené náhrady byly produkty dovezeny do místa určení uvedeného v licenci nebo jiného místa určení, pro které byla náhrada stanovena, aniž je dotčen odst. 2 písm. b).

Článek 137

Vývozní náhrady pro živá zvířata v odvětví hovězího a telecího masa

▌ Pokud jde o produkty v odvětví hovězího a telecího masa, je poskytování a vyplácení vývozní náhrady pro živá zvířata podmíněno dodržením právních předpisů Unie pro dobré životní podmínky zvířat, a zejména předpisů na ochranu zvířat během přepravy.

▌

▌

Článek 138

Vývozní limity

Na základě vývozních licencí vydaných pro referenční období, která se vztahují na dotyčné produkty, musejí být dodrženy závazky týkající se objemů, které vyplývají z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se ▌Smlouvou.

▌S ohledem na dodržení závazků vyplývajících z Dohody WTO o zemědělství nemá konec referenčního období vliv na platnost vývozních licencí.

Článek 139

Přenesené pravomoci

▌

▌

2a.    K zajištění řádného fungování režimu vývozních náhrad je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví povinnost složit jistotu jako záruku splnění povinností hospodářských subjektů.

3.      S cílem minimalizovat administrativní zátěž hospodářských subjektů a příslušných orgánů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví prahové hodnoty, pod jejichž úrovní není nutné vyžadovat splnění povinnosti vydat nebo předložit vývozní licenci, stanoví místa určení nebo činnosti, u kterých může být odůvodněna výjimka z povinnosti předložit vývozní licenci, a povolí dodatečné udělení vývozních licencí v odůvodněných situacích.

4.      S cílem řešit praktické situace, které odůvodňují plnou či částečnou způsobilost pro vývozní náhrady, a pomoci hospodářským subjektům překlenout období mezi podáním žádosti o vývozní náhradu a konečnou platbou vývozní náhrady je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o pravidla týkající se:

a)      jiného termínu náhrady;

▌

c)      záloh na vývozní náhrady, včetně podmínek pro složení a uvolnění jistoty;

d)     dalších důkazů v případě pochybností o skutečném místě určení produktů a možnosti zpětného dovozu na celní území Unie;

e)      míst určení považovaných za vývoz z Unie a zahrnutí míst určení v rámci celního území Unie způsobilých pro vývozní náhrady.

4a.    S cílem zajistit, aby vývozci produktů uvedených v příloze I Smlouvy a výrobků z nich zpracovaných měli rovný přístup k vývozním náhradám, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o používání čl. 136 odst. 1 a 2 na produkty uvedené v čl. 133 odst. 1 písm. b).

5.      S cílem zajistit, aby produkty, na které jsou poskytovány vývozní náhrady, byly vyvezeny z celního území Unie a aby se zabránilo jejich návratu na toto území a minimalizovala se administrativní zátěž hospodářských subjektů při vytváření a předkládání důkazu, že produkty s vývozní náhradou dosáhly země určení způsobilé pro rozlišené náhrady, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o pravidla týkající se:

a)      lhůty, do které musí být výstup z celního území Unie ukončen, včetně lhůty pro dočasný opětovný vstup;

b)     zpracování, kterému mohou být produkty s vývozní náhradou během tohoto období podrobeny;

c)      důkazu o dosažení místa určení způsobilého pro rozlišené náhrady;

d)     prahových hodnot pro náhrady a podmínek, za kterých mohou být vývozci od tohoto důkazu osvobozeni;

e)      podmínek pro schválení důkazu o dosažení místa určení způsobilého pro rozlišené náhrady nezávislými třetími stranami.

5a.    S cílem motivovat vývozce k zajišťování dobrých životních podmínek zvířat a umožnit příslušným orgánům ověření správného vydávání vývozních náhrad v případech, kdy je to podmíněno dodržováním požadavků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o dodržování požadavků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat mimo celní území Unie, včetně využití nezávislých třetích stran.

6.      S cílem zohlednit zvláštnosti různých odvětví může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout zvláštní požadavky a podmínky pro hospodářské subjekty a produkty způsobilé pro vývozní náhradu ▌a stanovení koeficientů pro účely výpočtu vývozních náhrad, přičemž se zohlední postup zrání některých lihovin získaných z obilovin.

Článek 140

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů opatření nezbytná ▌pro použití této kapitoly, týkající se zejména:

a)      přerozdělování dosud nepřidělených nebo nevyužitých množství, která lze vyvézt;

aa)   metody nového výpočtu platby vývozní náhrady v případě, že kód produktu nebo místo určení uvedené v licenci nejsou v souladu se skutečným produktem nebo místem určení;

b)     produktů uvedených v čl. 133 odst. 1 písm. b);

c)      postupů pro skládanou jistotu a její výši;

d)     použití opatření přijatých podle čl. 139 odst. 4a.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 141

Další prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3:

a)     stanovit vhodná opatření s cílem zamezit zneužívání flexibility stanovené v čl. 136 odst. 2, zejména pokud jde o postup pro podávání žádostí;

b)     stanovit opatření nezbytná k dodržení závazků týkajících se objemů uvedených v článku 138, včetně zastavení nebo omezení vydávání vývozních licencí v případě, kdy tyto závazky jsou nebo mohou být překročeny;

c)      stanovit koeficienty vztahující se na vývozní náhrady v souladu s pravidly přijatými podle čl. 139 odst. 6.

KAPITOLA VII

PASIVNÍ ZUŠLECHŤOVACÍ STYK

Článek 142

Pozastavení režimu pasivního zušlechťovacího styku

▌Pokud je trh Unie narušen režimem pasivního zušlechťovacího styku nebo pokud by jím mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu prostřednictvím prováděcích aktů zcela nebo částečně pozastavit používání režimu pasivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, vína, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa a drůbežího masa. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

V řádně odůvodněných, závažných naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 162 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Přijatá opatření se oznámí členským státům a nabývají okamžitého účinku.

▌

ČÁST IV

PRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

KAPITOLA I

PRAVIDLA VZTAHUJÍCÍ SE NA PODNIKY

Článek 143

Pokyny Komise k uplatňování pravidel hospodářské soutěže v zemědělství

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se v souladu s článkem 42 Smlouvy články 101 až 106 Smlouvy a prováděcí předpisy k těmto článkům s výhradou článků 143a až 145 tohoto nařízení na všechny dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v čl. 101 odst. 1 a článku 102 Smlouvy, které se týkají produkce zemědělských produktů a obchodu s nimi.

S cílem zajistit fungování vnitřního trhu a jednotné uplatňování pravidel Unie v oblasti hospodářské soutěže uplatňují Komise a orgány členských států pro hospodářskou soutěž tato pravidla v úzké spolupráci.

Ve vhodných případech Komise navíc zveřejní pokyny jako vodítko pro vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž a pro podniky.

Článek 143a

Relevantní trh

Definice relevantního trhu umožňuje určit a vymezit prostor, v němž probíhá hospodářská soutěž mezi podniky, přičemž tato definice má současně dva rozměry:

a)     relevantní produktový trh: pro účely této kapitoly se „produktovým trhem“ rozumí trh zahrnující veškeré produkty, které spotřebitelé považují s ohledem na jejich vlastnosti, ceny a účel, k němuž jsou určeny, za vzájemně zaměnitelné nebo nahraditelné;

b)     relevantní zeměpisný trh: pro účely této kapitoly se „zeměpisným trhem“ rozumí trh zahrnující oblast, ve které dotyčné podniky nabízejí relevantní produkty, ve které jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé a kterou lze odlišit od sousedních zeměpisných oblastí, a to zejména proto, že podmínky hospodářské soutěže jsou v těchto oblastech zjevně odlišné.

Článek 143b

Dominantní postavení

Pro účely této kapitoly se „dominantním postavením“ rozumí situace, v níž má určitý podnik ekonomickou sílu, která mu umožňuje bránit zachování skutečné hospodářské soutěže na relevantním trhu tím, že mu poskytuje možnost jednat do značné míry nezávisle na svých konkurentech, zákaznících a v konečném důsledku i spotřebitelích.

Článek 144

Výjimky pro cíle SZP a zemědělce a jejich sdružení

1.      Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 143 tohoto nařízení, které jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy.

▌Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě zemědělců, sdružení zemědělců či svazů těchto sdružení nebo organizací producentů uznaných podle článku 106 tohoto nařízení nebo sdružení organizací producentů uznaných podle článku 107 tohoto nařízení, které se týkají produkce nebo prodeje zemědělských produktů nebo využívání společných zařízení ke skladování, úpravě nebo zpracování zemědělských produktů, pokud neohrožují cíle uvedené v článku 39 Smlouvy.

Tento odstavec se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, jejichž součástí je povinnost účtovat stejné ceny nebo kterými je vyloučena hospodářská soutěž.

▌

▌

2.      Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1, se nezakazují ani se za tímto účelem nevyžaduje předchozí rozhodnutí.

Ve všech vnitrostátních postupech nebo postupech Unie pro použití článku 101 Smlouvy spočívá důkazní břemeno, pokud jde o porušení čl. 101 odst. 1 Smlouvy, na té straně nebo orgánu, který vznesl obvinění. Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 musí prokázat ta strana, která chce využít výjimek v něm stanovených.

Článek 145

Dohody a jednání ve vzájemné shodě mezi uznanými mezioborovými organizacemi

1.      Ustanovení čl. 101 odst. 1 SFEU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě mezi mezioborovými organizacemi uznanými podle článku 108 tohoto nařízení, jejichž cílem je provádění činností uvedených v čl. 108 odst. 1 písm. c) a čl. 108 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení a v případě odvětví olivového oleje a stolních oliv a tabáku v článku 109d tohoto nařízení.

2.      Odstavec 1 se použije pouze tehdy, pokud:

a)      dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě byly oznámeny Komisi;

b)     Komise ve lhůtě dvou měsíců po obdržení všech požadovaných údajů ▌neshledala, že tyto dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě nejsou slučitelné s pravidly Unie. Pokud Komise shledá, že nejsou s pravidly Unie slučitelné, informuje o svém zjištění bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3.

3.      Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě podle odstavce 1 nesmějí nabýt účinnosti před uplynutím dvouměsíční lhůty uvedené v odst. 2 písm. b).

4.      Za neslučitelné s pravidly Unie jsou vždy prohlášeny dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které:

a)      mohou vést k jakékoli formě rozdělení trhů uvnitř Unie;

b)     mohou ovlivnit řádné fungování organizace trhů;

c)      mohou způsobit narušení hospodářské soutěže a nemají zásadní význam pro dosažení cílů SZP, jež svou činností sledují mezioborové organizace;

d)     zahrnují stanovování cen nebo stanovení kvót;

e)      mohou vést k diskriminaci nebo vyloučit hospodářskou soutěž u podstatné části dotčených produktů.

5.      Zjistí-li Komise po uplynutí dvouměsíční lhůty uvedené v odst. 2 písm. b), že podmínky pro použití odstavce 1 nejsou splněny, přijme bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3 rozhodnutí, v němž uvede, že se na danou dohodu, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě použije čl. 101 odst. 1 Smlouvy.

Uvedené rozhodnutí Komise se nepoužije dříve než v den jeho oznámení dotčené mezioborové organizaci, ledaže tato mezioborová organizace poskytla nesprávné údaje nebo zneužila výjimky stanovené v odstavci 1.

6.      V případě víceletých dohod platí oznámení za první rok i pro následující roky dohody. V takovém případě však může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu kdykoliv vydat rozhodnutí o neslučitelnosti.

7.      Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví opatření nezbytná pro jednotné uplatňování tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

KAPITOLA II

PRAVIDLA STÁTNÍ PODPORY

Článek 146

Použití článků 107 až 109 Smlouvy

1.      ▌Na zemědělskou produkci a obchod zemědělskými produkty se použijí články 107 až 109 Smlouvy.

2.      Odchylně od odstavce 1 se články 107 až 109 Smlouvy nepoužijí na platby provedené členskými státy v souladu a ve shodě s jakoukoli z těchto možností:

a)      opatřeními stanovenými tímto nařízením, která jsou částečně nebo zcela financována Unií ▌

b)     ustanoveními článků 148 až 153 tohoto nařízení.

Článek 147

Vnitrostátní platby týkající se programů podpory pro víno

Odchylně od čl. 41 odst. 3 mohou členské státy poskytnout na opatření uvedená v článcích 43, 47 a 48 vnitrostátní platby v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory.

Maximální míra podpory, jak je stanovena v příslušných pravidlech Unie v oblasti státní podpory, se vztahuje na celkové veřejné financování, které zahrnuje prostředky Unie i vnitrostátní prostředky.

Článek 148

Vnitrostátní platby pro odvětví sobů ve Finsku a Švédsku

Po schválení Komisí bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3 mohou Finsko a Švédsko poskytovat vnitrostátní platby pro chov sobů a jejich uvádění na trh, výrobu výrobků z nich (KN ex 0208 a ex 0210) a jejich uvádění na trh, pokud tak nedojde ke zvýšení tradiční úrovně produkce.

Článek 149

Vnitrostátní platby pro odvětví cukru ve Finsku

Finsko může pěstitelům cukrové řepy poskytnout v hospodářském roce vnitrostátní platby ve výši až 350 EUR na hektar.

Článek 150

Vnitrostátní platby pro odvětví včelařství

Členské státy mohou poskytovat vnitrostátní platby na ochranu včelínů znevýhodněných strukturálními nebo přírodními podmínkami nebo v rámci programů hospodářského rozvoje s výjimkou těch, které jsou přidělovány na produkci nebo obchod.

Článek 151

Vnitrostátní platby pro nouzovou destilaci vína

1.      Členské státy mohou poskytovat vnitrostátní platby výrobcům vína pro dobrovolnou nebo povinnou destilaci vína v odůvodněných případech nouze.

▌      Tyto platby ▌musejí být přiměřené a musejí umožnit řešení této nouze.

▌      Celková částka plateb, která je v členském státě pro tyto platby k dispozici pro jakýkoli daný rok, nesmí přesáhnout 15 % celkově dostupných finančních prostředků na členský stát pro uvedený rok, jak je stanoveno v příloze IV.

▌

4.      Členské státy, které chtějí využít vnitrostátních plateb uvedených v odstavci 1, předloží Komisi řádně odůvodněné oznámení. Komise ▌ bez použití postupu podle čl. 162 odst. 2 nebo 3 rozhodne o tom, zda bude opatření schváleno a zda je možné platby poskytnout.

5.      Alkohol získaný destilací podle odstavce 1 se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

6.      Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření nezbytná pro použití tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 152

Vnitrostátní platby pro rozdělování produktů dětem

Členské státy mohou kromě podpory Unie stanovené v článcích 21 a 24 poskytovat vnitrostátní platby na dodávky produktů dětem do vzdělávacích zařízení nebo na související náklady uvedené v čl. 21 odst. 1.

Členské státy mohou tyto platby financovat prostřednictvím dávky vybírané v dotčeném odvětví nebo jakéhokoli jiného příspěvku ze soukromého sektoru.

Členské státy mohou kromě podpory Unie stanovené v článku 21 poskytovat vnitrostátní platby na financování doprovodných opatření nezbytných k zajištění účinnosti režimu Unie pro dodávání ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny a banánů, jak je uvedeno v čl. 21 odst. 2.

Článek 153

Vnitrostátní platby pro skořápkové ovoce

1.     Členské státy mohou poskytnout vnitrostátní platby až do výše 120,75 EUR na hektar a rok zemědělcům, kteří produkují tyto produkty:

a)      mandle kódů KN 0802 11 a 0802 12;

b)     lískové ořechy kódů KN 0802 21 a 0802 22;

c)      vlašské ořechy kódů KN 0802 31 a 0802 32;

d)     pistácie kódů KN 0802 51 00 a 0802 52 00;

e)      svatojánský chléb kódu KN 1212 92 00.

2.  Vnitrostátní platby uvedené v odstavci 1 mohou být vyplaceny pouze pro tuto maximální plochu:

3.      Členské státy mohou poskytnutí vnitrostátních plateb uvedených v odstavci 1 podmínit členstvím zemědělců v organizaci producentů uznané podle článku 106.

ČÁST V

OBECNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

VÝJIMEČNÁ OPATŘENÍ

ODDÍL 1

NARUŠENÍ TRHŮ

Článek 154

Opatření proti narušení trhů

1.      S cílem účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhů v důsledku výrazného zvýšení nebo snížení cen na vnitřních nebo vnějších trzích nebo jiných událostí a okolností, které závažně narušují nebo by mohly narušit trh, pokud je pravděpodobné, že tato situace nebo její dopady na trh budou přetrvávat nebo se zhoršovat, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o přijetí opatření nezbytných k řešení dané situace na trhu, při současném dodržení všech závazků vyplývajících z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se▌ Smlouvou a za předpokladu, že jakákoli jiná opatření dostupná podle tohoto nařízení se ukáží jako nedostatečná.

Pokud to v případech hrozeb narušení trhů uvedených v prvním pododstavci vyžadují naléhavé závažné důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto odstavce postup stanovený v článku 161 tohoto nařízení.

Tyto naléhavé závažné důvody mohou zahrnovat i nutnost učinit okamžitý zásah s cílem řešit narušení trhu nebo takovému narušení zabránit v případech, v nichž se hrozby narušení trhu objevily tak náhle nebo neočekávaně, že v zájmu účinného a účelného řešení situace je nezbytný okamžitý zásah, nebo v případech, v nichž by zásah zabránil tomu, aby se tyto hrozby narušení trhu staly skutečností, aby přetrvávaly nebo se přeměnily v závažnější či déle trvající narušení trhu, nebo v případech, v nichž by odklad okamžitého zásahu mohl způsobit nebo zhoršit narušení nebo by se v důsledku tohoto odkladu zvýšil rozsah opatření, která by byla později nezbytná k řešení dané hrozby nebo narušení trhu, nebo by tento odklad měl negativní dopad na produkci či tržní podmínky.

Tato opatření mohou v rozsahu nezbytném a na dobu nezbytnou k vyřešení případu narušení trhu či hrozby narušení trhu rozšířit nebo pozměnit oblast působnosti, dobu trvání nebo jiné aspekty dalších opatření stanovených tímto nařízením nebo stanovit vývozní náhrady nebo zcela či částečně pozastavit dovozní cla, a to dle potřeby i na určitá množství nebo období.

2.      Opatření uvedená v odstavci 1 se nepoužijí na produkty uvedené v příloze I části XXIV oddíle 2.

Komise však může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých postupem pro naléhavé případy podle článku 161 rozhodnout, že opatření uvedená v odstavci 1 se použijí na jeden nebo více produktů uvedených v příloze I části XXIV oddíle 2.

3.      Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout nezbytná procedurální pravidla a technická kritéria pro použití odstavce 1 tohoto článku ▌. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

ODDÍL 2

OPATŘENÍ NA PODPORU TRHU SOUVISEJÍCÍ S NÁKAZAMI ZVÍŘATA ZTRÁTOU DŮVĚRY SPOTŘEBITELŮ

V DŮSLEDKU OHROŽENÍ ZDRAVÍ VEŘEJNOSTI, ZVÍŘAT NEBO ROSTLIN

Článek 155

Opatření týkající se nákaz zvířat a ztráty důvěry spotřebitelův důsledku ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin

1.      Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout v zájmu postiženého trhu výjimečná podpůrná opatření:

a)      ▌s cílem zohlednit omezení obchodu uvnitř Unie a obchodu se třetími zeměmi, která mohou vyplynout z použití opatření, jejichž cílem je zabránit šíření nákaz zvířat, a

b)     s cílem zohlednit závažná narušení trhu přímo související se ztrátou důvěry spotřebitelů z důvodu ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin a nákazy.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

2.      Opatření stanovená v odstavci 1 se použijí na kterékoli z těchto odvětví:

a)      hovězího a telecího masa,

b)     mléka a mléčných výrobků,

c)      vepřového masa,

d)     skopového a kozího masa,

e)      vajec,

f)      drůbežího masa.

Opatření stanovená v odst. 1 písm. b), která souvisejí se ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti nebo rostlin, se použijí rovněž na všechny ostatní zemědělské produkty kromě těch, které jsou uvedeny v příloze I části XXIV oddíle 2.

Komise může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých postupem pro naléhavé případy podle článku 161 rozšířit seznam produktů uvedených v prvních dvou pododstavcích tohoto odstavce.

3.      Opatření stanovená v odstavci 1 se přijímají na žádost dotčeného členského státu.

4.      Opatření stanovená v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) mohou být přijata pouze tehdy, pokud dotčený členský stát urychleně přijal zdravotní a veterinární opatření k potlačení nákazy, a pouze v rozsahu a v trvání naprosto nezbytném pro podporu dotčeného trhu.

5.      Na opatření uvedená v odstavci 1 poskytne Unie spolufinancování ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy.

V odvětví hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa a skopového a kozího masa však Unie poskytne spolufinancování ve výši 60 % těchto výdajů, jestliže se jedná o tlumení slintavky a kulhavky.

6.      Pokud producenti přispívají na výdaje hrazené členskými státy, pak členské státy zajistí, aby v důsledku těchto opatření nedocházelo k narušení hospodářské soutěže mezi producenty v různých členských státech.

ODDÍL 3

KONKRÉTNÍ PROBLÉMY

Článek 156

Opatření k řešení konkrétních problémů

1.      Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme nezbytná a odůvodněná mimořádná opatření k řešení konkrétních problémů. Tato opatření se mohou odchýlit od ustanovení tohoto nařízení pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

2.      K řešení konkrétních problémů v řádně odůvodněných, závažných naléhavých případech týkajících se situací, které mohou způsobit rychlé zhoršení podmínek produkce a tržních podmínek a jež by mohlo být obtížné řešit, pokud nebudou okamžitě přijata náležitá opatření, přijme Komise postupem podle čl. 162 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

3.      Komise přijme opatření podle odstavce 1 nebo 2 pouze tehdy, pokud není možné přijmout nezbytná mimořádná opatření v souladu s článkem 154 nebo 155.

4.      Opatření přijatá podle odstavce 1 nebo 2 zůstanou v platnosti po dobu nejdéle dvanácti měsíců. Pokud po uplynutí této doby konkrétní problémy, které vedly k přijetí uvedených opatření, přetrvávají, může Komise v zájmu trvalého řešení přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160 nebo předložit vhodné legislativní návrhy.

5.      O veškerých opatřeních přijatých podle odstavce 1 nebo 2 informuje Komise Evropský parlament a Radu do dvou pracovních dnů od jejich přijetí.

ODDÍL 3A

DOHODY A ROZHODNUTÍ V OBDOBÍZÁVAŽNÝCH VÝKYVŮ NA TRZÍCH

Článek 156c

Použití čl. 101 odst. 1 Smlouvy

1.      V období závažných výkyvů na trzích může Komise přijímat prováděcí akty, kterými stanoví, že čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na dohody a rozhodnutí uznaných organizací producentů a jejich sdružení a uznaných mezioborových organizací v kterémkoli z odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, pokud tyto dohody a rozhodnutí nenarušují řádné fungování jednotného trhu, jejich výhradním cílem je stabilizace dotčeného odvětví a spadají do jedné nebo více z těchto kategorií:

a)     stažení jejich produktů z trhu nebo bezplatná distribuce těchto produktů;

b)     úprava a zpracování;

c)      skladování soukromými hospodářskými subjekty;

d)     společná opatření v oblasti propagace;

e)      dohody o požadavcích na jakost;

f)      společné pořizování vstupů nezbytných k boji proti šíření škůdců a nákaz zvířat a chorob rostlin v Unii nebo vstupů nezbytných k řešení dopadů přírodních katastrof v Unii;

g)     dočasné plánování produkce zohledňující zvláštní povahu daného produkčního cyklu.

Komise ve svém prováděcím aktu stanoví věcnou a zeměpisnou působnost této výjimky a s výhradou odstavce 3 i dobu, po kterou se výjimka použije.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

2.      Odstavec 1 se použije pouze tehdy, pokud Komise již přijala jedno z opatření uvedených v této kapitole, pokud produkty byly nakoupeny v rámci veřejné intervence nebo pokud byla poskytnuta podpora soukromého skladování uvedená části II hlavě I kapitole I.

3.      Platnost dohod a rozhodnutí uvedených v odstavci 1 nepřekročí dobu šesti měsíců. Komise však může přijmout prováděcí akty, kterými umožní prodloužení platnosti těchto dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě o maximálně šest měsíců. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

KAPITOLA II

OZNÁMENÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 157

Oznamovací povinnosti

1.      Pro účely uplatňování tohoto nařízení, sledování, analýzy a řízení trhu se zemědělskými produkty, zajištění transparentnosti trhu, řádného fungování opatření SZP, kontroly, inspekce, sledování, hodnocení a provádění auditu opatření SZP, plnění požadavků stanovených v mezinárodních dohodách, které byly uzavřeny v souladu se Smlouvou, včetně oznamovacích povinností v rámci těchto dohod, může Komise postupem podle odstavce 2 přijmout nezbytná opatření, pokud jde o oznámení, která mají předkládat podniky, členské státy a ▌třetí země. Zohlední při tom potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů.

Získané informace mohou být předány nebo zpřístupněny mezinárodním organizacím a příslušným orgánům třetích zemí a mohou být zveřejněny pod podmínkou ochrany osobních údajů a legitimních zájmů podniků při ochraně jejich obchodních tajemství, včetně cen.

2.      S cílem zajistit integritu informačních systémů a pravost a čitelnost dokumentů a souvisejících předávaných údajů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, kterými stanoví:

a)      povahu a druh oznamovaných informací;

▌

bb)   kategorie zpracovávaných údajů a maximální dobu uchovávání a účel zpracování těchto údajů, zejména v případě jejich zveřejnění nebo předání třetím zemím;

c)      ▌práva přístupu k dostupným informacím nebo informačním systémům;

d)     podmínky ▌zveřejnění informací.

3.      Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů ustanovení nezbytná pro použití tohoto článku, včetně:

▌

aa)   způsobů oznamování;

ab)   pravidel týkajících se oznamovaných informací;

b)     režimů pro správu oznamovaných informací a ▌ opatření týkajících se obsahu, formy, časového rozvrhu, četnosti a lhůt oznámení;

c)      režimů pro předávání nebo zpřístupnění informací a dokladů členským státům, mezinárodním organizacím, příslušným orgánům třetích zemí nebo veřejnosti pod podmínkou ochrany osobních údajů a legitimních zájmů podniků při ochraně jejich obchodních tajemství.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2.

Článek 157a

Zpracování a ochrana osobních údajů

1.      Členské státy a Komise shromažďují osobní údaje pro účely uvedené v čl. 157 odst. 1 a zpracovávají tyto údaje pouze způsobem slučitelným s těmito účely.

2.      Pokud jsou osobní údaje zpracovávány pro účely sledování a hodnocení podle čl. 157 odst. 1, musejí být anonymizovány a zpracovány pouze v souhrnné podobě.

3.      Osobní údaje se zpracovávají v souladu s pravidly stanovenými ve směrnici 95/46/ES a v nařízení (ES) č. 45/2001. Tyto údaje se především neuchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány, se zohledněním minimální doby pro uchovávání údajů stanovené v příslušných právních předpisech členských států a Unie.

4.      Členské státy informují subjekty údajů o tom, že jejich osobní údaje mohou být v souladu s odstavcem 1 zpracovávány vnitrostátními orgány a orgány Unie a že v tomto ohledu požívají práv, která jsou stanovena v pravidlech na ochranu údajů obsažených ve směrnici 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 158

Povinnost Komise podávat zprávy

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě tyto zprávy:

a)      každé tři roky a poprvé do tří let po vstupu tohoto nařízení v platnost zprávu o provádění opatření v odvětví včelařství, jak je stanoveno v článcích 52 až 54, mimo jiné i o posledním vývoji v oblasti systémů identifikace včelstev;

b)     do 30. června 2014 a také do 31. prosince 2018 zprávu o vývoji situace na trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků, se zaměřením zejména na provádění čl. 106 odst. 2, čl. 108 odst. 2 a článků 104, 105, 105a a 105b, hodnotící především dopady na producenty mléka a produkci mléka ve znevýhodněných regionech v souvislosti s obecným cílem zachovat v těchto regionech produkci a zahrnující možné pobídky, jež by zemědělce vedly k uzavírání dohod o společné produkci, spolu s případnými vhodnými návrhy;

c)      do 31. prosince 2014 zprávu o možnosti rozšíření působnosti režimů dodávek do škol, tak aby zahrnovaly i olivový olej a stolní olivy;

d)     do 31. prosince 2017 zprávu o uplatňování pravidel hospodářské soutěže v odvětví zemědělství ve všech členských státech, zejména o provádění článků 144 a 145 a článků 113b, 113c a 113d v dotčených odvětvích.

KAPITOLA III

REZERVA PRO PŘÍPAD KRIZÍ V ODVĚTVÍ ZEMĚDĚLSTVÍ

Článek 159

Využití rezervy

Finanční prostředky převáděné z rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství za podmínek a postupem podle článku 24a nařízení (EU) č. xxx/xxx [horizontální nařízení] a bodu [19c] interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení

            Úř. věst. L […], […], s. […].

Finanční prostředky se zejména převedou na veškeré výdaje související s:

▌

▌

a)     články 8 až 20;

b)     články 133 až 141 a

c)      články 154, 155 a 156.

▌

ČÁST VI

PŘENESENÍ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ ▌USTANOVENÍ

KAPITOLA I

PŘENESENÍ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ

Článek 160

Výkon přenesené pravomoci

1.      Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.      Pravomoc ▌přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v tomto nařízení je svěřena Komisi na dobu sedmi let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vyhotoví zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.      Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po vyhlášení rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.      Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.      Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto nařízení vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 161

Postup pro naléhavé případy

1.      Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci přijatého podle tohoto článku Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.      Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci přijatému podle tohoto článku vyslovit námitky v souladu s postupem uvedeným v čl. 160 odst. 5. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.

Článek 162

Postup projednávání ve výborech

1.      Komisi je nápomocen Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.      Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Nevydá-li výbor v případě aktů uvedených v čl. 62 odst. 3, v čl. 68 písm. e) a ei), v čl. 74 odst. 4, v článcích 76 a 83 a v čl. 84 odst. 3 žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

3.      Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

KAPITOLA II

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 163

Zrušení předpisů

1.      Nařízení (ES) č. 1234/2007 se zrušuje.

Nadále ▌se však použijí tato ustanovení nařízení (ES) č. 1234/2007:

▌

b)     pokud jde o ▌režim omezení produkce mléka▌, část II hlava I kapitola III a přílohy IX a X do dne 31. března 2015;

c)      pokud jde o odvětví vína:

i)      články 85a až 85e, ▌pokud jde o oblasti uvedené v čl. 85a odst. 2▌, které dosud nebyly vyklučeny, a pokud jde o oblasti uvedené v čl. 85b odst. 1▌, které nebyly legalizovány, do doby vyklučení nebo legalizace těchto oblastí,

ii)      přechodný režim práv na výsadbu stanovený v části II hlavě I kapitole III oddíle IVa pododdíle II do 31. prosince 2015;

iii)   čl. 118m odst. 5 do vyčerpání zásob vína s označením „Mlado vino portugizac“ existujících ke dni přistoupení Chorvatska k Unii;

iv)    čl. 118s odst. 5 po dobu čtyř let od přistoupení Chorvatska k Unii;

ca)    čl. 113a odst. 4, články 114, 115 a 116, čl. 117 odst. 1 až 4 a čl. 121 písm. e) bod iv), jakož i příloha XIV část B bod I odst. 2 a 3 a bod III odst. 1 a část C a příloha XV bod II odst. 1, 3, 5 a 6. a bod VI odst. 2 pro účely použití těchto článků, do data použití odpovídajících pravidel pro uvádění na trh, která se stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 59 odst. 1, čl. 59a odst. 4, čl. 60 odst. 3, článku 61, čl. 65 odst. 4 a článků 65c, 65d, 65e, 66 a 67a tohoto nařízení;

cb)    čl. 133a odst. 1 a článek 140a do 30. září 2014;

▌

e)      čl. 182 odst. 3 první a druhý pododstavec ▌do konce hospodářského roku pro cukr 2013/2014, který končí dne 30. září 2014;

f)      čl. 182 odst. 4 ▌do 31. prosince 2017;

fa)    čl. 182 odst. 7 do 31. března 2014;

fb)    příloha XV část III bod 3 písm. b) do 31. prosince 2015;

fc)    příloha XX do data vstupu v platnost návrhu, kterým se nahradí nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů a nařízení Rady (ES) č. 614/2009 ze dne 7. července 2009 o společném obchodním režimu pro vaječný albumin a mléčný albumin.

2.      Odkazy na nařízení (ES) č. 1234/2007 ▌se považují za odkazy na toto nařízení a nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení o SZP] v souladu se srovnávacími tabulkami uvedenými v příloze VIII tohoto nařízení.

3.      Nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1601/96 a (ES) č. 1037/2001 se zrušují.

Článek 164

Přechodná pravidla

S cílem zajistit plynulý přechod od režimů stanovených v nařízení (ES) č. 1234/2007 k režimům stanoveným v tomto nařízení je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160, pokud jde o opatření nezbytná pro ochranu nabytých práv a legitimních očekávání podniků.

Na všechny víceleté programy přijaté před 1. lednem 2014 se po vstupu tohoto nařízení v platnost i nadále vztahují příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 1234/2007 až do ukončení těchto programů.

Článek 165

Vstup v platnost a použitelnost

1.      Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Avšak

a)          článek 122 se použije ode dne 1. října 2014;

b)          příloha VI část VI bod II odst. 3 se použije ode dne 1. ledna 2016.

2.  Články 104, 105, 105a a 105b, čl. 106 odst. 2, čl. 107 odst. 2, čl. 108 odst. 2, články 109c a 109e, čl. 114 odst. 2 a čl. 115 odst. 2 se použijí do 30. června 2020.

3.  Články 101a až 101p a články 130a a 130b se použijí do konce hospodářského roku pro cukr 2016/2017, který končí dne 30. září 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                               Za Radu

předseda                                                                    předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

SEZNAM PRODUKTŮ UVEDENÝCH V ČL. 1 ODST. 2

Část IObiloviny

Odvětví obilovin se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:

Část II Rýže

Odvětví rýže se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:

Část IIICukr

Odvětví cukru se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:

Část IV Sušené krmivo

Odvětví sušeného krmiva se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:

Část VOsiva

Odvětví osiv se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:

Část VIChmel

Odvětví chmele se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:

Část VIIOlivový olej a stolní olivy

Odvětví olivového oleje a stolních oliv se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:

Část VIII Len a konopí

Odvětví lnu a konopí se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce: