Dokument ze zasedání

 

A7-0199/2014

20. 3. 2014

ZPRÁVA

o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost

( COM(2013)0570 – C7‑0282/2013 – 2013/2205(DEC) )

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Zpravodaj: Tamás Deutsch

PR_DEC_Other

OBSAH

Page

1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU..................................................3

2. NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU........................................................5

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci...........................................................13

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU.....................................................15

1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost

( COM(2013)0570 – C7‑0282/2013 – 2013/2205(DEC) )

Evropský parlament,

–    s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2012[1],

–    s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2012 ( COM(2013)0570 – C7‑0282/2013)[2],

–    s ohledem na výroční zprávu Evropského účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2012, spolu s odpověďmi orgánů[3],

–    s ohledem na prohlášení[4] o věrohodnosti účtů a legalitě a správnosti uskutečněných operací na rozpočtový rok 2012 předkládané Účetním dvorem podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–    s ohledem na čl. 314 odst. 10 a na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–    s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[5], a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[6], a zejména na články 164, 165, 166 a 167 tohoto nařízení,

–    s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

–    s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zahraniční věci ( A7-0199/2014 ),

1.   uděluje vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku absolutorium za plnění rozpočtu Evropské služby pro vnější činnost na rozpočtový rok 2012,

2.   předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

obsahujícího připomínky, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost

( COM(2013)0570 – C7‑0282/2013 – 2013/2205(DEC) )

Evropský parlament,

–    s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2012[7],

–    s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2012 ( COM(2013)0570 – C7‑0282/2013)[8],

–    s ohledem na výroční zprávu Evropského účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2012, spolu s odpověďmi orgánů[9],

–    s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů[10] a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rok 2012 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–    s ohledem na čl. 314 odst. 10 a na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–    s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[11], a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147,

–    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[12], a zejména na články 164, 165, 166 a 167 tohoto nařízení,

–    s ohledem na svá předchozí rozhodnutí a usnesení o udělení absolutoria,,

–    s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

–    s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zahraniční věci ( A7-0199/2014 ),

1.  konstatuje, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící dne 31. prosince 2012 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;

2.  vítá skutečnost, že ve druhém rozpočtovém roce svého působení Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) i nadále plnila svůj rozpočet tak, že Účetní dvůr v jejím počínání nezjistil významné chyby, a že většina problémů zjištěných zprávě Účetního dvora za rok 2011 jako důsledek procesu vytváření služby se již neopakovala;

3.  poukazuje na to, že výroční zpráva Účetního dvora za rok 2012 uvádí, že v souvislosti s kontrolovanými oblastmi činnosti ESVČ audit nezjistil žádné závažné nedostatky; upozorňuje na to, že určité nedostatky přetrvávají ve správě sociálních příspěvků v Komisi a ESVČ, a vyjadřuje politování nad tím, že tyto problémy se objevily již v roce 2011 a ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2012 nejsou uvedeny poprvé; naléhavě vyzývá ESVČ, aby provedla veškerá vydaná doporučení; vítá kroky, které ESVČ dosud v této věci učinila, a doufá, že urychlí zavedení svého nového programu, který má tuto záležitost vyřešit;

4.  je znepokojen tím, že v roce 2012 nebyl dosud plně v provozu systém PMO, což způsobilo chyby při výplatě sociálních příspěvků zaměstnancům;

5.  bere na vědomí odpovědi na připomínky Účetního dvora a lituje, že se týkají pouze opatření přijatých v roce 2013;

6.  konstatuje, že na konci roku 2012 činil konečný rozpočet ústředí ESVČ 184 100 000 EUR (plnění závazků ve výši 99,35 %), zatímco rozpočet delegací činil 304 500 000 EUR (plnění závazků ve výši 99,45 %); bere na vědomí, že Komise musela rozpočet delegací doplnit na celkem 268 000 000 EUR;

7.  je znepokojen tím, že v roce 2012 došlo k přenosu prostředků; navrhuje, aby byly vypracovány klíčové ukazatele výkonnosti umožňující monitorovat nejvýznamnější oblasti s cílem zdokonalit plnění rozpočtu v příštích letech;

8.  připomíná, že ESVČ je nedávno vytvořenou strukturou, která vznikla sloučením několika různých služeb, a že rok 2011 byl prvním rokem jejího provozu, v jehož průběhu bylo třeba překonat mnoho technických překážek, zejména v oblasti veřejných zakázek a náboru zaměstnanců; konstatuje, že v roce 2012 se již zmírnila značná administrativní zátěž plynoucí z opatření, která bylo nutné provést při zřizování služby; je nicméně znepokojen tím, že vrchní ředitel odpovědný za chod ESVČ znovu vyjádřil výhrady týkající se některých ze zakázek delegací Unie v oblasti bezpečnosti a výhrady vyjádřilo také několik delegací;

9.  oceňuje, že na celou řadu písemných i ústních otázek členů Výboru pro rozpočtovou kontrolu EP obdržel podrobné odpovědi;

10. podotýká, že tento postup udělování absolutoria má velký význam, protože vytváří rámec pro budoucí postupy, a je přesvědčen, že posílí očekávání budoucího vývoje a zlepšení efektivity ESVČ a její činnosti;

11. bere na vědomí obtíže plynoucí z plnění rozpočtu čerpajícího z různých zdrojů, které nejsou ve vzájemné rovnováze, zejména pokud jde o sdílené náklady delegací;

12. je přesvědčen, že současná struktura rozpočtu ESVČ, který čerpá z 26 různých položek rozpočtu Komise a Evropského rozvojového fondu, neumožňuje získat přehled o skutečných nákladech a výdajích spojených s činností ESVČ a jejích delegací; podporuje návrh na zjednodušení, který ESVČ předložila v listopadu 2013, a žádá Komisi, aby navržené změny uplatnila a aby zvážila možnosti dalšího zjednodušení současného způsobu financování ESVČ;

13.  pozitivně hodnotí skutečnost, že na pracovní místa ESVČ se nyní mohou hlásit       i úředníci EP;

14. podporuje cíl dosáhnout ve stanovené lhůtě, tj. do poloviny roku 2013, toho, aby jedna třetina všech členů personálu ESVČ pocházela z diplomatických služeb členských států; bere na vědomí, že ESVČ není statickou strukturou a že noví pracovníci se vybírají na základě přihlášek a podle zásluh;

15. lituje nicméně toho, že se zatím nepodařilo dosáhnout lepší geografické vyváženosti při obsazování vedoucích postů; žádá ESVČ, aby přijala opatření, kterými přispěje k lepšímu a vyváženějšímu zastoupení všech členských států;

16. žádá ESVČ, aby zlepšila geografickou vyváženost, především pokud jde o vedoucí delegací Unie; znovu opakuje, že je třeba zajistit větší zeměpisnou vyváženost zastoupení členských států na všech úrovních správy;

17. vítá skutečnost, že od roku 2011 se počet žen ve funkci vedoucích delegací více než zdvojnásobil, a to z 10 na 24 (17 % celkového počtu), a že v ústředích pracuje na řídících pozicích vedoucích sekcí a vyšších pozicích 22 žen, což je 18 % celkového počtu; vybízí ESVČ, aby pokračovala ve zlepšování vyváženého zastoupení žen a mužů jak v delegacích, tak v ústředích;

18. uznává, že bylo vynaloženo úsilí o to, aby ve správě ESVČ nebylo nepoměrně mnoho vedoucích pozic; vítá úsilí o snížení počtu postů tříd AD 15 a AD 16 a vybízí ESVČ, aby pokračovala ve zlepšování této situace;

19. je však znepokojen tím, že ESVČ má největší podíl pracovníků ve vysokých platových třídách ze všech institucí Unie – 512 osob v třídě AD 12 nebo vyšší (přes 50 % všech pracovníků AD v ESVČ) – takže dosáhnout významného snížení není snadné; poukazuje na to, že stále ještě existují ředitelství s 22, 27 a 30 zaměstnanci a výkonná ředitelství se 44 zaměstnanci; domnívá se, že tuto situaci by bylo možné v nadcházejících letech změnit pomocí účinných politik v oblasti řízení;

20. vyjadřuje znepokojení nad tím, že úředníků povýšených po dvou letech strávených v jedné platové třídě je příliš mnoho, zejména pokud jde o rychlý postup osob ve vyšších platových třídách; vybízí ESVČ, aby pro rychlý postup ve vyšších třídách stanovila přísnější kritéria, zejména s ohledem na vysoký počet postů ve vysokých platových třídách a dodatečné náklady, které to s sebou nese v reálných částkách, a aby zajistila, že povýšení budou v plném souladu se služebním řádem;

21. považuje za velmi nejasné, jaké úkoly mají plnit zvláštní zástupci Unie; lituje, že informace o využívání rozpočtu, který dostávají na plnění svého mandátu, jsou nadále značně neurčité a že jsou sdělovány pouze na požádání; vyjadřuje znepokojení především nad tím, že vysoká představitelka měla ještě v roce 2010 v úmyslu rušit zvláštní zástupce Unie, ale že přitom rozpočet na zvláštní zástupce Unie vzrostl z 15 milionů EUR v roce 2011 na 27 milionů EUR v roce 2012; poznamenává, že byl tedy navýšen o 80 %, přičemž rozpočet na cesty zvláštních zástupců Unie vzrostl v roce 2012 na trojnásobek úrovně roku 2011; požaduje, aby ESVČ zajistila a předložila dostatečné informace o úkolech a využívání rozpočtu zvláštních zástupců Unie;

22. dále vyzývá k tomu, aby byla ukončena praxe vedení vlastní vnější politiky prostřednictvím zvláštních zástupců a aby tito zástupci nebyli, pokud jde o odměňování, postaveni výše než vyslanci EU na místě; připomíná, že zvláštní zástupci Unie jsou zařazeni do nejvyšší platové třídy, tedy na úroveň generálního ředitele, ačkoli nenesou stejnou odpovědnost; požaduje, aby tyto funkce byly plně začleněny do struktury ESVČ; doporučuje, aby byl rozpočet zvláštních zástupců převeden do rozpočtu ESVČ;

23. s uspokojením bere na vědomí průběh a organizaci provedených pohovorů a obsazení volných pracovních míst; bere na vědomí, že mu byl poskytnut přehled o tom, jak často byl kandidát zván na pohovor, což Parlament požadoval v posledním postupu udělování absolutoria;

24. oceňuje úsilí ESVČ o vyváženost mezi náborem z členských států, z ostatních institucí a z kandidátů ze soutěží pořádaných Evropským úřadem pro výběr personálu; lituje, že v letech 2012 a 2013 byla do ESVČ přijata pouze jedna osoba, která uspěla v soutěži, ačkoli celkem bylo přijato 291 osob;

25. je znepokojen skutečností, že existuje značný počet postů ve vysokých platových třídách, což je velmi nákladné; vítá informace o nově přijatých pracovnících; žádá nicméně, aby mu bylo rovněž sděleno, v jaké platové třídě nastupují nově přijatí vedoucí pracovníci a vedoucí delegací;

26. vítá, že se zvýšil počet externích uchazečů o místa v ESVČ; je přesvědčen, že cestovní náklady spojené se školeními a výběrovými řízeními je možné snížit; žádá ESVČ, aby se častěji využívaly videokonference;

27. vyzývá ESVČ, aby zavedla povinnost nově jmenovaných pracovníků ESVČ předkládat čestné prohlášení, že v minulosti nepracovali pro zpravodajské služby;

28. zdůrazňuje, že způsobilost v oblasti zahraničních věcí musí zůstat hlavním kritériem pro rozhodování o přijímání zaměstnanců; požaduje, aby ESVČ vypracovala soudržnou strategii v oblasti lidských zdrojů, jež může těchto cílů dosáhnout;

29. znovu opakuje, že je třeba zajistit, aby se místní pracovníci delegací dříve, než budou zaměstnáni, podrobili důkladné bezpečnostní kontrole;

30. chápe, že je třeba upravit personální stavy v delegacích; očekává, že tyto změny nebudou mít negativní dopad na činnost ESVČ a důvěryhodnost Unie;

31. se znepokojením konstatuje, že v roce 2012 hodnotilo 49 % vedoucích delegací (57 % v roce 2011) schopnosti svého operačního personálu, finančních pracovníků a pracovníků v oblasti monitoringu a auditu jako nepostačující k plnění jejich úkolů; opakuje svou výzvu ESVČ a Komisi, aby Parlamentu neprodleně předávaly výsledky svých diskusí;

32. podporuje snahy ESVČ o zvýšení počtu dostupných školení a o to, aby se její pracovníci v delegacích i v ústředí těchto školení účastnili; je ovšem znepokojen tím, že v roce 2013 se kurzů zúčastnilo zhruba o 1000 osob méně než v roce 2012 a že nebyl splněn strategický cíl deseti dnů školení na jednoho pracovníka za rok, neboť na jednu osobu připadly jen asi čtyři dny ročně;

33. upozorňuje na nákladný postup uplatňování metody výroční adaptace mezd místního personálu v delegacích Unie; vyzývá ESVČ, aby zvážila použití jiné metody výpočtu, která by byla transparentnější a jednodušší, a aby v této věci předložila zprávu příslušnému výboru Evropského parlamentu;

34 bere na vědomí navržená opatření, která mají za cíl zracionalizovat výdaje na personál a personální politiku;

35. poukazuje na to, že u ESVČ byly v roce 2012 dva úředníci vyšší úrovně vedení ze služebních důvodů zbaveni funkce (článek 50 služebního řádu); dále poukazuje na to, že žádný další orgán EU – v případě Rady to ovšem nelze zjistit – toto ustanovení v roce 2012 nevyužil; připomíná, že úředníci, na něž se toto opatření vztahovalo, pobírají ve věku 55 let důchod v plné výši; vyzývá ESVČ, aby Parlament informovala o důvodech, o věku obou těchto úředníků a o ročních nákladech, jež na oba tyto úředníky připadají;

36. bere na vědomí, že v roce 2012 byl zahájen akční plán pro zlepšení finančního řízení zakázek v oblasti bezpečnosti; oceňuje výsledky, které ESVČ dosáhla, a žádá, aby byl Evropskému parlamentu tento akční plán předložen a aby mu byly v příští zprávě o činnosti poskytnuty podrobné informace o uplatněných opatřeních;

37. podporuje akční plán ředitelství pro bezpečnost týkající se bezpečnostních zakázek, které spravuje ústředí; lituje nicméně, že do tohoto akčního plánu nebyly zahrnuty také nedostatky v řízení zakázek v oblasti bezpečnosti;

38. se znepokojením konstatuje, že v Římě, v Tanzanii a na Fidži byla doba trvání smluv na zajištění bezpečnosti bez vypsání nového výběrového řízení prodloužena o více než deset let; vyzývá ESVČ, aby Parlament informovala o podnicích, s nimiž byla v těchto místech uzavřena smlouva, o hodnotě těchto smluv a o jejich přesné době platnosti;

39. bere na vědomí, že některé z delegací potřebovaly pomoc s vypsáním nového výběrového řízení na zakázky v oblasti bezpečnosti; žádá ESVČ, aby pro všechny delegace provedla informační akce zaměřené na problematiku zadávání veřejných zakázek;

40. vyjadřuje ESVČ uznání za metodiku, kterou používá pro hodnotící mise;

41. žádá ESVČ, aby objasnila, proč bylo nutné zřizovat místo zástupce vedoucího delegace do Afghánistánu;

42. v souvislosti s Dohodou o přidružení mezi EU a zeměmi Střední Ameriky zdůrazňuje, že je třeba zřídit delegaci Unie v Panamě, která je důležitým partnerem a jedinou zemí v regionu, kde delegace není, a vyzývá ESVČ, aby v souladu s požadavkem z loňského roku za tímto účelem co nejdříve přijala odpovídající opatření;

43. vítá omezení jednočlenných delegací EU z 18 v minulém roce na nynějších 15; vyzývá ESVČ, aby v tomto trendu pokračovala a případně delegace slučovala;

44. připomíná svůj požadavek, aby přístup k lidským zdrojům v delegacích EU odrážel politické priority Evropské unie v daném regionu a flexibilitu potřebnou pro reakci na krize; naléhavě vyzývá ESVČ a Komisi, aby nalezly společný přístup v otázce zaměstnanců delegací a přidělování úkolů podle těchto principů a aby zajistily náležitou koordinaci mezi útvary s cílem zvýšit koherenci politiky EU a přispět k rozpočtovým synergiím;

45. jednoznačně podporuje čtyři hlavní iniciativy ESVČ pro tzv. inteligentní úspory; žádá ESVČ, aby předložila zprávu o provádění, z níž bude patrné, jakých finančních výsledků bylo dosaženo a jak byly takto uspořené prostředky opětovně využity; žádá Komisi, aby tyto iniciativy rovněž přijala;

46. znovu zdůrazňuje, že je důležité i nadále usilovat o nacházení příležitostí k dosahování dlouhodobých úspor a synergií, a to jak mezi ESVČ a Komisí, tak i s členskými státy, a že je v době omezování rozpočtových výdajů třeba zajistit udržitelnost rozpočtu ESVČ;

47. podporuje ESVČ v její snaze připravit se na víceletý finanční rámec 2014–2020, jakmile bude mít k dispozici rozpočet 96 000 milionů EUR vnější pomoci Unie, který bude plnit ve sdílené odpovědnosti s Komisí;

48. požaduje, aby se ESVČ výrazněji zasadila o to, aby bylo společným užíváním budov a infrastruktur s diplomatickými službami a delegacemi členských států EU dosaženo úspory nákladů; vyzývá ESVČ, aby vypracovala a Parlamentu předložila přehled o tom, kolik velvyslanectví a konzulátů členských států EU bylo uzavřeno od založení ESVČ v zemích, v nichž působí delegace EU, nebo v kolika zemích mohlo být dosaženo součinnosti díky zahájení činnosti ESVČ; poznamenává však, že členské státy by se měly na nákladech na společné umístění a poskytování služeb spravedlivou měrou podílet;

49. vítá návrh na společné zastoupení 14 členských států v 7 třetích zemích od roku 2011; s uspokojením konstatuje, že součinnost s generálním ředitelstvím Komise pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid a s diplomatickými službami členských států funguje dobře, a vítá informace poskytnuté v roce 2012; souhlasí s tím, že pokud jde o konzulární služby, je třeba vyvinout další úsilí; žádá, aby byl do této činnosti zapojen Výbor pro zahraniční věci Parlamentu;

50. žádá ESVČ, aby zintenzivnila své úsilí o zvýšení úspor v oblasti ubytování pracovníků delegací Unie; domnívá se, že v této oblasti existuje prostor pro významné úspory, neboť v roce 2012 dosáhly celkové náklady na ubytování 675 úředníků delegací Unie 30 milionů EUR;

51. žádá ESVČ ve své příští výroční zprávě uvedla podrobné informace o tom, jak nová politika v oblasti ubytování, která bude realizována v příštích čtyřech letech, přispěje k iniciativě inteligentních úspor zahájené v roce 2011;

52. vítá, že vzhledem k tomu, že vstupuje v platnost nový služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie, by mohla ESVČ v rozpočtu na rok 2014 okamžitě uspořit 4 miliony EUR; poukazuje nicméně na to, že náklady na zaměstnance v delegacích Unie jsou extrémně vysoké, protože různé přídavky, opravné koeficienty, dovolená na zotavenou a roční cestovní výdaje zvyšují náklady na jednoho zaměstnance v delegaci až o 8000 EUR nad rámec měsíčního platu;

53. naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla řešení problému řízení administrativních výdajů v delegacích EU tak, aby se snížila administrativní zátěž vedoucích delegací, zejména u menších delegací, a to tím, že v souladu se zprávou Parlamentu o přezkumu organizace a fungování ESVČ v roce 2013 bude možné přenášet určité pravomoci také na zaměstnance Komise;

54. je znepokojen tím, že přes to, že bylo během reformy služebního řádu oznámeno, že bude dovolená pro zaměstnance v třetích státech poskytována cíleněji a že bude omezena, byla doba dovolené na zotavenou nyní dokonce rozšířena na více zemí než dříve; připomíná, že v jejím rámci jsou poskytovány letenky celé rodině; požaduje přehled nákladů tohoto opatření, které platí od roku 2014, zatímco zkrácení dovolené bude zavedeno až od roku 2015;

55. vítá, že došlo ke změně systému příspěvků na životní podmínky a dovolené na zotavenou, jež se poskytují pracovníkům delegací, byla zavedena nová metoda výpočtu ročního příspěvku na cestování na základě cen letenek v ekonomické třídě místo obchodní třídy, což samo o sobě vedlo k úsporám v rozpočtu na rok 2014 ve výši 3 milionů EUR;

56. bere na vědomí, že nároky na dovolenou, které byly proplaceny zaměstnancům, jež nevyčerpali svou dovolenou za kalendářní rok, činily v roce 2012 ještě v průměru 8 526 EUR na osobu a v roce 2013 klesly na 5 986 EUR; vyzývá ESVČ, aby přijala příslušná opatření k dalšímu snížení těchto nákladů;

57. naléhavě vybízí ESVČ, aby pro cesty směřující z delegací do ústředí ESVČ zavedla podobné postupy, jaké uplatňují diplomatické služby členských států za srovnatelných okolností;

58. vítá, že byla uzavřena dohoda mezi Evropským úřadem pro boj proti podvodům a ESVČ; lituje, že k uzavření dohody došlo s určitým zpožděním, a žádá ESVČ, aby informovala o pokroku při provádění strategie proti podvodům v delegacích Unie, která měla být dokončena v roce 2013;

59. žádá ESVČ, aby ve svých výročních zprávách o činnosti informovala o výsledcích a důsledcích uzavřených případů řešených úřadem OLAF, v nichž byla předmětem vyšetřování ESVČ nebo některá z osob, která v ESVČ pracuje;

60. bere na vědomí, že vedoucí správy delegací Unie a pracovníci odpovědní za správu velvyslanectví členských států se pravidelně scházejí k diskusím a výměně zkušeností v různých oblastech; očekává, že se tato dobrá praxe rozšíří i na ostatní oblasti činnosti;

61. upozorňuje na to, že je naléhavě třeba posílit schopnost ESVČ a delegací EU chránit se před špionážní činností třetích zemí, což zahrnuje i posílení bezpečnosti jejich IT sítí a budování systémů pro bezpečnou komunikaci, a naléhá, aby byl bez prodlení proveden odhad s tím spojených potřeb výdajů z rozpočtu;

62. žádá, aby k výroční zprávě o činnosti byla připojena politika ESVČ v oblasti budov, a to zejména s ohledem na to, že je důležité, aby tyto náklady byly náležitě racionalizovány a nebyly nepřiměřeně vysoké;

63. žádá ESVČ, aby poskytla orgánu příslušnému k udělení absolutoria seznam stavebních zakázek uzavřených v roce 2012 s uvedením podrobných údajů o jednotlivých zakázkách, o zemi, v níž byla zakázka uzavřena, a o trvání zakázky, tak jako tomu bylo již ve výročních zprávách o činnosti ESVČ za rok 2011, a žádá ESVČ, aby uvedla tyto údaje rovněž ve výroční zprávě o činnosti za rok 2013 pro stavební zakázky.

64. zastává názor, že by bylo možné zlepšit finanční řízení, aby nedocházelo k placení úroků za pozdní platby, a zejména je možné zkrátit období prodlení plateb; poukazuje na to, že tři nejvyšší částky úroků z prodlení činily 3 714, 84 EUR, 4 395, 71 EUR a 5 931,67 EUR;

65. zdůrazňuje nutnost parlamentní kontroly INTCEN, EUMS INT, Situačního střediska a Satelitního střediska, jež vypracovávají analýzy pro orgány přijímající rozhodnutí, mimo jiné na základě informací vnitrostátních zpravodajských služeb, a jež podporují spolupráci mezi vnitrostátními zpravodajskými službami;

66. vyzývá k zavedení specifických rozpočtových okruhů pro Středisko EU pro analýzu zpravodajských informací (INTCEN), ředitelstvím pro vojenské zpravodajské pracovníky (EUMS INT) a Situační středisko s cílem zajistit demokratický dohled a transparentnost;

67. vyzývá vysokou představitelku, aby ve výroční zprávě o činnosti ESVČ uvedla podrobné informace o rozpočtu a počtu zaměstnanců střediska INTCEN, EUMS INT a Situačního střediska;

68. žádá ESVČ, aby ve své každoroční zprávě o činnosti zveřejnila, kolik důvěrných dokumentů, rozlišených podle stupně utajení, obdržela ESVČ od jednotlivých orgánů, jiných institucí a členských států Evropské unie a od třetích subjektů, a kolik takových dokumentů jim poskytla;

69. je přesvědčen, že systémy rozpočtové podpory poskytované vládám třetích zemí nejsou podrobovány řádnému auditu, a vyzývá k zavedení posíleného dohledu nad těmito finančními operacemi v ranější fázi;

70. vyzývá Účetní dvůr, aby do své příští výroční zprávy zahrnul přehled opatření, která ESVČ přijala a která navazují na doporučení Parlamentu uvedená v tomto usnesení;

11. 2. 2014

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci

pro Rozpočtový výbor

k udělení absolutoria za rok 2012: souhrnný rozpočet – Evropská služba pro vnější činnost

( 2013/2205(DEC) )

Navrhovatelka: María Muñiz De Urquiza

 

 

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá skutečnost, že ve druhém rozpočtovém roce svého působení Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) i nadále plnila svůj rozpočet tak, že Účetní dvůr v jejím počínání nezjistil významné chyby, a že většina problémů zjištěných v loňské zprávě jako důsledek procesu vytváření služby se již neopakovala;

2.  je i nadále znepokojen nepoměrně velkým počtem míst ve vysokých platových třídách v ESVČ a přetrvávající nevyvážeností personálních zdrojů; konstatuje, že nedostatečně jsou ve vrcholných pozicích v ESVČ zastoupeny zejména ženy, a naléhavě proto žádá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby bylo dosaženo větší rovnováhy v zastoupení žen a mužů; rovněž naléhavě vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby při náboru zaměstnanců pečlivě zvážila otázku zeměpisné rovnováhy, včetně obsazování nejvyšších funkcí; zdůrazňuje, že způsobilost v oblasti zahraničních věcí musí zůstat hlavním kritériem pro rozhodování o přijímání zaměstnanců; požaduje, aby ESVČ vypracovala soudržnou strategii v oblasti lidských zdrojů, jež může těchto cílů dosáhnout;

3.  připomíná svůj požadavek, aby přístup k lidským zdrojům v delegacích EU odrážel politické priority Evropské unie v daném regionu a flexibilitu potřebnou pro reakci na krize; naléhavě vyzývá ESVČ a Komisi, aby nalezly společný přístup v otázce zaměstnanců delegací a přidělování úkolů podle těchto principů a aby zajistily náležitou koordinaci mezi útvary s cílem zvýšit koherenci politiky EU a přispět k rozpočtovým synergiím;

4.  naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla řešení problému řízení administrativních výdajů v delegacích EU tak, aby se snížila administrativní zátěž vedoucích delegací, zejména u menších delegací, a to tím, že v souladu se zprávou Parlamentu o přezkumu organizace a fungování ESVČ v roce 2013 bude možné přenášet určité pravomoci také na zaměstnance Komise;

5.  znovu zdůrazňuje, že je důležité i nadále usilovat o nacházení příležitostí k dosahování dlouhodobých úspor a synergií, a to jak mezi ESVČ a Komisí, tak i s členskými státy, a že je v době omezování rozpočtových výdajů třeba zajistit udržitelnost rozpočtu ESVČ;

6.  zdůrazňuje, že je třeba využívat úspor z rozsahu, kterých by mohlo být dosaženo efektivním spolupůsobením delegací a ústředí ESVČ a diplomatických služeb členských států; naléhavě proto žádá, aby byly v co největší míře využívány příležitosti ke společnému umístění a sdílenému poskytování služeb; poznamenává však, že členské státy by se měly na nákladech na společné umístění a poskytování služeb spravedlivou měrou podílet;

7.  opakuje svou výzvu, aby bylo dosahováno úspor cestovních výdajů inovativními řešeními školení a přijímacích pohovorů, a to například využíváním videokonferencí ve větší míře;

 

8.  upozorňuje na to, že je naléhavě třeba posílit schopnost ESVČ a delegací EU chránit se před špionážní činností třetích zemí, což zahrnuje i posílení bezpečnosti jejich IT sítí a budování systémů pro bezpečnou komunikaci, a naléhá, aby byl bez prodlení proveden odhad s tím spojených potřeb výdajů z rozpočtu;

9.  v souvislosti s Dohodou o přidružení mezi EU a zeměmi Střední Ameriky zdůrazňuje, že je třeba zřídit delegaci Unie v Panamě, která je důležitým partnerem a jedinou zemí v regionu, kde delegace není, a vyzývá ESVČ, aby v souladu s požadavkem z loňského roku za tímto účelem co nejdříve přijala odpovídající opatření;

10. všímá si problémů, které Účetní dvůr odhalil v souvislosti se správou sociálních příspěvků, a naléhavě ESVČ vyzývá, aby uskutečnila veškerá doporučení; vítá kroky, které ESVČ dosud v této věci učinila, a doufá, že urychlí zavedení svého nového programu, který má tuto záležitost vyřešit;

11. znovu opakuje, že je třeba zajistit, aby se místní pracovníci delegací dříve, než budou zaměstnáni, podrobili důkladné bezpečnostní kontrole;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

11.2.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

3

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Sir Robert Atkins, Bastiaan Belder, Hiltrud Breyer, Elmar Brok, Marietta Giannakou, Andrzej Grzyb, Takis Hadjigeorgiou, Richard Howitt, Tunne Kelam, Nicole Kiil-Nielsen, Andrey Kovatchev, Paweł Robert Kowal, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Eduard Kukan, Vytautas Landsbergis, Krzysztof Lisek, Sabine Lösing, Marusya Lyubcheva, Willy Meyer, Francisco José Millán Mon, María Muñiz De Urquiza, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Norica Nicolai, Raimon Obiols, Ria Oomen-Ruijten, Justas Vincas Paleckis, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Bernd Posselt, Hans-Gert Pöttering, Cristian Dan Preda, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Werner Schulz, Sophocles Sophocleous, Laurence J.A.J. Stassen, Davor Ivo Stier, Charles Tannock, Eleni Theocharous, Geoffrey Van Orden, Sir Graham Watson, Boris Zala

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Kinga Gál, Doris Pack, Janusz Władysław Zemke

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Ivari Padar, Dubravka Šuica

 

 

 

[1]      Úř. věst. L 56, 29.2.2012.
[2]      Úř. věst. C 334, 15.11.2013, s. 1.
[3]      Úř. věst. L 331, 14.11.2013, s. 1.
[4]      Úř. věst. L 334, 15.11.2013, s. 122.
[5]      Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
[6]      Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
[7]      Úř. věst. L 56, 29.2.2012.
[8]      Úř. věst. L 334, 15.11.2013, s. 1.
[9]      Úř. věst. L 331, 14.11.2013, s. 1.
[10]    Úř. věst. L 334, 15.11.2013, s. 122.
[11]    Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
[12]    Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.