k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 55/2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavskou republiku

(COM(2014)0542 – C8‑0128/2014 – 2014/0250(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–       s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014/0542),

–       s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0128/2014),

–       s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–       s ohledem na závazek daný zástupcem Rady v dopise ze dne ... 2014 ohledně schválení postoje Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–       s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0053/2014),

1.      přijímá svůj postoj v prvním čtení ve znění návrhu předloženého Komisí;

2.      vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.      pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Autonomní obchodní preference pro Moldavskou republiku (dále jen „Moldavsko“) EU původně zavedla prostřednictvím nařízení Rady (ES) č. 55/2008 ze dne 21. ledna 2008 (dále jen „nařízení o autonomních obchodních preferencích“). Udělení těchto preferencí se předpokládalo podle akčního plánu evropské politiky sousedství z roku 2005 a bylo podmíněno tím, že Moldavsko podstatně zlepší svůj systém kontrol a certifikace zboží. Moldavsko své závazky splnilo tím, že provedlo reformu svých celních předpisů a do roku 2007 je uspokojivě převedlo do správní praxe.

EU tudíž Moldavsku počínaje lednem 2008 udělila autonomní obchodní preference na období do 31. prosince 2015.

Autonomní obchodní preference nahradily preference GSP+, které EU udělila Moldavsku v rámci systému GSP. Na rozdíl od preferencí GSP+ odstranilo nařízení o autonomních obchodních preferencích veškerá zbývající cla na moldavské průmyslové produkty a zlepšilo přístup moldavských zemědělských produktů na trh EU. V důsledku toho byl veškerým produktům z Moldavska udělen volný přístup na trh EU, s výjimkou některých zemědělských produktů uvedených na seznamu v příloze I k nařízení o autonomních obchodních preferencích (zejména hovězí, vepřové a drůbeží maso, mléčné výrobky, kukuřice, ječmen, cukr).

Politické a ekonomické vztahy mezi EU a Moldavskem se v posledních letech posílily, zejména díky uzavření dohody o přidružení. Tato dohoda, podepsaná dne 27. června 2014, zahrnuje i obchodní pilíř, který povede k vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu mezi oběma stranami. Tato prohloubená a komplexní zóna volného obchodu je prozatímně uplatňována od 1. září 2014. Prostřednictvím této zóny se ještě zlepší přístup Moldavska na trh EU, zejména díky sbližování s příslušnými právními předpisy a normami EU. Je nutno poznamenat, že autonomní obchodní preference EU jsou doplňkem režimu liberalizace zboží v rámci prohloubené a komplexní zóny volného obchodu.

Kvůli posílení ekonomických a politických vztahů mezi EU a Moldavskem uvalilo Rusko na zemědělské produkty z Moldavska počínaje 21. červencem 2014 politicky motivovaný zákaz dovozu. Tento zákaz značně poškozuje moldavskou ekonomiku. Zhruba 40 % moldavské ekonomiky tvoří zemědělství. Jeho významnou součástí je zejména zahradnické odvětví, poněvadž zaměstnává přibližně 250 000 osob (tj. zhruba 10 % aktivní populace), které žijí převážně ve venkovských oblastech a obdělávají střední až menší rodinné pozemky. Objem vývozu zahradnických produktů navíc v posledních letech poklesl a jakýkoli další významný pokles by měl neúměrně negativní dopad nejen na hospodářství, ale také na společnost jako celek. Moldavské orgány v tuto kritickou chvíli hledají pomoc a oporu, a proto se obrátily na EU se žádostí o naléhavou podporu, aby se zmírnil hospodářský dopad ruského zákazu, zejména u nejdůležitějších produktů moldavských pěstitelů ovoce, tj. jablek, švestek a stolních hroznů.

Komise následně jako výraz solidarity navrhla změnit nařízení o autonomních obchodních preferencích a zavést tři nové kvóty osvobození od cla pro čerstvá jablka (40 000 tun), čerstvé stolní hrozny (10 000 tun) a čerstvé švestky (10 000 tun) v rámci nařízení o autonomních obchodních preferencích navíc k celním kvótám navrženým v rámci prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Navržené preference poskytnou určité výhody a okamžitou úlevu moldavskému hospodářství, zatímco na trh EU budou mít jen velmi omezený dopad. Dané celní kvóty budou platit retroaktivně od 1. srpna 2014, vzhledem k vrcholící sklizni daných tří produktů, ale pouze do konce roku 2015, kdy vyprší režim autonomních obchodních preferencí.

Tyto kvóty osvobození od cla pro uvedené tři produkty jsou z hlediska objemu velmi omezené v porovnání s relevantní produkcí EU (0,4 % v případě jablek, 0,7 % u švestek a 0,6 % u stolních hroznů). I kdybychom posuzovali kombinovaný dopad autonomních obchodních preferencí a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, byly by příslušné procentní údaje stále velmi nízké a týkaly by se jiných segmentů trhu než většina produkce EU.

Konkrétně je velmi pravděpodobné, že většina dodatečného objemu dotčených tří produktů, které vstoupí na trh EU, bude absorbována rumunským trhem vzhledem ke kulturní a zeměpisné blízkosti, podobnosti obou zemědělských trhů z hlediska úpravy a balení produktů a ke stávající situaci na trhu. Například podle předpovědí světového sdružení producentů jablek a hrušek týkajících se jablek dojde v letošním roce v Rumunsku k poklesu produkce o 22 %, v souladu s klesajícím trendem posledních pěti let

http://www.wapa-association.org/docs/2014/European_apple_and_pear_crop_forecast_2014_-_Summary.pdf

Podle Komise představoval v roce 2013 celkový dovoz z Moldavska do EU 0,1 % celkového dovozu do EU. Zatímco zhruba 90 % celkového dovozu z Moldavské republiky vstupuje do EU bezcelně, dovoz čerstvých jablek, čerstvých švestek a čerstvých stolních hroznů z Moldavska pod vstupní cenou představoval méně než 0,01 % celkového dovozu těchto produktů do EU z celého světa. Odpovídající ztráta celních příjmů tak bude mít na rozpočet EU zanedbatelný dopad.

Návrh také zahrnuje změny kódů KN u některých produktů (ostatní špalda, obyčejná pšenice a sourež a ječmen) uvedených v příloze k nařízení o autonomních obchodních preferencích za účelem zohlednění změn přílohy I k nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku učiněných prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1001/2013. Jedná se o čistě technickou úpravu.

S ohledem na uvedené skutečnosti zpravodaj navrhuje, aby Evropský parlament schválil návrh Komise beze změn.