Dokument ze zasedání
20. 3. 2014
ZPRÁVA
o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost
( COM(2013)0570 – C7‑0282/2013 – 2013/2205(DEC) )
Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodaj: Tamás Deutsch
PR_DEC_Other
OBSAH
Page
1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU..................................................3
2. NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU........................................................5
STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci...........................................................13
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU.....................................................15
1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost
( COM(2013)0570 – C7‑0282/2013 – 2013/2205(DEC) )
Evropský parlament,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2012[1],
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2012 ( COM(2013)0570 – C7‑0282/2013)[2],
– s ohledem na výroční zprávu Evropského účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2012, spolu s odpověďmi orgánů[3],
– s ohledem na prohlášení[4] o věrohodnosti účtů a legalitě a správnosti uskutečněných operací na rozpočtový rok 2012 předkládané Účetním dvorem podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[5], a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[6], a zejména na články 164, 165, 166 a 167 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zahraniční věci ( A7-0199/2014 ),
1. uděluje vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku absolutorium za plnění rozpočtu Evropské služby pro vnější činnost na rozpočtový rok 2012,
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
obsahujícího připomínky, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost
( COM(2013)0570 – C7‑0282/2013 – 2013/2205(DEC) )
Evropský parlament,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2012[7],
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2012 ( COM(2013)0570 – C7‑0282/2013)[8],
– s ohledem na výroční zprávu Evropského účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2012, spolu s odpověďmi orgánů[9],
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů[10] a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rok 2012 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[11], a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[12], a zejména na články 164, 165, 166 a 167 tohoto nařízení,
– s ohledem na svá předchozí rozhodnutí a usnesení o udělení absolutoria,,
– s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zahraniční věci ( A7-0199/2014 ),
1. konstatuje, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící dne 31. prosince 2012 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;
2. vítá skutečnost, že ve druhém rozpočtovém roce svého působení Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) i nadále plnila svůj rozpočet tak, že Účetní dvůr v jejím počínání nezjistil významné chyby, a že většina problémů zjištěných zprávě Účetního dvora za rok 2011 jako důsledek procesu vytváření služby se již neopakovala;
3. poukazuje na to, že výroční zpráva Účetního dvora za rok 2012 uvádí, že v souvislosti s kontrolovanými oblastmi činnosti ESVČ audit nezjistil žádné závažné nedostatky; upozorňuje na to, že určité nedostatky přetrvávají ve správě sociálních příspěvků v Komisi a ESVČ, a vyjadřuje politování nad tím, že tyto problémy se objevily již v roce 2011 a ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2012 nejsou uvedeny poprvé; naléhavě vyzývá ESVČ, aby provedla veškerá vydaná doporučení; vítá kroky, které ESVČ dosud v této věci učinila, a doufá, že urychlí zavedení svého nového programu, který má tuto záležitost vyřešit;
4. je znepokojen tím, že v roce 2012 nebyl dosud plně v provozu systém PMO, což způsobilo chyby při výplatě sociálních příspěvků zaměstnancům;
5. bere na vědomí odpovědi na připomínky Účetního dvora a lituje, že se týkají pouze opatření přijatých v roce 2013;
6. konstatuje, že na konci roku 2012 činil konečný rozpočet ústředí ESVČ 184 100 000 EUR (plnění závazků ve výši 99,35 %), zatímco rozpočet delegací činil 304 500 000 EUR (plnění závazků ve výši 99,45 %); bere na vědomí, že Komise musela rozpočet delegací doplnit na celkem 268 000 000 EUR;
7. je znepokojen tím, že v roce 2012 došlo k přenosu prostředků; navrhuje, aby byly vypracovány klíčové ukazatele výkonnosti umožňující monitorovat nejvýznamnější oblasti s cílem zdokonalit plnění rozpočtu v příštích letech;
8. připomíná, že ESVČ je nedávno vytvořenou strukturou, která vznikla sloučením několika různých služeb, a že rok 2011 byl prvním rokem jejího provozu, v jehož průběhu bylo třeba překonat mnoho technických překážek, zejména v oblasti veřejných zakázek a náboru zaměstnanců; konstatuje, že v roce 2012 se již zmírnila značná administrativní zátěž plynoucí z opatření, která bylo nutné provést při zřizování služby; je nicméně znepokojen tím, že vrchní ředitel odpovědný za chod ESVČ znovu vyjádřil výhrady týkající se některých ze zakázek delegací Unie v oblasti bezpečnosti a výhrady vyjádřilo také několik delegací;
9. oceňuje, že na celou řadu písemných i ústních otázek členů Výboru pro rozpočtovou kontrolu EP obdržel podrobné odpovědi;
10. podotýká, že tento postup udělování absolutoria má velký význam, protože vytváří rámec pro budoucí postupy, a je přesvědčen, že posílí očekávání budoucího vývoje a zlepšení efektivity ESVČ a její činnosti;
11. bere na vědomí obtíže plynoucí z plnění rozpočtu čerpajícího z různých zdrojů, které nejsou ve vzájemné rovnováze, zejména pokud jde o sdílené náklady delegací;
12. je přesvědčen, že současná struktura rozpočtu ESVČ, který čerpá z 26 různých položek rozpočtu Komise a Evropského rozvojového fondu, neumožňuje získat přehled o skutečných nákladech a výdajích spojených s činností ESVČ a jejích delegací; podporuje návrh na zjednodušení, který ESVČ předložila v listopadu 2013, a žádá Komisi, aby navržené změny uplatnila a aby zvážila možnosti dalšího zjednodušení současného způsobu financování ESVČ;
13. pozitivně hodnotí skutečnost, že na pracovní místa ESVČ se nyní mohou hlásit i úředníci EP;
14. podporuje cíl dosáhnout ve stanovené lhůtě, tj. do poloviny roku 2013, toho, aby jedna třetina všech členů personálu ESVČ pocházela z diplomatických služeb členských států; bere na vědomí, že ESVČ není statickou strukturou a že noví pracovníci se vybírají na základě přihlášek a podle zásluh;
15. lituje nicméně toho, že se zatím nepodařilo dosáhnout lepší geografické vyváženosti při obsazování vedoucích postů; žádá ESVČ, aby přijala opatření, kterými přispěje k lepšímu a vyváženějšímu zastoupení všech členských států;
16. žádá ESVČ, aby zlepšila geografickou vyváženost, především pokud jde o vedoucí delegací Unie; znovu opakuje, že je třeba zajistit větší zeměpisnou vyváženost zastoupení členských států na všech úrovních správy;
17. vítá skutečnost, že od roku 2011 se počet žen ve funkci vedoucích delegací více než zdvojnásobil, a to z 10 na 24 (17 % celkového počtu), a že v ústředích pracuje na řídících pozicích vedoucích sekcí a vyšších pozicích 22 žen, což je 18 % celkového počtu; vybízí ESVČ, aby pokračovala ve zlepšování vyváženého zastoupení žen a mužů jak v delegacích, tak v ústředích;
18. uznává, že bylo vynaloženo úsilí o to, aby ve správě ESVČ nebylo nepoměrně mnoho vedoucích pozic; vítá úsilí o snížení počtu postů tříd AD 15 a AD 16 a vybízí ESVČ, aby pokračovala ve zlepšování této situace;
19. je však znepokojen tím, že ESVČ má největší podíl pracovníků ve vysokých platových třídách ze všech institucí Unie – 512 osob v třídě AD 12 nebo vyšší (přes 50 % všech pracovníků AD v ESVČ) – takže dosáhnout významného snížení není snadné; poukazuje na to, že stále ještě existují ředitelství s 22, 27 a 30 zaměstnanci a výkonná ředitelství se 44 zaměstnanci; domnívá se, že tuto situaci by bylo možné v nadcházejících letech změnit pomocí účinných politik v oblasti řízení;
20. vyjadřuje znepokojení nad tím, že úředníků povýšených po dvou letech strávených v jedné platové třídě je příliš mnoho, zejména pokud jde o rychlý postup osob ve vyšších platových třídách; vybízí ESVČ, aby pro rychlý postup ve vyšších třídách stanovila přísnější kritéria, zejména s ohledem na vysoký počet postů ve vysokých platových třídách a dodatečné náklady, které to s sebou nese v reálných částkách, a aby zajistila, že povýšení budou v plném souladu se služebním řádem;
21. považuje za velmi nejasné, jaké úkoly mají plnit zvláštní zástupci Unie; lituje, že informace o využívání rozpočtu, který dostávají na plnění svého mandátu, jsou nadále značně neurčité a že jsou sdělovány pouze na požádání; vyjadřuje znepokojení především nad tím, že vysoká představitelka měla ještě v roce 2010 v úmyslu rušit zvláštní zástupce Unie, ale že přitom rozpočet na zvláštní zástupce Unie vzrostl z 15 milionů EUR v roce 2011 na 27 milionů EUR v roce 2012; poznamenává, že byl tedy navýšen o 80 %, přičemž rozpočet na cesty zvláštních zástupců Unie vzrostl v roce 2012 na trojnásobek úrovně roku 2011; požaduje, aby ESVČ zajistila a předložila dostatečné informace o úkolech a využívání rozpočtu zvláštních zástupců Unie;
22. dále vyzývá k tomu, aby byla ukončena praxe vedení vlastní vnější politiky prostřednictvím zvláštních zástupců a aby tito zástupci nebyli, pokud jde o odměňování, postaveni výše než vyslanci EU na místě; připomíná, že zvláštní zástupci Unie jsou zařazeni do nejvyšší platové třídy, tedy na úroveň generálního ředitele, ačkoli nenesou stejnou odpovědnost; požaduje, aby tyto funkce byly plně začleněny do struktury ESVČ; doporučuje, aby byl rozpočet zvláštních zástupců převeden do rozpočtu ESVČ;
23. s uspokojením bere na vědomí průběh a organizaci provedených pohovorů a obsazení volných pracovních míst; bere na vědomí, že mu byl poskytnut přehled o tom, jak často byl kandidát zván na pohovor, což Parlament požadoval v posledním postupu udělování absolutoria;
24. oceňuje úsilí ESVČ o vyváženost mezi náborem z členských států, z ostatních institucí a z kandidátů ze soutěží pořádaných Evropským úřadem pro výběr personálu; lituje, že v letech 2012 a 2013 byla do ESVČ přijata pouze jedna osoba, která uspěla v soutěži, ačkoli celkem bylo přijato 291 osob;
25. je znepokojen skutečností, že existuje značný počet postů ve vysokých platových třídách, což je velmi nákladné; vítá informace o nově přijatých pracovnících; žádá nicméně, aby mu bylo rovněž sděleno, v jaké platové třídě nastupují nově přijatí vedoucí pracovníci a vedoucí delegací;
26. vítá, že se zvýšil počet externích uchazečů o místa v ESVČ; je přesvědčen, že cestovní náklady spojené se školeními a výběrovými řízeními je možné snížit; žádá ESVČ, aby se častěji využívaly videokonference;
27. vyzývá ESVČ, aby zavedla povinnost nově jmenovaných pracovníků ESVČ předkládat čestné prohlášení, že v minulosti nepracovali pro zpravodajské služby;
28. zdůrazňuje, že způsobilost v oblasti zahraničních věcí musí zůstat hlavním kritériem pro rozhodování o přijímání zaměstnanců; požaduje, aby ESVČ vypracovala soudržnou strategii v oblasti lidských zdrojů, jež může těchto cílů dosáhnout;
29. znovu opakuje, že je třeba zajistit, aby se místní pracovníci delegací dříve, než budou zaměstnáni, podrobili důkladné bezpečnostní kontrole;
30. chápe, že je třeba upravit personální stavy v delegacích; očekává, že tyto změny nebudou mít negativní dopad na činnost ESVČ a důvěryhodnost Unie;
31. se znepokojením konstatuje, že v roce 2012 hodnotilo 49 % vedoucích delegací (57 % v roce 2011) schopnosti svého operačního personálu, finančních pracovníků a pracovníků v oblasti monitoringu a auditu jako nepostačující k plnění jejich úkolů; opakuje svou výzvu ESVČ a Komisi, aby Parlamentu neprodleně předávaly výsledky svých diskusí;
32. podporuje snahy ESVČ o zvýšení počtu dostupných školení a o to, aby se její pracovníci v delegacích i v ústředí těchto školení účastnili; je ovšem znepokojen tím, že v roce 2013 se kurzů zúčastnilo zhruba o 1000 osob méně než v roce 2012 a že nebyl splněn strategický cíl deseti dnů školení na jednoho pracovníka za rok, neboť na jednu osobu připadly jen asi čtyři dny ročně;
33. upozorňuje na nákladný postup uplatňování metody výroční adaptace mezd místního personálu v delegacích Unie; vyzývá ESVČ, aby zvážila použití jiné metody výpočtu, která by byla transparentnější a jednodušší, a aby v této věci předložila zprávu příslušnému výboru Evropského parlamentu;
34 bere na vědomí navržená opatření, která mají za cíl zracionalizovat výdaje na personál a personální politiku;
35. poukazuje na to, že u ESVČ byly v roce 2012 dva úředníci vyšší úrovně vedení ze služebních důvodů zbaveni funkce (článek 50 služebního řádu); dále poukazuje na to, že žádný další orgán EU – v případě Rady to ovšem nelze zjistit – toto ustanovení v roce 2012 nevyužil; připomíná, že úředníci, na něž se toto opatření vztahovalo, pobírají ve věku 55 let důchod v plné výši; vyzývá ESVČ, aby Parlament informovala o důvodech, o věku obou těchto úředníků a o ročních nákladech, jež na oba tyto úředníky připadají;
36. bere na vědomí, že v roce 2012 byl zahájen akční plán pro zlepšení finančního řízení zakázek v oblasti bezpečnosti; oceňuje výsledky, které ESVČ dosáhla, a žádá, aby byl Evropskému parlamentu tento akční plán předložen a aby mu byly v příští zprávě o činnosti poskytnuty podrobné informace o uplatněných opatřeních;
37. podporuje akční plán ředitelství pro bezpečnost týkající se bezpečnostních zakázek, které spravuje ústředí; lituje nicméně, že do tohoto akčního plánu nebyly zahrnuty také nedostatky v řízení zakázek v oblasti bezpečnosti;
38. se znepokojením konstatuje, že v Římě, v Tanzanii a na Fidži byla doba trvání smluv na zajištění bezpečnosti bez vypsání nového výběrového řízení prodloužena o více než deset let; vyzývá ESVČ, aby Parlament informovala o podnicích, s nimiž byla v těchto místech uzavřena smlouva, o hodnotě těchto smluv a o jejich přesné době platnosti;
39. bere na vědomí, že některé z delegací potřebovaly pomoc s vypsáním nového výběrového řízení na zakázky v oblasti bezpečnosti; žádá ESVČ, aby pro všechny delegace provedla informační akce zaměřené na problematiku zadávání veřejných zakázek;
40. vyjadřuje ESVČ uznání za metodiku, kterou používá pro hodnotící mise;
41. žádá ESVČ, aby objasnila, proč bylo nutné zřizovat místo zástupce vedoucího delegace do Afghánistánu;
42. v souvislosti s Dohodou o přidružení mezi EU a zeměmi Střední Ameriky zdůrazňuje, že je třeba zřídit delegaci Unie v Panamě, která je důležitým partnerem a jedinou zemí v regionu, kde delegace není, a vyzývá ESVČ, aby v souladu s požadavkem z loňského roku za tímto účelem co nejdříve přijala odpovídající opatření;
43. vítá omezení jednočlenných delegací EU z 18 v minulém roce na nynějších 15; vyzývá ESVČ, aby v tomto trendu pokračovala a případně delegace slučovala;
44. připomíná svůj požadavek, aby přístup k lidským zdrojům v delegacích EU odrážel politické priority Evropské unie v daném regionu a flexibilitu potřebnou pro reakci na krize; naléhavě vyzývá ESVČ a Komisi, aby nalezly společný přístup v otázce zaměstnanců delegací a přidělování úkolů podle těchto principů a aby zajistily náležitou koordinaci mezi útvary s cílem zvýšit koherenci politiky EU a přispět k rozpočtovým synergiím;
45. jednoznačně podporuje čtyři hlavní iniciativy ESVČ pro tzv. inteligentní úspory; žádá ESVČ, aby předložila zprávu o provádění, z níž bude patrné, jakých finančních výsledků bylo dosaženo a jak byly takto uspořené prostředky opětovně využity; žádá Komisi, aby tyto iniciativy rovněž přijala;
46. znovu zdůrazňuje, že je důležité i nadále usilovat o nacházení příležitostí k dosahování dlouhodobých úspor a synergií, a to jak mezi ESVČ a Komisí, tak i s členskými státy, a že je v době omezování rozpočtových výdajů třeba zajistit udržitelnost rozpočtu ESVČ;
47. podporuje ESVČ v její snaze připravit se na víceletý finanční rámec 2014–2020, jakmile bude mít k dispozici rozpočet 96 000 milionů EUR vnější pomoci Unie, který bude plnit ve sdílené odpovědnosti s Komisí;
48. požaduje, aby se ESVČ výrazněji zasadila o to, aby bylo společným užíváním budov a infrastruktur s diplomatickými službami a delegacemi členských států EU dosaženo úspory nákladů; vyzývá ESVČ, aby vypracovala a Parlamentu předložila přehled o tom, kolik velvyslanectví a konzulátů členských států EU bylo uzavřeno od založení ESVČ v zemích, v nichž působí delegace EU, nebo v kolika zemích mohlo být dosaženo součinnosti díky zahájení činnosti ESVČ; poznamenává však, že členské státy by se měly na nákladech na společné umístění a poskytování služeb spravedlivou měrou podílet;
49. vítá návrh na společné zastoupení 14 členských států v 7 třetích zemích od roku 2011; s uspokojením konstatuje, že součinnost s generálním ředitelstvím Komise pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid a s diplomatickými službami členských států funguje dobře, a vítá informace poskytnuté v roce 2012; souhlasí s tím, že pokud jde o konzulární služby, je třeba vyvinout další úsilí; žádá, aby byl do této činnosti zapojen Výbor pro zahraniční věci Parlamentu;
50. žádá ESVČ, aby zintenzivnila své úsilí o zvýšení úspor v oblasti ubytování pracovníků delegací Unie; domnívá se, že v této oblasti existuje prostor pro významné úspory, neboť v roce 2012 dosáhly celkové náklady na ubytování 675 úředníků delegací Unie 30 milionů EUR;
51. žádá ESVČ ve své příští výroční zprávě uvedla podrobné informace o tom, jak nová politika v oblasti ubytování, která bude realizována v příštích čtyřech letech, přispěje k iniciativě inteligentních úspor zahájené v roce 2011;
52. vítá, že vzhledem k tomu, že vstupuje v platnost nový služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie, by mohla ESVČ v rozpočtu na rok 2014 okamžitě uspořit 4 miliony EUR; poukazuje nicméně na to, že náklady na zaměstnance v delegacích Unie jsou extrémně vysoké, protože různé přídavky, opravné koeficienty, dovolená na zotavenou a roční cestovní výdaje zvyšují náklady na jednoho zaměstnance v delegaci až o 8000 EUR nad rámec měsíčního platu;
53. naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla řešení problému řízení administrativních výdajů v delegacích EU tak, aby se snížila administrativní zátěž vedoucích delegací, zejména u menších delegací, a to tím, že v souladu se zprávou Parlamentu o přezkumu organizace a fungování ESVČ v roce 2013 bude možné přenášet určité pravomoci také na zaměstnance Komise;
54. je znepokojen tím, že přes to, že bylo během reformy služebního řádu oznámeno, že bude dovolená pro zaměstnance v třetích státech poskytována cíleněji a že bude omezena, byla doba dovolené na zotavenou nyní dokonce rozšířena na více zemí než dříve; připomíná, že v jejím rámci jsou poskytovány letenky celé rodině; požaduje přehled nákladů tohoto opatření, které platí od roku 2014, zatímco zkrácení dovolené bude zavedeno až od roku 2015;
55. vítá, že došlo ke změně systému příspěvků na životní podmínky a dovolené na zotavenou, jež se poskytují pracovníkům delegací, byla zavedena nová metoda výpočtu ročního příspěvku na cestování na základě cen letenek v ekonomické třídě místo obchodní třídy, což samo o sobě vedlo k úsporám v rozpočtu na rok 2014 ve výši 3 milionů EUR;
56. bere na vědomí, že nároky na dovolenou, které byly proplaceny zaměstnancům, jež nevyčerpali svou dovolenou za kalendářní rok, činily v roce 2012 ještě v průměru 8 526 EUR na osobu a v roce 2013 klesly na 5 986 EUR; vyzývá ESVČ, aby přijala příslušná opatření k dalšímu snížení těchto nákladů;
57. naléhavě vybízí ESVČ, aby pro cesty směřující z delegací do ústředí ESVČ zavedla podobné postupy, jaké uplatňují diplomatické služby členských států za srovnatelných okolností;
58. vítá, že byla uzavřena dohoda mezi Evropským úřadem pro boj proti podvodům a ESVČ; lituje, že k uzavření dohody došlo s určitým zpožděním, a žádá ESVČ, aby informovala o pokroku při provádění strategie proti podvodům v delegacích Unie, která měla být dokončena v roce 2013;
59. žádá ESVČ, aby ve svých výročních zprávách o činnosti informovala o výsledcích a důsledcích uzavřených případů řešených úřadem OLAF, v nichž byla předmětem vyšetřování ESVČ nebo některá z osob, která v ESVČ pracuje;
60. bere na vědomí, že vedoucí správy delegací Unie a pracovníci odpovědní za správu velvyslanectví členských států se pravidelně scházejí k diskusím a výměně zkušeností v různých oblastech; očekává, že se tato dobrá praxe rozšíří i na ostatní oblasti činnosti;
61. upozorňuje na to, že je naléhavě třeba posílit schopnost ESVČ a delegací EU chránit se před špionážní činností třetích zemí, což zahrnuje i posílení bezpečnosti jejich IT sítí a budování systémů pro bezpečnou komunikaci, a naléhá, aby byl bez prodlení proveden odhad s tím spojených potřeb výdajů z rozpočtu;
62. žádá, aby k výroční zprávě o činnosti byla připojena politika ESVČ v oblasti budov, a to zejména s ohledem na to, že je důležité, aby tyto náklady byly náležitě racionalizovány a nebyly nepřiměřeně vysoké;
63. žádá ESVČ, aby poskytla orgánu příslušnému k udělení absolutoria seznam stavebních zakázek uzavřených v roce 2012 s uvedením podrobných údajů o jednotlivých zakázkách, o zemi, v níž byla zakázka uzavřena, a o trvání zakázky, tak jako tomu bylo již ve výročních zprávách o činnosti ESVČ za rok 2011, a žádá ESVČ, aby uvedla tyto údaje rovněž ve výroční zprávě o činnosti za rok 2013 pro stavební zakázky.
64. zastává názor, že by bylo možné zlepšit finanční řízení, aby nedocházelo k placení úroků za pozdní platby, a zejména je možné zkrátit období prodlení plateb; poukazuje na to, že tři nejvyšší částky úroků z prodlení činily 3 714, 84 EUR, 4 395, 71 EUR a 5 931,67 EUR;
65. zdůrazňuje nutnost parlamentní kontroly INTCEN, EUMS INT, Situačního střediska a Satelitního střediska, jež vypracovávají analýzy pro orgány přijímající rozhodnutí, mimo jiné na základě informací vnitrostátních zpravodajských služeb, a jež podporují spolupráci mezi vnitrostátními zpravodajskými službami;
66. vyzývá k zavedení specifických rozpočtových okruhů pro Středisko EU pro analýzu zpravodajských informací (INTCEN), ředitelstvím pro vojenské zpravodajské pracovníky (EUMS INT) a Situační středisko s cílem zajistit demokratický dohled a transparentnost;
67. vyzývá vysokou představitelku, aby ve výroční zprávě o činnosti ESVČ uvedla podrobné informace o rozpočtu a počtu zaměstnanců střediska INTCEN, EUMS INT a Situačního střediska;
68. žádá ESVČ, aby ve své každoroční zprávě o činnosti zveřejnila, kolik důvěrných dokumentů, rozlišených podle stupně utajení, obdržela ESVČ od jednotlivých orgánů, jiných institucí a členských států Evropské unie a od třetích subjektů, a kolik takových dokumentů jim poskytla;
69. je přesvědčen, že systémy rozpočtové podpory poskytované vládám třetích zemí nejsou podrobovány řádnému auditu, a vyzývá k zavedení posíleného dohledu nad těmito finančními operacemi v ranější fázi;
70. vyzývá Účetní dvůr, aby do své příští výroční zprávy zahrnul přehled opatření, která ESVČ přijala a která navazují na doporučení Parlamentu uvedená v tomto usnesení;
11. 2. 2014
STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci
pro Rozpočtový výbor
k udělení absolutoria za rok 2012: souhrnný rozpočet – Evropská služba pro vnější činnost
( 2013/2205(DEC) )
Navrhovatelka: María Muñiz De Urquiza
NÁVRHY
Výbor pro zahraniční věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. vítá skutečnost, že ve druhém rozpočtovém roce svého působení Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) i nadále plnila svůj rozpočet tak, že Účetní dvůr v jejím počínání nezjistil významné chyby, a že většina problémů zjištěných v loňské zprávě jako důsledek procesu vytváření služby se již neopakovala;
2. je i nadále znepokojen nepoměrně velkým počtem míst ve vysokých platových třídách v ESVČ a přetrvávající nevyvážeností personálních zdrojů; konstatuje, že nedostatečně jsou ve vrcholných pozicích v ESVČ zastoupeny zejména ženy, a naléhavě proto žádá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby bylo dosaženo větší rovnováhy v zastoupení žen a mužů; rovněž naléhavě vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby při náboru zaměstnanců pečlivě zvážila otázku zeměpisné rovnováhy, včetně obsazování nejvyšších funkcí; zdůrazňuje, že způsobilost v oblasti zahraničních věcí musí zůstat hlavním kritériem pro rozhodování o přijímání zaměstnanců; požaduje, aby ESVČ vypracovala soudržnou strategii v oblasti lidských zdrojů, jež může těchto cílů dosáhnout;
3. připomíná svůj požadavek, aby přístup k lidským zdrojům v delegacích EU odrážel politické priority Evropské unie v daném regionu a flexibilitu potřebnou pro reakci na krize; naléhavě vyzývá ESVČ a Komisi, aby nalezly společný přístup v otázce zaměstnanců delegací a přidělování úkolů podle těchto principů a aby zajistily náležitou koordinaci mezi útvary s cílem zvýšit koherenci politiky EU a přispět k rozpočtovým synergiím;
4. naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla řešení problému řízení administrativních výdajů v delegacích EU tak, aby se snížila administrativní zátěž vedoucích delegací, zejména u menších delegací, a to tím, že v souladu se zprávou Parlamentu o přezkumu organizace a fungování ESVČ v roce 2013 bude možné přenášet určité pravomoci také na zaměstnance Komise;
5. znovu zdůrazňuje, že je důležité i nadále usilovat o nacházení příležitostí k dosahování dlouhodobých úspor a synergií, a to jak mezi ESVČ a Komisí, tak i s členskými státy, a že je v době omezování rozpočtových výdajů třeba zajistit udržitelnost rozpočtu ESVČ;
6. zdůrazňuje, že je třeba využívat úspor z rozsahu, kterých by mohlo být dosaženo efektivním spolupůsobením delegací a ústředí ESVČ a diplomatických služeb členských států; naléhavě proto žádá, aby byly v co největší míře využívány příležitosti ke společnému umístění a sdílenému poskytování služeb; poznamenává však, že členské státy by se měly na nákladech na společné umístění a poskytování služeb spravedlivou měrou podílet;
7. opakuje svou výzvu, aby bylo dosahováno úspor cestovních výdajů inovativními řešeními školení a přijímacích pohovorů, a to například využíváním videokonferencí ve větší míře;
8. upozorňuje na to, že je naléhavě třeba posílit schopnost ESVČ a delegací EU chránit se před špionážní činností třetích zemí, což zahrnuje i posílení bezpečnosti jejich IT sítí a budování systémů pro bezpečnou komunikaci, a naléhá, aby byl bez prodlení proveden odhad s tím spojených potřeb výdajů z rozpočtu;
9. v souvislosti s Dohodou o přidružení mezi EU a zeměmi Střední Ameriky zdůrazňuje, že je třeba zřídit delegaci Unie v Panamě, která je důležitým partnerem a jedinou zemí v regionu, kde delegace není, a vyzývá ESVČ, aby v souladu s požadavkem z loňského roku za tímto účelem co nejdříve přijala odpovídající opatření;
10. všímá si problémů, které Účetní dvůr odhalil v souvislosti se správou sociálních příspěvků, a naléhavě ESVČ vyzývá, aby uskutečnila veškerá doporučení; vítá kroky, které ESVČ dosud v této věci učinila, a doufá, že urychlí zavedení svého nového programu, který má tuto záležitost vyřešit;
11. znovu opakuje, že je třeba zajistit, aby se místní pracovníci delegací dříve, než budou zaměstnáni, podrobili důkladné bezpečnostní kontrole;
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí | 11.2.2014 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování | +: –: 0: | 39 3 4 | ||
Členové přítomní při konečném hlasování | Sir Robert Atkins, Bastiaan Belder, Hiltrud Breyer, Elmar Brok, Marietta Giannakou, Andrzej Grzyb, Takis Hadjigeorgiou, Richard Howitt, Tunne Kelam, Nicole Kiil-Nielsen, Andrey Kovatchev, Paweł Robert Kowal, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Eduard Kukan, Vytautas Landsbergis, Krzysztof Lisek, Sabine Lösing, Marusya Lyubcheva, Willy Meyer, Francisco José Millán Mon, María Muñiz De Urquiza, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Norica Nicolai, Raimon Obiols, Ria Oomen-Ruijten, Justas Vincas Paleckis, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Bernd Posselt, Hans-Gert Pöttering, Cristian Dan Preda, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Werner Schulz, Sophocles Sophocleous, Laurence J.A.J. Stassen, Davor Ivo Stier, Charles Tannock, Eleni Theocharous, Geoffrey Van Orden, Sir Graham Watson, Boris Zala | |||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování | Kinga Gál, Doris Pack, Janusz Władysław Zemke | |||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování | Ivari Padar, Dubravka Šuica | |||