Dokument ze zasedání

 

A7-0089/2014

4. 2. 2014

***I

ZPRÁVA

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže

( COM(2013)0404 – C7‑0170/2013 – 2013/0185(COD) )

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Andreas Schwab

Navrhovatel:(*):

Bernhard Rapkay, Výbor pro právní záležitosti

(*)  Přidružený výbor – článek 50 jednacího řádu

PR_COD_1amCom

 

 

Vysvětlivky

  *  Postup konzultace

  ***  Postup souhlasu

  ***I  Řádný legislativní postup (první čtení)

  ***II  Řádný legislativní postup (druhé čtení)

  ***III  Řádný legislativní postup (třetí čtení)

 

(Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu.)

 

 

 

 

 

Pozměňovací návrhy k návrhu aktu

Pozměňovací návrhy Parlamentu předkládané ve dvousloupcové formě

 

Vypuštěný text je v levém sloupci vyznačen tučnou kurzivou. Pozměněný text je vyznačen tučnou kurzivou v obou sloupcích. Nový text je vyznačen tučnou kurzivou v pravém sloupci.

 

Na prvním a druhém řádku záhlaví každého pozměňovacího návrhu je uvedena příslušná část zvažovaného návrhu aktu. Vztahuje-li se pozměňovací návrh k existujícímu aktu, který má být návrhem aktu pozměněn, v záhlaví pozměňovacího návrhu je na třetím řádku uveden existující akt a na čtvrtém řádku ustanovení existujícího aktu, který Parlament hodlá pozměnit.

 

Pozměňovací návrhy Parlamentu předkládané ve formě konsolidovaného znění

 

Nový text je zvýrazněn tučnou kurzivou. Vypuštěný text se vyznačuje buď znakem ▌, nebo přeškrtnutím. Pozměněný text je vyznačen zvýrazněním nového textu tučnou kurzivou a vypuštěním nebo přeškrtnutím textu, který byl nahrazen.

Výjimkou jsou případy, kdy se nezvýrazňují čistě technické změny provedené při přípravě konečného znění odděleními, která návrh sestavovala.

 

 

 

OBSAH

strana

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti(*)  33

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů  57

POSTUP  87

(*)  Přidružený výbor – článek 50 jednacího řádu

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže

( COM(2013)0404 – C7‑0170/2013 – 2013/0185(COD) )

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě ( COM(2013)0404 ),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 103 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0170/2013),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů ze dne 16. října 2013[1],

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výbor pro právní záležitosti a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů ( A7-0089/2014 ),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal / předala postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU[2]*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 103 a 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise [...],

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

v souladu s řádným legislativním postupem[4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Články 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) mají kogentní povahu a měly by být účinně uplatňovány v celé Unii, aby bylo zajištěno, že není narušena hospodářská soutěž na vnitřním trhu.

(2)  Veřejnoprávní prosazování těchto ustanovení Smlouvy provádí Komise, přičemž využívá pravomoci stanovené v nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství[5] [...]. Články 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství nesou dnes číslo 101, resp. 102 a jejich ustanovení jsou shodná. Veřejnoprávní prosazování provádějí rovněž vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, které mohou vydávat rozhodnutí uvedená v článku 5 nařízení (ES) č. 1/2003.

(3)  Články 101 a 102 SFEU mají přímé účinky ve vztazích mezi jednotlivci a zakládají práva a povinnosti jednotlivců, jež musí prosazovat vnitrostátní soudy. Vnitrostátní soudy proto hrají při uplatňování pravidel hospodářské soutěže stejně důležitou úlohu (soukromoprávní prosazování). Při rozhodování o sporech mezi soukromými osobami chrání subjektivní práva přiznaná právem Unie, například přiznáním náhrady škody osobám poškozeným protiprávním jednáním. Plný účinek článků 101 a 102 SFEU, a zejména praktický účinek zákazů, které jsou v nich obsaženy, vyžaduje, aby mohl kdokoli, jednotlivec, včetně spotřebitelů a podniků, nebo orgán veřejné moci, požadovat u vnitrostátních soudů náhradu škody způsobené porušením těchto ustanovení. Toto právo Unie na náhradu škody se vztahuje stejně tak na porušení článků 101 a 102 veřejnými podniky nebo podniky, kterým členské státy přiznaly zvláštní nebo výlučná práva ve smyslu článku 106 Smlouvy.

(4)  Právo na náhradu škody způsobené porušením unijních a vnitrostátních antimonopolních předpisů, které je zakotvené v unijním právu, vyžaduje, aby měly všechny členské státy procesní pravidla, která zajišťují účinný výkon tohoto práva. Potřeba účinných procesních prostředků vyplývá rovněž z práva na účinnou právní ochranu, které je stanoveno v čl. 47 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie[6] (dále jen „Listina“) a v čl. 19 odst. 1 druhém pododstavci Smlouvy o Evropské unii (SEU). Členské státy by měly zajistit účinnou právní ochranu v oblastech, na něž se vztahuje právo Unie.

(4a)  Žaloby o náhradu škody jsou pouze jedním prvkem účinného systému soukromoprávního prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže v případech porušení a tyto žaloby jsou doprovázeny mimosoudními způsoby nápravy, např. se jedná o řešení sporů dohodou nebo rozhodnutí o veřejnoprávním prosazování práva, která motivují strany k poskytnutí odškodnění.

(5)  K zajištění účinných soukromoprávních žalob v rámci občanského práva a účinného veřejnoprávního prosazování ze strany orgánů pro hospodářskou soutěž musí docházet k vzájemnému působení obou nástrojů s cílem zajistit maximální účinnost pravidel hospodářské soutěže. Je nutné soudržně upravit způsob, jakým jsou obě formy prosazování koordinovány, například opatření týkající se přístupu k dokumentům, které mají k dispozici orgány pro hospodářskou soutěž. Tato koordinace na úrovni Unie zamezí rovněž rozdílům v použitelných pravidlech, které by mohly ohrozit řádné fungování vnitřního trhu.

(6)  V souladu s čl. 26 odst. 2 SFEU vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Mezi pravidly členských států, která upravují žaloby o náhradu škody způsobené porušením vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže, existují významné rozdíly. Tyto rozdíly vedou k nejistotě, pokud jde o podmínky, za nichž mohou poškozené strany uplatnit právo na náhradu škody, které jim přiznává SFEU, a nepříznivě ovlivňují skutečnou účinnost tohoto práva. Jelikož si poškozené strany v případě, že požadují náhradu škody, jako příslušný často volí členský stát, v němž jsou usazeny, mohou mít rozdíly mezi vnitrostátními pravidly za následek nerovné podmínky, pokud jde o náhradu škody, a mohou nepříznivě ovlivnit hospodářskou soutěž na trzích, na nichž působí jak poškozené strany, tak i protiprávně jednající podniky.

(7)  Podniky, které jsou usazeny a které působí v různých členských státech, podléhají procesním pravidlům, která významně ovlivňují rozsah, v jakém mohou být považovány za odpovědné za porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Toto nerovné prosazování práva Unie na náhradu škody může vést ke konkurenční výhodě některých podniků, které porušily články 101 nebo 102 SFEU, a odrazovat od uplatnění práva usazování a volného pohybu zboží nebo služeb v členských státech, v nichž je právo o náhradu škody prosazováno účinněji. Jelikož tyto rozdíly v režimech odpovědnosti, které platí v jednotlivých členských státech, mohou nepříznivě ovlivnit hospodářskou soutěž i řádné fungování vnitřního trhu, je vhodné, aby směrnice vycházela z dvojího právního základu článků 103 a 114 SFEU.

(8)  Je proto nutné, a to i s ohledem na často přeshraniční povahu rozsáhlých porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, zajistit rovnější podmínky pro podniky, které působí na vnitřním trhu, a zlepšit podmínky, za nichž mohou spotřebitelé uplatnit práva, která jim přiznává vnitřní trh. Je rovněž vhodné zvýšit právní jistotu a snížit rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o vnitrostátní pravidla upravující žaloby o náhradu škody způsobené porušením právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže a vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži, pokud jsou tyto použity souběžně s právními předpisy Unie. Sbližování těchto pravidel rovněž pomůže zamezit vzniku ještě větších rozdílů mezi pravidly členských států, která upravují žaloby o náhradu škody ve věcech týkajících se hospodářské soutěže.

(9)  V čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003 je stanoveno, že „pokud orgány pro hospodářskou soutěž členských států nebo vnitrostátní soudy použijí vnitrostátní právní předpisy o hospodářské soutěži na dohody, rozhodnutí sdružení podniků nebo jednání ve vzájemné shodě ve smyslu [čl. 101 odst. 1)] Smlouvy, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy ve smyslu uvedeného ustanovení, použijí také článek [101] Smlouvy na takové dohody rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě. Pokud orgány pro hospodářskou soutěž členských států nebo vnitrostátní soudy použijí vnitrostátní právní předpisy o hospodářské soutěži na zneužití zakázané článkem [102] Smlouvy, použijí také článek [102] Smlouvy.“ V zájmu řádného fungování vnitřního trhu a větší právní jistoty a rovnějších podmínek pro podniky a spotřebitele je vhodné, aby se oblast působnosti této směrnice vztahovala na žaloby o náhradu škody na základě porušení vnitrostátních právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, pokud jsou tyto použity podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003. Uplatňování odlišných pravidel týkajících se občanskoprávní odpovědnosti za porušení článků 101 a 102 Smlouvy a za porušení pravidel vnitrostátních právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, která musí být použita v téže věci a souběžně s právními předpisy Unie v oblasti hospodářské soutěže, by jinak nepříznivě ovlivnila postavení žalobců ve stejném řízení a rozsah jejich nároků a představovala by překážku řádného fungování vnitřního trhu.

(10)  Při neexistenci právních předpisů Unie jsou žaloby o náhradu škody upraveny vnitrostátními pravidly a postupy jednotlivých členských států. Všechna vnitrostátní pravidla upravující výkon práva na náhradu škody vyplývající z porušení článků 101 nebo 102 Smlouvy, včetně pravidel týkajících se aspektů, jimiž se tato směrnice nezabývá, jako je příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a škodou, musí dodržovat zásady efektivity a rovnocennosti. To znamená, že by neměla být navržena ani uplatňována způsobem, který nadměrně ztěžuje či prakticky znemožňuje výkon práva na náhradu škody, které je zaručeno SFEU, a neměla by být navržena ani uplatňována méně příznivým způsobem než pravidla, kterými se řídí obdobné situace ve vnitrostátním právu.

(11)  Tato směrnice potvrzuje acquis communautaire týkající se práva Unie na náhradu škody způsobené porušením právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže, zejména aktivní legitimace a vymezení škody, jak je uvedeno v judikatuře Soudního dvora Evropské unie, a nepředjímá jeho případný další vývoj. Každá osoba, které byla protiprávním jednáním způsobena škoda, může požadovat náhradu skutečné ztráty (damnum emergens), ušlého zisku (lucrum cessans) a zaplacení úroků od okamžiku vzniku škody do doby, než bylo zaplaceno odškodnění, aniž by byla dotčena existence či rozsah práva na přiznání úroků uznávaného podle vnitrostátních právních předpisů. Toto právo se uznává u všech fyzických nebo právnických osob, spotřebitelů, podniků i orgánů veřejné moci, bez ohledu na existenci přímého smluvního vztahu s protiprávně jednajícím podnikem a bez ohledu na skutečnost, zda protiprávní jednání předtím zjistil orgán pro hospodářskou soutěž. Nemělo by být zaváděno žádné ustanovení ohledně odškodnění s represivní funkcí nebo dalších druhů odškodného a sankcí vedoucích k nadměrnému poškozeného. Odškodnění za ušlý zisk by nemělo být považováno za skutečnost opravňující k nadměrnému odškodnění.

(11a)  Dosažení „jednorázového“ smírného řešení s žalovanými je žádoucí, aby byla snížena nejistota a přehnaný hospodářský účinek, který by mohl mít dopad na zaměstnance, dodavatele, subdodavatele a ostatní nevinné strany.

(12)  Žaloby o náhradu škody způsobené porušením vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže obvykle vyžadují složitý rozbor skutkové podstaty a ekonomickou analýzu. Důkazy potřebné k prokázání nároku na náhradu škody často vlastní výhradně odpůrce nebo třetí osoby a žalobce o nich není dostatečně informován a nemá k nim přístup. V této situaci mohou přísné právní požadavky, aby žalobci na počátku řízení podrobně uvedli veškeré skutečnosti jejich případu a předložili přesně stanovené podpůrné důkazy, neoprávněně omezit účinný výkon práva na náhradu škody, které je zaručeno SFEU. Vnitrostátní soudy by však při posuzování přípustnosti nároku měly řádně přihlížet k jakémukoli zneužití práv v souvislosti se zpřístupněním důkazů a k takto získaným informacím.

(13)  Důkazy jsou v řízení o náhradě škody způsobené porušením vnitrostátních právních předpisů nebo předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže důležitým prvkem. Jelikož se však soudní spory týkající se porušení antimonopolních pravidel vyznačují asymetrií informací, je vhodné zajistit, aby poškozené strany měly právo na zpřístupnění důkazů, které jsou důležité pro jejich nárok▐. V zájmu zajištění rovnosti zbraní by tyto prostředky měly být k dispozici rovněž žalovaným stranám v řízeních o náhradě škody, aby mohly požádat o zpřístupnění důkazů třetími osobami. Pokud chce vnitrostátní soud nařídit zpřístupnění důkazů ze strany Komise, Pokud chce vnitrostátní soud nařídit zpřístupnění důkazů ze strany Komise, použije se s ohledem na žádosti o informace zásada loajální spolupráce mezi Evropskou unií a členskými státy (čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU) a čl. 15 odst. 1 nařízení č. 1/2003.

(14)  Příslušné důkazy by měly být zpřístupněny na základě rozhodnutí vnitrostátního soudu a pod jeho přísnou kontrolou, zejména pokud jde o nezbytnost a přiměřenost opatření k zpřístupnění důkazů. Z požadavku na přiměřenost vyplývá, že žádostem o zpřístupnění lze vyhovět pouze tehdy, pokud poškozená strana na základě obvykle dostupných skutečností věrohodně prokázala, že jí žalovaný způsobil škodu. ▐

(15)  Požadavek na přiměřenost by měl být pečlivě posouzen rovněž v případě, že zpřístupnění může odhalit strategii orgánu pro hospodářskou soutěž týkající se šetření tím, že je prozrazeno, které dokumenty jsou součástí spisu, nebo mít negativní dopad na způsob, jakým společnosti spolupracují s orgánem pro hospodářskou soutěž. Je třeba věnovat zvláštní pozornost zabránění všem typům žádostí, jejichž cílem je tzv. „lov údajů“, tj. necílené žádosti o informace či dokumenty v naději, že se objeví materiál, který by byl užitečný pro vystavění případu.

(16)  Pokud vnitrostátní soud požádá příslušný soud jiného členského státu, aby provedl dokazování, nebo pokud požádá o provedení dokazování přímo v jiném členském státě, použijí se ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1206/2001[7] ▐.

(17)  Ačkoli by v řízeních o náhradě škody měly být v zásadě dostupné příslušné důkazy obsahující obchodní tajemství či jiné důvěrné informace, tyto důvěrné informace musí být náležitě chráněny. Vnitrostátní soudy by proto měly mít k dispozici celou škálu opatření k ochraně těchto důvěrných údajů před zpřístupněním během řízení. K těmto opatřením může patřit možnost zredigovat citlivé pasáže v dokumentech, vést neveřejná jednání, omezit okruh osob, které mohou důkazy přezkoumat, a pověřit odborníky, aby vypracovali shrnutí informací v souhrnné či jiné podobě neobsahující důvěrné údaje. Opatření chránící obchodní tajemství a jiné důvěrné údaje by nicméně neměla ▐ bránit uplatnění práva na náhradu škody.

(18)  Účinné a soudržné používání článků 101 a 102 SFEU ze strany Komise a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž vyžaduje společný přístup v celé Unii, pokud jde o vzájemný vztah mezi pravidly pro zpřístupňování důkazů a způsobem, jakým jsou tyto články prosazovány orgánem pro hospodářskou soutěž. Zpřístupnění důkazů by nemělo nepatřičně poškodit účinnost prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže orgánem pro hospodářskou soutěž. Omezení týkající se zpřístupnění důkazů by neměla orgánům pro hospodářskou soutěž bránit ve zveřejnění jejich rozhodnutí v souladu s použitelnými pravidly Unie nebo vnitrostátními pravidly.

(19)  Důležitými nástroji při veřejnoprávním prosazování právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže jsou programy shovívavosti a řízení o narovnání, jelikož přispívají k odhalení, účinnému stíhání a trestání nejzávažnějších případů porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Podniky mohou být odrazovány od spolupráce v tomto kontextu, pokud by je zpřístupnění dokumentů, které vyhotovily výslovně za tímto účelem, vystavilo občanskoprávní odpovědnosti za nepříznivějších podmínek než ostatní účastníky protiprávního jednání, kteří s orgány pro hospodářskou soutěž nespolupracovali. Aby bylo zajištěno, že podniky jsou na základě programu shovívavosti nebo v řízení o narovnání ochotny předložit orgánu pro hospodářskou soutěž dobrovolná prohlášení potvrzující jejich účast na porušení právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, měla by být tato prohlášení vyňata z povinnosti týkající se zpřístupnění důkazů.

(20)  Výjimka týkající se zpřístupnění by se měla mimoto vztahovat i na jakékoli opatření k zpřístupnění důkazů, které by nepatřičně zasahovalo do probíhajícího šetření orgánu pro hospodářskou soutěž, jež se týká porušení vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže. Informace, které vypracoval orgán pro hospodářskou soutěž v průběhu svého řízení za účelem prosazování vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže (např. prohlášení o námitkách) nebo účastník těchto řízení (např. odpovědi na žádosti orgánu pro hospodářskou soutěž o informace), by proto mělo být možné v řízeních o náhradě škody zpřístupnit až poté, co orgán pro hospodářskou soutěž shledal, že došlo k porušení vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže nebo pravidel hospodářské soutěže Unie, či jinak ukončil své řízení.

(21)  ▐ Vnitrostátní soudy by měly mít možnost nařídit v rámci řízení o náhradě škody zpřístupnění důkazů, které existují bez ohledu na řízení orgánu pro hospodářskou soutěž (dále jen „existující informace“).

(22)  Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která získá důkazy prostřednictvím přístupu ke spisu orgánu pro hospodářskou soutěž při výkonu svého práva na obhajobu v rámci šetření orgánu pro hospodářskou soutěž, může tyto důkazy použít pro účely řízení o náhradě škody, jehož je účastníkem. Toto použití by mělo být přípustné rovněž v případě fyzické nebo právnické osoby, která převzala její práva a povinnosti, včetně získáním jejího nároku. Pokud byly důkazy získány právnickou osobou, která je součástí skupiny společností představující jeden podnik za účelem uplatnění článků 101 a 102 SFEU, je použití těchto důkazů přípustné rovněž ze strany ostatních právních subjektů náležejících ke stejnému podniku.

(23)  Použití důkazů získaných od orgánu pro hospodářskou soutěž však nesmí nepatřičně poškozovat účinné prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže ze strany tohoto orgánu pro hospodářskou soutěž. ▐ Důkazy získané od orgánu pro hospodářskou soutěž při výkonu práva na obhajobu by se mimoto neměly stát předmětem obchodování. Možnost použít důkazy, které byly získány výhradně prostřednictvím přístupu ke spisu orgánu pro hospodářskou soutěž, by proto měla být omezena na fyzickou nebo právnickou osobu, která uplatnila své právo na obhajobu, a její právní nástupce, jak je uvedeno v předchozím bodě odůvodnění. Toto omezení však nebrání tomu, aby vnitrostátní soud nařídil zpřístupnění těchto důkazů za podmínek stanovených v této směrnici.

(24)  Podání žaloby o náhradu škody nebo zahájení šetření orgánem pro hospodářskou soutěž znamená riziko, že dotyčné podniky mohou zničit nebo skrýt důkazy, které by byly užitečné k doložení nároku poškozené strany na náhradu škody. Aby se zamezilo zničení příslušných důkazů a zajistilo dodržení soudních příkazů k jejich zpřístupnění, měly by mít vnitrostátní soudy možnost uložit dostatečně odrazující sankce. Co se týká účastníků řízení, obzvláště účinná může být sankce v podobě vyvození negativních závěrů v řízení o náhradě škody, která může zamezit časovým prodlevám. Měly by být k dispozici rovněž sankce za nesplnění povinnosti chránit důvěrné údaje a za zneužití informací získaných zpřístupněním. Sankce by měly být obdobně k dispozici i v případě, jsou-li informace získané prostřednictvím přístupu ke spisu orgánu pro hospodářskou soutěž při výkonu práva určité osoby na obhajobu v rámci šetření tohoto orgánu zneužity v řízeních o náhradě škody.

(25)  V čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003 je stanoveno, že pokud vnitrostátní soudy rozhodují o dohodách, rozhodnutích nebo jednáních podle článků 101 nebo 102 SFEU, které jsou již předmětem rozhodnutí Komise, nemohou rozhodnout v rozporu s rozhodnutím přijatým Komisí. V zájmu zvýšení právní jistoty, zamezení nejednotnosti při uplatňování těchto ustanovení Smlouvy, zvýšení účinnosti a zjednodušení řízení o náhradě škody a posílení fungování vnitřního trhu pro podniky a spotřebitele by nemělo být obdobně možné zpochybnit pravomocné rozhodnutí vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž nebo odvolacího soudu, v němž se konstatuje, že došlo k porušení článků 101 nebo 102 SFEU, v řízeních o náhradě škody souvisejících s týmž protiprávním jednáním, a to bez ohledu na to, zda je řízení zahájeno v členském státě, v němž se nachází dotyčný orgán nebo odvolací soud. Totéž by mělo platit pro rozhodnutí, v němž se dospělo k závěru, že byla porušena ustanovení vnitrostátních právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, v případech, kdy jsou v téže věci použity souběžně vnitrostátní právní předpisy i právní předpisy Unie v oblasti hospodářské soutěže. Tento účinek rozhodnutí vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž a odvolacích soudů o porušení pravidel hospodářské soutěže by se měl vztahovat na normativní část rozhodnutí a příslušné body odůvodnění. Evropská komise by měla v tomto ohledu zajistit důsledné provádění právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže tím, že v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž transparentním způsobem poskytne důkladné pokyny, pokud jde o jejich rozhodování. Tímto nejsou dotčena práva a povinnosti vnitrostátních soudů podle článku 267 SFEU.

(26)  Vnitrostátní pravidla týkající se začátku běhu, délky, pozastavení nebo přerušení promlčecích lhůt by neměla nepřiměřeně bránit podání žaloby o náhradu škody. To je obzvláště důležité s ohledem na žaloby, které vycházejí ze zjištění protiprávního jednání orgánem pro hospodářskou soutěž nebo odvolacím soudem. Za tímto účelem by mělo být možné podat žalobu o náhradu škody i po skončení řízení orgánu pro hospodářskou soutěž s ohledem na prosazování vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži a právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže. Členské státy by měly mít možnost zachovat nebo zavést absolutní promlčecí lhůty, které jsou obecně platné.

(27)  Jestliže několik podniků poruší pravidla hospodářské soutěže společně (například v případě kartelu), je vhodné umožnit, aby byly tyto podniky, které se společně podílely na protiprávním jednání, společně a nerozdílně odpovědné za veškerou škodu způsobenou protiprávním jednáním. Podniky, které se společně dopustily protiprávního jednání, by měly mít mezi sebou nárok na získání příspěvku, pokud jeden z protiprávně jednajících podniků zaplatil více, než činil jeho podíl. Stanovení tohoto podílu jako relativní odpovědnosti daného účastníka protiprávního jednání a příslušných kritérií, jako je obrat, podíl na trhu nebo úloha v kartelu, je ponecháno na použitelných vnitrostátních právních předpisech, přičemž jsou dodrženy zásady efektivity a rovnocennosti.

(28)  Podniky, které s orgány pro hospodářskou soutěž spolupracují na základě programu shovívavosti, hrají klíčovou úlohu při odhalování protiprávního jednání tajného kartelu a ukončení tohoto protiprávního jednání, čímž často sníží škodu, která mohla být způsobena v případě, že by protiprávní jednání pokračovalo. Je proto vhodné umožnit, aby podniky, kterým orgán pro hospodářskou soutěž na základě programu shovívavosti prominul pokutu, byly chráněny před tím, že budou nepřiměřeně čelit žalobám o náhradu škody, přičemž je třeba mít na paměti, že rozhodnutí orgánu pro hospodářskou soutěž, v němž se konstatuje, že došlo k protiprávnímu jednání, může pro podnik, kterému byla prominuta pokuta, nabýt právní moci dříve, než nabude právní moci rovněž pro ostatní podniky, kterým pokuta prominuta nebyla. Je proto vhodné, aby byl podnik, kterému byla prominuta pokuta, v zásadě zproštěn společné a nerozdílné odpovědnosti za veškerou škodu a aby jeho příspěvek nepřekročil výši škody, která byla způsobena jeho přímým nebo nepřímým odběratelům či v případě nákupního kartelu jeho přímým nebo nepřímým dodavatelům. Pokud kartel způsobil škodu pouze jiným osobám než odběratelům/dodavatelům protiprávně jednajících podniků, neměl by příspěvek podniku, kterému byla prominuta pokuta, překročit jeho relativní odpovědnost za škodu způsobenou kartelem. Tento podíl by se měl stanovit v souladu se stejnými pravidly, jaká se používají k určení příspěvků mezi protiprávně jednajícími podniky. Podnik, kterému byla prominuta pokuta, by měl zůstat plně odpovědný vůči jiným poškozeným stranám, než jsou jeho přímí odběratelé nebo dodavatelé, pouze tehdy, nemohou-li tito získat plné odškodnění od ostatních protiprávně jednajících podniků.

(29)  Spotřebitelé a podniky poškozené porušením vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže mají nárok na náhradu skutečné ztráty a ušlého zisku. Skutečná ztráta může vyplývat z rozdílu mezi cenami, které byly skutečně zaplaceny, a cenami, které by byly zaplaceny v případě, že by k protiprávnímu jednání nedošlo. Pokud poškozená strana snížila svou skutečnou ztrátu tím, že ji zcela nebo částečně přenesla na své vlastní odběratele, přenesená ztráta již nepředstavuje škodu, za niž by strana, která ji přenesla, měla být odškodněna. Je proto v zásadě vhodné umožnit, aby protiprávně jednající podnik použil přenesení skutečné ztráty na svou obhajobu proti žalobě o náhradu škody. Je vhodné stanovit, že pokud protiprávně jednající podnik použije obhajobu založenou na přenesení, musí prokázat existenci a rozsah přenesení navýšených cen.

▐

(31)  Spotřebitelům nebo podnikům, na něž byla přenesena skutečná ztráta, vznikla škoda, která byla způsobena porušením vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže. Ačkoli by tato škoda měla být nahrazena protiprávně jednajícím podnikem, může být pro spotřebitele nebo podniky, jež sami u protiprávně jednajícího podniku nenakupovali, obzvláště složité prokázat rozsah této škody. K prokázání toho, že došlo k přenesení navýšené ceny, by měl tudíž nepřímý odběratel alespoň prokázat, že se žalovaný dopustil porušení vnitrostátních či unijních právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, že toto porušení vedlo k přenesení navýšené ceny pro přímého odběratele žalovaného, že nepřímý odběratel pořídil zboží nebo služby, u nichž došlo k porušení právních předpisů nebo že pořízené zboží nebo služby měly za základ nebo obsahovaly zboží nebo služby, u nichž došlo k porušení právních předpisů, a že nepřímý odběratel pořídil toto zboží nebo služby od přímého odběratele nebo od jiného nepřímého odběratele, který je se žalobcem přímo spojen prostřednictvím dodavatelského řetězce. Co se týká vyčíslení přenesené navýšené ceny, vnitrostátní soud by měl mít ve sporu, který projednává, pravomoc odhadnout, jaká část navýšené ceny byla přenesena na úroveň nepřímých odběratelů. ▐

(32)  Porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže se často týká podmínek a cen, za nichž jsou zboží nebo služby prodávány, a vede k navýšení ceny či jinému poškození odběratelů protiprávně jednajících podniků. Protiprávní jednání se může týkat rovněž dodávek pro protiprávně jednající podniky (např. v případě nákupního kartelu). V tomto případě by se měla odpovídajícím způsobem použít ▐ tato směrnice, a zejména pravidla týkající se přenesení.

(33)  Žaloby o náhradu škody mohou podat jak poškozené strany pořizující zboží nebo služby u protiprávně jednajícího podniku, tak i odběratelé na následující úrovni dodavatelského řetězce. V zájmu posílení jednotnosti mezi rozsudky v těchto navzájem souvisejících řízeních, a tudíž zamezení tomu, aby škoda způsobená porušením vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže nebyla nahrazena v plné výši nebo aby protiprávně jednající podnik musel zaplatit náhradu za škodu, která nevznikla, by měly vnitrostátní soudy náležitě zohlednit (umožňují-li to právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy) případná související řízení a výsledné rozsudky, zejména shledají-li, že bylo prokázáno přenesení. Tímto by neměla být dotčena základní práva na obhajobu a účinnou právní ochranu a spravedlivý proces v případě osob, které nebyly účastníky těchto soudních řízení. Tato řízení u soudů různých členských států lze považovat za navzájem související ve smyslu článku 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012[8]. Podle tohoto ustanovení mohou jiné vnitrostátní soudy, než je soud, u něhož bylo řízení zahájeno jako první, řízení přerušit, nebo za určitých okolností prohlásit, že nejsou příslušné.

(34)  Poškozená strana, která prokázala, že jí v důsledku porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže vznikla škoda, musí prokázat rovněž rozsah způsobené škody, aby získala odškodnění. Vyčíslení škody způsobené porušením antimonopolních pravidel je proces, který znamená posouzení obzvláště velkého množství faktických údajů a který může vyžadovat použití složitých ekonomických modelů. To je často velmi nákladné a poškozeným stranám to způsobuje potíže, pokud jde o získání potřebných údajů k doložení jejich nároků. Vyčíslení škody způsobené porušením antimonopolních pravidel jako takové může představovat podstatnou překážku, která poškozeným stranám znemožňuje získat náhradu za způsobenou škodu. Členské státy by měly mít možnost stanovit vlastní pravidla pro vymezování příslušné výše škody. Aby byla zaručena jednoznačnost pravidel a předvídatelnost, měla by Komise vypracovat dodatečné pokyny na úrovni Unie.

(35)  K odstranění ▐ některých problémů spojených s vyčíslením škody způsobené porušením antimonopolních pravidel by měla být vnitrostátním soudům udělena pravomoc určit existenci škody a odhadnout její výši s přihlédnutím k důkazům, které strany předloží.

(36)  Při neexistenci pravidel Unie pro vyčíslení škody způsobené porušením právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže je na vnitrostátním právním systému každého členského státu a na vnitrostátních soudech, aby stanovily požadavky, které musí poškozená strana splnit při prokazování výše způsobené škody, přesnost, s níž je nutno tuto výši prokázat, metody, které lze použít k vyčíslení výše škody, a důsledky nemožnosti dodržet plně stanovené požadavky. Tyto vnitrostátní požadavky by však neměly být méně příznivé než požadavky, kterými se řídí obdobné situace ve vnitrostátním právu (zásada rovnocennosti), ani nesmí prakticky znemožňovat či nadměrně ztěžovat uplatnění práva Unie na náhradu škody (zásada efektivity). V tomto ohledu je třeba věnovat pozornost případné asymetrii informací mezi stranami a skutečnosti, že vyčíslení škody znamená posouzení toho, jak by se dotyčný trh vyvíjel v případě, že by k protiprávnímu jednání nedošlo. Toto posouzení vyžaduje srovnání se situací, která je z podstaty věci hypotetická, a proto je nelze nikdy provést naprosto přesně. Je tudíž vhodné udělit vnitrostátním soudům pravomoc odhadnout výši škody způsobené porušením právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Je-li to vyžadováno, členské státy zajistí, aby vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž poskytly pokyny pro vyčíslení škody.

(37)  Poškozené strany a protiprávně jednající podniky by měly být vybízeny k tomu, aby se dohodly na náhradě škody způsobené porušením právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže prostřednictvím mechanismů pro řešení sporů dohodou, jako je mimosoudní vyrovnání, arbitráž nebo mediace. Toto řešení sporů dohodou by se mělo pokud možno vztahovat na co nejvíce poškozených stran a protiprávně jednajících podniků. Ustanovení této směrnice týkající se řešení sporů dohodou mají proto usnadnit používání těchto mechanismů a zvýšit jejich účinnost.

(38)  Promlčecí lhůty pro podání žaloby o náhradu škody mohou být takové, že poškozeným stranám a protiprávně jednajícím podnikům neposkytují dostatečný čas k tomu, aby dospěly k dohodě o odškodnění, které má být zaplaceno. Aby měly obě strany skutečnou možnost zúčastnit se procesu řešení sporu dohodou před zahájením řízení u vnitrostátního soudu, musí být běh promlčecí lhůty po dobu trvání procesu řešení sporu dohodou pozastaven.

(39)  Pokud se strany rozhodnou zúčastnit procesu řešení sporu dohodou po zahájení řízení o náhradě škody u vnitrostátního soudu, které se týká stejného nároku, měl by mít tento soud možnost řízení po dobu trvání procesu řešení sporu dohodou přerušit. Při zvažování, zda řízení přerušit, by měl vnitrostátní soud vzít v úvahu zájem týkající se rychlého řízení.

(40)  Aby se podnítily snahy o narovnání dohodou, neměl by být protiprávně jednající podnik, který zaplatí náhradu škody na základě vyřešení sporu dohodou, ve srovnání s ostatními protiprávně jednajícími podniky v horší pozici, než by tomu bylo v případě, že by k narovnání dohodou nedošlo. To může nastat v případě, je-li protiprávně jednající podnik usilující o narovnání i po narovnání dohodou nadále společně a nerozdílně odpovědný za škodu způsobenou protiprávním jednáním. Protiprávně jednající podnik usilující o narovnání by proto v zásadě neměl mít povinnost poskytnout příspěvek ostatním protiprávně jednajícím podnikům, které o narovnání neusilovaly, pokud tyto podniky zaplatily náhradu škody poškozené straně, s níž prvně zmíněný protiprávně jednající podnik předtím uzavřel dohodu o narovnání. Paralelou k tomuto pravidlu o neposkytnutí příspěvku je to, že se nárok poškozené strany sníží o podíl protiprávně jednajícího podniku usilujícího o narovnání na škodě způsobené této straně. Tento podíl by se měl stanovit v souladu se stejnými pravidly, jaká se používají k určení příspěvků mezi protiprávně jednajícími podniky. Bez tohoto snížení by byly protiprávně jednající podniky neusilující o narovnání nepatřičně dotčeny narovnáním, jehož se neúčastní. Protiprávně jednající podnik usilující o narovnání bude muset zaplatit náhradu škody, představuje-li pro poškozenou stranu jedinou možnost, pokud jde o získání plné náhrady škody.

(41)  Jsou-li ostatní protiprávně jednající podniky usilující o narovnání požádány, aby přispěly k náhradě škody, kterou následně zaplatili další účastníci protiprávního jednání neusilující o narovnání, měl by vnitrostátní soud vzít v úvahu náhradu škody, která byla zaplacena na základě dohody o narovnání, přičemž bere v úvahu, že ne všichni ostatní účastníci protiprávního jednání se nutně podíleli na celém věcném, časovém a zeměpisném rozsahu protiprávního jednání stejnou měrou.

(42)  Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině.

(43)  Protože cílů této směrnice, tedy zavedení pravidel upravujících žaloby o náhradu škody za porušení právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže za účelem zajištění plného účinku článků 101 a 102 SFEU a řádného fungování vnitřního trhu pro podniky a spotřebitele, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale může jich být z důvodu požadované účinnosti a jednotnosti při uplatňování článků 101 a 102 SFEU spíše lépe dosaženo lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie v souladu s zásadou subsidiarity ve smyslu článku 5 SEU přijmout příslušná opatření. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(44)  Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011[9] o informativních dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(44a)  S ohledem na to, že tato směrnice podstatným způsobem změní právní předpisy mnoha členských států týkající se občanskoprávních sporů, zejména pokud jde o zpřístupňování důkazů, měl by být zaveden přiměřený přechodný režim, aby bylo možné řešit žaloby o náhradu škody probíhající již před vstupem směrnice v platnost. Právní a správní předpisy členských států přijaté k provádění této směrnice by se tedy měly vztahovat pouze na spory, u nichž bylo řízení před vnitrostátním soudem zahájeno po datu vstupu této směrnice v platnost.

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti směrnice

1.  Tato směrnice stanoví určitá pravidla nezbytná k zajištění toho, aby mohly všechny osoby, kterým byla způsobena škoda porušením článků 101 nebo 102 SFEU nebo vnitrostátních právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, jehož se dopustil podnik či skupina podniků, účinně uplatnit právo požadovat od tohoto podniku či skupiny podniků náhradu této škody v plné výši. Směrnice stanoví rovněž pravidla posilující nenarušenou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a odstraňování překážek jeho řádného fungování zajištěním rovnocenné ochrany všech takto poškozených osob v celé Unii.

2.  Tato směrnice stanoví rovněž pravidla pro koordinaci mezi prosazováním pravidel hospodářské soutěže ze strany orgánů pro hospodářskou soutěž a prosazováním těchto pravidel v řízeních o náhradě škody u vnitrostátních soudů.

Článek 2

Právo na náhradu škody v plné výši

1.  Členské státy zajistí, aby každá osoba, které byla způsobena škoda porušením vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže, byla schopna požadovat a získat náhradu této škody v plné výši.

2.  Plná náhrada škody staví osobu, jíž byla způsobena škoda, do situace, v jaké by se nacházela, pokud by k protiprávnímu jednání nedošlo. Zahrnuje ▌odškodnění za skutečnou ztrátu a ušlý zisk a uhrazení úroků ▌.

2a.  Plná náhrada škody nesmí zahrnovat další odškodné, jako je např. odškodné s represivní funkcí či vícenásobná náhrada škody, ani sankce vedoucí k nadměrnému odškodnění.

3.  Členské státy zajistí, aby mohly všechny poškozené strany účinně uplatnit své nároky na náhradu škody.

3a.  Celková výše vyplacených pokut a náhrad škody není ovlivněna tím, zda řízení vedené orgánem pro hospodářskou soutěž následuje po žalobě podané soukromou osobou nebo jí předchází. Orgány pro hospodářskou soutěž spojí celkovou výši vyplacených pokut a náhrad škody, např. odložením určitého podílu pokuty, očekává-li se, že dojde k navazující žalobě. členské státy však zajistí, aby to nevedlo ani k dlouhé nejistotě ohledně konečnosti vypořádání pro protiprávně jednající společnosti, ani k ovlivnění práva soukromých osob a podniků na náhradu utrpěné škody.

Článek 3

Zásady efektivity a rovnocennosti

Členské státy zajistí, aby všechna vnitrostátní pravidla a postupy vztahující se na žaloby o náhradu škody byly navrženy a uplatňovány tak, aby bylo zajištěno, že jakákoli poškozená strana může účinně uplatnit právo Unie na plnou náhradu škody způsobené porušením právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Vnitrostátní pravidla a postupy vztahující se na žaloby o náhradu škody vyplývající z porušení článků 101 nebo 102 SFEU nesmí být pro poškozené strany méně příznivé než pravidla a postupy, kterými se řídí žaloby o náhradu škody vyplývající z porušení vnitrostátního práva.

Článek 4

Definice

Pro účely této směrnice se použijí tyto definice:

(1)  „porušením právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže“ se rozumí porušení článků 101 nebo 102 SFEU nebo vnitrostátních právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

(2)  „vnitrostátními právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže“ se rozumí ustanovení vnitrostátních právních předpisů sledující převážně stejný cíl jako články 101 a 102 SFEU, která jsou použita ve stejné věci a souběžně s právními předpisy Unie v oblasti hospodářské soutěže podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003. Nejsou sem však zahrnuta ustanovení vnitrostátních právních předpisů, která fyzickým osobám ukládají trestní sankce, s výjimkou případů, kdy jsou tyto sankce prostředkem prosazování právní úpravy hospodářské soutěže.

(3)  „žalobou o náhradu škody“ se rozumí žaloba, jejímž prostřednictvím vznáší poškozená strana u vnitrostátního soudu nárok na náhradu škody, a může zahrnovat rovněž žaloby, jimiž určitá osoba jednající jménem jedné či více poškozených stran vznáší u vnitrostátního soudu nárok na náhradu škody, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví tuto možnost;

(4)  „nárokem na náhradu škody“ se rozumí nárok na odškodnění za škodu způsobenou porušením právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

(5)  „poškozenou stranou“ se rozumí osoba, které vznikla škoda v důsledku jednání narušujícího hospodářskou soutěž;

(6)  „vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž“ se rozumí orgán určený členským státem podle článku 35 nařízení (ES) č. 1/2003 jakožto orgán zodpovědný za provádění právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

(7)  „orgánem pro hospodářskou soutěž“ se rozumí Komise nebo vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž;

(8)  „vnitrostátním soudem“ ▌se rozumí soud členského státu ve smyslu článku 267 SFEU;

(9)  „odvolacím soudem“ se rozumí vnitrostátní soud, který je zmocněn k přezkumu rozhodnutí vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž, přičemž v tomto kontextu může mít rovněž pravomoc konstatovat porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

(10)  „rozhodnutím o protiprávním jednání“ se rozumí rozhodnutí orgánu pro hospodářskou soutěž nebo odvolacího soudu, v němž se konstatuje, že došlo k porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

(11)  „pravomocným rozhodnutím o protiprávním jednání“ se rozumí rozhodnutí ▌, proti němuž se nelze odvolat;

(12)  „kartelem“ se rozumí dva nebo více horizontálně postavených soutěžitelů, kteří koordinují své chování na trhu s cílem získat takové příjmy, jež převyšují příjmy realizovatelné v rámci obvyklé hospodářské soutěže, nebo koordinují své chování na trhu tak, aby podnikům působícím v mezích běžných tržních podmínek znemožnili získat podíl na trhu, a to prostřednictvím praktik, jako je mimo jiné stanovování kupních nebo prodejních cen či jiných obchodních podmínek, protiprávní udělování licencí, přidělování produkčních nebo prodejních kvót, sdílení trhů a zákazníků včetně rozdělování trhů, omezování dovozů a vývozů nebo protisoutěžní chování vůči dalším konkurentům;

(13)  „programem shovívavosti“ se rozumí program týkající se uplatňování článku 101 SFEU nebo odpovídajícího ustanovení podle vnitrostátních právních předpisů, na jehož základě účastník tajného kartelu spolupracuje nezávisle na ostatních podnicích účastnících se tohoto kartelu při šetření orgánu pro hospodářskou soutěž tím, že dobrovolně poskytne informace o kartelu a o své úloze v něm, oplátkou za což je tomuto účastníku prominuta pokuta, která by byla za kartel uložena, nebo je tato pokuta snížena;

(14)  „prohlášením ▐ o shovívavosti“ se rozumí ústní nebo písemné prohlášení (nebo zápis o něm) dobrovolně předložené podnikem nebo jeho jménem orgánu pro hospodářskou soutěž, které popisuje poznatky podniku ohledně ▐ kartelu a jeho úlohu v tomto kartelu a které bylo vyhotoveno výslovně za účelem předložení orgánu k získání ochrany před pokutami nebo snížení pokut na základě programu shovívavosti, a to s ohledem na použití článku 101 SFEU nebo odpovídajícího ustanovení ve vnitrostátních právních předpisech; toto prohlášení nezahrnuje dokumenty nebo informace, které existují bez ohledu na řízení orgánu pro hospodářskou soutěž (dále jen „existující informace“);

(15)  „návrhem na narovnání“ se rozumí prohlášení dobrovolně předložené podnikem nebo jeho jménem orgánu pro hospodářskou soutěž, v němž podnik potvrdí svou účast na porušení předpisů upravujících hospodářskou soutěž ▐ a svou zodpovědnost za toto protiprávní jednání a které bylo vyhotoveno výslovně jako oficiální žádost o použití zrychleného řízení ze strany orgánu;

(16)  „navýšením ceny“ se rozumí ▌ rozdíl mezi cenou skutečně zaplacenou z důvodu porušení předpisů upravujících hospodářskou soutěž a cenou, která by existovala v případě, že by nedošlo k takovému porušení ▌;

(17)  „narovnáním dohodou“ se rozumí dohoda, na jejímž základě je zaplacena náhrada škody po vyřešení sporu dohodou;

(17a)   „přímým odběratelem“ se rozumí přímý zákazník podniku, který se dopustil porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

(17b)  „nepřímým odběratelem“ se rozumí odběratel výrobků či služeb podniku, který se dopustil porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, jenž dané výrobky nepořídil přímo od protiprávně jednajícího podniku.

 

KAPITOLA II

ZPŘÍSTUPNĚNÍ DŮKAZŮ

Článek 5

Zpřístupnění důkazů

1.  Členské státy zajistí, aby v řízení týkajícím se žaloby o náhradu škody před vnitrostátním soudem v Unii na žádost žalobce, který předložil přiměřené odůvodnění zahrnující dostupné skutečnosti a důkazy věrohodně ukazující, že jeho žaloba o náhradu škody je odůvodněná, mohly vnitrostátní soudy žalované straně nebo třetí osobě nařídit, aby zpřístupnily důkazy, s výhradou podmínek stanovených v této kapitole. Členské státy zajistí, aby soudy mohly na žádost žalované strany nařídit zpřístupnění důkazů rovněž žalobci nebo třetí osobě.

Tímto odstavcem nejsou dotčena práva a povinnosti vnitrostátních soudů podle nařízení ▌ (ES) č. 1206/2001.

1a.  Členské státy zajistí, aby v případě, že žalovaný nepředložil požadované důkazy, vnitrostátní soudy žádaly o zpřístupnění důkazů vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž.

2.  Členské státy zajistí, aby ▌ mohly vnitrostátní soudy nařídit zpřístupnění určitých částí důkazů nebo jejich kategorií, které budou na základě přiměřeně dostupných skutečností vymezeny co nejpřesněji a nejúžeji a které kontroluje druhá strana sporu nebo třetí strany a jsou nezbytné pro účely posouzení způsobené škody podle článku 2 této směrnice.

▐

3.  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy omezily zpřístupňování důkazů na to, co je přiměřené a co souvisí se žalobou o náhradu škody v Unii. Při rozhodování, zda je zpřístupnění požadované určitou stranou přiměřené, uváží vnitrostátní soudy zúčastněné veřejné zájmy a oprávněné zájmy všech dotčených soukromých stran a dotčených třetích osob. Vnitrostátní soudy vezmou v úvahu zejména:

(a)  pravděpodobnost toho, že došlo k údajnému porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

(aa)  potřebu chránit účinnost veřejného vymáhání právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

(b)  rozsah a náklady zpřístupnění, zejména pro případné dotčené třetí osoby, a to i s cílem zabránit tzv. „lovu údajů“;

(c)  to, zda důkazy, které mají být zpřístupněny, obsahují důvěrné údaje, zejména důvěrné údaje týkající se třetích osob, a opatření k ochraně těchto důvěrných údajů; a dále

(d)  v případech, kdy porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže je nebo bylo předmětem šetření orgánu pro hospodářskou soutěž, to, zda byla žádost zformulována konkrétně s ohledem na povahu, předmět nebo obsah těchto dokumentů poskytnutých orgánu pro hospodářskou soutěž nebo obsažených ve spisu tohoto orgánu.

4.  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy měly pravomoc nařídit zpřístupnění důkazů obsahujících důvěrné údaje, považují-li to za relevantní pro žalobu o náhradě škody. Členské státy zajistí, aby při nařizování zpřístupnění těchto údajů měly vnitrostátní soudy k dispozici účinná opatření na ochranu těchto údajů.

5.  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy při nařizování zpřístupnění důkazů zajistily plný účinek příslušných zákonných profesních výsad stanovených vnitrostátním právem nebo právem Unie.

Zájem podniků vyhnout se žalobám o náhradu škody po porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže nepředstavuje obchodní zájem zasluhující ochranu.

5a.  Členské státy zajistí, aby byly zúčastněné strany, které mají v držení dokument, jehož zpřístupnění je požadováno, vyslechnuty předtím než vnitrostátní soud podle tohoto článku nařídí zpřístupnění informací odvozených z uvedených dokumentů.

6.  Členské státy zajistí, aby v případě, že jejich soudy mají pravomoc nařídit zpřístupnění důkazů bez vyslechnutí osoby, která má důkazy zpřístupnit, nemohla být uložena sankce za nedodržení tohoto příkazu, dokud nebyla osobě, jíž je příkaz určen, poskytnuta možnost být vyslechnuta vnitrostátním soudem.

7.  Důkazy zahrnují všechny druhy důkazů, které jsou přípustné u vnitrostátního soudu, u něhož je podána žaloba, zejména dokumenty a jiné předměty obsahující informace bez ohledu na médium, na němž jsou tyto informace uloženy.

8.  Aniž je dotčena povinnost stanovená v odstavci 4 a omezení uvedená v článku 6, tento článek nebrání členským státům v tom, aby zachovaly nebo zavedly pravidla, která vedou k širšímu zpřístupňování důkazů.

Článek 6

Zpřístupňování důkazů, které jsou součástí spisu orgánu pro hospodářskou soutěž

1.  Členské státy zajistí, aby se pro účely žalob o náhradu škody v případech, kdy vnitrostátní soudy nařizují zpřístupnění důkazů, které jsou součástí spisu orgánu pro hospodářskou soutěž, použila kromě pravidel stanovených v článku 5 také následující ustanovení.

Tato kapitola se použije, aniž jsou dotčena pravidla a praktiky vycházející z právních předpisů Unie o přístupu k dokumentům.

1a.  Při vyhodnocování přiměřenosti příkazu zpřístupnit informace v souladu s kritérii stanovenými v čl. 5 odst. 3 vnitrostátní soudy vyhodnotí, zda byla žádost zformulována konkrétně s ohledem na povahu, předmět nebo obsah těchto dokumentů, a nikoli jako nekonkrétní žádost týkající se dokumentů poskytnutých orgánu pro hospodářskou soutěž nebo obsažených ve spisu tohoto orgánu, jakož i skutečnost, zda strana požaduje zpřístupnění v souvislosti s žalobou o náhradu škody před vnitrostátním soudem.

Při vyhodnocování přiměřenosti příkazu zpřístupnit důkazy na základě odstavců 2 a 2a přihlédnou vnitrostátní soudy k významu účinného veřejného prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.

2.  ▐ Vnitrostátní soudy mohou zpřístupnění níže uvedených kategorií důkazů nařídit až poté, co orgán pro hospodářskou soutěž jakýmkoli způsobem ukončil své řízení:

(a)  informace, které vypracovala fyzická nebo právnická osoba výslovně pro řízení orgánu pro hospodářskou soutěž, a

(b)  informace, které vyhotovil orgán pro hospodářskou soutěž během svého řízení a které zaslal stranám.

(ba)  návrhy na narovnání, které byly vzaty zpět.

2a.  Vnitrostátní soudy zpravidla nesmějí některé ze stran nebo třetí osobě nařídit, aby v jakékoli podobě zpřístupnily tyto kategorie důkazů:

(a)  prohlášení v rámci řízení o shovívavosti, nebo

(b)  návrhy na narovnání.

2b.  Pokud žalobce předložil přiměřeně dostupné skutečnosti a důkazy věrohodně prokazující, že některé údaje nebo informace vztahující se k jakémukoli dokumentu, který je součástí spisu orgánu pro hospodářskou soutěž a který nelze získat jiným způsobem, jsou nezbytné pro stanovení škody a podporu jeho nároku a je-li nárok žalobce prima facie dobře odůvodněn, mohou, aniž jsou dotčena ustanovení tohoto článku a článku 5, vnitrostátní soudy:

(a)  získat přístup k takovému dokumentu a analyzovat jej;

(b)  vyslechnout zúčastněné strany, které mají dokument v držení a

(c)  nařídit omezené zpřístupnění příslušných údajů nebo částí dotčeného dokumentu, které jsou zcela nezbytné k tomu, aby žalobce získal pro daný účel požadovanou úroveň informací, a to za přiměřených podmínek, jež chrání veřejný zájem a důvěrnost údajů.

3.  Zpřístupnění důkazů obsažených ve spisu orgánu pro hospodářskou soutěž, které nespadají do žádné z kategorií uvedených v ▐ tomto článku, může být v rámci řízení o náhradě škody nařízeno kdykoli, aniž je dotčen tento článek.

3a.  Členské státy zajistí, aby byly orgány pro hospodářskou soutěž nebo zúčastněné strany, které mají v držení dokument, jenž se týká žaloby o náhradu škody, vyslechnuty předtím než vnitrostátní soud podle tohoto článku nařídí jeho zpřístupnění nebo zpřístupnění informací odvozených z tohoto dokumentu.

Článek 7

Omezení týkající se použití důkazů získaných výhradně prostřednictvím přístupu ke spisu orgánu pro hospodářskou soutěž

▐

2.  Členské státy zajistí, aby důkazy ▐ uvedené v čl. 6 odst. 2, které určitá fyzická nebo právnická osoba získala výhradně prostřednictvím přístupu ke spisu orgánu pro hospodářskou soutěž při výkonu svých práv na obhajobu podle článku 27 nařízení č. 1/2003 nebo odpovídajících ustanovení vnitrostátních právních předpisů, nebyly v řízeních o náhradě škody přípustné, dokud orgán pro hospodářskou soutěž neukončil své řízení nebo nevydal rozhodnutí uvedené v článku 5 nebo kapitole III nařízení č. 1/2003.

3.  Členské státy zajistí, aby důkazy, které určitá fyzická nebo právnická osoba získala výhradně prostřednictvím přístupu ke spisu orgánu pro hospodářskou soutěž při výkonu svých práv na obhajobu podle článku 27 nařízení č. 1/2003 nebo odpovídajících ustanovení vnitrostátních právních předpisů a které nejsou nepřípustné podle odstavce 2 tohoto článku, mohly být v řízení o náhradě škody použity pouze touto osobou nebo fyzickou či právnickou osobou, která převzala její práva, včetně osoby, která získala její nárok.

Článek 8

Postihy

1.  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy skutečně ukládaly stranám, třetím osobám a jejich právním zástupcům sankce v případě, že:

(a)  nesplní nebo odmítnou splnit příkaz vnitrostátního soudu týkající se zpřístupnění důkazů;

(b)  zničí příslušné důkazy a:

 

(i)  strana, která důkazy zničila, byla účastníkem řízení orgánu pro hospodářskou soutěž týkajícího se chování, na němž je žaloba o náhradu škody založena; nebo

(ii)  strana, která důkazy zničila, věděla nebo měla přiměřeně vědět, že u vnitrostátního soudu byla podána žaloba o náhradu škody a že důkazy byly důležité pro doložení nároku na náhradu škody nebo pro obhajobu proti této žalobě; nebo

(iii)  strana, která důkazy zničila, věděla, že důkazy jsou důležité pro probíhající nebo budoucí řízení o náhradě škody, která sama zahájila nebo která byla zahájena proti ní;

(c)  nesplní nebo odmítnou splnit povinnosti uložené v soudním příkazu vnitrostátního soudu, které se týkají ochrany důvěrných údajů, nebo

(d)  zneužijí práva týkající se zpřístupnění důkazů stanovená v této kapitole a důkazy nebo informace takto získané, zejména pokud budou informace získané prostřednictvím zpřístupnění sděleny třetím osobám nebo využity v jiných řízeních v rozporu s čl. 5 odst. 2 písm. bb).

2.  Členské státy zajistí, aby sankce, které mohou vnitrostátní soudy uložit, byly účinné, přiměřené a odrazující. Sankce, které mají vnitrostátní soudy k dispozici, zahrnují s ohledem na chování účastníka řízení o náhradě škody možnost vyvodit negativní závěry, jako je předpoklad, že příslušná záležitost byla prokázána, nebo úplné či částečné zamítnutí nároků a obhajoby, a možnost nařídit uhrazení výdajů.

KAPITOLA III

ÚČINEK VNITROSTÁTNÍCH ROZHODNUTÍ, PROMLČECÍ LHŮTY, SPOLEČNÁ A NEROZDÍLNÁ ODPOVĚDNOST

Článek 9

Účinek vnitrostátních rozhodnutí

Členské státy zajistí, aby v případě, že vnitrostátní soudy v řízeních o náhradu škody rozhodují o dohodách, rozhodnutích nebo jednáních podle článků 101 nebo 102 SFEU nebo podle vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži, které jsou již předmětem pravomocného rozhodnutí vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž nebo vnitrostátního soudu pro hospodářskou soutěž o protiprávním jednání, nemohly tyto soudy rozhodnout v rozporu s takovýmto konstatováním porušení předpisů upravujících hospodářskou soutěž. Touto povinností nejsou dotčena práva a povinnosti podle článku 267 SFEU, dále právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a právo na obhajobu podle článků 47 a 48 Listiny a právo na spravedlivé řízení podle článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Článek 10

Promlčecí lhůty

1.  Členské státy stanoví pravidla vztahující se na promlčecí lhůty pro podání žaloby o náhradu škody v souladu s tímto článkem. Tato pravidla určují okamžik, od kterého začíná běžet promlčecí lhůta, délku této lhůty a okolnosti, za nichž může být běh této lhůty přerušen nebo pozastaven.

2.  Členské státy zajistí, aby promlčecí lhůta začala běžet v poslední den, kdy se poškozená strana dozví nebo se mohla přiměřeně dovědět o

(a)  chování představujícím porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

(b)  hodnocení takovéhoto jednání jako porušení právních předpisů ▐ v oblasti hospodářské soutěže;

(c)  skutečnosti, že jí byla porušením právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže způsobena škoda, a

(d)  totožnost protiprávně jednajícího podniku.

3.  Členské státy zajistí, aby promlčecí lhůta nezačala běžet přede dnem, k němuž je ukončeno trvající nebo opakované jednání porušující právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže.

4.  Členské státy zajistí, aby promlčecí lhůta pro podání žaloby o náhradu škody činila nejméně pět let.

5.  Členské státy zajistí, aby v případě, že orgán pro hospodářskou soutěž přijme opatření za účelem šetření nebo zahájí řízení s ohledem na jednání porušující právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, jehož se týká žaloba o náhradu škody, byl běh promlčecí lhůty přerušen. Toto přerušení běhu lhůty skončí nejdříve dva roky poté, co rozhodnutí, kterým bylo řízení o protiprávním jednání či údajném protiprávním jednání ukončeno, nabylo právní moci. ▐

Článek 11

Společná a nerozdílná odpovědnost

1.  Členské státy zajistí, aby podniky, které společně porušily právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, byly společně a nerozdílně odpovědné za škodu způsobenou tímto porušením právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže: každý z těchto podniků musí nahradit škodu v plné výši a poškozená strana má právo požadovat plnou náhradu škody od kteréhokoli z těchto podniků, dokud nebyla plně odškodněna.

Pokud je dotčený podnik malým nebo středním podnikem ve smyslu definice uvedené v doporučení Komise C(2003)1422[10], nestál v čele nebo nevyvolal porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, kterého se dopustil jiný podnik, a prokázal, že jeho poměrná účast na celkové škodě způsobené protiprávním jednáním je nižší než 5 %, je odpovědný pouze vůči svým přímým a nepřímým odběratelům.

2.  Členské státy zajistí, aby byl podnik, kterému orgán pro hospodářskou soutěž na základě programu shovívavosti prominul pokutu, odpovědný vůči jiným poškozeným stranám, než jsou jeho přímí nebo nepřímí odběratelé či dodavatelé, pouze tehdy, pokud tyto poškozené strany prokážou, že nemohou získat plné odškodnění od ostatních podniků, které se podílely na stejném porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.

3.  Členské státy zajistí, aby mohl protiprávně jednající podnik získat příspěvek od kteréhokoli jiného protiprávně jednajícího podniku, přičemž výše tohoto příspěvku bude stanovena na základě jejich relativní odpovědnosti za škodu způsobenou způsobené porušením předpisů upravujících hospodářskou soutěž. Výše příspěvku podniku, kterému orgán pro hospodářskou soutěž prominul na základě svého programu shovívavosti pokutu, nepřesáhne výši škody, kterou způsobil svým vlastním přímým nebo nepřímým odběratelům či dodavatelům.

4.  Členské státy zajistí, aby v případě, že porušení předpisů upravujících hospodářskou soutěž způsobilo škodu jiným poškozeným stranám, než jsou přímí nebo nepřímí odběratelé či dodavatelé protiprávně jednajících podniků, byla výše příspěvku podniku, kterému byla prominuta pokuta, stanovena na základě jeho relativní odpovědnosti za tuto škodu.

KAPITOLA IV

PŘENESENÍ NAVÝŠENÝCH CEN

Článek 12

Obhajoba založená na přenesení

1.  Členské státy zajistí, aby žalovaná strana v řízení o náhradě škody mohla na svou obhajobu proti žalobě o náhradu škody použít skutečnost, že žalobce ceny navýšené v důsledku porušení předpisů upravujících hospodářskou soutěž zcela nebo částečně přenesl, pokud žalobci nevznikl ušlý zisk. Přenesení navýšených cen musí prokázat žalovaný, který může požadovat přiměřené zpřístupnění ze strany žalujícího. Po žalovaném nelze požadovat zaplacení vyšší částky, než je celková hodnota škody způsobené protiprávním jednáním.

1a.  Členské státy zajistí, aby měl vnitrostátní soud pravomoc odhadnout, jaká část navýšené ceny byla přenesena.

2.  Pokud byly navýšené ceny přeneseny na osoby na další úrovni dodavatelského řetězce, pro něž je z právního hlediska nemožné požadovat náhradu škody, nesmí žalovaný použít obhajobu uvedenou v odstavci 1.

Článek 13

Nepřímí odběratelé

1.  Členské státy zajistí, aby v případě, že v řízení o náhradě škody existence nároku na náhradu škody nebo výše náhrady škody, která má být přiznána, závisí na tom, zda či v jaké míře byly navýšené ceny přeneseny na žalobce, aniž je dotčen obchodní předpoklad, že zvyšování cen se přenáší na nižší úrovně dodavatelského řetězce, nesl důkazní břemeno s ohledem na existenci a rozsah tohoto přenesení žalobce, který může požadovat přiměřené zpřístupnění ze strany žalujícího.

2.  V situaci uvedené v odstavci 1 tohoto článku se má za to, že nepřímý odběratel prokázal, že na něj byla přenesena navýšená cena, pokud prokázal, že:

(a)  se žalovaný dopustil porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

(b)  porušení předpisů v oblasti hospodářské soutěže vedlo k navýšení ceny pro přímého odběratele žalovaného a dále

(c)  pořídil zboží nebo služby, jichž se týkalo porušení předpisů v oblasti hospodářské soutěže, nebo zboží či služby odvozené z takovéhoto zboží nebo služeb nebo zboží či služby obsahující takovéto zboží nebo služby.

Členské státy zajistí, že jejich vnitrostátní soudy mají pravomoc odhadnout, jaká část navýšené ceny byla přenesena na nepřímého odběratele. Soudům budou pomáhat jasné, jednoduché a komplexní obecné pokyny vydané Komisí.

Tímto odstavcem není dotčeno právo protiprávně jednajícího podniku prokázat, že navýšení cen nebylo na nepřímého odběratele přeneseno, či na něj nebylo přeneseno zcela.

Článek 14

Ušlý zisk a porušování předpisů v oblasti hospodářské soutěže na úrovni dodávek

1.  Pravidly stanovenými v této kapitole není dotčeno právo jakékoli poškozené strany, které vznikla škoda, požadovat náhradu za ušlý zisk a skutečnou ztrátu a uhrazení úroků.

2.  Členské státy zajistí, aby se pravidla stanovená v této kapitole uplatňovala odpovídajícím způsobem v případě, že se porušení právních předpisů hospodářské soutěže týká dodávek pro protiprávně jednající podnik.

Článek 15

Žaloby o náhradu škody podané žalobci z jiných úrovní dodavatelského řetězce

1.  Členské státy zajistí, aby při posuzování, zda je splněno důkazní břemeno vyplývající z použití článků 12 a 13, vzaly vnitrostátní soudy, u nichž byla podána žaloba o náhradu škody, náležitě v úvahu

(a)  řízení o náhradě škody, která se týkají téhož porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, byla však zahájena žalobci z jiných úrovní dodavatelského řetězce; or

(b)  rozsudky vynesené v takovýchto řízeních;

(ba)  veškeré relevantní výsledky veřejnoprávních případů týkajících se hospodářské soutěže.

2.  Tímto článkem nejsou dotčena práva a povinnosti vnitrostátních soudů podle článku 30 nařízení (EU) č. 1215/2012.

KAPITOLA V

VYČÍSLENÍ ŠKODY

Článek 16

Vyčíslení škody

1.  Členské státy zajistí, aby se v případě protiprávní kartelové dohody předpokládalo, že protiprávní jednání způsobilo škodu v rámci trhu. Protiprávně jednající podnik má právo tuto domněnku vyvrátit.

2.  Členské státy zajistí, aby důkazní břemeno a úroveň dokazování, jež jsou nezbytné pro vyčíslení škody, prakticky neznemožňovaly či nepřiměřeně neztěžovaly uplatnění práva na náhradu škody. Členské státy stanoví, že jejich vnitrostátním soudům je udělena pravomoc výši škody odhadnout, není-li žalobce schopný přímo prokázat výši škody, jež mu vznikla. Je-li to vyžadováno, vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž poskytnou pokyny pro vyčíslování škody.

KAPITOLA VI

ŘEŠENÍ SPORŮ DOHODOU

Článek 17

Odkladný účinek řešení sporů dohodou

1.  Členské státy zajistí, aby byl běh promlčecí lhůty pro podání žaloby o náhradu škody po dobu trvání procesu řešení sporu dohodou pozastaven. Pozastavení běhu promlčecí lhůty se použije pouze s ohledem na strany, které se podílejí nebo podílely na procesu řešení sporu dohodou.

2.  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy, u nichž byla podána žaloba o náhradu škody, mohly přerušit řízení v případě, že se účastníci těchto řízení podílejí na procesu řešení sporu dohodou s ohledem na nárok, jehož se toto řízení o náhradě škody týká.

2a.  Přerušení řízení uvedené v odstavci 2 nepotrvá déle než jeden rok.

2b.  Po dosažení narovnání dohodou může orgán pro hospodářskou soutěž vzít v úvahu náhradu vyplacenou před rozhodnutím jakožto polehčující okolnost při stanovování pokut.

Článek 18

Účinek narovnání dohodou v případě následných žalob o náhradu škody

1.  Členské státy zajistí, aby po dosažení narovnání dohodou byl nárok poškozené strany usilující o narovnání snížen o podíl podniku, jenž se společně podílel na protiprávním jednání a usiloval o narovnání, na škodě, která byla poškozené straně způsobena protiprávním jednáním. Další účastníci protiprávního jednání neusilující o narovnání nemohou s ohledem na zbývající nárok získat příspěvek od protiprávně jednajícího podniku usilujícího o narovnání. Pouze v případě, že další účastníci protiprávního jednání, kteří o narovnání neusilovali, nemohou zaplatit náhradu škody, která odpovídá zbývajícímu nároku, lze podnik, který se společně s nimi podílel na protiprávním jednání a který usiluje o narovnání, považovat za odpovědný za zaplacení náhrady škody poškozené straně usilující o narovnání, pokud to výslovně nezakazují podmínky narovnání dohodou.

2.  Při stanovení výše příspěvku každého podniku podílejícího se společně na protiprávním jednání vnitrostátní soudy náležitě zohlední případnou předchozí dohodu o narovnání, na níž se příslušný účastník protiprávního jednání podílel.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

Přezkum

Komise provede přezkum této směrnice a podá o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě do [...*] [[OJ please insert date: four years after the date of entry into force of this Directive.]

V případě potřeby bude ke zprávě připojen legislativní návrh. Ve svém návrhu by Komise měla zvážit skutečnost, že časné návrhy na vyrovnání nároků na náhradu škody vzniklé porušením právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže dohodou, o nichž je příslušný orgán pro hospodářskou soutěž včas informován, a to předtím, než orgán pro hospodářskou soutěž toto porušení zjistil, mohou představovat polehčující okolnost při výpočtu pokut vyplývajících z právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.

Článek 20

Provedení

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ...*[OJ please insert date: 2 years after the date of entry into force of this Directive]. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 20a

Přechodné období

Právní a správní předpisy členských států přijaté na základě článku 20 se neuplatní na porušení předpisů v oblasti hospodářské soutěže, která jsou předmětem žaloby o náhradu škody, u níž již před vstupem směrnice v platnost nebo v okamžiku tohoto vstupu v platnost probíhá řízení před vnitrostátním soudem.

Článek 21

Vstup v platnost a přechodné ustanovení pro projednávané věci

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 22

Určení

 

Tato směrnice je určena členským státům.

 

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament  Za Radu

 

 

27. 1. 2014

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti(*)

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže

( COM(2013)0404 – C7‑0170/2013 – 2013/0185(COD) )

Navrhovatel: Bernhard Rapkay

 

(*)  Přidružený výbor – článek 50 jednacího řádu

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Již téměř deset let se uvažuje o možnosti zavedení společných pravidel týkajících se žalob o náhradu škody v případě porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Komisí předložený návrh této směrnice je tedy vítán, jelikož může pomoci spotřebitelům a malým a středním podnikům uplatňovat své právo na náhradu škody způsobené porušením předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Skutečnost, že vnitrostátní předpisy, které by žaloby o náhradu škody odpovídajícím způsobem upravovaly, buď neexistují, nebo se vzájemně liší, vede k nerovnému postavení nejen poškozených, ale také subjektů porušujících právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže. Toto nerovné postavení může také poskytnout konkurenční výhodu podnikům, které porušily články 101 nebo 102 Smlouvy o fungování Evropské unie, ale které nemají své ústředí či nepůsobí v členských státech, jejichž právní předpisy zvýhodňují žalobce. Rozdíly v předpisech o odpovědnosti mohou narušit hospodářskou soutěž a bránit řádnému fungování vnitřního trhu. Navrhovatel proto vítá návrh Komise usnadnit přístup poškozených ke spravedlnosti a umožnit jim, aby obdrželi náhradu.

Navrhovatel v zásadě podporuje programy shovívavosti, protože mohou umožnit odhalit porušování právních předpisů, a domnívá se, že podniky by neměly být odrazovány od spolupráce. Tyto programy by nicméně neměly podniky chránit víc, než je nutné. Především by neměly osvobozovat subjekty porušující právní předpisy od povinnosti vyplácet poškozeným náhrady, ani by neměly vést k nadměrné ochraně informací, které žalobci při podávání žaloby o náhradu škody potřebují jako důkaz.

Stejně tak navrhovatel podporuje podněcování snah o narovnání dohodou, přičemž zdůrazňuje, že tato narovnání musí být skutečně dobrovolná. Aby došlo k usnadnění spravedlivého vyrovnání, měli by mít žalobci možnost získat od vnitrostátních či evropských orgánů pro hospodářskou soutěž informace před soudním řízením týkající se množství vzniklých škod či ztrát.

Získání důkazů je pro uplatnění práva na odvolání rozhodujícím faktorem. Navrhovatel proto považuje za nezbytné posílit ustanovení, která Komise navrhuje, aby umožnila dostatečné zpřístupnění příslušných informací nutných k žalobě, a to pod soudním dohledem. Ačkoli některé typy dokumentů nebo určité informace v nich obsažené si zasluhují být zachovány v důvěrnosti, navrhovatel se domnívá, že u všech kategorií dokumentů bez výjimky by mělo být zváženo, zda mají být zveřejněny, či ne.

Během předchozích jednání o tom, jak posílit postavení žalobců, bylo jako způsob, jak zajistit rovnost podmínek stran ve sporech o náhradu škody, navrženo kolektivní odškodnění. Ačkoli se navrhovatel domnívá, že zachování či zavedení těchto mechanismů by mělo být podporováno, ač není pro členské státy závazné, považuje za důležité zabránit některým praktikám, jako je například vyžadování, aby poškozené osoby výslovně upustily od kolektivních žalob nebo umožnění podílových odměn či odškodného s represivní funkcí.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

 

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) Právo Unie na náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel vyžaduje, aby měly všechny členské státy procesní pravidla, která zajišťují účinný výkon tohoto práva. Potřeba účinných procesních prostředků vyplývá rovněž z práva na účinnou právní ochranu, které je stanoveno v čl. 47 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a v čl. 19 odst. 1 druhém pododstavci Smlouvy o Evropské unii.

(4) Právo Unie na náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel vyžaduje, aby měly všechny členské státy procesní pravidla, která zajišťují účinný výkon tohoto práva. Potřeba účinných procesních prostředků vyplývá rovněž z práva na účinnou právní ochranu, které je stanoveno v čl. 47 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a v čl. 19 odst. 1 druhém pododstavci Smlouvy o Evropské unii. Členské státy by měly v oblastech, na než se vztahuje právo Unie, zajistit účinnou právní ochranu.

__________________

__________________

53 Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.

53 Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.

 

 

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) K zajištění účinného veřejnoprávního a soukromoprávního prosazování pravidel hospodářské soutěže je nutné upravit způsob, jakým jsou obě formy prosazování koordinovány, například opatření týkající se přístupu k dokumentům, které mají k dispozici orgány pro hospodářskou soutěž. Tato koordinace na úrovni Unie zamezí rovněž rozdílům v použitelných pravidlech, které by mohly ohrozit řádné fungování vnitřního trhu.

(5) K zajištění účinných soukromoprávních žalob v rámci občanského práva a účinného veřejnoprávního prosazování práva ze strany orgánů pro hospodářskou soutěž je zapotřebí, aby oba nástroje spolupůsobily s cílem zajistit maximální účinnost pravidel hospodářské soutěže. Je nutné upravit způsob, jakým jsou obě formy prosazování koordinovány, například opatření týkající se přístupu k dokumentům, které mají k dispozici orgány pro hospodářskou soutěž. Tato koordinace na úrovni Unie zamezí rovněž rozdílům v použitelných pravidlech, které by mohly ohrozit řádné fungování vnitřního trhu.

 

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7) Podniky, které jsou usazeny a které působí v různých členských státech, podléhají procesním pravidlům, která významně ovlivňují rozsah, v jakém mohou být považovány za odpovědné za porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Toto nerovné prosazování práva Unie na náhradu škody může vést ke konkurenční výhodě některých podniků, které porušily články 101 nebo 102 Smlouvy, a odrazovat od uplatnění práva usazování a volného pohybu zboží nebo služeb v členských státech, v nichž je právo o náhradu škody prosazováno účinněji. Tyto rozdíly v režimech odpovědnosti, které platí v jednotlivých členských státech, mohou nepříznivě ovlivnit hospodářskou soutěž i řádné fungování vnitřního trhu.

(7) Podniky, které jsou usazeny a které působí v různých členských státech, podléhají procesním pravidlům, která významně ovlivňují rozsah, v jakém mohou být považovány za odpovědné za porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Toto nerovné prosazování práva Unie na náhradu škody může vést ke konkurenční výhodě některých podniků, které porušily články 101 nebo 102 Smlouvy, a odrazovat od uplatnění práva usazování a volného pohybu zboží nebo služeb v členských státech, v nichž je právo o náhradu škody prosazováno účinněji. Jelikož tyto rozdíly v režimech odpovědnosti, které platí v jednotlivých členských státech, mohou nepříznivě ovlivnit hospodářskou soutěž i řádné fungování vnitřního trhu, je vhodné, aby směrnice vycházela z dvojího právního základu článků 103 a 114 SFEU.

Odůvodnění

Tvrzení uvedená v tomto bodě logicky vedou k závěru, že je třeba, aby směrnice vycházela z dvojího právního základu článků 103 a 114 SFEU. V zájmu srozumitelnosti je třeba tento závěr uvést.

 

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Je proto nutné zajistit rovnější podmínky pro podniky, které působí na vnitřním trhu, a zlepšit podmínky, za nichž mohou spotřebitelé uplatnit práva, která jim přiznává vnitřní trh. Je rovněž vhodné zvýšit právní jistotu a snížit rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o vnitrostátní pravidla upravující žaloby o náhradu škody způsobené porušením evropských právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže a vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži, pokud jsou tyto použity souběžně s evropskými právními předpisy. Sbližování těchto pravidel rovněž pomůže zamezit vzniku ještě větších rozdílů mezi pravidly členských států, která upravují žaloby o náhradu škody ve věcech týkajících se hospodářské soutěže.

(8) Je proto nutné, a to i s ohledem na přeshraniční povahu rozsáhlých porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, zajistit rovnější podmínky pro podniky, které působí na vnitřním trhu, a zlepšit podmínky, za nichž mohou spotřebitelé uplatnit práva, která jim přiznává vnitřní trh. Je rovněž vhodné zvýšit právní jistotu a snížit rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o vnitrostátní pravidla upravující žaloby o náhradu škody způsobené porušením evropských právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže a vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži, pokud jsou tyto použity souběžně s evropskými právními předpisy. Sbližování těchto pravidel rovněž pomůže zamezit vzniku ještě větších rozdílů mezi pravidly členských států, která upravují žaloby o náhradu škody ve věcech týkajících se hospodářské soutěže.

Odůvodnění

Rozsáhlá porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže zpravidla nebudou omezena pouze na jeden členský stát, ale budou mít přeshraniční dopady, což bude ovlivňovat obchod mezi členskými státy a následně také fungování vnitřního trhu.

 

 

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) Důkazy jsou v řízení o náhradě škody způsobené porušením vnitrostátních právních předpisů nebo předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže důležitým prvkem. Jelikož se však soudní spory týkající se porušení antimonopolních pravidel vyznačují asymetrií informací, je vhodné zajistit, aby poškozené strany měly právo na zpřístupnění důkazů, které jsou důležité pro jejich nárok, aniž by musely jednotlivé důkazy upřesnit. V zájmu zajištění rovnosti zbraní by tyto prostředky měly být k dispozici rovněž žalovaným stranám v řízeních o náhradě škody, aby mohly požádat o zpřístupnění důkazů třetími osobami. Pokud chce vnitrostátní soud nařídit zpřístupnění důkazů ze strany Komise, použije se s ohledem na žádosti o informace zásada loajální spolupráce mezi Evropskou unií a členskými státy (čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU) a čl. 15 odst. 1 nařízení č. 1/2003.

 

(13) Důkazy jsou v řízení o náhradě škody způsobené porušením vnitrostátních právních předpisů nebo předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže důležitým prvkem. Jelikož se však soudní spory týkající se porušení antimonopolních pravidel vyznačují asymetrií informací, je vhodné zajistit, aby poškozené strany měly právo na zpřístupnění důkazů, které jsou důležité pro jejich nárok. V zájmu zajištění rovnosti zbraní by tyto prostředky měly být k dispozici rovněž žalovaným stranám v řízeních o náhradě škody, aby i ony mohly požádat o zpřístupnění důkazů třetími osobami. Vnitrostátní soud může rovněž nařídit zpřístupnění důkazů třetími stranami. Pokud chce vnitrostátní soud nařídit zpřístupnění důkazů ze strany Komise, použije se s ohledem na žádosti o informace zásada loajální spolupráce mezi Evropskou unií a členskými státy (čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU) a čl. 15 odst. 1 nařízení č. 1/2003.

 

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14) Příslušné důkazy by měly být zpřístupněny na základě rozhodnutí soudu a pod jeho přísnou kontrolou, zejména pokud jde o nezbytnost a přiměřenost opatření k zpřístupnění důkazů. Z požadavku na přiměřenost vyplývá, že žádostem o zpřístupnění lze vyhovět pouze tehdy, pokud poškozená strana na základě obvykle dostupných skutečností věrohodně prokázala, že jí žalovaný způsobil škodu. Žádost o zpřístupnění důkazů by měla odkazovat na kategorie důkazů, které jsou na základě obvykle dostupných skutečností vymezeny co nejpřesněji a nejúžeji..

 

 

(14) Příslušné důkazy by měly být zpřístupněny na základě rozhodnutí soudu a pod jeho přísnou kontrolou, zejména pokud jde o nezbytnost a přiměřenost opatření k zpřístupnění důkazů. Z požadavku na přiměřenost vyplývá, že žádostem o zpřístupnění lze vyhovět pouze tehdy, pokud poškozená strana na základě obvykle dostupných skutečností věrohodně prokázala, že jí žalovaný způsobil škodu.

 

 

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) Požadavek na přiměřenost by měl být pečlivě posouzen rovněž v případě, že zpřístupnění může odhalit strategii orgánu pro hospodářskou soutěž týkající se šetření tím, že je prozrazeno, které dokumenty jsou součástí spisu, nebo mít negativní dopad na způsob, jakým společnosti spolupracují s orgánem pro hospodářskou soutěž. Žádost o zpřístupnění důkazů by se proto neměla považovat za přiměřenou, pokud se vztahuje na obecné zpřístupnění dokumentů obsažených ve spisu orgánu pro hospodářskou soutěž, který se týká určitého případu, nebo dokumentů poskytnutých některou ze stran v rámci konkrétního řízení. Takovéto obecné žádosti o zpřístupnění důkazů by nebyly rovněž slučitelné s povinnosti dožadující strany vymezit kategorie důkazů co nejpřesněji a nejúžeji.

(15) Požadavek na přiměřenost by měl být pečlivě posouzen rovněž v případě, že zpřístupnění může odhalit strategii orgánu pro hospodářskou soutěž týkající se šetření tím, že je prozrazeno, které dokumenty jsou součástí spisu, nebo mít negativní dopad na způsob, jakým společnosti spolupracují s orgánem pro hospodářskou soutěž.

 

Je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby se předešlo všem typům žádostí, jejichž cílem je tzv. „lov údajů“.

Odůvodnění

Odůvodnění vyplývá ze samotného textu.

 

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17) Ačkoli by v řízeních o náhradě škody měly být v zásadě dostupné příslušné důkazy obsahující obchodní tajemství či jiné důvěrné informace, tyto důvěrné informace musí být náležitě chráněny. Vnitrostátní soudy by proto měly mít k dispozici celou škálu opatření k ochraně těchto důvěrných údajů před zpřístupněním během řízení. K těmto opatřením může patřit možnost neveřejných jednání, omezení okruhu osob, které mohou důkazy přezkoumat, a pověření odborníků, aby vypracovali shrnutí informací v souhrnné či jiné podobě neobsahující důvěrné údaje. Opatření chránící obchodní tajemství a jiné důvěrné údaje by neměla v praxi bránit uplatnění práva na náhradu škody.

(17) Ačkoli by v řízeních o náhradě škody měly být v zásadě dostupné příslušné důkazy obsahující obchodní tajemství či jiné důvěrné informace, tyto důvěrné informace musí být náležitě chráněny. Vnitrostátní soudy by proto měly mít k dispozici celou škálu opatření k ochraně těchto důvěrných údajů před zpřístupněním během řízení. K těmto opatřením může patřit možnost vymazání citlivých částí dokumentů, neveřejných jednání, omezení okruhu osob, které mohou důkazy přezkoumat, a pověření odborníků, aby vypracovali shrnutí informací v souhrnné či jiné podobě neobsahující důvěrné údaje. Opatření chránící obchodní tajemství a jiné důvěrné údaje by nicméně neměla bránit uplatnění práva na náhradu škody.

Odůvodnění

Jsou-li v dokumentech obsaženy citlivé údaje, jako například údaje o třetích stranách, které pro řízení nejsou relevantní, mohou být vymazány. V případě potřeby mohou být v zájmu ochrany zvlášť citlivých informací jednání neveřejná.

 

 

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19) Důležitými nástroji při veřejnoprávním prosazování právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže jsou programy shovívavosti a řízení o narovnání, jelikož přispívají k odhalení, účinnému stíhání a trestání nejzávažnějších případů porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Podniky mohou být odrazovány od spolupráce v tomto kontextu, pokud by je zpřístupnění dokumentů, které vyhotovily výslovně za tímto účelem, vystavilo občanskoprávní odpovědnosti za nepříznivějších podmínek než ostatní účastníky protiprávního jednání, kteří s orgány pro hospodářskou soutěž nespolupracovali. Aby bylo zajištěno, že podniky jsou na základě programu shovívavosti nebo v řízení o narovnání ochotny předložit orgánu pro hospodářskou soutěž dobrovolná prohlášení potvrzující jejich účast na porušení právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, měla by být tato prohlášení vyňata z povinnosti týkající se zpřístupnění důkazů.

(19) Důležitými nástroji při veřejnoprávním prosazování právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže jsou programy shovívavosti a řízení o narovnání, jelikož přispívají k odhalení, účinnému stíhání a trestání nejzávažnějších případů porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Podniky mohou být odrazovány od spolupráce v tomto kontextu, pokud by je zpřístupnění dokumentů, které vyhotovily výslovně za tímto účelem, vystavilo občanskoprávní odpovědnosti za nepříznivějších podmínek než ostatní účastníky protiprávního jednání, kteří s orgány pro hospodářskou soutěž nespolupracovali. Aby bylo zajištěno, že podniky jsou na základě programu shovívavosti nebo v řízení o narovnání ochotny předložit orgánu pro hospodářskou soutěž dobrovolná prohlášení potvrzující jejich účast na porušení právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, měly by soudy posoudit, zda by tato prohlášení měla být vyňata z povinnosti týkající se zpřístupnění důkazů.

 

 

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26) Vnitrostátní pravidla týkající se začátku běhu, délky, pozastavení nebo přerušení promlčecích lhůt by neměla nepřiměřeně bránit podání žaloby o náhradu škody. To je obzvláště důležité s ohledem na žaloby, které vycházejí ze zjištění protiprávního jednání orgánem pro hospodářskou soutěž nebo odvolacím soudem. Za tímto účelem by měly mít poškozené strany možnost podat žalobu o náhradu škody i po skončení řízení orgánu pro hospodářskou soutěž s ohledem na prosazování vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži a právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže.

(26) Vnitrostátní pravidla týkající se začátku běhu, délky, pozastavení nebo přerušení promlčecích lhůt by neměla nepřiměřeně bránit podání žaloby o náhradu škody. To je obzvláště důležité s ohledem na žaloby, které vycházejí ze zjištění protiprávního jednání orgánem pro hospodářskou soutěž nebo odvolacím soudem. Za tímto účelem by měly mít poškozené strany možnost podat žalobu o náhradu škody i po skončení řízení orgánu pro hospodářskou soutěž s ohledem na prosazování vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži a právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže. Členské státy by měly mít možnost zachovat nebo zavést obecně platné absolutní promlčecí lhůty.

 

 

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28) Podniky, které s orgány pro hospodářskou soutěž spolupracují na základě programu shovívavosti, hrají klíčovou úlohu při odhalování protiprávního jednání tajného kartelu a ukončení tohoto protiprávního jednání, čímž často sníží škodu, která mohla být způsobena v případě, že by protiprávní jednání pokračovalo. Je proto vhodné umožnit, aby podniky, kterým orgán pro hospodářskou soutěž na základě programu shovívavosti prominul pokutu, byly chráněny před tím, že budou nepřiměřeně čelit žalobám o náhradu škody, přičemž je třeba mít na paměti, že rozhodnutí orgánu pro hospodářskou soutěž, v němž se konstatuje, že došlo k protiprávnímu jednání, může pro podnik, kterému byla prominuta pokuta, nabýt právní moci dříve, než nabude právní moci rovněž pro ostatní podniky, kterým pokuta prominuta nebyla. Je proto vhodné, aby byl podnik, kterému byla prominuta pokuta, v zásadě zproštěn společné a nerozdílné odpovědnosti za veškerou škodu a aby jeho příspěvek nepřekročil výši škody, která byla způsobena jeho přímým nebo nepřímým odběratelům či v případě nákupního kartelu jeho přímým nebo nepřímým dodavatelům. Pokud kartel způsobil škodu pouze jiným osobám než odběratelům/dodavatelům protiprávně jednajících podniků, neměl by příspěvek podniku, kterému byla prominuta pokuta, překročit jeho relativní odpovědnost za škodu způsobenou kartelem. Tento podíl by se měl stanovit v souladu se stejnými pravidly, jaká se používají k určení příspěvků mezi protiprávně jednajícími podniky 27. bod odůvodnění). Podnik, kterému byla prominuta pokuta, by měl zůstat plně odpovědný vůči jiným poškozeným stranám, než jsou jeho přímí odběratelé nebo dodavatelé, pouze tehdy, nemohou-li tito získat plné odškodnění od ostatních protiprávně jednajících podniků.

(28) Podniky, které s orgány pro hospodářskou soutěž spolupracují na základě programu shovívavosti, hrají klíčovou úlohu při odhalování protiprávního jednání tajného kartelu a ukončení tohoto protiprávního jednání, čímž často sníží škodu, která mohla být způsobena v případě, že by protiprávní jednání pokračovalo. Pokud kartel způsobil škodu pouze jiným osobám než odběratelům/dodavatelům protiprávně jednajících podniků, neměl by příspěvek podniku, kterému byla prominuta pokuta, překročit jeho relativní odpovědnost za škodu způsobenou kartelem. Tento podíl by se měl stanovit v souladu se stejnými pravidly, jaká se používají k určení příspěvků mezi protiprávně jednajícími podniky 27. bod odůvodnění). Podnik, kterému byla prominuta pokuta, by měl zůstat plně odpovědný vůči jiným poškozeným stranám, než jsou jeho přímí odběratelé nebo dodavatelé, pouze tehdy, nemohou-li tito získat plné odškodnění od ostatních protiprávně jednajících podniků.

 

 

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Tato směrnice stanoví určitá pravidla nezbytná k zajištění toho, aby mohly všechny osoby, kterým byla způsobena škoda porušením článků 101 nebo 102 Smlouvy nebo vnitrostátních právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, účinně uplatnit právo na náhradu této škody v plné výši. Směrnice stanoví rovněž pravidla posilující nenarušenou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a odstraňování překážek jeho řádného fungování zajištěním rovnocenné ochrany všech takto poškozených osob v celé Unii.

1. Tato směrnice stanoví určitá pravidla nezbytná k zajištění toho, aby mohly všechny osoby, kterým byla způsobena škoda porušením článků 101 nebo 102 Smlouvy nebo vnitrostátních právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, jehož se dopustil podnik či skupina podniků, účinně uplatnit právo požadovat od těchto protiprávně jednajících stran náhradu této škody v plné výši. Směrnice stanoví rovněž pravidla posilující nenarušenou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a odstraňování překážek jeho řádného fungování zajištěním rovnocenné ochrany všech takto poškozených osob v celé Unii.

 

 

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Každá osoba, které byla způsobena škoda porušením vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže, je schopna požadovat náhradu této škody v plné výši.

1. Každá osoba, které byla způsobena škoda porušením vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže, má možnost požadovat od protiprávně jednajících stran náhradu této škody v plné výši, a to buď v přímém, nebo v navazujícím soukromoprávním řízení.

 

 

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – bod 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. „vnitrostátními právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže“ se rozumí ustanovení vnitrostátních právních předpisů sledující převážně stejný cíl jako články 101 a 102 Smlouvy, která jsou použita ve stejné věci a souběžně s právními předpisy Unie v oblasti hospodářské soutěže podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003;

2. „vnitrostátními právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže“ se rozumí ustanovení vnitrostátních právních předpisů sledující převážně stejný cíl jako články 101 a 102 Smlouvy, která jsou použita ve stejné věci a souběžně s právními předpisy Unie v oblasti hospodářské soutěže podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003. Tato definice se nevztahuje na vnitrostátní právní předpisy, které umožňují trestněprávní postih fyzických osob, ledaže takový postih slouží k prosazování pravidel v oblasti hospodářské soutěže platných pro podniky.

Odůvodnění

Je důležité uvažovat o trestněprávních předpisech, které jsou platné v některých členských státech. Proto by se i zde měla použít formulace z bodu odůvodnění (8) nařízení 1/2003.

 

 

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Článek 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 5

Článek 5

Zpřístupnění důkazů

Zpřístupnění důkazů

1. Členské státy zajistí, aby v případě, že žalobce předložil obvykle dostupné skutečnosti a důkazy věrohodně prokazující, že existují důvody pro podezření, že mu či osobám, které zastupuje, byla způsobena škoda porušením právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže ze strany žalovaného, mohly vnitrostátní soudy žalované straně nebo třetí osobě nařídit, aby zpřístupnily důkazy, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou tyto důkazy obsaženy rovněž ve spisu orgánu pro hospodářskou soutěž, či nikoli, s výhradou podmínek stanovených v této kapitole. Členské státy zajistí, aby soudy mohly na žádost žalované strany nařídit zpřístupnění důkazů rovněž žalobci nebo třetí osobě.

1. Členské státy zajistí, aby v řízení týkajícím se žaloby o náhradu škody před vnitrostátním soudem v Unii mohly vnitrostátní soudy na žádost žalobce, který předložil opodstatněné odůvodnění obsahující dostupné skutečnosti a důkazy, jež dostatečně podporují věrohodnost jeho nároku na náhradu škody, nařídit žalované straně nebo třetí osobě, aby zpřístupnily příslušné důkazy, [...] s výhradou podmínek stanovených v této kapitole. Členské státy zajistí, aby soudy mohly na žádost žalované strany nařídit zpřístupnění důkazů rovněž žalobci nebo třetí osobě.

Tímto ustanovením nejsou dotčena práva a povinnosti vnitrostátních soudů podle nařízení Rady (ES) č. 1206/2001.

Tímto ustanovením nejsou dotčena práva a povinnosti vnitrostátních soudů podle nařízení Rady (ES) č. 1206/2001.

 

1a. Členské státy musí zajistit, aby v případě, že žalovaný nepředložil požadované důkazy, vnitrostátní soudy žádaly o zpřístupnění důkazů vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž.

2. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy nařídily zpřístupnění důkazů podle odstavce 1, pokud strana, která zpřístupnění požaduje

2. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy mohly nařídit zpřístupnění konkrétních důkazů nebo jejich kategorií, které jsou na základě přiměřeně dostupných skutečností uvedených v podloženém odůvodnění vymezeny co nejpřesněji a nejúžeji a které jsou pod kontrolou protistrany nebo třetí strany a jsou potřebné pro účely odhadu způsobené škody podle článku 2 této směrnice.

a) prokázala, že důkazy, které má pod kontrolou druhá strana nebo třetí osoba, jsou důležité pro doložení jejího nároku nebo pro obhajobu, a

 

b) uvedla konkrétní důkazy, nebo vymezila kategorie důkazů co nejpřesněji a nejúžeji, jak jí to umožňují obvykle dostupné skutečnosti.

 

3. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy omezily zpřístupnění důkazů na to, co je přiměřené. Při rozhodování, zda je zpřístupnění požadované určitou stranou přiměřené, uváží vnitrostátní soudy oprávněné zájmy všech stran a dotčených třetích osob. Vnitrostátní soudy vezmou v úvahu zejména:

3. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy omezily zpřístupňování důkazů na to, co je přiměřené a co souvisí se žalobou o náhradu škody v Unii. Při rozhodování, zda je zpřístupnění požadované určitou stranou přiměřené, uváží vnitrostátní soudy příslušné veřejné zájmy a oprávněné zájmy všech dotčených soukromých stran a třetích osob. Vnitrostátní soudy vezmou v úvahu zejména:

a) pravděpodobnost toho, že došlo k údajnému porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

a) pravděpodobnost toho, že došlo k údajnému porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

 

aa) potřebu zajistit účinnost veřejnoprávního vymáhání předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

b) rozsah a náklady zpřístupnění, zejména pro případné dotčené třetí osoby;

b) rozsah a náklady zpřístupnění, zejména pro případné dotčené třetí osoby a s cílem zabránit tzv. „lovu údajů“;

c) to, zda důkazy, které mají být zpřístupněny, obsahují důvěrné údaje, zejména důvěrné údaje týkající se třetích osob, a opatření k ochraně těchto důvěrných údajů a

c) to, zda důkazy, které mají být zpřístupněny, obsahují důvěrné údaje, zejména důvěrné údaje týkající se třetích osob, a opatření k ochraně těchto důvěrných údajů a

d) v případech, kdy protiprávní jednání je nebo bylo předmětem šetření orgánu pro hospodářskou soutěž, to, zda byla žádost zformulována konkrétně s ohledem na povahu, předmět nebo obsah těchto dokumentů, a nikoli jako nekonkrétní žádost týkající se dokumentů poskytnutých orgánu pro hospodářskou soutěž nebo obsažených ve spisu tohoto orgánu.

d) v případech, kdy protiprávní jednání je nebo bylo předmětem šetření orgánu pro hospodářskou soutěž, to, zda byla žádost zformulována konkrétně s ohledem na povahu, předmět nebo obsah těchto dokumentů [...] poskytnutých orgánu pro hospodářskou soutěž nebo obsažených ve spisu tohoto orgánu.

4. Členské státy zajistí, aby měly vnitrostátní soudy k dispozici účinná opatření k ochraně důvěrných údajů před nepatřičným použitím v nejvyšší možné míře, přičemž je současně zajištěno, že příslušné důkazy obsahující tyto informace jsou k dispozici v řízeních o náhradě škody.

4. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy měly pravomoc nařídit zpřístupnění důkazů obsahujících důvěrné údaje, považují-li to za důležité pro řízení o náhradě škody. Členské státy zajistí, aby při nařizování zpřístupnění těchto údajů měly vnitrostátní soudy k dispozici účinná opatření na ochranu těchto údajů.

5. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění plného účinku právních výsad a jiných práv, jež se týkají toho, že nikdo nesmí být nucen zpřístupnit existující důkazy.

5. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy při nařizování zpřístupnění důkazů zajistily plný účinek příslušných zákonných profesních výsad stanovených vnitrostátním právem nebo právem Unie.

 

Zájem podniků vyhnout se žalobám o náhradu škody v důsledku porušení právních předpisů nepředstavuje obchodní zájem zasluhující ochranu.

 

5a. Členské státy zajistí, aby byly zúčastněné strany, které jsou v držení dokumentu, o jehož zpřístupnění bylo požádáno, vyslechnuty dříve, než vnitrostátní soud nařídí podle tohoto článku zpřístupnění informací odvozených z uvedených dokumentů.

6. Členské státy zajistí, aby v případě, že jejich soudy mají pravomoc nařídit zpřístupnění důkazů bez vyslechnutí osoby, která má důkazy zpřístupnit, nemohla být uložena sankce za nedodržení tohoto příkazu, dokud nebyla osoba, jíž je příkaz určen, vyslechnuta soudem.

6. Členské státy zajistí, aby v případě, že jejich soudy mají pravomoc nařídit zpřístupnění důkazů bez vyslechnutí osoby, která má důkazy zpřístupnit, nemohla být uložena sankce za nedodržení tohoto příkazu, dokud nebyla osobě, jíž je příkaz určen, poskytnuta možnost vyjádřit se před vnitrostátním soudem.

7. Důkazy zahrnují všechny druhy důkazů, které jsou přípustné u vnitrostátního soudu, u něhož je podána žaloba, zejména dokumenty a jiné předměty obsahující informace bez ohledu na médium, na němž jsou tyto informace uloženy.

7. Důkazy zahrnují všechny druhy důkazů, které jsou přípustné u vnitrostátního soudu, u něhož je podána žaloba, zejména dokumenty a jiné předměty obsahující informace bez ohledu na médium, na němž jsou tyto informace uloženy.

8. Aniž je dotčena povinnost stanovená v odstavci 4 a omezení uvedená v článku 6, tento článek nebrání členským státům v tom, aby zachovaly nebo zavedly pravidla, která vedou k širšímu zpřístupňování důkazů.

8. Aniž je dotčena povinnost stanovená v odstavci 4 a omezení uvedená v článku 6, tento článek nebrání členským státům v tom, aby zachovaly nebo zavedly pravidla, která vedou k širšímu zpřístupňování důkazů.

 

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby pro účely řízení o náhradě škody nemohly vnitrostátní soudy určité straně nebo třetí osobě nikdy nařídit zpřístupnění těchto kategorií důkazů:

1. Členské státy zajistí, aby pro účely řízení o náhradě škody nemohly vnitrostátní soudy obecně nařídit orgánu pro hospodářskou soutěž zpřístupnění těchto kategorií důkazů:

 

 

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1 (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

interní dokumenty vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž, korespondence mezi Komisí a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž nebo mezi vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž;

 

 

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy zajistí, aby za účelem řízení o náhradě škody mohly vnitrostátní soudy zpřístupnění níže uvedených kategorií důkazů nařídit až poté, co orgán pro hospodářskou soutěž ukončil své řízení nebo vydal rozhodnutí uvedené v článku 5 nařízení č. 1/2003 nebo v kapitole III nařízení č. 1/2003:

2. Členské státy zajistí, aby za účelem řízení o náhradě škody mohly vnitrostátní soudy zpřístupnění níže uvedených informací nařídit až poté, co orgán pro hospodářskou soutěž ukončil své řízení nebo vydal rozhodnutí uvedené v článku 5 nařízení č. 1/2003 nebo v kapitole III nařízení č. 1/2003:

 

 

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Zpřístupnění důkazů obsažených ve spisu orgánu pro hospodářskou soutěž, které nespadají do žádné z kategorií uvedených v odstavcích 1 nebo 2 tohoto článku, může být v rámci řízení o náhradě škody nařízeno kdykoli.

3. Zpřístupnění důkazů obsažených ve spisu orgánu pro hospodářskou soutěž, které nespadají do žádné z kategorií uvedených v odstavcích 1 nebo 2 tohoto článku, může být v rámci řízení o náhradě škody nařízeno kdykoli. Ustanovení čl. 5 odst. 3 až 7 se použijí obdobně.

 

 

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Článek 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 7

vypouští se

Omezení týkající se použití důkazů získaných výhradně prostřednictvím přístupu ke spisu orgánu pro hospodářskou soutěž

 

1. Členské státy zajistí, aby v řízeních o náhradě škody nebyly přípustné důkazy spadající do jedné z kategorií uvedených v čl. 6 odst. 1, které určitá fyzická nebo právnická osoba získala výhradně prostřednictvím přístupu ke spisu orgánu pro hospodářskou soutěž při výkonu svých práv na obhajobu podle článku 27 nařízení č. 1/2003 nebo odpovídajících ustanovení vnitrostátních právních předpisů.

 

2. Členské státy zajistí, aby důkazy spadající do jedné z kategorií uvedených v čl. 6 odst. 2, které určitá fyzická nebo právnická osoba získala výhradně prostřednictvím přístupu ke spisu orgánu pro hospodářskou soutěž při výkonu svých práv na obhajobu podle článku 27 nařízení č. 1/2003 nebo odpovídajících ustanovení vnitrostátních právních předpisů, nebyly v řízeních o náhradě škody přípustné, dokud orgán pro hospodářskou soutěž neukončil své řízení nebo nevydal rozhodnutí uvedené v článku 5 nařízení č. 1/2003 nebo v kapitole III nařízení č. 1/2003.

 

3. Členské státy zajistí, aby důkazy, které určitá fyzická nebo právnická osoba získala výhradně prostřednictvím přístupu ke spisu orgánu pro hospodářskou soutěž při výkonu svých práv na obhajobu podle článku 27 nařízení č. 1/2003 nebo odpovídajících ustanovení vnitrostátních právních předpisů a které nejsou nepřípustné podle odstavců 1 nebo 2 tohoto článku, mohly být v řízení o náhradě škody použity pouze touto osobou nebo fyzickou či právnickou osobou, která převzala její práva, včetně osoby, která získala její nárok.

 

 

 

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – písm. b – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) zničí příslušné důkazy, za předpokladu, že v době zničení:

b) zničí příslušné důkazy;

 

 

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – písm. b – bod i

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i) strana, která důkazy zničila, byla účastníkem řízení orgánu pro hospodářskou soutěž týkajícího se chování, na němž je žaloba o náhradu škody založena, nebo

vypouští se

 

 

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – písm. b – bod ii

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii) strana, která důkazy zničila, věděla nebo měla přiměřeně vědět, že u vnitrostátního soudu byla podána žaloba o náhradu škody a že důkazy byly důležité pro doložení nároku na náhradu škody nebo pro obhajobu proti této žalobě; nebo

vypouští se

 

 

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – písm. b – bod iii

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii) strana, která důkazy zničila, věděla, že důkazy jsou důležité pro probíhající nebo budoucí řízení o náhradě škody, která sama zahájila nebo která byla zahájena proti ní;

vypouští se

 

 

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy zajistí, aby sankce, které mohou vnitrostátní soudy uložit, byly účinné, přiměřené a odrazující. Sankce, které mají vnitrostátní soudy k dispozici, zahrnují s ohledem na chování účastníka řízení o náhradě škody možnost vyvodit negativní závěry, jako je předpoklad, že příslušná záležitost byla prokázána, nebo úplné či částečné zamítnutí nároků a obhajoby, a možnost nařídit uhrazení výdajů.

2. Členské státy zajistí, aby sankce, které mohou vnitrostátní soudy uložit v případě nesplnění jakéhokoli soudního příkazu ke zpřístupnění nebo příkazu na ochranu důvěrných informací nebo odmítnutí je splnit, byly účinné, přiměřené a odrazující.

 

 

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 2 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy zajistí, aby promlčecí lhůta nezačala běžet před tím, než se poškozená strana dozví nebo než se mohla přiměřeně dovědět o

2. Členské státy zajistí, aby promlčecí lhůta začala běžet v nejzazším termínu poté, co se poškozená strana dozví nebo se mohla přiměřeně dovědět o

 

 

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 2 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy zajistí, aby promlčecí lhůta nezačala běžet před tím, než se poškozená strana dozví nebo než se mohla přiměřeně dovědět o

2. Členské státy zajistí, aby promlčecí lhůta nezačala běžet před tím, než protiprávní jednání skončí a poškozená strana se dozví nebo než se mohla přiměřeně dovědět o

 

 

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Členské státy zajistí, aby v případě, že orgán pro hospodářskou soutěž přijme opatření za účelem šetření nebo zahájí řízení s ohledem na protiprávní jednání, jehož se týká žaloba o náhradu škody, byl běh promlčecí lhůty přerušen. Toto přerušení běhu lhůty skončí nejdříve jeden rok poté, co rozhodnutí o protiprávním jednání nabylo právní moci nebo bylo řízení jinak ukončeno.

5. Členské státy zajistí, aby v případě, že orgán pro hospodářskou soutěž přijme opatření za účelem šetření nebo zahájí řízení s ohledem na protiprávní jednání, jehož se týká žaloba o náhradu škody, byl běh promlčecí lhůty přerušen. Toto přerušení běhu lhůty skončí nejdříve dva roky poté, co rozhodnutí, kterým bylo řízení o protiprávním jednání či údajném protiprávním jednání ukončeno, nabylo právní moci.

Odůvodnění

Promlčecí lhůta by měla být dostatečně dlouhá, aby umožnila skutečný přístup ke spravedlnosti.

 

 

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy zajistí, aby byl podnik, kterému orgán pro hospodářskou soutěž na základě programu shovívavosti prominul pokutu, odpovědný vůči jiným poškozeným stranám, než jsou jeho přímí nebo nepřímí odběratelé či dodavatelé, pouze tehdy, pokud tyto poškozené strany prokážou, že nemohou získat plné odškodnění od ostatních podniků, které se podílely na stejném porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.

vypouští se

 

 

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 2 – pododstavec 1 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V situaci uvedené v odstavci 1 tohoto článku se má za to, že nepřímý odběratel prokázal, že na něj byla přenesena navýšená cena, pokud prokázal, že:

V situaci uvedené v odstavci 1 tohoto článku nepřímý odběratel prokáže, že na něj byla přenesena navýšená cena, pokud přinejmenším prokázal, že:

 

 

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Pravidly stanovenými v této kapitole není dotčeno právo poškozené strany požadovat náhradu za ušlý zisk.

1. Pravidly stanovenými v této kapitole není dotčeno právo poškozené strany požadovat náhradu za ušlý zisk, skutečnou ztrátu a úroky od okamžiku vzniku škody až do doby, než bylo zaplaceno odškodnění související s touto škodou.

 

 

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 1 – písm. b a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba) veškeré relevantní výsledky veřejných případů týkajících se hospodářské soutěže, které přispívají ke splnění kritérií uvedených v čl. 13 odst. 2.

 

 

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby se v případě protiprávní kartelové dohody předpokládalo, že protiprávní jednání způsobilo škodu. Protiprávně jednající podnik má právo tuto domněnku vyvrátit.

1. Členské státy zajistí, aby se v případě protiprávní kartelové dohody předpokládalo, že protiprávní jednání způsobilo škodu v rámci trhu. Protiprávně jednající podnik má právo tuto domněnku vyvrátit.

 

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Článek 17

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 17

Článek 17

Odkladný účinek řešení sporů dohodou

Odkladný účinek řešení sporů dohodou

1. Členské státy zajistí, aby byl běh promlčecí lhůty pro podání žaloby o náhradu škody po dobu trvání procesu řešení sporu dohodou pozastaven. Pozastavení běhu promlčecí lhůty se použije pouze s ohledem na strany, které se podílejí nebo podílely na procesu řešení sporu dohodou.

1. Členské státy zajistí, aby byl běh promlčecí lhůty pro podání žaloby o náhradu škody po dobu trvání procesu řešení sporu dohodou pozastaven. Pozastavení běhu promlčecí lhůty se použije pouze s ohledem na strany, které se podílejí nebo podílely na procesu řešení sporu dohodou.

2. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy, u nichž byla podána žaloba o náhradu škody, mohly přerušit řízení v případě, že se účastníci těchto řízení podílejí na procesu řešení sporu dohodou s ohledem na nárok, jehož se toto řízení o náhradě škody týká.

2. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy, u nichž byla podána žaloba o náhradu škody, mohly přerušit řízení v případě, že se účastníci těchto řízení podílejí na procesu řešení sporu dohodou s ohledem na nárok, jehož se toto řízení o náhradě škody týká.

 

2a. Přerušení řízení podle odstavce 2 tohoto článku nesmí být v žádném případě delší než jeden rok.

 

2b. Po dosažení narovnání dohodou může orgán pro hospodářskou soutěž zohlednit náhradu vyplacenou před přijetím rozhodnutí jako polehčující okolnost při stanovení pokuty.

 

 

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby po dosažení narovnání dohodou byl nárok poškozené strany usilující o narovnání snížen o podíl podniku, jenž se společně podílel na protiprávním jednání a usiloval o narovnání, na škodě, která byla poškozené straně způsobena protiprávním jednáním. Další účastníci protiprávního jednání neusilující o narovnání nemohou s ohledem na zbývající nárok získat příspěvek od protiprávně jednajícího podniku usilujícího o narovnání. Pouze v případě, že další účastníci protiprávního jednání, kteří o narovnání neusilovali, nemohou zaplatit náhradu škody, která odpovídá zbývajícímu nároku, lze podnik, který se společně s nimi podílel na protiprávním jednání a který usiluje o narovnání, považovat za odpovědný za zaplacení náhrady škody poškozené straně usilující o narovnání.

1. Členské státy zajistí, aby po dosažení narovnání dohodou byl nárok poškozené strany usilující o narovnání snížen o podíl podniku, jenž se společně podílel na protiprávním jednání a usiloval o narovnání, na škodě, která byla poškozené straně způsobena protiprávním jednáním. Další účastníci protiprávního jednání neusilující o narovnání nemohou s ohledem na zbývající nárok získat příspěvek od protiprávně jednajícího podniku usilujícího o narovnání. Pouze v případě, že další účastníci protiprávního jednání, kteří o narovnání neusilovali, nemohou zaplatit náhradu škody, která odpovídá zbývajícímu nároku, lze podnik, který se společně s nimi podílel na protiprávním jednání a který usiluje o narovnání, považovat za odpovědný za zaplacení náhrady škody poškozené straně usilující o narovnání, pokud to není v podmínkách urovnání sporu výslovně vyloučeno.

 

 

POSTUP

Název

Pravidla upravující žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže

Referenční údaje

COM(2013)0404 – C7-0170/2013 – 2013/0185(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

1.7.2013

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

JURI

1.7.2013

Přidružený(é) výbor(y) - datum oznámení na zasedání

12.12.2013

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Bernhard Rapkay

19.6.2013

Projednání ve výboru

16.12.2013

 

 

 

Datum přijetí

21.1.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Raffaele Baldassarre, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Marielle Gallo, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Klaus-Heiner Lehne, Antonio López-Istúriz White, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Francesco Enrico Speroni, Rebecca Taylor, Alexandra Thein, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Piotr Borys, Eva Lichtenberger, Angelika Niebler, Axel Voss

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

María Irigoyen Pérez

 

 

9. 1. 2014

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže

( COM(2013)0404 – C7‑0170/2013 – 2013/0185(COD) )

Navrhovatel: Olle Schmidt

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Navrhovatel vítá, že Komise – po téměř desetiletém zkoumání – předložila tento návrh směrnice. Spotřebitelé a malé a střední podniky v současnosti mohou jen obtížně vykonávat své právo na náhradu škody způsobené porušením předpisů v oblasti hospodářské soutěže na úrovni EU.

Pokud se jedná o soukromoprávní prosazování těchto pravidel, navrhovatel by si přál zavedení kolektivních mechanismů náhrady škody, které mohou fungovat na základě zastoupení. Ve svém prohlášení o krocích přijatých v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu ( P6_TA(2009)0187 Komise souhlasila s tím, že by bylo vhodné zavést jednotný přístup ke kolektivní náhradě škody s cílem zajistit soudržný přístup k žalobám o náhradu škody v oblasti práva Unie upravujícího hospodářskou soutěž. Závazná horizontální opatření zavádějící kolektivní náhradu škody doposud nebyla zavedena. Kolektivní žaloby by autentickým a oprávněným subjektům, jako jsou např. sdružení spotřebitelů či obchodní organizace, umožnily podávat žaloby jménem jednotlivých žalobců. Navrhovatel nicméně vyzývá k tomu, aby byly k úkonům v postavení zástupce a k účasti na žalobním nároku oprávněny pouze jednoznačně vymezené skupiny osob. Tato identifikace musí být dokončena v okamžiku, kdy je nárok vymáhán, a navrhovatel tedy navrhuje inkluzivní model (tz. opt-in). Vzhledem k tomu, že pouze 25 % případů týkajících se kartelových dohod v Evropské unii vede k žalobám o náhradu škody, je třeba více podněcovat spotřebitele, aby vykonávali svá práva.

Navrhovatel uznává, že uplatňování programu shovívavosti do značné míry napomáhá odhalování kartelů, a tím také umožňuje, aby k případným žalobám o náhradu škody vůbec mohlo dojít. Navrhovatel však nesouhlasí s návrhem Komise, aby byl zaveden „šedý seznam“ omezení uplatňovaných na zveřejňování důkazů poté, co příslušný orgán pro hospodářskou soutěž ukončil řízení. Veškeré důkazy pocházející z programu shovívavosti by měly podléhat pravidlům obsaženým v prvním odstavci článku 6, bez ohledu na to, zda byly obdrženy společně s žádostí o shovívavost, nebo až poté, co o ně požádal orgán pro hospodářskou soutěž.

Ačkoli existují i případy, kdy bylo zahájeno šetření v určitém případě týkajícím se hospodářské soutěže díky oznamovatelům, kteří dané jednání nahlásili, návrh Komise se o této otázce konkrétně nezmiňuje. Ochrana oznamovatelů se týká pouze jejich totožnosti, a nikoli poskytnutých informací. Tato totožnost nemá žádný vliv na případnou škodu nebo její hodnotu. Právní předpisy členských států v současnosti totožnost oznamovatelů chrání. Aby byla zajištěna předvídatelnost a rovnocenné zacházení, měla by být otázka osobních údajů do návrhu Komise začleněna.

Navrhovatel vítá návrh Komise, aby důkazní břemeno nesl žalovaný. Žalobcům se tak totiž usnadňuje prokazování jejich nároků. Případné mezery v důkazním materiálu by byly vykládány ve prospěch žalobce, což představuje jednoznačný přínos pro přímé zákazníky. V souladu s judikaturou Soudního dvora rovněž musí mít i nepřímí odběratelé právo podat žalobu. Navrhovaná pravidla nicméně zahrnují jak presumpci neexistence, tak i existence přenášení navýšené ceny na nepřímé odběratele. Velmi pravděpodobně to povede k žalobám ze strany přímých i nepřímých žalobců. Navrhovatel není tomuto dvojitému systému nakloněn a navrhuje, aby v případě, kdy neexistuje dostatek důkazů prokazujících přenesení, nesl důkazní břemeno nepřímý odběratel. Tímto způsobem je vytvořen jednotný systém, který vnitrostátním soudům poskytuje jednoznačný obecný rámec stanovující, jak postupovat.

Utrpěná škoda musí být kompenzována. Tato zásada je klíčová, mají-li kartely skutečně pocítit škodu, kterou způsobily na trzích i spotřebitelům. Aby byla posílena ochrana, jíž se těší strana, která byla poškozena porušením právních předpisů upravujících hospodářskou soutěž, je důležité zajistit, aby měla v soudním řízení silné postavení. Navrhovatel proto navrhuje, aby byla poškozená strana zvýhodněna při provádění odhadu, tj. aby odhad vycházel z odhadu poškozené strany. Tento postup by navíc dále znevýhodňoval účast na kartelu, protože by byl omezen vliv pachatelů příslušného protiprávního jednání v soudních řízeních.

Spotřebitele, organizace spotřebitelů nebo malé podniky může riziko, že budou muset uhradit soudní výlohy v případě, že neuspějí, výrazně odstrašit od podávání žalob o náhradu škody. Aby byla posílena možnost podávat žaloby navrhuje váš navrhovatel, aby byl pro tyto účely zaveden fond financovaný z pokut za porušení předpisů upravujících hospodářskou soutěž. Tento fond by financoval první orientační rozsudek potenciálního případu založeného na důkazech předložených potenciálním žalobcem. Snížila by se tak hranice pro žaloby o náhradu škody a omezila zátěž, již pro soudy představují zbytečně žaloby. Závěrem je třeba zdůraznit, že pravidlo, podle nějž hradí náklady strana, která prohraje, by mělo být zachováno.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a) Soukromoprávní prosazování je klíčovým mechanismem pro účinné prosazování právní úpravy hospodářské soutěže. Žaloby jednotlivců však nejsou dostatečné, a je tudíž nezbytné, aby tato směrnice umožňovala kolektivní žaloby.

Odůvodnění

Bylo by vhodné zavést jednotný přístup ke kolektivní náhradě škody s cílem zajistit soudržný přístup k žalobám o náhradu škody, který umožňují např. zákony na ochranu spotřebitele. Protože však taková horizontální opatření doposud nebyla v praxi zavedena, navrhovatel by si je přál začlenit do této směrnice. Vzhledem k malému počtu žalob o náhradu škody je třeba více podněcovat spotřebitele, aby se domáhali svých práv. Kolektivní žaloby sníží úroveň, od níž se spotřebitelům vyplatí obrátit se na vnitrostátní soud.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4b) Vzhledem k pravomoci členských států zavést různé mechanismy kolektivního odškodnění je třeba členské státy povzbuzovat k tomu, aby při zavádění těchto mechanismů zřídily pouze dobrovolný systém a aby nepřistupovaly k využívání kontingenčního poplatku, ukládání odškodného s represivní funkcí a financování ze strany třetích stran, kdy osoba, která poskytla finanční prostředky, obdrží odměnu vycházející z výše narovnání nebo přiznané náhrady škody.

 

 

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a) Účinné prostředky, kterými budou moci spotřebitelé a podniky získat náhradu škody, odradí podniky od porušování právních předpisů a zajistí větší dodržování pravidel Unie v oblasti hospodářské soutěže. V zájmu posílení veřejnoprávního prosazování pravidel v oblasti hospodářské soutěže v Unii by tedy mělo být podporováno nákladově efektivní, včasné a účinné odškodňování poškozených osob za porušení uvedených pravidel. Povzbuzování k odškodňování poškozených osob dohodou by se nemělo dotknout nutnosti harmonizovat pravidla upravující v členských státech žaloby o náhradu škody za porušení právních předpisů členských států nebo Unie v oblasti hospodářské soutěže.

Odůvodnění

V zájmu spotřebitelů a podniků je třeba, aby bylo odškodňování nákladově efektivní, včasné a účinné. Proto je třeba podporovat včasné řešení sporů dohodou tím, že se poskytnou pobídky související se stanovením pokut orgány pro hospodářskou soutěž, aby se zajistilo, že náhrada škody bude nákladově efektivní, včasná a účinná.

 

 

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Tato směrnice potvrzuje acquis communautaire týkající se práva Unie na náhradu škody způsobené porušením právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže, zejména aktivní legitimace a vymezení škody, jak je uvedeno v judikatuře Soudního dvora Evropské unie, a nepředjímá jeho případný další vývoj. Každá osoba, které byla protiprávním jednáním způsobena škoda, může požadovat náhradu skutečné ztráty (damnum emergens), ušlého zisku (lucrum cessans) a zaplacení úroků od okamžiku vzniku škody do doby, než bylo zaplaceno odškodnění. Toto právo se uznává u všech fyzických nebo právnických osob, spotřebitelů, podniků i orgánů veřejné moci, bez ohledu na existenci přímého smluvního vztahu s protiprávně jednajícím podnikem a bez ohledu na skutečnost, zda protiprávní jednání předtím zjistil orgán pro hospodářskou soutěž. Tato směrnice by neměla vyžadovat, aby členské státy zavedly při prosazování článků 101 a 102 Smlouvy mechanismy kolektivního odškodnění.

(11) Tato směrnice potvrzuje acquis communautaire týkající se práva Unie na náhradu škody způsobené porušením právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže, zejména aktivní legitimace a vymezení škody, jak je uvedeno v judikatuře Soudního dvora Evropské unie, a nepředjímá jeho případný další vývoj. Každá osoba, které byla protiprávním jednáním způsobena škoda, může požadovat náhradu skutečné ztráty (damnum emergens), ušlého zisku (lucrum cessans) a zaplacení úroků od okamžiku vzniku škody do doby, než bylo zaplaceno odškodnění, aniž by byl dotčen typ úroků uznávaný podle vnitrostátních právních předpisů. Toto právo se uznává u všech fyzických nebo právnických osob, spotřebitelů, podniků i orgánů veřejné moci, bez ohledu na existenci přímého smluvního vztahu s protiprávně jednajícím podnikem a bez ohledu na skutečnost, zda protiprávní jednání předtím zjistil orgán pro hospodářskou soutěž.

 

 

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11a) Náležité vymáhání právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže a účinné uplatňování práva na odškodnění ze strany podniků i spotřebitelů spolu úzce souvisí a mají klíčový význam pro dosažení konkurenceschopného růstu. Evropské právo na kolektivní odškodnění v tomto ohledu přispěje k dovršení vnitřního trhu a k rozvoji skutečného prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Odůvodnění

V únoru 2012 přijal Evropský parlament usnesení s názvem „Směrem k soudržnému evropskému přístupu ke kolektivnímu odškodnění“, v němž požadoval předložení návrhu v oblasti kolektivního odškodnění, který by zahrnoval společný soubor zásad, jenž by v Unii zajistil jednotný přístup ke spravedlnosti prostřednictvím kolektivního odškodnění, přičemž by se zaměřoval na řešení otázek porušování práv spotřebitelů. Mechanismus kolektivního odškodnění by výrazně zlepšil účinné prosazování právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže a zvýšil ochranu spotřebitelů.

 

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) Důkazy jsou v řízení o náhradě škody způsobené porušením vnitrostátních právních předpisů nebo předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže důležitým prvkem. Jelikož se však soudní spory týkající se porušení antimonopolních pravidel vyznačují asymetrií informací, je vhodné zajistit, aby poškozené strany měly právo na zpřístupnění důkazů, které jsou důležité pro jejich nárok, aniž by musely jednotlivé důkazy upřesnit. V zájmu zajištění rovnosti zbraní by tyto prostředky měly být k dispozici rovněž žalovaným stranám v řízeních o náhradě škody, aby mohly požádat o zpřístupnění důkazů třetími osobami. Pokud chce vnitrostátní soud nařídit zpřístupnění důkazů ze strany Komise, použije se s ohledem na žádosti o informace zásada loajální spolupráce mezi Evropskou unií a členskými státy (čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU) a čl. 15 odst. 1 nařízení č. 1/2003.

(13) Důkazy jsou v řízení o náhradě škody způsobené porušením vnitrostátních právních předpisů nebo předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže důležitým prvkem. Jelikož se však soudní spory týkající se porušení antimonopolních pravidel vyznačují asymetrií informací, je vhodné zajistit, aby poškozené strany měly právo na zpřístupnění důkazů, které jsou důležité pro jejich nárok. V zájmu zajištění rovnosti zbraní by tyto prostředky měly být k dispozici rovněž žalovaným stranám v řízeních o náhradě škody, aby mohly požádat o zpřístupnění důkazů třetími osobami. Pokud chce vnitrostátní soud nařídit zpřístupnění důkazů ze strany Komise, použije se s ohledem na žádosti o informace zásada loajální spolupráce mezi Evropskou unií a členskými státy (čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU) a čl. 15 odst. 1 nařízení č. 1/2003.

Odůvodnění

Důkazy musí být co nejpřesněji a co nejpodrobněji specifikovány, aby se zabránilo svévolnému „lovení údajů“ (tzv. fishing expeditions), které by mohlo výrazně poškodit účinné a spravedlivé fungování vnitřního trhu.

 

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19a) Je důležité, aby byly informace poskytnuté žadateli o shovívavost chráněny, neboť se tak pro účastníky kartelových dohod posílí pobídka přihlásit se a stát se účastníkem programu shovívavosti. Je proto třeba rozšířit omezení, která upravují zveřejňování důkazů ze strany orgánů pro hospodářskou soutěž tak, aby zahrnovala veškeré informace poskytnuté žadatelem o shovívavost, bez ohledu na to, zda byly tyto informace poskytnuty z podnětu samotného účastníka kartelu nebo až na žádost orgánu pro hospodářskou soutěž.

Odůvodnění

Žádosti o účast na programu shovívavosti představují zásadní přínos pro odhalování kartelových dohod, a tím také umožňují, aby k případným soukromoprávním žalobám vůbec mohlo dojít. Veškeré důkazy pocházející od žadatelů o shovívavost budou podléhat pravidlům obsaženým v prvním odstavci článku 6, bez ohledu na to, zda byly obdrženy v rámci žádosti o shovívavost, nebo až poté, co o ně požádal příslušný orgán pro hospodářskou soutěž.

 

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21a) Ačkoli byla úloha jednotlivých oznamovatelů doposud poměrně málo významná, ochrana jednotlivců, kteří se sami přihlásí s určitými informacemi, musí být výslovně začleněna do této směrnice. Pouze osobní údaje a informace odkazující na osobní údaje by měly být součástí souboru informací, u nichž nemohou vnitrostátní soudy nikdy nařídit jedné ze stran nebo třetí straně, aby je zpřístupnily.

Odůvodnění

Ačkoli existují rovněž případy, kdy bylo zahájeno šetření v určitém případě týkajícím se hospodářské soutěže pouze díky oznamovatelům, kteří dané jednání nahlásili, návrh směrnice se o této otázce konkrétně nezmiňuje. Ochrana oznamovatelů se týká pouze jejich totožnosti, a nikoli poskytnutých informací. Aby byla zajištěna předvídatelnost a rovnocenné zacházení, měla by být otázka osobních údajů do směrnice začleněna. Právní předpisy členských států v současnosti totožnost oznamovatelů chrání.

 

 

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 24

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24) Podání žaloby o náhradu škody nebo zahájení šetření orgánem pro hospodářskou soutěž znamená riziko, že dotyčné podniky mohou zničit nebo skrýt důkazy, které by byly užitečné k doložení nároku poškozené strany na náhradu škody. Aby se zamezilo zničení příslušných důkazů a zajistilo dodržení soudních příkazů k jejich zpřístupnění, měly by mít soudy možnost uložit dostatečně odrazující sankce. Co se týká účastníků řízení, obzvláště účinná může být sankce v podobě vyvození negativních závěrů v řízení o náhradě škody, která může zamezit časovým prodlevám. Měly by být k dispozici rovněž sankce za nesplnění povinnosti chránit důvěrné údaje a za zneužití informací získaných zpřístupněním. Sankce by měly být obdobně k dispozici i v případě, jsou-li informace získané prostřednictvím přístupu ke spisu orgánu pro hospodářskou soutěž při výkonu práva určité osoby na obhajobu v rámci šetření tohoto orgánu zneužity v řízeních o náhradě škody.

(24) Podání žaloby o náhradu škody nebo zahájení šetření orgánem pro hospodářskou soutěž znamená riziko, že dotyčné podniky mohou zničit nebo skrýt důkazy, které by byly užitečné k doložení nároku poškozené strany na náhradu škody. Aby se zamezilo zničení příslušných důkazů a zajistilo dodržení soudních příkazů k jejich zpřístupnění, měly by soudy ukládat dostatečně a účinně odrazující sankce. Co se týká účastníků řízení, obzvláště účinná může být sankce v podobě vyvození negativních závěrů v řízení o náhradě škody, která může zamezit časovým prodlevám. Měly by být k dispozici rovněž sankce za nesplnění povinnosti chránit důvěrné údaje a za zneužití informací získaných zpřístupněním. Sankce by měly být obdobně k dispozici i v případě, jsou-li informace získané prostřednictvím přístupu ke spisu orgánu pro hospodářskou soutěž při výkonu práva určité osoby na obhajobu v rámci šetření tohoto orgánu zneužity v řízeních o náhradě škody.

 

 

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28) Podniky, které s orgány pro hospodářskou soutěž spolupracují na základě programu shovívavosti, hrají klíčovou úlohu při odhalování protiprávního jednání tajného kartelu a ukončení tohoto protiprávního jednání, čímž často sníží škodu, která mohla být způsobena v případě, že by protiprávní jednání pokračovalo. Je proto vhodné umožnit, aby podniky, kterým orgán pro hospodářskou soutěž na základě programu shovívavosti prominul pokutu, byly chráněny před tím, že budou nepřiměřeně čelit žalobám o náhradu škody, přičemž je třeba mít na paměti, že rozhodnutí orgánu pro hospodářskou soutěž, v němž se konstatuje, že došlo k protiprávnímu jednání, může pro podnik, kterému byla prominuta pokuta, nabýt právní moci dříve, než nabude právní moci rovněž pro ostatní podniky, kterým pokuta prominuta nebyla. Je proto vhodné, aby byl podnik, kterému byla prominuta pokuta, v zásadě zproštěn společné a nerozdílné odpovědnosti za veškerou škodu a aby jeho příspěvek nepřekročil výši škody, která byla způsobena jeho přímým nebo nepřímým odběratelům či v případě nákupního kartelu jeho přímým nebo nepřímým dodavatelům. Pokud kartel způsobil škodu pouze jiným osobám než odběratelům/dodavatelům protiprávně jednajících podniků, neměl by příspěvek podniku, kterému byla prominuta pokuta, překročit jeho relativní odpovědnost za škodu způsobenou kartelem. Tento podíl by se měl stanovit v souladu se stejnými pravidly, jaká se používají k určení příspěvků mezi protiprávně jednajícími podniky 27. bod odůvodnění). Podnik, kterému byla prominuta pokuta, by měl zůstat plně odpovědný vůči jiným poškozeným stranám, než jsou jeho přímí odběratelé nebo dodavatelé, pouze tehdy, nemohou-li tito získat plné odškodnění od ostatních protiprávně jednajících podniků.

(28) Podniky, které s orgány pro hospodářskou soutěž spolupracují na základě programu shovívavosti, hrají klíčovou úlohu při odhalování protisoutěžních dohod, rozhodnutí nebo jednání a ukončení tohoto protiprávního jednání, čímž často sníží škodu, která mohla být způsobena v případě, že by protiprávní jednání pokračovalo. Je proto vhodné umožnit, aby podniky, kterým orgán pro hospodářskou soutěž na základě programu shovívavosti prominul pokutu, byly chráněny před tím, že budou nepřiměřeně čelit žalobám o náhradu škody, přičemž je třeba mít na paměti, že rozhodnutí orgánu pro hospodářskou soutěž, v němž se konstatuje, že došlo k protiprávnímu jednání, může pro podnik, kterému byla prominuta pokuta, nabýt právní moci dříve, než nabude právní moci rovněž pro ostatní podniky, kterým pokuta prominuta nebyla. Je proto vhodné, aby byl podnik, kterému byla prominuta pokuta, v zásadě zproštěn společné a nerozdílné odpovědnosti za veškerou škodu a aby jeho příspěvek nepřekročil výši škody, která byla způsobena jeho přímým nebo nepřímým odběratelům či v případě nákupního kartelu jeho přímým nebo nepřímým dodavatelům. Pokud kartel způsobil škodu pouze jiným osobám než odběratelům/dodavatelům protiprávně jednajících podniků, neměl by příspěvek podniku, kterému byla prominuta pokuta, překročit jeho relativní odpovědnost za škodu způsobenou kartelem. Tento podíl by se měl stanovit v souladu se stejnými pravidly, jaká se používají k určení příspěvků mezi protiprávně jednajícími podniky 27. bod odůvodnění). Podnik, kterému byla prominuta pokuta, by měl zůstat plně odpovědný vůči jiným poškozeným stranám, než jsou jeho přímí odběratelé nebo dodavatelé, pouze tehdy, nemohou-li tito získat plné odškodnění od ostatních protiprávně jednajících podniků.

Odůvodnění

Zvolený výraz je příliš úzký a nezohledňoval by skutečnou situaci na vnitřním trhu.

 

 

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 30

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30) Pokud však byly navýšené ceny přeneseny na osoby, které z právního hlediska nemohou požadovat náhradu škody, není vhodné umožnit, aby protiprávně jednající podnik použil obhajobu založenou na přenesení, jelikož to by jej zbavilo odpovědnosti za škodu, kterou způsobil. Soud, u něhož bylo zahájeno řízení, by měl proto v případě, že je v dané věci použita obhajoba založená na přenesení, posoudit, zda osoby, na něž byly navýšené ceny údajně přeneseny, mohou z právního hlediska požadovat náhradu škody. Ačkoliv nepřímí odběratelé mohou požadovat náhradu škody, vnitrostátní pravidla týkající se příčinné souvislosti (včetně pravidel vztahujících se na předvídatelnost a vzdálenost) uplatňovaná v souladu se zásadami práva Unie mohou mít za následek, že určité osoby (např. na úrovni dodavatelského řetězce, která je vzdálená od protiprávního jednání) nemohou z právního hlediska v daném případě požadovat náhradu škody. Pouze pokud soud shledá, že osoba, na níž byly údajně přeneseny vyšší ceny, je z právního hlediska schopna požadovat náhradu škody, posoudí odůvodněnost obhajoby založené na přenesení.

vypouští se

Odůvodnění

Vypuštění v důsledku čl. 12 odst. 2.

 

 

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 34

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34) Poškozená strana, která prokázala, že jí v důsledku porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže vznikla škoda, musí prokázat rovněž rozsah způsobené škody, aby získala odškodnění. Vyčíslení škody způsobené porušením antimonopolních pravidel je proces, který znamená posouzení obzvláště velkého množství faktických údajů a který může vyžadovat použití složitých ekonomických modelů. To je často velmi nákladné a poškozeným stranám to způsobuje potíže, pokud jde o získání potřebných údajů k doložení jejich nároků. Vyčíslení škody způsobené porušením antimonopolních pravidel jako takové může představovat podstatnou překážku, která poškozeným stranám znemožňuje získat náhradu za způsobenou škodu.

(34) Poškozená strana, která prokázala, že jí v důsledku porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže vznikla škoda, musí prokázat rovněž rozsah způsobené škody, aby získala odškodnění. Vyčíslení škody způsobené porušením antimonopolních pravidel je proces, který znamená posouzení obzvláště velkého množství faktických údajů a který může vyžadovat použití složitých ekonomických modelů. To je často velmi nákladné a poškozeným stranám to způsobuje potíže, pokud jde o získání potřebných údajů k doložení jejich nároků. Vyčíslení škody způsobené porušením antimonopolních pravidel jako takové může představovat podstatnou překážku, která poškozeným stranám znemožňuje získat náhradu za způsobenou škodu. Postup, kterým se vyčísluje škoda, se může v jednotlivých vnitrostátních jurisdikcích lišit. Aby byla zaručena jednoznačnost pravidel a předvídatelnost, měla by Komise vypracovat dodatečné pokyny na úrovni Společenství.

Odůvodnění

Aby bylo zajištěno účinné a harmonizované rozhodování vnitrostátních soudů ve věci žalob o náhradu škody způsobené porušením předpisů upravujících hospodářskou soutěž, měla by Komise vypracovat dodatečné pokyny týkající se vyčíslování škody na úrovni Unie. Zjednodušil by se tak složitý proces odhadování škody způsobené porušením předpisů upravujících hospodářskou soutěž a posílila předvídatelnost a harmonizace řízení.

 

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35) K odstranění asymetrie informací a některých problémů spojených s vyčíslením škody způsobené porušením antimonopolních pravidel a k zajištění účinných žalob o náhradu škody je vhodné předpokládat, že v případě protiprávní kartelové dohody způsobilo toto protiprávní jednání škodu, zejména prostřednictvím dopadu na cenu. V závislosti na skutkové podstatě daného případu to znamená, že kartel zapříčinil navýšení ceny, nebo zabránil snížení cen, k němuž by jinak došlo nebýt protiprávního jednání. Protiprávně jednající podnik by měl mít možnost tuto domněnku vyvrátit. Je vhodné tuto vyvratitelnou domněnku omezit na kartely vzhledem k tajné povaze kartelu, která zmíněnou asymetrii informací zvyšuje a poškozené straně ztěžuje získání potřebných důkazů k prokázání škody.

(35) K odstranění asymetrie informací a některých problémů spojených s vyčíslením škody způsobené porušením antimonopolních pravidel a k zajištění účinných žalob o náhradu škody je vhodné předpokládat, že v případě protiprávní kartelové dohody způsobilo toto protiprávní jednání škodu, zejména prostřednictvím dopadu na cenu. V závislosti na skutkové podstatě daného případu to znamená, že kartel zapříčinil navýšení ceny, nebo zabránil snížení cen, k němuž by jinak došlo nebýt protiprávního jednání. Protiprávně jednající podnik by měl mít možnost tuto domněnku vyvrátit. Členské státy by měly zajistit, aby byla vnitrostátním soudům udělena pravomoc odhadnout rozsah škody s přihlédnutím k důkazům, které strany předloží.

 

 

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 36

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36) Při neexistenci pravidel Unie pro vyčíslení škody způsobené porušením právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže je na vnitrostátním právním systému každého členského státu a na vnitrostátních soudech, aby stanovily požadavky, které musí poškozená strana splnit při prokazování výše způsobené škody, přesnost, s níž je nutno tuto výši prokázat, metody, které lze použít k vyčíslení výše škody, a důsledky nemožnosti dodržet plně stanovené požadavky. Tyto vnitrostátní požadavky by však neměly být méně příznivé než požadavky, kterými se řídí obdobné situace ve vnitrostátním právu (zásada rovnocennosti), ani nesmí prakticky znemožňovat či nadměrně ztěžovat uplatnění práva Unie na náhradu škody (zásada efektivity). V tomto ohledu je třeba věnovat pozornost případné asymetrii informací mezi stranami a skutečnosti, že vyčíslení škody znamená posouzení toho, jak by se dotyčný trh vyvíjel v případě, že by k protiprávnímu jednání nedošlo. Toto posouzení vyžaduje srovnání se situací, která je z podstaty věci hypotetická, a proto je nelze nikdy provést naprosto přesně. Je tudíž vhodné udělit vnitrostátním soudům pravomoc odhadnout výši škody způsobené porušením právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.

(36) Při neexistenci pravidel Unie pro vyčíslení škody způsobené porušením právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže je na vnitrostátním právním systému každého členského státu a na vnitrostátních soudech, aby stanovily požadavky, které musí poškozená strana splnit při prokazování výše způsobené škody, přesnost, s níž je nutno tuto výši prokázat, metody, které lze použít k vyčíslení výše škody, a důsledky nemožnosti dodržet plně stanovené požadavky. Tyto vnitrostátní požadavky by však neměly být méně příznivé než požadavky, kterými se řídí obdobné situace ve vnitrostátním právu (zásada rovnocennosti), ani nesmí prakticky znemožňovat či nadměrně ztěžovat uplatnění práva Unie na náhradu škody (zásada efektivity). V tomto ohledu je třeba věnovat pozornost případné asymetrii informací mezi stranami a skutečnosti, že vyčíslení škody znamená posouzení toho, jak by se dotyčný trh vyvíjel v případě, že by k protiprávnímu jednání nedošlo. Toto posouzení vyžaduje srovnání se situací, která je z podstaty věci hypotetická, a proto je nelze nikdy provést naprosto přesně. Je tudíž vhodné udělit vnitrostátním soudům pravomoc odhadnout výši škody způsobené porušením právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Při provádění tohoto odhadu se klade důraz především na odhad škody předložený poškozenou stranou.

Odůvodnění

Aby byla posílena ochrana, jíž se těší strana, která byla poškozena porušením právních předpisů upravujících hospodářskou soutěž, je důležité zajistit, aby měla v soudním řízení silné postavení. Tím, že se upřednostní odhad škody předložený poškozenou stranou, se zajistí ochrana slabší strany řízení. Tento postup navíc dále znevýhodňuje účast na kartelu, protože omezuje vliv pachatelů příslušných porušení předpisů v soudních řízeních.

 

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 37

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(37) Poškozené strany a protiprávně jednající podniky by měly být vybízeny k tomu, aby se dohodly na náhradě škody způsobené porušením právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže prostřednictvím mechanismů pro řešení sporů dohodou, jako je mimosoudní vyrovnání, arbitráž nebo mediace. Toto řešení sporů dohodou by se mělo pokud možno vztahovat na co nejvíce poškozených stran a protiprávně jednajících podniků. Ustanovení této směrnice týkající se řešení sporů dohodou mají proto usnadnit používání těchto mechanismů a zvýšit jejich účinnost.

(37) Upozorňuje na skutečnost, že vnitrostátní soudy jsou často přetížené a že žaloby o náhradu škody mohou být časově náročným procesem. Poškozené strany a protiprávně jednající podniky by měly být vybízeny k tomu, aby se dohodly na náhradě škody způsobené porušením právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže prostřednictvím mechanismů pro řešení sporů dohodou, jako je mimosoudní vyrovnání, arbitráž nebo mediace. Toto řešení sporů dohodou by se mělo pokud možno vztahovat na co nejvíce poškozených stran a protiprávně jednajících podniků. Protože navíc pouhé žaloby jednotlivců nemusí být dostačující, tato směrnice by měla výslovně zahrnovat kolektivní žaloby podané autentickými a oprávněnými subjekty, jako jsou např. sdružení spotřebitelů či obchodní organizace, jednajícími jménem jednotlivého žalobce.

Odůvodnění

Kolektivní žaloby by autentickým a oprávněným subjektům, jako jsou např. sdružení spotřebitelů či obchodní organizace, umožnily podávat žaloby jménem jednotlivých žalobců. K úkonům v postavení zástupce a k účasti na žalobním nároku by však měly být oprávněny pouze jednoznačně vymezené skupiny osob. Tato identifikace musí být dokončena v okamžiku, kdy je nárok vymáhán, a navrhovatel tedy navrhuje inkluzivní model (opt-in).

 

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 41 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(41a) Náklady na soudní řízení by neměly odrazovat žalobce od podávání oprávněných žalob u soudu. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření s cílem poskytnout poškozeným stranám přístup k finančním prostředkům umožňujícím podat žalobu o náhradu škody. Tohoto cíle lze dosáhnout zřízením fondu, který by byl financován z pokut uhrazených pachateli protiprávního jednání.

Odůvodnění

Spotřebitele, organizace spotřebitelů nebo malé podniky může riziko, že budou muset uhradit soudní výlohy, výrazně odstrašit od vznášení nároků. Fond financovaný z pokut za porušení předpisů upravujících hospodářskou soutěž by posílil možnost uplatňovat příslušné nároky. Tento fond by financoval první orientační rozsudek potenciálního případu založeného na důkazech předložených potenciálním žalobcem. Je třeba zdůraznit, že pravidlo, podle nějž hradí náklady strana, která prohraje, bude zachováno.

 

 

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Každá osoba, které byla způsobena škoda porušením vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže, je schopna požadovat náhradu této škody v plné výši.

1. Každá osoba, které byla způsobena škoda porušením vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže, je schopna požadovat náhradu této škody v plné výši, aniž by tím byl dotčen jakýkoli požadavek na určení odpovědnosti podle vnitrostátních právních předpisů.

Odůvodnění

Aby se uplatnil nárok na náhradu, musí být splněny požadavky na určení odpovědnosti podle vnitrostátního práva.

 

 

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Členské státy zajistí, aby se vyloučilo nadměrné odškodnění.

Odůvodnění

Je nutné zabránit nadměrnému odškodnění, protože by mohlo uškodit cíli rovných podmínek na vnitřním trhu.

 

 

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Členské státy zajistí, aby mohly všechny poškozené strany účinně uplatnit své nároky na náhradu škody.

3. Členské státy zajistí, aby mohly všechny poškozené strany účinně uplatnit své nároky na náhradu škody a dosáhnout skutečného prosazení odškodnění.

 

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – bod 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. „žalobou o náhradu škody“ se rozumí žaloba podle vnitrostátního práva, jejímž prostřednictvím vznáší poškozená strana u vnitrostátního soudu nárok na náhradu škody; může zahrnovat rovněž žaloby, jimiž určitá osoba jednající jménem jedné či více poškozených stran vznáší u vnitrostátního soudu nárok na náhradu škody, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví tuto možnost;

3. „žalobou o náhradu škody“ se rozumí žaloba podle vnitrostátního práva, jejímž prostřednictvím vznáší poškozená strana u vnitrostátního soudu individuálně nebo společně nárok na náhradu škody; zahrnuje rovněž žaloby, jimiž určitá osoba jednající jménem jedné či více poškozených stran vznáší u vnitrostátního soudu nárok na náhradu škody. Vnitrostátní právní předpisy tuto možnost stanoví, zejména s ohledem na kolektivní odškodnění. Při zavádění mechanismu kolektivního odškodnění mohou členské státy zřídit pouze dobrovolný (tzv. opt-in) systém a nemusí přistoupit k zavedení kontingenčního poplatku, možnosti ukládání odškodného s represivní funkcí a financování ze strany třetích stran, kdy osoba, která poskytla finanční prostředky, obdrží odměnu vycházející z výše narovnání nebo přiznané náhrady škody;

 

 

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – bod 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. „kolektivním odškodněním“ se rozumí (i) právní mechanismus, který umožňuje dvěma nebo více fyzickým či právnickým osobám nebo subjektu oprávněnému podat zástupnou žalobu kolektivně požadovat zastavení protiprávního jednání (kolektivní odškodnění v případě zdržovacích žalob); (ii) právní mechanismus, který umožňuje dvěma nebo více fyzickým či právnickým osobám, jež tvrdí, že jim vznikla škoda v rámci události hromadné škody, nebo subjektu oprávněnému podat zástupnou žalobu kolektivně požadovat náhradu škody (kolektivní odškodnění v případě žalob o náhradu škody);

Odůvodnění

V únoru 2012 přijal Evropský parlament usnesení s názvem „Směrem k soudržnému evropskému přístupu ke kolektivnímu odškodnění“, v němž požadoval předložení návrhu v oblasti kolektivního odškodnění, který by zahrnoval společný soubor zásad, jenž by v Unii zajistil jednotný přístup ke spravedlnosti prostřednictvím kolektivního odškodnění, přičemž by se zaměřoval na řešení otázek porušování práv spotřebitelů. Mechanismus kolektivního odškodnění by posílil účinné prosazování právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže a ochranu spotřebitelů.

 

 

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – bod 13

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

13. „programem shovívavosti“ se rozumí program, na jehož základě účastník kartelu spolupracuje nezávisle na ostatních podnicích účastnících se tohoto kartelu při šetření orgánu pro hospodářskou soutěž tím, že dobrovolně poskytne informace o kartelu a o své úloze v něm, oplátkou za což je tomuto účastníku prominuta pokuta, která by byla za kartel uložena, nebo je tato pokuta snížena;

13. „programem shovívavosti“ se rozumí program, na jehož základě účastník protisoutěžní dohody, rozhodnutí nebo jednání spolupracuje nezávisle na ostatních podnicích účastnících se této dohody, rozhodnutí nebo jednání při šetření orgánu pro hospodářskou soutěž tím, že dobrovolně poskytne informace o dohodě, rozhodnutí nebo jednání a o své úloze v nich, oplátkou za což je tomuto účastníku prominuta pokuta, která by byla za dohodu, rozhodnutí nebo jednání uložena, nebo je tato pokuta snížena;

Odůvodnění

Zvolený výraz je příliš úzký a nezohledňoval by skutečnou situaci na vnitřním trhu.

 

 

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – bod 17

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

17. „narovnáním dohodou“ se rozumí dohoda, na jejímž základě je zaplacena náhrada škody po vyřešení sporu dohodou.

17. „narovnáním dohodou“ se rozumí dohoda, na jejímž základě je zaplacena náhrada škody po vyřešení sporu dohodou, včetně dohody, v níž se podnik zavazuje zaplatit náhradu škody osobám, které byly poškozeny porušením pravidel hospodářské soutěže, ze zajištěného fondu odškodnění;

Odůvodnění

Možnost vytvořit zajištěný fond odškodnění posílí právo poškozených osob na náhradu škody.

 

 

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) prokázala, že důkazy, které má pod kontrolou druhá strana nebo třetí osoba, jsou důležité pro doložení jejího nároku nebo pro obhajobu, a

a) uvedla důkazy, které má pod kontrolou druhá strana nebo třetí osoba a které jsou důležité pro doložení jejího nároku nebo pro obhajobu;

Odůvodnění

Evropská komise ve své důvodové zprávě k legislativnímu návrhu uvádí, že obecné žádosti o zpřístupnění dokumentů by měly být obvykle považovány za nepřiměřené a nesplňující povinnost dožadující strany vymezit důkazy (resp. kategorie důkazů) co nejpřesněji a nejúžeji. Aby se předešlo svévolnému „lovení údajů“ (tzv. fishing expeditions), musí žalující strana jednotlivé důkazy či kategorie důkazů vymezit co nejpřesněji a nejúžeji.

 

 

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2 – písm. b a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba) prokázala, že žádá o zpřístupnění důkazů u konkrétní žaloby o náhradu škody, která byla podána u vnitrostátního soudu v Unii; a

Odůvodnění

Článek 5 neuvádí žádné pokyny ve věci žádostí o zpřístupnění důkazů ze zemí mimo EU. Důkazy o dohodě nebo ujednání porušujících hospodářskou soutěž v EU však nelze použít jako zástupné pro (hromadné) žaloby mimo jurisdikci EU. Cílem pozměňovacího návrhu je tuto otázku přiměřeně řešit a takovému účinku předejít.

 

 

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy mohly nařídit zpřístupnění určitých částí důkazů nebo jejich kategorií, které budou na základě přiměřeně dostupných skutečností vymezeny co nejpřesněji a nejúžeji.

Odůvodnění

Evropská komise ve své důvodové zprávě k legislativnímu návrhu uvádí, že obecné žádosti o zpřístupnění dokumentů by měly být obvykle považovány za nepřiměřené a nesplňující povinnost dožadující strany vymezit důkazy (resp. kategorie důkazů) co nejpřesněji a nejúžeji. Aby se předešlo svévolnému „lovení údajů“ (tzv. fishing expeditions), musí žalující strana jednotlivé důkazy či kategorie důkazů vymezit co nejpřesněji a nejúžeji.

 

 

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy omezily zpřístupnění důkazů na to, co je přiměřené. Při rozhodování, zda je zpřístupnění požadované určitou stranou přiměřené, uváží vnitrostátní soudy oprávněné zájmy všech stran a dotčených třetích osob. Vnitrostátní soudy vezmou v úvahu zejména:

3. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy omezily zpřístupňování důkazů na to, co je přiměřené a co souvisí se žalobou o náhradu škody v Unii. Při rozhodování, zda je zpřístupnění požadované určitou stranou přiměřené, uváží vnitrostátní soudy příslušné veřejné zájmy a oprávněné zájmy všech dotčených soukromých stran. Vnitrostátní soudy vezmou v úvahu zejména:

Odůvodnění

Zachovat programu shovívavosti dostatečný účinek pobídky má zásadní význam pro zajištění rovných podmínek na vnitřním trhu. Programy shovívavosti jsou nejúčinnějším nástrojem při odhalování dohod porušujících pravidla hospodářské soutěže. Nebude-li protisoutěžní chování odhalováno nebo bude odhalováno jenom v malém rozsahu, nebude nakonec koho odškodňovat. Proto je nutné, aby dokumenty předložené žadatelem byly chráněny, i když zavedení ochrany těchto dokumentů per se není slučitelné s primárním právem (viz věc Donau Chemie).

 

 

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 – písm. a a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa) potřebu chránit účinnost veřejného vymáhání právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, zejména pokud jde o rizika, která by zpřístupnění dokumentů znamenalo pro:

 

i) programy shovívavosti orgánů pro hospodářskou soutěž;

 

ii) řízení o narovnání u orgánů pro hospodářskou soutěž;

 

iii) interní rozhodovací postupy v orgánu pro hospodářskou soutěž a v Evropské síti pro hospodářskou soutěž;

Odůvodnění

Zachovat programu shovívavosti dostatečný účinek pobídky má zásadní význam pro zajištění rovných podmínek na vnitřním trhu. Programy shovívavosti jsou nejúčinnějším nástrojem při odhalování dohod porušujících pravidla hospodářské soutěže. Nebude-li protisoutěžní chování odhalováno nebo bude odhalováno jenom v malém rozsahu, nebude nakonec koho odškodňovat. Je nutné, aby vnitrostátní soudy braly tento význam při nařizování zpřístupňování důkazů v potaz.

 

 

 

 

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Členské státy zajistí, aby měly vnitrostátní soudy k dispozici účinná opatření k ochraně důvěrných údajů před nepatřičným použitím v nejvyšší možné míře, přičemž je současně zajištěno, že příslušné důkazy obsahující tyto informace jsou k dispozici v řízeních o náhradě škody.

4. Členské státy zajistí, aby měly vnitrostátní soudy k dispozici účinná opatření k ochraně důvěrných údajů před nepatřičným použitím v nejvyšší možné míře, přičemž je současně zajištěno, aby příslušné důkazy obsahující tyto informace byly k dispozici v řízeních o náhradě škody v rámci Unie. Zájem podniků vyhnout se žalobám o náhradu škody po porušení právních předpisů nepředstavuje obchodní zájem zasluhující ochranu.

Odůvodnění

Zájem vyhnout se žalobám o náhradu škody v důsledku porušení předpisů v oblasti hospodářské soutěže nepředstavuje obchodní zájem zasluhující si ochranu, protože by byl v přímém rozporu s účinným právem na náhradu škody (viz věc CDC Hydrogen Peroxide v. Komise (T-437/08)).

 

 

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8. Aniž je dotčena povinnost stanovená v odstavci 4 a omezení uvedená v článku 6, tento článek nebrání členským státům v tom, aby zachovaly nebo zavedly pravidla, která vedou k širšímu zpřístupňování důkazů.

vypouští se

Odůvodnění

Zachovat programu shovívavosti dostatečný účinek pobídky má zásadní význam pro zajištění rovných podmínek na vnitřním trhu. Programy shovívavosti jsou nejúčinnějším nástrojem při odhalování dohod porušujících pravidla hospodářské soutěže. Nebude-li protisoutěžní chování odhalováno nebo bude odhalováno jenom v malém rozsahu, nebude nakonec koho odškodňovat. Je nutné zajistit stejnou úroveň ochrany, aby se zachovala účinnost programu shovívavosti.

 

 

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) prohlášení podniků v rámci řízení o shovívavosti a

a) všechny nově předložené dokumenty v neprospěch poskytnuté žadatelem o shovívavost a

 

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Článek 7 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 7a

 

Oznamování nezákonné činnosti

 

1. Osoba, která má rozumné důvody domnívat se, že jiná osoba spáchala nebo se chystá spáchat jednání, které tato směrnice zakazuje, může oznámit orgánu pro hospodářskou soutěž podrobnosti týkající se dané věci a požádat, aby byla v rámci tohoto oznámení utajena její totožnost.

 

2. Orgán pro hospodářskou soutěž utají totožnost osoby, která mu podala oznámení podle čl. 7 odst. 1 a byla ujištěna, že bude její totožnost utajena.

Odůvodnění

Aby byly osoby z řad veřejnosti podněcovány k poskytování informací orgánům pro hospodářskou soutěž, měla by tato směrnice výslovně zahrnovat ochranu totožnosti oznamovatelů. I v případě, že poskytnuté informace nebudou dostatečné k prokázání existence kartelové dohody, umožní orgánu pro hospodářskou soutěž zahájit vyšetřování.

 

 

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby mohly vnitrostátní soudy uložit stranám, třetím osobám a jejich právním zástupcům sankce v případě, že:

1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy skutečně ukládaly stranám, třetím osobám a jejich právním zástupcům sankce v případě, že:

 

 

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – písm. b – bod iii

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii) strana, která důkazy zničila, věděla, že důkazy jsou důležité pro probíhající nebo budoucí řízení o náhradě škody, která sama zahájila nebo která byla zahájena proti ní;

iii) strana, která důkazy zničila, věděla nebo mohla rozumně vyvodit, že důkazy jsou důležité pro probíhající nebo budoucí řízení o náhradě škody, která sama zahájila nebo která byla zahájena proti ní;

 

 

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby v případě, že vnitrostátní soudy v řízeních o náhradu škody rozhodují o dohodách, rozhodnutích nebo jednáních podle článků 101 nebo 102 Smlouvy nebo podle vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži, které jsou již předmětem pravomocného rozhodnutí vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž nebo odvolacího soudu o protiprávním jednání, nemohly tyto soudy rozhodnout v rozporu s takovýmto konstatováním protiprávního jednání. Touto povinností nejsou dotčena práva a povinnosti podle článku 267 Smlouvy.

Členské státy zajistí, aby v případě, že vnitrostátní soudy v řízeních o náhradu škody rozhodují o dohodách, rozhodnutích nebo jednáních podle článků 101 nebo 102 Smlouvy nebo podle vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži, které jsou již předmětem pravomocného rozhodnutí vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž nebo odvolacího soudu o protiprávním jednání, nemohly tyto soudy rozhodnout v rozporu s takovýmto konstatováním protiprávního jednání. Touto povinností nejsou dotčena práva a povinnosti podle článku 267 Smlouvy, dále právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a právo na obhajobu podle článků 47 a 48 Listiny a právo na spravedlivé řízení podle článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V souladu s tím jsou rozhodnutí vnitrostátních orgánů a soudů příslušných pro hospodářskou soutěž závazná, pokud při vyšetřování nedošlo ke zjevným chybám a pokud byla dodržena práva na obhajobu.

Odůvodnění

Aby byla zajištěna práva spotřebitelů a podniků na obhajobu, nebudou rozhodnutí závazná, pokud byla tato práva porušena.

 

 

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 2 – bod ii

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii) hodnocení takovéhoto jednání jako porušení právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže nebo vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži;

ii) skutečnostech, které kvalifikují takovéto jednání jako porušení právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže nebo vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži;

 

 

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Členské státy zajistí, aby v případě, že orgán pro hospodářskou soutěž přijme opatření za účelem šetření nebo zahájí řízení s ohledem na protiprávní jednání, jehož se týká žaloba o náhradu škody, byl běh promlčecí lhůty přerušen. Toto přerušení běhu lhůty skončí nejdříve jeden rok poté, co rozhodnutí o protiprávním jednání nabylo právní moci nebo bylo řízení jinak ukončeno.

5. Členské státy zajistí, aby v případě, že orgán pro hospodářskou soutěž přijme opatření za účelem šetření nebo zahájí řízení s ohledem na protiprávní jednání, jehož se týká žaloba o náhradu škody, byl běh promlčecí lhůty přerušen. Toto přerušení běhu lhůty skončí nejdříve dva roky poté, co rozhodnutí o protiprávním jednání nabylo právní moci nebo bylo řízení jinak ukončeno.

Odůvodnění

Vzhledem ke komplexnímu ekonomickému charakteru a ke skutečnosti, že je kvůli asymetriím informací, zvláště u spotřebitelů, obtížné vznášet včas nároky na náhradu škody způsobené protisoutěžním jednáním, je vhodné prodloužit přerušení běhu lhůty o jeden rok, aby bylo účinně zaručeno právo žalobců na plnou náhradu škody.

 

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a. Bez ohledu na odstavce 1 až 4 tohoto článku jsou žaloby o náhradu škody podávány do deseti let od událostí, které k nim daly důvod.

 

 

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. Členské státy zajistí, aby měl vnitrostátní soud pravomoc odhadnout, jaká část navýšené ceny byla přenesena.

Odůvodnění

Je nutné vyjasnit, že vnitrostátní soud má pravomoc odhadnout, jaká část navýšené ceny byla přenesena, aby mohl napravit problémy, jako je např. asymetrie informací.

 

 

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pokud byly navýšené ceny přeneseny na osoby na další úrovni dodavatelského řetězce, pro něž je z právního hlediska nemožné požadovat náhradu škody, nesmí žalovaný použít obhajobu uvedenou v předchozím odstavci.

vypouští se

Odůvodnění

Je obtížné posoudit, jaká by byla definice „právní nemožnosti“. Kromě toho by právní překážky, kvůli nimž by pro nepřímé zákazníky bylo „z právního hlediska nemožné“ požadovat náhradu škody za utrpěnou újmu, porušovaly judikaturu Evropského soudního dvora (srov. Courage a Crehan; Manfredi), a tudíž by k nim především vůbec nemělo dojít. Navrhovaná formulace může vést k přiznání náhrady škody žalobcům, kteří neutrpěli žádnou újmu, nebo k nadměrnému odškodnění.

 

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 2 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, že soud má pravomoc odhadnout, jaká část navýšené ceny byla přenesena.

Členské státy zajistí, že soud má pravomoc odhadnout, jaká část navýšené ceny byla přenesena. Soudům budou pomáhat jasné, jednoduché a komplexní obecné pokyny vydané Komisí.

 

 

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Aby bylo zajištěno, že žaloby o náhradu škody pocházející z různých úrovní dodavatelského řetězce nepovedou k vícenásobné odpovědnosti protiprávně jednajícího subjektu, zajistí členské státy, aby v případech, kdy bylo prokázáno, že došlo k plnému či částečnému přenesení navýšené ceny, vnitrostátní soudy, které projednávají žalobu o náhradu škody, neměly možnost přiznat žalující straně náhradu škody za tuto část přenesení navýšení. Soud má pravomoc odhadnout, jaká část navýšení ceny byla přenesena na přímého nebo nepřímého odběratele.

 

 

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Článek 16

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby se v případě protiprávní kartelové dohody předpokládalo, že protiprávní jednání způsobilo škodu. Protiprávně jednající podnik má právo tuto domněnku vyvrátit.

1. Členské státy zajistí, aby se v případě kartelové dohody předpokládalo, že protiprávní jednání způsobilo škodu. Protiprávně jednající podnik má právo tuto domněnku vyvrátit. Členské státy stanoví, že vnitrostátním soudům je udělena pravomoc odhadnout výši škody.

2. Členské státy zajistí, aby důkazní břemeno, úroveň důkazů a uvedení skutečností, o něž se žaloba opírá, jež jsou nezbytné pro vyčíslení škody, prakticky neznemožňovaly či nepřiměřeně neztěžovaly uplatnění práva poškozené strany na náhradu škody. Členské státy stanoví, že soudům je udělena pravomoc výši škody odhadnout.

2. Členské státy zajistí, aby důkazní břemeno, úroveň důkazů a uvedení skutečností, o něž se žaloba opírá, jež jsou nezbytné pro vyčíslení škody, prakticky neznemožňovaly či nepřiměřeně neztěžovaly uplatnění práva poškozené strany na náhradu škody.

 

 

 

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Členské státy zajistí, aby orgány pro hospodářskou soutěž, které jsou součástí sítě orgánů veřejné moci uplatňujících pravidla hospodářské soutěže Unie, mohly přerušit řízení v případě, že se strany účastnící se těchto řízení podílejí na procesu řešení sporu dohodou ve věci nároku na náhradu škody.

Odůvodnění

V zájmu spotřebitelů a podniků je třeba, aby byla náhrada škody nákladově efektivní, včasná a účinná. Proto je třeba podporovat včasné řešení sporů dohodou tím, že se poskytnou pobídky související se stanovením pokut orgány pro hospodářskou soutěž, aby se zajistilo, že náhrada škody bude nákladově efektivní, včasná a účinná. Jestliže orgán pro hospodářskou soutěž považuje vyplacenou náhradu škody za odpovídající a zákonnou, měl by ji následně zohlednit při stanovení své pokuty.

 

 

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise provede přezkum této směrnice a podá o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě do [...] [bude vypočteno jako 5 let ode dne stanoveného jako lhůta pro provedení této směrnice.]

Komise provede přezkum této směrnice a podá o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě do [...] [bude vypočteno jako 5 let ode dne stanoveného jako lhůta pro provedení této směrnice.]

 

Zpráva bude doplněna o soudržné posouzení fungování kolektivního odškodnění a kolektivních mechanismů alternativního řešení sporů v oblasti hospodářské soutěže vycházející ze zkušeností s jejich provedením, přičemž bude zvláště vyhodnocena podstata rozšíření používání takovýchto mechanismů v jiných odvětvích, jakož i zavedení takového mechanismu na úrovni EU s cílem zajistit efektivní ochranu spotřebitelů a vyvážené fungování vnitřního trhu.

 

 

 

 

 

 

POSTUP

Název

Pravidla upravující žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže

Referenční údaje

COM(2013)0404 – C7-0170/2013 – 2013/0185(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

1.7.2013

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

IMCO

1.7.2013

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Olle Schmidt

9.7.2013

Projednání ve výboru

14.10.2013

27.11.2013

16.12.2013

 

Datum přijetí

17.12.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Pablo Arias Echeverría, Preslav Borissov, Birgit Collin-Langen, Lara Comi, Vicente Miguel Garcés Ramón, Małgorzata Handzlik, Philippe Juvin, Toine Manders, Hans-Peter Mayer, Sirpa Pietikäinen, Phil Prendergast, Mitro Repo, Robert Rochefort, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Jürgen Creutzmann, Ildikó Gáll-Pelcz, Roberta Metsola, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Olle Schmidt, Jutta Steinruck, Marc Tarabella, Kerstin Westphal

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Luis Manuel Capoulas Santos

 

 

 

POSTUP

Název

Pravidla upravující žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže

Referenční údaje

COM(2013)0404 – C7-0170/2013 – 2013/0185(COD)

Datum předložení EP

11.6.2013

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

1.7.2013

 

 

 

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

1.7.2013

IMCO

1.7.2013

JURI

1.7.2013

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

ITRE

8.7.2013

 

 

 

Přidružený(é) výbor(y)

       Datum oznámení na zasedání

JURI

12.12.2013

 

 

 

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Andreas Schwab

18.6.2013

 

 

 

Projednání ve výboru

17.10.2013

25.11.2013

 

 

Datum přijetí

27.1.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

3

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Marino Baldini, Burkhard Balz, Jean-Paul Besset, Sharon Bowles, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Markus Ferber, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Liem Hoang Ngoc, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Philippe Lamberts, Werner Langen, Astrid Lulling, Ivana Maletić, Alfredo Pallone, Antolín Sánchez Presedo, Peter Simon, Kay Swinburne, Sampo Terho, Marianne Thyssen, Pablo Zalba Bidegain

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Pervenche Berès, Zdravka Bušić, Sari Essayah, Robert Goebbels, Olle Ludvigsson, Andreas Schwab

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Marta Andreasen, Alejandro Cercas, António Fernando Correia de Campos, Jürgen Creutzmann, Andrew Duff, Richard Howitt, Tunne Kelam, Eduard Kukan, Verónica Lope Fontagné, George Lyon, Emma McClarkin, Evelyn Regner, Alda Sousa, Alf Svensson

Datum předložení

4.2.2014

 

 

[1]   Stanovisko ze dne 16. října 2013 (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).
[2]*   Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
[3]  Stanovisko ze dne 16. října 2013, Úř. věst. C , , s. .
[4]   Postoj Evropského parlamentu ze dne ...
[5]  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.
[6]   Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.
[7]  Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 1).
[8]   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 78).
[9]  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.
[10]   Doporučení Komise C(2003)1422 ze dne 6. května 2013 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).